Technická dokumentace Obor studia: 23-45-L / 01 Mechanik seřizovač VY_32_inovace_FREI10 : Zásady kreslení průřezů a průniků Datum vypracování: 26.11.2012 Vypracoval: Ing. Bohumil Freisleben Motto: průřez a řez zní podobně, odborník pozná rozdíl hned. Průniky těles nám ukážou prakticky využitelnou geometrii. Text slouží zejména pro samostudium a procvičení učiva po zveřejnění na školním webu. Poznámka: v textu je učivo odlišeno následujícím způsobem: základní učivo velikost písma 12, barva černá; rozšířené učivo - velikost písma 11, barva modrá a volné učivo velikost písma 10, barva černá. Vše ve fontu písma Times New Roman.
Zásady kreslení průřezů a průniků Průřez je obraz předmětu rozříznutého myšlenou rovinou nebo jinou rozvinutelnou plochou kolmou k ose souměrnosti předmětu. Zobrazujeme pouze obraz předmětu ležící v rovině řezu. Při volbě užití řezu či průřezu jsou rozhodujícími kritérii lepší názornost a minimalizace nutného počtu průmětů pro úplné a jednoznačné přehledné zobrazení předmětu. Obr. 1.: Průřez vysunutý (vlevo), průřez vysunutý a potočený Obr. 2.: Vkreslený průřez symetrické součásti (vlevo) a vkreslené průřezy jeřábového háku plynule proměnný průřez Průřezy rozeznáváme: vkreslený vkresluje se tenkou čarou přímo do pohledu v místě provedení myšleného řezu (typické pro součásti plynule měnící tvar průřezu, např. jeřábový hák); vysunutý - je spojen se základním obrazem tenkou čerchovanou čarou; vysunutý a pootočený s vyznačením směru a popř. i úhlu natočení pro snadnější vykreslení a zakótování průřezu; sdružený je vykreslen v pokračování osy souměrnosti předmětu (u hřídelí často i více průřezů v jednom sledu = na jedné prodloužené ose souměrnosti. Průřez nesmíme užít v případě, kdy by se obraz v průřezu rozpadl na několik nespojených částí.
Obr. 3.: Příklad sledu průřezů jednoduché součásti Ve strojírenské praxi se setkáváme s případy, kdy je nutno kombinovat užití řezů a průřezů. Vždy je nutno řezy i průřezy označit v souladu s příslušnou normou, a to jak stopy rovin, tak i jejich obrazy. Nemalá část strojních součástí je složena z více než jednoho základního geometrického tělesa. Tato tělesa často nejsou úplná a vnikají více, či méně do tělesa sousedního (nebo se jej dotýkají). Takto vznikají průniky geometrických těles v technické praxi. Průnikem rozumíme rovinné nebo prostorové hrany na vnějším nebo vnitřním povrchu součásti. Rovinné průniky jsou hrany vzniklé seříznutím rovinou a promítají se do průmětny rovnoběžné s rovinou řezu ve skutečném tvaru. Prostorové vznikají pronikáním těles do sebe a v pravoúhlém promítání se promítají zkreslené. Průniky dělíme významově na: - přesné průniky důležité pro konstrukci či výrobu. Vyžadují přesné vyšetření (zjištění) hran průniku vhodnými matematickými metodami zabývá se jimi deskriptivní geometrie; - průniky nevýznamné pro konstrukci a výrobu usnadňují představu o tvaru součásti. Vyskytují se nejčastěji u tvářených nebo litých součástí. Zobrazujeme je jenom přibližně tenkou plnou čarou nedotaženou k obrysu součásti; - průniky ztěžující čtení výkresu nemají význam pro konstrukci či výrobu a nekreslí se. Obr. 4.: Příklad kreslení průniků nevýznamných (zleva): litá součást, přechod hranolovitého ramena do válcového náboje, přechod oválného ramena do válcového náboje Obr. 5.: Příklad průniků v dutém válci vpravo průnik ztěžující čtení výkresu
Průnik souosých rotačních ploch se skládá výlučně z kružnic, popř. z bodů na společné ose souměrnosti. Takové průniky se skládají z kružnic. Je-li společná osa ploch rovnoběžná s některou průmětnou, potom se průniková kružnice v této průmětně zobrazí jako úsečka kolmá k ose průmětny. Nejjednodušším případem je průnik dvou válců stejného průměru. Průniková křivka je tvořena elipsami promítnutými do průmětny rovnoběžné s osami obou válců jako úsečky. Obr. 6.: Příklady průniků válců téhož průměru: a) dva kolmé válce, b) válce s osami různoběžnými, c) tři válce s osami mimoběžnými - tzv. lomené koleno Seznam použité a doporučené studijní literatury: 1. Leinveber J., Vávra P.: Strojnické tabulky, 3. doplněné vydání, Úvaly: ALBRA - pedagogické nakladatelství 2006, ISBN 80-7361-033-7. 2. Drastík F.: Technické kreslení I., pravidla tvorby výkresů ve strojírenství, aktualizované vydání, Ostrava: MONTANEX 2005, ISBN 80-7225-195-3. 3. Leinveber J., Švercl J.: Technické kreslení, Technická dokumentace pro studijní a učební obory SOU, Úvaly: ALBRA - pedagogické nakladatelství 2003, ISBN 80-86490-73-4. 4. Klimeš J.: Technická dokumentace didaktické testy, 1. vydání, Havlíčkův Brod: FRAGMENT 1998, ISBN 80-7200-206-6
Cvičení k ověření pochopení učiva: