STUDIUM OCHRANNÝCH VRSTEV NA NIKLOVÝCH SUPERSLITINÁCH. STUDY OF PROTECT LAYERS ON Ni-BASED SUPERALLOYS

Podobné dokumenty
a VUT v Brně, Fakulta strojního inženýrství, Technická 2896/2,Brno , ČR,

PREPARING OF AL AND SI SURFACE LAYERS ON BEARING STEEL

MECHANICKÉ VLASTNOSTI A STRUKTURNÍ STABILITA LITÝCH NIKLOVÝCH SLITIN PO DLOUHODOBÉM ÚČINKU TEPLOTY

VÝZKUM MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ A STRUKTURNÍ STABILITY SUPERSLITINY NA BÁZI NIKLU DAMERON. Karel Hrbáček a

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ, MECHANICKÉ VLASTNOSTI A STRUKTURNÍ STABILITA PERSPEKTIVNÍCH LITÝCH NIKLOVÝCH SUPERSLITIN

VLIV CREEPU NA STRUKTURU A VLASTNOSTI POVRCHOVÝCH VRSTEV U NIKLOVÝCH SUPERSLITIN

a UJP PRAHA a.s., Nad Kamínkou 1345, Praha Zbraslav, b PBS Velká Bíteš a.s. Vlkovská 279, Velká Bíteš,

VÝVOJ TECHNOLOGIE PRESNÉHO LITÍ LOPATEK PLYNOVÝCH TURBÍN DEVELOPMENT OF PRECISE CASTING TECHNOLOGY FOR GAS TURBINE BLADES

VYSOKOTEPLOTNÍ OXIDACE SLITIN TI-SI. T. Kubatík, D. Vojtěch, J. Šerák, B. Bártová, J. Verner

VÝZKUM MOŽNOSTÍ ZVÝŠENÍ ŽIVOTNOSTI LOŽISEK CESTOU POVRCHOVÝCH ÚPRAV

Doba žíhání [h]

OBSERVATION OF KINETICS OF STRUCTURAL CHANGES DURING LONG-TERM ANNEALING OF TRANSITIONAL WELDS ON P91 STEEL

OTĚRUVZDORNÉ POVLAKY VYTVÁŘENÉ METODAMI ŽÁROVÉHO NÁSTŘIKU

DUPLEXNÍ POVLAKOVÁNÍ PM NÁSTROJOVÉ OCELI LEGOVANÉ NIOBEM DUPLEX COATING OF THE NIOBIUM-ALLOYED PM TOOL STEEL

VÝVOJ TECHNOLOGIE PŘESNÉHO LITÍ ČÁSTÍ ZE SUPERSLITIN, POUŽÍVANÝCH VE SKLÁŘSKÉM PRŮMYSLU.

ZKOUŠENÍ KOROZNÍ ODOLNOSTI PLAZMOVĚ NANÁŠENÝCH NITRIDICKÝCH VRSTEV NA OCELÍCH CORROSION RESISTANCE TESTING OF PLASMA NITRIDATION LAYERS ON STEELS

VLIV OBSAHU NIKLU NA VLASTNOSTI LKG PO FERITIZAČNÍM ŽÍHÁNÍ EFFECT OF THE CONTENT OF NICKEL ON DI PROPERTIES AFTER FERRITIZATION ANNEALING

VLIV TECHNOLOGIE ŽÁROVÉHO ZINKOVÁNÍ NA VLASTNOSTI ŽÁROVĚ ZINKOVANÝCH OCELÍ

VÝZKUM A VÝVOJ TECHNOLOGIE PŘESNÉHO LITÍ OBĚŽNÝCH KOL A STATOROVÝCH ČÁSTÍ TURBODMYCHADEL NOVÉ GENERACE

VLASTNOSTI NiCrW SLITIN BĚHEM DLOUHODOBÉHO ŽÍHÁNÍ. PROPERTIES OF NiCrW ALLOYS DURING LONG-RUN HIGH- TEMPERATURE ANNEALING

PODSTATA VYSOKOTEPLOTNÍ STABILITY Ni-Cr-W-C SLITIN. THE NATURE OF HIGH-TEMPERATURE HEAT RESISTANCE OF Ni-Cr-W-C ALLYS

Nauka o materiálu. Přednáška č.14 Kompozity

Strukturní charakteristiky hořčíkové slitiny AZ91. Structure of Magnesium Alloy AZ91.

Kvalitativní zhodnocení modifikací alitačních vrstev

VLASTNOSTI KŘEMÍKOVANÝCH VRSTEV NA TITANU PROPERTIES OF SILICONIZED LAYERS ON TITANIUM. Magda Morťaniková Michal Novák Dalibor Vojtěch

Metalografie. Praktické příklady z materiálových expertíz. 4. cvičení

Požadavky na nástroj při stříhání. Charakteristika. Použití STRUKTURA CHIPPER / VIKING

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ NIKLOVÝCH SUPERSLITIN HEAT TREATMENT OF HIGH-TEMPERATURE NICKEL ALLOYS. Božena Podhorná a Jiří Kudrman a Karel Hrbáček b

NOVÉ POZNATKY O STRUKTUŘE TVÁŘENÉ SLITINY AlSi12CuMgNi (AA 4032) Katedra náuky o materiáloch, Slovenská republika

VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA VLASTNOSTI VYSOCEPEVNÉ NÍZKOLEGOVANÉ OCELI. David Aišman

Katedra materiálu.

VYSOKOTEPLOTNÍ CREEPOVÉ VLASTNOSTI SLITINY Fe31Al3Cr S PŘÍSADOU Zr. HIGH TEMPERATURE CREEP PROPERTIES Fe31Al3Cr ALLOY WITH Zr ADITIVE

J.Kubíček 2018 FSI Brno

Využítí niklových superslitin příklady výzkumu a výroby v ČR

STUDIUM PLASMATICKY NANÁŠENÝCH VRSTEV

Hodnocení korozí odolnosti systémů tenká vrstva substrát v prostředí kompresorů

Kvantifikace strukturních změn v chrom-vanadové ledeburitické oceli v závislosti na teplotě austenitizace

PŘÍSPĚVEK K POVRCHOVÉ ÚPRAVĚ SKLOVITÝM SMALTOVÝM POVLAKEM CONTRIBUTION TO SURFACE ARRANGEMENT WITH VITREOUS ENAMEL COAT

Nové trendy v konstrukci pístů spalovacích motorů z hlediska tribologie

PROBLEMATICKÉ SVAROVÉ SPOJE MODIFIKOVANÝCH ŽÁROPEVNÝCH OCELÍ

VLASTNOSTI KOMPOZITNÍCH POVLAKŮ S KATODICKY VYLUČOVANOU MATRICÍ

VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA MECHANICKÉ VLASTNOSTI A VYSOKOTEPLOTNÍ STABILITU NIKLOVÉ SLITINY IN 792 5A

CREEP AUSTENITICKÉ LITINY S KULIČKOVÝM GRAFITEM CREEP OF AUSTENITIC DUCTILE CAST IRON

Superslitiny (Superalloys)

FUNKČNÍ VZOREK FUNKČNÍ VZOREK ZAŘÍZENÍ HTPL-A PRO MĚŘENÍ RELATIVNÍ TOTÁLNÍ EMISIVITY POVLAKŮ

SVÚM a.s. Zkušební laboratoř vlastností materiálů Tovární 2053, Čelákovice

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

OXIDAČNÍ ODOLNOST A TEPELNÁ STABILITA SLITIN Ti-Al-Si VYROBENÝCH REAKTIVNÍ SINTRACÍ

HODNOCENÍ MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ TENKOVRSTVÝCH SYSTÉMŮ Z GRAFU ZÁVISLOSTI MÍRY INFORMACE NA ZATÍŽENÍ

ANALYTICKÝ PRŮZKUM / 1 CHEMICKÉ ANALÝZY DROBNÝCH KOVOVÝCH OZDOB Z HROBU KULTURY SE ZVONCOVÝMI POHÁRY Z HODONIC METODOU SEM-EDX

PRODUKTIVNÍ OBRÁBĚNÍ OCELI P91

Pojednání ke státní doktorské zkoušce. Hodnocení mechanických vlastností slitin na bázi Al a Mg s využitím metody AE

PRASKÁNÍ VRTÁKŮ PO TEPELNÉM ZPRACOVÁNÍ Antonín Kříž

NĚKTERÉ ZKUŠENOSTI S MODIFIKACÍ SLITIN Mg. SOME OF OUR EXPERIENCE OF MODIFYING THE Mg ALLOYS. Luděk Ptáček, Ladislav Zemčík

NANOINDENTAČNÍ MĚŘENÍ HVOF STŘÍKANÝCH POVLAKŮ. ŠÁRKA HOUDKOVÁ a, FRANTIŠEK ZAHÁLKA a, MICHAELA KAŠPAROVÁ a a OLGA BLÁHOVÁ b. 1.

POVRCHOVÉ VYTVRZENÍ PM NÁSTROJOVÉ OCELI LEGOVANÉ NIOBEM PLAZMOVOU NITRIDACÍ SURFACE HARDENING OF NIOBIUM-CONTAINING PM TOOL STEEL BY PLASMA NITRIDING

KOROZNÍ CHOVÁNÍ Mg SLITIN V PROVZDUŠNĚNÉM FYZIOLOGICKÉM ROZTOKU

HODNOCENÍ MIKROSTRUKTURY A VLASTNOSTÍ ODLITKŮ ZE SLITINY AZ91HP EVALUATION OF MICROSTRUCTURE AND PROPERTIES OF SAND CAST AZ91HP MAGNESIUM ALLOY

ASTM A694 F60 - TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ A MECHANICKÉ VLASTNOSTI ASTM A694 F60 HEAT TREATMENT AND MECHANICAL PROPERTIES

STUDIUM SKLOKERAMICKÝCH POVLAKŮ V BIOLOGICKÉM PROSTŘEDÍ

PLASTICKÉ VLASTNOSTI VYSOKOPEVNOSTNÍCH MATERIÁLŮ DĚLENÝCH NESTANDARDNÍMI TECHNOLOGIEMI

LETECKÉ MATERIÁLY. Úvod do předmětu

Nástrojové oceli. Ing. Karel Němec, Ph.D.

ÚNAVOVÉ CHOVÁNÍ NIKLOVÉ SUPERSLITINY INCONEL 713LC ZA VYSOKÝCH TEPLOT FATIGUE BEHAVIOUR OF NICKEL BASE SUPERALLOY INCONEL 713LC AT HIGH TEMPERATURE.

VŠB Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical engineering, 17. Listopadu 15, Ostrava Poruba, Czech Republic

P. Verner, V. Chrást

Materiálové laboratoře Chomutov s.r.o. Zkušební laboratoř MTL Luční 4624, Chomutov

DETERMINATION OF MECHANICAL AND ELASTO-PLASTIC PROPERTIES OF MATERIALS BY NANOINDENTATION METHODS

METALOGRAFIE II. Oceli a litiny

, Hradec nad Moravicí POLYKOMPONENTNÍ SLITINY HOŘČÍKU MODIFIKOVANÉ SODÍKEM

ELECTROCHEMICAL HYDRIDING OF MAGNESIUM-BASED ALLOYS

Charakteristika. Vlastnosti. Použití NÁSTROJE NA TLAKOVÉ LITÍ NÁSTROJE NA PROTLAČOVÁNÍ NÁSTROJE PRO TVÁŘENÍ ZA TEPLA VYŠŠÍ ŽIVOTNOST NÁSTROJŮ

ELEKTROCHEMIE NA SYSTÉMECH S TENKÝMI VRSTVAMI ELECTRO-CHEMICAL ANALYSIS ON SYSTEMS THIN FILM SUBSTRATE

Technologie kompozitního povlakování a tribologické výsledky Zn-PTFE

MIKROSTRUKTURNÍ VLASTNOSTI V DIFUZNÍCH SPOJÍCH Ni 3 Al-Ni A NiAl-Ni. Barabaszová K., Losertová M., Kristková M., Drápala J. a

CHEMICAL HETEROGENEITY OF REALISTIC TURBINE WHEEL AFTER EXPLOITATION AND AFTER CREEP TESTS

Materiálové laboratoře Chomutov s.r.o. Zkušební laboratoř MTL Luční 4624, Chomutov

Kroková hodnocení kombinovaného namáhání systémů s tenkými vrstvami. Roman Reindl, Ivo Štěpánek, Radek Poskočil, Jiří Hána

CREEP INTERMETALICKÉ SLITINY TiAl PRI VELMI MALÝCH RYCHLOSTECH DEFORMACE. CREEP OF INTERMETALLIC ALLOY TiAl AT VERY LOW STRAIN RATES

i. Vliv zvýšených teplot na vlastnosti ocelí

MATERIÁLOVÁ PROBLEMATIKA SPALOVEN S VYŠŠÍMI PARAMETRY PÁRY

42 28XX nízko středně legované oceli na odlitky odlévané jiným způsobem než do pískových forem 42 29XX vysoko legované oceli na odlitky

Vliv olejů po termické depolymerizaci na kovové konstrukční materiály

Vlastnosti. Charakteristika. Použití FYZIKÁLNÍ HODNOTY VYŠŠÍ ŽIVOTNOST NÁSTROJŮ MECHANICKÉ VLASTNOSTI HOTVAR

Použití. Charakteristika FORMY PRO TLAKOVÉ LITÍ A PŘÍSLUŠENSTVÍ NÁSTROJE NA PROTLAČOVÁNÍ VYŠŠÍ ŽIVOTNOST NÁSTROJŮ QRO 90 SUPREME

Katedra materiálu a strojírenské metalurgie DEGRADATION OF CONSTRUCTION MATERIAL OF A REACTOR FOR ACRYLATES PRODUCTION DEGRADACE KONSTRUKČNÍHO

Výzkum a vývoj přehříváku s vysokými parametry páry pro kotle v ZEVO

NÁTĚROVÉ SYSTÉMY NA BÁZI SILOXANU PAINT SYSTEMS ON SILOXANE BASE. SIOSTRZONEK René, FILIPOVÁ Marcela, PODJUKLOVÁ Jitka

Mechanická modifikace topografie strojních součástí

POSSIBLE GENERALISATION OF DECREASE IN MECHANICAL PROPERTIES OF CARBON STEEL (ČSN ) ON OTHER STEELS

HODNOCENÍ POVRCHOVÝCH ZMEN MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ PO ELEKTROCHEMICKÝCH ZKOUŠKÁCH. Klára Jacková, Ivo Štepánek

STRUKTURA A VLASTNOSTI PRÁŠKOVÝCH SLITIN

Díly forem. Vložky forem Jádra Vtokové dílce Trysky Vyhazovače (nitridované) tlakové písty, tlakové komory (normálně nitridované) V 0,4

ZMENY POVRCHOVÝCH MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ SYSTÉMU S TENKÝMI VRSTVAMI PO KOMBINOVANÉM NAMÁHÁNÍ. Roman Reindl, Ivo Štepánek

INTERMETALICKÉ FÁZE NA BÁZI Ti-Al-Si PŘIPRAVENÉ METODOU PRÁŠKOVÉ METALURGIE. INTERMETALLIC PHASES BASED ON Ti-Al-Si PREPARED BY POWDER METALLURGY

některých případech byly materiály po doformování nesoudržné).

OK TUBRODUR Typ náplně: speciální rutilová. Ochranný plyn: s vlastní ochranou. Svařovací proud:

VLIV PARAMETRŮ LASEROVÉHO POVRCHOVÉHO ZPRACOVÁNÍ NA MIKROSTRUKTURU OCELÍ

VLIV SVAROVÉHO SPOJE NA VLASTNOSTI NANÁŠENÝCH TENKÝCH VRSTEV TIN INFLUENCE OF WELDING ON PROPERTIES DEPOSITED THIN FILMS TIN

Transkript:

STUDIUM OCHRANNÝCH VRSTEV NA NIKLOVÝCH SUPERSLITINÁCH STUDY OF PROTECT LAYERS ON Ni-BASED SUPERALLOYS Marta Kianicová a, Simona Pospíšilová b, Tomáš Podrábský b, Karel Stránský b, a TNUAD v Trenčíne, Fakulta špeciálnej techniky, Študentská 1, Trenčín 911 50 b VUT v Brně, Fakulta strojního inženýrství, Technická 2896/2,Brno 616 69 Abstrakt Projektování nové generace leteckých turbínových motorů je založeno na vytváření nových konstrukčních řešení a také materiálů, které umožňují jejich provoz v neustále měnících se podmínkách. Klíčovým článkem motoru je turbína. Zvýšením teploty plynů na vstupu do turbíny se zlepší její výkon a použitím ochranných vrstev se prodlouží její životnost. Moderní technologie nanášení vrstev otevírají nové možnosti účelových vylepšení, které se týkají složení vrstev a jejich rozmanitých vlastností. Tyto vrstvy chrání povrch lopatek vůči poškození, které je způsobené vysokoteplotní korozí a tak zabezpečují strukturní stabilitu lopatek a jejich mechanické vlastnosti pro požadovanou životnost [1, 2]. Článek se zabývá porovnáním mikrostrukturních charakteristik dvou technologií nanášení žáruvzdorné alitosilitované vrstvy na rotorových lopatkách leteckého motoru DV2. Alternativní metoda nanášení vrstvy plazmou byla vytipována hlavně z důvodu zabezpečení rovnoměrné tloušťky vrstvy na obou stranách lopatky a možnosti automatizace procesu. Abstract Production of new generation of aircraft gas turbine engines is based on designing new constructions and materials, which make it possible to operate under still more severe conditions. The key assembly of the engine is its turbine, whose materials and design determine the tolerable gas temperature. Increased inlet gas temperatures resulted in the shortening of the service life of the blades protected with diffusion coatings. New principles of coating deposition opened up new possibilities for purposive improvement of coating compositions and variation of their properties. Coatings protect the surface of turbine blades from damage caused by high-temperature corrosion and preserve the structural shape of blades and their mechanical properties for the required time [1, 2]. This paper deals with compare of microstructural features of two technological processes for deposition protective coatings for rotor turbine blades of aircraft DV2. The alternative deposition plasma spray was determined because of compose the uniform thickness around the range of blade and the possibility of process automation. 1. ÚVOD Difúzní bariéra typu alitosilitovaných vrstev (AlSi vrstev) byla původně vyvinuta pro niklovou superslitinu ŽS6K jako ochrana vůči oxidaci a korozi; a to na lopatky nízkotlakých a vysokotlakých turbín leteckých motorů. Rotorové lopatky leteckého motoru jsou konstrukčně a technologicky nejsložitější a nejvíce namáhané části motoru. Lopatka je namáhána na tah odstředivou silou vlivem vlastní hmotnosti, na ohyb od plynových sil v mezilopatkovém kanálu, na ohyb od odstředivé síly v důsledku toho, že těžiště jednotlivých řezů neleží přesně na radiálu, na krut od odstředivé síly a od plynových 1

sil. Napětí vznikající v lopatce od těchto sil se nazývají statická napětí. K tomuto zatížení je nutné připočítat dynamické namáhání v důsledku tepelných pnutí a vibrací lopatky vlivem nerovnoměrnosti toku plynů. Výše zmíněné namáhání má charakter únavových a creepových procesů za vysokých teplot. Na ochranu povrchu rotorových lopatek prvního stupně vysokotlaké a prvního stupně nízkotlaké turbíny před vysokoteplotní korozí, oxidací a erozí využívá výrobce leteckého motoru DV2 technologii nanášení suspenze Al a Si prášku v roztoku koloxylínu jako pojiva s následným difúzním žíháním. Tato technologie ručního stříkání suspenze je však závislá na zručnosti obsluhy a nezabezpečuje vždy rovnoměrnost tloušťky vrstvy na konvexní a konkávní straně lopatky (obr. 1), [3]. Konvexní strana Odtoková hrana Konkávní strana Nábežní hrana Obr. 1 Označení ploch na příčném řezu listu rotorové lopatky Existence ochranné vrstvy na povrchu materiálu a její nerovnoměrnost teoreticky může zhoršit mechanické vlastnosti základního materiálu za vysokých teplot. Na základě dosud provedených experimentů a publikovaných prací [3, 4] bylo zjištěno, že alitosilitovaná vrstva vyrobená standardní cestou předepsanou výrobcem nezhoršuje mechanické vlastnosti za vysokých teplot. Příspěvek se zabývá studií ochranných alitosilitovaných vrstev na lité niklové superslitině ŽS6K při použití náhradní technologie nanášení vrstev prostřednictvím plazmového nástřiku prášků Al a Si, která by zabezpečila a prodloužila požadovanou životnost rotorových lopatek. Výsledky pak byly porovnány se standardní technologií tvorby alitosilitovaých vrstev. 2. EXPERIMENTÁLNÍ MATERIÁL A METODY Jako experimentální materiál byly použity rotorové lopatky 1 vysokotlakové turbíny leteckého motoru DV2. Na jednu lopatku byla aplikována AlSi vrstva standardní cestou předepsanou výrobcem (tj. nástřik směsi tlakovou pistolí s následným difúzním žíháním v ochranné atmosféře na teplotě 1000 C s výdrží 3 h), na další lopatky byla provedena plazmová depozice, tj. nástřik Al a Si prášků se stejným poměrem. U vybraných vzorků následovalo difúzní žíhaní v ochranné atmosféře argonu, opět na teplotě 1000 C s výdrží 3 h a při pomalém chlazení v retortě. Tloušťka aplikovaného plazmového nástřiku se po celém obvodu lopatky pohybovala v rozsahu od 30 do 43 µm. Vzhledem k prvnímu zkušebnímu plazmovému nástřiku, bez korekce technologických parametrů, nebudou hodnoceny a porovnávány tloušťky subvrstev lopatek. Mikrostruktura vrstev a substrátu u všech vzorků byla zkoumána metodami světelné (SM), rastrovací elektronové mikroskopie (REM) s chemickou energiově disperzní mikroanalýzou (EDA) při použití urychlovacího napětí 20 kv. Chemické složení materiálu lopatky je uvedeno v tab. 1, makrosnímky zkoumaných lopatek na obr. 2. a mikrostruktury AlSi vrstev nanesených různými technologiemi na obr. 3a,b. 2

Tabulka 1 Chemické složení experimentálního materiálu (v hm. %) [ hm. %] Ni C Co Cr W Mo Ti Al Nb Fe B ŽS6K zákl. 0,12-0,20 4,0-5,0 9,5-12,5 4,5-5,5 3,5-4,8 2,5-3,2 5,0-6,0 5,5 2,0 0,02 Obr. 2 Makrosnímek zkoumaných lopatek, vlevo plazmová depozice (lopatka A, B), vpravo nástřik suspenze (neoznačená lopatka) Obr. 3a Mikrostruktura AlSi vrstvy (nástřik suspenze) na základním materiálu po difúzním žíhání (SM) Obr. 3b Mikrostruktura AlSi vrstvy (plazmová depozice) na základním materiálu po difúzním žíhání (SM) 3. VÝSLEDKY Alitosilitovaná vrstva vyrobená nástřikem suspenze (prášek Al, Si v organické směsi) byla difúzně žíhána v ochranné atmosféře argonu při teplotě 1000 C s výdrží na teplotě 3 hodiny s následujícím pomalým chladnutím v retortě. Mikrostrukturu alitosilitované vrstvy po difúzním žíhání tvoří dvě základní subvrstvy, a to tzv. vnější nebo-li povrchovou subvrstvu a vnitřní nebo-li difúzní subvrstvu, viz. obr. 4a [3]. Chemické složení zkoumaných fází v jednotlivých subvrstvách a substrátu je uvedeno v tab. 2, viz. obr. 4b. Z mikrostrukturního hlediska vnější vrstva obsahuje převážně směs aluminidních intermetalických sloučenin NiAl, Ni 3 Al a malé množství fází na bázi karbidotvorných prvků Cr, Mo, Si a W. Mikrostruktura difúzní subvrstvy je tvořena aluminidy, ale s nižším obsahem Al než ve vnější vrstvě a jemně rozptýlenými částicemi karbidických fází a silicidů s vyšším obsahem Cr, Mo, Si a W [3, 4]. 3

Na rozhraní alitosilitovaná vrstva-substrát (tj. základní materiál ŽS6K) se při delší teplotní expozici ve směru difúzního toku vyskytují částice jehlicovité morfologie do hloubky menší než 2 µm. Chemické složení substrátu ověřené energiově disperzní analýzou (EDA) odpovídá základnímu složení slitiny ŽS6K. V matrici jsou přítomné primární karbidy typu MC a sekundární karbidy M 23 C 6 vyloučené v mezidendritických prostorech. Difúzní vrstva Povrchová vrstva Obr. 4a Mikrostruktura AlSi vrstvy (nástřik suspenze) na ŽS6K po difúzním žíhání (REM) Obr. 4b Vyznačená chemicky analyzovaná místa (EDA) v AlSi vrstvě Tabulka 2 Chemické složení jednotlivých fází v alitosilitované vrstvě (viz. obr. 4b) Hm. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 % Al K 21.39 6.49 22.10 18.36 21.95 21.84 16.03 2.39 16.08 16.08 Si K 2.87 8.06 2.47 2.20 3.09 2.88 2.37 9.11 7.40 7.40 Ti K 1.54 2.75 1.50 1.50 1.72 1.72 1.85 6.49 4.73 4.73 Cr K 6.30 19.81 5.69 7.22 5.73 6.21 9.81 14.39 7.88 7.88 Fe K 0.33 0.29 0.20 0.25 0.32 Co K 3.51 3.09 3.67 4.23 3.87 3.85 4.19 3.02 3.52 3.52 Ni K 62.69 41.28 63.97 57.13 62.36 62.72 54.38 31.59 56.08 56.08 Mo L 1.38 10.16 0.40 3.97 1.27 0.79 5.61 18.01 4.30 4.30 W L 8.07 5.15 5.44 14.99 Alitosilitovaná vrstva vyrobená plazmovým nástřikem (bez difúzního žíhání) je uvedena na obr. 5a,b. Typická pórovitost vyskytující se při technologii nanášení plasmou je zřejmá. Rozložení Al a Si ve vrstvě bylo sledováno na základě techniky maping pomocí energiově disperzní analýzy. Rozložení Al a Si na ploše je znázorněno červenou a zelenou barvou na obr. 5c a 5d. Obr. 5a Vrstva AlSi (SM) Obr. 5b Vrstva AlSi (REM) 4

Obr. 5c Rozložení částic Al (REM EDA) Obr. 5d Rozložení částic Si (REM EDA) Alitosilitovaná vrstva vyrobená plazmovým nástřikem (včetně difúzního žíhání) je znázorněna na obr. 6a, b. Byla rovněž provedena měření chemického složení jednotlivých strukturních složek metodou EDA (plošné analýzy Pl1, Pl2 i bodové analýzy 1-4). Obr. 6a Mikrostruktura AlSi vrstvy (plazmový nástřik suspenze) po difúzním žíhání (REM) Obr. 6b Vyznačená chemicky analyzovaná místa (EDA) v AlSi vrstvě Tabulka 3 Chemické složení jednotlivých fází v alitosilitované vrstvě (viz. obr. 6a,b) Hm. % 1 2 3 4 Pl 1 Pl 2 Al K 24.60 7.10 2.18 1.78 18.46 5.63 Si K 9.33 20.77 14.30 16.02 11.21 9.77 Mo L 10.49 9.81 5.12 2.65 8.64 Ti K 0.64 3.75 3.78 5.41 1.55 4.97 Cr K 1.97 18.34 26.21 36.18 6.61 13.76 Fe K 0.47 1.41 0.72 Co K 3.46 2.45 4.64 3.15 3.39 4.48 Ni K 59.53 23.54 28.03 28.68 51.77 43.30 W L 12.13 11.05 3.66 3.49 9.25 Mn K 0.16 0.20 Mikrostruktura vnější subvrstvy je tvořena aluminidem NiAl legovaným převážně křemíkem (bod 1) a rovnoměrně rozptýlenými částicemi karbidů (bod 2) na bázi žáruvzdorných prvků (Si, Cr, Al, Mo, Ti, W). Vnitřní difúzní subvrstva je tvořená matricí 5

Ni 3 Al a větším podílem karbidických částic. Z provedených plošných analýz (Pl1, Pl2) chemického složení metodou EDA vyplývá, že obsah chromu je vyšší ve vnější subvrstvě a množství hliníku má naopak vyšší procentní zastoupení v difúzní subvrstvě. 4. ZÁVĚR Technologie plasmového nástřiku Al a Si prášků nebyla dosud aplikována na rotorových lopatkách turbínových motorů. Cílem experimentu bylo posoudit a vyhodnotit mikrostrukturu náhradní technologie plasmové depozice Al-Si prášků vrhaných na substrát niklové superslitiny ŽS6K. Na základě výsledků lze konstatovat, že: 1. Difúzní žíhaní plasmového nástřiku prášků Al a Si nezpůsobilo výrazné změny mikrostruktury subvrstev. Matrice obou subvrstev mají stejné procentní zastoupení Al a Ni a odpovídají fázi NiAl ve vnější subvrstvě a Ni 3 Al ve vnitřní subvrstvě. 2. Odlišnost mikrostruktury porovnávaných technologií spočívá jen v procentním plošném rozložení karbidů. Technologie plasmového nástřiku s následným žíháním způsobila, že vnější subvrstva má bohatší zastoupení karbidických fází. Vliv množství těchto fází na případnou změnu odolnosti vůči korozi a oxidaci a také na změnu mechanických vlastností základního materiálu při vysokých teplotách, je třeba prověřit dalšími experimenty. 3. Šířka základní AlSi vrstvy a jejich subvrstev nebyla vyhodnocena z důvodu zkušebního nástřiku. Po upřesnění technologických parametrů nástřiku očekáváme vyšší rovnoměrnost vrstvy po obvodu lopatky a jednodušší aplikaci pro renovaci vrstev lopatek. 4. Na základě dosud uskutečněných experimentů je možné konstatovat, že z hlediska studia mikrostruktury je technologie plasmového nástřiku vhodnou metodou nahrazující ruční stříkaní suspenze. Poděkování Autoři děkují za finanční podporu Grantové agentuře České republiky, projekt č. 106/06/0393 a 106/07/1507. 5. LITERATURA [1] TAMARIN, Y.: Protective Coatings for Turbine Blades. ASM Ohio, USA, 2002. 256s. [2] XIANG Z. D. DATTA, P. K.: Codeposition of Al and Si on nickel base superalloys by pack cementation process Materials Science & Engineering A, A356 (2003) Nos 1-2, pp. 136-144. [3] KIANICOVÁ, M.: Degradácia žiaruvzdorných difúznych povlakov spôsobená krátkodobým prekročením prevádzkovej teploty. Dizertačná práca, Trenčín 2006. [4] POSPÍŠILOVÁ, S. - VLASÁK, T. - PODRÁBSKÝ, T. - HAKL, J. - JULIŠ, M.: Influence of Al-Si Layer on Structure and Properties of Cast Ni-based Superalloys. Mater. Sci. Forum, 567 568 (2008), pp. 273-276. 6