6. cvičení. Technické odstřely a jejich účinky

Podobné dokumenty
PASPORT TP PRO HLOUBENOU JÁMU

3. cvičení. Chemismus výbušnin. Trhací práce na lomech

6. cvičení. Clonový odstřel II. Trhací práce na lomech

PASPORT TP PRO ŠTOLU S KLÍNOVÝM ZÁLOMEM

TECHNICKÉ ODSTŘELY A JEJICH ÚČINKY

NEDESTRUKTIVNÍ ZKOUŠENÍ

TECHNICKÉ ODSTŘELY A JEJICH ÚČINKY

TECHNICKÉ ODSTŘELY A JEJICH ÚČINKY

5. cvičení. Technické odstřely a jejich účinky

Návrh trhací práce podzemního díla

3. cvičení. Technické odstřely a jejich účinky

Příloha-výpočet motoru

9. cvičení. Demolice. Trhací práce na lomech

Dynamika vozidla Hnací a dynamická charakteristika vozidla

Kapitola vstupních parametrů

VLASTNOSTI KAPALIN. Část 2. Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič; MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA

1) Zvolíme vztažný výkon; v tomto případě to může být libovolné číslo, například S v

Kinetická teorie plynů

3. Vlny. 3.1 Úvod. 3.2 Rovnice postupné vlny v bodové řadě a v prostoru

přednáška č. 4 Elektrárny B1M15ENY Druhy zkratových proudů Tepelné účinky Dotykové napětí na uzemnění Silové účinky Ing. Jan Špetlík, Ph.D.

ρ 490 [lb/ft^3] σ D 133 [ksi] τ D 95 [ksi] Výpočet pružin Informace o projektu ? 1.0 Kapitola vstupních parametrů

Voigtův model kompozitu

Elektrárny A1M15ENY. přednáška č. 4. Jan Špetlík. Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, Praha 6

Zkraty v ES Zkrat: příčná porucha, prudká havarijní změna v ES nejrozšířenější porucha v ES při zkratu vznikají přechodné jevy Vznik zkratu:

NÁVRH A POSOUZENÍ DŘEVĚNÉHO PRŮVLAKU

TECHNICKÉ ODSTŘELY A JEJICH ÚČINKY

Přechodné jevy v elektrizačních soustavách

Termodynamika 2. UJOP Hostivař 2014

TECHNICKÉ ODSTŘELY A JEJICH ÚČINKY

Metody diagnostiky v laboratoři fyzikální vlastnosti. Ing. Ondřej Anton, Ph.D. Ing. Petr Cikrle, Ph.D.

VŠB- Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra pružnosti a pevnosti. Úvod do MKP Napěťová analýza modelu s vrubem

ZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HODNOCENÍ SKRÁPĚNÝCH TRUBKOVÝCH SVAZKŮ

SIMULACE ŠÍŘENÍ NAPĚŤOVÝCH VLN V KRYSTALECH MĚDI A NIKLU

CVIČENÍ č. 3 STATIKA TEKUTIN

Vlny konečné amplitudy vyzařované bublinou vytvořenou jiskrovým výbojem ve vodě

NÁVRH A POSOUZENÍ DŘEVĚNÝCH KROKVÍ

3.2 Základy pevnosti materiálu. Ing. Pavel Bělov

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika

5. STANOVENÍ BOBTNACÍHO TLAKU

2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA

Přehled základních fyzikálních veličin užívaných ve výpočtech v termomechanice. Autor Ing. Jan BRANDA Jazyk Čeština

ÚVOD DO MODELOVÁNÍ V MECHANICE

plochy oddělí. Dále určete vzdálenost d mezi místem jeho dopadu na

SPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ statistické vyhodnocení materiálových zkoušek

Příklad 3 (25 bodů) Jakou rychlost musí mít difrakčním úhlu 120? -částice, abychom pozorovali difrakční maximum od rovin d hkl = 0,82 Å na

MĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU

VLIV SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ NA VĚTRANÉ STŘEŠNÍ KONSTRUKCE

13. Zděné konstrukce. h min... nejmenší tloušťka prvku bez omítky

Dilatace času. Řešení Čas t 0 je vlastní čas trvání děje probíhajícího na kosmické lodi. Z rovnice. v 1 c. po dosazení za t 0 a v pak vyplývá t

Předběžný Statický výpočet

Příloha č. 1. Pevnostní výpočty

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P05 MECHANICKÉ VLNĚNÍ

2. přednáška. Petr Konvalinka

Dimenzování pohonů. Parametry a vztahy používané při návrhu servopohonů.

Materiálové vlastnosti: Poissonův součinitel ν = 0,3. Nominální mez kluzu (ocel S350GD + Z275): Rozměry průřezu:

Stanovení požární odolnosti. Přestup tepla do konstrukce v ČSN EN

Svarové spoje. Svařování tavné tlakové. Tlakové svařování. elektrickým obloukem plamenem termitem slévárenské plazmové

Z PRÁŠ. lení. s použit. itím m tlaku bez použit. ití tlaku. ení tvaru výrobku. pevnosti

TECHNIKA VYSOKÝCH NAPĚŤÍ. #4 Elektrické výboje v elektroenergetice

list číslo Číslo přílohy: číslo zakázky: stavba: Víceúčelová hala Březová DPS SO01 Objekt haly objekt: revize: 1 OBSAH

2.4.5 Deformace, normálové napětí II

silový účinek proudu, hydraulický ráz Proudění v potrubí

PROTAHOVÁNÍ A PROTLAČOVÁNÍ

Uplatnění prostého betonu

Přenosové linky. Obr. 1: Náhradní obvod jednofázového vedení s rozprostřenými parametry

1 Úvod. Poklesová kotlina - prostorová úloha

Krevní oběh. Helena Uhrová

pedagogická činnost

Technika vysokých napětí. Elektrické výboje v elektroenergetice

Řešení: Nejdříve musíme určit sílu, kterou působí kladka proti směru pohybu padajícího vědra a napíná tak lano. Moment síly otáčení kladky je:

Základní otázky pro teoretickou část zkoušky.

Varius Nožové pojistky

Příklad 1 (25 bodů) Částice nesoucí náboj q vletěla do magnetického pole o magnetické indukci B ( 0,0, B)

Stroje - nástroje. nástroje - ohýbadla. stroje - lisy. (hydraulický lis pro automobilový průmysl)

STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK

Spoje pery a klíny. Charakteristika (konstrukční znaky)

Cvičební texty 2003 programu celoživotního vzdělávání MŠMT ČR Požární odolnost stavebních konstrukcí podle evropských norem

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 11

9 OHŘEV NOSNÍKU VYSTAVENÉHO LOKÁLNÍMU POŽÁRU (řešený příklad)

S S obsahy podstav S obsah pláště

MECHANIKAPODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ KLASIFIKACE VÝPOČETNÍCH METOD STABILITY A ZATÍŽENÍ OSTĚNÍ

Úloha 4 - Návrh vazníku

n =, kde n je počet podlaží. ψ 0 je redukční

1. Všeobecně 2. Návrhové situace 3. Modely zatížení větrem 4. Rychlost a tlak větru 5. Zatížení větrem 6. Součinitele konstrukce c s c d 7.

Vlnění. vlnění kmitavý pohyb částic se šíří prostředím. přenos energie bez přenosu látky. druhy vlnění: 1. a. mechanické vlnění (v hmotném prostředí)

STANOVENÍ DISPERZNÍ KŘIVKY ZE ZÁZNAMŮ SEISMICKÝCH POVRCHOVÝCH VLN PŘI HARMONICKÉM ZDROJI

1 U. 33. Zapište hodnotu časové konstanty derivačního obvodu. Vyznačte měřítko na časové ose.

VÝPOČET ZATÍŽENÍ SNĚHEM DLE ČSN EN :2005/Z1:2006

Postup řešení: Výkon na hnacích kolech se stanoví podle vztahu: = [W] (SV1.1)

Splaveniny. = tuhé částice přemísťované vodou anorganický původ organický původ různého tvaru a velikosti

Základní vlastnosti stavebních materiálů

Šnekové soukolí nekorigované se šnekem válcovým a globoidním kolem.

IDENTIFICATION OF ELASTICITY CONSTANTS BY A BAR ETALON IDENTIFIKACE ELASTICKÝCH KONSTANT PRUTOVÝM ETALONEM

Elektromechanický oscilátor

Pevnost kompozitů obecné zatížení

6 ZKOUŠENÍ STAVEBNÍ OCELI

1. M ení místních ztrát na vodní trati

Transkript:

6. cičení Technické odstřely a jejich účinky

Řízený ýlom

SOUČÁSTI NÁVHU: A, Parametry odstřelu na obrysu díla B, Parametry odstřelu při rozpojoání jádra profilu C, oznět náloží D, Škodlié účinky odstřelů

Prostředky obrysoé trhací práce Základním požadakem je aby obrysoém ýrtu byla malá plošná koncentrace nálože. Záislost na průměru nálože je rozhodující Mělo by platit, že: d n 0,3 d d n průměr nálože d průměr rtu Trhainoá nálož by měla mít takoé parametry, aby se co nejětší míře potlačil znik radiálních trhlin kolem ýrtů a úplně se yloučil znik zóny drcení. Tento požadaek se splní když: P P σ stř stř tl. dyn σ tl. dyn 1 γ. D 8 10 σ V. V tlak t P stř počáteční tlak na stěny ýrtu (Pa) σ tldyn dynamická penost tlaku (Pa) γ hustota trhainy (kg.m -3 ) D detonační rychlost trhainy (m.s -1 ) V t objem trhainy e ýrtu (m 3 ) V činný objem ýrtu (po odečtení ucpaného objemu), (m 3 ) σ tl tlakoá penost horniny (Pa)

Konstrukce nálože se požíá jako táhlá s minimální délkou ucpáky, nebo jako nálož dělená. Vhodné je použít i radiálně lehčenou nálož s aplikací amortizační ložky. oznět náloží musí být současný, přičemž mezi obrysoými rty a poslední přibírkou musí být časoý interal minimálně 100 ms. Důležitou podmínkou úspěšnosti obrysoé trhací práce je splnění podmínky: Kde: l rozteč obrysoého ýrtu (m) w záběr obrysoého ýrtu (m) l w 0,8

Metoda HLADKÉHO VÝLOMU Principem této metody je spráné dimenzoání a rozložení hmotnosti nálože obrysoých rtech. Obrysoé nálože odpalujeme poslední až máme naprostou jistotu, že hornina rozpojená posledními přibírkami je již odhozena. Při ýpočtu aplikujeme tz. mechanizmus odštěpu, podle kterého se napěťoá tlakoá lna od olné plochy odráží a rací se jako lna tahoá s opačnou amplitudou. Napětí čele lny pak můžeme yjádřit: Dle Duwala: Dle Chanukajea: σ P stř B1 σ C0. ρ V.. e B + V. α B + 3 3 σ napětí čele rázoé lny (Pa) P stř střední tlak na stěnu ýrtu (Pa) poloměr ýrtu (m) radiální zdálenost čela lny od centra ýbuchu (m) α útlomoákoeficient pro středně pené horniny ( 0,05-0,07) ρ hustota prostředí (kg.m -3 ) C 0 rychlost šíření podélných ln (m.s -1 ) B 1, B, B 3 konstanty yjadřující parametry ýbušniny, respektující rychlost posunu hmotných bodů (m.s -1 )

Hornina bude porušena napěťoou rázoou lnou místě kde bude splněna podmínka: σ > σ t Kde σ t tahoá penost rozpojené horniny Pokud známe hodnotu σ t pak můžeme z grafu sestrojeného podle ztahu Duwalaodečíst pro zolené parametry hodnotu. ozteče ýrtu pak budou odpoídat: l w.0,8 Pro rozpojení jádra budeme uažoat stejných postupů jako u klasického rozpojení se zálomem, kde F j F hr F o Kde F hr plocha hrubý obrys díla (m ) F j plocha obrys jádra (m ) F o plocha obrysoé trhací práce (m )

Metoda PESPLITTING Podstata této metody je opačný postup odpalu. Jako prní odpalujeme obrysoé nálože, které musí na projektoaném obryse ytořit souislou trhlinu na celou hloubku zabírky. Tato trhlina ytáří olnou plochu pro ostatní nálože. Napěťoé lny zniklé ýbuchem těchto náloží se musí na ní odrazit a nesmí zasáhnout horninu za obrysem. Pro ýpočet předpokládáme pružné prostředí. Nálože musí být odpáleny současně. Napěťoé lny zniklé ýbuchem budou postupoat proti sobě stejnou rychlostí a k jejich střetnutí dojde čase: t 0 Kde D rychlost šíření napěťoé lny Pro znik trhliny musí platit: σ µ dynp. stř µ µ dyn 3 4 l. t y µ dyn. σ σ x. e D tah. α σ tah Poissonoo číslo dynamické hodnotě l t Teoretická rozteč rtů, l 0,5.l t

A. Parametry TP na obrysu díla - hustota nálože obrysoých rtech p (kg.m -1 ) - záběr obrysoých ýrtů w (m) - rozteč obrysoých ýrtů l (m) Výpočet podle jednotliých metod: Skandináská, Dojčár, Brothánek-Voda, napěťoá lna

A, Parametry odstřelu: 7, Volba trhainy: důlní skalní trhainy Nutno uést následující parametry: Hustota trhainy: γ [kg.m -3 ] Specifický objem zplodin: V 0 [m 3.kg -1 ] Výduť TAUZLU: T [cm 3 ] Průměr náložek: d n (d n 0,3.d ) [mm] Hmotnost náložek: Q 1 [kg] Délka náložek: l n [m] Toxické plyny:%co, %No x [%]

1. Metodika SKANDINÁVSKÁ Autoři: Langetors, Kihltröm, Gustafsson, Olafsson Hladký ýlom: l p w 1,68,3 p p d 106 [kg.m -1 ] [m] [m] Presplitting: l p d 106 1,06 w 1,3. l p d průměr ýrtů (mm)

. Metodika dle DOJČÁA - Akustická impedance I h rozpojoané horniny (t.m -3.km.s -1 ): I γ. c h h p Kde γ h objemoá hmotnost horniny (t.m -3 ) c p rychlost šíření podélných ln (km.s -1 ) E modul pružnosti, µ Poissonoo číslo c p ρ E. ( µ 1 ). µ ( µ )(. µ + 1) (středně pené horniny c p 3400-4000 m.s -1 ) - Koeficient relatiní praconí schopnosti trhainy: Q V s 0,83 + 0, 17 Q V Kde Q 1 ýbuchoé teplo trhainy DYNAMIT LFB (Q 1 5000 kj.kg -1 ) V 01 specifický objem zplodin trhainy DYNAMIT LFB (V 01 0,85 m 3.kg -1 ) Q ýbuchoé teplo zolené trhainy (kj.kg -1 ) V 0 specifický objem zplodin zolené trhainy (m 3.kg -1 ) 1 0 01

Hladký ýlom: Presplitting: p l w p l d. Metodika dle DOJČÁA d 10 1,. I d d (,1 0,04. I ) w 1,. l h 0,75 0,75 ( ) 0, 75,6 0,04. I. s d 10 1,. I ( 1,3 0,05. I ) h h h. s. s h. s 0,75. s 0,75 [kg.m -1 ] [cm] [cm] [kg.m -1 ] [cm] [cm] d průměr ýrtů (mm)

3. Metodika BOTHÁNEK - VODA Hladký ýlom: p l w ( 0,09 ) 16. d 0. d 0,13. V [kg.m -3 ] [mm] [mm] V objem 1 m ýrtu (dm 3 ) Presplitting: p l w ( 0,09 ) ( 8 ) 16. d 1. d 0,13. V 8 středně pené horniny, 1 pené horniny d průměr ýrtů (mm)

4. Metodika VÝPOČTU Z PAAMETŮ NAPĚŤOVÝCH VLN - Koncentrace náloží p ( kg.m -1 ) p V t z.γ t Kde V t objem trhainoé nálože e ýrtu (m 3 ) V tz. činný objem ýrtu (m 3 ) σ tl tlakoá penost horniny (MPa) γ hustota trhainy (kg.m -3 ) D detonační rychlost (m.s -1 ) z t teoretická zabírka (délka rtu) (m) l uc délka ucpáky (m) P stř 1 γ. D 8 V V t π. d 4 tl. dyn V. V t ( 4 6) 8. V.(4 6) σ tl 6 γ. D.10 σ ( z l ) t uc σ tl

4. Metodika VÝPOČTU Z PAAMETŮ NAPĚŤOVÝCH VLN - Záběr nálože w ( m) σ σ P stř σ tah P.. e stř 1 Vt γ. D..10 8 V Kde P stř střední tlak na stěnu ýrtu (MPa) poloměr ýrtu (m) zdálenost čela lny od centra ýbuchu, tj. osy ýrtu (m) α koeficient útlumu (0,05-0,07 pro středně pené horniny) γ hustota trhainy (kg.m -3 ) D detonační rychlost (m.s -1 ) V tz. činný objem ýrtu (m 3 ) z t teoretická zabírka (délka rtu) (m) l uc délka ucpáky (m). α 6 [MPa] V π. d 4 ( z l ) t uc

4. Metodika VÝPOČTU Z PAAMETŮ NAPĚŤOVÝCH VLN Graficky yneseme záislost σ - OBYS w POSLEDNÍ PŘIBÍKOVÁ ŘADA w

-ozteč náloží l(m) 4. Metodika VÝPOČTU Z PAAMETŮ NAPĚŤOVÝCH VLN l 0,8.w Výsledky parametrů seřadíme do ýsledné tabulky: SKANDINÁVSKÁ METODA DOJČÁ BOTHÁNE K VODA NAPĚŤOV Á VLNA Hustota nálože p (kg.m -1 ) ozteč náloží l (m) Záběr náloží w (m) Z ýsledných parametrů olíme hodnoty p, l a w.

Hmotnost 1. obrysoé nálože (kg): Q obrys p. 1 z t p hustota (kg.m -1 ) z t teoretická zabírka respektie délka ýrtu (m) Konstrukce obrysoé nálože: dle balení a délky náložek Počet obrysoých rtů N o : -stanoíme z rtného schématu (na bocích a klenbě) Nálož na obrysu Q o : Q o Q 10brys. N o (kg)