ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.5.2018 COM(2018) 273 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o rozvoji zařízení péče o děti pro malé děti s cílem posílit zapojení žen na trhu práce, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem rodičů a udržitelný růst podporující začlenění v Evropě ( barcelonské cíle ) CS CS

Shrnutí Dostupnost, přístupnost a finanční dostupnost kvalitních zařízení péče o děti jsou zásadní, aby se ženy i muži s pečovatelskými povinnostmi mohli zapojit do trhu práce 1. Kvalitní systém předškolního vzdělávání a péče je také důležitým nástrojem pro řešení možného sociálního znevýhodnění dětí 2 a je dobrý pro kognitivní a sociální rozvoj dětí od raného věku 3. Tuto situaci projednalo již v roce 2002 zasedání Evropské rady v Barceloně 4 a stanovilo cíle týkající se dostupnosti kvalitních a finančně dosažitelných zařízení péče o předškolní děti, a to jako dvě cílové hodnoty, tj. 90 % dětí od 3 let do dosažení věku pro povinnou školní docházku a 33 % dětí do 3 let. Cílem této zprávy je posoudit v rámci provádění sdělení Komise na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a pečujících osob 5, do jaké míry pokročily členské státy při plnění barcelonských cílů od poslední zprávy v roce 2013. Celkově byl barcelonský cíl splněn v zemích EU-28 u dětí ve věku do 3 let, což se týká 32,9 % dětí v EU, přestože mezi členskými státy přetrvávají významné rozdíly. Cílová hodnota 33 % byla podle nejnovějších údajů z roku 2016 do velké míry dosažena ve 12 členských státech, přičemž v 7 členských státech EU z 12 má přístup k péči o děti mezi 33 % a 49 % dětí a v 5 členských státech EU má přístup k péči o děti 50 % nebo více dětí. Ve zbývajících 16 členských státech má přístup k péči o děti méně než 33 % dětí, přičemž v 10 členských státech navštěvuje zařízení péče o děti méně než 25 % dětí v nejmladší věkové skupině. U dětí od 3 let do věku pro povinnou školní docházku barcelonský cíl zatím splněn nebyl. V roce 2016 se formální péče o děti účastnilo nebo předškolní zařízení navštěvovalo 86,3 % dětí od 3 let do věku pro povinnou školní docházku. Barcelonský cíl byl splněn v 12 členských státech a ve všech zbývajících 16 členských státech nebyla cílová hodnota zatím dosažena. Dostupnost a využívání péče o děti jsou ovlivněny několika faktory: právním nárokem na péči o děti, přístupností a kvalitou. Důležitou roli hraje také adaptabilita služeb potřebám rodičů, včetně vzdálenosti do zařízení péče o děti a jejich provozní doba přizpůsobená pracovním rozvrhům a potřebám. Protože hlavním důvodem nízké účasti žen na trhu práce jsou pečovatelské povinnosti, což představuje pro Evropu roční ztrátu 370 miliard EUR, mají barcelonské cíle přijaté Evropskou radou v roce 2002 stále zásadní význam i v roce 2018. 1 Strategický závazek Komise ohledně rovnosti žen a mužů na období 2016 2019. 2 Doporučení Komise Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění, COM(2013) 112 final ze dne 20.2.2013 a SWD(2017) 258 final. 3 Strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020), Úř. věst. 2009/C 119/02. 4 Závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002. 5 Sdělení Komise Iniciativa na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a pečujících osob, COM(2017) 252 final ze dne 26.4.2017. 1

1. Politické souvislosti Nízké zastoupení žen je jedním z nejurputnějších problémů ovlivňujících trh práce ve všech členských státech Evropské unie (EU). Celkový genderový rozdíl v zaměstnanosti, tj. rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů, je 11,6 procentního bodu a v přepočtu na ekvivalent plného pracovního úvazku pak 18,2 procentního bodu 6. Výsledná ekonomická ztráta činí 370 miliard EUR ročně 7. Hlavním důvodem nízké účasti žen na trhu práce je skutečnost, že pečovatelské povinnosti nejsou mezi ženami a muži rozděleny rovnoměrně. Ženy plní pečovatelské povinnosti v různých fázích svého života, nejvíce však v době, kdy mají malé děti. V roce 2016 byla průměrná míra zaměstnanosti žen s jedním dítětem mladším 6 let o 9 procentních bodů nižší než u žen bez malých dětí, přičemž v několika členských státech činí tento rozdíl více než 30 procentních bodů. V některých členských státech je 25 % nepracujících žen pracovně neaktivních v důsledku pečovatelských povinností. Dostupnost, přístupnost a finanční dostupnost kvalitních zařízení pro děti jsou zásadní, aby se ženy i muži s pečovatelskými povinnostmi mohli účastnit na trhu práce. Tuto situaci projednalo již v roce 2002 zasedání Evropské rady v Barceloně 8 a stanovilo cíle týkající se dostupnosti kvalitních a finančně dosažitelných zařízení péče 9 o předškolní děti, a to jako dvě cílové hodnoty: Členské státy by měly odstranit překážky účasti žen na trhu práce a s přihlédnutím k poptávce po zařízeních péče o děti a struktuře nabídky těchto služeb na vnitrostátní úrovni usilovat o to, aby do roku 2010 byly schopny poskytovat péči o pro 90 % dětí ve věku od tří let do věku povinné školní docházky a o pro 33 % dětí mladších tří let. Evropská rada požadovala, aby byly tyto cíle splněny do roku 2010. Ve své zprávě hodnotící aktuální stav z roku 2013 dospěla Evropská komise k závěru, že cíle nebyly dosaženy ani u jedné kategorie dětí, do 3 let věku ani od 3 let do věku povinné školní docházky 10. V roce 2013 uvedla Evropská komise ve své zprávě o barcelonských cílech 11, že i přes pokrok dosažený od roku 2002 není poskytování služeb v oblasti péče o děti stále ještě v souladu s barcelonskými cíli a že je nutné významné zlepšení, aby byla dosažena uspokojivá úroveň dostupnosti, zejména pro děti ve věku do 3 let: pouze 6 členských států dokázalo splnit v roce 2011 cíle pro obě věkové kategorie (0 3; od 3 let do věku povinné školní docházky) 12 ; 3 členské státy splnily cíl pouze pro děti od 3 let do věku pro povinnou školní docházku 13 ; 4 členské státy splnily cíl pouze pro děti do 3 let věku 14. 6 Eurostat, Šetření pracovních sil, 2016. 7 Eurofound (2016), Rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů: výzvy a řešení. 8 Závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002, k dispozici na: http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ec/71025.pdf. 9 Výrazy péče, péče o děti a formální péče o děti v barcelonských cílech zahrnují vzdělávání, pokud je dětem poskytovaná péče nejen v zařízeních péče o děti, ale také v předškolních zařízeních před dovršením věku pro povinnou školní docházku. Zařízení péče o děti předškolního věku proto zahrnují dětské jesle a další střediska denní péče, jako jsou rodinné školky, profesionální certifikované chůvy v domácím prostředí dítěte nebo opatrovnice dětí, předškolní vzdělávací zařízení nebo ekvivalentní povinné školní vzdělávací zařízení a školní družiny. V této zprávě se systém předškolního vzdělávání a péče a předškolní vzdělávání používají jako synonyma. 10 Aby byla dodržena terminologie použitá v závěrech Rady z Barcelony, znamená v této zprávě věk pro povinnou školní docházku věk, od jehož dosažení je povinná docházka do základní školy, což je ve většině zemí kolem 6 let. 11 Evropská komise, Barcelonské cíle (2013), k dispozici na: https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/130531_barcelona_en_0.pdf. 12 Belgie, Dánsko, Francie, Švédsko, Slovinsko a Spojené království, 13 Německo, Itálie a Estonsko. 14 Lucembursko, Nizozemsko, Španělsko a Portugalsko. 2

Komise se ve své zprávě zaměřila nejen na dostupnost péče o děti, ale uvedla také přístupnost, finanční dostupnost a kvalitu dostupné péče o děti. Plná účast žen na trhu práce totiž vyžaduje, aby byla péče o děti dostupná po celou pracovní dobu a uspokojovala tak požadavky v průběhu pracovní doby rodičů a školních prázdnin. A navíc je péče o děti reálně využitelnou možností v praxi pouze v případě, že si ji pracující ženy mohou dovolit finančně a že mají dostatečnou jistotu o její vysoké kvalitě. Proto byly barcelonské cíle a uvedené cílové hodnoty zopakovány také v Evropském paktu pro rovnost žen a mužů (2011 2020) a zmíněny ve strategii EU 2020. V rámci procesu Evropského semestru se vedle pravidelného sledování plnění barcelonských cílů sleduje také dostupnost finančně přístupné a kvalitní péče o děti jako hlavní prvek, jak zvýšit účast žen na trhu práce. Je to roční rámec správy ekonomických záležitostí EU zaměřený na sledování, prevenci a nápravu problematických ekonomických trendů 15. V rámci Evropského pilíře sociálních práv přijala Komise dne 26. dubna 2017 iniciativu na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, soubor legislativních i nelegislativních opatření modernizujících stávající právní a politické rámce týkající se rodičovské dovolené 16, flexibilní pracovní doby a formálních služeb v oblasti péče a řešení ekonomických demotivačních faktorů pro druhou výdělečně činnou osobu v domácnosti. Důležitou součástí této iniciativy, která je realizovaná pravidelným sledováním cílů, zlepšováním sběru dat a podporováním využití Evropských strukturálních a investičních fondů pro investice do sociální infrastruktury, je zlepšování kvality, finanční dostupnosti a přístupnosti péče o děti. 17 Finančně dostupné a kvalitní služby péče o děti pomáhají nejen sladit práci s rodinným životem, což je přínosné pro účast žen na trhu práce a posilování rovnosti žen a mužů. Pomáhají také dětem v sociálně-ekonomické integraci a rozvoji jejich dovedností od raného věku 18. Doporučení Komise z roku 2013 Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění 19, které Rada v listopadu 2013 podpořila, vyzývá členské státy, aby investovaly více do politik zaměřených na děti a posilovaly jejich práva, snižovaly chudobu dětí a zlepšovaly dobré životní podmínky dětí. Je součástí mnohem širšího balíčku týkajícího se sociálních investic, který členským státům poskytuje politický návod pro sociální investice zaměřené na celý životní cyklus. V tomto doporučení se zdůrazňuje, že existuje mnoho důkazů, že znevýhodněné děti, které využívaly výhod služeb péče o děti, mají menší pravděpodobnost, že nedokončí střední školu a stanou se nezaměstnanými, čímž se brání řadě dalších sociálních problémů. Dále Rada ve složení pro vzdělávání v roce 2009 přijala ve svém strategickém rámci pro vzdělávání a odbornou přípravu 2020 (ET 2020) 20 referenční úrovně pro vzdělávání a odbornou přípravu, včetně 15 V roce 2017 obdrželo 6 zemí doporučení pro jednotlivé země, aby řešily problémy spojené s péčí o děti jako součást překážek pro účast žen na trhu práce. V roce 2018 byla péče o děti uvedena jako bod zasluhující pozornost v 17 zprávách o jednotlivých zemích zaměřených na podstatné aspekty příslušných zemí, jako je dostupnost, finanční dostupnost, přístupnost péče o děti a zaměstnanost žen. 16 Pracovní volno z rodinných důvodů zahrnuje mateřskou dovolenou, otcovskou a rodičovskou dovolenou, jakož i ošetřovatelské volno. 17 Viz sdělení Komise Iniciativa na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a pečujících osob, COM(2017) 252 final ze dne 26.4.2017. 18 Důkazy o významu kvalitní péče o děti poskytuje také několik výzkumných projektů financovaných v rámci 7. rámcového programu EU pro výzkum a programu Horizont 2020 Společenská výzva 6 (Evropa v měnícím se světě inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění). Tyto projekty řeší roli předškolního vzdělávání a péče, pokud jde o nerovnosti, chudobu a dobré životní podmínky a rozvoj dětí, jakož i výběr různých možností péče o děti při zohlednění specifických rysů rodin (sociálně-ekonomických, kulturních) a různého institucionálního kontextu. 19 Viz SWD(2017) 258 final. 20 Strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020), Úř. věst. 2009/C 119/02. 3

referenční úrovně pro děti od 4 let do dosažení věku pro povinnou školní docházku 21. Podle této referenční úrovně nebo cíle by se předškolního vzdělávání a péče mělo účastnit alespoň 95 % dětí od 4 let do věku pro povinnou školní docházku 22. Cílem ET 2020 je zlepšit vnitrostátní systémy vzdělávání a odborné přípravy a učinit z EU nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku na světě. Kromě barcelonských cílů Komise pravidelně sleduje plnění cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy zařazených do programu ET 2020, a to včetně cíle pro děti od 4 let do dosažení věku pro povinnou školní docházku. 23 V roce 2017 zjistila, že se předškolního vzdělávání a péče účastní v Evropské unii v průměru 94,8 % dětí. Cíl ET 2020 je tedy možno považovat za v zásadě splněný. S ohledem na toto zjištění oznámila Komise ve sdělení o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem revizi stávajícího cíle ET 2020. Potvrdila to ve svém sdělení ze dne 17. listopadu 2017 o posilování evropské identity 24, v němž Komise navrhla, že cílová hodnota 95 % by mohla být rozšířena na děti od 3 let do dosažení věku pro povinnou školní docházku. Taková revize by zahrnovala rozšíření stávajícího barcelonského cíle pro děti od 3 let do věku povinné školní docházky o 5 %. Dále se Komise zavázala prověřit kvalitu systémů péče o děti. V květnu 2018 představila Komise návrh doporučení Rady o kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče v rámci vzdělávacího balíčku 25, k němuž bude přiložen pracovní dokument útvarů Komise. Cílem návrhu je povzbudit a podpořit členské státy v jejich úsilí zlepšovat přístup k systémům předškolního vzdělávání a péče i jejich kvalitu. Základním důvodem je skutečnost, že první léta lidského života nejvíce formují rozvoj základních dovedností a dispozic k učení, což může značně ovlivnit pozdější perspektivy v oblasti vzdělávání a zaměstnání i při dosahování širších životních úspěchů a spokojenosti. Význam formálních struktur v oblasti péče o děti byl potvrzen evropským pilířem sociálních práv, který členské státy přijaly dne 17. listopadu 2017. Srovnávací přehled sociálních ukazatelů, který je k pilíři přiložen, monitoruje plnění zásady 11 týkající se péče o děti, zejména o děti do 3 let věku. Výše uvedené ukazuje, že přístup k finančně dostupnému a kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči slouží třem hlavním účelům: posílení možností žen s dětmi na trhu práce; rozvoj kognitivních a sociálních schopností předškolních dětí; posílení sociálního začlenění dětí ze znevýhodněných prostředí 26. Cílem této zprávy je posoudit v rámci provádění sdělení Komise na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a pečujících osob, do jaké míry pokročily členské státy při plnění barcelonských cílů od poslední zprávy z roku 2013. Toto hodnocení společně se závěrem, že vzdělávací cíl 2020 byl v zásadě dosažen, ukazuje, že už možná nastal čas zvážit celkovou ucelenou revizi všech cílů pro děti v předškolním věku. 21 Ve strategickém rámci pro vzdělávání a odbornou přípravu (ET 2020) je věk pro povinnou školní docházku nazýván jako věk pro zahájení povinného základního vzdělávání. 22 Předškolní vzdělávání a péče, výraz používaný ve strategickém závazku ohledně vzdělávání a odborné péče, se v této zprávě používá jako synonymum pro péči o děti, což je výraz používaný v barcelonských cílech. 23 Evropská komise (2017), Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2017, k dispozici na: https://ec.europa.eu/education/sites/education/files/monitor2017_en.pdf. 24 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury Příspěvek Evropské komise k setkání vrcholných představitelů 17. listopadu 2017 v Göteborgu, COM(2017) 673 final. 25 Návrhu doporučení Rady ke kvalitě systémů předškolního vzdělávání a péče předložený Komisí. 26 Na základě posouzení doporučení z roku 2013 Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění, SWD(2017) 258 final. 4

% (pop 15-64) 2. Význam péče o děti pro zvýšení účasti žen na trhu práce I když se účast žen na trhu práce v průběhu času zvýšila, ve všech členských státech EU stále přetrvává rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů. V EU-28 tento rozdíl v současnosti činí 11,6 procentního bodu a v přepočtu na ekvivalent plného pracovního úvazku 18,2 procentního bodu. Nejnižší rozdíl má Litva (2 %) a na Maltě je tento rozdíl nejvyšší (27 %). [Obrázek 1: Míra zaměstnanosti žen a mužů ve věku 15 64 let, 2016, v %] 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 EL IT HR MT RO ES BE PL SK CY BG HU LU FR IE EU PT SI CZ LV FI AT EE LT UK NL DE DK SE Muži Ženy Zdroj: Šetření pracovních sil 2016 Rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů úzce souvisí s pečovatelskými povinnostmi. Přestože ve většině členských států byl model muže živitele nahrazen modelem dvou výdělečně činných osob (oba partneři pracují na plný úvazek) nebo modifikovaným modelem živitele (jeden partner pracuje na částečný úvazek a druhý na plný úvazek), zůstávají rozdíly mezi ženami a muži v pracovní neaktivitě a prací na částečný úvazek významné 31 % žen pracuje na částečný úvazek oproti 8 % mužů. Nejvyšší míru pracovníků na částečný úvazek má Nizozemsko se 76,4 % žen a 26,2 % mužů. Zohledníme-li důvody, proč se ženy stahují z trhu práce nebo pracují na částečný úvazek (obrázek 1 a 2), jsou rozdíly mezi členskými státy velmi výrazné. Více než 10 % žen na Maltě, v Irsku, na Kypru, v Rumunsku, Polsku, Itálii, Španělsku, Chorvatsku a Bulharsku není pracovně aktivních z důvodu svých osobních nebo rodinných povinností, většinou z důvodu péče o děti nebo nezpůsobilé dospělé (obrázek 2 níže). Kromě toho více než 10 % žen pracuje na částečný úvazek v Nizozemsku, Rakousku, Spojeném království, Německu, Belgii, Lucembursku a Irsku z důvodu pečovatelských povinností (obrázek 3 níže). 5

RO HU HR PT EL PL SI EE LV CY ES CZ IT FI DK SE MT EU IE LU BE DE UK AT NL % (žen 15-64) DK SE NL SI LT FI FR PT DE LV LU AT BE EU EL CZ EE HU UK SK BG HR ES IT PL RO CY IE MT % (žen 15-64) [Obrázek 2: Pracovní neaktivita v důsledku osobních a rodinných povinností (péče o děti nebo nezpůsobilé dospělé a jiné rodinné nebo osobní povinnosti), ženy, v %] 30 25 20 15 10 5 0 2016 2013 Zdroj: Šetření pracovních sil 2006 2013 [Obrázek 3: Práce na částečný úvazek v důsledku osobních a rodinných povinností (péče o děti nebo nezpůsobilé dospělé a jiné rodinné nebo osobní povinnosti), ženy, v %] 30 25 20 15 10 5 0 2016 2013 Zdroj: Šetření pracovních sil 2006 2013 Bližší zkoumání základních důvodů pracovní neaktivity a práce na částečný úvazek ukazuje, že zhruba 20 % osob s pečovatelskými povinnostmi je neaktivních nebo pracuje na částečný úvazek v důsledku chybějící infrastruktury v oblasti péče. Tyto podíly se pohybují v rozsahu od více než 80 % lidí, kteří jsou pracovně neaktivní nebo pracují na částečný úvazek v Rumunsku a v Lotyšsku, přes více než 30 % v Chorvatsku, na Kypru, v Řecku, Španělsku, Irsku, Portugalsku, Litvě, Maďarsku, Slovinsku a Polsku až po méně než 10 % v Nizozemsku, Finsku a Švédsku. 6

PT HR LU SI SE DK EL IT BE CY LT NL ES LV IE RO AT PL EU FR MT BG UK FI DE EE SK CZ HU Procentní body (rozdíl v míře zaměstnanosti, 20 49) % (osob 15-64 s pečovatelskými povinnostmi) [Obrázek 4: Ženy, které nejsou pracovně aktivní nebo pracují na částečný úvazek v důsledku pečovatelských povinností, které uvádějí nedostatek vhodných pečovatelských služeb, v %] 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 NL FI DE BG EE BE CZ LU SE IT SK DK FR EU AT PL SI HU UK LT IE PT ES GR CY HR LV RO 2016 2013 Zdroj: Šetření pracovních sil 2006 2013 Nedostatečná infrastruktura v oblasti péče o děti ovlivňuje účast žen na trhu práce. Negativní dopad rodičovství na zaměstnanost žen je považován za významný problém v Maďarsku, České republice, Slovensku, Estonsku, Německu, Finsku a Spojeném království 27. [Obrázek 5: Dopad rodičovství na zaměstnanost žen, v %] 40 35 30 25 20 15 10 5 0-5 -10 2016 2013 Zdroj: Šetření pracovních sil 2006 2013 Nižší účast žen na trhu práce a chybějící formální infrastruktura péče o děti souvisí také s tradičním vnímáním role žen ve společnosti. Téměř tři čtvrtiny evropských občanů potvrzují, že ženy tráví více času než muži vykonáváním domácích prací a pečovatelskými činnostmi. Často je to výsledek 27 Viz příslušné zprávy o jednotlivých zemích za rok 2017 v souvislosti s Evropským semestrem, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/info/publications/2017-european-semester-country-reports_en. 7

společenských norem, které připisují ženám roli hlavní pečovatelky o děti a o rodinnou domácnost. Podle posledního průzkumu Eurobarometru se více než 4 z 10 Evropanů (44 %) domnívají, že nejdůležitější role ženy spočívá v péči o domov a rodinu. Ve třetině členských států EU je toto procento dokonce 70 % nebo i více 28. Téměř tři čtvrtiny potvrzují, že ženy tráví více času než muži vykonáváním domácích prací a pečovatelskými činnostmi. 22 % se domnívá, že muži a ženy tráví těmito činnostmi stejné množství času. Mezi generacemi však dochází k pomalé změně. Nejmladší respondenti uvádějí s poněkud větší pravděpodobností, že muži a ženy tráví stejné množství času prací v domácnosti a pečovatelskými činnostmi: je tomu tak u 26 % respondentů ve věku mezi 15 a 24 lety oproti 21 % respondentů ve věku 40 let nebo více. [Obrázek 6: O kterém z následujících výroků o rozdělení domácích prací a pečovatelských činností v domácnosti si myslíte, že platí nejlépe i dnes?, (v % EU)] Neví 3 Muži těmito činnostmi stráví více času než ženy 2 Muži a ženy těmito činnostmi tráví stejně času 2 2 Ženy těmitočinnostmi tráví více času než muži 7 3 Zdroj: Zvláštní průzkum Eurobarometr 465 (2017). Průzkum ukazuje, že ve všech členských státech zbývá ještě vykonat hodně práce. Index rovnosti žen a mužů, který zveřejnil Evropský institut pro rovnost žen a mužů v roce 2017, dále zdůraznil, že v porovnání se situací před 10 lety se 12 zemí posunulo zpět, pokud jde o genderovou vyváženost v oblasti času stráveného péčí, domácími pracemi a sociální činností. Pouze každý třetí muž denně vaří a vykonává domácí práce, zatímco většina žen to dělá každý den (79 %). S průměrným skóre rovnosti žen a mužů 66,2 má EU před sebou stále ještě dlouhou cestu, než dospěje k genderově vyvážené společnosti. 29 Pečovatelské povinnosti jsou rozloženy nerovnoměrně i mezi ženami a muži v placeném zaměstnání. Průzkum evropských pracovních podmínek z roku 2015 ukazuje, že v domácnostech s nejmladším dítětem do věku 7 let tráví ženy v průměru 32 hodin týdně placenou prací a 39 hodin neplacenou prací, zatímco muži tráví placenou prací 41 hodin týdně a neplacenou prací 19 hodin týdně 30. I když se počet hodin neplacené práce u mužů i žen zvyšuje, když mají děti, zůstává podíl domácích prací a péče stále velice nevyrovnaný. Platí to po celý život, včetně období před koncem pracovního života. Je tedy pravděpodobnější, že těmito povinnostmi bude ovlivněn pracovní život žen. Nerovná role žen jako pečovatelek je posílena nedostatečným poskytováním přístupné a finančně dostupné kvalitní péče o děti mladší 3 let. Evropská nevládní organizace na podporu rodiny 28 Zvláštní průzkum Eurobarometr 465 (2017), Rovnost žen a mužů 2017, [EBS 465], k dispozici na: http://ec.europa.eu/commfrontoffice/publicopinion/index.cfm/survey/getsurveydetail/instruments/special/surveyky/2154. 29 Za posledních 10 let se toto skóre zvýšilo pouze o 4 body. Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) (2017), Index rovnosti žen a mužů 2017 Zpráva o měření rovnosti žen a mužů v EU 2005 2015, k dispozici na: http://eige.europa.eu/rdc/eige-publications/genderequality-index-2017-measuring-gender-equality-european-union-2005-2015-report. 30 Eurofound (2016), Šestý průzkum evropských pracovních podmínek, k dispozici na: https://www.eurofound.europa.eu/surveys/europeanworking-conditions-surveys/sixth-european-working-conditions-survey-2015. 8

COFACE 31 zdůrazňuje význam této skutečnosti a navrhuje tři způsoby, jak pomoci ženám dosáhnout rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem: 1) finanční zdroje na pomoc rodičům různými způsoby; 2) pracovní smlouvy vstřícné k rodině; 3) přístupné, kvalitní a finančně dostupné služby péče o děti. Nedostatek dostupných zařízení péče o děti do značné míry předurčuje, zda mohou ženy s dětmi pokračovat ve své práci 32. Nedávná studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) potvrzuje klíčovou souvislost mezi péčí o děti a účastí žen na trhu práce: Finančně dostupné a kvalitní předškolní vzdělávání a péče s adekvátním počtem hodin týdně může přispět ke zvýšení účasti žen na trhu práce. Je pravděpodobnější, že pracující rodiče, zejména matky opustí trh práce nebo pracují méně hodin, aby mohli převzít povinnosti v oblasti péče o děti, zejména v době, kdy mají malé děti. Ženy proto potřebují kvalitní a finančně dostupné předškolní vzdělávání a péči, aby se mohly vrátit do práce s důvěrou, že je o jejich děti dobře postaráno, a aby mohly dosáhnout lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. 33 Vedle dalších důležitých opatření, jako jsou atraktivní rodičovské dovolené, pracovní ujednání vstřícná k rodinám a přizpůsobená soukromé situaci pracujících a systémy daní a dávek, které neodrazují druhou výdělečně činnou osobu v domácnosti, proto služby, které pomáhají rodičům dosáhnout rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, hrají klíčovou úlohu. Barcelonské cíle se snaží přerušit neustále se opakující cyklus, který brání ženám v účasti na trhu práce za rovných podmínek s muži. Navíc politiky vstřícné k rodinám by mohly mít vliv i na obrácení trendu snižující se porodnosti v Unii. 3. Plnění barcelonských cílů u dětí mladších 3 let Poprvé od doby, kdy EU začala monitorovat plnění cílů v oblasti péče o děti, byl v zemích EU-28 v průměru splněn cíl pro děti do 3 let. Celkový podíl dosažený v roce 2016 činil 32,9 %. Existují však obrovské rozdíly mezi různými členskými státy, jak ukazuje následující tabulka o zajištění infrastruktury pro poskytování péče o děti do 3 let věku. V roce 2016 byl cíl 33 % z velké části splněn ve 12 členských státech: v Dánsku, Nizozemsku, Švédsku, Lucembursku, Portugalsku, Francii, Belgii, Slovinsku, Španělsku, Itálii, Německu a Finsku. V 7 členských státech (Německu, Finsku, Itálii, Španělsku, Slovinsku, Belgii a Francii) má přístup k péči o děti 33 % až 49 % dětí (viz buňky označené zeleně). V 5 členských státech (v Dánsku, Nizozemsku, Švédsku, Lucembursku a Portugalsku) má přístup k péči o děti více než 50 % dětí (viz buňky označené modře). Absolutním šampionem je Dánsko s více než dvojnásobkem stanoveného cíle (70 %). Ve zbývajících 16 členských státech je obrázek méně pozitivní. Oranžové buňky ukazují, že v 6 členských státech EU (na Maltě, v Estonsku, Irsku, Spojeném království, Lotyšsku a na Kypru) má 31 COFACE (2017), Who cares? A study on the challenges and needs of family carers in Europe. (Kdo se o to stará? Studie o problémech a potřebách rodinných pečovatelů v Evropě) 32 Esping-Andersen upozorňoval v roce 2009 na to, že nedostatek služeb, které by pomáhaly ženám dosáhnout rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, povede buď k rovnováze na základě bezdětnosti nebo nízké fertility, nebo rovnováze na základě nízkého příjmu nízké zaměstnanosti. De Heneu, Meulders a O'Dorchai (2010), kteří v 15 členských státech EU analyzovali vliv různých veřejných politik zaměřených na páry s dětmi, kde oba rodiče pracují, včetně zajištění péče o děti, rodičovské dovolené, daňových úlev a finančních dávek, dospěli k závěru, že největší vliv na účast žen na trhu práce mělo poskytování veřejných služeb v oblasti péče o děti. V roce 2013 Ehrel a Guergoat-Larivière studovali vliv individuálních a institucionálních faktorů na míru zaměstnanosti žen v 22 členských státech a zjistili, že formální péče o děti (chůvy nebo veřejná zařízení péče o děti) a práce na částečný úvazek má na zaměstnanost žen pozitivní vliv. 33 OECD (2017), Starting Strong, k dispozici na: http://www.oecd.org/education/starting-strong-2017-9789264276116-en.htm 9

přístup k péči o děti mezi 25 % a 33 % dětí do 3 let věku. V 10 členských státech využívá péče o děti méně než 25 % dětí nejnižší věkové kategorie (viz červené buňky). Jde o Řecko, Polsko, Českou republiku a Slovensko s podílem méně než 10 %. Závěrem, barcelonský cíl v oblasti péče o děti u dětí do 3 let věku byl v EU v zásadě splněn. Je to zejména v důsledku vysokých podílů v členských státech, které tento cíl splňují. [Tabulka 1: Děti v péči formálních struktur péče o děti, do 3 let věku, v %] ZEMĚ/ROK 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Evropská unie (EU 28) 29 27 27 28,4 30,3 32,9 Dánsko 74 67 65 69,6 77,3 70,0 Nizozemsko 52 46 46 44,6 46,4 53,0 Švédsko 51 52 55 56,8 64,0 51,0 Lucembursko 44 48 47 49,0 51,8 50,9 Portugalsko 35 34 38 45,0 47,2 49,9 Francie 44 40 39 39,5 41,7 48,9 Belgie 39 48 46 48,8 50,1 43,8 Slovinsko 37 38 39 37,4 37,4 39,6 Španělsko 39 36 35 36,9 39,7 39,3 Itálie 25 21 22 22,9 27,3 34,4 Finsko 26 29 28 33,2 32,5 32,7 Německo 24 24 28 27,5 25,9 32,6 Malta 11 17 20 18,2 17,9 31,3 Estonsko 19 18 21 19,4 21,4 30,2 Irsko 21 31 29 27,4 30,6 28,6 Spojené království 34 27 30 28,9 30,4 28,4 Lotyšsko 16 23 23 21,6 22,9 28,3 Kypr 25 26 25 25,5 20,8 24,8 Rakousko 14 14 17 16,0 22,3 20,6 Rumunsko 2 15 6 2,6 9,4 17,4 Chorvatsko 13 11 11 17,1 11,8 15,7 Maďarsko 8 8 10 14,4 15,4 15,6 Litva 9 8 10 22,9 9,7 15,2 Bulharsko 7 8 11 11,2 8,9 12,5 Řecko 19 20 14 12,8 11,4 8,9 Polsko 3 6 5 5,5 5,3 7,9 Česká republika 5 3 2 4,4 2,9 4,7 Slovensko 4 5 4 6,5 1,1 0,5 Zdroj: EU-SILC 2016 Zdá se, že od roku 2011 došlo v mnoha zemích k významnému nárůstu zajištění péče o děti mladší 3 let. Nejvýraznější je to na Maltě (nárůst o 20 procentních bodů, z 11 na 31 %), v Rumunsku (15 procentních bodů, z 2 na 17 %), Estonsku (11 procentních bodů, z 19 na 30 %), Itálii, (9 procentních bodů, z 25 na 34 %), Německu (9 procentních bodů, z 24 na 33 %) a Irsku (8 procentních bodů, z 21 na 29 %). Na druhé straně došlo k výraznému poklesu podílu zajištění péče o děti u této věkové skupiny v Řecku (10 procentních bodů, z 19 na 9 %) a na Slovensku (3 procentní body, ze 4 na méně než 0,5 %). V jednotlivých členských státech existují rozdíly, kolik hodin děti obvykle tráví v zařízení péče o děti: v polovině zemí se péče o děti pro děti do 3 let věku využívá částečně (méně než 30 hodin týdně). Je 10

SK CZ PL EL BG LT HU HR RO AT CY LV UK IE EE MT DE FI EU28 IT ES SI BE FR PT LU SE NL DK % (dětí ve věku 0 až 3 roky) tomu tak v Nizozemsku (kde 3 ze 4 žen pracují na částečný úvazek), ve Spojeném království, Irsku a Rakousku. Na druhé straně celodenní péče o děti (30 hodin nebo více týdně) se využívá nejvíce u dětí navštěvujících zařízení péče o děti v Bulharsku, Litvě, Maďarsku, Lotyšsku, Dánsku, Portugalsku, Slovinsku, Švédsku, Lucembursku, Belgii, Polsku a Řecku. [Obrázek 7: Děti ve formálních zařízeních předškolního vzdělávání nebo péče podle věkové skupiny, do 3 let, v % a podle délky pobytu v zařízení péče o děti] 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 péče o dítě <30 hodin týdně péče o dítě >30 hodin týdně BNA cíl Zdroj: EU-SILC 2016 4. Plnění barcelonských cílů u dětí od 3 let do dosažení věku pro povinnou školní docházku V roce 2016 se formální péče o děti nebo předškolního vzdělávání účastnilo 86,3 % dětí od 3 let do dosažení věku pro povinnou školní docházku, což znamená že barcelonský cíl zatím není splněn, ačkoliv od roku 2011 byl učiněn pokrok. Barcelonský cíl byl splněn v 12 členských státech: Belgii, Švédsku, Dánsku, Španělsku, Francii, Nizozemsku, Irsku, Estonsku, Itálii, Portugalsku, Německu a Slovinsku (viz zelené a modré buňky v tabulce 2). Belgie, Švédsko, Dánsko a Španělsko překročily cílovou hodnotu a mají 95 % (viz modré buňky). V 8 členských státech (ve Francii, Nizozemsku, Irsku, Estonsku, Itálii, Portugalsku, Německu, Slovinsku) se účastní péče o děti nebo předškolní péče 90 % až 95 % dětí (viz zelené buňky v tabulce 2). Na druhé straně v 16 členských státech nebyla cílová hodnota zatím dosažena. V Rakousku, na Maltě, v Lucembursku a Maďarsku se účastní péče o děti nebo předškolní výchovy více než 85 % dětí (viz oranžové buňky v tabulce 2). Ve Finsku, Lotyšsku, České republice, na Kypru, v Litvě, na Slovensku, v Bulharsku, Spojeném království, Polsku, Rumunsku, Řecku a Chorvatsku se účastní péče o děti nebo předškolní výchovy méně než 85 % dětí (viz červené buňky v tabulce 2). V Chorvatsku, Řecku, Rumunsku a Polsku se účastní péče o děti nebo předškolní výchovy méně než 65 % dětí. 11

[Tabulka 2: Děti v péči formálních struktur péče o děti, od 3 let do dosažení věku pro povinnou školní docházku, v % v průběhu času] ZEMĚ/ROK 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Evropská unie (EU 28) 83 83 82 83,1 83,3 86,3 Belgie 98 100 98 97,8 98,8 98,6 Švédsko 95 96 96 94,8 96,2 96,6 Dánsko 98 94 99 95,2 97,2 95,9 Španělsko 85 92 90 93,2 92,0 95,2 Francie 95 95 92 95,8 93,6 93,9 Nizozemsko 89 89 86 87,2 90,7 93,5 Irsko 82 89 89 89,3 92,0 92,9 Estonsko 92 93 91 94,0 92,9 92,8 Itálie 95 91 90 90,6 85,9 92,6 Portugalsko 81 86 85 88,7 89,9 92,0 Německo 90 91 89 88,7 89,6 91,8 Slovinsko 92 92 91 90,3 90,9 89,9 Rakousko 84 80 79 85,7 85,3 88,7 Malta 73 91 92 99,4 88,4 88,1 Lucembursko 73 80 73 73,9 81,9 87,2 Maďarsko 75 75 85 86,3 89,1 86,8 Finsko 77 77 79 80,6 82,8 83,9 Lotyšsko 72 79 79 79,2 82,3 81,9 Česká republika 74 75 76 75,7 77,5 81,0 Kypr 73 74 80 79,6 81,4 78,5 Litva 70 74 74 80,1 73,8 78,4 Slovensko 75 71 74 74,7 67,6 77,3 Bulharsko 62 89 78 71,6 71,5 74,7 Spojené království 93 72 71 70,0 72,8 73,4 Polsko 43 36 38 42,5 43,0 61,0 Rumunsko 41 59 51 55,8 58,2 60,8 Řecko 75 76 69 56,5 67,1 55,6 Chorvatsko 51 40 47 40,2 52,9 51,3 Zdroj: EU-SILC 2016 Celkový podíl se od roku 2011 poněkud zvýšil, ale v řadě členských států došlo ke značnému nárůstu podílu dětí ve věku od 3 let do dosažení věku pro povinnou školní docházku, které navštěvují zařízení péče o děti. Nejvýraznější je to v Rumunsku (nárůst o 20 procentních bodů, z 41 % na 61 %), Polsku (18 procentních bodů, z 43 % na 61 %), na Maltě (15 procentních bodů, ze 73 % na 88 %), v Maďarsku (15 procentních bodů, ze 73 % na 88 %), Lucembursku (14 procentních bodů, z 73 % na 87 %), Irsku (11 procentních bodů, z 82 % na 93 %), Portugalsku (11 procentních bodů, z 81 % na 92 %), Španělsku (10 procentních bodů, z 85 % na 95 %), Lotyšsku (10 procentních bodů, ze 72 % na 82 %) a Litvě (8 procentních bodů, ze 70 % na 78 %). Na druhé straně došlo v různých členských státech EU u této věkové skupiny k poklesu podílů využití péče o děti, například ve Spojeném království (20 procentních bodů, z 93 % na 73 %) a v Řecku (19 %, ze 75 % na 56 %). Ve většině členských států navštěvuje zařízení péče o děti nebo předškolní výchovy 52 % dětí v této věkové skupině na 30 hodin týdně nebo více, zatímco 34 % dětí v této věkové skupině, zejména 12

HR EL RO PL UK BG SK LT CY CZ LV FI EU28 HU LU MT AT SI DE PO IT EE IE NL FR ES DK SE BE % (dětí od 3 let do věku pro povinnou školní docházku) většina dětí v Rumunsku, Spojeném království, Rakousku, Irsku a Nizozemsku navštěvuje zařízení péče o děti nebo předškolní výchovy na méně než 30 hodin týdně. [Obrázek 8: Děti ve formálních zařízeních péče o děti nebo předškolního vzdělávání podle věkové skupiny, od 3 let do dosažení věku pro povinnou školní docházku, v % a době strávené v zařízení péče o děti nebo předškolního vzdělávání] 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 péče o dítě <30 hodin týdně péče o dítě >30 hodin týdně BNA cíl Zdroj: EU-SILC 2016 Protože byl dosažen vzdělávací cíl stanovený v roce 2009 (formální zařízení péče o děti navštěvuje 95 % dětí od 4 let do dosažení věku pro povinnou školní docházku), znamená to, že hlavním problémem v této barcelonské cílové skupině jsou děti ve věku od 3 do 4 let. Proto Komise ve svém sdělení o evropské identitě z listopadu 2017 navrhla rozšíření cílové hodnoty 95 % na všechny děti od 3 let do dosažení věku pro povinnou školní docházku. 34 5. Faktory, které ovlivňují plnění barcelonských cílů 5. 1 Výdaje na péči o děti Veřejné výdaje mohou hrát důležitou roli, pokud jde o dostupnost, přístupnost a kvalitu péče o děti. V EU se procento HDP vynaloženého na péči o děti značně liší. Nejvyšší je ve Švédsku, Dánsku, Francii a Bulharsku. Zaměření výdajů na věkové skupiny se také liší. V některých zemích se zaměřují především na péči o děti od 3 let do dosažení věku pro povinnou školní docházku. [Tabulka 3: Veřejné výdaje na péči o děti a předškolní vzdělávání a celkové veřejné výdaje na předškolní vzdělávání a péči, v % HDP, 2013] 34 Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury Příspěvek Evropské komise k setkání vrcholných představitelů 17. listopadu 2017 v Göteborgu, COM(2017) 673 final a návrh doporučení Rady ke kvalitním systémům předškolního vzdělávání a péče. 13

Celkem Veřejné výdaje na 0 3 Veřejné výdaje na 3 až věk povinné školní docházky Švédsko 1,6 1,1 0,5 Dánsko 1,4 Francie 1,3 0,6 0,7 Bulharsko 1,2 0,1 1,1 Finsko 1,1 0,6 0,5 Belgie 0,8 0,1 0,7 Lucembursko 0,8 Spojené království 0,8 0,1 0,7 Litva (c) 0,7 0,1 0,6 EU28 průměr 0,7 Nizozemsko 0,7 0,3 0,4 Rumunsko 0,6 0,3 0,3 Maďarsko 0,6 0,1 0,5 Německo 0,6 0,2 0,4 Itálie 0,5 0,1 0,4 Slovinsko 0,5 Španělsko 0,5 0,1 0,4 Irsko 0,5 Rakousko 0,5 Slovenská republika 0,5 0,1 0,4 Malta 0,5 0,0 0,5 Polsko 0,5 Česká republika 0,5 Kypr 0,4 0,0 0,4 Estonsko 0,4 Portugalsko 0,4 Lotyšsko 0,1 Chorvatsko 0,2 Řecko Zdroj: Databáze OECD o rodině Některé země se rozhodly investovat do komplexního systému péče o děti. Celkem komplexní je například dánský systém péče o děti. Obce nabízejí rodičům péči o děti bez ohledu na jejich pracovní situaci, a to od doby, kdy jsou jejich děti staré 26 týdnů, až do doby, než dosáhnou věku pro povinnou školní docházku. Péče o děti je rozdělena mezi jesle (0 až 2 roky) a mateřské školy (3 až 6 let) a mezi soukromé chůvy, které obvykle hlídají děti v jejich domovech. Obce vykonávají dohled nad soukromými zařízeními nebo soukromými chůvami. Péče o děti se považuje za důležitý nástroj pro zajištění dobrých životních podmínek dětí, jejich zdraví, vzdělávání i za nástroj sociálního začlenění. Pro péči o děti jsou stanoveny vysoké standardy kvality. Většinou je financována z veřejných zdrojů. Rodiče platí pouze poplatek podle svého příjmu a počtu dětí. Provozní dobu je možno přizpůsobit podle lokálních potřeb. Dánsko je jednou ze zemí s nejvyššími výdaji na péči o děti v poměru k HDP, což je promyšlená volba, aby všechny děti měly co možná nejdříve stejné šance v životě. Belgie má vedle soukromých chův podobný systém jeslí pro děti v nejmladší věkové skupině (do 2,5 let věku) a mateřských škol od 2,5 roku do dosažení věku pro povinnou školní docházku. Z hlediska finanční dostupnosti jsou pro mladší věkovou skupinu poplatky odečitatelné od daní a často závislé na příjmu a u dětí do 2,5 roku, které navštěvují zařízení péče o děti, jsou v určité výši zastropovány. Návštěva mateřských škol, které jsou obvykle umístěny v prostorách základních škol, je po dobu vyučování zdarma. Mimo tyto hodiny však může být péče o děti pro pracující rodiče problém. Existuje zde systém monitorování kvality všech formálních služeb péče o děti, který je dosti rozsáhlý a sleduje veřejné i soukromé služby. Určitým znevýhodněným skupinám může být poskytnut preferenční přístup do zařízení péče o děti, například uchazečům o zaměstnání v regionu Brusel. Péče o děti v evropském semestru a financování z EU 14

V rámci evropského semestru je péče o děti považována za hlavní faktor umožňující zaměstnání žen. Členské státy, kde chybějící péče o děti představuje překážku pro účast žen na trhu práce, obdržely doporučení. V roce 2017 byl nedostatek finančně dostupných a kvalitních zařízení péče o děti hlášen ve zprávách o 12 zemích, přičemž šesti členským státům bylo dáno konkrétní doporučení v této záležitosti nebo obecněji v záležitosti účasti žen na trhu práce. 35 V roce 2018 byla péče o děti zmíněna v 17 zprávách o jednotlivých zemích, ve dvou z nich, ve zprávě o Francii a Belgii, pozitivně, v ostatních jako bod zasluhující pozornost. 36 Členské státy mají možnost stanovit priority financování péče o děti s využitím Evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů), například prostřednictvím Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj, jakož i Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) bylo v letech 2014 2020 přiděleno přibližně 1,2 miliardy EUR na infrastrukturu předškolního vzdělávání a péče, a to na řešení vnitrostátních nebo regionálních problémů v oblasti kapacity a na zajištění kvality staveb a vybavení pro zařízení předškolního vzdělávání a péče. Evropský sociální fond (ESF) podporuje rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči. 37 Tyto investice byly účelné jak při vytváření pracovních míst pro ženy, tak i při usnadňování návratu žen s dětmi na trh práce a zlepšování rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem rodičů, jak ukazují příklady projektů ESF v Estonsku (kde vznikne 1 200 míst v zařízeních péče o děti) a v České republice (kde vznikne 20 000 míst v zařízeních péče o děti). V návaznosti na doporučení pro jednotlivé země v této záležitosti přesměrovala Česká republika financování a doposud vytvořila 9 000 míst v jeslích a mateřských školách. Pozorovaný trvalý nárůst poptávky po zařízeních péče o děti ukazuje, že toto opatření má silný dopad na (opětovné) začlenění rodičů s malými dětmi na trhu práce. V souvislosti s iniciativou LEADER může být také prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) přidělena finanční podpora na zajištění zařízení péče o děti ve venkovských oblastech jako součást lokální rozvojové strategie. Dále je k dispozici Evropský fond pro strategické investice (EFSI) na financování projektů předškolního vzdělávání a péče (soukromé i veřejné investice). Doposud však nebyly předloženy žádné konkrétní žádosti zejména o projekty předškolního vzdělávání a péče. 35 Zprávy o jednotlivých zemích za rok 2017, k dispozici na: https://ec.europa.eu/info/publications/2017-european-semester-countryreports_en. 36 Zprávy o jednotlivých zemích za rok 2018, k dispozici na: https://ec.europa.eu/info/publications/2018-european-semester-countryreports_en. 37 Je to jedna z investičních priorit v rámci tematického cíle Investování do vzdělávání, školení a odborné přípravy, dovedností a celoživotního učení. 15

5.2 Pracovní vzory v rodině a rodinné modely V Evropské unii existují různé modely účasti žen na trhu práce, což odráží různé rodinné modely a různou praxi ve výchově dětí. Rodinné modely hrají důležitou roli v rozsahu účasti žen na trhu práce. Ačkoliv byl tradiční model muže živitele ve většině zemí nahrazen buď rodinami se dvěma výdělečně činnými osobami, nebo modifikovaným modelem živitele (kdy jeden partner pracuje na celý úvazek a druhý partner na částečný), je struktura práce po narození dítěte rozmanitější, pokud jde o rodičovskou dovolenou a účast matek po mateřské dovolené na trhu práce, rozmanitější. Zejména v tomto okamžiku života, kdy jsou ženy zranitelné, pokud jde o účast na trhu práce, je dostupnost kvalitní péče o děti základní součástí podpory jejich zaměstnanosti. Vedle péče o děti hrají významnou roli při zvyšování účasti žen na trhu práce dobře navržené politiky v oblasti rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem týkající se rodičovské dovolené a flexibilních pracovních podmínek. V této souvislosti předložila Komise dne 26. dubna 2017 návrh směrnice 38, která by měla povzbudit otce, aby si brali rodičovskou dovolenou, prostřednictvím účelových a nepřenosných dob pro každého rodiče v kombinaci s přiměřenou úrovní náhrady. Prokázalo se, že sdílené využití rodičovské dovolené zvyšuje účast žen na trhu práce. Také flexibilní pracovní podmínky hrají svou roli a pomáhají pracujícím sladit jejich zaměstnání s potřebami času na soukromý život. 5.3 Neformální / soukromě organizovaná péče o děti Neformální péče o děti může buď doplňovat, nebo může nahrazovat formální péči o děti. Neformální péče o děti je péče o děti, kterou poskytují jiní lidé než rodiče dětí, obvykle příbuzní, jako jsou prarodiče nebo přátelé, sousedi, neregistrované pečovatelky, chůvy a au pair. Může také zahrnovat soukromě organizovanou péči poskytovanou profesionální pečovatelkou najatou přímo rodiči, často v domově dítěte, která není registrována ani monitorována úřady. Podle Eurostatu 39 byla v roce 2016 poskytována neformální péče 30,2 % dětí (do 3 let věku) a 28,7 % dětí od 3 let do dosažení věku pro školní docházku. Využití neformální a soukromé péče je vysoké, ale obvykle se využívá jen po část dne, což by naznačovalo, že většinou jde o doplňkovou péči. Využití neformální péče je nejvyšší v Nizozemsku (kolem 60 % dětí v obou věkových skupinách), ale v podstatě veškerá tato péče je poskytována jen po část dne, poté následuje Rumunsko, Řecko, Slovinsko, Slovensko, Polsko, Kypr a Portugalsku, kde se neformální nebo soukromé péče dostává více než 40 % dětí. Ve většině těchto zemí jde o kombinaci péče po celý den a na část dne pro mladší věkovou skupinu, s výjimkou Kypru, kde je více než polovina neformální a soukromé péče pro děti do 3 let věku poskytována celodenně. U dětí ve starší věkové skupině je převážně poskytována po část dne. V severských zemích se neformální péče téměř nevyužívá. I když rodiče nemusí pociťovat velkou potřebu využívat veřejné služby péče o děti, když existují dostatečné možnosti neformální a soukromé péče, výše uvedené údaje naznačují, že nedostatečné 38 COM(2017) 252 final, Iniciativa na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a pečujících osob ; k dispozici na: http://http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catid=1311&langid=cs. Viz také návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU, k dispozici na: http://eurlex.europa.eu/legal-content/en/txt/pdf/?uri=celex:52017sc0202&from=en. 39 Proměnná Jiné typy péče v průzkumu Eurostatu (2016) EU-SILC zahrnuje přímé ujednání mezi pečovatelem a rodiči (rodiče jsou často zaměstnavateli, platí pečovatele přímo) a neplacenou péči (volné nebo neformální ujednání, jako je výměna služeb). Z definice formální péče byla vyřazena péče poskytovaná chůvami bez jakékoliv struktury mezi pečovatelem a rodiči (přímá ujednání), aby byla zohledněna pouze péče o děti, která splňuje určité kvalitativní vzory. 16

poskytování veřejných služeb kompenzují neformální a soukromou péčí a že v oblasti péče o děti může existovat větší poptávka po formálnějších službách 40. 5.4 Právní rámec pro poskytování péče Jedním ze způsobů, jak zajistit adekvátní poskytování přístupné a cenově dostupné kvalitní péče o děti, je vytvoření právního nároku na péči o děti. Ve většině zemí existuje právní nárok na péči o děti od určitého věku dítěte. Věk, od něhož tento nárok existuje, se však v Evropě značně liší. Časový rozdíl mezi ukončením pracovního volna z rodinných důvodů 41 a vznikem právního nároku na péči o děti, což se někdy nazývá mezera v péči, obvykle představuje problém 42. Právo na péči o děti od velmi raného věku existuje na Maltě (od 3 měsíců; péče je zdarma pro pracující rodiče a studenty), v Dánsku a Maďarsku (od 6 měsíců), Německu (ale na omezený počet hodin pro rodiče, kteří nepracují na celý úvazek), Švédsku a Slovinsku (od 12 měsíců) a Estonsku (od 18 měsíců). Toto poskytování péče o děti by se dalo klasifikovat jako komplexní nárok od raného věku. V druhé skupině zemí začíná právo na péči o děti v pozdějším věku, v době, kdy by dítě začalo navštěvovat předškolní zařízení. Prakticky to znamená od věku 2,5 let v Belgii a od 3 let ve Finsku (na část dne, pokud rodiče nepracují na celý úvazek), ve Francii, Irsku, Itálii, Lucembursku (na část dne), Španělsku, na Slovensku a ve Spojeném království (na část dne, od 2 let věku pro děti ze znevýhodněného prostředí) a od věku 4 let v Nizozemsku. Ve třetí skupině je nárok na péči o děti od věku 5 let, obvykle rok před věkem pro školní docházku. Je tomu tak v Rakousku (pouze na část dne), Bulharsku, České republice, Řecku a Portugalsku. V Polsku začíná právo na péči o děti (předškolní) od věku 6 let. Toto by se dalo klasifikovat jako nárok bezprostředně před povinnou školní docházkou. Ve čtvrté skupině členských států v Litvě, Lotyšsku a Rumunsku vůbec žádný nárok na péči o děti neexistuje. Když se podíváme na kombinaci výše uvedených údajů a úrovně náhrady za pracovní volno z rodinných důvodů, zdá se, že pouze v malé skupině členských státu nedochází k prodlevě mezi ukončením dobře placeného pracovního volna z rodinných důvodů a nárokem na místo v zařízení péče o děti (Dánsko, Finsko, Německo, Malta, Slovinsko a Švédsko). V další skupině členských států dochází k prodlevě mezi delším pracovním volnem z rodinných důvodů, které je obvykle neplacené nebo jen velmi špatně placené, a poskytovanou péčí o děti (Česká republika, Estonsko, Francie, Maďarsko a Španělsko). Ve zbývajících členských státech existuje prodleva mezi pracovním volnem z rodinných důvodů a nárokem na péči o děti. Právní nárok však nemusí nutně garantovat místo v zařízení péče o děti. Tím se vysvětluje, proč i ve členských státech, kde existuje právní nárok, může být účast žen na trhu práce nízká anebo se zde ve velké míře využívá neformální a soukromá péče. 40 Heejung Chung a Bart Meuleman 2017, European Parent's attitudes towards public childcare provision the role of current provisions, interests and ideologies (Postoj evropských rodičů k veřejně zajišťované péči o děti úloha stávajících ustanovení, zájmů a ideologie): European Societies, 19:1, 49 68, DOI: 10.1080/14616696.2016.1235218. 41 Výraz pracovní volno z rodinných důvodů zahrnuje mateřskou dovolenou, otcovskou dovolenou a rodičovskou dovolenou. Nejsou zde zahrnuty jiné formy pracovního volna z rodinných důvodů, jako je pečovatelská dovolená. 42 Síť LEAVE (duben 2017), Relationship between Leave and ECEC entitlements (Vztah mezi nárokem na rodičovskou dovolenou a na předškolní vzdělávání a péči), k dispozici na: http://www.leavenetwork.org/fileadmin/leavenetwork/overviews_2017/relationship_between_leave_and_ecec_-_final.pdf. 17