Radiologická fyzika. Zvuk a ultrazvuk

Podobné dokumenty
Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K

Vlnění. vlnění kmitavý pohyb částic se šíří prostředím. přenos energie bez přenosu látky. druhy vlnění: 1. a. mechanické vlnění (v hmotném prostředí)

Akustické vlnění. Akustická výchylka: - vychýlení objemového elementu prostředí ze střední polohy při vlnění

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Vlnění

4. Akustika. 4.1 Úvod. 4.2 Rychlost zvuku

ω=2π/t, ω=2πf (rad/s) y=y m sin ωt okamžitá výchylka vliv má počáteční fáze ϕ 0

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. x m. Ne čas!

Zvuk. 1. základní kmitání. 2. šíření zvuku

Ultrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský

DUM č. 14 v sadě. 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia

Přednáší Kontakt: Ing. Michal WEISZ,Ph. Ph.D. Experimentáln. michal.weisz.

Ultrasonografická diagnostika v medicíně. Daniel Smutek 3. interní klinika 1.LF UK a VFN

Akustické vlnění

2. Vlnění. π T. t T. x λ. Machův vlnostroj

Izolaní materiály. Šastník Stanislav. 2. týden

Fyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole

Kmitání mechanického oscilátoru Mechanické vlnění Zvukové vlnění

Kmity a mechanické vlnění. neperiodický periodický

(test version, not revised) 16. prosince 2009

1.8. Mechanické vlnění

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P05 MECHANICKÉ VLNĚNÍ

FYZIKA II. Marek Procházka 1. Přednáška

Řešení: Nejdříve musíme určit sílu, kterou působí kladka proti směru pohybu padajícího vědra a napíná tak lano. Moment síly otáčení kladky je:

Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením.

Daniel Tokar

Obsah. 1 Vznik a druhy vlnění. 2 Interference 3. 5 Akustika 9. 6 Dopplerův jev 12. přenosu energie

Elektromagnetické pole je generováno elektrickými náboji a jejich pohybem. Je-li zdroj charakterizován nábojovou hustotou ( r r

Fyzikální podstata zvuku

VY_32_INOVACE_FY.18 ZVUKOVÉ JEVY

Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z.

Měření hladiny intenzity a spektrálního složení hluku hlukoměrem

Mechanické kmitání a vlnění

Ultrazvukové diagnostické přístroje. X31LET Lékařskátechnika Jan Havlík Katedra teorie obvodů

Fyzikálními ději, které jsou spojeny se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním zvuku sluchem se zabývá akustika.

- Princip metody spočívá ve využití ultrazvukového vlnění, resp. jeho odrazu od plošných necelistvostí.

3.2.5 Odraz, lom a ohyb vlnění

ZVUKOVÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie

Fyziologická akustika. fyziologická akustika: jak to funguje psychologická akustika: jak to na nás působí

B2M31SYN SYNTÉZA AUDIO SIGNÁLŮ

plochy oddělí. Dále určete vzdálenost d mezi místem jeho dopadu na

Druh učebního materiálu Anotace (metodický pokyn, časová náročnost, další pomůcky )

Ultrazvukové diagnostické přístroje. X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů

Příklad 3 (25 bodů) Jakou rychlost musí mít difrakčním úhlu 120? -částice, abychom pozorovali difrakční maximum od rovin d hkl = 0,82 Å na

1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, Kladno, FYZIKA. Kapitola 8.: Kmitání Vlnění Akustika. Mgr. Lenka Hejduková Ph.D.

Diagnostické ultrazvukové přístroje. Lékařské přístroje a zařízení, UZS TUL Jakub David kubadavid@gmail.com

Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený

Interference vlnění

Rovinná harmonická elektromagnetická vlna

Fyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II

Jestliže rozkmitáme nějakou částici pevného, kapalného anebo plynného prostředí, tak síly pružnosti přenesou tento kmitavý pohyb na částici sousední

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Enthalpie, H. Tlak je konstantní- jaké se uvolňuje teplo, koná-li se pouze objemová práce? Teplo, které se uvolňuje za konstantního tlaku.

Přijímací zkouška pro nav. magister. studium, obor učitelství F-M, 2012, varianta A

Měření absorbce záření gama

Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.

Elektromagnetický oscilátor

Obsah. Kmitavý pohyb. 2 Kinematika kmitavého pohybu 2. 4 Dynamika kmitavého pohybu 7. 5 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru 9

Optika pro mikroskopii materiálů I

Postupné, rovinné, monochromatické vlny v lineárním izotropním nemagnetickém prostředí

4. V jednom krychlovém metru (1 m 3 ) plynu je 2, molekul. Ve dvou krychlových milimetrech (2 mm 3 ) plynu je molekul

Charakteristiky optického záření

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami

Záznam a reprodukce zvuku

(test version, not revised) 9. prosince 2009

Jednotlivé body pouze kmitají kolem rovnovážných poloh. Tato poloha zůstává stálá.

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2015

TERMIKA II. Stacionární vedení s dokonalou i nedokonalou izolací; Obecná rovnice vedení tepla; Přestup a prostup tepla;

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

1 Rozdělení mechaniky a její náplň

25 - Základy sdělovací techniky

Šíření a vlastnosti zvuku

MĚŘENÍ RYCHLOSTI ŠÍŘENÍ ZVUKU V PLYNECH

Ultrazvuk Principy, základy techniky Petr Nádeníček1, Martin Sedlář2 1 Radiologická klinika, FN Brno 2 Biofyzikální ústav, LF MU Brno Čejkovice 2011

Zakončení viskózním tlumičem. Charakteristická impedance.

Fyzika_9_zápis_6.notebook June 08, Akustika = část fyziky, která se zabývá ZVUKEM (vznikem zvuku, vlastnostmi zv., šířením zv., lid.

frekvence f (Hz) perioda T = 1/f (s)

Učební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití

3 Měření hlukových emisí elektrických strojů

Mechanické kmitání. Def: Hertz je frekvence periodického jevu, jehož 1 perioda trvá 1 sekundu. Y m

λ, (20.1) infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny

Základní úlohy a zkušební otázky předmětu Akustika oboru Aplikovaná fyzika

Rovinná monochromatická vlna v homogenním, neabsorbujícím, jednoosém anizotropním prostředí

Jak se měří rychlost toku krve v cévách?

Řešení úloh 1. kola 47. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie B

Základní principy ultrazvuku a ovládání UZ přístroje MILAN JELÍNEK ARK, FN U SVATÉ ANNY IVO KŘIKAVA KARIM, FN BRNO 2013

Zobrazování. Zdeněk Tošner

Neživá příroda I. Optické vlastnosti minerálů

Elektromagnetické vlnění

I. část - úvod. Iva Petríková

Laboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech

13. Spektroskopie základní pojmy

VYBRANÉ DOSIMETRICKÉ VELIČINY A VZTAHY MEZI NIMI

Zápočet z fyzikálního semináře 102XFS

B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ

AKUSTIKA. Tón a jeho vlastnosti

Zadání. Pracovní úkol. Pomůcky

OSNOVA. 1. Definice zvuku a popis jeho šíření. 2. Rozdělení zvukových záznamů (komprese) 3. Vlastnosti jednotlivých formátů

DZDDPZ1 - Fyzikální základy DPZ (opakování) Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

10. Energie a její transformace

FYZIKA II. Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy

Transkript:

Radiologická fyzika Zvuk a ultrazvuk 1.12.2014 Biofyzikální ústav LF MU

Časová střední hodnota Z různých důvodů není zajímavá a mnohdy ani dobře měřitelná okamžitá hodnota fyzikální veličiny F(t), ale její střední hodnota za dobu T, tj. F T = 1 T T F t dt 0 Tato doba bývá někdy velmi dlouhá (čekáme, až se nějaký jev ustálí a nezajímá nás přechodový jev). Pro veličinu s periodou ω=2πf je touto dobou přirozeně perioda T=1/f F t + 1 f 1/f = F t, F = f F t ft 0 Radiologická fyzika 2

Časová střední hodnota 1 1 sin2 f t f sin2 f t dt sinx d x 0 2 0 f 2 1 f 2 2 2 2 1 1 sin2 f t f sin2 f t dt sinx d x 2 2 0 0 0 Radiologická fyzika 3

Akustická energie Dochází k přelévání energie mezi kinetickou a potenciální složkou. Platí zákon zachování energie. Kinetická energie je: E k = 1 2 mv a 2 = 1 2 ρs x(ωu m) 2 v a = u t = ωu m cos(kx ωt) v am = ωu m Potenciální energie je rovna práci potřebné ke změně objemu elementu vzduchu: E p = ε ps xdε 0 ε = S x p 0 + p a dε 0 Vzhledem ke stavové rovnici p a = c 2 ρ a = ρ 0 c 2 ε dostáváme: E p = S x ε (p 0 ρ 0 c 2 ε)dε = S x p 0 ε + 1 0 2 ρ 0c 2 ε 2 Radiologická fyzika 4

Akustická energie Definujeme objemovou hustotu akustické energie: w a = E k + E p V = p 0p a Zc + 1 2 ρ 0 v 2 a + p 2 a Z 2 Protože pro postupnou vlnu platí p a = ±Zv a, dostáváme: w a = p 0p a Zc + ρ 0v a 2 První člen osciluje a má nulovou střední hodnotu p a = 0, proto je hodnota akustické energie rovna: w a = ρ 0 v a 2 Ohmův zákon akustiky Výkon vlny: ΔE k P = E t = 1 2 ρsc(ωu m) 2 Δx=cΔt ρc=z akustická impedance Radiologická fyzika 5

Akustická impedance Z = p v = ρc Jednotkou akustické impedance je rayleigh: 1 Rayl = 1 kg m 2 s 1. Tabulka uvádí hodnoty pro některá prostředí. Je rozhodující pro UZ zobrazování. Radiologická fyzika 6

Akustická intenzita Důležitější než energie je výkon a intenzita akustické vlny. Akustický výkon je definován jako množství akustické energie, která projde jednotkou plochy za jednotku času. Akustická intenzita vlny je potom definována jako výkon vlny vztažený na jednotkovou plochu kolmou na směr šíření vlny: I a = P S = P S cos θ = 1 2 ρc(ωu m) 2 Úhel θ je úhel mezi směrem šíření vlny a normálou plochy. Výkon vlny je součin tlakové síly a akustické rychlosti: P = psv a = p 0 + p a Sv a v a = u t Radiologická fyzika 7

Akustická intenzita Dostáváme: I a = P S = p 0v a + p a v a Protože pro postupnou vlnu platí p a = ±Zv a, dostáváme: I a = p 0 v a ± Zv a 2 = p 0 v a ± p a 2 Příspěvek prvního členu k průměrné intenzitě je prakticky nulový, protože akustická rychlost osciluje okolo nuly. Zůstává pouze druhý člen: I a = p a v a = ± Zv a 2 = ± p a 2 Z Z Radiologická fyzika 8

Akustická intenzita Speciálně pro harmonickou vlnu u = A cos(ωt kx) vychází: w a = 1 2 ρ 2 0v max I a = 1 2 Zv 2 max = p 2 max 2Z kde v max = ωa a p max = Zv max = ωaz. Pokud zavedeme efektivní veličiny p ef = p max 2 v ef = v max 2 Dostáváme p ef = Zv ef a tedy: w a 2 = ρ 0 v ef I a = p ef 2 Z Radiologická fyzika 9

Odraz a průchod zvuku rozhraním Vlna se na rozhraní dvou prostředí částečně odráží a částečně prochází do druhého prostředí. Musí platit zákon zachování energie: v 1 = v t x c 1 + v R t + x c 1 v 2 = v T t x c 2 K řešení je nutné splnit podmínky spojitosti na rozhraní. Na obou stranách rozhraní musí být stejná rychlost a stejný tlak: v 1 = v 2 a p 1 = p 2 (plyne z rovnice kontinuity a pohybové rovnice): v t + v R t Z 1 v t Z 1 v R t = v T t = Z 2 v T (t) p p R p T Radiologická fyzika 10

Odraz a průchod zvuku rozhraním Z předchozích rovnic snadno dostaneme: v R t = rv t v T t = tv(t) r = Z 1 Z 2 Z 1 + Z 2 t = 2Z 1 Z 1 + Z 2 Koeficienty odrazivosti a propustnosti. Platí: 1 r 1 a 0 t 2 Při odrazu zvuku na rozhraní látky s vyšší akustickou impedancí dochází ke změně polarity (fáze) vlny. Při odrazu na rozhraní látky s menší akustickou impedancí se fáze ani polarita odražené vlny nemění. Např. pro rozhraní vzduch/voda je r~-0,9995 a t~0,0005. Radiologická fyzika 11

Odraz a průchod zvuku rozhraním Znalost velikosti odrazu a průchodu je potom klíčová v ultrazvukovém zobrazování. Výsledný ultrazvukový obraz je totiž založen na detekci odražených vln. Při nulovém odrazu (maximálním průchodu) na rozhraní tedy není možné získat ultrazvukový obraz tohoto rozhraní. Při velkých odrazech (minimálních průchodech) na rozhraní zase není možné detekovat odrazy od rozhraní, která jsou uložena za prvním rozhraním. Radiologická fyzika 12

Odrazivost a propustnost Propustnost (platí v T = tv): Odrazivost (platí v R = rv): T = I T I = Z 2 2v T Z 1 v 2 = Z 2 t 2 = 4Z 1Z 2 Z 1 (Z 1 + Z 2 ) 2 R = I R I = Z 2 1v R Z 1 v 2 = r 2 = Z 1 Z 2 Z 1 + Z 2 2 Platí 0 R 1 a 0 T 1 a také zákon zachování energie: I R + I T = I R + T = 1 Jsou-li akustické impedance příliš odlišné, většina energie se odrazí. Jsou-li podobné, většina energie prochází. Radiologická fyzika 13

Odrazivost a propustnost Při šikmém dopadu na rozhraní platí zákony odrazu a lomu: α 1 = α 1 a sin α 1 c 1 = sin α 2 c 2 Podle těchto zákonů je možné zvuk fokusovat do jediného bodu podobně jako světlo. ysin 1 1 1 s1sin c1 c1 / / / / xcos1 ysin 1 1 s1sin t c1 c1 xcos xcos ysin 2 2 2 s2sin c2 c2 t t Radiologická fyzika 14

Vyzařování UZ zdrojů Nejjednodušším ultrazvukovým zdrojem je zdroj bodový. Za takový lze považovat jakýkoli zdroj vlnění tvaru koule o poloměru menším než je délka ultrazvukové vlny. Bodový zdroj vyzařuje ultrazvuk stejnoměrně všemi směry, čímž vzniká kulová vlna. Nejčastějšími ultrazvukovými zdroji však bývají kmitající destičky, u nichž všechny body povrchu kmitají se stejnou amplitudou i fází. Každý bod povrchu destičky si lze podle Huygensova principu představit jako kmitající bodový zdroj vlnění, který vyzařuje kulovou vlnu. Výsledkem je potom kmitání označované jako pístové. Radiologická fyzika 15

Vyzařování UZ zdrojů Blízké pole (Fresnelova oblast) Vzdálené pole (Fraunhoferova oblast) Radiologická fyzika 16

Vyzařování UZ zdrojů Blízké pole (Fresnelova oblast) Vzdálené pole (Fraunhoferova oblast) Radiologická fyzika 17

Intenzita a hlasitost zvuku Intenzita vlny je dána její amplitudou. Vztah mezi amplitudou akustického tlaku a amplitudou rychlosti vlny je dán Ohmovým zákonem. Pro efektivní hodnoty platí: p ef = Zv ef = ρcv ef Hustota akustické energie: w a = ρv 2 ef [ J/m 3 ] Akustická intenzita: I a = Zv ef 2 = p ef 2 Z = w ac [W/m 2 ] Pro běžné zvuky platí: I a 10 12 10 2 W/m 2 Prahová hodnota akustického tlaku: p a = ρci 0 2 10 5 Pa Radiologická fyzika 18

Intenzita a hlasitost zvuku Akustický výkon prošlý plochou S skloněnou o úhel θ vůči směru akustické vlny: P = I a S cos θ Celkový výkon je integrací přes plochu: P = I a ds Pro kulovou plochu okolo bodového zářiče platí: I a = P 4πr 2 Intenzita klesá se druhou mocninou vzdálenosti od zdroje. Radiologická fyzika 19

Hladina akustické intenzity Interval hodnot akustické intenzity je velmi široký, proto je pro její popis vhodné použít logaritmické měřítko. Lidské smysly reagují na podněty také logaritmicky. Tato zákonitost se označuje jako Weber-Fechnerův zákon. Psychofyziologickou mírou intenzity zvuku je hlasitost. Nejbližší veličinou k ní je hladina akustické intenzity: L a = 10 log I a I 0 I 0 je prahová intenzita slyšení lidského ucha při 1 khz. Rozsah slyšení je 10-12 až 10 2 W/m 2, tj. 0 až 140 db. Lidského ucho dokáže rozlišit rozdíl hladiny asi 1 db. V oblasti středních intenzit je uchu ještě citlivější. Celkově dokážeme rozpoznat až 325 stupňů intenzity zvuku. Radiologická fyzika 20

Hladina akustické intenzity Při současném působení zvuků je výsledná intenzita dána součtem intenzit I = I 1 + I 2, ale ne součtem hladin intenzit L L 1 + L 2. Jestliže jeden reproduktor dává hladinu intenzity 100 db a druhý rovněž 100 db, výsledná hladina bude 103 db a ne 200 db. I 1 = I 2 = 10 2 W/m 2 a I = I 1 + I 2 = 2 10 2 W/m 2 L = 10 log I I 0 = 10 log 2I 1 I 0 = L 1 + 10 log2 103 db Zatímco akustická intenzita je objektivní hodnota, hlasitost je hodnota subjektivní. Zavádíme hladinu hlasitosti zvuku při dané frekvenci. Jednotkou je fón Ph: L f = L a (f = 1 khz) Hladina intenzity a hlasitosti jsou stejné pro f=1 khz. Radiologická fyzika 21

Hladina akustické intenzity Křivky stejné hlasitosti (L=konst.) označujeme jako izofóny. Jednotka hlasitosti (N) son je definována jako hlasitost hladiny zvuku 40 Ph. Platí, že zvuk silnější o 10 Ph je 2x hlasitější: N = 2 (L 40)/10 Radiologická fyzika 22

Hladina akustické intenzity Zvukové vlny o frekvenci >10 13 Hz se již běžnými látkami nešíří, protože vlnová délka takové vlny je již menší než vzdálenost atomů. Ultrazvuk se šíří spíše jako světlo než zvuk. Platí zákony odrazu, lomu a možnost fokusace. Odlišné vlastnosti souvisí s krátkou vlnovou délkou. Ve vzduchu je ultrazvuk silně absorbován (pro 1 MHz se intenzita UZ zeslabí na polovinu průchodem 22 mm vrstvy vzduchu, ve vodě je to 10 m). Útlum UZ je dán koeficientem absorpce κ af 2, kde a je součinitel absorpce charakteristický pro danou látku. Důležitá je závislost útlumu na druhé mocnině frekvence. Radiologická fyzika 23

Citlivost lidského ucha Sluchové pole je rozsah intenzit zvuků při různých frekvencích, které vnímá sluchem daná osoba. Zdola je sluchové pole omezeno prahem slyšení a shora prahem bolesti. Radiologická fyzika 24

Ultrazvuk Ultrazvuk je zvukové vlnění s frekvencí vyšší jak 20 khz. Tato hranice je dána hranicí slyšitelnosti zvuku u průměrného lidského ucha. Pro ultrazvukovou diagnostiku v medicíně (velmi rozšířená je také ultrazvuková diagnostika v různých inženýrských aplikacích) se používají frekvence řádu jednotek až desítek MHz. Radiologická fyzika 25

Absorpce Zvukové vlnění je při šíření prostředím částečně absorbováno. Jako u jiných druhů vlnění, můžeme pro pokles intenzity psát exponenciální zákon pokles intenzity je úměrný dráze, kterou paprsek vlnění prochází di x = μdx I(x) = I 0 e μx Kde x je tloušťka prostředí a μ koeficient absorpce Koeficient absorpce je úměrný frekvenci vlnění: μ~f 2. Příčinou absorpce je přeměna energie akustické vlny v teplo. K útlumu vlnění dochází také odrazem (na homogenním prostředí) a rozptylem (na nehomogenitách prostředí). Radiologická fyzika 26

Absorpce U zvuku je obvyklé charakterizovat útlum nikoliv lineárním koeficientem útlumu s rozměrem [m 1 ], ale koeficientem s rozměrem [db.m 1 ]. Logaritmováním zákona absorpce dostáváme I x 10 10log10 10 xlog10 e x I 0 ln10 1 10 I x 10 1 dbm log10 m x m I 0 ln10 Radiologická fyzika 27

Absorpce Radiologická fyzika 28

relativní koeficient útlumu [db.cm 1 MHz 1 ] Absorpce plíce kosti svaly měkké tkáně játra ledviny hemoglobin voda frekvence [Hz] Radiologická fyzika 29

Dopplerův jev Pohybuje-li se zdroj nebo přijímač zvuku, dochází ke změně přijímačem vnímané výšky tónu (frekvence) oproti stavu, kdy byli zdroj i přijímač v klidu. Objeven Ch. Dopplerem v r. 1842. Platí pro všechny druhy vlnění (světlo, zvuk, rádiové vlny). Radiologická fyzika 30

Dopplerův jev Ve směru pohybu dochází ke zhušťování vlnoploch zkracuje se doba mezi jednotlivými vlnoplochami zvyšuje se frekvence Proti směru pohybu dochází ke zřeďování vlnoploch prodlužuje se doba mezi jednotlivými vlnoplochami snižuje se frekvence Radiologická fyzika 31

Dopplerův jev Do detektoru přicházejí vlny v časech t t 1 2 3 L v L 1, t c f c 2 f 2 L v f Frekvence je tedy c, 1 f 1 1 v t t t t / 2 1 3 2 f f f c f f f c v / c Radiologická fyzika 32

Dopplerův jev Do detektoru přicházejí vlny v časech t t 1 2 3 L v L 1, t c f c 2 f 2 L v f Frekvence je tedy c, 1 f 1 1 v t t t t / 2 1 3 2 f f f c f f f c v / c Radiologická fyzika 33

Dopplerův jev Za jednu periodu T urazí vlna vzdálenost vlnové délky λ. Mezitím se zdroj pohybující se rychlostí v Z posune o vzdálenost v Z T. Následující vlna vznikne již ve vzdálenosti λ = λ v Z T od vlny předchozí. Toto bude vzdálenost hřebenů vln a zároveň vlnová délka pro pozorovatele. Protože se rychlost postupu vln prostředím nemění (c=c ), bude: f = c λ = c λ v Z T = f c c v Z Podobně pro pohyb pozorovatele. Rychlost relativního pohybu vln vzhledem k pozorovateli, který se pohybuje rychlostí v P, se změní na c = c v P. Vlnová délka vlny se však nemění (λ=λ ). f = c λ = c v P λ = f c v P c Radiologická fyzika 34

Dopplerův jev Při pohybu zdroje i pozorovatele platí současně λ = λ v Z T a c = c v P : f = c λ = f c v P c v Z Při šikmém pohybu se započítává pouze složka rychlosti do směru šíření vlny: f P f Z = c v P cos α P c v Z cos α Z v Z α Z v P α P Z c P Radiologická fyzika 35

Dopplerův jev Vliv větru, který se šíří ustálenou rychlostí u. Vzhledem k větrem unášenému vzduchu se vlna šíří rychlostí c, ale vzhledem k zemi již rychlostí c+u: f P f Z = c + u cos β v P cos α P c + u cos β v Z cos α Z Pokud budou zdroj i pozorovatel v relativním klidu (v Z =v P ), platí f P =f Z a žádný Dopplerův jev nevzniká. Samotný pohyb prostředí Dopplerův jev nevytváří. u v Z α Z β v P α P Z c P Radiologická fyzika 36

Dopplerův jev Obecný zápis f = f v ± v D v v Z f frekvence vlnění vytvořeného zdrojem f detekovaná frekvence v rychlost šíření vlnění prostředím v D rychlost pohybu detektoru v Z rychlost pohybu zdroje Znaménka v rovnici se určují podle pravidla: Pohyb směrem k sobě = vyšší detekovaná frekvence Radiologická fyzika 37

Dopplerův jev Podcenění významu dopplerovského úhlu může vést ke značným chybám při měření rychlostí, které jsou kritické při úhlech vyšších než 60. Radiologická fyzika 38

Dopplerův jev Ovlivňuje Dopplerův jev pohyb hmotného prostředí (např. šíření zvuku ve větru)? Ne. Pokud jsou zdroj vlnění i pozorovatel v relativním klidu (v Z =v P ), pak rychlost pohybu prostředí nevytváří Dopplerův jev. Co je a jak vzniká rázová vlna? Diverguje-li c-v Z k nule, potom všechny vlnoplochy z pohybujícího se zdroje zvuku přijdou k pozorovateli současně. Přitom dochází k takovému zhuštění vln, že místo akustické vlny registruje pozorovatel rázovou vlnu se skokovou změnou tlaku. Rázová vlna vzniká jen u zdrojů pohybujících se rychleji než zvuk v Z >c. Let nadzvukového letadla neslyšíme, dokud k nám nedorazí rázová vlna, která se šíří rychlostí zvuku. Podobně není možno slyšet ani střelu z pušky, dokud nás nemine, případně nezasáhne. Rázová vlna má podobné fyzikální vlastnosti jako rázová vlna vznikající při explozi výbušniny. Radiologická fyzika 39

Otázky 1) Akustická energie. Výkon a intenzita vlnění. Akustická impedance prostředí. 2) Odraz a průchod akustické vlny rozhraním. Odrazivost a propustnost. 3) Hladina akustické intenzity. Citlivost ucha. 4) Ultrazvuk. Absorpce ultrazvuku. 5) Co je Dopplerův jev? Základní rovnice. Radiologická fyzika 40

Děkuji za pozornost! Radiologická fyzika 41