Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky. Ruský jazyk a literatura. Radka Mičeková

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Ruský jazyk a literatura Radka Mičeková Srovnání ruských a českých substandardních jazykových prostředků v oblasti trávení volného času Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Špačková, Ph.D. 2017

Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Stanislavy Špačkové, Ph.D. pouze s použitím zdrojů, které uvádím v seznamu použité literatury.. Podpis autora práce

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala mé vedoucí práce, Mgr. Stanislavě Špačkové, Ph.D., za vstřícnost, ochotu, cenné připomínky a rady v průběhu psaní diplomové práce a také rodině, Danuš a přátelům za podporu.

Obsah Úvod... 6 I. TEORETICKÁ ČÁST... 9 1. Jazykový systém... 9 1.1. Stratifikace českého jazyka... 10 1.3. Substandardní jazykové prostředky... 15 1.3.1. Slang... 16 1.3.2. Argot... 19 2. Sociolekt... 20 2.1. Sociolekt mládeže... 23 3. Tvorba slovní zásoby mládeže... 24 3.1. Odvozování... 25 3.2. Skládání... 27 3.3. Zkracování... 28 3.4. Přejímání... 29 3.4.1. Přejímání z cizích jazyků... 29 3.5. Metafora... 31 4. Volný čas... 32 4.1. Trávení volného času ruská mládež... 33 4.2. Trávení volného času česká mládež... 34 II. PRAKTICKÁ ČÁST... 36 1. Transpoziční postupy... 37 1.1. Tvoření lexikálních jednotek odvozováním... 37 1.1.1. Podstatná jména... 37 1.1.2. Slovesa... 47 1.2. Tvoření lexikálních jednotek skládáním... 52 1.3. Tvoření lexikálních jednotek zkracováním... 53 2. Transformační postupy... 56 2.1. Tvoření lexikálních jednotek přejímáním z cizích jazyků... 56 2.2. Tvoření lexikálních jednotek metaforou... 58 ZÁVĚR... 63 РЕЗЮМЕ... 69 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 80 SEZNAM GRAFŮ... 84

PŘÍLOHY... 85 Příloha č. 1 Slovník... 85 České slangové výrazy... 85 Ruské slangové výrazy... 95 Příloha č. 2 Dotazník v českém jazyce... 103 Příloha č. 3 Dotazník v ruském jazyce... 109 Příloha č. 4 Ukázka vyplněného dotazníku v českém jazyce... 116 Příloha č. 5 Ukázka vyplněného dotazníku v ruském jazyce... 123

Úvod Jazyk, jako významný komunikační prostředek, je živým organizmem, který musí pružně reagovat na změny ve společnosti a přizpůsobovat se jeho uživatelům. Jak se v průběhu dějin vyvíjela společnost, vyvíjel se i jazyk. Čím je svět složitější, tím je potřeba pružněji reagovat, aby byl jazyk schopný vyjádřit pocity, myšlenky nebo přání lidí. Takovým způsobem pak vznikají různé jazykové variety spolu se specifickým lexikem, často srozumitelným pouze pro určité skupiny uživatel daného jazyka. Takovou skupinou je určitě i mládež, která si vytvořila specifické lexikum, jehož záměrem je vyjádření aktuálních potřeb této skupiny, ale také využití flexibility a tvárnosti jazyka. Jazyk mládeže je dynamický, živý a neustále se rozvíjející, proto není zcela jednoduché zachytit a důkladně popsat jeho aktuální stav. Toto téma mládežnicky slang, je proto lákavé nejen pro samotné uživatele jazyka, ale také pro lingvisty. V současné době existuje několik odborných prací zkoumajících mluvu mládeže v různých oblastech, například internetový slang mládeže, školní slang mládeže, sportovní slang mládeže nebo slang mládeže obecně. Témě volného času není příliš prozkoumáno, a toho důvodu jsem se rozhodla zaměřit právě na oblast substandardních jazykových prostředků v oblasti volného času. Cílem předkládané magisterské diplomové práce s názvem Srovnání ruských a českých substandardních jazykových prostředků je nahlédnutí do problematiky specifického jazykového prostředí. Hlavním předmětem je analýza slovotvorného postupu substandardních jazykových útvarů a následně vzájemné porovnání procesu tvorby slangové lexikální zásoby v české a ruské mluvě mládeže. Výsledkem dané analýzy má být zjištění, jestli lexikální zásoba ruské a české mládeže v oblasti volného času vzniká stejným způsobem, nebo se v jednotlivých jazycích jako nejproduktivnější způsoby tvorby slov jeví zcela odlišné postupy. Práce se skládá z teoretické a praktické části, která je v závěru doplněna o slovník a přílohy. Úvod teoretické části je věnován jazykovému systému. Na základě odborné literatury je čtenář obeznámen se stratifikací českého i ruského jazyka. Kapitoly uvádějí základní informace o vymezení jednotlivých útvarů národního jazyka. V rámci českého jazyka jsou to spisovné a nespisovné útvary. Pro český jazyk je charakteristická také obecná čeština jako dominantní interdialekt, přesahující svou funkční sféru, která je užívána jako jazyk běžné komunikace. V ruském jazyce hovoříme také o útvarech spisovných a nespisovných. 6

V ruském jazyce se setkáváme s pojmem просторечие, 1 který není vymezen teritoriálně nebo sociálně, spíše stojí na jejich pomezí. Pro ruský jazyk je příznačná také hovorová ruština, která je blízká obecné mluvě. Užívá se především v ústním vyjadřování, je spontánnější a uvolněnější. Obsahem této kapitoly je i charakterizace substandarních jazykových prostředků, čili slangu, profesní mluvy a argotu. Druhá kapitola teoretické části hovoří o sociolektu jako o živém a neustále se vyvíjejícím jazyku, který v sobě ukrývá soubor jazykových zvláštností. Nespisovnost, expresivita, pojmová diferenciace, motivovanost slangových výrazů a stav odborné terminologie jsou charakteristické jazykové aspekty sociolektu. Mimojazykové aspekty sociolektu nahlížejí na jeho vlastnosti z hlediska črtů uživatelů sociolektu, jako je například sociální složení skupiny, její stáří, tradice, prostředí nebo psychické faktory. Uvedená kapitola uvádí i charakteristické črty sociolektu mládeže, která rychle obměňuje svůj jazyk a doplní ho nejen o prvky argotu, obecného jazyka, zhrubělých slov, ale také o výrazy přejaté z cizích jazyků. Jednou z nosných částí této práce je předposlední kapitola teoretické části, zabývající se slovotvornými postupy, užívanými při tvoření slangového lexika. Postupy vzniku lexika jsou vymezeny z hlediska různých autorů ve vzájemném porovnání. Pro účely této diplomové práce je využita klasifikace J. Hubáčka, 2 který představuje postupy transformační (odvozování, skládání, zkracování) a transpoziční (metonymizace a metaforizace, spojování slov, přejímání slov z cizích jazyků). Poslední kapitola teoretické části pojednává o vymezení termínu volný čas. Trávení volného času u mládeže se liší od trávení volného času u starší generace. Mladí lidé, zejména v pubertě, ve snaze někam patřit utvářejí skupinky, které ovlivňují nejen jejich způsoby trávení volného času ale také jejich slovní zásobu, kterou potřebují k vyjádření aktuálních potřeb, emocí a stavu. Kapitola také pojednává o rozdílech ve způsobu trávení volného času u ruské a české mládeže. Praktická část diplomové práce je zaměřena na analýzu slovotvorných postupů užívaných v mluvě české a ruské mládeže při tvorbě slangových výrazů. Jedná se o specifickou oblast života mládeže trávení volného času. Zdrojem analýzy je lexikální 1 Termín просторечие nemá v překladových slovnících jednotný způsob překladu do českého jazyka. V dané diplomové práci jsme zvolili pro ruský termín просторечие v českém jazyce termín obecná mluva. 2 HUBÁČEK, Jaroslav. Malý slovník českých slangů. Ostrava: Profil, 1988, s. 14. 7

materiál získaný pomocí dotazníkového šetření v české a ruské variantě, vyplněn žáky a studenty ve věku 16-25 let studujících na středních a vysokých školách v Brně, Ostravě a Moskvě. Lexikální materiál je doplněn o slovní zásobu získanou z internetových stránek zaměřených na vzájemnou komunikaci mezi mladými lidmi. Takový postup byl zvolen pro doplnění lexika užívaného v jeho přirozeném prostředí. V rámci analýzy slovotvorných postupů vycházíme z již opomenuté kategorizace J. Hubáčka. Závěr práce tvoří slovník s přílohami. Slovník je rozdělen na dvě části slovník českých slangových výrazů a slovník ruských slangových výrazů, poskytující plnou lexikální zásobu získanou z dotazníkového šetření a internetových stránek. Příloha obsahuje také vzory dotazníku v české a ruské variantě, doplněných o ukázky vyplněných dotazníků v obou jazycích. 8

I. TEORETICKÁ ČÁST 1. Jazykový systém Jazyk je prostředkem pro sdělování myšlenek o různých skutečnostech, pocitech, emocích. Vývoj jazyka je dynamickým jevem, úzce spjatým s vývojem společnosti, která je na jeho existenci závislá. Vývoj společnosti jde ruku v ruce s vývojem jazyka, který odráží historické období a vytváří tak vnitřní strukturu jazyka. A jak se vyvíjí společnost, tak se vyvíjí i jazyk, který se vnitřně diferencuje dle potřeb svých uživatelů. Každá vrstva společnosti pak využívá takovou formu jazyka, která je jí vlastní, se kterou je schopna vyjádřit své aktuální potřeby nebo stavy. Jazyk je zrcadlem společnosti odráží se v něm její aktuální potřeby a sociální rozmanitost. Jazyk se neustále vyvíjí, a přestože je společný celému národu, není zcela homogenní. Variabilita a rozmanitost jazyka je ovlivněna různými faktory, ku příkladu vzděláním, pohlavím, věkem, bydlištěm, společnými zájmy nebo sociálním statusem nebo rolí. 3 Vzájemnou komunikací mezi členy uzavřené skupiny pak vznikaly různé řečové návyky nebo variety jazyka a vedly ke vzniku speciálního jazykového lexika. Tak jako může být nesrozumitelný jazyk pro obyvatelé různých oblastí, tak i jazyk starší generace je těžko dešifrovatelný pro mládež a naopak. Jazyk není jednoduchým systémem, nýbrž složitým a vícevrstevným organizmem, sloužícím ke komunikačním potřebám svých uživatelů. Vícero vrstev jazyka se projevuje v jednotlivých jazykových útvarech, které vystupují v různé podobě - spisovné nebo nespisovné (například dialekty, slangy, argot), užívané v mluvené nebo psané formě. 4 Spisovný jazyk je kodifikovaným útvarem, který má v jazykovém systému vedoucí pozici. Spisovná slova se užívají v různých oblastech života, a proto jsou známa všem nositelům jazyka. Nespisovná slova však v porovnání se spisovnými užívá často jenom určitá skupina lidí, v závislosti například od jejich sociálního statusu, zájmů nebo teritoriálního území. Proto o nich můžeme mluvit jako o slovech s omezenou sférou užití. Neustálý vzájemný kontakt mezi těmito formami způsobuje určité prolínání se, kde útvary nespisovného jazyka, 3 ЛАПТЕВА, Ольга Алексеевна. Теория современного русского литературного языка. Москва: Высшая школа, 2003, с. 102. 4 BEČKA, Josef Václav. Česká stylistika. Praha: Academia, 1992, s. 8. 9

díky svému častému užívaní, postupně přechází do spisovného jazyka. Slova se dále navzájem mohou lišit způsobem tvoření, jejich funkcí a způsobem užívání. 1.1. Stratifikace českého jazyka Současná čeština, jako národní jazyk Čechů, je tvořena souborem různých forem a variant rozdílně vyžívaných v různých komunikačních situacích. Díky své mnohovrstevnosti tak představuje ve svém celku polyfunkční útvar, sloužící všem svým uživatelům dle různých potřeb a situací. Tento složitý útvar se dělí na podsystémy neboli strukturní variety jazyka, přičemž každá je charakteristická lexikálními, hláskovými a morfologickými rysy. Tyto variety jsou uspořádané horizontálně a vertikálně. Horizontální členění označujeme také pojmem diferenciace a mluvíme o rozlišení z hlediska regionálního nebo teritoriálního členění. Stratifikací se označuje vertikální členění, které označuje dělení z hlediska sociálního a funkčního aspektu. 5 Dle Jedličky se v rámci jazykového společenství vydělují dva útvary národní spisovný jazyk (spolu s hovorovým jazykem) a dialekty. Mezi těmito útvary pak existuje ještě běžně mluvený jazyk, známý také jako obecná čeština, sloužící pro obyčejný dorozumívací styk, který je variabilní a není omezen regionálně (tak jako například dialekt). 6 Hubáček pro vnitrojazyčné členění uvádí více specifických jazykových útvarů, kterých se v dané diplomové práci budeme držet, jsou to spisovný jazyk, interdialekty (kam spadá také obecná čeština jako nejvyšší forma interdialektů), dialekty, slang a argot. 7 Nejdůležitější, nejvariabilnější, nejprestižnější a nejvyužívanější varietou češtiny je jazyk spisovný, který se označuje také termínem standard, jenž je nástrojem civilizace, vzdělanosti a národní kultury a má celonárodní platnost, kodifikovanost, funkční stylovou diferenciaci. 8 Spisovný jazyk se realizuje pomocí spisovných slov, která jsou součástí normy spisovného jazyka a která jsou kodifikována v normativních příručkách (zejména v mluvnicích, slovnících a různých příručkách). Jde o reprezentativní formu jazyka, spisovný jazyk je jazykem oficiálního sdělování, schopným vyjádřit i nejsložitější odborné a vědecké pojmy a jejich vztahy. 9 Sdělení ve spisovném jazyce jsou kompaktnější a propracovanější pro mnohem rozvinutější složku výrazů ve slovní zásobě, slovotvorbě 5 JEDLIČKA, Alois. Spisovný jazyk v současné komunikaci. Praha: Universita Karlova, 1974, s. 15. 6 Ibid, s. 15-16. 7 HUBÁČEK, Jaroslav. Malý slovník českých slangů. Ostrava: Profil, 1988, s. 21-22. 8 JEDLIČKA, Alois. Spisovný jazyk v současné komunikaci. Praha: Universita Karlova, 1974, s. 19. 9 DANEŠ, František. Český jazyk na přelomu tisíciletí. Praha: Akademie, 1997, s. 162. 10

nebo frazeologii, než je tomu v nespisovném jazyce. V. Šmilauer poukazuje na nutnost akcelerace spisovného jazyka směrem k zachování svého jádra, ale i směrem k uspokojení současných potřeb uživatelů musí udržovat souvislost s jazykem předcházejícím ( ) a musí být ustálen, aby mohl dobře plnit svou funkci nástroje dorozumění. Z druhé strany se musí přizpůsobit měnícím se vyjadřovacím potřebám, nejen intelektuálním, ale i citovým. 10 Spisovný jazyk může přijímat i výrazy z nespisovného jazyka, které častým užíváním přestávají být postupně pociťovány jako nespisovné. Spisovný jazyk se dělí na knižní, neutrální a hovorovou vrstvu. 11 Pro oficiální písemné projevy se užívají výrazy knižní vrstvy. Hovorové výrazové prostředky vystupují v běžné mluvě a vyznačují se spontánností nebo expresivitou. Na pomezí mezi oběma útvary vystupuje neutrální vrstva obsahující stylisticky bezpříznakové výrazy. I když spisovný jazyk může vystupovat v různých komunikačních sférách, neznamená to, že ho používají všichni mluvčí. Nespisovné jazykové útvary jsou mnohem diferencovanější nežli spisovné. Dělí se na základě dvou kritérií horizontálních a vertikálních. S různorodostí teritoriálních dialektů, nebo nářečí a interdialektů nadnářečí, se setkáváme v rámci horizontálního členění jazyka, které se prolíná i s členěním vertikálním. Pro pozici nářečí v současné jazykové situaci je významné to, že spojuje příslušníky místní komunity bez ohledu na sociální rozdíly, a to do značné míry i věkové skupiny. 12 Typickým znakem dialektů je jejich sociální podmíněnost, jejich uživatelé totiž tvoří určitou sociální skupinu omezenou geografickým územím. Tato lexikální zásoba se přejímá z generace na generaci, ale ne komplexně. Dialekty jsou v současné době užívané především v ústní formě, i proto některé jevy postupně zanikají a další generace už není schopna porozumět slovům generace předchozí. Norma dialektů není kodifikována a je zachycena pouze v nářečních monografiích. V Česku se setkáváme se čtyřmi skupinami nářečí vzniklými na základě jazykové příbuznosti, a to české, středomoravské, slezské a východomoravské nářečí. 13 Postupným propojováním nářečí a spisovného jazyka, spolu s následným stíráním rozdílů, vzniká 10 ŠMILAUER, Vladimír. Nauka o českém jazyku. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972, s. 21-22. 11 HRBÁČEK, Josef. Úvod do studia českého jazyka. Praha: Karolinum, 1995, s. 61-65. 12 KRČMOVÁ, Marie. Současná běžná mluva v českých zemích. In: DANEŠ, František. Český jazyk na přelomu tisíciletí. Praha: Academia, 1997. s. 163. 13 HUBÁČEK, Jaroslav, Jana SVOBODOVÁ a Eva JANDOVÁ. Čeština pro učitele. Opava: VADEMECUM, 1998, s. 22-23. 11

nadnářečí, neboli interdialekt. Interdialekt představuje nejvyšší vývojové stadium tradičních teritoriálních dialektů se značně rozsáhlejší územní platností. 14 Nejužívanějším útvarem, sloužícím k běžnému dorozumívání je obecná čeština, která je v Česku dále specifikovaná dle územních částí. V západní části území se promítá její silný vliv tady je útvarem tvořícím základ běžné mluvy, na východě území také ovlivňuje běžnou mluvu, ale do popředí se tady dostávají moravská a slezská nářečí a interdialekty. 15 Obecná čeština je dominantním interdialektem v dvojím charakteru je to útvar národního jazyka jednak ryze interdialektového typu (v Čechách a na západní Moravě), jednak typu standardu s vyšší komunikační funkcí. 16 Obecná čeština přesahuje svou funkční sféru a proniká do psané a veřejné mediální komunikace. Je užívaná ve funkci jazyka běžné komunikace, ve kterém se spolu s ní mísí také slangové a hovorové výrazy. Postupně ztratila svou oblastní příznakovost. Její užívání není indikátorem příslušnosti k sociální vrstvě nebo teritoriálnímu území, zároveň však nedisponuje jednotnou podobou. Do jazykové soustavy řadíme i sociolekty, neboli poloútvary (slang, profesní mluva, argot). Pomocí souboru lexikálních nebo frazeologických prostředků členové určitých sociálních skupin sdílejí společné zájmy nebo činnosti. Takové užívání posiluje vazby členů těchto skupin nebo šifrují význam sdělení před nečleny skupiny. Se sociolekty se setkáváme primárně v řeči mluvené, ale se svým specifickým významem jsou cíleně využívány i v umělecké literatuře a veřejných projevech. 17 Sociolekty se vydělují na dvě skupiny slang a argot. Argot neboli tajná mluva, byl užíván především pro utajení informací před společností v nižších společenských vrstvách, tedy společnosti vězňů, zlodějů, prostitutek. V rámci slangu jsou diferencovány dvě skupiny slang zájmových skupin a profesní mluva, které se navzájem dle Hubáčka odlišují svou funkcí a charakterem. 18 O sociolektech hlouběji pojednává kapitola 1.3. této práce. 1.2. Stratifikace ruského jazyka Ruský národní jazyk se skládá ze spisovného nebo literárního jazyka (литературный язык), obecného jazyka, obecné mluvy (просторечие), dialektů jako teritoriálně 14 CHLOUPEK, Jan. Dichotomie spisovnosti a nespisovnosti. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1986, s. 11. 15 ČECHOVÁ, Marie, Marie KRČMOVÁ a Eva MINÁŘOVÁ. Současná stylistika. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008, s. 59. 16 CHLOUPEK, Jan. Dichotomie spisovnosti a nespisovnosti. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1986, s. 11. 17 ČECHOVÁ, Marie, Marie KRČMOVÁ a Eva MINÁŘOVÁ. Současná stylistika. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008, s. 60. 18 HUBÁČEK, Jaroslav. O českých slanzích. Ostrava: Profil, 1979, s. 16 12

diferencovných jazykových útvarů (диалекты) a sociálně diferencovaných jazykových útvarů (жаргонизмы). 19 Podobně jako v češtině, tak i v ruském jazyce je nejprestižnější formou jazyka spisovný jazyk, který je normován a kodifikován. Spisovný jazyk, jak již bylo řečeno, se v ruštine označuje jako литературный язык, kdy byl z historického hlediska původně užíván pro písemnou formu, tj. jako jazyk literatury. Dnes je také využíván primárně v oficiálních dokumentech, písemné komunikaci, vědě, publicistice. Teritoriální dialekty se v ruské jazykovědě současně s termínem диалект označují také termínem наречие nebo говор. Na území Ruska se vyčleňují tři skupiny nářečí севернорусское, южнорусское, среднерусское. 20 Podobně jako v českém jazyce, tak i v ruském jazykovém systému vznikly interdialekty stírající rozdíly mezi jednotlivými nářečími. Dialekty si v Rusku uchovávají důležitou funkci v komunikaci. Je to spojeno se zachováváním kulturních tradic a zvyků, které se vážou na jazyk užívání u obyvatel žijících ve vesnicích. Obecná mluva просторечие není na rozdíl od ostatních útvarů v současnosti vymezena sociálně nebo teritoriálně, dá se říci, že spíše stojí na jejich pomezí. V minulosti obecný jazyk užívali nevzdělaní lidé, protože se vyvíjel z mluvy měšťanstva a obyčejných lidí na vesnicích. Prostorečije bylo považováno za sníženou, hrubší a expresivní variantu hovorového jazyka. 21 Dnes je však oblíbenou variantou nejen pro publicistiku, ale setkáme se s jeho využitím také u vzdělaných lidí. Jeho hlavní výhodou je právě jeho expresivita schopna zaujmout a vyjádřit potřebná stanoviska. Tato oblast obsahuje také frazémy, např. болтать языком, валяться со смеху, куда крывая вывезет. 22 V současné době se do popředí dostáva také hovorová ruština (разговорная реч), která je živou a neustále se vyvíjející formou spisovného jazyka. Užívá se v ústním vyjadřování, je uvolněnější a spontánnější. Definice a vymezení hovorové ruštiny i navzdory užívání tohoto termínu od 60. let není zcela přesné. Dle O. B. Sirotinové je hovorová ruština 19 ЛАПТЕВА, Ольга Алексеевна. Теория современного русского литературного языка. Москва: Высшая школа, 2003, с. 64. 20 ЛАПТЕВА, Ольга Алексеевна. Теория современного русского литературного языка. Москва: Высшая школа, 2003, с. 86-87. 21 ГОРШКОВ, Александр Иванович. Русская стилистика. Стилистика текста и функциональная стилистика: учеб. пособие для студентов педагогических университетов и гуманитарных вузов. Москва: Астрель, 2006, с. 39. 22 Ibid, s. 305. 13

...устная литературная форма непосредственного общения, 23 na rozdíl od E. Zemské, dle níž je hovorová ruština одна из двух разновидностей литературного языка, непринужденная речь носителей литературного языка. 24 Hovorové lexikum je blízké obecné mluvě. Hranici mezi těmito varianty je těžké explicitně vymezit, jde spíše o úkol jednotlivce v rámci jeho stylistického cítění. Lexikum obecné mluvy se však jednoznačně jeví hrubějším, expresivnějším a s větší dávkou ironie než je tomu u hovorového lexika. Znakem hovorové řeči je mnohem volnější slovosled, než v spisovném jazyce. Mluvčí ve svém projevu pro zdůraznění významu slov nebo části věty užívají částice (Вот эту я взяла книгу), zájmena (За нами такая очередь!; Она у вас такая умница, такая лапочка) 25 pro větší expresi vícenásobné opakování slov (Нам очень-очень понравилось; Она была грустная-грустная сегодня). Typické je také užití podstatného jména v nominativu v pozici na začátku výpovědi, čímž se také zvyšuje expresivita výpovědi, např. Полотенце принеси чистоe; Шапка не видел где моя? 26 V hovorové ruštině je možné zaznamenat звательный падеж lat. vocativus, využívaný pro oslovení, např. Тань, Катюш, Миш. K užití zdrobnělin dochází mnohonásobně ve větší míře než v češtině (прочтите страничку, ему два годика, дайте справочку). 27 Univerbizací se tvoří ze sousloví nová slova mající nespisovný a hovorový charakter. Nejproduktivnějšími sufixy se v hovorové ruštině jeví -ка (зачетная книжка зачетка, гречневая крупа гречка, пятиэтажный дом пятиэтажка), -ха/ша (кассирша, врачиха). 28 Ruský jazyk obsahuje také sociálně diferencované útvary, které jsou podmíněné sociálními faktory. Do této skupiny patří slang, argot a profesní mluva. Slang je charakteristický pro členy subkultury, kteří pro obyčejné slovo tvoří synonyma s cílem 23 СИРОТИНИНА, Ольга Борисовна. Современная разговорная речь и еe особенности. Москва, 1974, с. 373. 24 ЗЕМСКАЯ, Eлена Aндреевна и Дмитрий Николаевич ШМЕЛЕВ. Городское просторечие: проблемы изучения / сб. статей. Москва: Наука, 1984, с. 5. 25 Энциклопедия кругосвет. Универсальная научно-популярная онлайн-энциклопедия. Разговорная речь. [online] 2017. [cit. 2017-10-08]. Dostupný z: http://www.krugosvet.ru/enc/gumanitarnye_nauki/lingvistika.html. 26 Энциклопедия кругосвет. Универсальная научно-популярная онлайн-энциклопедия. Разговорная речь. [online] 2017. [cit. 2017-10-08]. Dostupný z: http://www.krugosvet.ru/enc/gumanitarnye_nauki/lingvistika.html. 27 БОНДАЛЕТОВ, Василий Данилович. Стилистика русского языка (под редакцией Н. М. Шанского). Ленинград: Просвещение, 1982, с. 256. 28 Энциклопедия кругосвет. Универсальная научно-популярная онлайн-энциклопедия. Разговорная речь. [online] 2017. [cit. 2017-10-08]. Dostupný z: http://www.krugosvet.ru/enc/gumanitarnye_nauki/lingvistika.html. 14

odlišení se od ostatních členů společenství. Nižší sociální vrstvy společnosti užívají argot kódují slova v rámci lexikální stránky s cílem izolace jejich skupiny. Taktéž profesní mluva je jazykem určité skupiny, která je propojena po profesní nebo zájmové stránce. S rozvojem techniky a doby se mění i ruský národní jazyk. Francouzština, jako jazyk vědy, postupně opustila své postavení a nahradila ji angličtina, postupně pronikající do všech jazyků světa. Nově vzniklá slova jsou užívaná převážně mladší generací, ke které se dostávají přes sociální sítě, internet nebo televizi. Tato slova vznikají odvozováním přidáváním sufixů a afixů, a zároveň se přepisují z latinky do azbuky, čili se transkribují, následkem čehož se pak skloňují podle pravidel ruského jazyka, např. засейфить (angl. to save uložit, uchovat), загуглить (angl. google hledat na webové stránce Google), майлить (angl. to mail posílat zprávu přes elektronickou schránku), лайкать (angl. to like to se líbí), стаффы (angl. stuff věc, majetek, zaměstnanec). Přejatá slova jsou jedním ze způsobu mluvy mládeže a tvoří základ slangu této dospívající generace. 1.3. Substandardní jazykové prostředky Jak již bylo řečeno, jazyk je složitý organizmus složený z různých vrstev. Zatímco většina stylů, užívaných v oficiální komunikaci, má spisovnou formu, některé styly v sobě obsahují také substandardní výrazové prostředky. Tyto prostředky pocházejí z různých vrstev jazyka, mají především mluvenou podobu a jsou typické odklonem od jazykových norem, tedy nemají kodifikovanou podobu. Jejich uživatelé se často liší nebo se chtějí lišit od společnosti, a proto se už pro ně spisovný jazyk stává bezvýrazným a nejeví se dále prioritním. V jazyku tak vznikají nové postupy, díky kterým mohou řeč zkrášlit nebo lépe vyjádřit svojí specifickou potřebu vyjádření se. I tady dochází k postupnému prolínání z převažující mluvené podoby se nespisovné výrazové prostředky postupně dostávají do formy psané, a to nejen v soukromé korespondenci, ale i v literatuře, nejen pro ozvláštnění textu, ale také pro přiblížení se publiku. Substandardní jazykové vrstvy můžeme dle Z. Hladké dělit z několika hledisek, podobně jako je tomu při dělení jazykového systému, a to: - z hlediska členění vertikálního (diferenciace sociální a funkční) profesní mluva, slang, argot, 15

- z hlediska členění horizontálního (diferenciace teritoriální) dialektismy, regionalismy, etnografismy, - z hlediska časové platnosti archaismy, historismy a neologismy, - z hlediska expresivnosti kladně zabarvená slova (eufemismy, familiární slova, dětská slova, hypokoristika) a záporně zabarvená slova (pejorativa, vulgarismy, dysfemismy, augmentativa). 29 Poskytnout jednoznačnou klasifikaci jednotlivých vrstev se však může jevit jako problém. Tyto vrstvy nejsou uzavřené, a proto se navzájem mezi sebou ovlivňují, prolínají a doplňují, ku příkladu některé slangové výrazy vznikly popularizací a zdomácněním výrazu argotu. 1.3.1. Slang Slang patří mezi mladé jazykové útvary. Zatímco pro českou jazykovědu je tento termín příznačný, v ruské se více uplatňuje označení žargon, vzhledem k orientaci na francouzskou tradici. 30 Vymezit a jednoznačně určit definici tohoto pojmu je úkol nelehký. V širším smyslu se pak rozlišují slangy profesionální a zájmové, nebo skupinové, 31 v užším smyslu je slang pouze řečí mládeže se společným zájmem. 32 J. Suk charakterizuje slang jako mluvu skupinovou, mající zvláštní lexikální rejstřík, označující především předměty, osoby, jevy atd. pro život mimo skupinu netypické, sloužící pro komunikaci uvnitř skupiny a často i k vydělení dané skupiny od ostatní společnosti, tedy mající funkci integrující. Kromě zvláštní slovní zásoby lze i zřídka hovořit o zvláštních gramatických a tvaroslovných jevech. 33 Dle A. Kellnera je užívání slangu vázáno pouze na určitý okruh lidí tvořící uzavřenou skupinu a užívající výrazové prostředky odlišné od národního jazyka vlivem určitých společenských činitelů. Autor také nahrazuje slang termínem vrstvová (sociální) nářečí. 34 29 HLADKÁ, Zdeňka. Příruční mluvnice češtiny. In: NEKULA, Marek, Zdenka RUSÍNOVÁ a Petr KARLÍK. Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1995. s. 92-96. 30 HUGO, Jan, ed. Slovník nespisovné češtiny: argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost: historie a původ slov. Praha: Maxdorf, c2009, s. 13. 31 BEČKA, Josef Václav. Česká stylistika. Praha: Academia, 1992, s. 100. 32 KŘÍSTEK, Václav. Poznámky k problematice argotu a slangů. Slovo a slovesnost [online]. 1973, 37. [cit. 2070-10-06]. Dostupné z: http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3943. 33 SUK, Jaroslav. Několik slangových slovníků. Praha: Inverze, 1993, s. 8. 34 KELLNER, Adolf. Úvod do dialektologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. 74-80. 16

Slang představuje zásadně vrstvu nespisovnou, 35 která je užívána skupinou lidí se společným zájmem nebo profesním zaměřením. Na takovém vymezení se shodují autoři v řadě publikací. 36 Slangem se také označují všeobecně užívané výrazy, které mají původ v jiných skupinových mluvách. Takové slangové výrazy přesahující rámec svého původního prostředí nebo zájmovou oblast, nesou označení interslang, nebo také obecný slang, pro ruské prostředí platí označení obecný žargon nebo interžargon. 37 Pro slang je charakteristická nestála slovní zásoba, ve které vznikají nové termíny nahrazující termíny zastaralé a pro mluvčí neatraktivní. V českém prostředí vychází slang ze slov obecné češtiny, která se modifikují a získávají nový význam, nebo z přejatých slov, která se zkracují nebo která zdomácněla. Ve velké míře se uplatňuje synonymičnost, metaforičnost, metonymie nebo jazyková hra. Vznik nových slov je podmíněn tendencí ekonomie jazyka, dochází proto k univerbizaci a zkracování nových i starých slov. Charakteristická je také expresivita výrazů, která pro uživatele slangu není výrazná, naopak pro mluvčí mimo skupinu se jeví signifikantní. Příčinou této expresivity je snaha zaujetí nového postoje ke skutečnosti, hrou s významem nebo formou slova, ale také vymezení se vůči jiné skupině a zároveň odlišení se od zbytku společnosti. Některé slangy se blíží k argotu, některé zas k profesní mluvě. Slang se však od argotu liší, a proto je třeba tyto útvary rozlišovat. Slangové výrazy jsou také mnohdy obecně málo srozumitelné, ale není to záměrné zatajování, nýbrž následek toho, že obecně nejsou známy specifické poměry na jednotlivých pracovištích a při jednotlivých pracovních úkonech. Jako argotické by bylo možno posuzovat slangové vyjadřování v případě, že by bylo jeho snížené srozumitelnosti využito k úmyslnému zatajování. 38 Jak již bylo zmíněno, pro ruské lingvistické prostředí je typičtější užití pojmu žargon nežli slang. Původ slova žargon tkví ve francouzském jargon cvrlikání, nesrozumitelný jazyk. To odpovídá i výkladu žargonu v rámci lingvistického kontextu žargon představuje mluvu hustě prokládanou slangovými prvky nebo odbornými výrazy, které jsou 35 CHLOUPEK, Jan. Dichotomie spisovnosti a nespisovnosti. Brno: Univerzita J.E. Purkyně, s. 45. 36 Srovn. HUBÁČEK, Jaroslav. O českých slanzích. Ostrava: Profil, 1979.; SUK, Jaroslav. Několik slangových slovníků. Praha: Inverze, 1993.; ČECHOVÁ, M. a kol. Stylistika současné češtiny. Praha: ISV nakladatelství, 1997. 37 HUBÁČEK, Jaroslav. O českých slanzích. Ostrava: Profil, 1979. s. 81. 38 BEČKA, Josef Václav. Slang a diferenciace v běžně mluvené řeči. In: Sborník přednášek z III. konference o slangu a argotu v Plzni 24.-17. ledna 1984. Plzeň, 1987, s. 351. 17

nesrozumitelné pro nezasvěcené posluchače. 39 Nicméně v ruském lingvistickém prostředí se termín slang také v malé míře užívá, například pro spojení s jazykem mládeže молодожённый сленг. Vymezení slangu poskytuje D. E. Rozental: В современном русском языке выделяют молодежный жаргон, или сленг (англ. slang слова и выражения, употребляемые людьми определённых профессий или возрастных групп), ( ). 40 Dle V. V. Chimika je to podsystém nenormativních lexikálněfrazeologických jednotek sloužících k zdůraznění exprese vyjádřeného. Slovní zásoba slangu je tvořena z populárních a rozšířených výrazů, které jsou známy široké veřejnosti. Jeho užívání není tedy charakteristické jenom pro uzavřené sociální skupiny, naopak je užíváno jednotlivci různého věku a vzdělání, různých profesních zaměření nebo společenského statusu. 41 Lingvistický encyklopedický slovník definuje slang následovně: 1) то же, что жаргон (в отечественной литературе преимущественно по отношению к англоязычным странам). 2) Совокупность жаргонизмов, составляющих слой разговорной лексики, отражающей грубовато-фамильярное, иногда юмористическое отношение к предмету речи. 42 Nedá se však určit přesná hranice mezi oběma pojmy. Dle V. V. Chimika lexikum slangu tvoří výrazy vzniklé nebo zpopularizované ze žargonu. 43 To potvrzuje i O. A. Aniščenko, dle které je slang určitým typem sociolektu, tzv. interžargon, vzniklým ze žargonu nebo argotu. 44 Rozdíl v obou slovech může být spojen i z hlediska jejich kulturního a historického užívání. Slovo slang postupně vytěsnilo slovo žargon, které v minulosti získalo negativní citové zabarvení. Slovo slang, kterým se v minulosti označoval 39 BRABCOVÁ, R. Kniha o žargonu [online]. 2011. [cit. 2017-10-08]. Dostupné z: http://nase-rec.ujc.cas. cz/archiv.php?art=7828. 40 РОЗЕНТАЛЬ, Дитмар Эльяшевич, ГОЛУБ, Ирина Борисовна и Маргарита Алексеевна ТЕЛЕНКОВА. Современный русский язык. Москва: Айрис-пресс, 2002, с. 93. 41 ХИМИК, Василий Васильевич. Поэтика низкого, или Просторечие как культурный феномен. Санкт-Петербург: Филологический факультет Санкт-Петербургского государственного университета, 2000, с. 14. 42 ЯРЦЕВА, Виктория Николаевна. Лингвистический энциклопедический словарь. [online]. Москва, 1990. [cit. 2017-10-08]. Dostupné z: http://www.tapemark.narod.ru/les/402b.html. 43 ХИМИК, Василий Васильевич. Поэтика низкого, или Просторечие как культурный феномен. Санкт-Петербург: Филологический факультет Санкт-Петербургского государственного университета, 2000, с. 14. 44 АНИЩЕНКО, О. А. Генезис и функционирование молодежного социолекта в русском языке национального периода: монография. Москва: Флинта, 2010, c. 11. 18

pouze jazyk mladých, se pak začalo užívat i pro označení profesní mluvy sociálních skupin různých oblastí, jako například internet a počítače apod. 45 1.3.1.1. Druhy slangu Jak již bylo zmíněno, díky sociální různorodosti mladých, dochází k míšení lexikálních jednotek jazyka mladých s argotem, obecným jazykem nebo slangem. Pro jednodušší práci s tímto systémem je možné slang mladých rozdělit na následující skupiny dle lexikálních jednotek: 1. funkční slangové jednotky jejich uživateli jsou představitelé všech věkových skupin využívající lexikální jednotky zájmových a profesionálních slangů, např. bachař (vězeňský dozorce), 46 мусорб (policista), 47 2. skupinové slangové jednotky jsou užívané pouze členy konkrétní skupiny mládeže (studenty, hudebníky, sportovci a jiné), např. vyletět (neuspět u zkoušky), герла (dívka), 3. obecné slangové jednotky využívané nezávisle na profesní nebo jiné činnosti mladých, např. hustý (pro kladné hodnocení situace), прикид (oblečení). 48 1.3.2. Argot Argot je jedním z nejstarších označení sociolektů. 49 Jedná se o uměle vytvořený jazyk uzavřené sociální skupiny, často primárně spodiny, jako zlodějů, prostitutek, narkomanů, vězňů. Jeho cílem je utajit obsah informace před ostatními. I proto se o něm někdy hovoří jako o tajné mluvě. Předpokladem pro vznik argotu je kolektivní solidarita skupiny se stejnými záměry nebo cíli, které však mají být před veřejností utajeny, a proto jsou specificky vyjádřeny. Při vzniku slov se tu mísí princip utajení s ironií, jazykovou hrou a vtipem. Slovní zásoba argotu se v českém jazyce vyvíjela ruku v ruce s argotem německým. Zatímco argot německý je složen z menší části slovy domácího původu, český argot je tvořen 45 НИКИТИНА, Татьяна Геннадьевна. Молодежный сленг: толковый словарь. Москва: АСТ Астрель, 2009, с. 3. 46 HUBÁČEK, Jaroslav. O českých slanzích. Ostrava: Profil, 1979, s. 56. 47 МОКИЕНКО, Валерий Mихайлович и Татьяна Геннадьевна НИКИТИНА. Большой словарь русского жаргона. Санкт-Петербург: Норинг, 2001, с. 384. 48 ГОЙДОВА, С. Молодежный жаргон в системе современного русского национального (общенародного) языка. Москва: Государственный институт русского языка им. А. С. Пушкина, 2004, с. 64-65. 49 МИХАЛЬЧЕНКО, Вида Юозовна. Словарь соцолингвистических терминов. Москва: Инст. языкознания РАН, 2006, с. 26. 19

z více než poloviny slovy domácího původu. Tato slova vznikala na základě stejného principu posunu významu, metafory nebo metonymie, například označením věci dle typické vlastnosti (outrata hospoda, roháč vůl). 50 Velká část výrazů v argotu se navíc rozšířila do obecné češtiny, například čokl pes, fízl policista, bachař vězeňský dozorce. Některé výrazy dokonce ve formě ustálených spojení pronikly do neoficiálních mluvených spisovných projevů, například být švorc být bez peněz, dávat bacha dávat pozor a jiné. 51 Argot se prolíná se slangem, zatímco slangu společnost rozumí, argotu rozumí jenom určitá skupina lidí. Ale jejich společným znakem je, že uživatelé slangu užívají svůj jazyk v argotické utajovací funkci. 1.3.3. Profesní mluva Profesní mluva je zvláštní vyjadřovací systém, který je ohraničen určitým, obvykle pracovním prostředím. Jejím nositelem je určitá skupina zaměstnanců užívající termíny nebo terminologická spojení bez ohledu na jejich spisovnou nebo nespisovnou podobu. Tyto výrazy jsou vytvářeny pro usnadnění vzájemné komunikace. Základem pro vznik profesní mluvy je ekonomie jazyka zjednodušování užívaných výrazů nebo terminologie. Nejčastějším způsobem jejich vzniku je proto univerbizace, kde z víceslovné lexikální jednotky vzniká jednoslovné specifické pojmenování, například zadlahovat dát dlahu, císař císařský řez a jiné. 52 Nově vzniklé výrazy v jiném než pracovním prostředí pak ztrácejí svou významovou jednoznačnost. Profesní mluva se díky své ekonomičnosti, odbornosti, pojmovosti a nezávislosti na kodifikaci jeví jako nejvýhodnější způsob komunikace v pracovním prostředí. Profesionalizmy však postupně pronikají i do spisovného jazyka jako odborné termíny různých oborů. 2. Sociolekt Sociolekt, neboli také sociální dialekt, je součástí nestrukturního podsystému jazyka, který se dotýká lexikálně-frazeologické úrovně jazyka. Pod pojmem sociolekt se ukrývá soubor jazykových zvláštností, které jsou vlastní určité sociální skupině (věkové, zájmové, 50 HUGO, Jan, ed. Slovník nespisovné češtiny: argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost: historie a původ slov. Praha: Maxdorf, c2009, s. 27. 51 ČECHOVÁ, Marie, Miloš DOKULIL, Zdeněk HLAVSA, Josef HRBÁČEK a Zdeňka HRUŠKOVÁ. Čeština - řeč a jazyk. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2011, s. 20. 52 ČECHOVÁ, Marie. Čeština - řeč a jazyk. Praha: Institut sociálních vztahů, 1996, s. 26. 20

profesní, atd.) sloužící svým uživatelům jako doplňující komunikační prostředek. Sociolekt však není celistvý komunikační systém jde především o řečové zvláštnosti v podobě slov, slovních spojení nebo konstrukcí. Užíváním sociolektu je mluvčí schopen vyjádřit nejen příslušnost k určité sociální skupině, ale také citové postoje k problematice. Zkoumání této vrstvy jazyka je poměrně mladé. Pro své zkoumání vychází z poznatku klasické dialektologie. Na rozdíl od dialektu se v sociolektu uplatňují mimojazykové faktory, a to primárně sociální nebo psychické. Sociolekt představuje živý a neustále se měnící a vyvíjející jazyk, vyskytující se v převážně mluvené formě. Užívané výrazy se často ocitají na tenké hranici spisovného a nespisovného jazyka. Dochází tu totiž ke zespisovňování slangových výrazů, pro které neexistuje v spisovném jazyku ekvivalent, a tak vznikají nové termíny. Sociolekty pak pronikají hlouběji do oficiálního projevu, následně do psané formy, čímž se blíží, a nakonec zastávají své místo v rovině spisovné. Vzhledem k nacionální povaze spisovného jazyka se do této roviny nedostávají slova citově zabarvená. Sociolekty však často vznikají na základě potřeby citového projevu, a právě tento rozdíl tvoří hranici mezi nimi a spisovnou češtinou. Budeme-li z Hubáčkova díla O českých slanzích (1981) lze sociolekt posuzovat z hlediska jazykového a mimojazykového, kdy se obě roviny uplatňují ve vzájemné součinnosti. Mezi jazykové aspekty sociolektu řadíme nespisovnost, systémovost, pojmovou diferenciaci, komunikační funkčnost, expresivitu, stav odborné terminologie a motivovanost slangových výrazů. 53 K těmto aspektům podáme krátkou charakteristiku: - Nespisovnost Sociolekty jsou charakteristické neformálností, nekonvenčností a také nespisovností. Jejich uživatelé jimi nahrazují spisovná pojmenování, často terminologické povahy, nebo s nimi doplňují chybějící pojmenování v spisovném jazyku. - Systémovost Systémovost se projevuje v sociolektech majících sklon k jazykové hře, expresivitě, nebo vyjadřovací výjimečnosti, například v studentském nebo sportovním slangu. - Pojmová diferenciace Sociolekty vytváří specifikovaná pojmenování nebo naopak mnohoznačná méně specifikovaná pojmenování. 53 HUBÁČEK, Jaroslav. O českých slanzích. Ostrava: Profil, 1979, s. 9-27. 21

- Komunikační funkčnost Komunikativní funkčnost v sobě skýva primárně jazykovou ekonomii. Nově vzniklá pojmenování vyhovují aktuálním požadavkům doby jsou stručné, výstižné a výrazné. Taková pojmenování vznikají univerbizací, tedy vznikem jednoslovného pojmenování na základě víceslovného synonymického pojmenování. - Expresivita Sociolekty nesou příznačnou zabarvenost expresivitou, tedy dokáží vyjádřit pocity uživatele, které jsou pak čitelné pouze pro uživatele stejné sociální skupiny. - Stav odborné terminologie Slangové názvy se vyvíjejí spontánně v různých pracovních nebo zájmových prostředích s odlišnou mírou propracovanosti terminologie. V některých prostředích, kde se terminologie dotvářela později, slangové výrazy postupně nahradily výrazy domácího původů. - Motivovanost slangových výrazů Nová slova vznikají přenášením, přejímaním nebo slovotvornými postupy. Můžeme tedy říci, že sociolekty se realizují jako názvy popisné nebo motivované. Mimojazykové aspekty se uplatňují v různé intenzitě a patří mezi ně stupeň uzavřenosti prostředí, jeho stáří, tradice, věkové a sociální složení skupiny a psychické faktory. 54 - Stupeň uzavřenosti prostředí, jeho stáří, tradice Každá sociální skupina užívající pro komunikaci sociolekty se jeví jako uzavřená nebo otevřená. Pro uzavřenou skupinu platí ustálenější výrazy a nasycenost prostředí těmito výrazy, pro otevřeno skupina zas naopak. Některá pojmenování z otevřených skupin dále pronikají i do jiných prostředí a stávají se obecně známými a užívanými. Pokud se skupiny vyvíjí rychle, se stejnou rychlostí se budou vyvíjet také nové pojmenování, a to i prostřednictvím výrazu z jiných souvisejících oblastí. - Věkové a sociální složení skupiny Sociální složení skupiny se odráží ve variabilitě pojmenování. Nejen věk, ale i povahové rysy, zájmy nebo myšlenková nespoutanost vedou při tvorbě nových pojmenování ke větší jazykové hře, vtipu, nadsázce a originalitě. - Psychické faktory Tyto faktory se dle Hubáčka projevují dvěma způsoby: jednak jako snaha příslušníků určitého prostředí o jazykové vyjádření výjimečnosti provozované činnosti, jednak jako snaha o rychlé začlenění do prostředí nebo 54 HUBÁČEK, Jaroslav. O českých slanzích. Ostrava: Profil, 1979, s. 9-27. 22

i demonstrování příslušnosti k němu, a to i mimo specifické slangové prostředí. 55 Objevuje se snaha o originální a expresivní výrazy, které se členové skupiny snaží v co nejkratším časovém období osvojit, což přispívá k stabilitě takových výrazů. 2.1. Sociolekt mládeže Jazyk mladých je sociálně diferencovaný jazykový útvar, který bývá také označován jako slang mladých, dále charakterizován jako specifický jazykový prostředek celonárodního jazyka, který užívá mládež rozličných sociálních a zájmových skupin a věkových stupňů mužského i ženského pohlaví od 6 do 25 (30) let v soukromém komunikačním styku a neoficiálním prostředí. 56 Vzhledem k charakteristice by se dalo mluvit o mluvě mladých jako o slangu, avšak s tímto termínem se v české lingvistice nesetkáme často. Jeho přítomnost se nedá zcela opomenout, vzhledem k jeho přítomnosti v dílech Jaroslava Hubáčka. 57 Slang mladých je jazyk, kterým komunikuje skupina uživatelů mladí lidé. Je tedy definována věkovou hranicí svých uživatelů, kde se uvádí věk od dvanácti do dvaadvaceti let, avšak takové vymezení slouží pouze orientačně. Tento jazyk často slouží svým uživatelům jako protiklad k nudnému jazyku světa dospělých, díky kterému se mohou jeho uživatelé odlišit a být výjimeční, vyjádřit své pocity a hodnoty novým způsobem. Základem slangu mladých je běžný jazyk, z jehož fonetické a gramatické základny se vyvíjí. Díky dobovému faktoru, kdy se při vývoji společnosti a techniky vytváří nová slovní zásoba běžného jazyka, dochází i u mluvy mládeže k rychlé obměně lexikální stavby jejich jazyka dle aktuální potřeby. Jazyk mladých se díky sociální rozmanitosti uživatelů mísí se slovy obecného jazyka, argotu, zájmového a profesního slangu, objevují se v něm i prvky vulgarizmu, argot, zhrubělá slova. 58 To, co je pro jazyk mladých specifické, je také fakt, že obsahuje speciální lexikální jednotky nesrozumitelné pro jiné uživatele, než je daná skupina tedy pro pokolení střední nebo starší. Užívaná terminologie je často odlišná od odborného stylu, muže být však skupinou neužívající takový způsob jazyka vnímaná jako expresivní, i když expresivní není. 59 Pro jazyk mládeže je charakteristická jazyková 55 Ibid, s. 26. 56 JAKLOVÁ, Alena. Mluva mládeže v jižních Čechách. České Budějovice: Pedagogická fakulta, 1984, s. 2. 57 HUBÁČEK, Jaroslav. O českých slanzích. Ostrava: Profil, 1979, s. 84. 58 JAKLOVÁ, Alena. Mluva mládeže v Jižních Čechách. České Budějovice: Pedagogická fakulta, 1979, s. 7-8. 59 KOPEČNÝ, František. K původu termínů slang, argot, hantýrka a žargón [online]. Praha: E. Šolc, 1981. [cit. 2070-10-06]. Dostupné z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6239. 23

ekonomie, sklon k jednoduchosti, užívání metafor, jazyková hra, které vyjadřují snahu uživatele zkrášlit a vylepšit svůj jazyk a tím ho udělat zajímavějším. Spolu s rostoucím vlivem zahraniční kultury se do jazyka mladých dostávají zejména výrazy z jazyků cizích především z angličtiny, která se v dnešní době považuje za mezinárodní dorozumívací jazyk. Pro komunikaci mladých lidí je pak jedním z typických znaku užívání těchto cizojazyčných výrazů. Tato slova mají dvojí podobu buď jako slova v původní anglické podobě, ale přepsané do azbuky, nebo se tato slova přizpůsobují morfologii ruského jazyka. Mezinárodní výrazy se často váží na specifickou oblast, například oblast internetu селфи (angl. selfie fotka sebe samého), смайлик (angl. smiley usmívající se), хештег (angl. hashtag označení klíčového slova), oblast vzájemných vztahů a pojmenování бейби (angl. baby hovorově zlato, miláček), лузер (angl. loser ten, kdo prohrál, ztroskotanec). Vlastní jazyk si tak vytvářejí různé zájmové skupiny mladých hráči počítačových her, hudebníci, sportovní fanoušci, narkomani nebo dealeři, jejichž řeč je bližší směrem k argotu. Anglické výrazy se mohou užívat v podobě zkratek, často jako kalky. Mladí lidé volí takovou formu slov primárně z důvodu šetření času, ale i pro skrytí nevhodného významu slova, které pak ve formě zkratky již vulgárně nepůsobí. 3. Tvorba slovní zásoby mládeže Slovní zásoba je nejproměnlivější část jazyka v mluvě mladých lidí. Pro každou generaci je specifická a daná tím, jak se mění doba, nebo dle různých vlivů, které tuto dobu ovlivňují. Každá generace přejímá určitou část lexikální zásoby z generace předchozí, ale typičtějším jevem je tvorba nové lexikální zásoby, která více koresponduje a odpovídá aktuálním požadavkům jejich uživatelů. Díky tomu tak vzniká nová slovní zásoba, která je výraznější a originálnější, ve které se promítá nejen emotivní stránka mluvčího, ale i jeho přináležení k určité skupině. Obohacování slovní zásoby mládeže funguje na stejných principech jako obohacování slovní zásoby v jiných útvarech jazyka, ale v porovnání se spisovným jazykem je pro slovotvorbu jazyka mládeže typická větší dynamičnost, také emocionálněexpresivní charakter mluvy, vynalézavější a hravější práce s jazykem. V slovní zásobě se setkáváme také s velkým množstvím přejatých slov, obrazných pojmenování a expresivních modifikací neutrálních a hovorových spisovných výrazů. 24

Ke klasifikaci způsobu vzniku lexikální zásoby mládeže můžeme přistupovat z vícera hledisek dle pojímání různých jazykovědců. 60 Dle Hubáčka 61 tato lexikální zásoba vzniká dvěma postupy transpozičním a transformačním. Transformační postupy představují tvoření nových slov pomocí odvozování, skládání nebo zkracování. Transpoziční postupy naopak využívají již existující slova, u kterých dochází ke změně významu prostřednictvím metaforického a metonymického přenášení významu, spojováním slov v sousloví nebo přejímáním slov z cizích jazyků. S podobným způsobem členění se můžeme setkat i u Hausera. Ten dělí slovotvorné postupy na kompozici (skládání), derivaci (odvozování) a adverbiaci (zkracování). Postupy slovotvorby při derivaci vyděluje na předponové, koncovkové a příponové, u nichž nově vzniklé deriváty dále rozčleňuje do modifikačních, transpozičních a mutačních onomaziologických kategorií. K uvedeným způsobům slovotvorby pak ještě přidává přejímání slov z cizích jazyků a tvoření víceslovných pojmenování. 62 V této práci se budeme držet Hubáčkovy klasifikace. 3.1. Odvozování Tvoření nových slov pomocí slovotvorných prostředků se nazývá odvozování, které je charakteristické pro tvorbu jak ruské, tak i české slovní zásoby mládeže a slangu. Při tvorbě slov se uplatňují morfologické způsoby afixace (zahrnující v sobě sufixaci, prefixaci, a prefixálně-sufixální způsob), kompozice, abreviace, konverze a nulové derivace. 63 Nové slovo vzniká odvozením od slova základového, čímž vzniká derivát slovo odvozené. V mládežnickém slangu se v největší míře uplatňuje způsob tvoření pomocí afixace se všemi jejími typy sufixace, prefixace a prefixálně-sufixální typ. Sufixace je nejproduktivnější způsob tvorby lexikální zásoby jak u ruské tak i české mládeže. K slovotvornému základu slova se přidává přípona. Ta se může přidat i ke slovu 60 Srovn. ГОЙДОВА, С. Молодежный жаргон в системе современного русского национального (общенародного) языка. Москва: Государственный институт русского языка им. А. С. Пушкина, 2004; HUBÁČEK, J. Malý slovník českých slangů. Ostrava: Profil, 1988; HAUSER, Přemysl. Nauka o slovní zásobě. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1980. 61 HUBÁČEK, Jaroslav. Malý slovník českých slangů. Ostrava: Profil, 1988, s. 14. 62 HAUSER, Přemysl. Nauka o slovní zásobě. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1980, s. 22. 63 Srov. РОЗЕНТАЛЬ, Дитмар Эльяшевич, ГОЛУБ, Ирина Борисовна и Маргарита Алексеевна ТЕЛЕНКОВА. Современный русский язык. Москва: Айрис-пресс, 2002.; ЗЕМСКАЯ, Eлена Aндреевна и Дмитрий Николаевич ШМЕЛЕВ. Городское просторечие: проблемы изучения / сб. статей. 1. изд. Москва: Наука. 1984.; ХИМИК, Василий Васильевич. Поэтика низкого, или Просторечие как культурный феномен. Санкт-Петербург: Филологический факультет Санкт- Петербургского государственного университета, 2000. 25

slangovému nebo přejatému, čímž se umocňuje jeho význam. Pomocí uplatnění sufixu vznikají jak v českém, tak v ruském slangu mládeže názvy osob. Mezi nejproduktivnější sufixy se pro označení osob řadí -ař (bilař pilný student, čórkař zloděj, kalbař častý návštěvník večírků, tělocvikář učitel telocviku, klikař člověk, co má štěstí), ak (trapák, notorák, drsňák nebojácný člověk, závislák závislý na něčem, gymplák student gymnázia, feťák fetující drogu), -as (tvrďas, kruťas, mamlas), -ouš/-oun (teplouš, cukrouš, šplhoun, slizoun), -áč (pracháč, grupáč, alkáč, chlastač), -ec (vyhulenec, namakanec, vymaštěnec, vysmaženec). Taková pojmenování mají často zveličený význam, můžou být chápaná s jistou dávkou ironie nebo mají výsměšný podtext vůči jejich nositeli. U ruských označení osob převažují sufixy -ач (нюхач, бухач, стукач), -ал/-ил (зубрила, грузило, торчила, запивала, давала), -щик (кидальщик, филтровщик, трахальщик, выпивонщик, хрустальщик). Podobné sufixy se využívají i pro názvy předmětů -ák (bourák, herák, tělák, pracák), -ka/-čka (fleška, gameka, lovka, diska, bouchačka), v ruštine -ло (хлебало, торгалы, бухало), zdrobnělé -лка (нюхалка, копалки), -льник (хавальник, хезальник). Silné emociální zabarvení je charakteristickým znakem mládežnického slangu. Citového zabarvení se dosahuje pomocí sufixů, které vytváří zdrobnělá nebo zveličená slova. Tato slova jsou pak při označení osob nositeli ironie, sarkazmu, opovržení, velice zřídkavě s pozitivním nádechem. V slangu české mládeže jsou to sufixy jako -ek (šplhounek vtíravý člověk, frajírek namyšlený člověk, sedláček člověk bez společenských mravů), -ik (šlofík krátký spánek, kompík počítač, papík jídlo), u ruské mládeže taktéž sufix -ик (презик prezervativ, велик jízdní kolo), -ушка (лозушка hloupé děvče, братушка kamaráde). Slovesa se v mluvě české a ruské mládeže tvoří od podstatných jmen, která můžou být převzata z cizího jazyku nebo jsou domácího původu. Tyto podstatná jména mají často nespisovnou podobu. Pro tvorbu sloves se nejproduktivnějšími sufixy jeví: -ova- (machrovat předvádět se, biflovat moc se učit, kérovat tetovat), -i- (šrotit moc se učit, hulit kouřit marihuanu, kalit bavit se s požitím alkoholu), -a- (trsat tancovat, šprtat učit se usilovně, čorkat krást). I v ruštině patří sufixy -ова- (кучковатьсья střetávat se ve skupině), -а- (бухать pít alkohol, бацать), -и- (стырить, спичить) k nejproduktivnějším při tvorbě sloves, ale můžeme zde dále zařadit také -e- (гудеть bavit se s požitím alkoholu), -ну- (бухнуть vypít alkohol, макнуть zabít). 26

Předpony se u prefixace přidávají také buď k slovotvornému základu, nebo slovu přejatému. Užití prefixace při tvoření slovní zásoby se v obou jazycích liší. V češtině často dochází pouze k obměně slovesa, zatímco v ruštině vznikají slova nová. V obou případech se pomocí předpon tvoří synonymní páry (vyprudit/zprudit naštvat někoho, отвалить/свалить odejít). Pro češtinu jsou typické prefixy na- (nabiflovat se naučit se, nabonzovat udat), z- (zmáknout zvládnout, zroubat se opít se, zdrbat někoho vynadat někomu), za- (zacvakat, zacálovat zaplatit, zbohnit se zbláznit se), vy- (vytuhnout nalakat se, vychmelit vypít). Jak již bylo řečeno, v ruštině vznikají nová slova pomocí prefixů: за- (заголубеть stát se homosexuálem, закисать políbit), от- (отвалить odejít), под- (подгрести přijít, подсесть stát se narkomanem). Prefixálně-sufixální typ v sobě kombinuje spojení předpony a přípony, pomocí kterých vznikají nová slova. V českém mládežnickém slangu se užívá nejčastěji sufix -nou, -ova spolu s prefixami vy-, na-, ob- (obtáhnou opsat při testu, vyfiknout se hezky se obléct, namíchnout nahněvat někoho). 3.2. Skládání Kompozice je způsob tvoření nových slov, při kterém se skládají dva nebo vícero slovních základů, čímž vznikají složená slova kompozita. Skládání není tak častým jevem při tvorbě slovní zásoby mládeže, jedním z důvodů je ekonomika jazyka mladí se snaží slova zkracovat. V případě, že dochází ke skládání, jedná se spíše o vytvoření originálního nebo vtipného slova. Vzhledem k trendu přejímání cizích slov do slovní zásoby se v slangu mládeže vyskytují složeniny tzv. hybridní, pro které je charakteristický jeden slovní základ domácího původu a jeden slovní základ cizího původu, např. škola šprtihaus, cvokhaus, ksichtkurz, rychloběžka, nebo v ruském jazyce крейзи-хаус, мотокляска, землеройка, чикфаер. Typická stavba kompozit je taková, kde první část složeniny nazývá objekt děje a druhá část označuje samotný děj nebo jeho původce. Skládání se kombinuje i s odvozováním, kdy charakteristickou příponou jak u českých, tak i ruských složených slov je sufix -k(a), -к(а). Tento slovotvorný postup je motivován snahou o univerbizaci tvorbu jednoslovných pojmenování. Jako příklad lexika mládeže vzniklých skládáním lze uvést například kočkolapka (lapat kočky svádět 27

děvčata luxusní vůz), čumbedna (čumět na bednu sledovat televizi), хлебогрызка (грызть хлеб ústa), мордомаз (мазать морду vizážista). 3.3. Zkracování Užívání zkratek je v jazyce mládeže velmi populární z důvodu ekonomie jazyka především snahy mladých úsporně a originálně se vyjadřovat. Tvoření lexikální zásoby pomocí zkratek je výsledkem hravosti a originálnosti. Často se takovým způsobem snaží mladí lidé zašifrovat různé odkazy nebo klasicky užívaným zkratkám přidávat nové významy. Chápání takových zkrácených slov je často nemožné pro jinou generaci, než tu, která taková slova vymyslela. I pro tento fakt je užívání zkratek mezi mládeží jedním z oblíbených způsobů tvorby slangového lexika. Zkracování, nebo i abreviace, je proces, při kterém se tvoří slova z několikaslovných pojmenování. Zkracování umožňuje zachovat odborné označení a zároveň vyhovuje pojmenovávacím záměrům pro slang charakteristickým: významové zřetelnosti a vyjadřovací jednoduchosti. 64 Zkratky můžou vystupovat jak v azbuce, tak i psané v latince. Zkratky dělíme na iniciálové a morfémové. U iniciálových zkratek se z počátečních písmen dvou nebo více slov vytvoří slovo, které tyto zkratky obsahuje. 65 Iniciálové zkratky můžou mít různou podobu, ale například v komunikaci mladých využívané především v internetové komunikaci se jedná o zkratková slova tvořená z cizojazyčných slov, např. OMG/ОМГ Oh my God o můj Bože (zvolání údivu), LOL/ЛОЛ laughing for all laugh (moc se smát). V ruském prostředí se často setkáváme také se stálými zkratkami, které nabývají v řeči mladých nový význam, např. ВУЗ выйти удачно замуж, ГДЗ готовые домащние задания. U české mládeže však takový způsob tvoření nových slov není až tak populárním, převládá spíše zkracování slov, např. Ď děkuji, NZ není zač, NVM nevím. Morfémová, nebo i zkratová slova se vyskytují častěji, protože jejich cílem je imitace původního slova. Tyto zkratky vznikají z počátečních hláskových uskupení jednotlivých členů původního pojmenování, která jsou pak nerovnoměrné seskupena. ÚBÉ (úplně blbý), госэкзамен государстженнзй экзамен (státní závěrečná zkouška), 64 HUBÁČEK, Jaroslav. Onomaziologické postupy ve slovní zásobě slangů. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971, s. 27. 65 FILIPEC, Josef a František ČERMÁK. Česká lexikologie. Praha: Academia, 1985, s. 135. 28

филфак философский факультет (filosofická fakulta), педфак педагогический факультет (pedagogická fakulta). Zkratky vznikají i pomocí mechanického krácení, kde mění forma slova při stejném významu slova. Nově vzniklá slova jsou vůči původním dlouhým nebo víceslovným pojmenováním kratší a zvukově jednodušší. Při tomto postupu se vynechávají slova nebo slovní spojení, která obsahují známou informaci pro účastníky konverzace, a proto je možné je vypustit a přitom zachovat daný význam, např. tělák. 3.4. Přejímání Nové lexikum v mládežnickém slangu je spjato s rozvojem světa techniky a světa ve všeobecnosti. Charakter lexika a mluvy mládeže odráží aktuální dobu, pro kterou je charakteristická internacionalizace, masovost a mezinárodní globalizace. Technologický rozvoj se sebou nese řadu nových pojmenování, která se dosud v lexiku neobjevovala a která proto musí získat nový název. Řada takových slov má základ v anglickém jazyce. Právě z tohoto jazyka se v původním termínu dostávají do jiných jazyků nemajíc v nich svůj ekvivalent. Mládež se často ráda uchyluje k amerikanizaci, protože tento jazyk nejen že nabízí nová slova, pro která jejich jazyk nemá vhodný ekvivalent, ale užívání anglicismů je i znakem jakési prestiže, která v sobě obsahuje něco nového a originálního. Přejímaní jako způsob vzniku nového lexika nemusí být uskutečňováno jenom z jazyků cizích. Mnoho lexikálních jednotek se přejímá i ze spisovného jazyka, kde se zachovává forma slov, ale dochází k významovým změnám. 3.4.1. Přejímání z cizích jazyků Cizojazyčná pojmenování jsou u mládeže velmi populární, protože jsou jimi vnímána jako modernější a expresivnější. V této oblasti je nejvyužívanějším jazykem angličtina, u níž se přejímání lexika jeví jedním z nejrozšířenějších způsobů tvorby lexikální zásoby u mládeže a jejich slangu. Anglicismy se nejčastěji dostávají k mládeži prostřednictvím internetu, hudby, televize a počítače. Při přejimání z angličtiny však vzniká rozdíl, který odlišuje užití přejatých slov v českém a ruském jazyce. Důležitým faktem je to, že oba jazyky mají rozdílný grafický systém zatímco čeština využívá stejně jako angličtina latinku, v ruštině se jako grafický systém užívá azbuka, a i u cizojazyčných výrazů převládá tendence jejich přepisu do tohoto grafického systému. Pro češtinu je charakteristický přepis anglicismů s jejich původní grafickou podobou a tedy i zachování původní výslovnosti, 29

např. cool (ku:l) supr, bezva, hater (heiter) nepřítel, někdo kdo nenávidí, free (fri:) svoboda, volnost, nezávaznost. Protože výslovnost přejatého slova není zakomponována v jeho grafické podobě, je potřebné znát pravidla výslovnosti cizího jazyka, ze kterého je slovo přejímáno. Přejatá slova v původní a významové podobě, i když poměrně frekventovaně užívaná, jsou však do jisté míry i nadále pociťována jako cizí. Přejatá slova z cizích jazyků vystupují v ruštině ve dvou způsobech. Tím prvním se jeví fonetický přepis anglického slova do ruštiny, přičemž tento přepis odpovídá výslovnosti cizího jazyka: 66 дедлайн deadline nejpozdější termín, релиз release vypustit, форвард forward útočník (ve sportu), тайм time čas, логин login prihlášení, трафик traffic provoz, сквер square náměstí, хом ворк home work domácí úkol, práce, крейзи crazy bláznivý. Díky tomuto může při přepisu docházet k větší hravosti a vzniku různých variant. Oproti češtině se tento způsob může jevit jako výhodnější, protože je výslovnost slova zakomponována do jeho grafické podoby a pro jeho uživatele není nutné znát pravidla výslovnosti daného jazyka. Přijetí cizího slovotvorného základu a změna morfologie slova dle pravidel nového jazyka je druhým způsobem. Takto vniklá lexika se označují i jako hybridní slova. Přejatá hybridní slova se v slovníku mládeže vyskytují ve třech podobách: 1. Spojením zvukově upraveného cizího základu s domácí odvozovací příponou кликать to click kliknout, tisknout tlačítko myši; коннектиться to connect spojovat se, přepojit se, гамать to game hrát (počítačovou hru); крипиво creepy děsivě, příšerně; репостнуть to repost informovat, sdělovat informaci opakovaně (příspěvky na sociálních sítích), 67 esemeska SMS+ka textová zpráva, soráč sorry+áč promiň, cédečko CD+čko disk. 68 2. Spojením domácího základu s cizojazyčnou odvozovací příponou gaučing (gauč + ing) ležení, odpočívání; студиозус (студент + озус). 66 Srov. ВАЛЬТЕР, Х. Словарь. Заимствования в русском субстандарте: англицизмы. Москва: ИТИ Технологии, 2004.; НИКИТИНА, Татьяна Геннадьевна. Молодежный сленг: толковый словарь. Москва: АСТ Астрель, 2009. 67 Srov. ВАЛЬТЕР, Х. Словарь. Заимствования в русском субстандарте: англицизмы. Москва : ИТИ Технологии, 2004.; КОРДОНСКИЙ, М. Словарь молодежного сленга. [online] 2012-2015. [cit. 2017-11- 08]. Dostupné z: http://teenslang.su.; НИКИТИНА, Татьяна Геннадьевна. Молодежный сленг: толковый словарь. Москва: АСТ Астрель, 2009. 68 МОКИЕНКО, Валерий Mихайлович и Татьяна Геннадьевна НИКИТИНА. Большой словарь русского жаргона. Санкт-Петербург: Норинг, 2001. 30

3. Zkrácením, zjednodušením nebo zvukovou úpravou přejatého slova нет = Интернет; комп = компьютер; ноут = ноутбук; komp computer počítač; fon phone telefon. Při přejímaní cizích slov se setkáváme i s lexikálními jednotkami nazývanými barbarismy (варваризмы). Jedná se o taková slova, která mají blízko k termínům a bylo by možné je řadit i k profesionalizmům. Barbarismy se od profesionalizmů liší tím, že neutrální slovo pro daný význam již existuje v jazyce, do kterého se přejímá. I když byla tato slova převzata za účelem obohacení slovní zásoby, jsou neustále pociťována jako cizí, protože zcela do domácího lexika nezapadla. Barbarismy však v každodenní mluvě užívá velký počet mládeže, jako například slova: герла neutr. девушка dívka; фейс neutr. лицо obličej; френд neutr. друг, приятель kamarát, přítel; френдить neutr. подружитьса spřátelit se, митинг neutr. встреча schůzka, тейбл neutr. стол stůl. 3.5. Metafora K přenášení významu dochází u slov spisovných na základě určité podobnosti například barvy, tvaru, funkce a jiné. 69 Nově vzniklá slova se z neutrálních stávají příznakovými, získávají nové konotativní příznaky a jsou nositeli emocionálně-expresivního zabarvení. V mládežnickém slangu však častěji tímto způsobem vznikají slova pejorativní nežli lichotivá. 70 Dle Filipce 71 se pomocí metafor utváří v největší míře pojmenování vyjadřující podobnosti vlastností a předmětů, dále se využívá pojmenování části lidského těla jako objekt pro metaforu, často také pojmenování lidí vycházející z pojmenování zvířat nebo předmětů. Pro označení osob: pozitivní brouček, kočka, číča (hezká dívka), kanec (sukničkář), lama (hlupák), нeрсик (hezká dívka), овца (hloupá dívka), зайчик, котёнок (lichotivé označení dívky nebo muže), негатив (černoch) negativní hydra, škeble, kisna, Tatar (nechápavý člověk), řezník (agresivní člověk), алконавт (alkoholik), кучерявый (holohlavý), метёлка, швабра, киборг 69 FILIPEC, Josef a František ČERMÁK. Česká lexikologie. Praha: Academia, 1985, s. 111-115. 70 HAUSER, Přemysl. Nauka o slovní zásobě. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1980, s. 71. 71 FILIPEC, Josef a František ČERMÁK. Česká lexikologie. Praha: Academia, 1985, s. 111-115. 31

Označení předmětů: melouny (ženské poprsí), kokos (hlava), tác (tisíc korun), holubník (škola), teleskopy (brýle), měkkýš (citlivý člověk), prašulky (peníze), капуста (peníze), hadry (oblečení) вибратор (mobil), стёклышки (brýle), свалка (hřbitov), лимузин (jízdní kolo), бабульки (peníze) Označení vlastností: pozitivní hustý, masakr, fičák, luxusní, brutus, mlaskózní, bomba, našlapaný, крутой (круто), клёвый (клёво), рульный (рульно) Pro správné pochopení metafory je však nezbytná znalost významu pojmenování v jeho prvotním znění. 4. Volný čas Volný čas je významnou součástí našeho života, kterému svou pozornost věnuje nejen řada nejrůznějších odborníků, ale také samotní uživatelé. Oblast volného času je velice široká. Dle M. Švigové volný čas plní tři základní funkce: odpočinkovou, zábavnou a funkci rozvoje osobnosti člověka (nebo také rozvoje lidských sil). 72 Takové členění jsme využili i při tvorbě dotazníku, uvedeného dále v praktické časti práce. Trávení volného času u mládeže je však jiné než u střední nebo starší generace. V předškolním věku je volný čas spíše rodinnou záležitostí, kdy dítě s pomocí rodičů objevuje svět, učí se novým věcem. Po nástupu do školy se děti více socializují, navštěvují zájmové kroužky neboli mimoškolní aktivity, jako například sportovní nebo umělecké aktivity, navštěvují letní tábory, kde navazují první přátelství. Mládež v pubertálním věku si často vytváří ve snaze někam patřit vlastní skupinky, které také dále ovlivňují jejich chování i způsob trávení volného času. To také potvrzuje výzkum Trávení volného času v České republice ve srovnání s evropskými zeměmi, z jehož výsledků vyplynuly tři nejzákladnější typy životního stylu v oblasti trávení volného času z hlediska životních etap nebo genderu a to typ především mladé generace, charakteristický oproti ostatním typům aktivitami mimo domov (kino, kulturní akce, sport, PC a internet ) hovořit zde můžeme o aktivním způsobu života a dále na jedné straně svět ženské kultury (nakupování, sledování 72 ŠVIGOVÁ, Milada. Volný čas a my. Praha: Svobodné slovo, 1967, s. 27. 32

TV, čtení knih, setkávání s příbuznými), na straně druhé svět domácí převážně pasivní kultury (ruční práce, kutilství a z části i sportovní diváctví). 73 Typ mladé generace se od ostatních dvou liší v způsobu trávení volného času je pro něj charakteristický aktivní způsob života obsahující různé aktivity, které souvisí také s potřebou tvorby nového lexika. 4.1. Trávení volného času ruská mládež Sociologové díky statistice vytvořili typický obraz odpočívajícího Rusa z kina míří rovnou do kavárny spojené s koncertním představením, a celé to zakončí návštěvou libovolného fastfoodu. Takto dle nich tráví svůj volný čas 23 % obyvatel Ruska. 74 Takové údaje vyšly z průzkumu Výzkumné společnosti Ромир 75, díky kterým se zjistilo, že národní zálibou v oblasti trávení volného času Rusů je návštěva kaváren nebo barů (30 % respondentů), dále pak návštěva kina (22 % respondentů) nebo obdobný způsob trávení času před jakoukoliv obrazovkou, 17 % respondentů ve volném čase namíří do fastfood restaurace, 13 % věnuje svůj volný čas sobě samým prostřednictvím návštěvy kosmetických salonů. Pro ruskou mládež také platí, že svůj volný čas tráví aktivním způsobem ta z daného výzkumu vyšla jako nejaktivnější skupina, a to konkrétně mládež ve věku od 18 do 24 let 76. Ta svůj volný čas naplňuje především účastí na zábavných akcích a bavením se v zábavních podnicích nebo na koncertech. Rozdílné trávení volného času je vidět také z hlediska genderu. Dle výzkumu 77 až 53 % ruských žen svůj volný čas obětuje domácím pracím, zatímco 40 % mužů dává přednost sledování televize. Stejný počet mužů a žen (43 %) věnuje volné chvíle příbuzným nebo dětem. 73 Šafr J. a V. Patočková. Trávení volného času v České republice ve srovnání s evropskými zeměmi. Naše společnost [online]. 2010, s. 25-26. [cit. 2017-10-08]. Dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c3/a1159/f28/%c5%a0afr,%20ji%c5%99%c 3%AD;%20Pato%C4%8Dkov%C3%A1,%20V%C4%9Bra.%20Tr%C3%A1ven%C3%AD%20voln%C3%A 9ho%20%C4%8Dasu%20v%20%C4%8Cesk%C3%A9%20republice%20ve%20srovn%C3%A1n%C3%AD %20s%20evropsk%C3%BDmi%20zem%C4%9Bmi.pdf 74 ДОБРЫНИНА, Екатерина. Социологи назвали любымий досуг россиян [online]. 2015. [cit. 2017-09- 08]. Dostupné z: https://rg.ru/2015/01/14/kino-site.html. 75 RESEARCH RETHINK REACT. Кафе и кино [online]. 2015. [cit. 2017-09-09]. Dostupné z: http://romir.ru/studies/627_1421096400/. 76 ДОБРЫНИНА, Екатерина. Социологи назвали любымий досуг россиян [online]. 2015. [cit. 2017-09- 08]. Dostupné z: https://rg.ru/2015/01/14/kino-site.html. 77 CRN ИТ-БИЗНЕС. Как россиане проводят свободное время? [online]. 2010. [cit. 2017-09-08]. Dostupné z: https://www.crn.ru. 33

4.2. Trávení volného času česká mládež Typický obraz odpočívajícího Čecha se dle statistik ve všeobecnosti liší od obrazu ruského. Na základě výzkumů, který zkoumal formy odpočinku v evropských zemích, Češi tráví ve srovnání s evropským průměrem více volného času nakupováním, kutilstvím, čtením knih nebo ručními pracemi. Dle výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění vyplynulo, že česká mládež ve volném čase navštěvuje koncerty moderní hudby nebo jenom poslouchá oblíbené hudební nahrávky a odpočívá. Na rozdíl od ruské mládeže více sportují a zdokonalují své znalosti v odborné nebo jazykové sféře. 78 Mladí lidé ve velké míře tráví volný čas s přáteli. 79 Nelze však opomenout také aktivity spojené s informačními technologiemi, které jsou pro dnešní mládež mnohem atraktivnější než v době minulé. Návštěva sociálních sítí jako Facebook, Twitter nebo Instagram patří ke každodenní činnosti české i ruské mládeže. I když z výsledků výzkumu vyplývá aktivní způsob trávení volného času, ve výsledcích výzkumu zaměřeného na mládež od autorů Saka a Kolesárové vyšlo najevo, že určitá část mladých neví, co se svým volným časem dělat, a jak ho vyplnit. 80 S nárůstem technologií je však možné, že se tento obraz poskytující představu o způsobu trávení volného času ruské a české mládeže se bude postupně měnit. Výzkumy totiž pocházejí z let 2009 a 2010, odkdy se změnili nejen společenská situace ale také technický vývoj celého světa. Technologie totiž prostupují mnohem více do našich životů, nejen každodenním používáním počítačů v zaměstnání ale také v osobním životě. Chytré mobilní telefony s neomezeným přístupem na datové sítě nebo neomezeným voláním a zasíláním textových zpráv už patří k základní výbavě téměř každého člověka. Jejich obsluhu už zvládají i děti v předškolním věku. Rozšiřující se sociální sítě zase pohlcují především mladší generaci, která si vytváří svůj virtuální svět, ve kterém se může cítit bezpečněji než ve světě reálném. I tyto faktory postupně mění návyky mládeže, která postupně tráví více času před obrazovkou laptopů a mobilních telefonů nežli aktivním 78 CENTRUM PRO VÝZKUM VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ. Volný čas [online]. 2009. [cit. 2017-10-06]. 2009. Dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a496/f9/100994s_oz100114.pdf. 79 ŠTURSOVÁ, Tereza a Jitka SIGMUNDOVA. Aktuální problémy mladé generace ČR [online] 2006. [cit. 2017-09-09]. Dostupné z: http://www.vyzkum-mladez.cz/cs/registr/vyzkumy/64-aktualni-problemy-mladegenerace-v-ceske.html. 80 SAK, Petr a Karolína KOLESÁROVÁ. Mládež na křižovatce: sociologická analýza postavení mládeže ve společnosti a její úlohy v procesech evropeizace a informatizace. Praha: Svoboda Servis, 2004, s. 64. 34

způsobem života ve formě sportovních aktivit. Tento trend se pak odráží i ve změně slovní zásoby v mluvě mládeže. 35

II. PRAKTICKÁ ČÁST Hlavním předmětem předkládané diplomové práce je analýza slovotvorných postupů substandardních jazykových útvarů a následně vzájemné porovnání procesu tvorby slangové lexikální zásoby v české a ruské mluvě mládeže. Lexikální materiál shromážděný v dané magisterské práci vznikl dvojím způsobem. Slovní zásoba mluvy mládeže byla v první fázi získaná pomocí dotazníkového šetření. Dotazník byl vytvořen ve dvou exemplářích - v ruském a českém jazyce. Z hlediska obsahu byl rozdělen na dvě části úvodní část a samotné zadání, které se dělilo na několik podsložek. V úvodní části byl respondentům představen smysl výzkumu a cíl, ke kterému budou použita získaná data. Praktická část dotazníku byla rozdělena podle tematických oblastí kategorizovaných dle rozdělení Švingové. 81 Autorka vyděluje oblasti způsobu trávení volného času na kategorie společenská zábava, sport, odpočinek, sebevzdělávaní. Každá z těchto tematických oblastí obsahovala spisovní výrazy, ke kterým měli respondenti uvést jim známe slangové protějšky. V některých případech byli respondenti vyzvání i k vyjmenování specifických asociací, které se vázaly k danému spisovnému výrazu. Do dotazníku byla přidána jedna kategorie navíc, a to kategorie překlad. Tato kategorie obsahovala modelové texty, kdy úkolem respondentů bylo převedení spisovné promluvy do vlastní mluvy mládeže. Předpokladem pro vznik a začlenění dané kategorie do dotazníku byla podpora respondentů k vizualizaci konkrétních situací ze života pro jednoduší a spontánnější vyplňování požadovaných výrazů. Tato kategorie posloužila jako další zdroj pro sběr nového lexika využitého pro slovotvornou analýzu. Druhá fáze sběru lexikálního materiálu probíhala ve virtuálním prostředí. Návštěvou internetových stránek, fór nebo diskusních skupin, ve kterých se setkávají mladí lidé, aby spolu komunikovali, například Вконтакте, Афиша 74, Чайка молодежный форум, byl sepsán další lexikální materiál. Tento způsob doplnění lexikálního materiálu byl zvolen, protože vyjadřování se v diskusních fórech je pro mládež mnohem přirozenější a spontánnější nežli vyplňování dotazníku, a proto by mělo také obohatit už získaný materiál. Kvantitativní data v dané diplomové práci jsou tedy dvojího charakteru - přibližně dvě třetiny uvedené lexikální zásoby jsou výsledkem dotazníkového šetření. Zbylý lexikální 81 ŠVIGOVÁ, Milada. Volný čas a my. Praha: Svobodné slovo, 1967, s. 27. 36

materiál byl shromážděn analýzou internetových stránek a fór, na kterých se setkávají mladí a využívají ve velké míře slangové výrazy. Dotazník zkoumající mluvu české a ruské mládeže vyplnilo 43 respondentů ve věku od 16 do 25 let. Respondenti byli vybráni na základě náhodného výběru, kde základní podmínkou bylo věkové rozmezí respondentů a to 16 25 let. Čeští respondenti byli studenti středních a vysokých škol z Brna a Ostravy. Ruští respondenti byli studenti vysokých škol v Moskvě. Z hlediska národnosti dotazník vyplnilo 24 českých respondentů a 19 ruských respondentů. Z hlediska gendru dotazník vyplnilo 29 osob ženského pohlaví a 14 osob mužského pohlaví. Dotazník byl respondentům zaslán elektronickou poštou, kdy se navrátil také v elektronické podobě. Dotazníky byly vyplněny v různé podobě částečně nebo skoro úplně vyplněné. Z navrácených dotazníků nebyl ani jeden vyplněn zcela úplně, to znamená, že nebyly uvedeny slangové výrazy ke všem uvedeným spisovným slovům. Příčina tohoto jevu může být různá. Je možné, že k některým z uvedených výrazů v řeči mládeže nejsou užívány žádné slangové protějšky a taková slova se užívají jenom ve své spisovné podobě, například slova hokej, plavání, čtení. Ve druhém případě se však může jednat o pasivní znalost takových výrazů to znamená, že respondenti některým slangovým výrazům rozumějí, avšak tím, že nevystupují v jejich aktivní slovní zásobě, je sami neužívají, a tedy si při vyplnění daného dotazníku na požadované výrazy nevzpomněli. 1. Transpoziční postupy 1.1. Tvoření lexikálních jednotek odvozováním Nejproduktivnějším způsobem při vzniku slangových výrazů je v mluvě české a ruské mládeže způsob odvozování. Tato slova jsou tvořena ze základového slova, ke kterému se připojují přípony, předpony nebo obě zároveň. Vzniká tak slovo odvozené neboli derivát. V mluvě mládeže jsme se v nashromážděném materiálu setkali v největší míře se způsobem tvorby slov pomocí sufixace. Kapitola je rozdělena dle slovních druhů, které se v dotazníku vyskytovaly. 1.1.1. Podstatná jména V získaném lexikálním materiálu se objevoval velký počet podstatných jmen. Pro lepší orientaci jsou dané výrazy rozděleny do následujících kategorií: názvy osob, názvy 37

předmětů, názvy dějů, názvy tvořené pomocí zdrobnělin a názvy zveličelé. 82 Podstatná jména v mluvě mládeže vznikají z hlediska odvozování v největší míře díky sufixaci. 1.1.1.1. Názvy osob Označení osob může být dvojího původu názvy osob mohou být odvozovány z činnosti, kterou osoby vykonávají, nebo je jejich pojmenování odvozeno z předmětů svázaných s danou činností. Názvy osob vznikají v obou jazycích primárně pomocí sufixace. Odvozovací základ slova může mít spisovnou nebo nespisovnou podobu a slovesný, substantivní nebo adjektivní charakter. Typický je slovesný nebo substantivní odvozovací základ slova (vznikají deverbativa nasávač nebo desubstantiva kalbař). Méně produktivním způsobem je adjektivní typ (vznikají deadjektiva). Z nahromaděného materiálu vyplývá, že většina odvozovacích základů má nespisovnou podobu. Odvozovací základ může mít i spisovnou podobu, v našem lexikálním materiálu jsme se s takovými případy setkali jenom v malé míře. Pro názvy osob se nejčastěji užívanými odvozovacími příponami v mluvě české mládeže jeví sufixy -ač, -ič, -ec, -ař, -ák, -ka, pro označení osob ženského rodu -čk(a). -ač: nasávač (alkoholik), vymetač (častý návštěvník večírků), buchač (svalovec) -ič: kalič (návštěvník večírků), bavič (vtipálek), pařič (hráč počítačových her, návštěvník večírků), hulič (uživatel marihuany), šrotič (usilovně se učící jedinec) -ec: opilec (alkoholik), nabušenec (svalovec) -ák: feťák (narkoman), šprťák (usilovně se učící jedinec), dojížďák (někdo, kdo dojídá jídlo/dopíjí alkohol po ostatních), drsňák (nebojácný člověk) -ař: kalbař (návštěvník večírků), biflař (usilovně se učící jedinec) -ka: násoska (alkoholik) -čk(a): feťačka (narkomanka) 82 Tato klasifikace vychází z klasifikace Hubáčka (1997), u něhož se objevují následující kategorie: názvy osob, názvy zvířat, názvy prostředků, názvy místní, názvy a výsledky dějů, názvy vlastností. Vzhledem k získanému lexikálnímu materiálu byla zjednodušena a upravena dle našich potřeb. 38

Názvy osob vzniklé pomocí odvozovacích přípon -ač, -ec, -ák mají silné emocionálně-expresivní zabarvení. Takové výrazy řadíme k výrazům se zveličelým charakterem, které mohou označovat určitý výsměch, hanlivost nebo naopak jsou nositeli uznání, například slovo nabušenec může označovat svalnatého muže ale i naopak s jistou ironií štíhlého muže, který nemá svalovou zásobu. V dotazníku byly uvedeny také výrazy vzniklé pomocí sufixu -ák, který taktéž tvoří označení osob se zveličelým charakterem, například prasák sukničkář. Graf 1 Tvorba názvů osob pomocí sufixů v českém jazyce NÁZVY OSOB - VÝSKYT SUFIXŮ V ČESKÉM JAZYCE -ař -ka -čk(a) -ič -ec -ač -ák Pro označení osob v mluvě ruské mládeže se užívají podobné sufixy jako u mládeže české. Mezi nejfrekventovanější přípony patří -ник, -ан, -ач, -ок. Pro pojmenování osob ženského pohlaví se užívá sufix -к(а) nebo ух(а), které se připojují k výrazům označujícím osoby mužského rodu. V některých případech mohou uvedené přípony, spolu s příponou -ач pro označení osob mužského rodu, vytvářet výrazy s expresivním nebo zveličujícím charakterem. -ник: балдëжник (povaleč), ботаник (nadměrně se učící jedinec), помоечник (nepořádný člověk) -ал(а)/ил(а): запивала (alkoholik), выступала (grázl), зубрила (nadměrně se učící jedinec) -ер: геймер (hráč počítačových her), пикапер (sváděč), хекер (hacker) -щик: трахальщик (sukničkář), быпивонщик (alkoholik) -ач: бухач (alkoholik), дринкач (alkoholik), нюхач (narkoman) -ан: братан (přítel), пацан (chlapec) 39

-ок: качок (svalovec), торчок (narkoman) -к(а): торчка (narkomanka), лалка (děvče, které se ztrapnilo), чика (děvče) Pro označení osob v ruském jazyce se jenom v malé míře užívá také neproduktivní sufix -ей, 83 například дуралей (hlupák), диджей (dýdžej). Graf 2 Tvorba názvů osob pomocí sufixů v ruském jazyce NÁZVY OSOB - VÝSKYT SUFIXŮ V RUSKÉM JAZYCE -ок -ей -ник -ан -щик -ал(а)/-ил(а) -ер -к(а) -ач 1.1.1.2. Názvy předmětů Názvy předmětů vznikají ze základů podstatných jmen nebo sloves. Tyto názvy jsou tvořeny pomocí sufixů -ák, -k(a), -čk(o), -čk(a), -in(a). -ák: biják (kino), bourák (auto), domacák (domácí úkol), kopačák (fotbalový míč), chechtáky (peníze), bavorák (alkoholický nápoj) -k(a): gameska (počítačová hra), marjánka (marihuana), muzika (hudba), plechovka, posilka, poska (posilovna), telka (televize) -čk(o): cédečko (CD), selfíčko (fotka sebe samého), brčko (cigareta) -čk(a): vypalovačka (dobrá písnička) -in(a): rachotina (staré auto) 83 МУСАТОВ, Валерий Николаевич. Русский язык. Морфемика. Морфонология. Словообразование: учебное пособие. Москва: Наука, 2010, s. 14. 40

Graf 3 Tvorba názvů předmětů pomocí sufixů v českém jazyce NÁZVY PŘEDMĚTŮ - VÝSKYT SUFIXŮ V ČESKÉM JAZYCE -čk(o)/-čk(a) -in(a) -ák -k(a) Ruská mládež pro tvoření názvů předmětů využívá nejčastěji sufixy -к(и)/ -к(а), -ник, -ик, v menším počtu pak -лк(и), -ак, -л(о). -к(и)/ -к(а): денюжки (peníze), коньки (brusle), кафешка (káva), спиртяшка (alkohol), шмотки (oblečení), бабки (peníze), -ух(а): игруха (hra) -ник: клубешник (klub), компик (počítač), телик (televize), троллик (trolejbus), фотик (fotoaparát), чудильник (bar) -ок: коробок (televize) -ик: стадик (sportovní stadion), сотик (mobilní telefon), мотик (motocykl) -лк(и): бабульки (peníze), -ак: фильмак (film) -л(о): музло (hudba), бухало (alkohol), мыло (email) 41

Graf 4 Tvorba názvů předmětů pomocí sufixů v ruském jazyce NÁZVY PŘEDMĚTŮ - VÝSKYT SUFIXŮ V RUSKÉM JAZYCE -ок -ух(а) -лк(и) -ак -к(а)/-к(и) -л(о) -ик -ник Předmětné názvy v řeči mládeže české a ruské mládeže jsou desubstantivní, kdy dochází pouze ke slovotvorné transformaci podstatného jména. Jenom zřídka se názvy předmětů tvořily jako výrazy vycházející z označení funkce předmětu. 1.1.1.3. Názvy dějů Názvy dějů v mluvě české mládeže vznikají od slovesných základů slangových výrazů nejčastěji pomocí přípon. Nejfrekventovanější a nejzákladnější příponou je -ní, s pomocí které se dá vytvořit název děje téměř od každého slovesného základu. Česká mládež také využívá příponu -čka, -ec nebo nulovou příponu, méně pak užívá sufix -ina, -árn(a). -ní: bušení (posilování), čučení na bednu (sledování televize), drbání (pomlouvání), kalení (veselení se při konzumaci alkoholu), kuchtění (vaření), olizování (líbání), paření (hraní videoher, veselení se při konzumaci alkoholu), šprtání (nadměrné pilné učení), šopování (nakupování) -čka: biflovačka (nadměrné pilné učení), bouračka (autonehoda), cicmačka (líbání se), chlastačka (konzumace alkoholu), vožíračka (konzumace alkoholu), nakládačka (rvačka) -ec: pokec (rozhovor, povídat si), lepanec (pohlavek) -ina: kocovina (stav po konzumaci alkoholu) -árn(a): trapárna (trapná situace) nulový sufix: výmrz (trapná situace), trapas (trapná situace) 42

Lexikální zásoba, označující děje nebo výsledky dějů, vzniklá pomocí sufixu -čka může nést znaky emocionálního zabarvení nebo expresivity. Graf 5 Tvorba názvů dějů pomocí sufixů v českém jazyce NÁZVY DĚJŮ - VÝSKYT SUFIXŮ V ČESKÉM JAZYCE -árna -ina nulový sufix -ec -ní -čka Nejfrekventovanější příponou v slangu ruské mládeže se pro označení dějů nebo výsledků dějů jeví přípona -к(а) nebo obdobně -к(и). -к(а)/-к(и): кадрëжка (flirtování), ломка (deprese), разборка (rvačka), тусовка (setkání se s přáteli), гулянка (procházka, malý večírek), пьянка (večírek), себяшка (focení sebe samého), посиделки (setkání s kamarády) -еж: кадрëж (flirtování), гудëж (večírek) -ух(а): горбуха (zábava), вечеруха (večírek) -он: музон (hudba), созвон (zavolání si s někým) Méně produktivními se při tvorbě názvů dějů v ruské mluvě jeví sufixy -еж, -ух(а), -он. 43

Graf 6 Tvorba názvů dějů pomocí sufixů v ruském jazyce NÁZVY DĚJŮ - VÝSKYT SUFIXŮ V RUSKÉM JAZYCE -ух(а) -он -еж -к(а)/-к(и) 1.1.1.4. Názvy tvořené pomocí zdrobnělin a zveličelé Jednou ze základních charakteristik mluvy mládeže je její emocionálně-expresivně zabarvený charakter. Právě užitím zdrobnělin nebo názvu zveličelých je možné tohoto jevu v mluvě mládeže dosáhnout. K původnímu slovu se přidává sufix, který ho nemění po významové stránce, avšak dodává mu určitý příznak zabarvení. Ze zdrobnělých nebo zveličelých výrazů je cítit ironii, sarkazmus, opovržení, ale můžeme se setkat také s pozitivním zabarvením směřujícím k vyjádření obdivu, úcty nebo uznání. Názvy zveličelé nebo zdrobnělé označují nejčastěji názvy předmětů nebo pojmenování osob. V mluvě české mládeže jsme se setkali ve větším počtu s názvy zveličelými nežli s názvy zdrobnělými. Názvy zdrobnělé se v češtině tvoří pomocí sufixů -ek nebo -ik/ík, méně se pak využívá sufix -íčk(o) nebo -íčk(a). -ek: filmek (film), fotbálek (fotbal) -ik/-ík: kompík (počítač), srabík (zbabělec), šlofík (spánek) -íčk(o): pošušňáníčko (chutné jídlo) 44

Graf 7 Tvorba názvů zdrobnělých v českém jazyce NÁZVY ZDROBNĚLÉ - VÝSKYT SUFIXŮ V ČESKÉM JAZYCE -íčk(o) -ek -ik/-ík Ruská mládež užívá stejně jako česká mládež pro tvorbu zdrobnělin -ик. Zdrobnělé názvy je schopna také tvořit pomocí přípon -яшк(а), -ешник, -ок. -ик: велик (jízdní kolo), футбик (fotbal), сотик (mobilní telefon), телик (televize), компик (počítač) -яшк(а): спиртяшка (alkohol) -ешник: клубешник (klub) -ok: браток (kamaráde) Graf 8 Tvorba názvů zdrobnělých v ruském jazyce NÁZVY ZDROBNĚLÉ - VÝSKYT SUFIXŮ V RUSKÉM JAZYCE -ешник -ок -яшик(а) -ик Zveličelé názvy jsou v mluvě české а ruské mládeže mnohem oblíbenější. Pojmenování užito v tomto případě pro označení osoby má vysmívající se nebo hanlivý 45

charakter. K nejvíce užívaným sufixům pro tvorbu zveličelých názvů v mluvě české mládeže patří -čk(a), -ec, -oun, -ač/-áč, méně se pak užívají sufixy -o, -as, -an, -ak, -k(a). -čk(a): nakládačka (výprask, rvačka), chlastačka (konzumce alkoholu), vožíračka (konzumace alkoholu), vypalovačka (dobrá písnička), biflovačka (nadměrné pilné učení), bouračka (autonehoda), cicmačka (líbání) -ec: dlabanec (jídlo), kulec (kulečník), nabušenec (svalovec), namakanec (kulturista), nohec (nohejbal), opilec (alkoholik), vyhulenec (narkoman), vysmaženec (narkoman), žvanec (jídlo) -oun: bifloun (nadměrně se učící jedinec), držkoun (nevychovaný jedinec) -ač/-áč: alkáč (alkoholik), nasávač (alkoholik), lahváč (pivo) -o: fáro (auto), cígo (cigareta), žváro (cigareta) -as: trapas (trapná situace) -an: pařan (častý konzument alkoholu, hráč počítačových her) -ak: prasák (sukničkář), trapák (trapný člověk) -k(a): brigoška (brigáda) Graf 9 Tvorba názvů zveličelých v českém jazyce NÁZVY ZVELIČELÉ - VÝSKYT SUFIXŮ V ČESKÉM JAZYCE -as -an -ak -k(a) -čk(a) -o -ač/-áč -oun -ec Nejvíc užívanými sufixy v ruském jazyce pro tvorbu zveličelých názvy jsou -ак/-як, -ач, -няк a -ух(а), v menší četnosti jsou užívané také jiné přípony, jako například -ш(а), -арь/-ар(а), -ан. 46

-ак/-як: фильмак (film), головняк (problém), кавардак (nepořádek), просак (trapná situace), сходняк (setkání se s přáteli) -ач: дискач (diskotéka), бухач (alkoholik), дринкач (alkoholik), махач (rvačka), хохмач (vtipálek) -няк: депресняк (deprese), неудобняк (trapas, nepříjemná situace) -ух(а): бечеруха (večírek), кентуха (přítel), игруха (hra), горбуха (zábava) -ш(а): наркоша (narkoman) -арь/-ар(а): туфарь (lenivec), гопняра (grázl) -ан: пацан (chlapec) Graf 10 Tvorba názvů zveličelých v ruském jazyce NÁZVY ZVELIČELÉ - VÝSKYT SUFIXŮ V RUSKÉM JAZYCE -ш(а) -арь/-ар(а) -няк -ан -ак/-як -ух(а) -ач 1.1.2. Slovesa Také při vzniku slovesných výrazů se odvozování jeví jako nejproduktivnější způsob obohacování lexikální zásoby mládeže. Nejčastěji se při vzniku sloves objevuje proces sufixace, nemalý podíl však mají také výrazy vzniklé prefixací nebo kombinovaným prefixálně-sufixálním způsobem. Základ pro vznik sloves tvoří primárně podstatné jméno nespisovného charakteru, ku příkladu flám flámovat (jít se večer bavit), pokec pokecovat (trávit čas s přáteli), jenom v malé míře se slovesa odvozují od podstatných jmen spisovných, například chmel chmelit (pít alkohol). V mluvě české mládeže se při odvozování sloves setkáváme v největší míře s příponami -ova-, -a-, -i- a příponou -nou- tvořící slovesa vyjadřující jednorázovost děje. 47

-ova-: drilovat, biflovat (učit se nazpaměť), fackovat (pohlavkovat), flámovat (jít se večer bavit), hákovat (pracovat), chatovat (posílat elektronické zprávy), lelkovat (nedělat nic), machrovat (předvádět se), mailovat (posílat elektronické zprávy), pokecovat (trávit čas s přáteli), resetovat někoho/sebe (udeřit někoho do bezvědomí, opít se do bezvědomí) -a-: blinkat (zvracet), bourat (mít autonehodu), brouzdat (trávit čas na internetu), courat se (loudat se), cucat se (líbat se), fachat (pracovat), krafat (mluvit), řigat (zvracet), šprtat se (učit se), trsat (tancovat) -i-/-í-: blábolit, brblat (mluvit nesrozumitelně), blít (zvracet), brnkat (hrát na kytaru), drtit se (učit se nazpaměť), chmelit (pít alkohol), kalit (veselit se při konzumaci alkoholu), křepčit (tancovat), pařit (hrát videohry, veselit se při konzumaci alkoholu), prudit (provokovat), smažit se (opalovat se), šrotit se (učit se) -nou-: brnknout (zatelefonovat někomu), fláknout (pohlavkovat), schrupnout si (zdřímnout si), táhnout se (loudat se), vyfiknout se (naparádit se), vytuhnout (spát), šlehnout si (užít narkotika), trsnout si (zatancovat si) Graf 11 Tvorba sloves pomocí sufixů v českém jazyce SLOVESA - VÝSKYT SUFIXŮ V ČESKÉM JAZYCE -nou- -a- -i-/-í- -ova- V ruském jazyce se objevují stejné sufixy pro tvorbu sloves jako v jazyce českém doplněny o některé pro rusky syntax charakteristické přípony. Nejproduktivnějšími sufixy v ruském jazyce jsou -a-, -и-, -e-, -ну-, jenom v méně se setkáváme s příponou -ова-. Pro ruská slangová slovesa platí podobně jak v české mluvě, že vznikají z podstatných jmen nespisovného charakteru. -a-: бацать (hrát na kytaru), ботать (učit se), бухать (pít alkohol), качать (posilovat), впирать (bavit se), гамать (hrát počítačové hry), гоготать (smát se), 48

покисать (políbit), проорать (hlasitě křičet), рубать, хавать (jíst), ржать (hlasitě se smát), сбацать (hrát na hudební nástroj), хавать (jíst) -и-: базарить (povídat si), бомбить (dráždit někoho), ботанить (usilovně se učit), буянить (chovat se neadekvátně), возомнить (mít o sobě vysoké mínění), втащить (uhodit někoho), гасить (pít alkohol), кадрить (dvořit někomu), колбасить (pít alkohol), рофлить (hlasitě se smát), спичить (povídat si), сталкерить (sledovat někoho prostřednictvím sociálních sítí), забашить (vydělat si peníze), зацепить (seznámit se), тусить (bavit se na večírcích), чмырить (vysmívat se) -ну-: бухнуть, бахнуть (vypít alkohol), бомбануть (mluvit), дрихнуть (spát), рингануть (zatelefonovat), звякнуть (zatelefonovat) -е-: балдеть (bavit se), гудеть (bavit se), свистеть (bavit se), угареть (smát se) -oва-: кучковаться (střetávat se s přáteli) Graf 12 Tvorba sloves pomocí sufixů v ruském jazyce SLOVESA - VÝSKYT SUFIXŮ V RUSKÉM JAZYCE -ну- -е- -ова- -а- -и- Prefixace se podobně jako sufixace jeví velice produktivním způsobem pro tvorbu slangových sloves. Požitím předpony dochází ke změně významu slovesa nebo ke změně jeho slovesného vidu. Pro mluvu česká mládeže jsou nejčastěji užívanými předponami vy-, z-, na-, za-. vy-: vytuhnout (spát), vytahovat se (předvádět se), vypléskat (pohlavkovat), vymodit se, vyfiknout se (naparádit se), vybourat se (mít autonehodu), vyhnít (flákat se) z-: zhombit se (opít se), zmalovat ciferník (zbít někoho), zmalovat se (nanést si makeup), zmydlit někoho (zbít) 49

na-: našlechtit se (naparádit se), nabalovat (dvořit někomu), nadrátovat se (opít se), nabiflovat se, našprtat se (pilně se učit), načančat (naparádit se) za-: zapařit (dobře se pobavit) Graf 13 Tvorba sloves pomocí prefixů v českém jazyce SLOVESA - VÝSKYT PREFIXŮ V ČESKÉM JAZYCE na- z- vy- Prefixace je v jazyku ruské mládeže oblíbeným způsobem pro modifikaci významu slovesa. Užívané jsou prefixy за- а под-, v menší míře také при-, про-. за-: забашлить (vydělat si peníze), закисать (políbit), зацепить (seznámit se) под-: подкатить (seznámit se), подъë*нуть (vysmívat se někomu), подставить (oklamat) при-: примочить (udělat si z někoho legraci) про-: проорать (hlasitě křičet) Graf 14 Tvorba sloves pomocí prefixů v ruském jazyce SLOVESA - VÝSKYT PREFIXŮ V RUSKÉM JAZYCE про- при- za- за- под- 50

Prefixálně-sufixální způsob tvorby lexikální zásoby je v mluvě české mládeže méně zastoupený, avšak jeho přítomnost nelze popřít. Výrazy takto vzniklé jsou tvořené předponami a příponami současně, přičemž po významové stránce je znásobena expresivita výrazu. V dotaznících české mládeže a na internetových stránkách se vyskytovaly následující typy tohoto způsobu obohacování slovní zásoby: na- -ova(t): nabalovat (dvořit někomu), nadrátovat se (opít se) o- -ova(t): olizovat (líbat se) s- -nou(t): schrupnout si (zdřímnout si) vy- -nou(t): vyfiknout se (naparádit se), vytuhnout (spát) vy- -ova(t): vytahovat se (předvádět se) Graf 15 Tvorba sloves prefixálně-sufixálním typem v českém jazyce SLOVESA - VÝSKYT PREFIXÁLNĚ-SUFIXÁLNÍHO TYPU V ČESKÉM JAZYCE vy-...-ova(t) s-...-nou(t) na-...-ova(t) o-...-ova(t) vy-...-nou(t) V ruštině se k slovům vzniklým prefixálně-sufixálním způsobem přidružují také slova tvořena postfixem -ся. 84 V dotaznících ruské mládeže se tak vyskytovaly následující typy: от-...-ся: откинуться (opít se), оттягиваться (bavit se), оттусоваться (strávit čas s přáteli), оттопыриться (odpočívat), оттянуться (odpočívat), отрубиться (usnout), отрываться (bavit se), оторваться (bavit se) за-...-ся: загазоваться (opít se), заземлиться (spát), заклубиться (bavit se v klubu), загаситься (odepřít si něco udělat) 84 ГОЙДОВА, С. Молодежный жаргон в системе современного русского национального (общенародного) языка. Москва: Государственный институт русского языка им. А. С. Пушкина, 2004, с. 89. 51

про-...-ся: проброситься (procházet se), прокантоваться (čekat na něco) пролакшиться (prohrát) на-...-ся: нажираться (opíjet se), насосаться (být v narkotickém opojení), набухаться (opít se), надринкаться (opít se), с-...-ся: стебаться (vysmívat se), сосаться (líbat se), синиться (dát se potetovat) V malém množství se prefixálně-sufixálně tvoří slova pomocí typu при-...-ся, například приколоться, прикалываться (vtipkovat, bavit někoho). Graf 16 Tvorba sloves prefixálně-sufixálním typem v ruském jazyce SLOVESA - VÝSKYT PREFIXÁLNĚ-SUFIXÁLNÍHO TYPU V RUSKÉM JAZYCE про-...-ся с-...-ся при-...-ся от-...-ся на-...-ся за-...-ся 1.2. Tvoření lexikálních jednotek skládáním Při procesu skládání nové slovo vzniká spojováním dvou nebo více slovních základů. Taková slova mají především zaujmout svou originalitou a vtipností. Vznik slangových slov v mluvě mládeže pomocí skládání však není tak častý, jako tomu je u odvozování. Ze získaných dotazníků české a ruské mládeže se ani v jednom případě neobjevilo slovo vzniklé pomocí skládání. Internetové stránky také obsahují minimum slov vzniknutých pomocí zkracování, které by se týkali tématu volného času. Z diskusních fór možno uvést jenom několik málo slov, které vznikli skládáním, a to: - čumbedna televize - kočkohonič sukničkář - kundolap exkluzivní automobil nebo motocykl - лоховоз trolejbus - дискобой milovník diskoték 52

- боекотплект alkohol Příčinu daného jevu je možné vidět v samotné podstatě mládežnického slangu. Jak již bylo řečeno a bude ještě také v práci uvedeno, mládež se ve své řeči snaží mluvit tajemně, originálně no také úsporně, čili uplatňovat ekonomii jazyky a tvořit slova krátká a to například s pomocí univerbizace nebo různých typů zkracování. Vytvářením slov pomocí skládání se mládež snaží ukázat vtip a originalitu. Novovzniknutá slov však nezachovávají princip jazykové ekonomie, v některých případech je jejich tvar delší, než tvar slova, které vzniklo jiný slovotvorným způsobem. 85 Mládež dokáže vytvořit originální slova, i jiným způsobem než skládáním, které v sobě nesou stejný vtip a jedinečnost, zároveň je jejich vytvoření pro mládež mnohem snadnější. Dle mého názoru, takový typ tvorby slov se uplatňuje spíše u dětí předškolního nebo mladšího školního věku, které jednak objevuji novou slovní zásobu a zároveň také ještě neznají všechny úrovně jazyka. 1.3. Tvoření lexikálních jednotek zkracováním Zkracování je v mluvě mládeže oblíbeným a produktivním způsobem komunikace. Mládež využívá takový proces tvorby lexikální zásoby z důvodu jazykové ekonomie se snahou o stručné a úsporné vyjadřování. Podobně jako u skládání se při vzniku nových slov pomocí zkracování uplatňuje originalita a jazyková hravost. V získaném lexikálním materiálu české mládeže se vyskytovaly oba typy zkratek iniciálové zkratky, čili slova tvořená z počátečních písmen více slov, a morfémové zkratky, které imitují původní slovo. - dú: domácí úkol - nz: není zač - njn: no jo no - wtf: co se děje, o co jde? (z angl. what the f*ck) - lol: moc se smát (z angl. laughing out loud) - PEBKAC: člověk, který neumí ovládat počítač (z angl. problém exists between keyboard and chair) - pc: počítač (z angl. personal computer) - psko: herní konzola play station 85 Jako příkladu můžeme uvést slangový výraz pro slovo sukničkář vzniklé dvěma různými způsoby. Skládáním mládež vytvořila slovo kočkohonič, pomocí odvozování zase prasák a přenášením metaforického významu kanec. 53

- emhádečko: městská hromadní doprava - bus: autobus - tram: tramvaj - komp: počítač - fet: fetování, drogy - maty: hrací automaty Některé morfémové zkratky v mluvě české mládeže jsou inspirovány anglickými protějšky, které imitují, například bus (angl. bus), tram (angl. tram). Iniciálové zkratky užívají mladí hojně v písemné podobě, v převážné většině se jedná o počáteční písmena anglických slov. Graf 17 Zkratková slova v českém jazyce VÝSKYT ZKRATEK V ČESKÉM JAZYCE morfémové iniciálové V slovníku ruské mládeže je způsob tvoření slov pomocí zkracování mnohem frekventovanější než v mluvě české mládeže. Nejčastějším typem jsou morfémové zkratky. V dotaznících ruské mládeže se nevyskytovaly iniciálové zkratky. Iniciálové zkratky se však v hojném počtu vykytovaly na internetových stránkách, sloužících ke vzájemné komunikaci mezi mladými. Je proto zřejmé, že užívaní zkratek má velkou oblibu primárně v písemném projevu, kde uživateli šetří čas při vyjadřování. - мот: motocykel - магаз: obchod - авто: automobil - диско: diskotéka - домашка: domácí úkol 54

- комп: počítač - мобилка: mobilní telefon - нет: internet - ятл: miluji tě - кс: líbat (z angl. kiss) - плз: prosím (z angl. please) - лол: moc se smát (z angl. laughing out loud) - нуб: začátečník (z angl. noob) nese negativní odstín - грю: mluvím (z rus. говорю) - вихи: víkend - прив: pozdrav ( z rus. привет) - чкг: co? Kde? Kdy? (что? Где? Когда?) - спок: dobrou noc (z rus. спокойной ночи) - 7я: rodina (z rusk. семья) Také v ruštině zkratky imitují své anglické protějšky, například нннет, диско. Zkratky vznikají také přejímáním z anglického jazyka, které se do mluvy dostávají ve formě fonetického přepisu a následně z nich vznikají jak morfémové (кс, плс) tak i iniciálové zkratky (лол). Setkáváme se tady i s nahrazením slov čísly, kde se primárně jedná o využití fonetické podobnosti, například семья = 7я = семь + я. V obou jazycích se užívají stejné výrazy vzniklé krácením, a to komp компр, net нет. Graf 18 Zkratková slova v ruském jazyce VÝSKYT ZKRATEK V RUSKÉM JAZYCE iniciálové morfémové 55

2. Transformační postupy 2.1. Tvoření lexikálních jednotek přejímáním z cizích jazyků Česká a ruská mládež užívá značný počet výrazů přejatých z angličtiny. Přejaté výrazy mohou vystupovat ve své původní podobě a tedy zachovávat si svou podobu grafickou. Nejen grafická ale také významová složka takových slov se ve většině případů nemění. Tato slova jsou pak pociťována jako cizí, protože se nepřizpůsobují gramatický pravidlům domácího jazyka. - cool bezva - trip výlet, z angl. trip - top dobrá písnička, z angl. top nejvyšší, vrchol - song písnička, z angl. song - shopping nakupování, z angl. shop+ing - showman častý návštěvník večírků, z angl. showman ten, kdo se ví propagovat - ski lyže, z angl. ski - surfing trávit čas na internetu, z angl. to surf surfovat Druhým způsobem vzniku přejatých cizojazyčných výrazů je přepisování původního slova na základě fonetického principu do latinky. V tomto případě je pro uživatele nutné znát výslovnost cizího jazyka, protože právě výslovnost přejímaného slova je zakomponována v samotném přepisu. Ze získaných dotazníků vyplynulo, že ve větší míře současná mládež využívá fonetický přepis přejímaného slova. - bajk motorka, kolo, z angl. bike - fanny zábava, z angl. funny - fajt rvačka, z angl. fight - frendi/frindi přátelé, z angl. friends - hepy dobrá nálada, z angl. happy šťastný, spokojený - ignor ignorovat někoho, z angl. ignore - many peníze, z angl. money - mobajl mobilní telefon, z angl. mobile - muzik hudba, z angl. music - sinema kino, z angl. cinema - šoumen vtipálek, z angl. showman ten, kdo se umí propagovat - šoping nakupování, z angl. shopping 56

- šopovat, šopování nakupovat, z angl. to shop Přejatá slova vznikají v češtině připájením sufixů -ova-, ku příkladu šopovat (nakupovat), surfovat (trávit čas na internetu), selfiečkovat (dělat fotky sebe samého), mailovat (posílat elektronickou poštu). Slova přejatá z cizích jazyků vystupují taktéž v podobě zdrobnělin, například selfičko (fotka sebe samého), kompík (počítač). V oblasti přejatých slov z cizího jazyka dochází v řeči mládeže i k různým samovolným úpravám. Přejatá slova jsou obohacována o domácí prvky, čímž vznikají rozmanité tvary slov, jak je uvedeno v následujících příkladech spojením cizího slova s domácí příponou nebo přejetím a následným zjednodušením původního cizojazyčného slova. - gameska počítačová hra, z angl. game + s + -ka - soráč promiň, z angl. sorry + -áč - noťas přenosný počítač, z angl. notebook + -as - kára auto, z angl. car + -a Graf 19 Tvorba slov přejatých z cizího jazyka v českém jazyce VÝSKYT PŘEJATÝCH SLOV Z CIZÍHO JAZYKA V ČESKÉM JAZYCE hybridné tvary přepis původního slova původní podoba slova Pro ruskou mládež je příznačnější fonetický přepis cizojazyčného výrazu spolu s jeho další variováním. Výslovnost slova je tedy zaznamenaná v jeho psané podobě. - френд přítel, angl. friend - френдить přátelit se, dělat si přátele, z angl. friend + -и- - денсить tancovat, z angl. to dance + -и- - хом ворк domácí úkol, z angl. home work - дринкач alkoholik, z angl. to drink + -ач - кисать líbat se, z angl. kiss + -а- 57

- слипать spát, z anlg. to sleep + -а- V ruštině vznikají nová slova, primárně verba, pomocí sufixu -a- například слипать (spát), кисать (líbat se). Pro vznik slov označujících osoby je užívána přípona -ач дринкач (alkoholik). V dotaznících jsme se u ruské mládeže setkali také se zkracováním slov přejatých z cizího jazyka, ku příkladu ноут přenosný počítač, z angl. notebook. Nejen angličtina je jazyk, který ovlivňuje řeč mladých. V dotaznících jsme se setkali také s přejatými výrazy z francouzštiny a němčiny. Jednalo se o slova fopá, z francouzského faux-pas prohřešek proti společenským mravům, tady ve smyslu trapná situace, slovo amant, z francouzského amant milenec, tady ve smyslu chlapec a nakonec slovo mišuge, z německého meschugge mýlit se, které se do slangové mluvy dostalo přes argot 86, tady ve smyslu hloupý člověk. Jednalo se pouze o několik málo případů přejímání z jiného nežli anglického jazyka, a proto můžeme usoudit, že současná mluva mladých má spíše tendenci k amerikanizaci. Graf 20 Přejímání slov z cizích jazyků VÝSKYT PŘEJATÝCH SLOV Z CIZÍHO JAZYKA francouzský německý anglický 2.2. Tvoření lexikálních jednotek metaforou Se stejnou oblibou, s jakou užívají ve své mluvě mladí lidé anglicizmy, využívají také lexikální jednotky vzniklé pomocí metaforického přenášení významu. Tvorba metaforických názvů je založena na vnější nebo vnitřní podobnosti předmětů nebo osob. Ruská a česká mládež tvoří tyto názvy pro substantiva, která vznikají na základě: 86 HUGO, Jan, ed. Slovník nespisovné češtiny: argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost: historie a původ slov. Praha: Maxdorf, c2009, s. 112. 58

a) vnějšího tvaru předmětu pro označení předmětu: - balón fotbalový míč - bedna televize - ciferník tvář - ящик televize - капуста peníze - труба telefon b) vnitřního příznaku pro označení osoby: - dřevo sportovně nenadaný člověk - jelito sportovně nenadaný člověk - kopyto hloupý člověk - kůň hloupý člověk - vůl hloupý člověk c) vnějšího příznaku pro označení osoby a předmětu: - kočka děvče - korba svalovec - obr svalovec - monstrum svalovec - popelnice staré auto - šašek vtipálek - лимузин jízdní kolo - алконавт alkoholik Metaforické výrazy jsou často dvojího charakteru výsměšného a zahanbujícího nebo obdivujícího. Například slovo žihadlo, kterým česká mládež označuje automobil, může na základě podobnosti s označením včelího žihadla být chápáno jako rychlý, štíhlý, sportovní vůz, no také s ironií užito pro označení starého a pomalého vozidla. Metaforické výrazy jsou ve velké míře součástí frazeologických vyjádření. I tady se uplatňuje při tvorbě slov vnitřní nebo vnější podobnost s předmětem. Metaforické nebo frazeologické vyjádření se v získaném lexikálním materiálu objevovali více u slovesných pojmenování než jmenných pojmenování. Frazeologické jednotky jsou tvořeny slovesem a podstatným jménem vystupujícím v různém pádě. Méně se vyskytují jednotky tvořeny slovesem a podstatným jménem vzájemně spojenými předložkou. Mnoho výrazů vzniká 59

pouze z neohraničené fantazie mládeže bez reálné podobnosti. Cílem je co největší originalita spojená s vyjádřením expresivity. - být na plech opít se - být blbý jako tágo být hloupý - dát do tlamy zbít někoho - dělat si šoufky dělat si z někoho legraci - hodit chrupku jít spát - hrát na hrochy spát - jít si vyhodit z kopýtka jít se večer bavit - malovat obličej na ksicht udělat si make-up - mlít pantem mluvit bez přestání - vylepšit fasádu zbít někoho - žhavit drát telefonovat - начистить табло někoho zbít - двигать фуфло podvádět - массировать мозги učit se - смотреть мультики mít halucinace - замочить жало pít alkohol - пазрушить мозги popovídat si - разобить базар povídat si - забить стрелку domluvit si setkání - курить бамбук povalovat se - словить кайф být uvolněn - трепать языком mluvit bez přestání - срубить бабок vydělávat peníze - повеситься са трубке dlouho telefonovat Největší fantazii při tvorbě metaforických výrazů často ukrytých ve frazeologickém vyjádření bylo v dotazníku uvedeno v mluvě české mládeže v kategorii společenská zábava. Důvodem může být velká obliba jazykové hry, jejíž cílem je zatajení významu výrazů před uživateli stojící mimo tyto skupiny nebo také vyjádřit jedinečnost a co největší originalitu při tvorbě. 60

Graf 21 Tvorba slov pomocí metafory a frazeologických jednotek v českém jazyce VÝSKYT METAFORY A FRAZEOLOGICKÝCH JEDNOTEK V ČESKÉM JAZYCE vnější tvar frazeologické jednotky vnitřní příznak vnější příznak Ve slovníku ruské mládeže je užívání slovních výrazů s metaforickým přenášením stejně oblíbeným způsobem tvorby lexikální zásoby jako u české mládeže. Graf 22 Tvorba slov pomocí metafory a frazeologických jednotek v ruském jazyce VÝSKYT METAFORY A FRAZEOLOGICKÝCH JEDNOTEK V RUSKÉM JAZYCE vnitřní příznak vnější příznak vnější tvar frazeologické jednotky Jak již bylo zmíněno, mládež užívá slangovou mluvu s cílem zamaskovat význam mluveného před ostatními uživateli jazyka. Mládež se snaží zamaskovat slova, která vzbuzují ve společnosti pohrdání nebo nejsou ve společnosti uznávaná. Tento fakt se ukázal také v získaném lexikálním materiálu, kde největší počet slov byl získán ke slovu opít se (dát si do trumpety, být na mraky, být na plech, být na mol, ožrát se, nadrátovat se, zhombit se, загазоваться, набухаться, надринкаться, нажуриться, откинуться), pít alkohol (chmelit, chlastačka, vožíračka, замочить жало, квасить, колбасить), alkoholik (nasávač, násoska, ochlasta, opilec, запивала), alkohol (bavorák, chlast, tvrdé, 61

спиртяшка). Mládež se snaží být stále originální, a proto ke slovům, která nejsou nijak tabuizovány nebo označují běžné činnosti, vymýšlejí nová synonymní označení, například bavit se (pařit, paření, rozjet se, заклубиться, колбасить, косячить, оттягиваться, оторваться, отрываться, свистеть, тусоваться), děvče (baba, frajerka, děvčica, kočka, štáva, šťabajzna, красотка, симпотяжка, телочка, чикса, чикуля, чика), chlapec (amant, panáček, šohaj, týpek, мачо, пацан, пец, поцык, чувак), oddychovat (dát si leháro, dát si voraz, dát si dvadset, dát si veget) a jiné. 62

ZÁVĚR Cílem předkládané magisterské diplomové práce s názvem Srovnání ruských a českých substandardních jazykových prostředků bylo nahlédnutí do problematiky specifického jazykového prostředí se záměrem analýzy a vzájemného porovnání procesu tvorby slangové lexikální zásoby v české a ruské mluvě mládeže. Stratifikace českého a ruského jazyka je předmětem první kapitoly teoretické části. Pro oba jazyky je poměrně stejná jazyk se dělí na útvary spisovné a nespisovné. Rozdíl spočívá v hranicích mezi jednotlivými útvary. Zatímco v české lingvistice jsou jednotlivé útvary a jejich hranice vymezeny pevněji, hranice mezi jednotlivými variety v ruské lingvistice nejsou vymezeny striktně, a proto se často prolínají. Substandarní jazykové prostředky se vyskytují v obou jazycích s téměř podobnou charakteristikou s jenom malými rozdíly. Podstatným rozdílem je užití označení žargon v ruském jazyce pro útvar slang. Vymezení sociolektu obecně ale také sociolektu mládeže je obsahem druhé kapitoly. Pro sociolekt mládeže je charakteristická expresivita, nespisovnost slov, užití zhrubělých slov nebo vulgarizmů. Jazyková hravost a dynamičnost se projevu v mluvě mládeže ve psaném a hovořeném projevu a patří také k základním znakům slangu mládeže. Procesem tvorby slovní zásoby se zaobírala třetí kapitola. Oba jazyky obohacují své jazyky pomocí stejných postupů. V uvedené práci je na vznik lexika nahlíženo z hlediska transpozičních postupů (afixace, kompozice a abreviace) a transformačních postupů (metaforické přenášení významu, přejímání z cizích jazyků, spojování slov v sousloví). Této kategorizace jsme se drželi při analýze lexikální zásoby v praktické části. Poslední kapitola teoretické částí se zmiňuje o tématu volného času, který vymezuje. Dle výzkumů porovnávajících způsob trávení volného času, česká mládež tráví svůj volný čas odlišně, než ruská. Sport, zdokonalování svých odborných a jazykových znalostí nebo setkávaní se s přáteli jsou hlavní náplní volného času české mládeže. Ruská mládež raději zamíří do kina, baru, restaurace, nebo navštíví hudební koncert. Praktickou část tvoří čtyři kapitoly. Tyto kapitoly představují analýzu získaného lexikálního materiálu. První kapitola praktické části je zaměřena na analýzu lexikální zásoby z hlediska transpozičního procesu tvorby slov, a to pomocí odvozování, skládání a zkracování. Jednotlivá slova jsou rozdělena dle slovního druhu pro lepší orientaci, a tak 63

je analýza provedena ve dvou hlavních skupinách podstatná jména a slovesa, protože se v získaném materiálu nevyskytují přídavná jména. Podstatná jména jsme dále rozčlenili na čtyři základní sémanticko-tematické kategorie, a to názvy osob, názvy předmětů, názvy dějů, názvy tvořené pomocí zdrobnělin a názvy zveličelé. Každá z vyjmenovaných kategorií uvádí výrazy užívané jak českou, tak i ruskou mládeží, získané z dotazníkového šetření nebo internetových stránek. Uvedený dotazník byl rozdělen na čtyři kategorie společenská zábava, sport, odpočinek a sebevzdělávaní. Dotazníky byly vyplněné v různé míře, nenavrátil se ani jeden dotazník se všemi vyplněnými oblastmi. Pouze na 8 % byl vyplněn dotazník s nejmenším počtem slangových výrazů, dotazník obsahující největší počet dat byl vyplněn na 49 %. Lišil se také počet vyplněných slov z hlediska jednotlivých kategorií. Kategorie společenská zábava představovala nejvíce vyplněnou oblast. Kategorie obsahovala 85 slov, kdy v dotaznících bylo v největším počtu uvedeno 56 slangových výrazů k daným slovům. Kategorie společenská zábava byla v průměru vyplněna z 53,1 %. Kategorie sport vykazovala odlišné výsledky. S počtem slov 36 v kategorii bylo uvedených 19 slov jako největší počet uvedených slangových výrazů. V průměru tato kategorie patřila k nejméně vyplněné části z celého dotazníku, tedy byla vyplněna na 31,5 %. Kategorie odpočinek a sebevzdělávaní byly vyplněny respondenty přibližně ve stejném počtu první na 36,6 %, druhá na 38,3 %. Kategorie odpočinek obsahovala 66 slov, z toho vyplněných bylo v největším počtu 36, kategorie sebevzdělávaní obsahovala 10 slov, kdy nejúplněji vyplněným byl dotazník se sedmi slangovými výrazy. Největší percentuální zastoupení slov bylo získáno z oblasti společenská zábava. V této kategorii respondenti ukázali největší fantazii, kdy mnoho výrazů je jenom stěží možné dešifrovat pro mluvčího stojícího mimo danou skupinu. Mladí lidé tvoří největší počet nového lexika primárně pro slova označující věci zakázané nebo všeobecně v společnosti odsuzované, například alkohol, konzumace alkoholu, omamné látky a jejich konzumace, bitky nebo provokace a jiné. V tomto bodě se potvrzuje teorie, kdy je vidět, že cílem mládeže je primárně zatajit význam původních slov. Největší počet slangových slov v mluvě české a ruské mládeže vzniká odvozováním. Nejproduktivnější se v obou případech jeví proces sufixace, kde pomocí různých sufixů je mládež schopna tvořit názvy osob, předmětů nebo dějů. Zároveň se tak těmito příponami zvyšuje expresivita nově vzniklých slov, které pak pro uživatele jazyka stojící mimo danou skupinu můžou působit zveličeně, někdy až vulgárně. 64

Pro názvy osob užívá ruská mládež více sufixů než mládež česká. Na rozdíl od češtiny se také v ruském slangu objevuje ve větší míře prefixálně sufixální způsob, kdy do této skupiny řadíme i slova tvořená postfixem -ся. Nejproduktivnějšími příponami se pro názvy osob v jazyce českém jevily přípony -ač (nasávač), -ič (bavič), -ec (nabušenec), pro ženský rod -čk(a) (feťačka), v ruském jazyce zase -ник (балдëжник), -ал(а)/-ил(а) (выступала), -щик (трахальшик), ач (дринкач), názvy osob ženského pohlaví vznikají pomocí sufixu -к(а). Pomocí přípon -ač, -ec, -ák a -ач zvyšuje expresivita výrazu. Nejproduktivnějším sufixem při tvorbě názvů předmětů se v slangu české mládeže jevily sufixy -ák (kopačák), -k(a) (gameska), -čk(o)/-čk(a) (brčko), méně pak -in(a) (rachotina), u ruské mládeže sufixy -к(и)/ -к(а) (шмотки), -ник (чудильник), -ик (стадик), v menším počtu -лк(и) (бабульки), -ак (фильмак), -л(о) (музло), -ух(а) (игруха). Přípona -ní (kuchtění) se v českém slangu považuje za nejzákladnější příponou při tvorbě názvů dějů, protože se od ní dá utvořit název děje téměř od každého základu slova. Dále se vyskytovaly také přípony -čka (nakládačka), -ec (pokec), nulová přípona (výmrz), méně užívaným byly sufixy -ina (kocovina), -árn(a) (trapárna). Více než polovina získaných slov, označujících názvy dějů, byla tvořena v mluvě ruské mládeže příponou -к(а)/-к(и) (тусовка). Pro tvorbu názvů dějů se užívaly v menší míre také přípony -еж (кадрëж), -ух(а) (горбуха), -он (созвон). Česká a ruská mládež v získaném lexikálním materiálu ve své mluvě užívá více názvy zveličelé, kterými zvyšuje expresivní zabarvení nově vzniklých slov. Nejčastěji se objevovaly sufixy -čk(a) (cicmačka), -ec (kulec), -oun (bifloun), -ač/-áč (nasávač). Zveličelé názvy byly ruskou mládeží tvořeny především pomocí přípony -ак/-як (сходняк), -ач (махач), -няк (депресняк) a -ух(а) (кентуха). Zdrobněliny se vykytovaly v lexikálním materiálu jenom sporadicky. V lexikálním materiálu se objevily pouze přípony -ek (fotbálek), -ik/ík (šlofík), -íčk(o)/-íčk(a) (pošušňáníčk), v ruském jazyce -ик (велик), -яшк(а) (спиртяшка), -ешник (клубешник), -ок (браток). Největší počet sloves v získaném lexikálním materiálu byl tvořen pomocí odvozování. Česká mládež tvořila slovesa s příponami -ova- (mailovat), -a- (brouzdat), -i- (křepčit), -nou- (vyfiknout se), prefixy vy- (vypléskat), z- (zmalovat se), na- (našlechtit se), za- (zapařit) a prefixálně-sufixálním způsobem s pomocí typů na- -ova(t) (nabalovat), o- -ova(t) (olizovat), s- -nou(t) (schrupnout si), vy- -nou(t) (vyfiknout se), vy- -ova(t) (vytahovat se). V mluvě ruské mládeže byl hojně se vyskytující také prefixálně-sufixální způsob. Nejvíc se vyskytoval sufix -a- (бацать), -и- (сталкерить), -e- (свистеть), -ну- 65

(дрихнуть), prefixy за- (забашлить), под- (подкатить) a prefixálně-sufixální typy от-...-ся (оттопыриться), за-...-ся (заклубиться), про-...-ся (проброситься), на-...-ся (нажираться), с-...-ся (синиться). Skládání se na základě mého výzkumu ukázalo jako neproduktivní způsob tvorby slangové lexikální zásoby u ruské a české mládeže. Předpokládám, že takový způsob tvorby slov je frekventovanější spíše u dětí předškolního nebo nižšího školního věku. Zkratkové výrazy se vyskytovaly více na internetových stránkách v diskuzních fórech nežli v dotazníku, protože mládež je nucena vyjadřovat se krátce a rychle pro co největší ekonomii jazyka. Užívání zkratek souvisí s vlivem angličtiny v mluvě mládeže. Jak se ukázalo v dotaznících a na internetových stránkách, užívané zkratky jsou v podstatě iniciálové zkratky anglických slov foneticky přepsaných do českého nebo ruského jazyka (PEBKAC - člověk, který neumí ovládat počítač - z angl. problem exists between keyboard and chair, лол: moc se smát - z angl. laughing out loud). V mluvě ruské mládeže převažují zkratky morfémové (вихи, прив), v české naopak zkratky iniciálové (nz, njn). Česká a ruská mládež přejímá slova primárně z anglického jazyka, což je pochopitelné vzhledem k trendu směrujícímu k amerikanizaci. Pro českou mládež je příznačný fonetický přepis přejatých slov (sinema), nemalou část tvoří slova v původním tvaru (showman) nebo tzv. hybridní formy, u kterých se přejaté slovo obohacuje o prvky charakteristické pro český jazyk (gameska angl. game + s + -ka). V dotaznících se v mluvě české mládeže objevily také případy slov přejatých z německého a francouzského jazyka. Pro ruštinu je v této oblasti typičtější fonetický přepis přejatého slova (френд přítel) ale také úprava přejatého slova pomoci domácích prvků (слипать z anlg. to sleep + -а-). Nejzajímavější část získaného lexikálního materiálu tvoří kapitola zaměřená na vznik slov pomocí přenášení metaforického významů a tvorby frazeologických jednotek. Takovým způsobem vzniká druhá největší kategorie v počtu vzniklých slov u české a ruské mládeže. Metaforické výrazy a frazeologizmy bývají výsměšného charakteru. Při tvorbě slov označujících názvy osob nebo předmětů se uplatňuje v největší míře vnější podobnost s předmětem (balón, monstrum, капуста, алконавт). Frazeologické jednotky přinášejí největší variabilitu, originalitu a fantazii u nově vzniklých slov v oblasti volného času. Nejvíce takových výrazů uváděli respondenti v kategorii společenská zábava, což dokazuje 66

fakt, že v této oblasti chtějí být mladí lidé co nejvíce originálními (jít si vyhodit z kopýtka, забить стрелку). Graf 23 Způsoby slovotvorby v mluvě české mládeže MLUVA ČESKÉ MLÁDEŽE 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 ODVOZOVÁNÍ SKLÁDÁNÍ ZKRACOVÁNÍ PŘEJ. Z CIZÍCH JAZYKŮ METAFORA A FRAZEOLOGICKÉ JEDNOTKY Graf 24 Způsoby slovotvorby v mluvě ruské mládeže MLUVA RUSKÉ MLÁDEŽE 80 70 60 50 40 30 20 10 0 ODVOZOVÁNÍ SKLÁDÁNÍ ZKRACOVÁNÍ PŘEJ. Z CIZÍCH JAZYKŮ METAFORA A FRAZ.JEDNOTKY 67

Graf 25 Vyplňení dotazníků dle jednotlivých kategórií VYPLNĚNÍ DOTAZNÍKŮ V JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍCH 60 50 40 30 20 10 0 SPOLEČENSKÁ ZÁBAVA SPORT ODPOČINEK SEBEVZDĚLÁVÁNÍ 68