Mendelova univerzita v Brně. Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat DIPLOMOVÁ PRÁCE

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat DIPLOMOVÁ PRÁCE BRNO 2010 Bc. Radek Janoušek

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Vliv pořadí a stádia laktace na mléčnou užitkovost krav českého strakatého plemene ve vybraném chovu Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Vypracoval : Ing. Daniel Falta, Ph.D. Bc. Radek Janoušek Brno 2010

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vliv pořadí a stádia laktace na mléčnou užitkovost krav českého strakatého plemene ve vybraném chovu vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně, 30. 4. 2010... Bc. Radek Janoušek

Pan Ing. Daniel Falta, Ph.D. mi byl vždy k dispozici a ochotně mi při zpracování diplomové práce pomáhal. Proto děkuji Ing. Danielu Faltovi, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování této diplomové práce.

Abstrakt Existuje mnoho faktorů, které působí na užitkovost skotu a složení jejich mléka. Obecně se tyto faktory rozdělují na vnější a vnitřní. Co se týče vnějších faktorů patří sem například výživa, úroveň odchovu, technologie chovu, pohyb a také lidský faktor. Z vnitřních faktorů je nejvýznamnější genetická výbava jedince, heritabilita a plemenná hodnota rodičů. Z toho důvodu je velmi důležité pečlivě vybírat rodičovské páry. Diplomová práce je zaměřena na hodnocení vlivu pořadí laktace na užitkovost českého strakatého skotu. Cílem této diplomové práce bylo objasnit, jaký je vliv pořadí laktace na produkci a obsah jednotlivých mléčných složek u českého strakatého skotu. Hodnocení bylo provedeno u jednoho agronomického podniku, kterým byl ALA, a.s. Řepníky ve dvou typech stájí K 174 a K 96 u celkového počtu 222 dojnic v průběhu let 2006 2009. Byly analyzovány jednotlivé laktace a vzájemně mezi sebou srovnávány I. a II., II. a III. a I. a III. laktace Klíčová slova: český strakatý skot, laktace, faktory působící na laktaci

Abstract There are many factors which have effected on efficiency of bovines and composition of milk. These factors can be dividend into two groups - external and internal. External effects involve bovine food, level of rearing, technology of rearing, movement and human factors.internal effects involve genetic equipment, heritability and breeding value of parents. Thesis considered about influence of sequence of lactation to production of milk and representation of individual milk components of czech piebald bovines. Evaluation was done in one agronomic company named ALA Repniky, in two types of stables K 174 and K96. Research ran from 2006 to 2009 and 222 dairycows were observed. Individua lactation was compared each other I. and II., II. and III. and III. and I. Key words: czech piebald bovines lactation, lactation influences

Obsah 1 ÚVOD... 9 2 CÍLE PRÁCE... 10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED... 11 3.1. ČESKÉ STRAKATÉ PLEMENO... 11 3.1.1 Obecná charakteristika... 11 3.1.2 Standard plemene... 12 3.1.3 Chovný cíl plemene... 12 3.1.4 Molekulární genetika skotu v ČR... 14 3.2 UŽITKOVOST ČESKÉHO STRAKATÉHO PLEMENE... 16 3.2.1 Mléčná užitkovost... 16 3.2.2 Anatomie a fyziologie mléčné žlázy... 16 3.2.3 Složení mléka... 19 3.2.4 Laktogeneze a laktace... 24 3.2.5 Kontrola mléčné užitkovosti... 26 3.3 VLIVY PŮSOBÍCÍ NA LAKTACI... 29 3.3.1 Vliv plemene... 30 3.3.2 Vliv plemenné hodnoty rodičů... 31 3.3.3 Vliv věku a hmotnosti prvotelek... 31 3.3.4 Vliv věku dojnice... 31 3.3.5 Vliv zdravotního stavu... 32 3.3.6 Vliv výživy... 32 3.3.7 Ostatní vlivy... 33 4 MATERIÁL A METODIKA... 35 4.1 CHARAKTERISTIKA ZEMĚDĚLSKÉHO PODNIKU... 35 4.2 CHARAKTERISTIKA SLEDOVANÝCH STÁJÍ... 35 4.3 VLASTNÍ METODIKA... 36 5 VÝSLEDKY A DISKUZE... 37 5.1 ZHODNOCENÍ MLÉČNÉ UŽITKOVOSTI NA JEDNOTLIVÝCH LAKTACÍCH... 37 5.2 VZÁJEMNÉ POROVNÁNÍ UŽITKOVOSTI NA 1. A 2. LAKTACI... 45 5.3 VZÁJEMNÉ POROVNÁNÍ UŽITKOVOSTI NA 2. A 3. LAKTACI... 48 5.4 VZÁJEMNÉ POROVNÁNÍ UŽITKOVOSTI NA 1. A 3. LAKTACI... 50 5.5 VLIV STÁDIA LAKTACE NA MLÉČNOU PRODUKCI PRVOTELEK... 52 5.6 VYVOZENÍ RELEVANTNÍCH ZÁVĚRŮ... 54 6 ZÁVĚR... 58 7 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY... 59 8 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 64 9 PŘÍLOHY... 65

1 ÚVOD Chov skotu je velmi tradičním způsobem udržení živočišné výroby a je nenahraditelným základem zemědělské výroby. Skot se může významně podílet na udržení kulturního vzhledu krajiny a její ekologické stability, což se týká hlavně skotu paseného na travních porostech. Jedním ze základních předpokladů úspěšného chovu je respektování životních nároků chovaných zvířat a v souvislosti s tím i vytváření takového životního prostředí, které dává předpoklady pro dosažení vysoké užitkovosti (KUNC, KNÍŽKOVÁ, 1996). Nezbytnou součástí chovu skotu je i dodržování zásad ochrany hospodářských zvířat, respektive péče o pohodu chovaných zvířat, welfare (HÁNA, 2009). Neopominutelný význam chovu skotu spočívá v nezastupitelnosti mléka jako zdroje mléčných bílkovin. Základní podmínkou ekonomické produkce je pravidelná reprodukce zvířat. Tato stránka je u skotu velmi důležitá, protože během poměrně dlouhé březosti se rodí pouze jedno mládě. Březost a porod fungují jako spouštěcí mechanismus hormonálně řízené laktace. Tato problematika je v současnosti nabírá na významu vzhledem k faktu, že reprodukční ukazatele vykazují z dlouhodobého hlediska rapidní zhoršení. Tato práce je zaměřena na české strakaté plemeno, které je součástí skupiny horských strakatých plemen se shodným fylogenetickým původem. České strakaté plemeno patří z kraniologického hlediska mezi čelnatá plemena (Frontosus) s typicky bílou hlavou a středním tělesným rámcem. Dle stupně prošlechtění mezi kulturní plemena a dle užitkovosti mezi plemena s kombinovanou užitkovostí, konkrétně masomléčná. Je to plemeno chovateli velmi oblíbené vzhledem ke svým užitkovým vlastnostem. Mléko českého strakatého skotu je kvalitní, bez vysokých hladin somatických buněk. Vlivem změn výrobních podmínek a přechodu na velkovýrobu se zvýšil tlak na mléčnou užitkovost a pohlíží se zejména na ekonomickou stránku chovu. Současným problémem je velmi nízká výkupní cena mléka, zapříčiněná jednak velkým množstvím producentů a hlavně tlakem velkých obchodních řetězců. V diplomové práci je hodnocen vlivu pořadí laktace na mléčnou produkci a kvalitu mléka. 9

2 CÍLE PRÁCE Cílem diplomové práce je zhodnotit vliv pořadí a stádia laktace na mléčnou užitkovost českého strakatého skotu u společnosti ALA Řepníky. Práce se skládá ze dvou částí. V první, teoretické části práce, která je rozdělena do tří kapitol, byla provedena deskripce a analýza dané problematiky na základě studia odborné literatury. Byly vymezeny základní definice a popsány nejnovější poznatky dané problematiky. Následuje praktická část, ve které byla teoretická východiska aplikována. V programu MS Excel byla analyzována data ze zemědělského podniku ALA Řepníky a na základě výsledků byly vyvozeny patřičné závěry. 10

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1. České strakaté plemeno 3.1.1 Obecná charakteristika Na území České republiky je český strakatý skot původním plemenem. České strakaté plemeno má stejný fylogenetický původ jako kosmopolitně rozšířená strakatá plemena, která jsou chována na všech kontinentech díky širokému využití a vlastnostem, které jsou pro chovatele více než žádoucí. Konkrétně v České republice tvoří v současnosti celou polovinu z celkového stavu skotu (ANONYM 1, 2010). Český strakatý skot patří mezi plemena s kombinovanou užitkovostí, využívá se tedy jak jeho maso, tak mléko. Cílem chovu českého strakatého plemene je vysoká, ekonomicky výhodná produkce kvalitního mléka v nejvyšších třídách jakosti a masa. Mezi ukazatele chovné užitkovosti patří především dobré osvalení, střední až větší tělesný rámec, výborný zdravotní stav, zaměřený mimo jiné na dobrý fyziologický stav mléčné žlázy, pravidelnou plodnost, snadnými porody, vitalitou potomstva, bezproblémovým odchovem i schopností k pastvě a vysokému využití objemných krmiv (ZÁVODSKÁ, 2002). Na území České republiky se ještě v polovině 20. století chovaly české a chebské červinky, v Podkrkonoší horské straky, na Jindřichohradecku žlutky, v okolí Lanškrouna a České a Moravské Třebové hřbínecký skot a ve Slezsku a Poodří kravařský skot (URBAN et al., 1997). Postupnými změnami výrobních podmínek a také s ohledem na rozjíždějící se velkovýrobu se postupně stupňuje tlak na zvýšení mléčné užitkovosti. V 60. letech byl český strakatý skot zušlechťován nejprve ayrshorským skotem a později red holsteinem. V dalších obdobích byla velká část populace využívána v různých formách křížení s černostrakatým skotem. V důsledku uvedených nesystematických postupů a zásahů je současná struktura tohoto plemena značně nesourodá (ČERNÝ, 2009). 11

3.1.2 Standard plemene Hmotnost jalovic ve věku 12 měsíců 340-360 kg Hmotnost jalovic při prvním zapuštění 420-450 kg Hmotnost v dospělosti - krav 650 750 kg - býků 1200 1300 kg Výška v kříži dospělých - krav 140 144 cm - býků 152 160 cm (ANONYM 2, 2010) Již výška v kříži nad 145 cm je u krav nežádoucí. Výška 148 cm je už nevhodná (ČERNÝ, 2009). 3.1.3 Chovný cíl plemene Cílem chovu je intenzivní, stabilní a ekonomicky výhodná produkce mléka a masa nejvyšší kvality. Tyto požadavky charakterizuje zejména kombinovaný maso mléčný užitkový typ, zdůrazněn kvalitativních ukazatelů produkce, zdůraznění ukazatelů fitness, dobrý zdravotní stav a pevná konstituce, harmonické a funkční vytváření tělesných partií a střední ranost. Co se týče kvality mléka, důraz je kladen například na obsah mléčných složek a počet somatických buněk. Co se týče ukazatelů fitness, důraz je kladen zejména na výkonnost, snadnost porodů, vitalitu telat, adaptabilitu a spásací schopnosti. 1) Mléčná užitkovost Prvotelky 5600 6200 kg Dospělé krávy 6000 7500 kg Obsah bílkovin v mléce minimálně 3, 5 % 12

Obsah tuků v mléce 4, 0 4, 1 % Poměr obsahu bílkovin a tuků v mléce 1 : 1, 15 1, 2 % Produkční využití dojnic 4 5 laktací 2) Masná užitkovost Denní přírůstek ve výkrmu býků 1300 g a více Jatečná výtěžnost 57 59 % 3) Ranost Věk při 1. zapuštění Věk při 1. otelení 16 18 měsíců 26 28 měsíců 4) Plodnost Servis perioda do 100 dní Inseminační index do 1, 8 Březost po 1. inseminaci - jalovice 60 70 % - krávy 50 60 % Mezidobí 380 390 dní (ANONYM 3,2010) Servis perioda dobu od porodu do zabřeznutí, resp. úspěšné inseminace a zahrnuje pouze hodnoty zvířat, která zabřezla (BOUŠKA, 2006). Tento ukazatel je regulovatelný brakací, čili vyřazením z chovu ze zdravotních důvodů, například kvůli neplodnosti, úhynem nebo prodejem. Servis perioda patří mezi nejdůležitější ekonomické ukazatele (VOLFOVÁ, 2009). 13

Inseminační index je definován jako počet inseminací potřebných k zabřeznutí plemenice (ANONYM 4, 2010). Mezidobí je aritmetickým průměrem délky mezi dvěma porody všech krav včetně brakovaných (HANUŠ et al., 2006). 3.1.4 Molekulární genetika skotu v ČR Molekulární genetika skotu obecně je obrovským přínosem například k ověřování parentity matek plemenných býků a dcer testovaných býků. Jedním z cílů současné genetiky je studium genetických markerů hospodářských zvířat přinášející přímý efekt jejich chovatelům, kteří jej mohou využít v moderních postupech šlechtění. V souvislosti s polygenností, čili vlivy genů s malými účinky, u většiny významných ukazatelů užitkovosti je cílem výzkumů v této oblasti vyvinout spolehlivé metody predikce, nutné k aplikaci získaných poznatků do praxe. Dále se jedná o výzkumy variability jednotlivých markerů a jejich aplikaci do praxe (DVOŘÁK, ŘÍHA, 2005). V současné době se využívají v chovu skotu genetické markery pro: a) bezrohost b) leptin c) myostatin d) křehkost masa e) nutriční hodnotu masa f) MSTN marker dvojitého osvalení g) CVM Complex vertebral malformations Další oblastí, na kterou se zaměřuje současný výzkum je reprodukce v chovech, protože ukazatele reprodukce se posledních letech zhoršily. Hering ve svém článku uvádí, že v roce 2000 bylo průměrné mezidobí 399 dnů, v kontrolním roce 2004 dosáhla průměrná hodnota již 409 dnů a v roce 2005 412 dnů. Service perioda se pohybuje kolem 100 a více dnů. Prodlužování doby mezidobí se promítá v ekonomice chovu 14

skotu a dochází k velkým ztrátám. Ke zlepšení tohoto stavu by mohlo přispět pravidelné sledování průběhů estrálních cyklů dojnic metodou sledování koncentrace progesteronu v mléce, která je založena na sledování kolísání hladiny tohoto hormonu v samičím organismu během estra. Progesteron, hormon žlutého tělíska cirkuluje v krvi vázaný na protein a transportuje se v mléčné žláze i do mléka. Progesteron připravuje děložní sliznici na příjem vajíčka a brzdí děložní stahy. Na vaječnících progesteron zastavuje v průběhu těhotenství zrání nových vajíček a blokuje tedy nástup dalších říjí a ovulací. V období říje, tedy ve folikulární fázi, je hladina progesteronu velmi nízká. V období luteární fáze a v době gravidity je hladina naopak vysoká. Pokud nedojde k oplození vajíčka a dalšímu vývoji embrya, do endometria dělohy se vylučuje hormon prostaglandin, který způsobí zánik žlutého tělíska. Tím opět dochází ke snížení hladiny progesteronu a my můžeme přesně sledovat estrální cykly a podle toho zvolit nejlepší okamžik pro inseminaci, odhalit poruchy pohlavního cyklu a usuzovat na zabřeznutí plemenice (HERING, 2005). Vzhledem k nastupujícím problémům s reprodukcí skotu se začala metoda sledování hladiny progesteronu opět aplikovat. Nicméně využívá se jednoduššího, rychlejšího a méně nákladného postupu přesnější metodou ELISA. Metoda ELISA využívá imunosorbce, což v praxi znamená imobilizaci jedné ze složek imunokomplexu na pevnou fázi. Jedná se o kompetici značeného a neznačeného progesteronu o omezený počet vazebných míst protilátek sorbovaných na stěnách jamek mikrotitrační desky. Navázané a volné reagencie jsou odděleny jednoduchým promytím. Pokud je množství protilátek konstantní, je množství vázaného značeného progesteronu (traceru) tím větší, čím menší je množství neznačeného progesteronu ve stanovovaném vzorku a naopak. Pomocí standardů o známé koncentraci lze vyjádřit vztah mezi množstvím neznačeného antigenu v komplexu progesteron-protilátka a barevnou odezvu jamky. Po imunoreakci je do reakčních jamek přidán 3,3,5,5 tetrametylbenzidin (TMB) a následuje inkubace. Substrát reaguje s tracerem, který je vázán na protilátku navázanou na stěně jamek za tvorby žlutého produktu. Absorbance tohoto zabarvení je nepřímo úměrná množství progesteronu ve vzorku (HERING, 2005). Barevná odezva jednotlivých jamek je poté změřena pomocí vertikálního spektrofotometru (STRNAD et al., 2005). 15

Progesteronový test se dá využít jednak ke kompletní kontrole estrálních cyklů, a nebo k sledování hladiny progesteronu ve vzorcích ke kontrole užitkovosti. 3.2 Užitkovost českého strakatého plemene 3.2.1 Mléčná užitkovost Všechny samice savců mají schopnost produkovat mléko. Jsou u nich proto vyvinuty speciální orgány umožňující mláďatům přijímat od matky potravu. Největšího významu dosahuje celosvětově mléko kravské, ale opomíjeno by nemělo být také mléko kozí, ovčí, a nebo buvolí. Mléčná užitkovost je jedna ze dvou hlavních užitkových vlastností (DVOŘÁK, 2006). Skot má schopnost přetvářet živiny z potravy na mléčnou bílkovinu 2 2,5x rychleji než na maso. Mléko má zhruba čtvrtinový podíl na celkové zemědělské produkci a stal se tak nejdůležitějším artiklem českých zemědělců. Pro každé plemeno je charakteristické, v jakém věku či laktaci dosahuje nejvyšší užitkovosti. U raných plemen nastupuje maximální laktace dříve, ale s tím souvisí také dřívější stárnutí dojnic a nižší počet laktací za život. U méně prošlechtěných populací je maxima dosaženo později, ale také pomaleji stárnou. V ekonomicky náročných podmínkách je vhodnější docílit maxima u dojnic v prvních třech až pěti laktacích protože vyššího věku se dožije poměrně malý počet jedinců (DVOŘÁK, 2006). Schopnost dojnice produkovat se odborně označuje jako dojnost. Skutečná produkce mléka se označuje jako dojivost a schopnost uvolňovat mléko z vemene za určitý čas se nazývá dojitelnost (ČERNÝ, 2005). 3.2.2 Anatomie a fyziologie mléčné žlázy Mléčná žláza (vemeno, mamma) je uložena ve stydké krajině a je rozdělena na pravou a levou část. Každá polovina je rozdělena na přední a zadní čtvrtě a má oddělené 16

a nezávisle na sobě pracující krevní a nervové zásobení, lymfatickou drenáž a závěsné ústrojí vemene (DVOŘÁK, 2006). Čtvrtě v jedné polovině však mají oddělenou pouze žláznatou tkáň a vývodný systém. Všechno mléko z jednoho struku je produkováno jednou čtvrtinou vemene (URBAN et al., 1997). Z hlediska původu jsou mléčné žlázy metamorfované a mohutně zbytnělé a rozvětvené kožní žlázy (ČERNÝ, 2009). Stupeň jejich rozvoje je závislý nejen na pohlaví a druhu, ale i na plemeni a užitkovém typu a úzce se vztahuje k pohlavnímu cyklu (MARVAN et al., 2000). Ve stádiu ontogeneze, ve velmi raném stádiu embryogeneze se mléčná žláza zakládá u obou pohlaví (ČERNÝ, 2009). Objevuje se jako tzv. mléčná lišta (URBAN et al., 1997). Podnětem pro založení mléčné žlázy je zahájení funkcí pohlavních hormonů, tj. estrogenu a progesteronu. Při každém ovariálním cyklu vlivem estrogenu Gráfových folikulů dochází k pokračujícímu růstu a větvení nejjemnějších mléčných kanálků. K úplnému rozvoji mléčné žlázy však dochází až po zabřeznutí. V prvních měsících gravidity převažuje ve vemeni tuková tkáň, stejně jako u nebřezích zvířat. Ve 4. měsíci se zmnožuje sekreční parenchym v blízkosti sběrných kanálků. V 5. měsíci březosti se začínají rozšiřovat mléčné alveoly ve všech částech vemene, v 6. měsíci březosti se rychle zmnožují a zatlačuj ve vemeni tukovou tkáň. V 7. a 8. měsíci březosti pokračuje růst žláznaté části vemene a v 9. měsíci je možné pozorovat jejich sekreční činnost (MIKŠÍK, 2005). Při narození jalovičky je vyvinut strukový kanálek, mléčná cisterna, případně i některé hlavní mlékovody. Prostor při základně je vyplněn tukovými buňkami, které jsou odděleny vazivem (ČERNÝ, 2009). Podstatu každé čtvrtky vemene tvoří žláznaté těleso (corpus mammae), které je uloženo na bázi struku a je obaleno tukovým polštářem vemene, mohutně vyvinutým zejména na dorzální a kraniální straně a při kraniálním a kaudálním okraji (MARVAN et al., 1992). Žláznaté těleso se skládá z výkonné tkáně, tedy žlázového parenchymu, jehož lalůčky jsou spojeny intersticiálním vazivem, které se nazývá stroma. Základní funkční jednotka secernující mléko v mléčné žláze se nazývá sekreční alveolus (DVOŘÁK, 2006). Sekreční alveolus je kulovitá dutinka jejíž stěna je tvořena sekrečními buňkami. Několik alveolů vyúsťuje do nitrolalůčkového vývodu, který 17

odvádí mléko do mlékojemu uvnitř žlázy a nakonec do mlékojemu uvnitř struku (DOLEŽAL et al., 2000). Mlékojem je mléčná cisterna o objemu 0,5 2,5 litru a slouží ke shromažďování mléka před vydojením nebo vysátím. Každá čtvrtka vemene je ventrálně zakončena strukem, který je dlouhý 5 10 cm a široký 2,5 3 cm a může mít různý tvar. Struky předních čtvrtek bývají zpravidla delší (MARVAN et al., 1992). Při dojení nebo sání prochází mléko ze strukového mlékojemu přes strukový kanálek ke strukovému otvoru. Tento otvor je normálně zakončen hladkosvalovým svěračem, který je okolo něj. Uzavření struku zabraňuje jednak výtoku mléka a jednak výtoku vniknutí infekce do struku. Celá mléčná žláza je zavěšena na dokonalém systému závěsných vazů (URBAN et al., 1997). Období březosti je nejdůležitějším obdobím pro růst a kvalitu vemene. Kvalita vemene se posuzuje dle zastoupení žláznatého parenchymu. Po otelení dochází ke zvětšování růstu alveol a sekrečních buněk v epitelu alveol po dobu 3 až 5 týdnů. V dalším průběhu laktace se aktivita mléčné žlázy postupně snižuje. Během dalších gravidit zvětšuje mléčná žláza hlavně svůj objem, především zvětšováním epitelových buněk. Růst a vývin vemene u jalovic je stimulován jejich výživou. Intenzita výživy by neměla překročit její růstovou kapacitu, tedy geneticky podmíněnou schopnost růstu. Zvýšená intenzita výživy by mohla negativně ovlivnit 1. laktaci (MIKŠÍK, 2005). Aby se vytvořil 1 litr mléka, musí vemenem protéct 540 l krve. Buňky mléčné žlázy výběrově přijímají látky přinášené krví a vytvářejí látky, které se v krvi nenalézají (LOUDA et al., 1994). Dle tvaru lze vemena rozlišit na: a) polovejčité b) polokulovité c) svislé Polovejčité vemeno má protáhlý tvar a velkou základnu s relativně malou hloubkou. Polokulovité vemeno má základnu kratší než polovejčité a má velkou hloubku. Tento typ vemene je nejvíce rozšířen. Svislé vemeno je pro chovatele nežádoucím typem. Je to vemeno ochabnuté a nadměrně hluboké (MIKŠÍK, 2005). 18

Mléko se ve vemeni tvoří kontinuálně. Největší tvorba probíhá po vydojení vemen, kdy poklesne vnitrovemenní tlak. Postupným naplňováním vemena mlékem se vnitrovemenní tlak zvyšuje, snižuje se přítok krve k alveolám a klesá tvorba mléka, která se zastavuje při vnitrovemenním tlaku na 3,9 5,2 kpa (MIKŠÍK, 2005). Mléčná žláza má 3 základní funkce (ČERNÝ, 2009): sekreci mléka, která zahrnuje jeho syntézu v alveolárních epitelových buňkách, přechod mléka do dutiny alveol a do mléčných kapilár shromažďování mléka v alveolách, mlékovodech a mléčné cisterně spouštění mléka, které zahrnuje fázi aktivního a pasivního uvolňování mléka z vemen, pasivní uvolňování je odtok mléka na začátku dojení vlivem sání telete nebo podtlaku dojícího stroje; aktivní uvolňování mléka je řízeno neurohumorálně a nazývá se ejekce 3.2.3 Složení mléka Z nutričního hlediska je mléko významným zdrojem kvalitních bílkovin, esenciálních nenasycených mastných kyselin, vitamínů a minerálních látek. Jeho biologická hodnota je vysoká. Mléko obsahuje kolem 200 různých látek, z toho 60 mastných kyselin, 40 minerálních prvků, 20 aminokyselin, 17 vitamínů a řadu enzymů, hormonů a pigmentů (VOLFOVÁ, 2009). Složení mléka je obecně ovlivněno plemennou příslušností, individualitou krávy, stádiem mezidobí i délkou intervalu od předchozího dojení. Existují však zákonité normy, ve smyslu zastoupení jednotlivých složek mléka, které by měly být splněny. V průběhu dojení a laktace se vlastnosti mléka mění. V prvních 5 6 dnech po otelení je mléko označováno jako mlezivo (kolostrum). Kolostrum má nažloutlou barvu a mírně slanou chuť, jeho ph je kyselé a zahříváním se denaturuje. Proto se nesmí po dobu 5 dní po otelení mísit s normálním mlékem. V porovnání s mlékem obsahuje více sušiny, proteinů, lipidů a minerálních látek, ale méně laktózy. Je nutno také zmínit, že má poměrně vysoký obsah globulinů, které telatům dodávají obranné látky (URBAN et al., 1997). Srovnání složení mléka a 19

mleziva je patrné z následující tabulky (Tab. 1). V druhé tabulce (Tab. 2) je uvedeno složení zralého mléka. Tab. č.1 : Složení mléka a mleziva Složka (%) mléko mlezivo voda 87,5 75,4 lipidy 3,8 5 proteiny 3,3 15,1 sacharidy 4,7 3,3 minerální látky 0,7 1,2 Zdroj: MIKŠÍK, 2005 Tab. č. 2 : Proteinové složení zralého bovinního mléka Protein g/kg g/l Celkový protein 35,1 36 Celkový kasein 28,6 29,5 Syrovátkové proteiny 6,1 6,3 α- S1 kasein 11,5 11,9 α- S2 kasein 3 3,1 β- kasein 9,5 9,8 κ- kasein 3,4 3,5 γ- kasein 1,2 1,2 α - laktalbumin 1,2 1,2 β - laktoglobulin 3,1 3,2 sérový albumin 0,4 0,4 imunoglobuliny 0,8 0,8 Zdroj: URBAN et al., 1997 20

Hodnoty uvedené v tabulce jsou průměrné. Je třeba říci, že složení mleziva je kolísavé a zastoupení jednotlivých složek se po porodu velmi rychle mění (GAJDŮŠEK, KLÍČNÍK, 1993). Co se týče bílkovin, nejvíce zastoupený je kasein, který se v mléce nachází hned v několika formách α- kasein, β-kasein a γ- kasein. Kasein zahrnuje asi 30 různých frakcí fosfoproteinů, které tvoří hlavní složku disperzní fáze mléka. Jednotlivé frakce kaseinu spolu tvoří komplexy a tyto komplexy jsou uspořádány do větších částic, které jsou označovány jako micely. Micely obsahují kromě kaseinových frakcí také vápník, hořčík a fosfáty. Klasifikace frakcí kaseinu je dána různou rozpustností v roztocích močoviny a CaCl 2 a na základě výsledků elektroforézy. α-kaseinový komplex zahrnuje frakce α s a kappa kaseinu, který se vysráží jako celek při izolaci jednotlivých frakcí. β- kasein je citlivý vůči vysrážení vápníkem při teplotě 35 C. Doposud bylo zjištěno 8 různých variant tohoto typu kaseinu. γ- kasein tvoří jen velmi malou část z celkových bílkovin mléka (GAJDŮŠEK, KLÍČNÍK, 1993). Celkově je kasein zastoupen zhruba z 80 % a je základní složkou pro výrobu sýra. Dále jsou z proteinů zastoupeny albuminy a globuliny, konkrétně α-laktalbumin a β-laktoglobulin a imunoglobuliny IgG 1, IgG 2, IgM a IgA. Mléčné bílkoviny jsou syntetizovány z volných aminokyselin obsažených v krvi. Stavba jednotlivých bílkovinných frakcí mléka je dána geneticky, proto nelze předpokládat změny v primární struktuře proteinů, tedy zastoupení jednotlivých aminokyselin v peptidovém řetězci. Významné změny však mohou nastat v zastoupení jednotlivých bílkovinných frakcí, z nichž z hlediska technologického je nejvýznamnější změna poměru kaseinu a sérových proteinů. Nejvýznamnějším fyziologickým faktorem ovlivňujícím tento poměr je laktace a dále pak zdravotní stav dojnic a správná výživa (URBAN et al.,1997). Z energetického hlediska jsou proteiny nejvýznamnější složkou mléka a proto je snaha zvýšit v mléce jejich obsah, čehož je možné dosáhnout zejména správnou skladbou živin v krmné dávce dojnic. Významnou roli zde hraje například kukuřice. Co se týče nebílkovinných složek, zastoupen je naříkal amoniak, močovina, kyselina močová, kreatin a kreatinin, kyselina hippurová nebo neuraminová. Ze sacharidů je v mléce zastoupena zejména laktóza, glukóza a také galaktóza. Laktóza je syntetizována převážně z glukózy krve, která je syntetizována v játrech v procesu 21

glukoneogeneze. Laktóza se nachází v různém množství v mléce všech savců, například u ryb zjištěna nebyla.v kravském mléce její obsah kolísá mezi 47 52 g na litr. Laktóza se vyskytuje specificky jen v mléce a nebyla nalezena v žádných jiných tělních tekutinách a orgánech. Její tvorba probíhá v mléčné žláze. Glukóza je dodávána do mléčné žlázy z krevního řečiště a galaktóza se tvoří v mléčné žláze biochemickými reakcemi z glukózy. Mléčná žláza u přežvýkavců může částečně produkovat laktózu také z těkavých mastných kyselin (GAJDŮŠEK, KLÍČNÍK, 1993). Lipidy jsou obecně estery vyšších mastných kyselin a glycerolu. Mléčný tuk vzniká syntézou z vyšších mastných kyselin. Z 98 % je mléčný tuk tvořen homolipidy a zbytek tvoří tzv. heterolipidy, kde jsou kromě glycerolu a mastných kyselin vázány ještě další sloučeniny, např. kyselina fosforečná nebo galaktóza (SAMKOVÁ et al., 2008). Nejvíce jsou v mléčném tuku zastoupeny kyselina stearová, palmitová a olejová. Podle počtu esterově navázaných mastných kyselin v molekule glycerolu se tyto estery člení na monoacylglyceroly, s jednou navázanou mastnou kyselinou, diacylglyceroly, se dvěma navázanými mastnými kyselinami. Nejčastější jsou triacylgylceroly, se třemi navázanými mastnými kyselinami (SAMKOVÁ et al., 2008). Hlavním zdrojem pro syntézu nižších mastných kyselin je kyselina octová, která vzniká fermentací v bachoru. Tuk se v mléce nachází ve formě tukových kapének o velikosti 1-10 µm. Jeho hladina v mléce kolísá v závislosti na výživě a plemenné příslušnosti. Při špatné výživě se může u dojnic rozvinout tzv. syndrom snížené tučnosti mléka, kdy obsah tuku v mléce klesá pod 3 %. Hlavní příčinou vzniku tohoto onemocnění je nedostatek vlákniny ve stravě dojnic. Složení mléčného tuku je do značné míry ovlivněno výživou a složením krmné dávky. V posledních letech se výzkum soustřeďuje také na hodnocení vlivu různých typů doplňkových olejů. Ty se dojnicím podávají buď různě upravené v krmné dávce, nebo infuzí rovnou do trávicího traktu bachoru, dvanáctníku či slezu. Významnou roli zde sehrávají i faktory, kde se uplatňuje vliv jedince dojnice. Jedná se zejména o plemennou příslušnost či stadium laktace. Důležitým faktorem je rovněž vlastní proces syntézy mléčného tuku ovlivněný jak výživou, tak jedincem. V následující tabulce (Tab. 3) je uveden přehled faktorů ovlivňujících složení mléčného tuku. 22

Tab. 3: Rozdělení faktorů ovlivňujících složení mléčného tuku Prostředí Dojnice, jedinec (animal factors) Výživa (feed factors) (environmental factors) Genetický původ složení krmné dávky sezóna Plemeno kvalita výživy technologie chovu Stadium laktace objemná a koncentrovaná krmiva a jejich úprava technika dojení Zdravotní stav množství a druhy doplňkových tuků a olejů zoohygienické podmínky zastoupení a původ sacharidů, dusíkatých látek a lipidů podnebí Zdroj : SAMKOVÁ, 2008 Minerální látky tvoří zhruba 0,7 0, 8 % a nejvíce zastoupen je vápník, fosfor a draslík a chlor (LOUDA et al., 1994). Množství vitamínů se opět odvíjí od příjmu z potravy. Hlavní skupinou vitamínů jsou zde lipofilní vitamíny skupiny A, D, E, K a dále pak vitamíny rozpustné ve vodě, tedy vitamín C a vitamíny skupiny B, kyselina listová a pantotenová a vitamin H (biotin). Vitamin A je nezbytný pro proces vidění. Jeho prekurzorem jsou karoteny, které se oxidací přeměňují na vitamin A. Mlezivo obsahuje 10x více karotenů než mléko, má proto také typické nažloutlé zabarvení. Hladina vitaminu D kolísá u dojnic v závislosti na době pobytu na slunci, proto v letních měsících může hladina vitaminu D v mléce stoupnout až na pětinásobek běžného množství. Vitamin E patří mezi významné antioxidanty. Vitamin K je nezbytný pro biosyntézu protrombinu v procesu srážení krve. Vitamin B 1 je zase významným kofaktorem mnohých enzymů a produkován bachorovou mikroflórou. Vitamin B 2 je také součástí kofaktorů různých enzymů a je velmi citlivý na světlo. Může způsobovat výskyt tzv. sluneční chuť mléka. Vitamin B 6 je významným růstovým faktorem a je syntetizován bachorovou mikroflórou. Vitamin C hraje velmi významnou roli v oxidačně redukčních systémech živého organismu a v mléce ovlivňuje oxidaci tuku (GAJDŮŠEK, KLÍČNÍK, 1993). 23

Neopomenutelnou složkou mléka jsou také hormony. Hormony jsou biokatalyzátory, které jsou produkovány žlázami s vnitřní sekrecí. V mléce byly stanoveny prostaglandiny, steroidy, hormony štítné žlázy, prolaktin, peptidy i proteohormony. Z hlediska reprodukce je v posledních letech využíváno stanovení progesteronu v mléce k určení rané fertility (URBAN et al., 1997). Čerstvě nadojené mléko obsahuje zhruba 8 % plynů, z nichž největší podíl připadá na oxid uhličitý. Při mikrobiologickém rozboru mléka zjišťujeme kromě mikroorganismů, také podíl buněčných elementů, což jsou útvary, které pochází jednak z krve a jednak jsou to buňky z mléčné žlázy. Počet buněčných elementů je jedním z nejdůležitějších ukazatelů zdravotního stavu mléčné žlázy. Z krve se v mléce nachází leukocyty, lymfocyty a monocyty. 3.2.4 Laktogeneze a laktace Laktogeneze je proces, kterým mléčné alveolární buňky získávají schopnost dekretovat mléko. První stadium zahrnuje zvětšování enzymatické aktivity v mléčných buňkách a diferenciaci buněčných organel, což je provázenou sekrecí mléka před porodem. Druhé stadium je u většiny zvířat spojeno s bohatou sekrecí všech mléčných komponentů těsně před porodem a tato sekrece pokračuje ještě několik dnů po porodu (JÍLEK et al., 1997). Laktogeneze je řízena hormonálně. Induktorem genové exprese pro syntézu kaseinu je prolaktin. K tomuto procesu jsou nezbytné glukokortikoidy. Přítomnost progesteronu zabraňuje v tkáních mléčné žlázy tvorbě receptorů pro vazbu prolaktinu a obsazuje místa, kde se glukokortikoidy mohou vázat. Předpokladem ektogeneze je nepřítomnost progesteronu. Zvyšování produkce prostaglandinu před porodem způsobuje lýzi žlutého tělíska a následný pokles progesteronu. U skotu se koncentrace estrogenu začíná zvyšovat okolo jednoho měsíce před porodem a maxima dosahuje asi dva dny před porodem. Tím je stimulována laktogeneze, protože estrogeny stimulují sekreci prolaktinu a pravděpodobně i dalších hormonů z předního laloku hypofýzy. Vlna růstového hormonu se vyskytuje právě před porodem a přebírá funkci 24

regulace přímého zásobení mléčné žlázy výživnými látkami potřebnými pro syntézu mléka (JÍLEK et al., 1997). Dosažení vrcholu produkce mléka u krávy nastává mezi druhým a osmým týdnem po porodu a potom má sestupnou tendenci. Pro udržení musí být zachován počet buněk schopných syntetizovat mléko a alveolární aktivita mléko musí být pravidelně z mléčné žlázy vysáváno a vydojováno. Hormony, které jsou pro udržení této funkce nezbytné, jsou prolaktin, růstový hormon, inzulin, parathormon, ACTH a TSH. Poslední dva hormony jsou nutné pro následnou stimulaci glukokortikoidů a thyreoidního hormonu (URBAN et al., 1997). Laktace je hodnocení mléčné užitkovosti od otelení po zabřeznutí. Délka laktace je limitována délkou stadia od otelení po zabřeznutí, takže je kolísavá. Užitkovost skutečné délky laktace pro účely šlechtění není vhodná a používá se laktace 305 dní. Taková laktace se označuje jako normovaná. Je- li laktace kaší než 305 dní, ale delší než 250 dní, považuje se za normovanou skutečná délka laktace (MIKŠÍK, 2005). Laktace kratší než 250 dní se označuje jako nenormální laktace. Laktace krav má dvě fáze. Po otelení se produkce mléka postupně zvyšuje. Tato fáze se označuje jako vzestupná a trvá asi 30-60 dní. Období vzestupu laktace je obdobím rozdojování. Po dosažení nejvyšší denní dojivosti následuje sestupná fáze laktace, kdy denní produkce mléka klesá až po zaprahnutí. V průběhu laktace se mění nejen množství mléka, ale také jeho složky. Ve vzestupné fázi je procento bílkovin a tuků nižší, zatímco v sestupné fázi se obsah těchto složek v mléce zvyšuje. Procento laktózy je v obou fázích přibližně stejné (MIKŠÍK, 2005). Průběh laktace se dá graficky vyjádřit tzv. laktační křivkou. Změny množství mléka v průběhu laktace se nejčastěji hodnotí podle indexu perzistence P 2:1. Index perzistence udává poměr mezi množství mléka za druhých sto dní k/ke množství mléka za prvních sto dní. Získaná hodnota se násobí stem a udává se v procentech. Tvar laktační křivky má výrobně ekonomický význam. Dědičnost perzistence laktace je velmi nízká. Dědivost se udává kolem 0,15 0,25 (ŽIŽLAVSKÝ, 2005). HAJIČ et al. (1995), rozšiřuje hodnocení laktace na 5 stupňů a přidává i hodnocení stupně perzistence (Tab. 4) : 25

Tab. č.4 : Hodnocení laktace a stupně perzistence Index Stupeň perzistence Tvar laktační křivky nad 90 výborný příliš plochá 80-89,9 velmi dobrý plochá 70-79,9 dobrý normální 60-69,9 málo uspokojivý příkrá do 59,9 špatný velmi příkrá Zdroj: HAJIČ et al, 1995 3.2.5 Kontrola mléčné užitkovosti Kontrola mléčné užitnosti patří mezi nejstarší metody kontroly skotu. Prováděna je již od roku 1895, kdy byl v Dánsku založen Kontrolní spolek pro Vejen a okolí. Od té doby byla kontrola užitkovosti prováděna pravidelně. V roce 1905 byla kontrola zavedena i u nás a to za podpory ministerstva zemědělství. Z důvodu rozdílné organizovanosti kontrol ve světě bylo nemožné srovnávat užitkovosti dojnic. Proto byla v roce 1936 v Mezinárodním zemědělském ústavu v Římě sjednána dohoda o zakládání a vedení plemenných knih a její součástí byly i pokyny pro provádění kontroly užitkovosti. V současné době je kontrola užitkovosti v 35 členských státech prováděna podle normy, metodik a doporučení mezinárodní organizace International Committe for Animal Recording I.C.A.R. Od roku 1991 je jejím členem i Česká republika. V roce 1993 byla ministerstvem zemědělství vydána norma navazující na ČSN 46 6113. Kontrola užitkovosti je prováděna pouze v chovech, které si na základě žádosti chovatele vybrala zájmová sdružení chovatelů a oprávněné organizace. Kontrolují se zvířata, která jsou označkovaná. Pro zajištění předpokladu výroby zdravějšího mléka a zdravějších mléčných výrobků obecně je třeba všímat si i zdravotních ukazatelů mléka a to nejen z hlediska jejich možného vlivu na kvalitu mléčných produktů a na konzumenty, ale také pro jejich souvislost se zdravotním stavem krav. Z tohoto důvodu je nezbytné kontrolovat určité zdravotní ukazatele (DVOŘÁK, 2009). 26

Mezi parametry, které jsou sledovány patří dojivost, obsah bílkovin, obsah tuku, močoviny, acetonu, kyseliny citronové a také počet somatických buněk, který je také ukazatelem kvality mléka (HANUŠ et al., 2008). Somatické buňky obsahují zejména bílé krvinky, které vznikají jako důsledek odezvy organismu na infekci a se přemisťují do mléčné žlázy v průběhu zánětu a malé procento epiteliálních buněk ze sekreční tkáně (SEYDLOVÁ, CVAK, 1993). Dále se hodnotí vývin, plodnost, průběh porodu, podmínky v chovu, údaje o potomstvu. Kontrola užitkovosti kávy se udává za každou normovanou laktaci, čili přibližně za 305 dní (MIKŠÍK, 2005). Kontrola užitkovosti skotu se skládá ze čtyř oblastí a to terénní, laboratorní, oblast zpracování dat a dozorová činnost. Terénní činnost zajišťují oprávněné osoby ve smyslu zákona č. 154/2000 Sb. prostřednictvím svých plemenářských zootechniků. Terénní část kontroly užitkovosti zahrnuje zjištění produkce mléka jednotlivých dojnic, odebrání individuálních vzorků a po zpracování příslušné dokumentace odeslání vzorků spolu s dokumentací na svozné místo, odkud jsou vzorky transportovány chladícími auty do laboratoře. V České republice zajišťují terénní kontroly užitkovosti následující oprávněné osoby: CRV Czech republic Jihočeský chovatel Reprogen Chovservis Natural Inplem ISB Genetic Plemko Agro-Měřín 27

CHD Impuls Genoservis Plemenářské služby Otrokovice ABS Zdeněk Holub (ANONYM 5, 2009) Kontrolní den zahrnuje všechna dojení za posledních 24 hodin. Odběr vzorků mléka slouží ke zjišťování procentuálního zastoupení jednotlivých složek v mléce. Protože obsah mléčných složek je u jednotlivých nádojů krávy různě vysoký, musí být odebrán tzv. poměrný vzorek, který splňuje podmínku, že z každého nadojeného litru mléka v kontrolní den bude odebráno do vzorkovnice stejné množství mléka. Celkový obsah vzorkovnice je 25-30 ml. Laboratorní činnost je zajišťována prostřednictvím akreditovaných Laboratoří pro rozbor mléka ČMSCH v Buštěhradu a v Brně Tuřanech. Zpracování dat je zajišťováno ve výpočetním středisku Plemdat Benešov u Prahy, kde se zpracovávají všechna data pro potřeby kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti. Dozorovou činnost zajišťuje ČMSCH z pozice členské organizace I.C.A.R. prostřednictvím inspektorů pro kontrolu užitkovosti, kteří jsou pracovníci oddělení kontroly užitkovosti. Kontroluje se dodržování pravidel stanovených pro výkon kontroly mléčné užitkovosti přímo ve stáji. Inspektor se ve stáji věnuje kontrole identifikace zvířat, dodržování metodiky zjišťování dojivosti a odběru vzorků včetně kontroly aktuálnosti kalibrací měřících zařízení. Součástí kontroly je rovněž kontrola související dokumentace. O každé kontrole je vypracován zápis, který se v oddělení kontroly užitkovosti archivuje. V případě výskytu závažných nedostatků jsou zprávy odesílány odpovědným pracovníkům oprávněných osob ihned, aby mohlo dojít k případné rychlé nápravě (ANONYM 5, 2009). 28

3.3 Vlivy působící na laktaci Laktace je stejně jako mnohé další vlastnosti skotu ovlivněna dědičným založením a realizace genetické informace navenek je do jisté míry ovlivněna prostředím. Jednotlivé faktory tedy působí ve vzájemné interakci genotypu a prostředí (HANUŠ, 2005). Mléčná užitkovost je geneticky podmíněna účinkem velkého počtu polygenů, tedy genů s malými účinky a jejich účinky se sčítají. Dochází tedy k aditivnímu efektu. U některých jedinců může být mléčná užitkovost zvýšena v důsledku dominance genů, ale taková užitkovost se nedědí na potomstvo. Genetický základ je vedle prostředí významný pro realizaci určitého fyziologického typu a požadované užitkovosti (fenotyp). Na genetický základ dojnic lze pohlížet z několika hledisek nebo úrovní: druhový původ bovinních dojných krav čistý plemenný původ genotyp ve smyslu podílu krve u meziplemenných kříženců, tzn. zušlechťovaných zvířat genotyp ve smyslu výčtu zastoupení alel genů sledovaných polymorfních systému kvantitativních znaků Genotyp lze přitom definovat jako celkový genový soubor organismu, také jako druh rostliny nebo živočicha zvolený za typického představitele (HANUŠ et al., 2005). Existují případy, kdy je mléčná užitkovost, ale i jiné vlastnosti děděná pouze přes matku. Je to případ, tzv. maternální dědičnosti. Tento jev je dnes vysvětlován působením chromosomů v mitochondriích (mimojaderné chromosomy, které mají odlišnou stavbu ve srovnání s chromozomy v jádře buňky. Obecně lze faktory ovlivňující množství a složení mléka rozdělit na vnější a vnitřní (MIKŠÍK, 2005). Mezi vnitřní vlivy patří: a) fyziologie mléčné žlázy b) činnost dýchací a zažívací soustavy 29

c) krevní oběh d) činnost žláz s vnitřní sekrecí e) studium mezidobí f) zdravotní stav g) věk h) živá hmotnost Mezi vnější faktory patří: a) výživa b) úroveň odchodu c) technologie chovu d) systém ustájení, technika dojení e) lidský faktor f) mikroklima g) pohyb 3.3.1 Vliv plemene Vliv plemene je významnou součástí genotypu a souvisí s ní také užitkový typ. Záměrným šlechtěním byla vyšlechtěna jednostranně mléčná plemena, plemena s kombinovanou užitkovostí a masná plemena. Těmto třem skupinám odpovídá i užitkový typ a s ním i rozdílné dědičně podmíněné předpoklady pro mléčnou užitkovost (MIKŠÍK, 2005). Vysokou produkcí mléka se vyznačují plemena holštýnského skotu, ayrshire, černostrakaté nížinné a jiná plemena. Plemeno jersey má nižší dojivost, ale vyšší procento tuků a bílkovin. Obecně lze tedy říci, že vysoká dojivost nezaručuje vysoký obsah mléčných složek. Platí zde nepřímá úměrnost (DVOŘÁK, 2006) 30

3.3.2 Vliv plemenné hodnoty rodičů Plemenná hodnota rodičů je podmiňující pro dojivost a také obsah mléčných složek u potomstva. Rozdílná úroveň mléčné užitkovosti je vedle genetických vlivů způsobena také individualitou dojnice (MIKŠÍK, 2005). Existují případy, kdy se spolu s dojnicemi rekordmankami, které vykazují vysoký obsah tuku v mléce vyskytují i dojnice téhož plemene, které ve stejných podmínkách poskytují poměrně méně mléka a s nízkým obsahem tuku. Základem úspěšného šlechtění je pečlivý výběr nejlepších rodičovských párů (DVOŘÁK, 2005). 3.3.3 Vliv věku a hmotnosti prvotelek Věk prvotelky koreluje s výší mléčné užitkovosti v první laktaci. S prodlužováním doby odchovu jalovic se zvyšují náklady na jeho chov. Optimální věk pro otelení by se měl pohybovat kolem 24-34 měsíců (ČERNÝ, 2009). Se zvyšujícím se věkem se zvyšuje produkce mléka na I. laktaci (MIKŠÍK, 2005). Hmotnost prvotelek je významnější než jejich věk, protože větší dojnice dokáže přijímat v potravě větší množství sušiny, což se ve výsledku projeví vyšší mléčnou produkcí (DVOŘÁK, 2005). 3.3.4 Vliv věku dojnice Věk dojnice se vyjadřuje pořadím laktace. S postupujícím věkem se zvyšuje hmotnost dojnice a sní i velikost vemene. Pro každé plemeno je charakteristické, v jakém věku či laktaci dosahuje maxima užitkovosti. Obecně se dá říci, že maximální užitkovosti dosahuje dojnice na 3. 4. laktaci. Raná plemena dosáhnou maximální laktace relativně brzy, nicméně s tím souvisí i stárnutí a nižší počet laktací za život. U populací, které jsou méně prošlechtěné, se dosahuje maxima laktace později, ale jedná se také o pomalejší stárnutí. Obecně je nejlepší, když se u dojnic dosahuje maxima kolem 3. až 5. laktace a to vzhledem k relativně krátké délce života (DVOŘÁK, 2005). 31

3.3.5 Vliv zdravotního stavu Zdravotní stav dojnice je podmínkou pro realizaci mléčné užitkovosti. Negativně působí zejména mastitidy, což jsou nemoci vemene. Významné jsou také metabolické poruchy a infekční choroby a obtížné porody (MIKŠÍK, 2005). Mastitida je zánětlivé onemocnění mléčné žlázy, které bylo pravděpodobně zaznamenáno již u první domestikované krávy. Patří mezi velmi nákladná onemocnění krav na celém světě. Ekonomické důsledky mastitid rozhodně nejsou zanedbatelné, jedná se zvýšené náklady veterinární služby, horší zpeněžení postižených dojnic, náklady na léky, finanční ztráta za vyřazené mléko z dodávky a celkové snížení produkce mléka. Mastitidy jsou výslednicí působení hned několika faktorů: člověka, dojnice, vnějších faktorů, mikroorganismů a v neposlední řadě také systémem vedení dané farmy. K odhadu výskytu mastitid ve stádech se využívá údaje o počtu somatických buněk v mléce. Mléko zdravých dojnic dosahuje hodnoty somatických buněk v rozmezí 50 200 000 v 1 ml mléka. Překročí- li hladina somatických buněk úroveň 200 000 v 1 ml, vzrůstá pravděpodobnost infekce v mléčné žláze. Nejdůležitějšími mikroorganismy způsobujícími mastitidy jsou Staphylococcus aureus, Streptococcus agalactiae, Mycoplasma bovis a Corynebacterium bovis (SEYDLOVÁ, CVAK, 1993). 3.3.6 Vliv výživy Výživa dojnice je velmi důležitá z pohledu vnějších faktorů. Krávy jsou náročné na výživu zejména v období bezprostředně po otelení a v průběhu prvních 100 dní laktace. Optimální plnohodnotná výživa krav podle jednotlivých fází reprodukčního cyklu je důležitým předpokladem pro dosahování vysoké produkce mléka s vyhovujícím obsahem proteinů a lipidů. Základem výživy krav je kvalitní objemná píce doplněná jadrným krmivem (MIKŠÍK, 2005). Limitním faktorem výživy dojnic je dostatek energie, protože ta je nezbytná pro všechny metabolické procesy. Dostatek energie u dojnice ovlivňuje délku laktace a také množství vyprodukovaného mléka. Nedostatek energie na začátku laktace, kdy je jí 32

nejvíce potřeba, snižuje mléčnou produkci v daleko větším rozsahu než v pozdějších fázích laktace. Kolísavý příjem proteinů, v krmné dávce nemá nijak velký efekt na složení mléka, zejména mléčných proteinů, nicméně drastická redukce protein významně snižuje mléčnou produkci. Zvyšující se obsah proteinů v potravě laktujících krav mírně zvyšuje obsah močoviny v mléce. Obsah mléčného tuku v mléce je nejvariabilnější složkou a je významně geneticky ovlivněn (DVOŘÁK, 2005). 3.3.7 Ostatní vlivy Mezi další faktory, které ovlivňují laktaci patří dojení. Počet dojení za den má vliv na tvar laktační křivky (DVOŘÁK, 2005). Dojení 2x denně zvyšuje denní nádoj až o 40 % ve srovnání s dojením 1x denně. Dojení 3x denně zvyšuje denní užitkovost o 5 20 % oproti dojení 2x denně (ČERNÝ, 2009). Dalšími faktory, které ovlivňují laktaci jsou také bioklimatické podmínky. Klimatické podmínky v sobě zahrnují četné faktory, jako jsou světlo, teplota, tlak vzduchu, dále působí mikroklima stáje (stájová teplota, vlhkost, proudění vzduchu (VOLFOVÁ, 2009). Množství i jakost nadojeného mléka určují do značné míry dědičné vlastnosti dojnic, rozhodující jsou však podmínky okolního prostředí (PEŠEK et al., 1999). Průběh celé a laktace a následně celková mléčná produkce může být ovlivněna tepelným nebo chladovým stresem, při kterém dochází k depresi mléčné užitkovosti (VOKŘÁLOVÁ, NOVÁK, 2005). Obecně by se dalo říct, že nejméně vhodnými měsíci pro otelení jsou červenec a srpen, naopak nejpříznivější perzistence je o dojnic v lednu a únoru. Toto vymezení souvisí se zkracováním a prodlužování světelného dně (BROUČEK et al., 2006). VOLFOVÁ (2009) ve své práci uvádí, že nejvíce nadojily krávy otelené na jaře a nejnižší užitkovost vykazovaly krávy otelené na začátku podzimu. Je třeba zmínit také vliv ustájení na produkci mléka. V současné době je preferováno ustájení volné oproti vaznému. Tato preference je dána lepší ekonomikou chovu a vyšší produktivitou práce. U vazného ustájení se obtížně překonává hranice 25 33

dojnic na jednoho zaměstnance, u volného ustájení není problém dosáhnout produktivity přes 80 dojnic na jednoho zaměstnance (ČERNÝ, 2009). V současnosti jsou centrem zájmů interakce mezi mléčnou užitkovosti plodností či úrovní reprodukce, protože z ekonomického hlediska velmi ovlivňují efektivnost chovu (HUBA, 1996). Jak uvádí VOLFOVÁ (2009) ve své práci, poznatky z praxe vykazují, že se zvyšující se užitkovostí se zhoršuje zdravotní stav zvířat a to především plodnost a tento antagonistický stav prokazují mnohá vědecká pracoviště. 34

4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 Charakteristika zemědělského podniku Zemědělská a obchodní akciová společnost ALA, a.s. Řepníky vznikla k 31.12.1992 jako nástupnická firma Zemědělského družstva Řepníky, transformovaného podle zákona č. 42/1992 Sb. Předmětem činnosti je kombinovaná zemědělská výroba rostlinné a živočišná produkce. Mezi doplňkové činnosti patří nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje, truhlářství, zednictví a nákladní silniční doprava. V současné době firma hospodaří cca na 1062 ha zemědělské půdy v katastrech Řepníky, Pěšice, Popovec u Řepníků, Domoradice a okolí. Od svého vzniku se firma ALA, a.s. Řepníky intenzívně věnuje šlechtitelské práci v chovu skotu. V letech 1994 1995 bylo provedeno ozdravení základního stáda skotu od IBR. V letech 1995 1998 se společnost dále věnovala šlechtitelské práci s cílem dosáhnout 100% produkce mléka v jakosti Q a ve spolupráci s odbornými pracovníky plemenářské organizace Unichov a.s. (nyní CRV) byl zpracován šlechtitelský program, který byl završen 28. května 1998, kdy byl chov skotu ALA, a.s. Řepníky uznán jako šlechtitelský chov. Z chovu v Řepníkách bylo již vybráno několik plemenných býků, kteří se v testaci projevili jako výrazní zlepšovatelé. V současné době prodává firma ALA, a.s. Řepníky chovné býčky do plemenářské stanice v Osíku u Litomyšle a po dohodě i plemenné jalovice. Co se týče živočišné výroby nabízí ALA, a.s. Řepníky syrové kravské mléko, jatečný skot, chovný skot a kuřecí brojlery. 4.2 Charakteristika sledovaných stájí Na začátku 90. let chovatelé řešili problém otázku, jaký typ stáje zvolit, zda volné nebo vazné. Jako neoptimálnější se ukázaly volné boxové stáje. A to z důvodu nižší 35

pracnosti při ošetřování a dojení a větší čistoty vemene i zvířete. Stáje v zemědělském podniku ALA Řepníky průjezdné s volným boxovým ustájením a stlaným provozem, přebudované ze starých stájí K 174 a K96. K 174 byla přestavěna v roce 1993 na volnou stáj se stelivovým provozem. Nachází se zde stlané lože a stáj slouží jako produkční. Hnůj se zde vyhrnuje dvakrát denně. Stáj K 96 je také volnou stájí se stelivovým provozem, ale složí pro suchostojné krávy a VBJ. Na stáj K96 je napojena boxová porodna. Stáje jsou zastýlány každý den odpoledne. Na produkční stáj K174 navazuje dojírna 2x5 autotandem (Fullwood). Dojí se zde dvakrát denně. Uprostřed stáje K 174 se nachází krmný stůl. Po levé straně krmného stolu se nachází hnojná chodba, po té lože, pak opět hnojná chodba a opět lože. Vpravo od krmného stolu se nachází lože, poté hnojna, lože a opět hnojna a nakonec krmný žlab. Stáj K 96 má venkovní krmný žlab a uvnitř dvě řady loží a mezi nimi hnojnou chodbu. 4.3 Vlastní metodika V práci bylo využito více metod zpracování informací a získaných dat. V teoretické části byla použita metoda deskripce a analýza. Na základě těchto metod byly definovány základní pojmy a charakteristiky související s chovem skotu. Praktická část je pak založena na analýze dat z let 2006 2009, kde byly prováděny korelační testy proměnných. Tabulky, grafy i testy byly prováděny v programu MS Excel. Byla provedena důkladná komparace všech průměrných hodnot získaných z laktačních lístků z let 2006 2009 ze zemědělského podniku ALA Řepníky. Na základě této analýzy byly vyvozeny patřičné závěry. 36