CVIČENÍ č. 3 STATIKA TEKUTIN

Transkript

1 Rovnováha, Síly na rovinné stěny CVIČENÍ č. 3 STATIKA TEKUTIN Příklad č. 1: Nákladní automobil s cisternou ve tvaru kvádru o rozměrech H x L x B se pohybuje přímočarým pohybem po nakloněné rovině se zrychlením a. Cisterna je naplněna do /3 svého objemu. Určete takové zrychlení a, aby se volná hladina dotkla horního rohu cisterny. Určete sílu na zadní čelo a dno cisterny. Zadané hodnoty: H = m, L = 4 m, B =, m, a = 1,5 m.s -, ρ = 70 kg.m -3, α = 5 Vypočtěte: a, F čelo, F dno Zvolíme souřadný systém dle obrázku. Dále je nutné si uvědomit, že musíme rozložit gravitační zrychlení do složek zvoleného souřadného systému: g = g sinα = 9,81 sin(5 ) = 0,85 m s g = g cosα = 9,81 cos(5 ) = 9,77 m s Nyní již máme vnější zrychlení rozložená do složek dle souřadného systému a dále se již nemusíme zabývat faktem, že automobil se pohybuje po nakloněné rovině. Využijeme rovnici hladinových ploch v zobrazeném souřadném systému, dosadíme vnější setrvačná zrychlení, rovnici integrujeme a určíme integrační konstantu z okrajových podmínek.

2 0 = R d R = a g R = g 0 = (a + g ) dx g dy Volná hladina bude procházet zadním rohem cisterny, tudíž využijeme jeho souřadnice, určíme integrační konstantu, kterou dosadíme zpět do původní rovnice. 0 = (a + g ) x g y + C x = 0, y = H 0 = (a + g ) x + g (H y) Jelikož víme, že bod o souřadnicích [L/, /3.H] leží na volné hladině, dosadíme tyto souřadnice do rovnice volné hladiny a následně určíme zrychlení a takové, aby se volná hladina dotkla levého horního rohu cisterny. 0 = (a + g ) x + g (H y) S: x = L, y = 3 H a = g (a + g ) x = g (H y) a + g = g H y x H y x g = g H H g a = g H 3 L g = 9,81 cos(5 ) =, 4 m s 3 4 Aby bolo možné určit sílu na zadní čelo popřípadě na dno, je nutné znát rozložení tlaku na těchto plochách. Rozložení tlaku obecně v tekutině je možné určit z Eulerovy rovnice hydrostatiky. dp = ρ R d R = a g, R = g dp = ρ (a + g ) dx + g dy p = ρ (a + g ) x + g y + C Pro určení integrační konstanty je možné využit znalosti tlaku v bodě [0, H], kde je určitě atmosférický tlak, protože se nacházíme na volné hladině. C: x = 0, y = H: p = p p = p + ρ (a + g ) x + g (H y)

3 Při výpočtu síly budeme vycházet ze základní definice síly: F = pds V tomto případě je možné využít získané rovnice popisující rozložení tlaku v tekutině, nicméně je nutné si uvědomit, že atmosférický tlak působí uvnitř i vně cisterny, proto jej nebudeme do výpočtu síly zavádět. Dále musíme vyjádřit rozložení tlaku na požadované ploše, protože se jedná o zadní čelo cisterny, pro nějž platí x = 0, dosadíme tuto hodnotu do obecné rovnice rozložení tlaku. Elementární plochu ds můžeme vyjádřit jako B.dy.. F č = p B dy p = ρ g (H y) F č = B ρ g (H y) dy = B ρ g H H H = B ρ g cosα F č =, 70 9,81 cos5 = N Obdobným způsobem získáme sílu na dno cisterny. Vyjádříme rozložení tlaku na požadované ploše, protože se jedná o dno cisterny, pro nějž platí y = 0, dosadíme tuto hodnotu do obecné rovnice rozložení tlaku. Elementární plochu ds můžeme vyjádřit jako B.dx, kde B je šířka cisterny a tudíž konstanta. Naznačenými úpravami získáme výslední vztah pro výpočet síly na dno cisterny. F = p B dx F = pds. p = ρ (a + g ) x + g H F = B ρ (a + g ) x + g H dx = L ρ B g H (a + g ) L F = 4 70, 9,77 (,4 + 0,85) 4 = 861, 44 N

4 Příklad č. : Válcová nádoba o poloměru R a výšce H, je za klidu zcela naplněna vodou o hustotě ρ. Nádoba rotuje konstantními otáčkami n, je otevřena, tudíž nad volnou hladinou je tlak p 0. Určete tlaky p A a p B, obecné rozložení tlaku v tekutině, rovnici volné hladiny, otáčky, při nichž se paraboloid dotkne dna a objem vylité vody při těchto otáčkách. Zadané hodnoty: ρ = 1000 kg.m -3, H = 0,6 m, R = 0,3 m, p 0 = 0,1 MPa Vypočtěte: p, p A, p B, n, V v Vyjdeme z Eulerovy rovnice hydrostatiky. Vnější zrychlení vyjádříme v cylindrickém souřadném systému. Integrační konstantu určíme ze znalosti tlaku v některém bodě uvnitř tekutiny, popř. využijeme volné hladiny, kde je určitě tlak p 0. dp = ρ R d R = ω r, R = g dp = ρ (ω r dr g dy) p = ρ ω r g y + C C: r = R, y = H, p = p C = p ρ ω R g H p = p + ρ ω (r R ) + g (H y) Dále učíme velikosti tlaků v konkrétních bodech A a B, dosadíme souřadnice bodů do výše odvozené rovnice obecného rozložení tlaku a vypočteme tlaky p A a p B. Souřadnice bodu A = [0, 0]: p = p + ρ ω R + g H Souřadnice bodu B = [R, 0]: p = p + ρ g H = ,81 0,6 = Pa

5 Tlak p B jsme byli schopni vypočítat na základě zadaných parametrů. Co se týče tlaku p A, neznáme úhlové zrychlení, proto ho musíme určit z rovnice tlakové hladiny. Úpravou Eulerovy rovnice pro p = konst, tudíž dp = 0 a ρ 0 získáme rovnici tlakové hladiny. Budeme postupovat obdobně jako v případě řešení Eulerovy rovnice. 0 = R d R = ω r, R = g 0 = ω r dr g dy 0 = ω r g y + C Integrační konstantu určíme ze znalosti bodu, jimž má volná hladina procházet. C: r = R, y = H 0 = ω r g H + C C = g H ω R 0 = ω (r R ) + g (H y) V rovnici se vyskytuje ještě neznámá v podobě úhlové rychlosti, takže použijeme další bod, který byl dán v zadání. Jedná se o vrchol rotačního paraboloidu. Nyní již vyjádříme a vypočteme neznámou úhlovou rychlost. r = 0, y = 0 0 = ω (0 g H 9,81 0,6 R ) + g (H 0) ω = R = 0,3 = 11,4368 rad s ω = π n n = ω π = 11,4368 = 1, 811 s1 π Takto jsme získali úhlovou rychlost, resp. otáčky, při nichž se paraboloid dotýká dna a prochází horním okrajem nádoby. p = p + ρ ω R + g H = ,4368 0,3 + 9,81 0,6 = Pa Zbývá určit objem vylité vody z nádoby, což určíme jako objem mezi horním okrajem nádoby a paraboloidem. Pro lepší představu vypočteme objem "vzduchu" v nádobě nad volnou hladinou. Z rovnice volné hladiny vyjádříme poloměr r = r(y).

6 V = π r dy r = g (y H) ω + R Následnými úpravami získáme vztah pro výpočet objemu vylité tekutiny. V = π g ω (y H) + R dy = π g ω H H + R H = π R g H π ω H V = π H R g ω H = π 0,6 0,3 9,81 0,6 = 0, 0848 m3 11,4368 Příklad č. 3: Určete minimální velikost síly Fy potřebné k nadzdvižení stavidla o hmotnosti 10 kg a šířce,5 m, je-li hloubka 1,3 m. Hustota kapaliny je 998,5 kg/m 3 a součinitel tření mezi stavidlem a vodícími lištami je 0,3. Zadané hodnoty: ρ = 998,5 kg.m -3, m = 10 kg, b =,5 m, h = 1,3 m, f = 0,3 Vypočtěte: F y F = h ρ g S = h ρ g h b = 1 h b ρ g F = 1 1,3,5 998,5 9,81 = 069,5 N T = F f = 069,5 0,3 = 607,8 N Rovnováha sil ve směru osy y: F T m g = 0 F = m g + T = 10 9, ,8 = 7385 N

7 Příklad č. 4: Vypočítejte sílu působící na čtvercový a kruhový poklop a hloubku jejího působiště. Zadané hodnoty: ρ = 1000 kg.m -3, h 1 = 0 m, h = 0,5 m, a = d = 1m Vypočtěte: F 1,(h=0 m), F 1,(h=0,5 m), h c1,(h=0 m), h c1,(h=0,5 m), F,(h=0 m), F,(h=0,5 m), h c,(h=0 m), h c,(h=0,5 m) 1. Čtverec (h 1 = 0 m) F,( ) = ρ g h S = ρ g h + a a F,( ) = , = 4905 N h,( ) = y = J, S y + y =. Čtverec (h 1 = 0,5 m) a = 1 h + + h + a a h + + y = 1 h,( ) = = 0, 667 m F,(, ) = ρ g h S = ρ g h + a a h + + h + a = F,(, ) = ,81 0, = 9810 N h,(, ) = y = J, S y + y = a = 1 h + + h + a a h + + y = 1 h,(, ) = 1 0, ,5 + 1 = 1, 083 m h + + h + a =

8 3. Kruh (h 1 = 0 m) F,( ) = ρ g h S = ρ g h + d d π 4 F,( ) = , π = 385 N 4 h,( ) = y = J, S y + y = d + h π h + + = d 16 h + + h + d 1 h,( ) = = 0, 65 m 4. Kruh (h 1 = 0,5 m) F,(, ) = ρ g h S = ρ g h + d d π 4 F,(, ) = ,81 0, π = 7705 N 4 h,(, ) = y = J, S y + y = + h π h h,(, ) = 16 0, ,5 + 1 = 1, 06 m d = d 16 h + + h + d