VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA BEZPEČNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ Bezpečnost silniční dopravy a ochrana majetku Věra Holubová Ostrava 2014
Holubová V., 2014 ISBN 978-80-248-3500-6 Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována, ani jinak šířená bez předchozího písemného souhlasu vydavatele. Veškerá práva autorů jsou vyhrazena.
Poděkování Tento text pro výuku byl vytvořen s podporou ESF v rámci projektu: Inovace studia v oblasti bezpečnosti dopravy - SAFETEACH, číslo projektu CZ.1.07/2.2.00/15.0476. 1
Úvod Vážený studente, Dostává se Vám do rukou učební text modulu bezpečnost silniční dopravy a ochrana majetku. Mým cílem při psaní tohoto textu bylo, aby čitatel získal základní znalosti a přehled v oblasti bezpečnosti silniční dopravy a ochrany majetku. Tento text je zpracován formou vhodnou pro distanční vzdělávání, tak aby práce s ním byla co nejjednodušší. Každá kapitola začíná náhledem kapitoly, ve kterém se dozvíte, o čem budeme v kapitole mluvit a proč. V náhledu kapitoly se také dovíte, kolik času by Vám studium mělo zabrat. Prosím mějte na paměti, že se jedná pouze o informativní údaj, nebuďte proto prosím rozladěni, když se budete kapitole věnovat delší popřípadě kratší dobu. Za kapitolou následuje shrnutí, ve kterém budou zdůrazněny informace, které byste si měli zapamatovat. To, že jste probíranou látku správně pochopili a že jí rozumíte, si můžete ověřit formou kontrolních otázek a testů, které by Vám měly poskytnout dostatečnou zpětnou vazbu k rozhodnutí, zda pokračovat ve studiu nebo věnovat delší čas opakování kapitoly. V průběhu studia narazíte na tzv. korespondenční úkoly. Tyto úkoly je potřeba vypracovat a v termínech daných Vaším studijním harmonogramem odevzdat. Tyto korespondenční úkoly poslouží k Vašemu závěrečnému zhodnocení. Pro zjednodušení orientace v textu je zaveden systém ikon: Čas pro studium Odhadovaný čas, který budete potřebovat pro prostudování daného tématu Shrnutí kapitoly Shrnutí nejdůležitějších informací, které byste si rozhodně měli pamatovat Otázky Kontrolní otázky, pro formulace odpovědí Správná odpověď Správná odpověď na kontrolní otázky 2
Test Test, podle kterého zjistíte, jak na tom jste Přestávka Samá práce, žádná legrace? Někdy je prostě potřeba trošičku polevit, abyste se ve výkladu neutopili. Náhled kapitoly V takto označeném textu se dovíte, co Vás čeká a nemine Literatura Doplňková literatura, pro kterou můžete sáhnout v případě, že něčemu nebudete rozumět, nebo Vás některé téma extrémně zaujme Zapamatujte si Definice, chytáky, zajímavosti, prostě důležité věci, které je potřeba zdůraznit Rada autora Poradíme, pomůžeme Korespondenční otázka Tuto otázku je potřeba vypracovat a zaslat tutorovi podle jeho pokynů (pozor hlídejte si termíny!) Přeji Vám, aby čas strávený nad tímto textem byl co možná nejpříjemnější, a nepovažovali jste ho za ztracený. Autor 3
1. Silniční doprava a bezpečnost silničního provozu Kapitola obsahuje základní odborné pojmy z oblasti silniční dopravy a bezpečnosti silničního provozu. Cíl kapitoly Cílem této kapitoly je získání základních informací o silniční dopravě, její historii, výkonu státní správy na úseku pozemních komunikací, členění silniční dopravy a o bezpečnosti silničního provozu. Klíčová slova Bezpečnost silničního provozu, doprava, silniční doprava, pozemní komunikace. Doba pro studium Pro nastudování této kapitoly budete potřebovat 2 hodiny času. 1.1 Úvod Silniční doprava je historicky nejstarším druhem dopravy. Automobilismus přinesl mnohem vyšší nároky na kvalitu cest a jejich hustotu. Díky tomu se během relativně krátké doby několika desetiletí vytvořila celá síť pozemních komunikací. Dnes je silniční doprava nejrozšířenějším druhem dopravy. Za největší pozitivum se považuje, že silniční doprava je schopna zajistit přepravu při jakékoli kombinaci místa původu a místa určení. To je umožněno díky husté síti pozemních komunikací. Mezi další výhody patří relativní rychlost, dostupnost, operativnost, univerzálnost, smluvní ceny, rychlá přizpůsobivost změnám poptávky, nízké čekací doby a prostoje a relativně nízké riziko poškození a ztrát při přepravě. Silniční doprava se vyznačuje také vysokou variabilností. Proti pozitivním stránkám silniční dopravy stojí její negativa. Hustá síť pozemních komunikací při stále rostoucích přepravních výkonech přestává stačit a na komunikacích se v čase dopravních špiček tvoří dopravní kongesce. Vysoká hustota dopravy na silnicích značně snižuje rychlost přepravy a je příčinou častých nehod. Výkonnost silniční dopravy velmi ovlivňují i povětrnostní vlivy. Počasí působí na stav pozemních komunikací a mění jejich jízdní vlastnosti. Další slabinou silniční dopravy je její působení na životní prostředí. 1.2 Použité pojmy a jejich vysvětlení Bezpečnost silničního provozu zahrnuje tři hlavní složky - silniční systém, lidský faktor a vozidlo. 4
Doprava je jakékoliv přemístění osob a hmotných statků provedené buď vlastní silou nebo silou zprostředkovanou. Pozemní komunikace dělí se na dálnice, silnice, místní a účelové komunikace. Silniční doprava je souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava zvířat a věcí, která se zajišťuje silničními vozidly. Zapamatujte si: Nebude-li Vám při dalším výkladu některý z výše uvedených pojmů srozumitelný, vraťte se zpět k této kapitole a výklad pojmu si znovu pozorně přečtěte. 1.3 Pohled do historie silniční dopravy Doprava byla v životě všech národů hybnou pakou jejich rozvoje. Proto byly i na území českých zemí po jejich osídlení zřizovány pozemní komunikace, po kterých byla realizována přeprava nákladů, kontakty mezi jednotlivými částmi země i se sousedními zeměmi. Příčné uspořádaní a konstrukční řešení těchto komunikaci bylo ve všech časových etapách přizpůsobováno charakteru dopravních prostředků, které byly k zajišťování přepravy používány. Prvními pozemními komunikacemi sloužícími pro přepravu nákladů na území českých zemí byly tzv. stezky, po kterých se mohli pohybovat nosiči a soumaři. Tyto stezky vznikaly po vykácení stromů v průchodu hlubokými lesy. První písemná zpráva je z roku 805 n. l. o stezce Domažlické, která vedla z Domažlic k Brodu v Bavorsku. K podstatným změnám ve směrování zemských stezek došlo ve 13. a 14. století za kolonizace, a to převedením obchodních spojů od strážních hradů k nově zakládaným městům. Ta byla velmi často zakládána v místech, kde bylo možno zabezpečit přechod stezky přes řeku. V období vlády Karla IV. se začaly budovat zemské silnice, které měly zajistit svým šířkovým uspořádáním a konstrukcí vozovky větší bezpečnost jízdy. Jejich šířka cca 5 m měla umožnit vyhnutí se dvou čtyřkolových vozů s těžkým nákladem, a tak zlepšit podmínky pro rozvoj obchodu. K systematickému zlepšování zemských silnic došlo postupně po zavedení poštovních linek, kdy vznikla potřeba větší rychlosti jízdy. Podstatným přínosem pro budování silnic bylo uplatnění nové konstrukce vozovek, která měla zabezpečit jejich dostatečnou únosnost. 5
Konstrukce vozovky byla tvořena kamenným štěrkem, vrstvou menších kamenů, štěrkem a písečným posypem. Ke skutečnému zahájení výstavby hlavních silnic došlo na Moravě v roce 1727 stavbou Slezské silnice v trase Vídeň - Brno - Opava a v Čechách v roce 1727 stavbou Vídeňské a Lipské silnice. Celními patenty z padesátých let 18. století byl stanoven počet hlavních silnic v Čechách na 25 a na Moravě na 20. Nově budované silnice většinou sledovaly směr původních silnic. Šířka nově budovaných silnic byla stanovena na cca 9,5 m a šířka vozovky na cca 6,3 m. Výstavba hlavních silnic na území českých zemi se uskutečnila převážně v druhé polovině 18. století a v první polovině 19. století. Do roku 1848 bylo vybudováno v Čechách 3 827 km a na Moravě 1 131 km hlavních státních silnic, které jsou velkou měrou využívány i v současné době. Významné změny v silniční dopravě koncem 19. století s sebou přineslo zavedení spalovacího motoru u automobilů. Jeho důsledky na zrychlení dopravy se na silnicích v českých zemích projevily začátkem 20. století. Většina silnic měla v té době prašný povrch, proto bylo nutné v zájmu snížení prašnosti při rychlejší jízdě vozidel přistoupit k realizaci bezprašných úprav povrchů vozovek hlavních silnic. Současně bylo nutno řešit i problematiku zvýšení jejich únosnosti a zajištění rovinatosti. K výraznější úpravě vozovek silnic bylo možno přistoupit po vzniku státního silničního fondu v roce 1927. Potřeby rozvoje ekonomiky vyvolávaly potřebu podstatného zrychlení dopravy napříč Československem. Proto již v roce 1935 byly vypracovány první návrhy vedení páteřních silničních komunikaci napříč republikou. Impuls k přípravě výstavby silniční magistrály dal J. A. Baťa v knize Budujeme stát pro 40 000 000 lidí v roce 1937. Zadal i zpracování projektu časti magistrály spojující Moravu a Slovensko. Po podpisu mnichovské dohody dne 30. 9. 1938 vláda schválila přípravu a zahájení velkých dopravních staveb řešících problematiku dopravního spojení v okleštěné republice. Po skončení 2. světové války bylo hlavní úsilí věnováno nápravě škod na silnicích způsobených válkou. V důsledku růstu automobilové dopravy se začaly projevovat značné obtíže na silnicích. Proto vláda ČSR rozhodla svým usnesením z 25. 3. 1952 vypracovat státní silniční plán, na jehož základě měla být řešena disproporce mezi rostoucí automobilovou dopravou a stavebně zaostalými silnicemi. Kromě přestavby důležitých silnic obsahoval Státní silniční plán z roku 1955 i novostavbu čtyř pruhové silnice dálnicového typu Praha - Humpolec. V důsledku rychlého rozvoje motorizmu a s tím souvisejících problémů na silniční síti bylo v roce 1958 rozhodnuto připravovat opětovné zahájení výstavby dálnice v trase Praha Brno Bratislava. V roce 1966 byla stanovena zvláštní vybraná 6
síť silnic (2 341 km), na kterých vláda uložila provádět úpravy a zesilovat vozovky v souvislých tazích. Do roku 1990 byla výstavba silnic přednostně orientována na tzv. vymezené tahy vybrané silniční sítě. Po roce 1989 došlo v důsledku změny tržních podmínek k prudkému nárůstu silniční dopravy. Tento vývoj si vyžádal urychlení výstavby dálnic a rychlostních silnic a urychlenou výstavbu a přestavbu silnic na přístupech k hraničním přechodům na západní hranici. 1.4 Správa silnic a dálnic v České republice V rámci tzv. majetkové správy pozemních komunikaci je jejich vlastník povinen zajišťovat evidenci komunikací, pravidelné a mimořádné prohlídky komunikací, jejich mostů a tunelů, údržbu a opravy komunikací i zajišťovat jejich výstavbu a rekonstrukce. Zajištění výkonu práv a povinností v péči o pozemní komunikace ve vlastnictví státu patří do působnosti Ministerstva dopravy České republiky. To si k zabezpečení práv a povinností státu v péči o dálnice a silnice I. třídy, včetně rychlostních silnic zřídilo státní příspěvkovou organizaci Ředitelství silnic a dálnic České republiky se sídlem v Praze. Ředitelství má své správy ve všech krajích za účelem optimalizace nákladů při výkonu majetkové správy komunikací v majetku státu i umožnění dobré spolupráce s kraji. Podle 9 Zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších změn a předpisů je stát vlastníkem dálnic a silnic I. třídy, tedy i rychlostních silnic. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se tyto silnice nacházejí. Vlastníkem místních komunikaci jsou obce, na jejichž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikaci jsou právnické nebo fyzické osoby. Citovaný zákon stanovuje mimo jiné práva a povinnosti vlastníka v péči o pozemní komunikace. 1.4.1 Údržba silnic a dálnic V období prudkého rozvoje silniční dopravy se neustále zvyšují požadavky na kvalitní stav silnic, dálnic a jejich mostů za účelem zajištění bezpečné, plynulé i dostatečně rychlé jízdy silničních vozidel a ochrany majetku. Údržba dálnic a některých rychlostních silnic je přímo zajišťována Ředitelstvím silnic a dálnic České republiky ze Středisek správy a údržby dálnic a rychlostních silnic, která vykonávají správu a údržbu svěřeného úseku komunikace a jeho součástí, udržují je ve stavu odpovídajícímu určenému účelu, zajišťují výkon letní a zimní údržby svěřeného úseku komunikace. Dále zabezpečují informační službu o sjízdnosti svěřeného úseku, dbají na bezpečnost provozu 7
a dopravy, předkládají návrhy na jejich zlepšení a účastní se jejich projednávání s Policií České republiky. Práci střediska na trase lze zhruba rozdělit na činnosti letní (od dubna do října) a zimní (od listopadu do března). Letními pracemi jsou především opravy vozovek, mostů, dopravních značek, nátěry ocelových konstrukcí, odvodnění, sekání trávy, čistění a úklid odpočívadel, drobné zemní práce, impregnace betonových vozovek, zřizování vodorovného značení, čištění kanalizace atd. Zimní období je charakteristické nepřetržitým pracovním provozem, který zajišťuje pohotové odklízení sněhu, náledí a námraz z vozovek, které jsou pro dopravu velmi nebezpečné. Kromě těchto činností vykonává středisko i práce, které nejsou závislé na ročním období např. odtah nepojízdných vozidel, výpomoc při odstraňování následků dopravních nehod, součinnost při ekologických haváriích, zřizování dočasného svislého značení, součinnost při dopravním průzkumu apod. 1.4.2 Výkon státní správy na úseku pozemních komunikací Výkon státní správy na úseku pozemních komunikací je uskutečňován silničními správními úřady. Jejich existence a rozsah působnosti jsou vymezeny zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších změn a doplnění. Speciální stavební úřad vykonává u staveb pozemních komunikací působnost stavebního úřadu s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování. Zákonem a prováděcí vyhláškou jsou stanoveny některé povinnosti vlastníka komunikace jako například vést evidenci (pasport) komunikací, provádět pravidelné prohlídky komunikací a mostních objektů, zajišťovat údržbu a opravy. 1.5 Členění silniční dopravy Nejobecněji lze dopravu definovat jako jakékoliv přemístění osob a hmotných statků provedené buď vlastní silou nebo silou zprostředkovanou. Je však nutné dodat, že z hlediska ekonomického, tedy z hlediska logistiky nejde o jakékoliv přemístění, ale o přemístění, jehož účinky se projevují v systému, ve kterém doprava působí. Z tohoto hlediska lze dopravu definovat jako specifickou lidskou činnost, jíž se provádí cílevědomé přemísťování osob a hmotných statků, které se svými nehmotnými efekty projevuje ve sledovaném systému. Silniční doprava je souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava osob - linková osobní doprava, kyvadlová doprava, příležitostná osobní doprava, taxislužba - zvířat a věcí, která se zajišťuje silničními vozidly, jakož i přemísťování vozidel samých po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu. 8
Silniční doprava se například dělí na vnitrostátní silniční dopravu a mezinárodní silniční dopravu. Vnitrostátní silniční doprava je doprava, kdy výchozí místo, cílové místo a celá dopravní cesta leží na území jednoho státu, za vnitrostátní silniční dopravu se rovněž považuje doprava, kdy výchozí místo a cílové místo leží na území jednoho členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu, Mezinárodní silniční doprava je silniční doprava, při níž místo výchozí a místo cílové leží na území dvou různých států nebo doprava, při níž místo výchozí a cílové sice leží na území téhož státu, ale část jízdy se uskuteční na území jiného státu, nejedná-li se o vnitrostátní silniční dopravu. Silniční dopravu je možné dále ještě členit podle dalších hledisek. Podle předmětu přepravy na osobní a nákladní, podle okruhu uživatelů na veřejnou a neveřejnou a podle charakteru přepravy na hromadnou a individuální. Klasifikace podle uvedených hledisek se vzájemně prolínají. Vzniká tak přepravně organizační struktura silniční dopravy. Silniční dopravu osobní členíme na veřejnou a neveřejnou. Veřejnou dále dělíme na hromadnou, např. městská hromadná doprava, a individuální, např. osobní taxislužba. Stejným způsobem dělíme i osobní silniční dopravu neveřejnou. Jako příklad neveřejné hromadné osobní silniční dopravy lze uvést závodovou autobusovou dopravu a příkladem neveřejné individuální osobní silniční dopravy je individuální motorismus. Obdobně lze strukturovat i nákladní silniční dopravu. Nákladní dopravu poskytovanou dopravci pro organizace řadíme k silniční dopravě nákladní veřejné hromadné. Pokud tuto přepravu dopravci poskytují soukromým osobám, jde již o nákladní silniční dopravu veřejnou individuální. Příkladem neveřejné hromadné silniční nákladní dopravy je závodová doprava uskutečněná pro vlastní organizaci a v případě poskytnutí závodové dopravy obyvatelstvu mluvíme neveřejné individuální silniční nákladní dopravě. Ostatní druhy silniční dopravy, které mají speciální znaky, shrnujeme pod názvem silniční doprava ostatní. Dalším možným členěním je klasifikace podle druhu použitého dopravního prostředku při přepravě a to na přepravu valníkovými, sklápěčkovými nebo speciálními automobily a na přepravu návěsy a přívěsy. 9
1.5.1 Bezpečnostní audit pozemních komunikací Bezpečné utváření pozemních komunikací je o systematickém hledání o odstraňování tzv. nehodových lokalit neboli míst s častými dopravními nehodami. Výsledkem auditu nejčastěji bývají tato zjištění - odstranění ohrožujících prvků - překážek ve výhledu, nevyhovujících stromů a alejí, reklamních ploch, zbytečných pevných překážek, - zvýšení jednoznačnosti, zřetelnosti a kontrastu vyznačovaných dopravních situací, - dosažení unifikace s cílem dodržet stejné vyznačování stejných situací, - používání vhodných bezpečnostních prvků a doplňků - dělící ostrůvky různých typů, vysazené chodníkové plochy, dělící pásy apod., - správné umístění, uspořádání a vybavení přechodů pro chodce, - optimalizace zastávek veřejné dopravy - volba správného typu zastávky a její polohy, - modifikace šířky krajnice a jízdních pruhů apod. V případě volných úseků se bezpečnostní audit týká následujících skutečností - volba vhodného šířkového uspořádání - šířka a systematika skladebních prvků, - zajištění jasného směrového a výškového vedení, - správné a zřetelné označení zatáček a u delších resp. nepřehledných oblouků i jejich průběh, zpravidla vodícími tabulemi, - vyvarování se prudkých změn směru a výšky, - zajištění dostatečné délky přípojných a odpojovacích pruhů, zejména na dálnicích a rychlostních silnicích, - vyvarování se náhlých změn adhezních vlastností povrchu vozovky, například vyšší drsnost přímého úseku, než navazujícího směrového oblouku, přechody mezi živicí a kluzkou dlažbou apod., - zajištění odpovídajícího profilu povrchu vozovky - absence vyjetých kolejí, které znemožňují odvodnění a nepříznivě působí na jízdu vozidel, - vyvarování se nezapuštěných konců ocelových svodidel. Pro křižovatky bývá předmětem bezpečnostního auditu - posouzení psychologické přednosti podporované průběžným obrubníkem, veřejným osvětlením, svodidlem, liniovým vodorovným značením a průhledem, rozlehlými plochami, nevýraznými značkami upravujícími přednost v jízdě apod., - v místech, kde hlavní pozemní komunikace mění směr nasměrování pohledu řidiče stavebními opatřeními do směru přednosti, 10
- vyvarování se optických překážek v rozhledových polích, kdy i zdánlivě malá dopravní značka může znamenat velký rozhledový deficit, - zajištění dostatečných rozhledových poměrů pro řidiče dávajícího přednost ve vztahu reálným rychlostem na hlavní komunikaci apod. 1.6 Pozemní komunikace Ve smyslu ustanoveni 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v platném znění, se pozemní komunikace dělí na dálnice, silnice, místní a účelové komunikace. Podle 5 citovaného zákona se silnice dělí podle svého určení a dopravního významu do tří tříd. Silnice I. třídy jsou určeny zejména pro dálkovou a meziměstskou dopravu, přičemž silnice I. třídy vystavěné jako rychlostní silnice jsou přístupné pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolena rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis (zákon o provozu na pozemních komunikacích). Silnice II. třídy jsou určeny pro dopravu mezi okresy, silnice III. třídy jsou určeny k vzájemnému spojeni obci a jejich napojeni na ostatní pozemní komunikace. 1.7 Bezpečnost silničního provozu Bezpečnost silničního provozu se týká všech občanů a zahrnuje tři hlavní složky - silniční systém, lidský faktor, vozidlo. Tyto tři prvky jsou vzájemně propojeny prostřednictvím lokalizace dopravní události a jejich charakteristiky poskytují základ pro analýzu silniční nehodovosti. Silniční nehody mohou být pak zjednodušeně spojeny se třemi hlavními oblastmi příčin - člověk, jeho chování, zodpovědnost, znalost a zkušenosti, zdravotní stav, - vozidlo, jeho karoserie, brzdný systém, systém bezpečnostních prvků, spolehlivost, - komunikace a prostředí kolem ní, kterými jsou například pevné překážky, odvodnění, dopravní značení apod., jinak řečeno pasivní prvky ochrany, kterými se rozumí soustava fyzických překážek, z nichž každý má svoje základní fyzikální, mechanické a izolační vlastnosti, od kterých se očekává podíl na snížení počtu dopravních nehod, úmrtí, zraněných osoba a ochrany majetku. Zvýšení bezpečnosti silničního provozu za účelem snížení počtu nehod, zraněných osob, úmrtí a ochrany majetku výrazně ovlivňuje - výstavba dálnic a rychlostních silnic, - silniční bezpečnostní zařízení (bezpečnostní záchytné systémy), 11
- migrační systémy, - dopravní značení, - bezpečnost v tunelech, - rozvoj dopravní telematiky, - dálniční informační systém DIS SOS a silniční meteorologické stanice, - reklamy, - zeleň. 1.7.1 Výstavba dálnic a rychlostních silnic Pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu za účelem snížení počtu nehod, zraněných osob a úmrtí na silniční sítí má nezastupitelné místo výstavba dálnic a rychlostních silnic. Požadavek snížení nehodovosti v silničním provozu je celosvětově uznávanou významnou prioritou při zabezpečování rozvoje silniční sítě jednotlivých států. Základním aspektem zvýšení bezpečnosti silničního provozu výstavbou dálnic a rychlostních silnic je fyzické oddělení protisměrných jízdních pásů, které prakticky eliminuje možnost vzniku čelních srážek vozidel při předjíždění nebo sjetí vozidla do protisměrného jízdního pruhu. Dalším základním aspektem je vyloučení všech úrovňových křížení s jinými pozemními komunikacemi a železničními tratěmi. Na úrovňových křižovatkách silnic a kříženích s železničními tratěmi se stávají nejnebezpečnější nehody při kolizi křižujících se vozidel či při srážce s vlakem. Všechny křižovatky na dálnicích a rychlostních silnicích jsou budovány jako mimoúrovňové s vyloučením kolizních bodů na těchto komunikacích. Počet křižovatek s potenciální možností vzniku nehod při odbočování a připojování je omezen. Minimální možné vzájemné vzdálenosti křižovatek jsou stanoveny technickými předpisy. Dálnice a rychlostní silnice jsou určeny jen pro jízdu silničních motorových vozidel, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví právní předpisy o provozu na pozemních komunikacích. Tím jsou z provozu na dálnicích a rychlostních silnicích vyloučeni pěší, cyklisté a pomalá motorová vozidla. Přitom pěší a cyklisté patří k nejzranitelnějším účastníkům silničního provozu a následky kolize s motorovým vozidlem bývají nejvážnější. Jejich pohyb po komunikacích s vysokou intenzitou motorových vozidel je zcela nevhodný. Vyloučení pěších, cyklistů a pomalých vozidel z provozu vede k jisté homogenitě proudu vozidel jedoucích po jízdním pásu dálnice či rychlostní silnice jedním směrem. K bezpečnosti provozu na dálnicích a rychlostních silnicích přispívá i jejich šířkové uspořádání, umožnění odstavení porouchaného vozidla na krajnici, užití větších poloměrů směrových a výškových oblouků, 12
řešení křižovatek, realizace odbočovacích a připojovacích pruhů, způsob odvodnění i realizace opatření proti vzájemnému oslňování protijedoucích vozidel. Minimální technické požadavky na projektování dálnic a rychlostních silnic a jejich křižovatek jsou stanoveny českými státními normami, které plně respektují požadavky na řešení mezinárodních silnic. 1.7.2 Silniční bezpečnostní zařízení vodící a záchytná Zvláštní pozornost je věnována silničním bezpečnostním zařízením, jinak řečeno bezpečnostním záchytným systémům, která se dělí na vodící, záchytná a tlumiče nárazu. Vodící bezpečnostní zařízení slouží k optickému vedení vozidel zvláště v noci a za snížené viditelnosti a dělí se: - vodící proužky, které se provádí nátěrem nebo nástřikem na komunikaci a mohou být i v reflexní nebo zvučící úpravě, Vodící proužek - směrové sloupky, které se navrhují z ohebných nebo lehce destruovatelných hmot, aby při nárazu vozidla byly snadno překonatelné a při strojní údržbě krajnic lehce vyjímatelné, vybavují se odrazkami na plochách viditelných střídavě z obou jízdních směrů a to na straně ve směru jízdy vpravo dvěma oranžovými a na druhé straně vlevo jednou bílou odrazkou. 13
Směrový sloupek Záchytná bezpečnostní zařízení se navrhují v místech, kde hrozí zvýšené nebezpečí úrazu sjetím vozidla, cyklisty nebo pádem chodce z tělesa pozemní komunikace nebo tam, kde hrozí střetnutí motorového vozidla s jiným účastníkem silničního provozu. Dělí se: - svodidla nebo zábradelní svodidla, která jsou ocelová jednostranná nebo oboustranná, lanová, popřípadě betonová. Oboustranná silniční svodidla jsou umisťována do středního dělícího pásu za účelem zamezení jeho přejezdu a tím se eliminují čelní srážky. Jednostranná svodidla jsou většinou umisťována na nezpevněnou krajnici za účelem zamezení nárazu vozidla do pevné překážky, sjetí vozidla z násypu komunikace, sjetí vozidla do vodního toku či nádrže a k oddělení provozu na souběžných komunikacích. Zábradelní svodidla jsou umisťována na mosty k zabránění sjezdu z mostu. Ocelové jednosměrné svodidlo Ocelové svodidla 14
Betonové svodidlo Tlumiče nárazu mají zamezit nárazu vozidel do pevné překážky. - Zábradlí se navrhuje v místech, kde je potřebná ochrana chodců před pádem z tělesa pozemní komunikace nebo k zabránění jejich vstupu do jízdního pásu, Zábradlí - Obrubníky, které se navrhují u městských komunikací. Obrubník 15
1.7.3 Migrační objekty K bezpečnosti provozu na dálnicích a rychlostních silnicích přispívá i budování migračních objektů a oplocení v oblastech se zvýšenou migrací zvěře. Z hlediska bezpečnosti provozu jsou významné i technické požadavky na povrchové vlastnosti vozovek dálnic a rychlostních silnic, a to zejména na jejich rovinatost a drsnost. Zařízení zabraňující vniknutí volně žijících živočichů 1.7.3 Dopravní značení Dopravním značením se zejména rozumí dopravní značky, které tvoří vybavení pozemních komunikací. Nedostatky v dopravním značení mohou negativně ovlivnit bezpečnost dopravy. Jedná se především o nevhodné osazení dopravních značek, jejich zakrytí zelení nebo reklamními tabulemi, o kumulaci dopravních značek s billboardy nebo jinými informačními zařízeními apod. Dopravní značky dělíme podle umístění na vodorovné a svislé. Svislé dopravní značky mohou být provedeny jako stálé, což znamená, že jsou umístěny na sloupcích nebo konstrukcích pevně zabudovaných do terénu, proměnné jsou z otočných panelů nebo světelné a přenosné, které jsou umístěny na červenobíle pruhovaných sloupcích nebo stojanech, které nejsou pevně zabudovány do terénu, nebo jsou umístěny na vozidle. 16
Svislé dopravní značení Vodorovné dopravní značky jsou umístěny na pozemní komunikaci a jsou stálé a přechodné. Přechodné vodorovné dopravní značky vyjadřující čáry nebo šipky nebo označující přechody pro chodce nebo jízdní pruhy pro cyklisty, jsou vyznačeny žlutou nebo oranžovou barvou. Vodorovní dopravní značení Ředitelství silnic a dálnic České republiky osazuje svislé dopravní značky podle prováděcí Vyhlášky č. 30/2001 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích. V zájmu zajištění maximální bezpečnosti provozu jsou stanoveny přísné požadavky na kvalitu a trvanlivost 17
dopravního značení i zajištění reflexních účinků dopravních značek. Jako nosiče velkorozměrových značek jsou používány příhradové konstrukce místo dříve používaných nedeformovatelných sloupků. 1.7.4 Bezpečnost v tunelech Bezpečnost v tunelech ovlivňují - uživatelé pozemních komunikací, provoz, infrastruktura a vozidla. V tunelech je počet nehod nižší, než na otevřených komunikacích, ale nehody a požáry v tunelech mohou mít vzhledem k omezenému prostoru tragické následky. K dosažení optimální úrovně bezpečnosti v tunelech je nutné zaměřit se na prevenci, tzn. předcházení kritickým událostem, které ohrožují lidský život, životní prostředí a zařízení v tunelech. Za tím účelem je v období přípravy stavby tunelu prováděn bezpečnostní audit, navrhována opatření k zajištění maximální bezpečnosti provozu v tunelu a jsou zpracovávány provozní řády řešení kritických situací. U všech tunelů je zabezpečen monitoring provozu v tunelu. Zvláštní pozornost je věnována zajištění včasné informovanosti řidičů o případných omezeních provozu, nehodách nebo požáru v tunelu. Dopravní telematika (Inteligent Transport Systems). 1.7.5 Rozvoj dopravní telematiky Dopravní telematika znamená sblížení dopravy a informačních systémů a technologií. Hlavním cílem telematiky je: - zvyšování kvality dopravy a plynulosti dopravního proudu, - zvyšování bezpečnosti v dopravě, - snížení počtu a závažnosti nehod, - zlepšení služeb v dopravě, - podílení se na snižování negativních dopadů dopravy na životní prostředí, - zvýšení hospodárnosti a efektivnosti dopravních procesů, - úspora času a pohonných hmot. 1.7.6 Dálniční informační systém DIS SOS a silniční meteorologické stanice K základnímu vybavení dálnic v České republice patří dálniční informační systém DIS SOS určený pro nezávislé tísňové volání na dálnicích a rychlostních silnicích v České republice. Druhým základním prvkem jsou silniční meteorologické stanice, které musí splňovat kritéria pro sběr meteorologických údajů o sjízdnosti pro zimní údržbu komunikace. Současně se také budují v klimaticky rizikových lokalitách zařízení pro provozní informace (teploměr) zobrazující informace o teplotě vzduchu a vozovky a proměnné dopravní značky, které informují o stavu vozovky prostřednictvím symbolů výstražných značek. 18
Proměnné dopravní značky jsou přímo napojené na silniční meteorologické stanice. Dalším základním prvkem jsou automatické sčítače dopravy. Tyto přístroje vyhodnocují údaje charakterizující dopravní zatíženost v jednotlivých jízdních pruzích. Pro vybavení dálnic a rychlostních silnic se začíná standardně využívat kamerový systém pro potřeby údržby a Národního dopravního informačního centra (NDIC). V rámci přípravy staveb se řeší též umístění zařízení pro aktivní informování účastníků silničního provozu o dopravní situaci na pojížděné komunikaci tzv. zařízení pro provozní informace, které umožňuje zobrazení textových informací s osazenou výstražnou proměnnou dopravní značkou. Řadu dopravních informací pro dopravní inženýry ke zpracování různých statistik a vyhodnocení poskytuje také elektronický mýtný systém. Uplatňování dopravní telematiky na dálnicích a rychlostních silnicích by mělo přispět ke snížení nehodovosti na těchto komunikacích. 1.7.7 Reklamy Při povolování umístění reklamního zařízení v blízkosti pozemních komunikací je třeba si uvědomit, že existuje potenciální nebezpečí rozptýlení pozornosti řidiče, nárazu do konstrukce a k zhoršení rozhledu. Reklamy by měly být z hlediska bezpečnosti povolovány jen v oblastech, kde se jezdí pomalu. Tedy v žádném případě v okolí dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy. Nebezpečné reklamy je třeba umístit za svodidla - další tuhou překážku v okolí komunikace. Reklamy nesmí být umísťovány do rozhledových trojúhelníků křižovatek, u výjezdů z míst ležících mimo komunikaci, v místech, kde by zakrývaly výhled na průběh následné trasy, v blízkosti přechodů pro chodce a u zastávek MHD. Reklamy nesmí být zaměnitelné s dopravním značením a nelze je umísťovat v takové poloze, aby dopravní značení zakrývaly. 1.7.8 Zeleň Při vyjetí vozidla mimo silnici dochází ke zraněním a úmrtím i tam, kde nejsou stromy a aleje, avšak s mnohem nižší pravděpodobností. Riziko smrtelného zranění je při nárazu na strom, ale i na další pevnou překážku v blízkosti pozemní komunikace šesti násobně vyšší v porovnání s nehodou, při níž vozidlo nenarazí na pevnou překážku. Stromy nejsou příčinou nehod, ale příčinou úmrtí při nehodách, což může vést k názoru, že je vhodné odstraňovat stromy a aleje z blízkostí pozemních komunikací. 19
Zpráva ministerstva životního prostředí se staví za zachování alejí podél pozemních komunikací a obrázek popisuje výhody zachování alejí podél pozemní komunikace. Alej podél pozemní komunikace Z následujících výhod je dobré zdůraznit jednu, která v jistém smyslu může pomoci pasivní bezpečnosti silničního provozu. Stromořadí brání alespoň částečnému zavátí vozovky sněhem, sníh však zůstává v korunách stromu a může tedy hrozit pád starých stromů, které neunesou tíhu sněhu. Proto je velmi těžké najít vzájemný konsensus mezi dopravními inženýry a ochránci přírody. Ovšem je třeba mít na paměti základní lidské pravidlo, a to že člověk je tvor chybující a lidský život má jistě větší cenu než cokoliv jiného. Proto na dálnicích a rychlostních silnicích je výsadba zeleně prováděna s maximálním respektováním požadavků na bezpečnost silničního provozu. Přednostně je realizována výsadba keřů, které mohou v případě nehody zpomalit či zachytit pohyb vozidla, které při nehodě sjelo z vozovky. Stromy jsou vysazovány v úsecích opatřených svodidly či v dostatečné vzdálenosti od vozovky tak, aby nebezpečí nárazu do stromu bylo maximálně eliminováno. 20
Shrnutí V této kapitole jste se seznámili s odbornými pojmy z oblasti silniční dopravy, její historie, výkonu státní správy na úseku pozemních komunikací, správy a údržby silnic a dálnic a zvyšování bezpečnosti silničního provozu. Otázky 1) Vysvětlete pojmy bezpečnost silničního provozu, doprava, silniční doprava, pozemní komunikace. 2) Jakým způsobem je vykonávaná správa silnic a dálnic v České republice. 3) Uveďte členění silniční dopravy. 4) Co se rozumí bezpečnostním auditem pozemních komunikací. 5) Které faktory se podílejí na zvyšování bezpečnosti silničního provozu. Test a) Kdo zajišťuje výkon práv a povinností v péči o pozemní komunikace ve vlastnictví státu. b) Prostřednictvím jakého subjektu Ministerstvo dopravy České republiky vykonává práva a povinnosti v péči o pozemní komunikace ve vlastnictví státu. c) Kdo je vlastníkem dálnic a silnic I. třídy. d) Kdo je vlastníkem silnic II. a III. třídy. e) Kdo je vlastníkem místních komunikací. f) Jaký je úkol středisek správy a údržby dálnic a rychlostních silnic. g) Kdo vykonává státní správu na úseku pozemních komunikací. h) Dělení silniční dopravy. i) Co se rozumí bezpečnostním auditem pozemních komunikací. j) Co je výsledkem bezpečnostního auditu pozemních komunikací. k) Dělení pozemních komunikací. l) Které faktory se podílejí na zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Správná odpověď a) Ministerstvo dopravy České republiky. b) Ředitelství silnic a dálnic České republiky. c) Stát. d) Kraj. e) Obce. f) Vykonávají správu a údržbu svěřeného úseku komunikace a jeho součástí, udržují je ve stavu odpovídajícímu určenému účelu, zajišťují výkon letní a zimní údržby svěřeného úseku komunikace, zabezpečují 21
informační službu o sjízdnosti svěřeného úseku, dbají na bezpečnost provozu a dopravy, předkládají návrhy na jejich zlepšení a účastní se jejich projednávání s Policií ČR. g) Silniční správní úřady. h) Vnitrostátní, mezinárodní silniční doprava. i) Systematické hledání o odstraňování tzv. nehodových lokalit neboli míst s častými dopravními nehodami. j) Odstranění ohrožujících prvků - překážek ve výhledu, nevyhovujících stromů a alejí, reklamních ploch, zbytečných pevných překážek; zvýšení jednoznačnosti, zřetelnosti a kontrastu vyznačovaných dopravních situací; dosažení unifikace s cílem dodržet stejné vyznačování stejných situací; používání vhodných bezpečnostních prvků a doplňků - dělící ostrůvky různých typů, vysazené chodníkové plochy, dělící pásy apod.; správné umístění, uspořádání a vybavení přechodů pro chodce; optimalizace zastávek veřejné dopravy - volba správného typu zastávky a její polohy; modifikace šířky krajnice a jízdních pruhů apod. k) Silnice I., II. a III. třídy. l) Výstavba dálnic a rychlostních silnic, silniční bezpečnostní zařízení, migrační systémy, dopravní značení, bezpečnost v tunelech, rozvoj dopravní telematiky, dálniční informační systém DIS SOS a silniční meteorologické stanice, reklamy, zeleň. Literatura [1] Brunclík, A., Vorel, V.: Páteřní síť dálnic a rychlostních silnic v ČR, Agentura Lucie spol. s r.o. [2] Tichý, T.: Řídicí systémy dopravy - dopravní telematika, ČVUT, Fakulta dopravní, Praha, 2004 [3] Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších změn a doplnění [4] Svoboda, V.: Doprava: Jako součást logistických systémů, RADIX, Praha, 2006, ISBN 80-86031-68-3 Přestávka Tahle kapitola nebyla moc dlouhá, tak žádné zdržování a šup k další kapitole 22
2. Národní strategie bezpečnosti silničního provozu Kapitola obsahuje základní odborné pojmy z oblasti Národní strategie bezpečnosti silničního provozu na léta 2011-2020. Cíl kapitoly Cílem této kapitoly je získání základních informací o Národní strategii bezpečnosti silničního provozu. Klíčová slova Národní strategie bezpečnosti silničního provozu, bezpečnost silničního provozu, bezpečný dopravní systém, bezpečná pozemní komunikace, bezpečný dopravní prostředek, bezpečné chování. Doba pro studium Pro nastudování této kapitoly budete potřebovat 2 hodiny času. 2.1 Úvod Bezpečnost silničního provozu stále není vnímána jako priorita. Právní vědomí účastníků silničního provozu na pozemních komunikacích je stále na poměrně nízké úrovni, stejně jako vymahatelnost práva. Nápravu současného stavu lze docílit pouze koordinovaným přístupem v oblasti represe i prevence, včetně přijetí některých nutných změn v právní úpravě provozu na pozemních komunikacích. Nedílným předpokladem úspěšnosti navrhované strategie je nejen aktivní účast všech zainteresovaných subjektů, a to jak z veřejné správy, tak i z oblasti podnikatelských subjektů v dopravě, nevládních organizací a občanských sdružení, ale i podpora široké veřejnosti. 2.2 Použité pojmy a jejich vysvětlení Národní strategie bezpečnosti silničního provozu Národní strategie bezpečnosti silničního provozu je jedním ze současných nástrojů hodnocení bezpečnosti silničního provozu. Bezpečnost silničního provozu Bezpečnost silničního provozu se týká všech občanů a zahrnuje tři hlavní složky - silniční systém, lidský faktor, vozidlo. Bezpečný dopravní systém Vytvoření bezpečného dopravního systému na pozemních komunikacích vyžaduje takové změny, které postupně vytvoří podmínky pro snižování 23
rizika vzniku nehod a především pro minimalizaci jejich závažných následků. Bezpečná pozemní komunikace Pozemní komunikace, která respektuje možnosti a omezení lidského činitele i jeho fyziologické danosti. Bezpečný dopravní prostředek Dopravní prostředek s takovými bezpečnostními prvky, které mají potenciál zabránit vzniku vážných či dokonce smrtelných zranění účastníků silničního provozu. Bezpečné chování Výchovné a vzdělávací působení na všechny účastníky silničního provozu, které je nezbytným předpokladem zvyšování kultury bezpečnosti silničního provozu a je základem prevence. Intravilán Pozemní komunikace v zastavěném území. Zapamatujte si: Nebude-li Vám při dalším výkladu některý z výše uvedených pojmů srozumitelný, vraťte se zpět k této kapitole a výklad pojmu si znovu pozorně přečtěte. 2.3 Právní předpisy upravující bezpečnost silničního provozu - Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších změn a doplnění řeší rozdělení pozemních komunikací mezi stát, kraje, obce a další právní subjekty a komunikace na dálnice, silnice, místní komunikace a účelové komunikace. - Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších změn a doplnění, - Zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších změn a doplnění, - Zákon č. 30/2001 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších změn a doplnění, - Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších změn a doplnění, vyjmenované zákony zejména popisují systém silniční dopravy v České republice s konkrétními ustanoveními k otázkám bezpečnosti v silniční dopravě vztahujícími se k uživateli, infrastruktuře a vozidlu. 24
2.4 Národní strategie bezpečnosti silničního provozu Jedním ze současných nástrojů hodnocení bezpečnosti silničního provozu je Národní strategie bezpečnosti silničního provozu. Jejím přijetím vláda České republiky jednoznačně potvrdila svůj záměr podniknout účinné kroky k zastavení dlouhodobého nepříznivého vývoje nehodovosti v silničním provozu a přiblížit její úroveň motoristicky vyspělým zemím. Národní strategie bezpečnosti silničního provozu vychází z Evropského akčního programu pro bezpečnost silničního provozu, stanoví a stanoví některé hlavní oblasti činnosti, kterými jsou - podpora účastníků silničního provozu v odpovědném chování daná lepším dodržováním stávajících předpisů ve spojení s důslednějším postihováním jejich porušování, aby se zamezilo nebezpečnému chování, - zajištění větší bezpečnosti vozidel prostřednictvím podpory technického pokroku, - zlepšování silniční infrastruktury pomocí informačních a komunikačních technologií. 2.4.1 Národní strategie bezpečnosti silničního provozu na období 2011-2020 Ministerstvo dopravy jako ústřední orgán státní správy zodpovědný za bezpečnost silničního provozu zajišťuje koordinační činnost a účinnou spolupráci s ostatmími ústředními orgány státní správy, územními samosprávami i nevládními a občanskými organizacemi. Tato jeho role je zcela nezastupitelná pro naplnění Národní strategie bezpečnosti silničního provoz. BESIP jako oddělení Ministerstva dopravy odboru komunikace s veřejností je iniciátorem a autorem všech vládních strategických dokumentů v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Národní strategie bezpečnosti silničního provozu je koncipována jako samostatný materiál Ministerstva dopravy, který vytyčuje cíle, základní principy i návrhy konkrétních opatření směřující k zásadnímu snížení nehodovosti na silnicích v České republice. Současně vytváří podmínky pro zapojení dalších resortů i všech ostatních subjektů, které mohou svou činností bezpečnost silničního provozu ovlivnit. Vychází z Dopravní politiky České republiky, která zakotvuje zlepšování vnitřní a vnější bezpečnosti dopravy. Scéma fungování národní strategie je znázorněno na obrázku. 25
Schéma fungování Národní strategie - strategická kostka 2.5 Vytvoření bezpečného dopravního systému Vytvoření bezpečného dopravního systému na pozemních komunikacích vyžaduje takové změny, které postupně vytvoří podmínky pro snižování rizika vzniku nehod a především pro minimalizaci jejich závažných následků. Bude nutné realizovat změny, které zajistí vytvoření bezpečných pozemních komunikací, na kterých jsou provozovány bezpečné dopravní prostředky a v provozu se pohybují účastníci, vykazující bezpečné chování. Zlepšení bezpečné funkce těchto základních složek musí být věnována vyvážená pozornost, poněvadž jsou vzájemně provázány a vzájemně se ovlivňují. Jednostranné soustředění se na některou z nich nemusí nezbytně vést ke zvýšení bezpečnosti nebo ji může jen méně ovlivnit. Proto je třeba se systematicky zaměřit na opatření ve všech složkách dopravního systému a při uplatňování dílčích nápravných opatření v některém z nich brát v úvahu i případné negativní dopady na ostatní složky. Zásadní pro dosažení bezpečného dopravního systému je však přijetí základního faktu, že bezpečné lidské chování může selhat záměrně, z nedbalosti nebo i kvůli nedostatku zkušeností a znalostí a že také lidské tělo má své limity. Znamená to, že v oblasti lidského činitele je třeba 26
realizovat taková opatření, které vedou k odstranění chybného a nebezpečného chování nebo je alespoň minimalizují. Naopak technické složky systému - pozemní komunikace a dopravní prostředky by měly být upraveny tak, aby vytvářely podmínky pro bezpečné chování a také je vytvářely svými parametry a vybavením. Současně by měly být upraveny tak, aby při selhání lidského činitele a při jeho chybném chování, které povede ke vzniku nehody, nebyl ohrožen lidský život nebo nedošlo k vážným následkům na zdraví. Vytvoření takto koncipovaného bezpečného dopravního systému na pozemních komunikacích vytvoří podmínky pro naplnění strategických cílů vytýčených v další kapitole. 2.6 Nápravná opatření k vytvoření bezpečného dopravního systému Nápravná opatření k vytvoření bezpečného dopravního systému na pozemních komunikacích jsou strukturována do tří základních složek - bezpečná pozemní komunikace, - bezpečné dopravní prostředky, - bezpečné chování. 2.6.1 Bezpečná pozemní komunikace Postupně by se měly vytvářet a přetvářet pozemní komunikace tak, aby respektovaly možnosti a omezení lidského činitele i jeho fyziologické danosti. Silnice by měla být samo vysvětlující, to je dávající řidiči jasnou informaci o relevantnosti jeho chování a očekávatelných situacích. Rovněž by měla být odpouštějící, to je v případě selhání lidského činitele a následného vzniku nehody, by nemělo dojít k závažným následkům na zdraví nebo dokonce k usmrcení. Navrhovaná nosná opatření v této oblasti jsou následující: - důsledná aplikace požadavků evropské směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury na komunikacích a použití nástrojů této směrnice na dobrovolné bázi na ostatních komunikacích, - výstavba obchvatů měst a obcí, - zavádění prvků dopravního zklidnění na komunikacích v intravilánu, - úpravy křižovatek, - zkvalitnění dopravního značení, vybavení komunikací a povrchových vlastností vozovek, - zabezpečení železničních přejezdů, - aplikace inteligentních dopravních systémů pro monitorování a řízení provozu na pozemních komunikacích, - postupná přestavba silniční sítě na principech samovysvětlující a odpouštějící pozemní komunikace, 27
- úpravy dopravního prostoru pro zvýšení bezpečnosti zranitelných účastníků silničního provozu. 2.6.2 Bezpečné dopravní prostředky Je třeba v maximálně možné míře podporovat zavádění bezpečných dopravních prostředků do každodenní praxe, současně napomáhat zavádění jejich nových bezpečnostních prvků, jež mají potenciál zabránit vzniku vážných či dokonce smrtelných zranění účastníků silničního provozu. Navrhovaná nosná opatření v této oblasti jsou následující - efektivní zajištění státního odborného dozoru a stanic technické kontroly vozidel, - aplikace inteligentních dopravních systémů ve vozidlech, zejména tzv. spolupracujících systémů, - rozšíření informovanosti řidičů o existenci a potenciálu nových dopravně bezpečnostních technologií, - omezení dopravní nehodovosti rizikových skupin řidičů pomocí prvků inteligentních dopravních systémů. 2.6.3 Bezpečné chování Na bezpečné chování účastníků silničního provozu lze působit za pomoci výchovného a vzdělávacího působení a rovněž tak náležitou kvalitou příslušné legislativy a sankčně motivačního systému. Výchovné a vzdělávací působení na všechny účastníky silničního provozu nezbytným předpokladem zvyšování kultury bezpečnosti silničního provozu a je základem prevence. Nosná opatření v této oblasti se zaměří na - preventivní působení na všechny účastníky provozu na pozemních komunikacích výchovnými a vzdělávacími aktivitami, - zdůrazňování negativního vlivu alkoholu a návykových látek na bezpečnost všech účastníků silničního provozu, - zkvalitnění přípravy nových řidičů a jejich zkoušek a to mj. implementací směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy č. 2006/126/ES o řidičských průkazech, - zajištění podpory širokých vrstev obyvatelstva při realizaci Národní strategie bezpečnosti silničního provozu. 2.7 Zvýšení respektu účastníků silničního provozu k dodržování právní úpravy Ke zvýšení respektu k dodržování právní úpravy je rozhodující nejenom intenzita dohledu ze strany Policie České republiky, respektive obecní policie, ale i reálná vymahatelnost práva. 28
Respekt občanů k dodržování pravidel silničního provozu a k policii jako vykonavateli dohledu roste v českém prostředí jen velmi pomalu. Většina občanů sice vnímá zavedení sankcí za nejzávažnější dopravní delikty jako velmi potřebné pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu, na druhou stranu většina těch samých občanů v roli řidiče či chodce alespoň občas pravidla silničního provozu vědomě porušuje. To má vliv na utváření jakési nepsané kolektivní normy všeobecně tolerovatelného chování v silničním provozu, zejména se jedná o porušování rychlostních limitů, používání telefonních přístrojů za jízdy, nedodržování povinnosti používat bezpečnostní pásy, přecházení vozovky mimo vyhrazená místa apod., posílené vědomím malé pravděpodobnosti, že takovéto chování bude příslušnými kontrolními orgány odhaleno a potrestáno. Zpřísnění sankcí za dopravní delikty je velmi účinným nástrojem pro ovlivnění chování účastníků silničního provozu, ale pouze tehdy, jde-li ruku v ruce s vědomím či alespoň vysokou mírou pravděpodobnosti odhalení deliktu a jeho faktického potrestání. Dohled Policie České republiky a obecní policie je limitován personálními a finančními zdroji, nezbytnými podmínkami pro výkon dohledu apod. Podstatného zvýšení intenzity kontroly při vynaložení menších nákladů lze dosáhnout i technickými prostředky, zejména systémem kamerového dozoru a to na všech typech pozemních komunikací. Zavedení automatizovaného způsobu kontroly především dodržování stanovených rychlostních limitů a respektování signálu Stůj na křižovatkách umožní zaměřit technické a personální zdroje policie na kontrolu požadovaného chování, které je možné detekovat pouze přímou interakcí policisty a účastníka silničního provozu. Kromě zvýšení intenzity dohledu je pro zvýšení respektování práva občany také nezbytné, aby se zvýšila efektivita dohledu ze strany jak Policie České republiky, tak obecní policie. Kromě jiného je možné efektivitu dohledu podpořit kvalitním technickým vybavením policistů, profesionálním řízením dohledu na základě přesných informací o aktuální situaci i na základě kvalitního vyhodnocení příslušných dat a zvýšenou vnitřní kontrolou zaměřenou na cíl a lokalizaci dohledu, způsob provedení dohledu a odborné zpracování dopravních deliktů, případně projevy korupčního chování apod. Za vhodný nástroj ke zvýšení efektivity práce Policie České republiky považujeme i porovnání činnosti policie na úseku bezpečnosti silničního provozu a stavu nehodovosti, vč. jejích následků, v jednotlivých 29