14 PROBLEMůTIKů VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Michal Blahout, Petr Wawrosz ÚVOD Zákon o vysokýcс školácс č. 111/1řřŘ Sb. ve zn ní pozd jšícс p edpis ve svém prvním paraрrafu deklaruje: Vysoké školy jako nejvyšší článek vzd lávací soustavy jsou vrcсolnými centry vzd lanosti, nezávisléсo poznání a tv rčí činnosti a mají klíčovou úloсu ve v deckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti. Je tomu ale vskutku tak? Jsou vysoké školy v ČR vskutku vrcсolnými centry vzd lanosti? UcСovávají a rozсojňují dosažené poznání a p stují podle svéсo typu a zam ení činnost v deckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, um leckou nebo další tv rčí činnost? Umožňují vskutku v souladu s demokratickými principy p ístup k vysokoškolskému vzd lání, získání odpovídající profesní kvalifikace a p ípravu pro výzkumnou práci a další náročné odborné činnosti? Hrají aktivní roli ve ve ejné diskusi o společenskýcс a etickýcс otázkácс, p i p stování kulturní rozmanitosti a vzájemnéсo porozum ní, p i utvá ení občanské společnosti a p í práv mladýcс lidí pro život v ní? VšecСny zde uvedené požadavky by vysoké školy, dle vysokoškolskéсo zákona, m ly zabezpečovat. ůuto i toсoto textu článku se domnívají, že realita je pon kud odlišná a že existuje n kolik barier, proč zmín né požadavky z stávají často ve form barier a nikoliv praktické realizaci. V článku se pokoušejí tyto bariéry identifikovat a p ípadn i navrсnout možnosti jejicс odstran ní nebo alespoň zmírn ní. V první části práce auto i rozebrali financování vysokéсo školství, v druсé pak Сodnocení v decké činnosti a publikační činnosti pedaрoр a ve t etí části práce je rozebrána problematika monopolníсo postavení docent a profesor. 1 ORIENTACE NA KVANTITU FINůNCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Jedním s nejvýznamn jšícс problém je orientace na kvantitu, která je up ednostňována na úkor kvality. A to jak z Сlediska množství absolvent, tak z Сlediska publikační činnosti pedaрoр. První Сledisko, je vysoké množství absolvent, p ičemž jen malé množství disponuje opravdu kvalitním lidským kapitálem, je zap íčin no intervencí státu v oblasti vysokéсo školství. Stát podporuje svými subvencemi všecсny existující ve ejné školy, bez oсledu na to, co trс konkrétn pot ebuje a tím docсází k pok ivení tržníсo mecсanismu v podob strukturální nezv stnosti, p i které se neslučuje nabídka práce s poptávkou po práci. Na trсu práce sice existuje vysoká nabídka, ale struktura požadovanýcс scсopností a kvalifikací Ětedy poptávkaě je rozdílná od nabízenýcс. Pravidla, na základ kterýcс stát p id luje ve ejným školám peníze, jsou složitá Ěviz dále v této kapitoleě, není v nicс ale dostatečn zoсledn na práv skutečnost, zda se absolvent uplatní. V d sledku toсo docсází k preferenci leсkýcс vysokýcс škol, kdy ada osob studuje jen pro to, aby získali titul, bez oсledu na to, zda tento titul skutečn zaručí získání odpovídajícíсo zam stnání Ěpovoláníě. To ovšem devalvuje Сodnotu vzd lání ostatnícс držitel titul, kte í disponují kvalitním lidským kapitálem, jelikož zam stnavatelé nejsou v první fázi scсopni rozeznat, který titul je kvalitn jší, respektive, který ucсazeč o zam stnání s titulem má pro zam stnavatele výсodn jší strukturu a tak postupují se všemi stejn. Proto je obtížné se i pro ty scсopné, kte í nemají sociální kapitál, se prosadit a ukázat své znalosti. Zastavme se zde podrobn ji u problematiky, jak jsou ve ejné školy financovány. Klíčovým dokumentem jsou Pravidla pro poskytování p ísp vku a dotací ve ejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a t lovýcсovy, které lze získat na webovýcс stránkácс toсoto ministerstva. V úvodu se konstatuje 35, že: Podle těchto Pravidel pro poskytování p íspěvku a dotací ve ejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále Pravidla ) 35 VycСázíme z pravidel platnýcс pro rok 2013, která byla zve ejn na 25. 1. 2013.
se postupuje p i poskytování a) p íspěvku na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tv rčí činnost ve ejným vysokým školám (dále p íspěvek ) podle 1Ř odst. 3 zákona č. 111/1řřŘ Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákon (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších p edpis (dále zákon o vysokých školách ), b) dotací ve ejným vysokým školám (dále vysoké školy ) podle 1Ř odst. 5 zákona o vysokých školách (dále dotace ), na rozvoj vysoké školy (dále dotace na rozvoj ), nebo na ubytování a stravování student. Pro naše pot eby je d ležitý zejména Rozpočtový okruс I, zam ený na institucionální financování vysokýcс škol. Pro výpočet pen žnícс prost edk je d ležitý počet student ve studijnícс proрramecс, který se stanovuje prost ednictvím ukazatele ů. Tento ukazatel je definován: Ukazatel ů je rozpočtovým ukazatelem, který kvantifikuje výkony vysokých škol se zamě ením na typ a finanční náročnost akreditovaných studijních program a program celoživotního vzdělávání, počet student a dosažené výsledky ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tv rčí činnosti i náročnost této tv rčí činnosti. 36 Z definice je z ejmé, že se zoсledňují t i základní kritéria. T mito kritérii jsou ekonomická náročnost studijníсo proрramu prezentována prost ednictvím koeficientu ekonomické náročnosti Ědále jen KENě, dále pak počet student a dosažené výsledky. KEN je stanoven následujícím zp sobem: Každému akreditovanému studijnímu programu je p i azen KEN. KEN zohledňuje rozdílnou ekonomickou náročnost jednotlivých studijních program (jde o relace mezi studijními programy, ne o skutečnou ekonomickou náročnost v absolutní hodnotě); standardní ada KEN má tyto hodnoty: 1,00; 1,20; 1,65; 2,25; 2,80; 3,50; 5,90. V p ípadě nově vzniklého studijního programu posoudí ministerstvo jeho ekonomickou náročnost a p i adí mu jeden ze standardní ady KEN, který nejlépe vystihuje náročnost programu. Pokud je studijnímu programu prodloužena akreditace, aniž by se podmínky realizace studijního programu změnily, z stává KEN beze změn. 37 V samotné definici je zmín no, že se nejedná o skutečnou ekonomickou náročnost danéсo studijníсo proрramu, ale pouze o relaci jednotlivýcс studijnícс proрram. Tedy nezáleží na samotné náročnosti proрramu, ale na komparaci s ostatními studijními proрramy. M žeme z toho tedy vyvozovat, že n jaké obory moсou být nadсodnoceny a jiné podсodnoceny. Pokud by mezi obory p ibyl nový, který by byl mnoсem ekonomicky náročn jší, než stávající obory, byl by za azen do nejvyšší Сodnoty KEN. Pokud by byl akreditován další obor s menší ekonomickou náročností, byl by po srovnání za azen do menšíсo KEN, než v p ípad, kdyby byl akreditován p ed vznikem danéсo náročnéсo oboru. Z toсo vyplývá, že v jednom z p ípad by byl buď nadсodnocen, či podhodnocen. Z odstavce 1Ř potom vyplývá, že nov akreditovaný proрram by byl za azen v jiné skupin, jelikož se zm nila Сodnota relace, než obor, který byl akreditován p ed touto zm nou, i když jejicс reálná ekonomická náročnost bude stejná. Dalším kritériem je stanovení počtu student, který vycсází zejména z dlouсodobéсo zám ru ministerstva: Počet student zahrnutých do výpočtu ukazatele ů vychází ze strategie ministerstva pro oblast vysokoškolského vzdělávání (dlouhodobý záměr ministerstva) a z dalších skutečností, které mohou mít vliv na rozsah a kvalitu poskytovaného vysokoškolského vzdělávání. Ministerstvo stanovuje počty student, které jsou rozhodné pro výpočet ukazatele ů. Nejedná se však o omezení práva vysoké školy rozhodovat o počtu p ijatých student, pouze o stanovení údaje, se kterým bude ministerstvo p i výpočtech pracovat. 38 36 Pravidla pro poskytování p ísp vku a dotací ve ejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a odstavec 1. 37 Pravidla pro poskytování p ísp vku a dotací ve ejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a odstavec 17 a 18 38 Pravidla pro poskytování p ísp vku a dotací ve ejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a
Mezi cíle ministerstva vyplývající z dlouhodobého záměru ministerstva a ovlivňující ukazatel ů, pat í snaha o to, aby: a) podíl poprvé zapsaných do celého terciárního vzdělávání v ČR z odpovídající věkové kohorty byl do roku 2015 zachován p ibližně do dvou t etin populace odpovídajícího věku; b) podíl absolvent bakalá ských studijních program, kte í pokračují ve studiu v navazujících magisterských studijních programech, tvo ili v systému českého vysokého školství nejvýše 50 %. Konkrétní podíl se však u jednotlivých vysokých škol Ř a v jednotlivých oblastech vzdělávání m že i výrazně lišit v závislosti na jejich celkové profilaci a charakteru uskutečňovaných studijních program. 39 D ležitým zjišt ním je, že ministerstvo stanovuje počty student, které jsou rozсodné pro výpočet ukazatele ů, na základ kteréсo jsou školy financovány. Počet stanovený ministerstvem sice není pro školy závazný, ale nep ímo tím určuje počet p ijatýcс student, jelikož školy, pokud jednají racionáln, p ijmou takový počet student, aby se od ministerstva p íliš nelišil. Počet student stanovenýcс ministerstvem se pak nazývá limitní počet student a je porovnávám s p epočteným počtem student, tedy skutečným počtem student očišt nýcс o studenty, co nestudují ve standardní dob studia, či jsou samoplátci. Rozdíl mezi t mito dv ma Сodnotami se pak eší následovn : a) v p ípadě, že je p epočtený počet student (P ) větší než limitní počet student (L),nebo je mu roven, použije se pro další výpočet limitní počet (když P L pak L), b) v p ípadě, že je p epočtený počet student menší než limitní počet nejvýše o 10 %,použije se pro další výpočet limitní počet (když (L-0,1L) P < L pak L), c) v p ípadě, že je p epočtený počet student menší než limitní počet o více než 10 %,použije se pro další výpočet p epočtený počet student zvýšený o 10 % limitního počtu(když P < (L-0,1L) pak (P +0,1L)), 40 Ukazatel ů, tedy finanční prost edky pro jednotlivé vysoké školy odvozené od počtu student ve studijních programech, se vypočítá pro každou vysokou školu jako podíl normativního počtu student započteného do financování této školy na celkovém normativním počtu student započtených do financování všech vysokých škol. Tento podíl pak odpovídá podílu vysoké školy na finančních prost edcích alokovaných pro ukazatel ů rozpočtu vysokého školství v daném rozpočtovém roce. Normativní počet student se pro účely výpočtu ukazatele ů dané vysoké školy stanoví jako součet součinu celkového p epočteného počtu student započteného do financování v jednotlivých kategoriích B1, M1, N1, P1 a SP2+ a pr měrného váženého koeficient u ekonomické náročnosti v těchto kategoriích. 41 Z výpočtu ukazatele ů, p edevším potom na základ stanovení celkovéсo p epočtenéсo počtu student započtenéсo do financování vyplývá n kolik implikací. Pokud je o n jaký obor zájem v tší, než je limitní počet stanovený ministerstvem, tak daná škola nep ijme výrazn v tší počet student, než je limitní počet, i kdyby zájem ze strany student byl, jelikož by na n nedostala finance. Nep ijatí studenti, kte í p esto mají zájem o vysokoškolské vzd lání, pak budou studovat na jinýcс oborecс, které mají volnou kapacitu, i když nejsou tak pot eba. Tím sice stát splní jeden ze svýcс cíl, aby počet zapsanýcс student byl dlouсodob do dvou t etin populace odpovídajícíсo v ku, ale nebudou alokováni podle odpovídajícíсo zájmu o dané obory, ale tak, aby celkový počet odstavec 19 39 Pravidla pro poskytování p ísp vku a dotací ve ejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a odstavec 20 40 Pravidla pro poskytování p ísp vku a dotací ve ejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a odstavec 46 41 Pravidla pro poskytování p ísp vku a dotací ve ejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a odstavec 48 a 49
student byl rovnom rn alokován mezi všecсny státní školy, což bude v d sledku vyvolávat v n kterýcс oborech nedostatek, v jinýcс p ebytek a zvýší se strukturální nezam stnanost. Posledním kritériem jsou dosažené výsledky. Tyto výsledky jsou m eny prost ednictvím indikátor kvality: Devět indikátor kvality a výkonu, které se využívají na podporu diverzifikace vysokého školství a profilace jednotlivých vysokých škol, je uvedeno níže v tabulce. Výsledky jednotlivých vysokých škol v každém indikátoru jsou zjišťovány jako podíl na celkových výkonech všech vysokých škol (které daný typ studia mají akreditovaný), s výjimkou p ípad vyplývajících ze specifických p ístup (viz článek 12). Výpočet se provádí zvlášť pro bakalá ské, dlouhé magisterské, navazující magisterské a doktorské studium. V závislosti na dosažených hodnotách indikátor kvality a výkonu m že počet student každé vysoké školy oproti základně, se kterou vstupovala do výpočtu, vzr st, klesnout nebo z stat na stabilní úrovni. 42 D sledkem uplatnění indikátor kvality a výkonu v ukazateli ů je p erozdělení počtu student ve prospěch vysokých škol s lepšími výsledky v daných kategoriích (B1, M1, N1, P1). 43 Tabulka číslo 1: Indikátory kvality a výkonu vysokýcс škol Zdroj: Pravidla pro poskytování p ísp vku a dotací ve ejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a t lovýcсovy Z výše p edstavené definice plyne, že stát vezme každé škole z bakalá skéсo stupn 5 %. MaРisterskéСo 10 % a doktorskéсo stupn 20 % student. Tyto studenty pak p erozd lí mezi všecсny školy, podle indikátor kvality a výkonu. Nejedná se o fyzické p erozd lení student, pouze o papírové p esunutí student kv li finančnímu Сodnocení. Tedy lepší škola má pro výpočet svéсo financování v tší počet student, než reáln má. Lépe Сodnocené školy jsou pak financovány na úkor t cс С e СodnocenýcС, ale na reálný počet student to vliv nemá, p ičemž samotná kritéria Сodnocení kvality jsou sporná, čemuž se v nuje následující odstavec. Zároveň určování kvality trpí stejným nedostatkem, jako určování KEN. Tímto nedostatkem je vzájemná komparace obor na jednotlivýcс školácс, kdy úsp cс jednoсo snižuje Сodnocení druсéсo. Pokud by daný obor na jedné škole získal výrazný úsp cс, tak by dané obory na jinýcс školácс byly ve srovnání s ním Сodnoceny С e, než když by danéсo výsledku nedosáсl, p estože by jejicс výsledky byly reáln stejn hodnotné v obou dvou p ípadecс. Dané školy by pak v prvním p ípad dostaly mén, než v druсém. Tento instrument by do jisté míry moсl podporovat konkurenci mezi školami, ale nap íklad takové inovace se nedají dostatečn plánovat. Sporná jsou i jednotlivá kritéria Сodnocení vysokýcс škol. Prvním z nicс je Сodnocení výsledk výzkumu, vývoje a inovací, které jsou evidovány v rejst íku informací o výsledku ĚRIVě Tomu to se 42 Platí p itom, že u bakalá skýcс studijnícс proрram se uplatňují indikátory kvality a výkonu na 5 % základny,u maрisterskýcс studijnícс proрram na 10 % základny a u doktorskýcс studijnícс proрram na 20 % základny. 43 Pravidla pro poskytování p ísp vku a dotací ve ejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a t lovýcсovy, článek 11 odstavec 2
podrobn ji v nuje následující kapitola. Co se týče Сodnocení výsledk um lecké činnosti, její kvalita je subjektivní pojem. Objektivn lze m it pouze její kvantitu, nikoliv kvalitu. Kritérium Vlastní p íjmy udává podíl vysoké školy na výši vlastnícс p íjm všecс vysokýcс škol. Do vlastnícс p íjm jsou zaсrnuty výnosy z Сlavní a doplňkové činnosti uvedené ve výkazu zisku a ztráty pod názvem Tržby z prodeje služeb. Toto je pom rn zvláštní kritérium, které ve své podstat íká, že čím více je škola scсopná zajistit samofinancování, tím více dostane ze státníсo rozpočtu. Podobn je na tom i kritérium samoplátci. Kritérium zaсrnující kvalifikační strukturu akademickýcс pracovník bere v potaz pouze počty docent a profesor p sobícícс na dané vysoké škole, ovšem už nezoсledňuje jejicс kvalitu, ani zapojení. P ičemž už samotné ud lování t cсto titul je rozporuplné, čemuž se v nuje práce dále. Kritéria zaсraničnícс student a student v mobilnícс proрramecс jsou jediná kritéria, která auto i práce považují za relevantní, jelikož indikují zapojení českýcс vysokýcс škol na mezinárodní úrovni, včetn jisté formy prestiže, pokud jsou naše školy preferovány u student z cizícс zemí. Tím, že stát udržuje své monopolní postavení, vytvá ení bariéry vstupu a nedovoluje vstupu tržníсo mecсanismu do oblasti vysokéсo školství. Soukromé školy jsou pak nuceny p sobit na okraji a d lat kompromisy v zájmu zajišt ní své existence, což nadále snižuje jejicс možnost konkurence a tyto školy pak musí dávat p ednost kvantit, p ed kvalitou. Jak víme z reálné ekonomické praxe, tak soukromý sektor je efektivn jší, než stát ve všecс oblastecс, které je scсopen zajistit. Tedy se lze domnívat, že pokud by byla soukromým vysokým školám dána šance konkurovat státním školám, tak by byly efektivn jší, než státní a dokázaly by pružn ji reaрovat na pot eby trсu, než školy státní, které jsou zvýсodn ny dotacemi od státu. Soukromé školy sice p sobí na stejném trсu, jako školy státní, ale nejsou scсopny jim opravdu konkurovat a to díky tomu, že na státnícс školácс nepožadují školné. Pokud bude mít student na výb r, zda platit, či neplatit, tak si pocсopiteln vybere možnost neplatit. Takže na státní školy p jdou ti scсopn jší studenti, kdežto pro ty mén scсopné, které se nedostanou z kapacitnícс d vod na státní školy, musí využít služeb soukroméсo školství. Státní školy tak nejsou lepší, díky lepší úrovni poskytovanéсo vzd lání, ale díky tomu, že p ednostn získávají lepší studenty. Pokud by byly podmínky stejné, tedy p ibližn stejné školné, tak by si ti lepší studenti volili soukromé školy, protože by byly efektivn ji ízeny a lépe by reaрovaly na nové trendy a zm ny poptávky na trсu práce. 2 ORIENTACE NA KVANTITU HODNOCENÍ V DECKÝCH VÝSLEDK Dalším výrazným problémem uplatňování kvantity, p ed kvalitou je publikační činnost pedaрoр. Tato činnost je Сodnocena prost ednictvím pravidel stanovenýcс radou vlády pro výzkum a vývoj, s názvem Metodika Сodnocení výsledk výzkumnýcс orрanizací a Сodnocení výsledk ukončenýcс proрram Ěplatná pro léta 2013 až 2015ě 44. Metodika se relativn často m ní, pro účely toсoto textu budeme vycсázet ze zde uvedenéсo aktuálníсo dokumentu, který lze stáсnout ze stránek www.vyzkum.cz. Jak je z ejmé z názvu, tak cílem metodiky je n jakým zp sobem posoudit výsledky v decké a výzkumné činnosti. Hned v úvodu metodika konstatuje: Metodika hodnocení výsledk výzkumných organizací a hodnocení výsledk ukončených program (dále jen metodika ) je platná pro roky 2013, 2014 a 2015. Po roce 2015 by měl být vytvo en a zaveden nový systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací. Tato metodika si p i zachování kontinuity klade za cíl odstranit některé kritizované nedostatky stávajícího sytému hodnocení výsledk, které zp sobují neefektivitu ve financování výzkumu. Na rozdíl od p edchozích metodik však neobsahuje explicitní p edpis pro stanovení institucionální podpory určené na rozvoj výzkumných organizací (VO). Metodika v souladu se zněním 5a odst. 2 písm. b) zákona tvo í pouze jeden z podklad, za kterých vychází RVVI p i p ípravě návrhu státního rozpočtu na oblast VaVaI. Metodika tak otev en p iznává, že zp sob Сodnocení je problematický, dočasný a navíc výsledky, které jsou podle metodiky dosaženy, nemusí dostatečn zoсlednit skutečnost, zda žadatel 44 Často se této metodice íká pon kud Сanliv kafemlýnek.
získá nárok na peníze ze státníсo rozpočtu. To ovšem nestimuluje jednotlivé subjekty, aby podle metodiky postupovaly. Naopak je to stimuluje, aby Сledaly další cesty, jak si podporu zajistit včetn systému osobnícс známostí, p ípadn i klientelismu, a dalšícс forem korupce. Hodnocení obsažené v metodice je pom rn komplikované a jeсo detailní popis p esaсuje možnosti toсoto textu. Obecn však platí následující Ěviz MünicС 2013aě: - Metodika Сodnotí pouze výsledk výzkumu. Nejde tedy ani o Сodnocení p ínos výsledk ani o Сodnocení funрování výzkumnýcс orрanizací. Nejde tedy o institucionální Сodnocení v pravém slova smyslu. - Hlavním smyslem metodiky je p evést výsledky na body a ty na peníze. Stále tedy docсází k tomu, že jednotlivé v decké instituce Ětedy nejen vysoké školy, ale i další v decké instituceě jsou stimulovány k tomu, aby výsledk výzkumu p inášely co nejvíce. P ínosy výsledk nejsou Сodnoceny, takže není nastaven stimul, aby výsledky opravdu sloužily ve prosp cс lidstva. Naopak mnoсé výsledky jsou do Сodnocení za azeny jen proto, aby si p íslušná instituce zajistila více pen z, respektive aby vzrostla pravd podobnost, že peníze dostane. Podle platné metodiky by nejv tší váсu p i Сodnocení m ly mít následující výstupy Ěpon kud zjednodušen ečeno v následujícím po adí od nejlepšíсo po nejсoršíě: - článek v odborném periodiku Ěvýsledku Jě s vnit ním člen ním: -- Jimp - článek v časopise evidovaném ve Web of Science Ědále jen WoSě, -- JSC - článek ve zdroji evidovaném ve SCOPUS, který není evidován ve WoS, -- Jneimp - článek v recenzovaném časopise v databázi ERIH, který není evidován ve WoSani ve SCOPUS, -- Jrec - článek v českém recenzovaném časopise, který není evidován ve WoS, SCOPUSani v ERIH; - odborná kniсa ĚdruС výsledku Bě; - kapitola v odborné knize ĚdruС výsledku Cě; - článek ve sborníku ĚdruС výsledku Dě Výsledky druсu B Ěodborná kniсaě, C Ěkapitola v odborné knizeě a druсu výsledku Jrec Ěčlánek v odborném recenzovaném periodikuě by m ly být dále p edm t odbornéсo posouzení Ětzv. druсý pilí Сodnoceníě. MünicС Ě2013bě však upozorňuje, že se bude Сodnotit malinký počet výsledk, takže úsudky o kvalit výzkumné instituce budou zatíženy velkou cсybovostí. Dále se bude brát v úvaсu pouze v deckou kvalitu a ne ekonomické a společenské p ínosy výsledk. M ítka Сodnocení výsledk ve druсém pilí i jsou navíc nastavena jak relativn Ěv či sob navzájemě tak absolutn Ěv či sv tovým standard mě. Je nejasné, jak se s touto neurčitostí zaсraniční Сodnotitelé, kte í by m li Сodnocení provád t, vyrovnají. Mimo Сodnocení z stávají články zve ejn né ve sv tovýcс databázícс Ězejména impaktované článkyě. Zkušenosti z minulýcс let však íkají, že do Сodnocení jsou jako impaktované články dávány i texty, které impaktovanými ve skutečnosti nejsou. Podobn jsou za odborné kniсy vydávány nejr zn jší pseudopublikace apod. MünicС Ě2013cě jasn popisuje, k čemu daný systém vede: Verifikace letos zatím pomalu ale jistě spějí k podobnému nezdaru jako loni, p edloni a p ed-p edloni. Hrozí, že vítězem letošního jackpotu loterie kafemlejnek se opět stanou ti, kte í neztratili nervy a do kafemlejnku nahlásili věci jako: neexistující články v impaktovaných a neimpaktovaných časopisech, nekrology, reportáže z otev ení pečovatelských dom, stručné životopisy vědc, atp. jako vědecké články, skripta a další učební texty, popularizační knížky pro ve ejnost, spisy zem elých vědc, n-tá vydaní knih, p íručky pro učitele základních škol, podnikatele nebo kominíky, Odhaduji, že stát tak v některých společensko-humanitních oborech vyhazuje 20 až 30 procent ve ejné institucionální podpory výzkumu komínem. Uvážíme-li, že většina zbylé podpory v těchto oborech se vysokým školám rozděluje podle prostého počtu vědeckých výsledk paušálně bez ohledu na jejich kvalitu, máme další vysvětlení toho, proč je na tom společensko-humanitní výzkum na českých vysokých školách stále tak špatně. Je p itom naivní trp t iluzí, že verifikace je n jakou prioritou. MünicС Ě2013cě pokračuje: V minulých letech vše probíhalo cca následovně. Na verifikace bylo dlouho dost času a nikdo nic moc ne ešil. ůni nebyli lidé na jejich ádné zorganizování (šet ilo se...). Záhy se k p ekvapení v Radě zjistilo, že je t eba urychleně napočítat kafemlejnkové body, aby ministerstvo
školství mohlo (spíše umělo) rozdělit miliardy státní podpory mezi vysoké školy. V časové tísni se nad (ne)verifikacemi v Radě mávlo rukou a body se p idělily skoro všemu, včetně nevědeckého smetí. Nezávazně se slíbilo, že p íště se verifikace opravdu, ale opravdu už udělají po ádně, podle hesla, "slibem neurazíš"! Existující systém v d sledku zp sobuje to, že se publikace vyžadují jak divé a tak je lepší 5 pr m rnýcс článk, než 1 Сodnotn nadpr m rný a tak lidé jezdí na konference a píší články proto, aby n co publikovali, ale nikoliv aby sd lili myšlenku. To je vid t na v tšin konferencícс. Člov ka, který zrovna prezentuje, skoro nikdo neposloucсá a dotazy jsou pak minimální, pop ípad mimo jádro problému, kdy je vid t, že tazatel náсodou našel n co, na co m že reaрovat, a tak to ud lá. V tšina p ísp vk nep icсází s novou myšlenkou a jejicс forma je jen popisná, kdy pisatel jen popisuje empiriku a p ípadn p idá komentá. Tento jev není zp sobem pouze up ednostňováním kvantity p ed kvalitou, ale také vytvá ením bariér vstupu a investování do pozice. D vod, proč systém funрuje tak jak funрuje, je podle našeсo názoru jednoducсý: orientace na kvalitu je v zájmu ady osob. Tyto osoby vytvá ejí mocnou lobby, v jejímž zájmu je, aby daný systém pokračoval, p ičemž si dokážou pokračování zajistit. V terminoloрii Valenčík Ě2012, 2013ě m žeme danou lobby označit jako jednu ze struktur založenýcс na vzájemném krytí obecn p ijatelnýcс zásad. Nejedná se o pevnou skupinu lidí, členy dané skupiny spojuje zájem na co nejmén jasnýcс a co nejvíce m kkýcс kritériícс z Сlediska Сodnocení jejicс v decké činnosti. V rámci toсoto zájmu se dokážou doсodnout Ěv terminoloрii Valenčík Ě2012, 2013ě vytvo it jádro vyjednávání vlivu ě, ovlivnit osoby, které o metodice rozсodují, p ípadn dosadit sebe nebo své zástupce na p íslušná místa. Nejasná a m kká pravidla potom rovn ž vedou k tomu, že ti, kdo se snaží o skutečn poctivou v du, moсou daná pravidla porušovat, respektive se s nimi dostávají do konfliktu. Pokud o pravidlecс rozсodují osoby n jakým zp sobem spojené se zde zmín nou strukturou, stávají se poctiví v dci na t cсto osobácс závislí, snadn ji vydíratelnými a nemusí mít zájem proti existujícím pravidl m bojovat. Jinými slovy, zde cсceme íci, že ke zm n stávajícíсo stavu nestačí jen zm na pravidel Сodnocení v dy a výzkumu, ale zejména omezení síly námi popisovanýcс struktur. 3 BůRIÉRY VSTUPU DO ODV TVÍ ů INVESTOVÁNÍ DO POZICE Nů VYSOKÝCH ŠKOLÁCH Dalším výrazným problémem vysokéсo školství je investování do pozice prost ednictvím vytvá ení bariér vstupu. Tento jev se týká získávání v deckýcс a pedaрoрickýcс titul. Je d ležit jší forma, než obsaс. Tedy náležitosti jsou pro publikaci d ležit jší, než myšlenkový obsaс danéсo p ísp vku. P ísp vky jsou mnoсem čast ji vraceny z d vodu nepoužití požadované formy citace, či jinýcс náležitostí, než s v cnými p ipomínkami. Jako p íklad lze uvést teoretické zaslání p ísp vku do impaktníсo časopisu bez použité literatury. Daný autor by nevyužil žádné externí zdroje, ani by nevyužíval cizí práce, takže by je nemusel citovat. P esto by daný článek m l myšlenkovou Сodnotu. Takový článek by nebyl p ijat jen pro absenci použité literatury. Pokud ji daný autor doplnil se slovy, že omylem článek poslal bez danéсo seznamu, tak by byl článek p ijat, i když by dopln nou literaturu p i psaní p ísp vku nepoužil, ani z ní nevycсázel. Stejn Сodnotný článek by jednou p ijat nebyl a jednou byl, p esto jeсo Сodnota by byla v obou p ípadecс stejná. Praxe je taková, že v tšina lidí napíše p ísp vek a pak tam vkládá citace a sсání literaturu, která je z dané oblasti, aby ji moсl uvést do použité. Nejde o to literaturu nevyžadovat, ale nesmí se stávat, že bude vyžadována v určitém počtu a stane se tak normou, pro určování kvality práce. Tím se do jisté míry podporuje i plaрiátorství. Práce, která má jen 2 použité literatury m že být stejn kvalitní, jako práce, co má 20 položek v seznamu použité literatury. Možná i více, jelikož je daná více p vodní. V akademické obci je velká fixace na použité zdroje a tak jsou často citovány beze smyslu a bez účelu. Lidé napíšou práci a pak sсán jí citace a literaturu, kterou dali do použité literatury i když tu kniсu nikdy nedrželi v ruce. ůle to už je problém od bakalá skýcс pracícс, kde jsou studenti nuceni opisovat pasáže, jen aby tam n co bylo, a to se pak p enáší i na vyšší úrovn. Citace jsou relevantní, kdy se pisatel odkazuje na názor jinéсo autora, který buď podporuje jeсo tvrzení, má stejný názor, nebo je s ním v rozporu a na daný rozpor reaрuje. Stejn tak formy uvád ní citací. Buď do
poznámky pod čarou, kde ale musí být i irelevantní náležitosti a autor m že být pokárán za špatnou čárku. Účelem odkázání na p vod využité citace je rozpoznání díla, ze kteréсo bylo citováno. K tomu v podstat stačí pouze ISBN, ale pro lepší p eсlednost by m lo být dopln no o název práce, jméno autora a stranu. VšecСny ostatní informace jsou zbytečné. Stačí, když v plné form budou uvedeny v seznamu použité literatury. Nebo druсý zp sob, v závorkácс v textu, který zase ne íká nic a jen p ekáží. Nedej bože, když se na jedné škole používá první zp sob a na další druсý zp sob. Pak často nastává problém, kdy jedna škola nevezme na konferenci v ci s citacemi druсým zp sobem, či Сo vrátí, což je zase zbytečná komplikace. Další p íklad je z USů, kdy tamní profesor politoloрie, Daniel W. Drezner z CСicaРské university, vysv tlil své teorie prost ednictvím d je z fantasy seriálu Hra o tr ny z produkce stanice HBO. 45 V našem prost edí by takovýto p ím r sсodil celou práci i její myšlenku. P ičemž pokud daný p ím r nejlépe vystiсuje jeсo myšlenku, je správné Сo použít k vysv tlení. D ležitá je myšlenka, nikoliv forma. Veškeré bazírování na náležitostecс je jistá forma investování do pozice, kdy tyto zbytečné a p eсnané nároky snesou jen určité typy lidí, kte í pak systém ovládají a mají stejné myšlení a názory, jako ti, co tyto bariéry vytvá ejí. P evážn se jedná o lidi, kte í studovali a p sobili ješt za minuléсo režimu. Mají Сluboké znalosti v daném oboru, ale již nejsou scсopni p ijímat nové myšlenky, či jiný poсled na v c, pop ípad se účastnit konstruktivnícс diskuzí, tedy takovýcс, kdy jde o nalezení pravdy, nikoliv prosazení svéсo názoru. Tyto lidé jsou často na vysokýcс postecс a využívají svéсo lukrativníсo postavení, aby získali p evaсu v akademickýcс sporecс a prosadili sv j názor. Tento jev je zap íčin n nastavením vysokéсo školství, která je ve státnícс rukácс a tak vysokoškolští pedaрoрové v podstat státními ú edníky a jako takoví se tak i cсovají. NepodléСají konkurenci a proto je pro n snadné a žádoucí udržovat status quo, jelikož zm na by moсla oсrozit jejicс lukrativní pozice. Pokud se n jaká konkurence objeví, nap íklad ze strany ve ejnéсo sektoru, či prost ednictvím nové Рenerace, tak se buď musí p izp sobit a tedy stát se součástí danéсo systému, nebo je odsunuta na okraj, což není zase tak obtížné, jelikož zbytečnýcс náležitostí je tolik, že každý ud lá n jakou cсybu, pop ípad kdykoliv je možnost zpocсybnit odbornost, což je se snadno ud lá z pozice mocenskéсo monopolu. Pokud se nap íklad doktor pustí do sporu oсledn teorie s profesorem, tak se prosadí profesor, už jen proto, že je profesorem, bez oсledu na to, kdo má pravdu. Tituly docent a profesor jsou získávány na základ posouzení komise, která má dle zákona následující složení: Habilitační komise se skládá z profesor, docent a dalších významných p edstavitel daného nebo p íbuzného oboru. P edsedou komise musí být profesor a nejméně t i členové musí být odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy, na které se habilitační ízení koná. 46 Jist se jedná o snaсu diverzifikace rozсodovacíсo procesu o ud lení p íslušnéсo titulu na více škol tak, aby o jeсo p id lení nerozсodovala sama daná škola, jelikož se dá domnívat, že by p i scсvalování nebyla objektivní a up ednostnila by svoji pot ebu docent a profesor kv li Рaranci obor. Na druсou stranu ale tento systém podporuje vznik klientelismu, kdy si školy v t cсto ízení vycсázejí vst íc, aby jim to bylo oplaceno Problém nastává i v oblasti Сodnocení jednotlivýcс pedaрoр, kdy Сlavním kritériem je publikační činnost Сodnocená prost ednictvím kafemlejnku. Ten ovšem nezoсledňuje scсopnosti danéсo pedagoga v oblasti výuky. Každý člov k je rozdílný, n kdo je dobrý v publikování, ale výuka není jeсo silnou stránku, jiný to má naopak. Je scсopen student m látku podat tak, že ji dob e pocсopí a tím získají lepší znalosti, než když se jim dostane sucсéсo odbornéсo výkladu, který sice je dle normy a drží se osnov, ale je t žko ucсopitelný. Druzí zase zvládnou látku skv le vysv tlit, ale v oblasti publikování nejsou tak úsp šní, t ebas i proto, že se zadrсnou nad zbytečnými náležitostmi. Pokud jsou nuceni publikovat ve stejné mí e, jako ti, kte í v této oblasti mnoсem scсopn jší a naopak tito zase se v novat ve stejné mí e výuce, tak vznikají velké náklady ob tované p íležitosti pro ob strany a systém není tak efektivní, jak by moсl být. Specializace vede ke zvýšení Сranice produkčnícс možností, tedy pedaрoр m by m lo být umožn no soust edit se na ty oblasti, 45D. W. DREZNER; Ideas, identity, and Game of thorn; Foreign Policy 46 Zákon číslo 111/1řřŘ Sb. o vysokýcс školácс a o zm n a dopln ní dalšícс zákon Ězákon o vysokýcс školácсě 72 odst. 5
kde mají nejv tší mezní produkt práce, což by znamenalo jak kvalitn jší publikace, tak lepší výuku. Tento jev vycсází z definice akademickéсo pracovníka obsaženéсo v zákon o vysokýcс školácс ůkademickými pracovníky jsou zaměstnanci vysoké školy, kte í vykonávají jak pedagogickou, tak vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tv rčí činnost. ůkademičtí pracovníci jsou povinni dbát dobrého jména vysoké školy. 47 Z citace je patrné, že zákon vyžaduje, aby akademický pracovník zastával jak pedaрoрickou, tak v deckou činnost bez oсledu na to, pro co má absolutní výсodu. Pokud škola bude Сodnotit pedaрoрy pouze prost ednictvím kafemlejnku, tak budou sice p evládat pedaрoрové, kte í mají vysoký publikační index, ale ve výuce nejsou tolik scсopní. Jsou to pov tšinou akademikové, kte í získali vysoké tituly, jelikož sám titul napomáсá k čast jšímu p ijetí k publikaci. Jedná se tedy klasické akademiky, kte í up ednostňují formu nad obsaсem. Studenti jsou pak nuceni učit se látku bez pocсopení. Takový pedaрoр v podstat naсrazuje učebnici, kdy sice p ednese informace, ale již nepom že v oсledu pocсopení. Takový pedaрoр pak vyžaduje p esné zn ní látky, a pokud se student pokusí danou problematiku vysv tlit svými slovy, či využít p íkladu, tak se setkává s nevolí. Osobn jsem se setkal s n kolika pedaрoрy, co m zarazili, když jsem začal problém vysv tlovat a cсt li p esnou definici. V současné dob modernícс tecсnoloрií je velmi snadné si informaci b Сem cсvilky nalézt, d íve tomu tak nebylo, a pokud byla informace pot eba, jediný zp sob, jak ji v daném okamžiku mít k dispozici bylo znát ji. Moderní tecсnoloрie nám ale umožňují najít informaci p ímo na míst v ádu minut. Problém často nastává v p ípad pocсopení, protože znalost a scсopnost použít informaci jsou rozdílné pojmy. D íve bylo nutné up ednostňovat znalosti a míra pocсopení a využití pak záležela na scсopnostech jednotlivce. V dnešní dob se již výuka m že zam it na pocсopení znalostí, tedy nikoliv zkoušení ze získání znalostí, ale zadávání úkol, ke kterým studenti znalosti budou muset doсledat a sv j záv r vyargumentovat. ZÁV R Problematika správnéсo funрování vysokéсo školství je velmi významným bodem ve strateрickém rozvoji státu. Jen kvalitní vysokoškolské vzd lání napomáсá efektivnímu rozvoji inovační činnosti státu, bez níž by si stát nemoсl udržet svoji konkurencescсopnost. Tato oblast je d ležitá zejména pro státy ZápadníСo sv ta, jelikož nemoсou konkurovat levnou pracovní silou a tak jejicс snaсa musí být zam ena na udržení tecсnoloрickéсo náskoku, který lze zajistit jen prost ednictvím efektivníсo funрování vysokéсo školství. ůuto i práce sсledávají současný stav vysokéсo školství v České republice za ne zcela efektivní. Tento jev je dán zejména monopolním postavením státu v poskytování vysokoškolskéсo vzd lání, které se projevuje zp sobem financování, jež jednoznačn preferuje ve ejné vysoké školy. Ty potom moсou nabízet vzd lání prost ednictvím dumpinрovýcс cen. Za nejvýznamn jší problémy, které snižují efektivnost vysokoškolskéсo vzd lávání, auto i považují špatný zp sob financování vysokýcс škol, kdy nedocсází k pružné reakci systému na zm ny poptávky na trсu práce. Dále pak orientace na kvantitu, místo kvalitu v oblasti publikování a v decké práce a v neposlední ad monopolní postavení docent a profesor, které napomáсá k vytvá ení struktur založenýcс na vzájemném krytí a investování do pozice. Pokud n jaký statek dokáže ve ejný sektor zajistit v pot ebné mí e a kvalit, tak by mu to stát m l umožnit, jelikož ve svém počínání bude soukromý sektor efektivn jší, než ten ve ejný. Cestou k zajišt ní vysokéсo školství soukromým sektorem by bylo odstran ní dumpinрovýcс cen a zavedení školnéсo i na ve ejnýcс školácс, pop ípad reformovat ve ejné školy na nestátní podniky, nejlépe obecn prosp šné společnosti v čele s v deckou radou. Tento krok m že být vnímán jako nesociální, či další vytvá ení bariér pro získání vzd lání u mén majetnýcс občan. ešit se to dá prost ednictvím odložené ceny, která byla zavedena v ůustrálii a slaví tam velký úsp cс. Byl by tak položen základ stejnýcс podmínek pro všecсny, stát by snížil své výdaje a vysoké školy by se staly vskutku nezávislými institucemi. 47 Zákon číslo 111/1řřŘ Sb. o vysokýcс školácс a o zm n a dopln ní dalšícс zákon Ězákon o vysokýcс školácсě 70 odst. 1
Použitá literatura DREZNER, DANIEL W. 2013. What to expect when your enduring rivals signal something other tсan wсat you're expectinр. ForeiРn Policy, 17 th June 2013. Dostupné na http://drezner.foreignpolicy.com/?page=7. ĚPublikováno 17.6.2013, citováno 2Ř.ř.2013ě. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ MLÁDEŽE ů T LOVÝCHIVY (2013). Pravidla pro poskytování p ísp vku a dotací ve ejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a t lovýcсovy. PraСa: MŠMT. Ke stažení na www.msmst.cz. MÜNICH, Daniel Ě2013aě. Tak nám scсválili Metodiku 2013. Dostupné na http://metodikahodnoceni.blogspot.cz/2013/06/tak-nam-schvalili-metodiku-2013.html. ĚPublikováno 23.6.2013, citováno 2Ř.ř.2013ě. MÜNICH, Daniel Ě2013bě. "Nová" Metodika se starým obsaсem Dostupné nahttp://metodikahodnoceni.blogspot.cz/2013/05/nova-metodika-se-starymobsaсem.сtml.ěpublikováno 2Ř.5. 2013, citováno 2Ř.ř.2013ě. MÜNICH, Daniel Ě2013cě. "Verifikační Сlídka: zá í Dostupné nahttp://metodikahodnoceni.blogspot.cz/2013/09/verifikacni-hlidka-zari.сtml ĚPublikováno 10.ř. 2013, citováno 2Ř.ř.2013ě. Ú ůd VLÁDY ČR Ě2013ě.Metodika Сodnocení výsledk výzkumnýcс orрanizací a Сodnocení výsledk ukončenýcс proрram Ěplatná pro léta 2013 až 2015ě. PraСa: Vláda ČR. Ke stažení na www.vyzkum.cz. VůLENČÍK, Radim 2012. OСlédnutí za šesti léty bádání v oblasti teorie redistribučnícс systém. Marathon, Vol. 16, no. 5, pp. 13-31. VALENČÍK, Radim 2013. THBU: O co se op ít. Dostupné na: http://radimvalencik.pise.cz/295-70-4-thbu-o-co-se-oprit.html. ĚPublikováno 1.6.2013, citováno 2Ř.ř.2013ě. Zákon číslo 111/1998 Sb. o vysokýcс školácс a o zm n a dopln ní dalšícс zákon Ězákon o vysokýcс školácсě. Acknowledgement Článek je jedním z výstup specifickéсo vysokoškolskéсo výzkumu na Vysoké škole finanční a správní Využití teorie p i analýze konflikt zájm p i realizaci reforem v oblasti sociálníсo pojišt ní a sociálníсo investování.