Plicní embolizace (PE)

Podobné dokumenty
Název TROMBOEMBOLICKÁ NEMOC. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Trombembolická nemoc

Plicní embolizace (PE)

Kazuistika: Tromboembolická příhoda s projevy systémové embolizace

Novinky v diagnostice a léčbě akutní plicní embolie v roce 2013

JIŘÍ WIDIMSKÝ, JAROSLAV MALÝ A KOLEKTIV / AKUTNÍ PLICNÍ EMBOLIE A ŽILNÍ TROMBÓZA

Hemodynamika srdečních vad. Hana Maxová Ústav patologické fyziologie 2. LF UK

Diagnostika chronické ICHS. Pavel Gregor KC FNKV a 3.LF UK v Praze

Zátěžová P-katetrizace a testovaní reversibility PH. H. Al-Hiti Centrum pro diagnostiku a léčbu plicní hypertenze Klinika kardiologie IKEM, Praha

Akutní příhody v kardiologii II Dan Marek I.interní klinika FN Olomouc

Trombolytická léčba plicní embolie Malý J., Widimský J

MUDr. Ondřej Rennét Oddělení urgentní medicíny. 18. Brněnské dny urgentní medicíny.

Embolie plodovou vodou. Radka Klozová KARIM 2.LF UK a FN Motol Praha

Resynchronizační terapie při srdečním selhání u dětí s vrozenou srdeční vadou

Skórovací systémy na urgentním příjmu. MUDr. Tomáš Veleta

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Atestační otázky z oboru kardiologie

MUDr.Jana Bednářová Krajská zdravotní, a.s., Masarykova nemocnice Ústí nad Labem Emergency

KOMPLIKACE AKUTNÍHO INFARKTU MYOKARDU V PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČI

Anamnéza. muž, 59 let. AA: Citron, kyselé, na léky ne. RA: Otec 5x infarkt myokardu, první v 50 letech; matka demence

Obr.1 Žilní splavy.

MUDr. Kateřina Menčíková Domácí hospic Cesta domů

Akutní vaskulární příhody jsou nadále nejčastějšími příčinami úmrtí v ČR

Poruchy respiračního systému. Hana Maxová Ústav patologické fyziologie 2. LF UK

Korelace prostého snímku a CT u nejčastějších změn plicní vaskularizace P. Eliáš, J. Brožík, L. Steinhart, J. Šťástek

Funkční vyšetření v monitorováníintersticiálních plicních chorob (ILD) zejména IIP

Racionalizace indikace echokardiografických vyšetření

Ischemická choroba dolních končetin. MUDr. Miroslav Chochola, CSc.

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Hemodynamický efekt komorové tachykardie

TEST 1 Kazuistika 1. Prezentace. Objektivní nález. Diferenciální diagnóza EKG

Život zachraňující výkony aneb 4H/4T z pohledu traumatologa. Milan Krtička Klinika úrazové chirurgie FN Brno, LF MU

Akutní formy ischemické choroby srdeční. Křivánková M. Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc

Anestézie u dětí v neurochirurgii. Michal Klimovič

Na co nejvíce umíráme? MUDr. Radan Gocal

Trombolytická terapie u akutního ischemického CMP

Diferenciální diagnostika šoku

Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

Tupá poranění srdce M U D r. B.Vavrušová, M U D r. P. Dočkalová, M U D r. J.Pudil - OS Z ZS Zlín

Využití ultrasonografie při poskytování neodkladné péče

Chlopenní vady v dospělosti

Akutní koronární syndromy. Formy algické Forma arytmická Forma kongestivní Formy smíšené. Definice pojmů

FoCUS. Jiří Pudich Kardiovaskulární oddělení FNO, Lékařská fakulta Ostravské univerzity

Obsah. Alterace mentálního stavu a vědomí Anémie...57 Ascites...63 Bolesti břicha... 68

Historie. Lokalizace. Úvod. Patogeneze. Ateroskleróza

Diagnostika poškození srdce amyloidem

VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král

Doporučení diagnostiky, léčby a prevence plicní embolie, verze 2007

Diferenciální diagnostika. exacerbací CHOPN. Jaromír Zatloukal Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, FN a LF UP Olomouc

Punkce perikardiálního výpotku Pořízka V. KK IKEM

Srdeční selhání. Srdeční výdej [CO = SV f] Křivka tlak-objem. Srdeční výdej jako parametr srdeční funkce Definice srd. selhání Etiopatogeneze Důsledky

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Interaktivní echokvíz. Tomáš Paleček II. interní klinika kardiologie a angiologie, 1. LF UK a VFN, Praha

Antitrombotická léčba u strukturálních intervencí. Michael Želízko

Kdy koronarografovat nemocné s akutním srdečním selháním? Petr Widimský Kardiocentrum 3.LF UK a FNKV Praha

Zobrazovací metody v diagnostice komplikací po výkonu na aortální chlopni a ascendentní aortě, kazuistika

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Infekční endokarditida pravého srdce - endokarditida na trikuspidální chlopni. H. Línková III.interní kardiologická klinika FNKV a 3.

Bolest na hrudi. P. Červinka FN Hradec Králové KZ,a.s., MN v Ústí nad Labem UJEP Ústí nad Labem

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Selhání oběhu, šok, KPR. Jan Malík Koronární jednotka 3. int. kliniky VFN+1.LF UK

Dětský kardiolog na NICU. Jiří Mrázek, Filip Kašák Oddělení dětské kardiologie

Akutní koronární syndromy, AIM J. Bělohlávek

Výstupový test (step-test), Letunovova zkouška. - testy fyzické zdatnosti a reakce oběhového systému na zátěž

Stáza. Poškození žilního endotelu. Změny v krevní koagulaci

Prezentace projektu MPSV Kapitola IX: Nemoci oběhové soustavy. Richard Češka III. Interní klinika 1.LF UK a VFN Praha

Ošetřovatelské aspekty péče u pacientů s plicní arteriální hypertenzí léčených Remodulinem

ZOBRAZOVACÍ VYŠETŘOVACÍ METODY MAGNETICKÁ REZONANCE RADIONUKLIDOVÁ

Trombembolická nemoc

Funkční zátěžové testování

Trombolytická léčba akutních iktů v ČR. Škoda O., Neurologické oddělení, Nemocnice Jihlava, Cerebrovaskulární sekce ČNS JEP

Aortální stenóza. Kazuistika pacientky od narození po transplantaci

Dystelektázy plic na JIP tipy a triky

Týká se i mě srdeční selhání?

Komplikace v anestézii. Mgr.Petra Rusková FN v Motole KARIM

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Akutní respirační poruchy spojené s potápěním a dekompresí... Úvod Patofyziologie Klinické projevy Diagnostika Léčba Prognóza postižení Praktické rady

REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE

Katetrizační léčba mitrální regurgitace u pacientů s chronickou srdeční nedostatečností pomocí MitraClipu

Kardiologie pro obor ošetřovatelství

Ambulantní program koronárních katetrizací a následná péče o pacienta po propuštění. Bronislav Janek Klinika kardiologie IKEM

Přímé sdělení pro zdravotnické pracovníky týkající se spojitosti mezi léčbou Sprycelem (dasatinibem) a plicní arteriální hypertenzí (PAH)

Střední zdravotnická škola Kroměříž

ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PRÁVNÍHO PŘEDPISU S PŘEDPISY EU

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Traumata hrudníku, břicha a končetin. KARIM, 1.ročník Petra Minarčíková

Chronické komplikace DM a manifestace aterosklerózy - kazuistika

Postižení renálních tepen

Léčba arytmií v anestezii a intenzivní péči

Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu

Supraventrikulární tachykardie

1997 A B C A B C =90:6 15:2 5:1 (15:2) = 90:12 = 90:18

Masivní plicní embolie - jak postupovat, když selže trombolytická léčba?

Onemocnění srdce I. Anatomie a fyziologie srdce Vyšetřovací metody v kardiologii Srdeční selhání Arytmie

AKUTNÍ INFARKT MYOCARDU. Charakteristika onemocnění AIM ETIOLOGIE, PŘÍZNAKY TERAPIE, OŠETŘOVATELSKÉ PRIORITY - CÍLE A INTERVENCE

SRDEČNÍ INSUFICIENCE. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Indikační proces k rozsáhlým plicním výkonům Jaká má být role anesteziologa?

Obr. 1 Vzorec adrenalinu

ICHS ICHS. Rizikové faktory aterosklerózy. Klinické formy ICHS. Nestabilní angina pectoris. Akutní infarkt myokardu

ZOBRAZOVACÍ VYŠETŘOVACÍ METODY RENTGENOLOGICKÉ

Transkript:

Plicní embolizace

Plicní embolizace (PE) (uzavření částí až celého tepenného plicního řečiště vmetkem) Odhady incidence plicní embolizace (PE( PE) se v závislosti na použité metodice pohybují kolem 11 18 až (20-80) případů 10-5 osob a rok trombotické plicní embolizace zdroje krevních trombů: hlub. žilní systém dolních končetin a pánve / cca 90% příčin PE /; dolní dutá žíla, horní končetiny, v. saphena mag., jugulární žíly netrombotické plicní embolizace tuková, kostní dřeň, vzduchová, cizí tělesa, cement z artroplast., tumorózní hmoty, paraziti

Plicní hypertenze (PH) střední tlak v plicnici > 25 mmhg v klidu > 30 mmhg při zátěži - plicní arteriální hypertenze (PAH) - PH při onemocněních myokardu nebo chlopní levého srdce - PH při plicních onemocněních a/nebo při hypoxemii - PH při chron. trombotického a/nebo embolické nemoci (CTEPH) - PH z jiných příčin

Plicní embolizace (stupně) malá (plicní infarkt) menší až střední submasivní (středně výrazná až výrazná) masivní sukcesivní ( opakovaná, drobná )

Stupně plicní embolizace Velikost embolizace malá stření velká masivní obstrukce < 25% 25-50% > 50% > 66% klin. obraz mírná dyspnoe, dyspnoe velká dyspnoe šok bolest hrudníku tachypnoe, tachypnoe, & pleuritida, teploty, tachykardie tachykardie, jako u předchozí hemoptýza pleurit. bolest, anxiozita, neklid & jako I systém. tlak norm. norm. / snížený význ. snížený lehce sníž. stření tlak v AP norm. norm. / zvýšený vysoký (< 20 mmhg) lehce zvýš. (25-35 mmhg) (cca > 40 mmhg) PaO2 norm. norm. mírně sníž. snížený (< 9-10 kpa) (<( < 8 kpa)

Plicní embolizace má za následek zvýšení plicní vakulár. rezistence, zhoršení výměny plynů,, zvětšení mrtvého prostoru plic, zvětšení plicního arterio-venózního zkratu, zvýšení rezistence dechových cest (bronchokonstrikce( bronchokonstrikce), snižení plicní poddajnosti,, atelektázy dilatace a dysfunkce pravé komory (PK), zvýšení tlaku na stěnu PK, (komprese pravé koron. tepny, ischemie PK) paradoxní pohyb mezikomor. septa, snížení plnění levého srdce, sek. snížení koron. průtoku, systémovou hypotenzi a hypoperfuzi, šok

Plicní embolizace je výrazný imitátor a umí se dobře maskovat pod nejrůznějími příznaky důležité je na ni myslet a intenzivně pátrat po rizikových faktorech; kombinovat klinické příznaky: - málo specifické dušnost tachypnoe (DF > 16/min.), povrchní dýchání bolest na hrudníku, pleurální bolest tachykardie, arytmie (SVT; fibrilace síní, ), BPRT synkopa tíseň, strach, neklid kašel, suché pokašlávání; hemoptýza slabost, malátnost, únava, pocení, teploty, horečky; chřipkové příznaky

Plicní embolizace vyšetření D dimer < 0,400 až (0,500) mg/, ELISA metody snižuje pravděpodobnost přítomnosti aktivní trombózy arteriální krevní plyny (pokles PaO2) malý význam pravostranná katetrizace (v dg. a th. PE se nepovažuje za přínosnou) EKG: sinus. tachykardie, čerstvá fibrilace nebo flutter síní, S v I, Q v III, invert. T ve V 1 -V 4, aqrs nad 90 st., náhlý vznik BPRT, P pulm. RTG hrudníku většinou negativní nález

Diagnostika - instrumentární metody na přítomnost DVT: sonografie dopplerovské vyšetření barevná duplex sonografie echokardiografie (jícnová echokardiografie) - dilatace PK, pohyb IVS, plicní hypertenze

Diagnostika - instrumentární metody kontrastní plicní angiografie perfusní plicní scan, ventilačně perfusní (V/Q) scan

Diagnostika - instrumentární metody spirální CT vyš. (s kontrastem) magnetická rezonance spiral.ct - dif. dg. PE (!) pneumonie / pleuropneumonie aneurysma nebo disekce aorty tumor perikarditida s výpotkem pneumotorax

Trombolýza u plicní embolizace indikace: masivní PE se systém. hypotenzí nebo perfuzí (hemodynamicky nestabilní případy) echo zn. dysfunkce PK (EDRVD > 30 mm a vymizení inspir. kolapsu VCI; hypokineza PK, EDRVD/EDLVD > 0,9) PE s přítomnou ileofemorální hlub. žilní trombózou PE se symptomatologií neustupující po terapii heparinem současné kardiopulmonální onemocnění snižující rezervy pac. pac. s cor pulmonale a PE v anamnéze (?) PE s pozitivní hodnotou troponinu (?)? případy se zvýšením srd. troponinů u hemodynamicky stabilních stavů (zvýšení troponinu znamená horší prognózu průběhu PE) tromolýzou řešená PE má nižší mortalitu oproti PE léčené heparinem a má méně recidiv

Trombolýza u plicní embolizace systémová i.v. trombolýza: streptokináza (SK) i.v. inf. 1,5 mil. j. / 45 60 min. (SK i.v. inf 250 tis. j. / 20-30 min. & 100 tis. j./hod. 12 72 hod.) altepláza (tpa, rtpa) 100 mg i.v. inf. / 2 hod. 10 mg i.v. bolus & 90 mg i.v. inf. / 2 hod. PE léčená TL má nižší mortalitu a méně recidiv oproti PE léčené heparinem TL má více krvácivých komplikací než terapie heparinem TL u PE má delší interval od vzniku onemocnění do podání, cca do 24 hod. (uvádí se i použití až do 7-14 dnů od začátku příhody,!!). při TL je větší rozsah reperfundovaných oblastí plic než u HT TL má více krvácivých komplikací než terapie hepariny

Lokální trombolýza u PE - doposud není přesvědčivý důkaz o jej větší prospěšnosti oproti celkovému i.v. podání Endovaskulární metody - rozporné názory, sporné empirické zkušenosti, vždy nakonec nutná kombinace s TL Chir. trombektomie náročné operace, až 10% - 40% úmrtnost doporuč. u nejtěžších pacientů s masivní (fulminantní) PE (pac. který přežije 60 min. po masivní embolizaci nevyžaduje operační řešení) Filtry do duté žíly není prokázána výhodnost jejich použití v léčbě PE

Děkuji za pozornost!