Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Podobné dokumenty
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Příbuznost a inbreeding

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.

= oplození mezi biologicky příbuznými jedinci

- Definice inbreedingu a jeho teorie

Vliv nenáhodného oplození na genetickou strukturu populací

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genetika populací. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Hardy-Weinbergův zákon - cvičení

Základy genetiky populací

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Selekce v populaci a její důsledky

Důsledky selekce v populaci - cvičení

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Genetika kvantitativních znaků

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek

Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Kurz genetiky a molekulární biologie pro učitele středních škol

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

GENETIKA POPULACÍ ŘEŠENÉ PŘÍKLADY

Metody plemenitby. plemenitba = záměrné a cílevědomé připařování + rozmnožování zvířat zlepšování tvarových + především užitkových vlastností

Mendelistická genetika

Pravděpodobnost v genetické analýze a předpovědi

Genetika populací. kvalitativních znaků

Genotypy absolutní frekvence relativní frekvence

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Z D E Ň K A V E S E L Á, V E S E L A. Z D E N K V U Z V. C Z

a) Sledovaný znak (nemoc) je podmíněn vždy jen jedním genem se dvěma alelami, mezi kterými je vztah úplné dominance.

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

1. generace 2. generace 3. generace I J K F I L

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Pojem plemeno je používán pro rasy, které vznikly záměrnou činností člověka, např. plemena hospodářských zvířat.

Chromosomy a karyotyp člověka

Semenné sady systém reprodukce a efektivita

Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Genetika mnohobuněčných organismů

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

Genetika zvířat - MENDELU

Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

Genetika pro začínající chovatele

Nauka o dědičnosti a proměnlivosti

GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost

Biologie a genetika, BSP, LS7 2014/2015, Ivan Literák

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Cvičeníč. 10 Dědičnost a pohlaví. Mgr. Zbyněk Houdek

Základní pravidla dědičnosti - Mendelovy a Morganovy zákony

Crossing-over. over. synaptonemální komplex

genů - komplementarita

Vliv nenáhodného oplození na genetickou strukturu populací. Vliv nenáhodného oplození na genetickou strukturu populací

Mendelistická genetika

12. Mendelistická genetika

Dynamika populací. s + W = 1

Populační genetika Radka Reifová

Genetika přehled zkouškových otázek:

Schopnost organismů UCHOVÁVAT a PŘEDÁVAT soubor informací o fyziologických a morfologických (částečně i psychických) vlastnostech daného jedince

Drift nejen v malých populacích (nebo při bottlenecku resp. efektu zakladatele)

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Glosář - Cestina. Odchylka počtu chromozomů v jádře buňky od normy. Např. 45 nebo 47 chromozomů místo obvyklých 46. Příkladem je trizomie 21

V F 2. generaci vznikají rozdílné fenotypy. Stejné zabarvení značí stejný fenotyp.

Genetika populací. Doposud genetika na úrovni buňky, organizmu

Zdeňka Veselá Tel.: Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.

Degenerace genetického kódu

Příklady z populační genetiky volně žijících živočichů

GENETIKA POPULACÍ KVANTITATIVNÍCH ZNAKŮ

PRAKTIKUM Z OBECNÉ GENETIKY

Úvod do obecné genetiky

VYBRANÉ GENETICKÉ ÚLOHY II.

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Nondisjunkce v II. meiotickém dělení zygota

GENETIKA A JEJÍ ZÁKLADY

Genetika vzácných druhů zuzmun

Vazba genů I. I. ročník, 2. semestr, 11. týden Aleš Panczak, ÚBLG 1. LF a VFN

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genetika kvantitativních znaků. - principy, vlastnosti a aplikace statistiky

Geny p řevážně nepůsobí izolovan ě izolovan ale, v kontextu s okolním prostředím (vnitřním i vnějším) ě a v souladu souladu s ostatními g eny geny.

Základní pravidla dědičnosti

II. ročník, zimní semestr 1. týden OPAKOVÁNÍ. Úvod do POPULAČNÍ GENETIKY

Crossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

QTL u koní. Kmen je skupina koní v rámci plemene, odlišných morfologických a užitkových vlastností (šlechtění na tažné a jezdecké využití).

Genetika BIOLOGICKÉ VĚDY EVA ZÁVODNÁ

Genetika na úrovni mnohobuněčného organizmu

Genetické určení pohlaví

Genetická variabilita v populacích

Transkript:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Populační genetika (KBB/PG) Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Inbriding RNDr. Petr Nádvorník, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Cíl přednášky - Seznámení s ingridingem a jeho mechanismy a s výpočtem koeficientu inbridingu z rodokmenů Klíčová slova - Asortativní oplození, inbriding, rodokmen, koeficient inbridingu, koeficient izonymie, panmiktický index Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Asortativní oplození Volba partnera založena na jeho fenotypu Pozitivně asortativní oplození (volba fenotypově podobného partnera) důsledek: v populaci se zvyšuje podíl homozygotů Př.: Heterostylie u květů rodu Primula Květy pin dlouhá čnělka, krátké prašníky Květy thrum krátká čnělka, dlouhé prašníky Negativně asortativní oplození (volba fenotypově odlišného partnera) důsledek: v populaci se snižuje podíl homozygotů

Inbriding Druh asortativního oplození, kdy dochází častěji k oplození mezi příbuznými jedinci Zvyšuje homozygotnost v populaci Krajní případ inbridingu samooplození Po n generacích bude populace složena z homozygotů a heterozygotů v poměru (2n - 1):1 Po n generacích je populace složená z AA: Aa: aa v poměru [1 -(1/2) n ]/2 : (1/2) n : [1 -(1/2) n ]/2 Kvantitativní vyjádření pomocí redukce heterozygotnosti (Lokus s alelami A, a a četnostmi p a q, platí p+q=1, aktuální četnost heterozygotů v populaci je H) Kdyby byla populace ideální s náhodným oplozením, pak je četnost heterozygotů H 0 = 2pq Koeficient inbridingu F = (H 0 -H)/H 0 Koeficient inbridingu měří redukci heterozygotnosti v populaci relativně k populaci s náhodným oplozením se stejnými četnostmi alel H 0 = 2pq, pak H = H 0 -H 0 F=H 0 (1 - F) = 2pq (1 - F)

Četnost homozygotů AA též možno vyjádřit pomocí F Genotyp AA o četnosti P. Četnost alely A je p = P+H/2 a též H = 2pq (1 - F) Pak P=p -2pq(1 - F)/2 zároveň platí p+q=1 P = p - pq (1 - F) = p - p(1 - p)(1 - F) = p -(p - p 2 )(1 - F) = = p - p+p 2 +pf - p 2 F =p 2 (1 - F)+pF Celkově v populaci budou četnosti: AA p 2 (1 - F)+pF = p 2 + pqf Aa 2pq(1 - F) = 2pq -2pqF aa q 2 (1 - F)+qF = q 2 + pqf Stav bez inbridingu (F=0), pak četnosti p 2 : 2pq : q 2 Plný inbriding (F=1) v populaci pouze AA a aa v četnostech p : q Při mnohonásobném alelismu A 1, A 2,,A n s četnostmi p 1, p 2,... p n (p 1 + p 2 + + p n )=1 a koeficientu inbridingu F platí pro četnosti homozygotů A i A i p i2 (1 - F) + p i F heterozygotů A i A k 2p i p k (1 - F)

Pravděpodobnostní vyjádření koeficientu inbridingu Dvě alely na homologních lokusech mohou být identické původem (= autozygotní = IBD alely = identical by descent). Tehdy, když byly odvozeny replikací z jedné alely v určité původní populaci. Nebo nejsou replikou původní alely (alozygotní) Autozygotní jedinci musí být homozygotní, alozygotní jedinci jsou homozygotní nebo heterozygotní Takto získaný koeficient F je relativní. Měří autozygotnost zkoumané populace vzhledem k nějaké původní populaci. Předpokládáme, že žádné z alel původní populace nejsou identické původem. Koeficient inbridingu takto možno definovat jako pravděpodobnost, že jakékoli dvě náhodně vybrané alely z populace (ne nutně od téhož jedince) jsou identické původem Genotyp Četnost v populaci 0<F<1 F=0 F=1 AA p 2 (1 - F) + pf p 2 p Aa 2pq(1 - F) 2pq 0 aa q 2 (1 - F) + qf q 2 q Geny: alozygotní autozygotní 1 1

Vlivy inbridingu U druhů, kde k inbridingu normálně nedochází, jsou jeho následky škodlivé (př. křížení bratr x sestra) Škodlivost podmíněna vzácnými recesivnimi alelami, které škodlivé v homozygotním stavu každý člověk si nese asi 4 takové alely V genotypu společných předků rodiče inbredního jedince je r nepříznivých recesivních genů Pravděpodobnost, že jedinec nebude homozygotem pro ani jeden z r genů je: P nehomozygot =(1 - F/2) r Pravděpodobnost, že jedinec bude homozygotem aspoň pro jeden z r genů a bude postižený recesivním onemocněním je: P homozygot =1 -(1 - F/2) r Škodlivé vlivy inbridingu se nazývají inbrední deprese nacházíme je téměř u všech druhů s náhodným oplozením čím větší inbriding, tím jeho vlivy škodlivější

Inbriding u člověka U člověka označujeme inbriding jako příbuzenské křížení (v praxi uvažujeme inbriding, když společný předek není dále než 4-5 generací) Metody studia: Rodokmenová metoda Hodnocení dispenzů (= cíkevních povolení na uzavření pokrevního sňatku) Metoda izonymie vztah mezi koeficientem inbridingu a pravděpodobností, že rodiče mají stejné příjmení F=I/4 I koeficient izonymie

Výpočet koeficientu inbridingu z rodokmenů 1. Určit všechny společné předky zkoumaného individua 2. Určit všechny cesty vedoucí od jedince k jeho společnému předku a zpět (počet jedinců v cestě bez zkoumaného jedince!) 3. Vypočítat celkový koeficient inbridingu F I =Σ[(1/2) i (1+F A )] A A 1/2 (1+F A ) B C B C 1/2 1/2 D E D E I I 1/2 1/2 Jediná možná cesta: D-B-A-C-E V našem případě F I =Σ[(1/2) 5 (1+F A )]. Je-li F A =0, pak F i = 1/32

Poznámky: Alela může být v jedinci I autozygotní pouze tehdy, zdědil-li ji přes oba rodiče od společného předka Při výpisu cest(y) společného předka ve výpisu podtrhnout užitečné hlavně ve složitějších rodokmenech Proč má společný předek 1/2(1+F A )? Alely společného předka ozn. α 1 a α 2. Pak pár gamet od jedince A může obsahovat α 1 α 1, α 1 α 2, α 2 α 1 nebo α 2 α 2. α 1 α 1 a α 2 α 2 jsou identické původem. α 2 α 1 a α 1 α 2 identické původem tehdy, když je jedinec A autozygotní (tj. s pravděpodobností F A ) Pro jedince A je celková pravděpodobnost 1/4 +1/4 + (1/4)F A + (1/4)F A = = 1/2 +1/2(F A ) Exponent i ze vzorce F I = (1/2) i (1+F A ) je roven počtu jedinců na cestě přenosu Obecně pro jakýkoliv autozomální gen jedince I je výpočet koeficientu inbridingu F I = Σ[(1/2) i (1+F A )]

Ve složitějších rodokmenech je více než jedna cesta přenosu Cesty se navzájem vylučují (jedinec autozygotní pro alelu zděděnou jednou cestou nemůže být zároveň autozygotní pro alelu zděděnou odlišnou cestou) Celkový koeficient inbridingu je součtem pravděpodobností autozygotnosti uskutečněné každou jednotlivou cestou E-C-A-D-G a E-C-B-D-G N 1 = N 2 = 5 F I = (1/2) 5 (1+F A ) + (1/2) 5 (1+F B ) Pokud F A a F B nejsou produktem inbridingu, pak se vztah zjednoduší: F I = (1/2) 5 + (1/2) 5 = (1/2) 4

Koeficient inbridingu F potomstva křížení jedinců v různém stupni příbuznosti Stupeň příbuznosti F Sourozenci 1/4 Nevlastní sourozenci 1/8 Strýc x neteř 1/8 Bratranec x sestřenice 1/16 Bratranec x sestřenice z 2. kolena 1/64 X-V-CA 1 -U-W-Y; N 1 =6 X-V-CA 2 -U-W-Y; N 2 =6 F I =(1/2) 6 +(1/2) 6 =1/32

Koeficient inbridingu ve složitějších rodokmenech G C H A D B E J Často při studiu zvířecích populací např. koně, psi Normální u populací v zajetí nebo u vymírajících druhů K L M Vzácněji i normálně v přírodě X Y Z CA Cesta F (CA(i)) A X-K-G-C-A-D-H-L-Y 0.0 (1/2) 9 B X-K-H-D-B-E-J-M-Y 0.0 (1/2) 9 B X-K-H-D-B-E-L-Y 0.0 (1/2) 8 C X-K-G-C-H-L-Y 0.0 (1/2) 7 H X-K-H-L-Y 0.125 (1/2) 5 (1+F (CA(H)) ) (C-A-D) F=0.0509

Pravidelné systémy oplození Pravidelné systémy oplození = např. příbuzenské křížení bratr x sestra nebo zpětné křížení (často ve šlechtitelství) nutno vědět, jak rychle vzrůstá koeficient inbridingu Generace t a t-1 znamenají, kolikátá je to generace, kde probíhá samooplození Platí: F t = (1/2) 1 (1+F t-1 ) kde F t je koeficient inbridingu v generaci t (tj., že dvě alely v generaci t jsou identické původem v generaci t-1; vztahuje se pouze na jednu cestu a na jednoho jedince na této cestě) Lze vyjádřit též jako panmiktický index (1-F t ) F t = (1/2) (1+F t-1 ) /x(- 1) /+1 1- F t = 1 - (1/2) (1+F t-1 ) = 1 -(1/2) -(1/2)F t-1 = (1/2) (1 - F t-1 ) Obecně: 1 - F t =(1/2) t (1 - F 0 ) F 0 je koeficient inbridingu v počáteční generaci Samooplození vede k extrémně rychlému vzrůstu koeficientu inbridingu, když F 0 =0, pak F 1 =1/2, F 2 =3/4, F 3 =7/8, F 4 =15/16, atd. Samooplození reorganizuje genetickou informaci do homozygotních genotypů

Druhy se samooplozením obsahují méně recesivních škodlivých alel než druhy s náhodným oplozením Udruhů spřirozeným samooplozením má homozygotnost všech genů za následek témeř nemožnost vzniku jiných gamet, než jsou gamety rodičovské Samooplození zpomaluje dosažení vazbové rovnováhy Extrémní případy vazebné nerovnováhy u druhů s převažujícím samooplozením (ječmen, oves, atd.) Systematický inbriding často ve šlechtitelství pro získání co nejhomogennějších odrůd. Často však vede ke snížení zdatnosti potomstva (klesá např. plodnost, životnost, roste náchylnost k chorobám) to se nazývá inbrední deprese Ve šlechtitelství křížením inbredních linií roste zdatnost (životnost, plodnost, velikost) hybridů F1 generace. Tento jev se nazývá heteroza