Protokol z jednání Bankovní rady ČNB ze dne 27. července 2000

Podobné dokumenty
Tisková konference bankovní rady ČNB

Průzkum makroekonomických prognóz

IV. Měnově politická úvaha a doporučení 1. Měnově politická úvaha Oproti předpokladům zformulovaným pro toto čtvrtletí ve 4. situační zprávě se opožďu

Tisková konference bankovní rady ČNB

SHRNUTÍ ZPRÁVA O INFLACI / II

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

Ekonomický bulletin 6/2016 3,5E 7,5E

Tisková konference bankovní rady ČNB

Měnověpolitické doporučení pro 5. SZ 2006

Protokol z jednání bankovní rady ČNB ze dne

Protokol z jednání Bankovní rady ČNB ze dne

Zpráva o inflaci IV/2018

Tisková konference bankovní rady

Protokol z jednání Bankovní rady ČNB ze dne

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Česká ekonomika na ivení. Miroslav Singer

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

Česká ekonomika v roce Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB. Miroslav Singer

Měnověpolitické doporučení pro 1. SZ 2006

Měnová politika v roce 2018

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

Analýzy stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2008

Komentář k makroekonomickému vývoji ovlivňujícímu vývoj registrací nových vozidel v České republice

Průzkum makroekonomických prognóz

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu

ČESKÁ EKONOMIKA Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA ředitel odboru ekonomických analýz

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Tisková konference bankovní rady

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

Interní protokol z jednání bankovní rady ČNB ze dne

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha

SHRNUTÍ ZPRÁVA O INFLACI / IV

Průzkum makroekonomických prognóz

Jarní prognóza pro období : na cestě k pozvolnému oživení

Měnová politika - cíle

Tisková konference bankovní rady

ské politiky v současn asné ekonomické situaci

Tisková konference bankovní rady ČNB

POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Současná makroekonomická situace a nová prognóza ČNB. Luboš Komárek Shromáždění členů Oblastní hospodářské komory Prachatice,

5 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti

Tisková konference bankovní rady ČNB

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

Tisková konference bankovní rady

Šetření prognóz. makroekonomického vývoje ČR. Ministerstvo financí odbor Hospodářská politika

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice,

Tvrdý brexit a jeho dopady na českou ekonomiku

Ekonomický bulletin 6/2017

Protokol z jednání Bankovní rady ČNB ze dne

Měnově politické doporučení (10. SZ 2002)

Okna centrální banky dokořán

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

Měnově politické doporučení (5. SZ 2003)

Makroekonomická predikce pro ČR: 2012 a 2013

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 79. měření (listopad 2005)

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 134. šetření (červen 2010)

Ekonomický bul etin 4/2019

SHRNUTÍ ZPRÁVY O INFLACI IV/2014

Česká ekonomika: Nejasná zpráva o konci krize

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 124. měření (srpen 2009)

Měnová politika ČNB v roce 2017

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 112. měření (srpen 2008)

Průzkum makroekonomických prognóz

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

Protokol z jednání bankovní rady ČNB ze dne

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 108. měření (duben 2008)

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Makroekonomická predikce (listopad 2018)

Ekonomický bul etin 8/2018

Protokol z jednání bankovní rady ČNB ze dne

VÝVOJ EKONOMIKY ČR

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Česká ekonomika ivení

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

Ekonomická situace a výhled optikou ČNB

Ekonomický výhled ČR

Makroekonomický vývoj a prognóza ČNB

Měnově politické doporučení (12. SZ 2002)

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 106. měření (únor 2008)

Obsah. Inflace. Inflace Měření, typy, příčiny inflace Phillipsovakřivka Dopady, protiinflační politika Řízení inflace v ČR.

KURZ JAKO NÁSTROJ CÍLOVÁNÍ INFLACE: DOSAVADNÍ ZKUŠENOST ČNB. Mojmír Hampl. Ekofórum, VŠE, Praha,

Měnověpolitické doporučení pro 8. SZ 2006

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Makroekonomická predikce

Peněžní systém, cenová stabilita a kurzový závazek na český a švýcarský způsob

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 98. měření (červen 2007)

Transkript:

Protokol z jednání Bankovní rady ČNB ze dne 27. července 2000 1. Diskuse Přítomni: viceguvernér doc. Ing. Z. Tůma, CSc., vrchní ředitel Ing. M. Hrnčíř, DrSc., vrchní ředitel RNDr. L. Niedermayer, vrchní ředitel Ing. P. Štěpánek, CSc. 1.a. Dotazy a diskuse za přítomnosti měnové sekce a poradců Vrch. řed. Niedermayer: Je proti zařazování konkurenceschopnosti mezi cíle měnové politiky. Centrální banka nemůže ovlivňovat reálné veličiny. Dotazuje se, proč je dosazení neočekávaně vysoké hodnoty růsty za 1Q 2000 posuzováno jako technická změna a podle jakých předpokladů pracuje SZ se zpomalenou dynamikou růstu ve zbytku roku 2000. Dále se ptá, proč je mírně snížena projekce dynamiky nominálních příjmů. Upozorňuje, že Příloha 2 (změna složení koše CPI) je obtížně srozumitelná. Vrch. řed. Štěpánek: V Příloze 5 se uvádí, že zhruba 40% veřejného dluhu je financováno krátkodobými pokladničními poukázkami. Bylo by zajímavé vědět, jaká politika (strategie) je za touto strukturou financování dluhu. Viceguv. Tůma: Dotazuje se, proč bude dynamika HDP v druhém až čtvrtém čtvrtletí roku 2000 nižší než v prvním čtvrtletí. Dolní mez predikovaného intervalu (1%) znamená předpoklad negativního růstu v některém z dalších čtvrtletí. Dále upozorňuje, že konstatování makroekonomický rámec se výrazně nemění není v souladu se zdvojnásobením predikce HDP ve srovnání s minulou čtvrtletní zprávou. Některé části SZ považuje za nekonsistentní. Je-li za problém označeno zhoršování vnější nerovnováhy, které nastane v situaci oživení zahraniční poptávky, pak je třeba vysvětlit, proč je inflace korigována dolů. Tato korekce je v rozporu s předpokladem poptávkového tlaku na dovozy. V SZ byl také příliš velký důraz kladen na zpomalení růstu úvěrů, ale v prezentaci bylo vysvětleno, že očekávaný vývoj není v rozporu s mírným růstem. Uvádí dále, že guvernér Tošovský ve stanovisku, které dodal z důvodu nepřítomnosti na projednávání, vyzval k diskusi otázky výhledu vývoje běžného účtu. Vrch. řed. Hrnčíř: Upozorňuje, že není třeba diskutovat, zda je reálná konkurenceschopnost cílem měnové politiky. Šlo by pouze o sémantickou diskusi. Inflační cílení dává měnové politice jasný rámec. Udržení konkurenceschopnosti může být důsledkem stability prostředí. Viceguv. Tůma: Vrací se k problému konsistence SZ. Pozitivně hodnotí modelové úvahy a navrhuje je více vkomponovat do SZ. Měly by sloužit jako východisko pro úvahy expertů a ke zdůvodnění, proč dochází k expertním korekcím modelové prognózy. Vrch. řed. Niedermayer: Upozorňuje, že korekce prognózy směrem dolů není v souladu v dynamickém pohledu (tj. druhá derivace) - s projekcí deficitu běžného účtu. Vrch. řed. Hrnčíř: Identifikace vývoje běžného účtu je jedním z hlavním problémů. Pokud by údaje postupně ukázaly, že růst nabídky není dostačující, projeví se nerovnováha v cenovém vývoji i ve vývoji běžného účtu. 1

Vrch. řed. Niedermayer: Položky s vysokou přidanou hodnotou nejsou příliš citlivé na zahraniční poptávku. Jejich nárůst je spíše důsledkem změn na straně nabídky a nárůstu necenové konkurenceschopnosti. Vrch. řed. Hrnčíř: Označení technická změna v souvislosti s korekcí prognózy růstu HDP po zohlednění údajů za 1Q 2000 je třeba chápat jako sémantický problém. Viceguv. Tůma: Nejistoty jsou asymetrické. Argumentů pro urychlení růstu je poměrně dost, zatímco argumenty proti jsou shrnuty v SZ zhruba na pěti řádcích. Přitom ale SZ celkově vyznívá jako by tato asymetrie byla nevýznamná. Vrch. řed. Hrnčíř: Korekce je vztažena k dubnové SZ, proto uvedené hodnocení. Viceguv. Tůma: Stejný argument byl uveden při diskusi v dubnu. Vrch. řed. Hrnčíř: Ne, v delším horizontu je patrná akcelerace růstu (v projekcích). Vrch. řed. Niedermayer: Shrnuje diskusi. Příliš mnoho malých změn nás dvakrát dovedlo ke korekci s vysvětlením, že se nic neděje. To neznamená, že hodnoty uvedené v projekci jsou chybné, ale je třeba zdůvodnit, proč se nemění predikce ostatních veličin. Viceguv. Tůma: Navazuje otázkou, jaký dopad měla série drobných změn v predikci zaměstnanosti a nezaměstnanosti na projekci nominálních příjmů. Jaká změna struktury na trhu práce je za tímto vývojem? Dle SZ je možno porovnat výnosy podnikové sféry se skutečnými reálnými sazbami. Závěrem ale nemusí být, že sazby jsou příliš vysoké, je také možno říci, že některé firmy nejsou v daném prostředí konkurenceschopné. Vrch. řed. Niedermayer: Reaguje na komentář vrch. řed. Štěpánka. Emisní program je v gesci MF ČR. Současné emise začínají narážet na omezenou domácí poptávku. Rizikem financování pomocí SPP je možnost prudkého dočasného nárůstu krátkých sazeb v případě finanční krize. V této oblasti může tikat časovaná bomba. Jedním z možných doporučení by mohlo být pokusit se financovat část dluhu v zahraničí. Vrch. řed. Štěpánek: SPP je třeba vnímat jako nástroj řízení likvidity a nikoli jako nástroj financování veřejného dluhu. Vrch. řed. Niedermayer: Navrhuje diskusi expertů na toto téma. Centrální banka by zřejmě k problému měla zaujmout nějaké stanovisko. Vrch. řed. Hrnčíř: Bylo by dobré znát pozici MF ČR. Vrch. řed. Niedermayer: Dává lhůtu 2 měsíců na zpracování krátkého materiálu na téma financování veřejného dluhu (ve spolupráci svých úseků se sekcí měnovou). 2

1.b. Uzavřené jednání bankovní rady Vrch. řed. Štěpánek: Dynamika oživení se urychluje. Zároveň se mění bilance rizik jak struktura, tak váha jednotlivých faktorů. Veřejné rozpočty mohou ve střednědobém horizontu ovlivnit makroekonomickou rovnováhu. Vývoj rozpočtů na první pohled nezakládá příliš velké obavy. Druhý pohled je však dramatičtější. Vláda vstupuje do řady nestandardních závazků, jejichž vliv na ekonomiku se bude postupně projevovat. Pokud dojde k urychlení trendu oživení, hrozí nebezpečí reprodukce některých problémů z poloviny devadesátých let. Fiskální politika bude namísto stabilizující role působit směrem k prohloubení cyklu. V tomto smyslu doporučuje s předstihem zdůraznit potřebu koordinace hospodářských politik. Podporuje oba návrhy měnově-politických opatření uvedených v SZ: ponechat sazby na stávající výši a zvažovat devizové intervence. Současná situace ale není vhodná k intervencím na trhu ani ke slovním intervencím. Vrch. řed. Hrnčíř: Ze SZ vyplývá, že dochází k akcelerujícímu oživení a současně se udržuje nízko-inflační prostředí. Korekce projekce ekonomického růstu v řádu jednoho procenta odráží nově dostupné informace. Je možné pracovat se dvěma hypotézami o tom, které faktory oživení motivují. Za prvé je možno uvažovat, že domácí nabídka je relativně citlivá na zahraniční poptávku. Za druhé je možno uvažovat, že kapacita ekonomiky roste, zejména pod vlivem přímých zahraničních investic. Obě hypotézy mají rozdílné implikace pro rovnovážný vývoj ekonomiky. Je nutno analyzovat, do jaké míry je ekonomika natolik rigidní, že rychlejší oživení (než se čekalo) může vyvolat nerovnovážné tendence, například na běžném účtu. Cenový vývoj dosáhl jakéhosi stropu a nyní je možno očekávat spíše kolísání kolem dosažené hladiny než další akceleraci. Projeví se přenos pohybu cen ropy. Dosud nejde o obecný inflační pohyb, ale o korekci dílčích segmentů cenového indexu. Dostáváme se však do zlomového bodu. Pokud se kapacita ekonomiky nedokáže přizpůsobit přechodu k rychlejšímu oživení, začnou se realizovat rizika (inflačního vývoje a deficitu běžného účtu) směrem nahoru. Podstatná je otázka veřejných financí. Problém mixu hospodářských politik nabude ve střednědobém horizontu většího významu. S tím souvisí i otázka kurzového vývoje. Určité tolerování nominálního a reálného zhodnocování kurzu má své meze. Kurz bude ovlivňován nejen fundamentálními veličinami, ale také mezinárodním vývojem. Bylo by dobré připomenout společný závazek centrální banky a vlády koordinovat hospodářské politiky a roli privatizačního účtu. Udržení hospodářského oživení bude možné jen pokud se neobnoví vnější nerovnováha. Souhlasí s návrhem měnověpolitického opatření ponechat sazby na stávající výši. V případě setrvalého zhodnocování kurzu navrhuje zvážit intervence. Vrch. řed. Niedermayer: Údaje o HDP a většina ostatních indikátorů ukazují na dynamizaci ekonomického růstu. Rostou mzdy i zaměstnanost. Je třeba pozorně sledovat mezinárodní vývoj. Mezinárodní ceny surovin jsou volatilní. Obdobně volatilní jsou ceny potravin. Je třeba se rozhodnout o signálu, jaký vyšleme o sazbách a o kurzu. Není zřejmě problém se shodnout, že inflace je pod kontrolou a domácí tlaky nejsou přítomny. V budoucnu bude vnější prostředí působit pozitivně a stabilně. Problémem budoucího výhledu je vyhodnotit interakci agregované poptávky a nabídky. Pokud se nabídka nepřizpůsobí urychlené poptávce, může dojít k oživení vnější nerovnováhy a k akceleraci inflace. Pokud se přizpůsobí, problémy s inflací nebudou a poroste čistý export. Oba scénáře je možno podložit argumenty a je obtížné přisoudit jim relativní pravděpodobnost. Je třeba vyslat signál směrem k veřejnosti, že centrální banka má měnové nástroje pevně v rukou, a směrem k vládě, že je třeba držet se dohod o koordinaci hospodářských 3

politik. Souhlasí s doporučením neměnit sazby, ale vidí tightening bias. Pokud dojde ke zpřísnění, pak raději zvolit dříve menší krok, než později krok výraznější. Nejobtížnějším faktorem k vyhodnocení je kurz, který je nyní příliš volatilní. Proto není možno očekávat, že by kurz odehrál část zpřísnění nebo zmírnění měnových podmínek. Upozorňuje, že při vyhodnocování kurzového vývoje dochází k podobnému problému jako u ekonomického růstu. Řada drobných korekcí dává v souhrnu 5% zhodnocení. Je třeba diskutovat, podle jakého kriteria se rozhodnout pro případné intervence. Navrhuje vyslat během tiskové konference signál, že kurz je silný. Viceguv. Tůma: Tlumočí nejprve stanovisko pana guvernéra Tošovského, který souhlasí s návrhem neměnit sazby a přiklání se k pozdější diskusi o intervencích. V současnosti dochází ke konverzi měny ze strany vlády, která by byla vzhledem k intervencím kontraproduktivní. Bankovní sektor nebude mít zřejmě stimulující vliv na poptávku. Viceguv. Tůma: Ve vlastním stanovisku nejprve podotýká, že stanovisko guvernéra je vlastně odpovědí na otázku vrch. řed. Niedermayera. Diskuse o intervencích může proběhnou teprve po odeznění vlivu jednorázové vládní transakce na devizovém trhu. Shrnuje předchozí diskusi takto: centrální banka činí korekci projekce růstu HDP na základě zaregistrovaných signálů oživení a na základě nových údajů o HDP. Rizika jsou asymetrická, proto se v predikčním intervalu přikláníme k horní mezi. Opačným směrem jdou signály vyslané slabou stavební výrobu a zpomalením M2. Inflace je zatím pod kontrolou a je v souladu s cílem pro rok 2001. Stávající situace v sobě skrývá rizika vnější nerovnováhy v napojení na HDP a také inflační rizika. Pozorně budeme sledovat vývoj cen ropy a volatilní ceny potravin. V oblasti kurzu je třeba odkázat se na dohodu s vládou o koordinaci hospodářských politik v období přílivu kapitálu a realizovat logiku privatizačního účtu. Ve střednědobém horizontu je rizikovým faktorem fiskální vývoj. Narůstá strukturální deficit a také angažovanost vlády v nestandardních operacích. Souhlasí s návrhem opatření. 2. Úkoly Jako úkol bylo zadáno připravit analýzu vývoje běžného účtu do některé z dalších situačních zpráv. Dále byla dána lhůta dvou měsíců na zpracování krátkého materiálu na téma financování veřejného dluhu. Nad materiálem bude svolána diskuse expertů a bude zváženo, zda centrální banka nedoporučí vládě určitou strategii financování veřejného dluhu. 3. Rozhodnutí Bankovní rada rozhodla jednomyslně ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repooperace ČNB na stávající úrovni (5,25%). 4. Pilotní verze Závěrečných prohlášení (Final Statements) Viceguv. Tůma: Hlasuje pro ponechání sazeb na stávající výši. Korigovanou projekci růstu HDP vidí jako asymetrickou, v predikčním intervalu se přiklání k horní mezi. Inflace je zatím pod kontrolou a je v souladu s cílem pro rok 2001. Možné urychlení růstu v sobě skrývá rizika vnější nerovnováhy v napojení na HDP a také inflační rizika. Navrhuje diskutovat intervence po odeznění vlivu jednorázových vládních transakcí na devizovém trhu. 4

Vrch. řed. Hrnčíř: Hlasuje pro ponechání sazeb na stávající výši. Dochází k akcelerujícímu oživení a současně se udržuje nízko-inflační prostředí. Je třeba analyzovat, do jaké míry je ekonomika natolik rigidní, že rychlejší oživení může vyvolat nerovnovážné tendence, například na běžném účtu. Koordinace hospodářských politik by měla předejít nadměrnému zhodnocování kurzu. V případě setrvalého zhodnocování kurzu navrhuje zvážit intervence. Vrch. řed. Niedermayer: Hlasuje pro ponechání sazeb na stávající výši. Ekonomický růst se dynamizuje. Inflace je pod kontrolou a domácí tlaky nejsou přítomny. Ale pro budoucí rozhodování existuje tightening bias. Pro případné zpřísňování upřednostňuje menší a včasné změny úrokových sazeb. Je třeba diskutovat, podle jakého kriteria se rozhodnout k případným intervencím. Navrhuje vyslat během tiskové konference signál, že kurz je silný. Vrch. řed. Štěpánek: Hlasuje pro ponechání sazeb na stávající výši. Dynamika oživení se urychluje. Zároveň se mění bilance rizik. Pokud dojde k urychlení trendu oživení, hrozí nebezpečí reprodukce některých problémů z poloviny devadesátých let. Fiskální politika bude namísto stabilizující role působit směrem k prohloubení cyklu. Doporučuje zdůraznit potřebu koordinace hospodářských politik s předstihem. Současná situace není vhodná k intervencím na trhu ani ke slovním intervencím. 5