1. TERÉN HRUBÁ ÚPRAVA TERÉNU (HUT) - změna úrovně terénu před zahájením výstavby VÝKRESY HUT: situace HUT, profily HUT KONEČNÁ ÚPRAVA TERÉNU (KUT) - změna úrovně terénu po dokončení výstavby Měřítko: 1: 500, 1:1000, 1:2000, 1:5000 VÝKRES SITUACE POZEMNÍCH STAVEB Situace pozemní stavby je výkres, který určuje prostorový vztah projektovaného stavebního objektu vůči polohově určujícímu okolí, které se do situace přejímá zpravidla z geodetických podkladů. Náležitosti a obsah výkresů situací: a) Základní náležitosti: - Měřítko 1:200, 1:500, 1:1000 - Světové strany značkou - Užití barev většinou černobíle, u složitějších výkresů dvou i vícebarevně b) Zakreslování dosavadního stavu: bodové pole (body trigonometrické sítě a stabilizované nivelace), hranice a oplocení, druhy pozemků a způsob užívání včetně zeleně, dopravní síť, potrubní a elektrická vedení (značkami), výškopis (vrstevnice příp. šrafy), vodstvo, stávající objekty. c) Zobrazení návrhu (objektů, přípojek, zeleně apod.) a jeho polohové i výškové osazení je cílem situace. - Nově navrhované nadzemní stavební objekty se zakreslí velmi tlustou čarou obrysu, dále se zakreslí zeleň, přípojky, ter. úpravy, zpevněné plochy aj. a odliší se od stávajících popisem či barevně. - Rozměry pozemků, stavebních objektů, vzájemné vzdálenosti objektů, se kótují součtovými kótami Objekt je třeba jednoznačně osadit vzhledem k pevnému bodu. - Výškové osazení objektu do terénu se provede označením návaznosti nulové úrovně na absolutní výškové kóty (mnm). Kóty původního (PT) a upraveného (UT) se připisuje k rohům objektu. Je-li předepsáno uvede se do objektu i výšková kóta římsy, hřebene apod. - Vstupy do objektu (příp. i vjezdy) se označí šipkami. - Přípojky IS - Komunikace se mohou doplnit i orientačními kótami. d) Legenda uvedou se zde všechny údaje potřebné pro objasnění situace. Příklad výkresu situace Obr. 1 :
2.Výkopy Ucelené části výkopů, jejichž dno má stejnou úroveň, se označují jako samostatné celky figury. Hlavní figurou se rozumí výkop (jáma, rýha) hloubená od pracovní plochy. Její dno bývá zpravidla rovinné. Dílčí figury (zpravidla rýhy, šachty) jsou výkopy hloubené ode dna hlavní figury. (Obrázek 2) Pracovní plochou může být úroveň původního terénu PT nebo úroveň po skrývce ornice nebo úroveň HUT ( označí se v řezu). Obrázek 2 Výkopy se zobrazují na samostatném výkrese (půdorys, řez). Půdorys výkopu se zobrazuje v pohledu shora. V půdorysu výkopu se kreslí (Obrázek 3): a) obrys dna hlavních figur velmi tlustou plnou čarou, b) obrys dna dílčích figur, dále průniky šikmých ploch výkopu a horní obrys výkopu se šikmými stěnami tlustou plnou čarou, c) vnější obrys obvodových stěn, pilířů a sloupů nad základy tlustou čerchovanou čarou se dvěma tečkami. V půdorysu výkopu se hlavní a dílčí figury označují pořadovým číslem psaným arabskou číslicí u výškové kóty, pořadové číslo hlavní figury se píše písmem vyšším Obrázek 3 Ve svislém řezu výkopu se kreslí (Obrázek4) : a) obrys stěn, dna figur a obrys pracovní plochy velmi tlustou plnou čarou b) obrys stěn i dna figur, které leží nejblíže k řezové rovině tlustou plnou čarou (viditelné) - tlustou čárkovanou čarou (zakryté zeminou) c) obrys původního povrchu pracovní plochy v místě prostoru výkopu tenkou čerchovanou čarou se dvěma tečkami d) vnější obrys obvodových konstrukcí tlustou čerchovanou čarou se dvěma tečkami. Obrázek 4
3.ZÁKLADY Základy se zobrazují na samostatném výkrese (půdorys, řez). Půdorys plošných základů se zobrazuje v pohledu shora (hornina ani zásypový materiál obklopující základ) se nekreslí. V půdorysu základů se kreslí (Obrázek 5): a) vnější obrys základu v úrovni základové spáry - velmi tlustou plnou čarou, b) ostatní hrany základu viditelné v pohledu shora tlustou plnou čarou, c) změna výškové úrovně základové spáry a vnější obrys základu v úrovni základové spáry zakrytý jinou konstrukcí (neviditelný v pohledu shora) velmi tlustou čárkovanou čarou, d) obrysy stavebních konstrukcí pokračujících nad základy tlustou čerchovanou čarou, e) sklon šikmých ploch základových spár šipkami ve směru spádu tenkou čarou, f) prostupy základy dle pravidel zakreslování prostupů ve stavebních konstrukcích viz Sylaby cvičení č.2, g) vztažné přímky modulové sítě tenkou čerchovanou čarou. Ve svislém řezu (průřezu) základem se kreslí (Obrázek 5) : a) vnější obrys konstrukcí zobrazených v řezu velmi tlustou příp. tlustou plnou čarou (viz. Sylaby cvičení č.1), b) viditelné obrysy za řezovou rovinou a rozhraní mezi jednotlivými materiály (i ve styku s horninou) tlustou plnou čarou, c) zakryté obrysy základu (jinou konstrukcí nebo zeminou) tlustou čárkovanou čarou, d) prostupy základy dle pravidel zakreslování prostupů ve stavebních konstrukcích viz Sylaby cvičení č., e) označení materiálu základy, zeminy, zásypového materiálu apod. graficky šrafováním viz Sylaby cvičení č. 1., U základů tvořených patkami se řezová rovina vede zpravidla mimo patku - Obrázek 5 b) Obrázek 5
U opakujících se stejných základů (např. patek) lze zobrazit jen jeden základ a u ostatních kreslit jen polohové vazby (průsečíky os základů) označené křížky kreslenými velmi tlustou plnou čarou, s příslušným odkazem (Obrázek 6). Obr. 6. Do půdorysu základů lze vkreslit jejich sklopené průřezy viz Obrázek 7. Obrázek 7 V půdorysech a svislých řezech základů se zobrazují i montážní kanály a šachty umístěné v úrovni základů viz Obrázek 8 Obrázek 8
Obrázek 9. Příklad výkresu základů RD