ABSTRAKT PREFACE KLÍČOVÁ SLOVA KEY WORDS

ABSTRAKT Cílem bakalářské práce je navrhnout vzduchotechnické zařízení budovy zásilkové služby. Teoretická část se zabývá zvukem a jeho šířením ve vzduchotechnice. Praktická část řeší samotný návrh vzduchotechniky objektu. Jsou navrženy dvě vzduchotechnické jednotky pro chlazení i teplovzdušné vytápění. Projektová dokumentace tvoří poslední část bakalářské práce. PREFACE The aim of the bachelor thesis is to design air condition of delivery service. The theoretical part describes transmission of sound in air condition. Design of air condition is included in the practical of thesis. The design consists two air-conditioning units for air cooling and air heating. Project documentation forms last part of bachelor s thesis. KLÍČOVÁ SLOVA Zvuk, chvění, vzduch, vzduchotechnika, mikroklima, distribuce vzduchu KEY WORDS Sound, vibration, air, air condition, microclimate, air distribution

BIBLIOGRAFICKÁ CITACE VAŠÍK, Radek. Vzduchotechnika zásilkové služby. Brno, 2017. 114 s. Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební.

PROHLÁŠENÍ: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité informační zdroje. V Brně dne 26.5.2017 podpis autora

Děkuji svoji rodině za podporu nejen během studia. Děkuji všem přátelům a blízkým. Děkuji Ing. Pavlu Uherovi, Ph.D. za trpělivost a cenné rady.

OBSAH ÚVOD... 13 A. TEORETICKÁ ČÁST... 15 A.1 ZVUK A JEHO ŠÍŘENÍ... 16 A.1.1 ÚVOD... 16 A.1.2 ZVUK A JEHO VLASTNOSTI... 16 A.1.3 ZÁKLADNÍ AKUSTICKÉ VELIČINY... 17 A.1.4 VIBRACE... 17 A.2 VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 18 A.2.1 VLIV ZVUKU NA LIDSKÝ ORGANISMUS... 19 A.2.2 NÁSLEDKY NEPŘÍZNIVÉHO HLUKU NA ČLOVĚKA... 20 A.3 ŠÍŘENÍ HLUKU... 20 A.4 ZDROJE HLUKU U VZDUCHOTECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ... 21 A.4.1 HLUK OD STROJNÍCH ZAŘÍZENÍ VZDUCHOTECHNIKY... 22 A.4.1.1 AERODYNAMICKÝ HLUK... 22 A.4.1.2 MECHANICKÝ HLUK... 22 A.4.1.2 MAGNETICKÝ HLUK... 22 A.4.2 ZDROJE HLUKU - VENTILÁTORY... 22 A.4.2.1 ROZDĚLENÍ VENTILÁTORŮ... 23 A.4.2.2 HLUK A VIBRACE VENTILÁTORŮ... 24 A.5 HLUK ELEMENTŮ POTRUBNÍ SÍTĚ... 24 A.5.1 HLUK V PŘÍMÉM POTRUBÍ... 24 A.5.2 HLUK KONCOVÝCH ELEMENTŮ... 24 A.5.3 HLUK V KOLENECH, ODBOČKÁCH NEBO OBLOUCÍCH POTRUBÍ... 25 A.5.4 HLUK V KLAPKÁCH... 25 A.6 ÚTLUM HLUKU A VIBRACÍ U VZDUCHOTECHNICKÉHO ZAŘÍZENÍ... 26 A.6.1 POHLCOVÁNÍ ZVUKU... 26 A.6.2 VHODNÉ UMÍSTĚNÍ STROJOVNY VZDUCHOTECHNIKY... 26 A.6.3 TLUMENÍ HLUKU A VIBRACÍ VENTILÁTORŮ... 26 A.6.4 TLUMENÍ HLUKU A VIBRACÍ VE VZDUCHOTECHNICKÉM POTRUBÍ... 27 A.6.4.1 ABSORPČNÍ TLUMIČE... 27 A.6.4.2 KULISOVÉ TLUMIČE... 27 A.6.4.3 BUŇKOVÉ TLUMIČE... 28 A.6.4.4 KRUHOVÉ TLUMIČE... 28 A.6.4.5 OHEBNÉ KRUHOVÉ POTRUBÍ... 28 A.6.5 PŘIROZENÝ ÚTLUM POTRUBÍ... 28 A.6.5.1 ÚTLUM V PŘÍMÉM POTRUBÍ... 28 A.6.5.2 ÚTLUM HLUKU V KOLENECH A OHEBNÉM POTRUBÍ... 28 A.6.5.3 ÚTLUM HLUKU V ROZŠÍŘENÍ POTRUBÍ... 29 A.6.5.4 ÚTLUM HLUKU V ROZBOČKÁCH POTRUBÍ... 29 A.6.5.5 ÚTLUM HLUKU KONCOVÝM ODRAZEM... 29 A.7 METODY SNIŽOVÁNÍ HLUKU... 29 A.7.1 REDUKCE HLUKU VE ZDROJI HLUKU... 29 9

A.7.2 DISPOZIČNÍ VOLBA... 29 A.7.3 VOLBA IZOLACE... 29 A.7.4 METODA PROSTOROVÉ AKUSTIKY... 29 A.7.5 ULOŽENÍ VZDUCHOTECHNICKÉHO POTRUBÍ... 30 A.7.6 ANTIVIBRAČNÍ NÁTĚRY... 30 A.6.8 ÚTLUM HLUKU AKUSTICKOU ZÁSTĚNOU... 30 A.6.9 METODA OCHRANNÝCH POMŮCEK... 30 A.6.10 KOREKCE POMOCÍ VÁHOVÉHO FILTRU... 30 B. VÝPOČTOVÁ ČÁST... 31 B.1 ÚVOD VÝPOČTOVÁ ČÁST... 32 B.2 ANALÝZA ŘEŠENÉHO OBJEKTU... 32 B.3 KLIMATICKÉ PODMÍNKY STAVBY... 34 B.4 POŽADAVKY NA VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ STAVBY... 34 B.5 VÝPOČET SOUČINITELŮ PROSTUPU TEPLA... 35 B.6 VÝPOČET TEPELNÉ BILANCE... 36 B.6.1 TEPELNĚ VLHKOSTNÍ BILANCE PRO ZÓNU Č.1... 36 B.6.1.1 TEPELNÁ ZÁTĚŽ PRO ZÓNU Č.1... 36 B.6.1.2 TEPELNÉ ZTRÁTY PRO ZÓNU Č.1... 41 B.6.2 TEPELNĚ VLHKOSTNÍ BILANCE PRO ZÓNU Č.2... 42 B.6.2.1 TEPELNÁ ZÁTĚŽ PRO ZÓNU Č.2... 42 B.6.2.2 TEPELNÉ ZTRÁTY PRO ZÓNU Č.2... 45 B.6.3 PŘEHLED TEPELNĚ VLHKOSTNÍ BILANCE PRO ZÓNY Č.1 A Č.2... 46 B.7 PRŮTOKY VZDUCHU A TLAKOVÉ POMĚRY... 46 B.7.1 PRŮTOKY VZDUCHU 1.PP ZÓNA Č.1... 47 B.7.2 PRŮTOKY VZDUCHU 1.NP + 2.NP ZÓNA Č.2... 48 B.8 VÝBĚR DISTRIBUČNÍCH ELEMENTŮ... 49 B.8.1 ZAŘÍZENÍ Č.1 - ZÓNA Č.1 VĚTRÁNÍ, OHŘEV A CHLAZENÍ VZDUCHU... 49 B.8.2 ZAŘÍZENÍ Č.2 - ZÓNA Č.2 VĚTRÁNÍ, OHŘEV A CHLAZENÍ VZDUCHU... 51 B.8.3 DALŠÍ PRVKY DISTRIBUCE VZDUCHU... 52 B.9 DIMENZOVÁNÍ POTRUBÍ... 54 B.9.1 ZAŘÍZENÍ Č.1 - ZÓNA Č.1 VĚTRÁNÍ, OHŘEV A CHLAZENÍ VZDUCHU... 54 B.9.1.1 PŘÍVOD VZDUCHU... 55 B.9.1.2 ODVOD VZDUCHU... 56 B.9.1.3 SÁNÍ VZDUCHU... 57 B.9.1.4 VÝFUK VZDUCHU... 57 B.9.2 ZAŘÍZENÍ Č.2 - ZÓNA Č.2 VĚTRÁNÍ, OHŘEV A CHLAZENÍ VZDUCHU... 58 B.9.2.1 PŘÍVOD VZDUCH... 60 B.9.2.2 ODVOD VZDUCHU... 62 B.9.2.3 SÁNÍ VZDUCHU... 64 B.9.2.4 VÝFUK VZDUCHU... 64 B.10 NÁVRH VZDUCHOTECHNICKÝCH JEDNOTEK... 65 B.10.1 VTZ JEDNOTKA Č.1... 65 B.10.2 VTZ JEDNOTKA Č.2... 71 B.11 ÚPRAVA VZDUCHU... 78 10

B.11.1 VTZ ZAŘÍZENÍ Č.1 ZÓNA Č.1... 78 B.11.1.1 OHŘEV VZDUCHU ZIMNÍ OBDOBÍ... 78 B.11.1.2 CHLAZENÍ VZDUCHU LETNÍ OBDOBÍ... 79 B.11.2 VTZ ZAŘÍZENÍ Č.2 ZÓNA Č.2... 82 B.11.2.1 OHŘEV VZDUCHU ZIMNÍ OBDOBÍ... 82 B.11.2.2 CHLAZENÍ VZDUCHU LETNÍ OBDOBÍ... 82 B.12 ÚTLUM HLUKU... 85 B.12.1 ÚTLUM HLUKU PRO VZT ZAŘÍZENÍ Č.1... 85 B.12.2 ÚTLUM HLUKU PRO VZT ZAŘÍZENÍ Č.2... 89 B.13 NÁVRH IZOLACÍ... 91 C. PROJEKT... 93 C.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA... 94 C.1.1 ÚVOD... 94 C.1.1 PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ... 94 C.1.2 VÝPOČTOVÉ HODNOTY KLIMATICKÝCH POMĚRŮ... 94 C.1.3 VÝPOČTOVÉ HODNOTY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ... 95 C.2 ZÁKLADNÍ KONCEPČNÍ ŘEŠENÍ... 95 C.2.1 VĚTRÁNÍ HYGIENICKÝCH PROSTOR... 96 C.2.2 TECHNOLOGICKÉ VĚTRÁNÍ A CHLAZENÍ... 96 C.2.3 ENERGETICKÉ ZDROJE... 96 C.3 POPIS TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ... 97 C.3.1 ZAŘÍZENÍ Č.1 TEPLOVZDUŠNÉ VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ... 97 C.3.2 ZAŘÍZENÍ Č.2 TEPLOVZDUŠNÉ VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ... 97 C.4 NÁROKY NA ENERGIE... 97 C.5 MĚŘENÍ A REGULACE... 98 C.6 NÁROKY NA SOUVISEJÍCÍ PROFESE... 98 C.6.1 STAVEBNÍ ÚPRAVY... 98 C.6.2 SILNOPROUD... 98 C.6.3 VYTÁPĚNÍ... 98 C.6.4 CHLAZENÍ... 98 C.6.5 VLHČENÍ... 99 C.6.6 ZDRAVOTNÍ TECHNIKA... 99 C.7 PROTIHLUKOVÁ OPATŘENÍ A OPATŘENÍ PROTI OTŘESŮM... 99 C.8 IZOLACE A NÁTĚRY... 99 C.9 PROTIPOŽÁRNÍ OPATŘENÍ... 99 C.10 MONTÁŽ, PROVOZ, OBSLUHA A ÚDRŽBA ZAŘÍZENÍ... 99 C.11 TABULKA ZAŘÍZENÍ... 100 C.11.1 TABULKA ZAŘÍZENÍ ZAŘÍZENÍ Č.1... 100 C.11.2 TABULKA ZAŘÍZENÍ ZAŘÍZENÍ Č.2... 101 C.12 FUNKČNÍ SCHÉMA ZAŘÍZENÍ... 102 C.12.1 FUNKČNÍ SCHÉMA ZAŘÍZENÍ Č.1... 102 C.12.1 FUNKČNÍ SCHÉMA ZAŘÍZENÍ Č.2... 103 C.12 ZÁVĚR... 103 11

C.13 TECHNICKÁ SPECIFIKACE... 104 VĚTRÁNÍ, TEPLOVZDUŠNÉ VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ VZDUCHU 1.PP ZÓNY Č.1... 104 VĚTRÁNÍ, TEPLOVZDUŠNÉ VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ VZDUCHU 1.NP A 2.NP ZÓNY Č.2... 105 ZÁVĚR... 106 D POUŽITÉ ZDROJE... 107 1 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A OZNAČENÍ... 110 2 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ... 111 PŘÍLOHY... 114 A. VÝKRESY... 114 A.1 VÝKRES Č.1 PŮDORYS 1.PP, ŘEZ A-A, B-B, C-C, D-D, E-E... 114 A.2 VÝKRES Č.2 PŮDORYS 1.NP, ŘEZ F-F, G-G, H-H, I-I... 114 A.3 VÝKRES Č.3 PŮDORYS 2.NP, ŘEZ J-J, K-K, L-L... 114 12

ÚVOD Bakalářská práce se zabývá návrhem vzduchotechniky pro objekt zásilkové služby. Cílem je navrhnout minimálně dvě vzduchotechnické zařízení do zadaného objektu a vypracovat projekt na úrovni provádějícího objektu. Bakalářská práce je rozdělena na tři části: teoretickou, výpočtovou a projekční. Tématem teoretické části je zvuk a jeho šíření ve vzduchotechnice. Zvuk či hluk je negativní složkou provázející funkci každého vzduchotechnického zařízení. Proto je nutná znalost možností, jak jej redukovat. Tyto znalosti byly užity ve výpočtové části této bakalářské práce. Ve druhé části je praktický návrh vzduchotechniky budovy zásilkové služby. Tato část obsahuje výpočty důležité pro správný návrh a vybrání vzduchotechnického systému. Jedná se zejména o tepelné bilance, průtoky vzduchu, dimenze potrubí, útlum hluku. V poslední části je zpracován projekt. Projekt je zpracován na úrovni provádějícího projektu. Tato část obsahuje technickou zprávu, položkovou specifikaci a výkresy navržených vzduchotechnických zařízení. 13

A. TEORETICKÁ ČÁST 15

A.1 Zvuk a jeho šíření A.1.1 Úvod V současnosti - v době, která klade důraz na ideální podmínky na vnitřní klima pro člověka, dochází k zvyšování požadavků mj. na hluk a vibrace. Hluk a vibrace (chvění) jsou negativní součástí vzduchotechnických zařízení a jejich výskyt vede k nežádoucímu snižování kvality životního prostředí. Zvuk a jeho šíření ve vzduchotechnickém potrubí je především zásluhou jeho strojních zařízení. Dalším negativním počinem zvuku a vibrací v oblasti stavební techniky je snížení kvality, poškození stavebních materiálů. A.1.2 Zvuk a jeho vlastnosti Zvuk je mechanické vlnění v látkovém prostředí. V našem případě se jedná o mechanické vlnění, které je schopno vyvolat sluchový vjem, jehož frekvence je zachytitelná lidským uchem. Tyto frekvence jsou individuální, ale platí rozsah pro lidské ucho v intervalu přibližně 16 Hz až 20 000 Hz. Tento interval je pro ideální podmínky pro lidské mikroklima člověka určující, přesto zvuk není omezen pouze tímto rozsahem. Zvuk frekvence do 16 Hz se nazývá infrazvuk. Zvuk frekvence nad 20 000 Hz je nazývám ultrazvuk. Zvuk se šíří v plynném, kapalném i pevném prostředí. V pevném prostředí se šíří zejména pomocí vibrací. Obrázek A. 1 - Rozmezí člověkem vnímatelných frekvencí 16

A.1.3 Základní akustické veličiny Akustický tlak p = p 0 cosω (τ x ) [Pa] (A.1.1) c - veličina, která určuje rozdíl mezi okamžitým a statickým tlakem. Hladina akustického tlaku L p = 20log ( p p 0 ) [db] (A.1.2) - veličina je měřítkem akustické energie, který vysílá zdroj zvuku. P 0 = 2x10-5 Pa. Akustický výkon P = F ν = p ν S [W] (A.1.3) - energie přenesená ze zdroje, dopadající na určitou plochu za jednotku času. Hladina akustického výkonu L w = 10log ( p p 0 ) [db] (A.1.4) - je dle ní posuzován vliv hluku na zdraví člověka. Referenční hodnota p 0 = 10-12 W. Akustická intenzita I = p ef 2 2pc [W/m 2 ] (A.1.5) - veličina určující směr toku akustické energie a její množství. Jedná se o střední hodnotu akustického výkonu přeneseného za jednotku času. Hladina akustické intenzity L l = 10log l l 0 [db] (A.1.6) - roste o 10 db při zvýšení akustické intenzity. Veličiny týkající se vibrací Okamžitá výchylka s = s 0 sin (ω t + φ) [m] (A.1.7) Okamžitá rychlost υ = d s = s d 0 ω sin (ω t + φ + π ) [m/s] (A.1.8) t 2 Okamžité zrychlení a = d s 2 d t 2 = s 0 ω 2 sin (ω t + φ) [m/s 2 ] (A.1.9) A.1.4 Vibrace Kmitání neboli také oscilace mechanické soustavy, kde jednotlivé hmotné body vykonávají vratný pohyb kolem své klidové rovnovážné polohy prostředí nebo pružného tělesa. Vibrace mohou nepříjemně ovlivňovat člověka i snižovat životnost, kvalitu práce strojů nebo konstrukcí. Rozdělení druhů vibrací je uvedeno v následujícím obrázku. 17

Obrázek A. 2 - Vibrace a jejich rozdělení A.2 Vliv na životní prostředí S přibývajícími výkony strojních zařízení, s klesajícími zvukově izolačními vlastnostmi stavebních konstrukcí a materiálů je úměrné i zvyšování akustického výkonu. Zvuk, který vyvolává nepříjemné vjemy, nebo má poškozující dopady nazýváme hlukem. Hluk je pro každého jednotlivce individuální a každý ho zaznamenává v jiném frekvenčním rozsahu. Proto se jeho redukce a zabraňování soustředí především na hluk přesahující hodnoty požadované pro lidské prostředí. Příliš silný hluk je rušící element pro práci, odpočinek či může mít až trvalé následky na zdraví člověka. 18

Obrázek A. 3 - Zdroje hluku v našem okolí A.2.1 Vliv zvuku na lidský organismus Lidské ucho vnímá zvuk individuálně, přesto dle převážné většiny populace lze vyvodit následující. Hodnoty okolo 20 db působí na člověka nepřirozeným dojmem ticha. Hodnoty okolo 30 db jsou vnímány lidským uchem jako příjemné ticho. Hodnoty nad 65 db mají negativní vliv na lidský organismus. Zejména na lidský nervový systém. Dochází k poruchám soustředění, bolestem hlavy. Hodnoty nad 85 db vedou k trvalým poruchám na sluchovém ústrojí člověka. Hodnoty nad 130 db působí bolest na lidském sluchovém ústrojí. Při překročení hodnoty 160 db může dojít k prasknutí bubínku člověka. Lidský sluchový orgán není proti zvukově nebezpečným vlivům chráněn žádným důmyslným ústrojím, proto jej musíme chránit nebo dojde k jeho trvalému poškození. 19

Obrázek A. 4 - Vliv zvuku na lidský organismus A.2.2 Následky nepříznivého hluku na člověka Hluk stěžuje dorozumívání mezi lidmi a brání tak komunikaci mezi lidmi. Při dlouhodobém působení nadměrného hluku dochází k zhoršování zdravotnímu času člověka. Především jsou to ztráta sluchu, nespavost, únava, zvýšení krevního tlaku, psychické problémy spojené s nadměrnou depresí nebo naopak depresivní sklony. A.3 Šíření hluku Při výpočtu velikosti hluku je nezbytná znalost směru šíření hluku od jeho zdroje. Zvuk se šíří nerovnoměrně a šíří se všemi směry. Rozlišujeme různé typy šíření hluku. Jeho šíření závisí na pevném podkladu v závislosti na poloze ke zdroji hluku. Z této polohy lze určit směrový činitel Q. Obrázek A. 5 - Směrový součinitel Q 20

A.4 Zdroje hluku u vzduchotechnických zařízení Hlavním zdrojem hluku a vibrací ve vzduchotechnických zařízení jsou vibrující části strojů, proudící vzduch vycházející z distribučních elementů. Tento proudící vzduch vytváří tzv. aerodynamický hluk. Ke zjištění hodnot hluku je nezbytné znát původ hluku, jeho směr šíření a hladinu akustického výkonu. Hlavní zdroje hluku v oblasti vzduchotechniky jsou vzduchotechnické jednotky. A to především jejich součásti jako jsou ventilátory, chladiče, ohřívače, zvlhčovače, filtry a další. Nejvýznamnějším komponentem z hlediska hluku jsou ventilátory. Obrázek A. 6 - Ukázka vzduchotechnické jednotky Vzduchotechnické potrubí nebo jeho části tvoří aerodynamický hluk, ale také slouží k jeho přenosu. Jedná se především o různé kolena, rozbočení, klapky, vyústky a další. Obrázek A. 7 - Ukázka vzduchotechnického potrubí 21

A.4.1 Hluk od strojních zařízení vzduchotechniky Zdrojem hluku je akustická energie. Hluk od strojních zařízení je dělen do tří skupin. Aerodynamický hluk (ventilační) Mechanický hluk Magnetický hluk A.4.1.1 Aerodynamický hluk V oblasti vzduchotechniky je aerodynamický hluk nejvýraznější složkou hluku. Je také nazýván jako hluk ventilační. Vzniká odtrháváním proudů vzduchu. Je způsobován strojními zařízeními, jako jsou např. ventilátory, které slouží k uvedení vzduchu do pohybu. Díky tomuto jevu dochází k vzniku turbulentního proudění. Aerodynamický hluk je zapříčiněn působením proudu vzduchu k okolnímu prostředí. Dochází ke kolísání statického tlaku. Pokud se kolísání statického tlaku nachází v pro lidské ucho slyšitelném frekvenčním pásmu, vzniká hluk. Mezi případy vzniku aerodynamického hluku patří obtékání tělesa vířivým proudem vzduchu. Těmito tělesy mohou být např. regulační klapky, filtry, mřížky atd. Mezi další příklady patří proudění těles podél předmětů a následný vznik vířivých proudů. Přechod turbulentně proudícího vzduchu do prostředí s klidným vzduchem např. výstup vzduchu z vyústek do klidového prostředí. A.4.1.2 Mechanický hluk Vzniká kmitáním těles, které je vedeno konstrukcí. Zdrojem kmitů jsou strojní zařízení, od kterých se kmity šíří na jejich povrch a následně do okolního prostředí nebo do připojených konstrukčních prvků. Šíření hluku se mnohdy šíří i do velkých vzdáleností. Vedení mechanického hluku je velmi ovlivněno tvarem a velikostí těles. A.4.1.2 Magnetický hluk Jedná se hluk vznikající dvěma způsoby. Magnetostrikcí, kde dochází ke změně velikosti materiálu při zmagnetizování. Druhý způsob je způsobem působením feromagnetických hmot v časově proměnných polích. A.4.2 Zdroje hluku - Ventilátory Ventilátory jsou nejvýznamnějším zdrojem hluku ze všech vzduchotechnických zařízení. Ventilátor slouží jako stroj uvádějící vzduch do pohybu. Ventilátor je charakterizován objemovým množstvím vedeného vzduchu, ventilátorem překonávaný tlak a příkonem zařízení. 22

A.4.2.1 Rozdělení ventilátorů A) Dle průtoku vzduchu Axiální (osový) Radiální Diagonální Tangenciální Diametrální Tangenciální Obrázek A. 8 - Ukázky ventilátorů - radiální a axiální B) Dle pohonu Elektromotor Tlakový vzduch C) Dle překonávaného tlaku Nízkotlaké do 1kPa Středotlaké - 1-3 kpa Vysokotlaké nad 3 kpa D) Dle spojení ventilátoru s elektropohonem Napřímo Spojkou Řemenem S převodovou skříní E) Dle počtu stupňů Jednostupňové Vícestupňové (několik sériově zařazených jednostupňových ventilátorů) 23

A.4.2.2 Hluk a vibrace ventilátorů Hlavním druhem hluku ventilátorů je hluk aerodynamický, který vzniká prouděním vzduchu ve ventilátoru. Hluk se šíří převážně sacím a výfukovým vzduchovodem ventilátoru. Sací potrubí vede hluk do venkovního prostoru a výfukové potrubí do prostoru větraného. Příčiny vzniku aerodynamického hluku ventilátoru Kolísání množství dopravovaného objemu vzduchu Tvorba vírů za lopatkami ventilátoru Turbulentní proudění v mezní vrstvě Vnořování oběžných nebo statorových lopatek do turbulentního proudění Ovšem i zde dochází ke vzniku mechanického hluku. V některých případech např. u ventilátorů s nízkými otáčkami se může stát, že hluk mechanický je vyšší jak hluk aerodynamický. Příčiny vzniku mechanického hluku ventilátoru Nevyváženost otáčivých částí stroje Valivá ložiska Nesprávné mechanické provedení Elektromotor Převody nebo spojky A.5 Hluk elementů potrubní sítě A.5.1 Hluk v přímém potrubí V přímém potrubí vzniká hluk frekvenčního rozsahu 31,5 1000 Hz. Pro určení hodnoty hluku přímého potrubí slouží následující vzorec. L w = 10 + 50log w + 10log S [W] (A.5.1) A.5.2 Hluk koncových elementů Vyústky, anemostaty, dýzy a další koncové elementy slouží k přivádění nebo odvodu čerstvého respektive odpadního vzduchu. Hluk vzniká aerodynamickým obtékáním vzduchu skrz koncové elementy, kde dochází k změnám jeho směru, rychlosti. V koncových prvcích vzniká hluk o frekvenci 1000 Hz až 4000 Hz. Hluk koncových elementů již není možné tlumit. 24

Obrázek A. 9 - Diagram akustického výkonu koncového elementu A.5.3 Hluk v kolenech, odbočkách nebo obloucích potrubí Kolena, oblouky, jejichž r > 3d, nejsou odlišné z hlediska akustického oproti rovnému potrubí. V ostrých pravoúhlých kolenech, obloucích vznikají turbulentní proudy, které jsou tvořeny odtržením proudnice vzduchu od stěny potrubí. Pro ideální proudění vzduchu v obloukovém potrubí jsou v potrubí instalovány vodící klapky. A.5.4 Hluk v klapkách Klapky jsou ve vzduchotechnickém potrubí užívány pro regulování průtoku vzduchu, které vede k následnému nárůstu tlakové ztráty. Za regulačními klapkami dochází ke vzniku turbulentních proudů a vzniku aerodynamického hluku. Obrázek A. 10 - Regulační klapky 25

A.6 Útlum hluku a vibrací u vzduchotechnického zařízení A.6.1 Pohlcování zvuku Pohlcování zvuku je pozitivní jev týkající se vzduchotechniky. Zvuk je pohlcován pohltivými látkami. Tyto pohltivé látky jsou tvořeny materiálem, který vede akustickou energii skrz látku z prostoru zdroje hluku do dalšího prostoru. Pro nejlepší pohltivé vlastnosti jsou užívány látky z absorpčních, pórovitých nebo vláknitých materiálů. Při dopadu zvukové vlny na povrch překážky, dochází k jejímu rozdělení mezi několik složek. Zvuk šířící se překážkou Zvuk šířící se póry překážky Zvuk přeměněný v tepelnou energii Zvuk přeměněný v chvění Zvuk odražený Ve stavebnictví se vyskytují i konstrukce neprůzvučné. Jedná se o konstrukce, které dokáží snížit nebo eliminovat akustickou energii odrazem zpět do prostoru. Tyto konstrukce bývají vyrobeny z tvrdých, těžkých, hladkých materiálů. Typickým příkladem těchto materiálů jsou izolace. A.6.2 Vhodné umístění strojovny vzduchotechniky Vhodné umístění strojovny vzduchotechniky a její umístění do objektu je z hlediska akustického základní protihlukové opatření. Strojovna by neměla přímo sousedit s akusticky rizikovými místnostmi. Neměla by se umísťovat do středu budovy. Je nutné také dbát na možnost vedení potrubí sání a výfuku ze strojovny vzduchotechniky do exteriéru. Typický příklad umístění strojovny vzduchotechniky je do suterénu objektu. Stěny i strop strojovny bývají užity materiály z pohltivých materiálů. Dveře či jiné otvory by měly být samouzavírací, utěsněné po celém obvodu. A.6.3 Tlumení hluku a vibrací ventilátorů Ventilátor slouží primárně k přesunu vzduchu, proto není vždy možné snižovat průtok vzduchu, rychlost proudění, počet otáček, což vede ke snížení akustického výkonu. Pružné uložení ventilátoru je ideální způsob jak zabránit přenosu chvění od zařízení do konstrukce budovy. Izolaci tvoří pružný prvek vložený mezi ventilátor a konstrukci. Izolace chvění se dělí na izolaci aktivní a na izolaci pasivní. Zamezení šíření chvění od ventilátoru do potrubí je docíleno pomocí pružné vložky mezi potrubí a ventilátorem. 26

Obrázek A. 11 - Ukázka pružné vložky potrubí A.6.4 Tlumení hluku a vibrací ve vzduchotechnickém potrubí Tlumení hluku v potrubí vzduchotechniky se dělí na útlum přirozený a umělý. Jako umělý útlum slouží různé tlumící elementy nejtypičtějším jsou tlumiče hluku nebo se potrubí izoluje akustickou izolací. Zamezení vibrací se v případech potrubí řeší jeho pružným uložením. Zvuk se v potrubí šíří stejně v přívodním tak i v odvodním směru. A.6.4.1 Absorpční tlumiče K útlumu hluku ve vzduchotechnice se používají širokopásmové absorpční tlumiče. Tlumiče mívají vnitřní povrch obklopen pohltivými materiály. Často bývá vnitřní povrch tlumiče oproti přímému potrubí zvětšen. Tlumič hluku má vlastní tlakovou ztrátu, vlastní rychlost proudění vzduchu a není neobvyklý ani jiný rozměr oproti klasickému potrubí. Obrázek A. 12 - Kruhový tlumič hluku Rychlost proudění vzduchu uvnitř tlumiče se pohybuje okolo 4 6 m/s. I sám tlumič hluku může být zdrojem hluku při příliš vysoké rychlosti proudění neboť i on slouží pro proud vzduchu jako překážka. A.6.4.2 Kulisové tlumiče Kulisy jsou vložky umístěné v tlumiči a slouží ke snížení akustických hodnot v závislosti na vzdálenosti mezi kulisami. Tímto způsobem dochází ke snížení hluku vysokých kmitočtů. Snížení nízkých kmitočtů závisí na tloušťce h jednotlivých kulis. 27

Obrázek A. 13 - Kulisový tlumič hluku A.6.4.3 Buňkové tlumiče Tlumiče jsou složeny z buněk, které jsou vyplněny pohltivým materiálem krytým netkanou textilií. Rozdílem oproti tlumičům kulisovým je schopnost tlumit hluk nižších frekvencí. A.6.4.4 Kruhové tlumiče Vnitřní povrch stěn kruhových tlumičů je pokryt pohltivým materiálem a vnitřní průměr tlumiče je chráněn děrovaným plechem. Tlumiče o průměru 500 mm a výše bývají vybaveny vnitřním jádrem. A.6.4.5 Ohebné kruhové potrubí Klasické kruhové ohebné potrubí se zdvojeným plechem. Prostor mezi plechy je vyplněn absorpčním materiálem. A.6.5 Přirozený útlum potrubí A.6.5.1 Útlum v přímém potrubí Zvuk, který se šíří potrubím naráží do potrubí, vytváří kinetickou energii a vzniká útlum hluku. A.6.5.2 Útlum hluku v kolenech a ohebném potrubí Útlum hluku je zajištěn odrazem proti pohybu šíření hluku. Kolena mají větší přirozený útlum hluku než oblouky. Vodící plechy umístěné v kolenech nebo obloucích mají za následek menší přirozený útlum potrubí. Obrázek A. 14 - Přirozený útlum hluku v potrubí 28

A.6.5.3 Útlum hluku v rozšíření potrubí V místě, kde dochází ke zvětšení rozměru daného potrubí, vzniká taktéž k odraz akustické energie proti směru proudění této energie. Tímto dochází k útlumu hluku v místě rozšířeného potrubí. A.6.5.4 Útlum hluku v rozbočkách potrubí V místě rozbočení potrubí dochází k rozdělení akustické energie mezi rozbíhající se větve potrubí. Dále dochází k útlumu hluku vlivem změny směru proudění. Je potřebné oba tyto účinky při konečném výsledku útlumu zahrnout. A.6.5.5 Útlum hluku koncovým odrazem Dochází k útlumu hluku odrazem akustické energie zpět proti zdroji této energie. A.7 Metody snižování hluku A.7.1 Redukce hluku ve zdroji hluku Snaha o snížení hluku již v jeho zrodu ve zdroji (v jednotce VZT). Jedná se především o povrchové úpravy materiálů i změny konstrukční. Tato metoda je metodou nejúčinnější ze všech zmíněných metod. Obrázek A. 15 - Strojovna VZT A.7.2 Dispoziční volba Vhodné umístění zdrojů hluku. Metoda bývá využívána již při fázi navrhovací. A.7.3 Volba izolace Navržení vhodných zvukově izolačních materiálů, jimiž izolujeme zdroje hluku. Může se jednat o izolaci celé místnosti pomocí zvukově izolačních konstrukcí příček, stropů. A.7.4 Metoda prostorové akustiky Schopnost materiálu konstrukce pohlcovat akustickou energii. 29

A.7.5 Uložení vzduchotechnického potrubí Vzduchotechnické potrubí bývá v nejčastějších případech uloženo přes různé závěsy a bývá tak konstrukčně pevně spojeno se stavební konstrukcí, kde může docházet k nepříznivému přenosu vibrací. Aby se tomuto jevu zabránilo, je třeba použít flexibilních držáků a závěsů s akustickou izolací. A.7.6 Antivibrační nátěry Antivibrační nátěry patří mezi pasivní metody útlumu hluku. Tyto nátěry se skládají z umělých hmot. Zabraňují chvění plechů tloušťky do 3 mm. Ideální tloušťka nátěru se odvodí z poměru (h2/h1) = 4-5. Je možné i dvouvrstvý nátěr. Činitel vnitřního tlumení nátěru η = η 2 ( E 2 E 1 g ( h 2 h 1 )) Kvalita nátěru η 2 E 2 A.6.8 Útlum hluku akustickou zástěnou Akustická zástěna tvoří bariéru mezi zdrojem hluku a akusticky kritickou místností. Akustické zástěny brání šíření akustické energie. Jsou ze strany zdroje hluku tvořeny vložkami z pohltivého materiálu. Mohou být umístěny v interiéru i v exteriéru. A.6.9 Metoda ochranných pomůcek Pouze pokud není jiná možnost snížení akustických hodnot. Použití různých ochranných pomůcek sluchátkové chrániče. A.6.10 Korekce pomocí váhového filtru Obrázek A. 16 - Korekce pomocí váhového filtru 30

B. VÝPOČTOVÁ ČÁST 31

B.1 Úvod Výpočtová část Ve výpočtové části bakalářské práce jsou uvedeny všechny výpočty potřebné k navržení vzduchotechniky zadaného objektu. Jedná se o výpočet součinitelů tepla, výpočet tepelných bilancí objektu, stanovení průtoků vzduchu, návrh a dimenzování potrubí, úpravy vzduchu pomocí hx diagramů a výkonové parametry vzduchotechnických zařízení. Většina dat byla zpracována do tabulek pro lepší přehlednost. Pro vysvětlení jsou uvedeny některé postupy a vztahy. B.2 Analýza řešeného objektu Bakalářská práce řeší návrh vzduchotechniky pro budovu zásilkové služby. Jedná se o budovu s dvěma nadzemními podlažími a jedním částečně podzemním podlažím. Budova je tvořena především kancelářemi, sklady, zasedacími místnosti, dílnami a místnostmi hygienickými. Strojovna vzduchotechniky (dále jen VZT) je umístěna do nejnižšího podlaží. Objekt je členěn na dvě zóny. Zóna č. 1 zahrnuje místnosti: Sklad, dílny, denní místnost, hygienické místnosti, šatny. Zóna je v této bakalářské práci znázorněna zelenou barvou. Zóna č. 2 zahrnuje místnosti: Sklady, kanceláře, chodba, recepce, denní místnost, server, hygienické místnosti a zasedací místnosti. Zóna je v této bakalářské práci znázorněna modrou barvou. Pro každou zónu je navržena vzduchotechnická jednotka vybavena rotačním rekuperátorem pro zpětné získávání tepla. Strojovna VZT je znázorněna červenou barvou. Obrázek B. 1 - Zóny 1.PP 32

Obrázek B. 2 - Zóny 1.NP Obrázek B. 3 - Zóny 2.NP 33

B.3 Klimatické podmínky stavby Stavba zásilkové služby se nachází v Brně. Klimatické podmínky jsou shrnuty v následující tabulce. Brno Tabulka B. 1 - Klimatické podmínky Teplota Měrná vlhkost Entalpie [ C] [g/kg] [KJ/kg] LÉTO 32 x 56 ZIMA -12 1,0 x B.4 Požadavky na vnitřní prostředí stavby Podle příslušné legislativy byly stanoveny požadavky na rychlost proudění vzduchu, hladinu akustického tlaku a relativní vlhkost. Teplota v místnostech byla stanovena podle způsobu využití. Tabulka B. 2 - Požadavky na vnitřní prostředí Kanceláře, dílny, zasedací místnosti Relativní vlhkost Rychlost proudění Teplota Hluk Hluk - noc [ C] [%] [m/s] [db/a] [db/a] LÉTO 25 30-65 0,2 40 40 ZIMA 20 30-65 0,2 40 40 Hygienické místnosti Relativní vlhkost Rychlost proudění Teplota Hluk Hluk - noc [ C] [%] [m/s] [db/a] [db/a] LÉTO 25 30-65 0,2 50 40 ZIMA 20 30-65 0,2 50 40 34

B.5 Výpočet součinitelů prostupu tepla Výpočet byl proveden dle normy ČSN 730540. Součinitel prostupu tepla je počítán pomocní následujících vztahů. Pokud nebyla možnost určit skladbu materiálu, byla použita hodnota doporučená dle zmiňované normy. R i = d i λ i [m 2 K/W] (5.1) n R T = R i [m 2 K/W] i=1 (5.2) U = (R si + R T + R se ) 1 [W/m 2 K] (5.3) Kde d i tloušťka i-té vrstvy konstrukce λ i součinitel tepelné vodivosti R i odpor při prostupu tepla i-tou vrstvou R si odpor při přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce R se odpor při přestupu tepla na vnější straně konstrukce [m] [W/m.K] [m 2 K/W] [m 2 K/W] [m 2 K/W] Tabulka B. 3 - Součinitelé prostupu tepla d U d U Konstrukce: Konstrukce: [m] [W/m 2 K] [m] [W/m 2 K] Vnitřní stěna 0,05 2,2 Podlaha na zemině 0,6 0,3 d U d U Konstrukce: Konstrukce: [m] [W/m 2 K] [m] [W/m 2 K] Vnitřní stěna 0,15 2 Podlaha uvnitř objektu 0,4 0,6 d U d U Konstrukce: Konstrukce: [m] [W/m 2 K] [m] [W/m 2 K] Vnitřní stěna 0,3 1,8 Plochá střecha 0,5 0,16 d U d U Konstrukce: Konstrukce: [m] [W/m 2 K] [m] [W/m 2 K] Okna, prosklenné Vnější stěna 0,4 0,25 0,05 1,2 otvory d U Konstrukce: [m] [W/m 2 K] Vnější stěna 0,3 0,28 35

B.6 Výpočet tepelné bilance Výpočet tepelné bilance byl proveden zvlášť pro každou zónu pro léto i zimu. Je uvažováno s chlazením i teplovzdušným vytápěním daných zón pomocí VZT zařízení. B.6.1 Tepelně vlhkostní bilance pro zónu č.1 Pro zónu č.1, která situována do 1PP, je VZT jednotka navržena pro chlazení i teplovzdušné vytápění. Je nutné stanovit tepelnou zátěž a tepelné ztráty pro výpočet průtoku vzduchu, výkonu chladiče a ohřívače VZT jednotky. B.6.1.1 Tepelná zátěž pro zónu č.1 Prostor ohraničují prosklené plochy, proto bylo nutné vypočítat tepelné zisky okny, která tvoří hlavní část celkové tepelné zátěže v letním období. Tepelné zisky okny pro zónu č.1 Celkové tepelné zisky okny jsou tvořeny prostupem tepla okny radiací a konvekcí. Všechny okna lícují s hranou fasády, proto není nutné počítat velikost stínů, které jsou zapříčiněny stíněním fasády. Tepelný zisk oken radiací: Q or = [S os I o c o + (S o S os ) I odif ] s [W] (6.1) Tepelný zisk oken konvekcí: Q ok = S ok U o (t e t i ) [W] (6.2) Celkový tepelný zisk okny: Q o = Q or Q ok [W] (6.3) 36

Tabulka B. 4 - Tepelné zisky okny pro 1.PP - JZ Okna orientované na JZ, 1PP Den: 21.7. Ʈ IO IOdif SO SOstín SOS ti te s UO co Qor Qok Qo Čas Intenzita přímé sluneční radiace Intenzita difuzní sluneční radiace Celková plocha okna Zastíněná plocha okna Osluněná plocha okna Teplota vzduchu v interiéru Teplota vzduchu na vnější konstrukci Stínící součinitel Součinitel prostupu tepla okna korekce na čistotu atmosféry Tepelný zisk oken radiací Tepelný zisk oken konvekcí [h] [W/m 2 ] [W/m 2 ] [m 2 ] [m 2 ] [m 2 ] [ ] [ ] [-] [W/m 2 K] [-] [W] [W] [W] 6 53 87 16,8 0 16,8 25,0 18,1 0,212 1,2 0,85 160,5-139,1 21,3 7 78 80 16,8 0 16,8 25,0 19,5 0,212 1,2 0,85 236,1-110,9 125,3 8 100 100 16,8 0 16,8 25,0 21,2 0,212 1,2 0,85 302,7-76,6 226,1 9 117 117 16,8 0 16,8 25,0 23,0 0,212 1,2 0,85 354,2-40,3 313,9 10 130 130 16,8 0 16,8 25,0 24,8 0,212 1,2 0,85 393,6-4,0 389,5 11 185 139 16,8 0 16,8 25,0 26,5 0,212 1,2 0,85 560,1 30,2 590,3 12 316 141 16,8 0 16,8 25,0 27,9 0,212 1,2 0,85 956,6 58,5 1015,1 13 437 139 16,8 0 16,8 25,0 29,1 0,212 1,2 0,85 1323,0 82,7 1405,6 14 506 130 16,8 0 16,8 25,0 29,8 0,212 1,2 0,85 1531,8 96,8 1628,6 15 511 117 16,8 0 16,8 25,0 30,0 0,212 1,2 0,85 1547,0 100,8 1647,8 16 452 100 16,8 0 16,8 25,0 29,8 0,212 1,2 0,85 1368,4 96,8 1465,1 17 335 80 16,8 0 16,8 25,0 29,1 0,212 1,2 0,85 1014,2 82,7 1096,8 18 180 87 16,8 0 16,8 25,0 27,9 0,212 1,2 0,85 544,9 58,5 603,4 Celkový tepelný zisk Tabulka B. 5 - Tepelné zisky okny pro 1.PP - SZ Okna orientované na SZ, 1PP Den: 21.7. Ʈ IO IOdif SO SOstín SOS ti te s UO co Qor Qok Qo Čas Intenzita přímé sluneční radiace Intenzita difuzní sluneční radiace Celková plocha okna Zastíněná plocha okna Osluněná plocha okna Teplota vzduchu v interiéru Teplota vzduchu na vnější konstrukci Stínící součinitel Součinitel prostupu tepla okna korekce na čistotu atmosféry Tepelný zisk oken radiací Tepelný zisk oken konvekcí [h] [W/m 2 ] [W/m 2 ] [m 2 ] [m 2 ] [m 2 ] [ ] [ ] [-] [W/m 2 K] [-] [W] [W] [W] 6 53 87 21,6 0 21,6 25,0 18,1 0,212 1,2 0,85 206,3-178,8 27,4 7 78 80 21,6 0 21,6 25,0 19,5 0,212 1,2 0,85 303,6-142,6 161,0 8 100 100 21,6 0 21,6 25,0 21,2 0,212 1,2 0,85 389,2-98,5 290,7 9 117 117 21,6 0 21,6 25,0 23,0 0,212 1,2 0,85 455,4-51,8 403,6 10 130 130 21,6 0 21,6 25,0 24,8 0,212 1,2 0,85 506,0-5,2 500,8 11 139 139 21,6 0 21,6 25,0 26,5 0,212 1,2 0,85 541,0 38,9 579,9 12 141 141 21,6 0 21,6 25,0 27,9 0,212 1,2 0,85 548,8 75,2 624,0 13 139 139 21,6 0 21,6 25,0 29,1 0,212 1,2 0,85 541,0 106,3 647,3 14 135 130 21,6 0 21,6 25,0 29,8 0,212 1,2 0,85 525,5 124,4 649,9 15 217 117 21,6 0 21,6 25,0 30,0 0,212 1,2 0,85 844,6 129,6 974,2 16 321 100 21,6 0 21,6 25,0 29,8 0,212 1,2 0,85 1249,4 124,4 1373,9 17 361 80 21,6 0 21,6 25,0 29,1 0,212 1,2 0,85 1405,1 106,3 1511,4 18 287 87 21,6 0 21,6 25,0 27,9 0,212 1,2 0,85 1117,1 75,2 1192,3 Celkový tepelný zisk 37

Tabulka B. 6 - Celkové tepelné zisky okny pro 1.PP Čas Ʈ [h] 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 Celkový tepel. Q zisk o [W] 49 286 517 717 890 1170 1639 2053 2278 2622 2839 2608 1796 Čas, kdy jsou tepelné zisky okny největší kritická hodina, byl stanoven pomocí tabulky na 16 hodin. Tepelné zisky vnějších stěn pro zónu č.1 Vnější stěny budovy jsou buď tloušťky 0,3m nebo 0,2m. V obou případech patří tato stěna do kategorie středně těžké. Je nutno spočítat časové zpoždění teplotních kmitů. Bylo užito následujících vztahů. Q s = U s S [(t rm t i ) + m (t rψ t rm )] [W] (6.4) ψ = 32 d 0,5 (6.5) m = (1 + 7,6 d)/(2500 d ) (6.6) Tabulka B. 7 - Tepelné zisky vnějších stěn pro zónu č.1 Tepelná zátěž vnějších stěn z venkovního prostředí pro 1PP - d US S trm ti m ψ trψ QS Orientace Tloušťka Součinitel prostupu tepla Plocha Průměrná rovnocenná teplota Vnitřní teplota Souč. zmenšení teplotního kolísání Fázové posunutí teplotních kmitů Rovnocenná sluneční teplota [-] [m] [W/m 2 K] [m 2 ] [ ] [ ] [-] [h] [ ] [W] SZ 0,4 0,25 14,1 27,8 25,0 0,18 12 16,2 2,6 J 0,4 0,25 38,4 29,6 25,0 0,18 12 16,2 21,4 JZ 0,4 0,25 18,9 30,2 25,0 0,18 12 16,2 12,9 JV 0,4 0,25 10,1 30,2 25,0 0,18 12 16,2 6,9 SV 0,4 0,25 6,8 27,8 25,0 0,18 12 16,2 1,3 Celkem 45 Tepelná zátěž 38

Tepelné zisky vnitřních stěn pro zónu č.1 Tepelné zisky ze sousedních místností jsou určeny následujícím vztahem. Q NS = S U s (t io t i ) [W] (6.7) Tabulka B. 8 - Tepelné zisky vnitřních stěn pro zónu č.1 Tepelná zátěž z prostoru garáže pro 1PP d US S ti tio QNS Tloušťka Součinitel prostupu tepla Plocha Vnitřní teplota Vnitřní teplota Tepelná zátěž [m] [W/m 2 K] [m 2 ] [ ] [ ] [W] 0,3 0,28 31,5 25,0 28,0 26 Tepelná ztráty zeminou pro zónu č.1 V letních měsících je teplota zeminy nižší než teplota vnitřních prostor. Tepelná ztráta je určena dle následujícího vztahu. Q z = S U z (t z t i ) [W] (6.8) Tabulka B. 9 - Tepelné ztráty zeminou pro zónu č.1 Tepelná zátěž kcí přilehlých k zemině d Uz S ti tio QZ Tloušťka Součinitel prostupu tepla Plocha Vnitřní teplota Vnitřní teplota Tepelná zátěž [m] [W/m 2 K] [m 2 ] [ ] [ ] [W] 0,6 0,3 528,8 25,0 15,0-1586 Tepelná zisky od lidí pro zónu č.1 Dle zařizovacích předmětů a funkce místností byla stanoven počet lidí na 18 pro 1.PP. Dle počtu a jejich aktivity byly za pomoci tohoto vzorce určeny tepelné zisky od lidí. Q l = n l 6,2 (36 t i ) [W] (6.9) Tabulka B. 10 - Tepelné zisky od lidí pro zónu č.1 Tepelná zátěž od lidí pro 1PP n ti QL počet lidí Vnitřní teplota Tepelná zátěž [ks] [ ] [W] 18 25 1228 39

Tepelná zisky od svítidel pro zónu č.1 Tepelné zisky od svítidel se stanoví dle osvětlené plochy a výkonu svítidel. Tepelné zisky jsou určeny dle následujícího vztahu. Q sv = S s P s c 1 c 2 [W] (6.10) Tabulka B. 11 - Tepelné zisky od svítidel pro zónu č.1 Tepelná produkce svítidel pro 1PP SS PS c1 c2 Qsv Podlahová plocha zmenšená o osvětlenou plochu u oken Výkon osvětlení Součinitel současnosti používání svítidel Zbytkový součinitel Tepelná zátěž [m 2 ] [W/m 2 ] [-] [-] [W] 260 15 0,8 1 3120 Stanovení vodních zisků pro zónu č.1 Vodní zisky od lidí se stanoví dle jejich počtu a aktivity. Vodní zisky jsou určeny podle následujícího vzorce. M w = n g n [g/h] (6.11) Tabulka B. 12 - Vodní zisky pro zónu č.1 Vodní zisky pro 1PP n gn Mw počet lidí Vodní páry od 1 osoby Vodní zisky [ks] [g] [g/h] 18 80 1440 40

B.6.1.2 Tepelné ztráty pro zónu č.1 Tabulka B. 13 - Tepelné ztráty pro zónu č.1 Vnitřní teplota: 20 C Výpočet tepelné ztráty prostupem pro 1.PP Tepelné ztráty přímo do venkovního prostředí Ozn. Popis A k U k U U kc e k A k U kc e k OS1PP Obvodová stěna 88,3 0,25 0,02 0,27 1,00 23,84 Okn Okna 38,4 1,20 0,00 1,20 1,00 46,08 Stř Střecha 0 0,16 0,02 0,18 1,00 0,00 Celková tepelná ztráta přímo do venkovního prostředí [W/K] H T,ie = Σ k A k U kc e k 69,92 Tepelné ztráty nevytápěným prostorem Ozn. Popis A k U k U U kc b u A k U kc b u OSG Obvodová stěna 18,9 0,28 0,02 0,30 0,72 4,08 Celková tepelná ztráta přes nevytápěný prostor [W/K] H T,ie = Σ k A k U kc b u 4,08 Tepelné ztráty do prostorů vytápěných na rozdílné teploty Ozn. Popis A k A k U k U U kc f ij A k U kc f ij Celková tepelná ztráta do prostorů vytápěných na rozdílné teploty [W/K] H T,ij = Σ k A k U kc f ij 0,00 Tepelné ztráty zeminou Ozn. Popis A k U equiv,k A k U equiv,k f g1 f g2 G w f g1 f g2 G w PZ Podlaha na zemině 528,8 0,30 158,64 OSZ Obvodová stěna 218,4 0,25 54,60 H T,is = (Σ k A k U equiv,k) 213,24 1,45 0,50 1,00 0,73 Celková tepelná ztráta zeminou [W/K] H T,is = (Σ k A k U equiv,k) f g1 f g2 G w 154,60 Celková tepelná ztráta prostupem H T,i = H T,ie + H T,iue + H T,ij + H T,ig 228,60 Θ int,i Θ e Θ int,i θ e H T,ig Návrhová ztráta prostupem Θ T,i (W) 20,00-12,00 32,00 228,60 7315 41

B.6.2 Tepelně vlhkostní bilance pro zónu č.2 Pro zónu č.2, která je situována do 1NP a 2NP, je VZT jednotka navržena pro chlazení i teplovzdušné vytápění. Je nutné stanovit tepelnou zátěž a tepelné ztráty pro výpočet průtoku vzduchu, výkonu chladiče a ohřívače VZT jednotky. B.6.2.1 Tepelná zátěž pro zónu č.2 Tepelné zisky okny pro zónu č.2 Tabulka B. 14 - Celkové tepelné zisky okny pro zónu č.2 Čas Ʈ [h] 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 Celkový tepel. Q zisk o [W] 797 2351 3844 5242 6278 7064 7723 7939 7843 8268 8455 7688 5411 Čas, kdy jsou tepelné zisky okny největší kritická hodina, byl stanoven pomocí tabulky na 16 hodin. Tepelné zisky vnějších stěn pro zónu č.2 Tabulka B. 15 - Tepelné zisky vnějších stěn pro zónu č.2 Tepelná zátěž vnějších stěn z venkovního prostředí pro 1NP a NP - d U S S t rm t i m ψ t rψ Q S Orientace Tloušťka Součinitel prostupu tepla Plocha Průměrná rovnocenná teplota Vnitřní teplota Souč. zmenšení teplotního kolísání Fázové posunutí teplotních kmitů Rovnocenná sluneční teplota Tepelná zátěž [-] [m] [W/m 2 K] [m 2 ] [ ] [ ] [-] [h] [ ] [W] SZ 0,3 0,28 66,6 27,8 25,0 0,31 9 23,2 25,3 J 0,3 0,28 5,1 29,6 25,0 0,31 9 23,2 3,7 JZ 0,3 0,28 93,7 30,2 25,0 0,31 9 23,3 79,6 JV 0,3 0,28 194,7 30,2 25,0 0,31 9 35,8 379,2 SV 0,3 0,28 118,8 27,8 25,0 0,31 9 36,8 187,0 Celkem 675 42

Tepelné zisky vnitřních stěn pro zónu č.2 Tabulka B. 16 - Tepelné zisky vnitřních stěn pro zónu č.2 Tepelná zátěž z prostoru garáže pro 1NP d US S ti tio QNS Tloušťka Součinitel prostupu tepla Plocha Vnitřní teplota Vnitřní teplota Tepelná zátěž [m] [W/m 2 K] [m 2 ] [ ] [ ] [W] 0,3 0,28 27,9 25,0 28,0 23 Tepelné zisky z ploché střechy pro zónu č.2 Tloušťka ploché střechy je 0,5m. Jedná se těžkou konstrukci a není nutné spočítat časové zpoždění teplotních kmitů. Tepelné zisky jsou určeny dle následujícího vzorce. Q st = S U st (t rm t i ) [W] (6.12) Tabulka B. 17 - Tepelné zisky ploché střechy pro zónu č.2 Tepelná zátěž ploché střechy d UST S trm ti QST Tloušťka Součinitel prostupu tepla Plocha Průměrná rovnocenn á teplota Vnitřní teplota Tepelná zátěž [m] [W/m 2 K] [m 2 ] [ ] [ ] [W] 0,5 0,16 528,8 35,3 25,0 871 Tepelná zisky od lidí pro zónu č.2 Tabulka B. 18 - Tepelné zisky od lidí pro zónu č.2 Tepelná zátěž od lidí pro 1NP a 2NP n ti QL počet lidí Vnitřní teplota Tepelná zátěž [ks] [ ] [W] 18 25 1228 43

Tepelná zisky od svítidel pro zónu č.2 Tabulka B. 19 - Tepelné zisky od svítidel pro zónu č.2 Tepelná produkce svítidel pro 1NP a 2NP SS PS c1 c2 Qsv Podlahová plocha zmenšená o osvětlenou plochu u oken Výkon osvětlení Součinitel současnosti používání svítidel Zbytkový součinitel Tepelná zátěž [m 2 ] [W/m 2 ] [-] [-] [W] 260 15 0,8 1 3120 Stanovení vodních zisků pro zónu č.2 Tabulka B. 20 - Vodní zisky pro zónu č.2 Vodní zisky pro 1NP a 2NP n gn Mw počet lidí Vodní páry od 1 osoby Vodní zisky [ks] [g] [g/h] 18 80 1440 44

B.6.2.2 Tepelné ztráty pro zónu č.2 Tabulka B. 21 - Tepelné ztráty pro zónu č.2 Vnitřní teplota: 20 C Výpočet tepelné ztráty prostupem pro 1.NP + 2.NP Tepelné ztráty přímo do venkovního prostředí Ozn. Popis A k U k U U kc e k A k U kc e k OS1NP2NP Obvodová stěna 495,44 0,28 0,02 0,30 1,00 148,63 Okn Okna 161,06 1,20 0,00 1,20 1,00 193,27 Stř Střecha 528,8 0,16 0,02 0,18 1,00 95,18 Celková tepelná ztráta přímo do venkovního prostředí [W/K] H T,ie = Σ k A k U kc e k 437,09 Tepelné ztráty nevytápěným prostorem Ozn. Popis A k U k U U kc b u A k U kc b u OSG Obvodová stěna 40,5 0,28 0,02 0,30 0,72 8,75 Celková tepelná ztráta přes nevytápěný prostor [W/K] H T,ie = Σ k A k U kc b u 8,75 Tepelné ztráty do prostorů vytápěných na rozdílné teploty Ozn. Popis A k A k U k U U kc f ij A k U kc f ij Celková tepelná ztráta do prostorů vytápěných na rozdílné teploty [W/K] H T,ij = Σ k A k U kc f ij 0,00 Tepelné ztráty zeminou Ozn. Popis A k U equiv,k A k U equiv,k f g1 f g2 G w f g1 f g2 G w Celková tepelná ztráta zeminou [W/K] H T,is = (Σ k A k U equiv,k) f g1 f g2 G w 0,00 Celková tepelná ztráta prostupem H T,i = H T,ie + H T,iue + H T,ij + H T,ig 445,84 Θ int,i Θ e Θ int,i θ e H T,ig Návrhová ztráta prostupem Θ T,i (W) 20,00-12,00 32,00 445,84 14267 45

B.6.3 Přehled tepelně vlhkostní bilance pro zóny č.1 a č.2 Tabulka B. 22 - Přehled tepelně vlhkostní bilance pro zóny č.1 a č.2 PŘEHLED VYPOČTENÝCH ZÁTĚŽÍ A ZTRÁT 1PP 1NP + 2NP QO Tepelné zisky oken 2839 8455 W QS Tepelná zátěž vnějších stěn 45 675 W QNS Tepelná zátěž z nevytápěných prostor 26 23 W QZ Tepelná zátěž kcí přilehlých k zemině - 1586 0 W QST Tepelná zátěž střechy 0 871 W QL Tepelná produkce lidí 1228 1228 W QSV Tepelná produkce svítidel 3120 3120 W Qléto Celková tepelná zátěž 5672 14372 W Qzima Tepelné ztráty 7315 14267 W MW Vodní zisky 1440 1440 g/h B.7 Průtoky vzduchu a tlakové poměry Stanovení průtoků vzduchu bylo provedeno podle požadavků na minimální výměnu vzduchu dle počtu osob, zařizovacích předmětů a tepelné zátěže. Tabulka B. 23 - Dávky vzduchu Popis Dávka [m 3 /h] Lidé, dle fyzické aktivity 30-100 [m 3 /h] Sprcha 100 [m 3 /h] Umyvadlo 30 [m 3 /h] Záchodová mísa 50 [m 3 /h] Pisoár 25 [m 3 /h] Výlevka 55 [m 3 /h] 46

B.7.1 Průtoky vzduchu 1.PP zóna č.1 Průtoky vzduchu pro 1.PP zónu č.1 byly stanoveny podle dávek vzduchu dle počtu osob v místnosti nebo zařizovacích předmětů. Tabulka B. 24 - Průtoky vzduchu - zóna č.1 Tabulka místností Údaje o místnosti Parametry větrání Plocha Světlá výška Objem Charakteristika místnosti počet množství vzduchu č.m. Název místnosti [m 2 ] [m] [m 3 ] [ks] [os] [m 3 /h] [1/h] [m 3 /h] [m 3 /h] výměna přívod odvod Zařízení č. 1-1PP 0.02 Sklad, expedice 89,5 3,0 268,5 2 pracující lidé 2 100 2,2 600 600 0.03 Schodiště, výtah 19,8 3,3 65,3 0.04 Dílna 138,0 3,0 414,0 10 sedících lidí 10 50 2 umyvadla 2 30 2,2 900 900 0.05 Denní místnost 32,8 3,0 98,4 2,0 200 200 0.06 Dílna 105,2 3,0 315,6 8 sedících lidí 8 50 2,1 650 650 0.07 Tech. Místnost 12,4 3,0 37,2 0.08 WC ženy 1,6 3,0 4,8 záchodová mísa 1 50 16,7 80 0.09 WC invalidé 4,0 3,0 12,0 2 záchodové mísy 2 50 umyvadlo 1 30 6,7 160 80 záchodová mísa 1 50 0.10 WC muži 5,7 3,0 17,1 pisoár 1 25 9,4 160 160 umyvadlo 1 30 0.11 Chodba hygiena 5,7 3,0 17,1 4,7 80 80 0.12 Šatna ženy 9,4 3,0 28,2 5,3 150 150 0.13 Šatna muži 9,4 3,0 28,2 5,3 150 150 0.14 Strojovna VZT 37,3 3,0 111,9 2,2 250 250 Celkem 3300 3300 47

B.7.2 Průtoky vzduchu 1.NP + 2.NP zóna č.2 Průtoky vzduchu pro 1.NP a 2.NP zónu č.1 byly stanoveny podle dávek vzduchu dle počtu osob v místnosti nebo zařizovacích předmětů. Tabulka B. 25 - Průtoky vzduchu - zóna č.2 Tabulka místností Údaje o místnosti Parametry větrání Plocha Světlá výška Objem Charakteristika místnosti počet množství vzduchu výměna přívod odvod č.m. Název místnosti [m 2 ] [m] [m 3 ] [ks] [os] [m 3 /h] [1/h] [m 3 /h] [m 3 /h] Zařízení č. 2-1NP + 2NP 1.02 Sklad 94,4 3,0 283,2 2 pracující lidé 2 100 2,1 600 600 1.03 Schodiště, výtah 20,8 6,3 131,0 1.04 Kancelář 1 42,0 3,0 126,0 6 sedících lidí 6 50 2,4 300 300 1.05 Kancelář 2 21,2 3,0 63,6 2 sedící lidé 2 50 2,2 140 140 1.06 Kancelář 3 21,2 3,0 63,6 2 sedící lidé 2 50 2,2 140 140 1.07 Kancelář 4 21,2 3,0 63,6 2 sedící lidé 2 50 2,2 140 140 1.08 Kancelář 5 31,8 3,0 95,4 1 sedící člověk 1 50 2,1 200 200 1.09 Chodba 75,0 3,0 225,0 2,2 500 500 1.10 Zádveří 10,5 3,0 31,5 1.11 Recepce 21,2 3,0 63,6 2 sedící lidé 2 50 2,2 140 140 1.12 Kancelář 6 21,2 3,0 63,6 2 sedící lidé 2 50 2,2 140 140 1.13 Denní místnost 31,4 3,0 94,2 6 sedících lidí 6 50 3,2 300 300 1.14 Server 3,1 3,0 9,3 8,6 80 80 1.15 Chodba hygiena 4,4 3,0 13,2 6,1 80 80 záchodová mísa 1 50 1.16 WC muži 5,6 3,0 16,8 pisoár 1 25 9,5 160 160 umyvadlo 1 30 1.17 WC invalidé 3,9 3,0 11,7 záchodová mísa 1 50 umyvadlo 1 30 6,8 160 80 1.18 WC ženy 1,8 3,0 5,4 záchodová mísa 1 50 14,8 80 1.19 Technická místnost 18,8 3,0 56,4 50 2,7 150 150 1.20 Zasedací místnost 44,5 3,0 133,5 12 sedících lidí 12 50 4,5 600 600 2.01 Sklad 113,6 3,0 340,8 2 pracující lidé 2 50 2,1 700 700 2.03 Zasedací místnost 50,5 3,0 151,5 12 sedících lidí 12 50 5,0 750 750 2.04 Technická místnost 19,5 3,0 58,5 12 sedících lidí 12 50 2,6 150 150 Celkem 5430 5430 48

B.8 Výběr distribučních elementů B.8.1 Zařízení č.1 - zóna č.1 Větrání, ohřev a chlazení vzduchu Přívod a odvod vzduchu skrze celé 1.PP je řešen skrz čtvercové vyústky s vířivým výtokem vzduchu a talířové ventily pro menší průtoky vzduchu, které se nachází především v hygienických místnostech. Veškeré vyústky jsou napojené flexi potrubím do čtyřhranného potrubí. Potrubí je vedeno podhledem. Tabulka B. 26 - Přehled vyústek - zóna č-1 Průtok vzduchu Zóna č.1 Tlaková ztráta Hlukové parametry Počet kusů Popis [m 3 /h] [Pa] [db] [-] Přívod VVM 400 150 8 15 4 VVM 400 180 10 21 3 VVM 400 200 12 24 5 VVM 400 210 13 25 1 VVM 400 250 19 31 1 TVPM 125 80 35 18 1 TVPM 150 150 58 26 2 TVPM 150 160 68 28 2 Odvod VVM 400 200 12 24 1 VVM 400 210 13 25 1 VVM 400 220 15 28 5 VVM 400 240 18 29 1 VVM 400 250 19 31 1 VVM 400 300 29 37 2 TVPM 125 80 35 18 5 TVPM 150 150 58 26 2 49

Obrázek B. 4 - Tlaková ztráta a akustický výkon talířového ventilu 1 Obrázek B. 5 - Tlaková ztráta a akustický výkon vyústky s vířivým výtokem vzduchu 50

B.8.2 Zařízení č.2 - zóna č.2 Větrání, ohřev a chlazení vzduchu Přívod a odvod vzduchu zóny č.2, která se nachází přes 1.NP a 2.NP je také řešen přes čtvercové vyústky s vířivým výtokem vzduchu a talířové ventily. Veškeré vyústky jsou napojené flexi potrubím do čtyřhranného potrubí. Potrubí je vedeno podhledem. Tabulka B. 27 - Přehled vyústek - zóna č.2 Průtok vzduchu Zóna č.2 Tlaková ztráta Hlukové parametry Počet kusů Popis [m 3 /h] [Pa] [db] [-] Přívod VVM 400 140 8 15 5 VVM 400 150 8 15 8 VVM 400 200 12 24 8 VVM 400 250 19 31 5 TVPM 125 80 35 18 1 TVPM 150 160 68 28 3 Odvod VVM 400 140 8 15 5 VVM 400 150 8 15 8 VVM 400 200 12 24 6 VVM 400 250 19 31 5 TVPM 125 80 35 18 6 Obrázek B. 6 - Tlaková ztráta a akustický výkon talířového ventilu 2 51

B.8.3 Další prvky distribuce vzduchu Pro ideální distribuci vzduchu bylo nutné navrhnout i další distribuční elementy. V hygienických místnostech bylo třeba osadit do dveří větrací mřížky. Na místě přívodu a odvodu vzduchu do vzduchotechnických jednotek bylo nutné navrhnout protidešťové žaluzie. Tlumiče hluku pro utlumení hluku, regulační klapky pro ideální distribuci vzduchu a protipožární klapky. Tabulka B. 28 - Další prvky distribuce vzduchu Popis Další prvky nezbytné pro distribuci vzduchu Výrobce Průtok vzduchu Tlaková ztráta Hlukové parametry Počet [m 3 /h] [Pa] [db] [-] Protidešťová žaluzie PDZM 500x500 Mandik 3300 28 0 1 Protidešťová žaluzie PDZM 500x500 Mandik 3300 50 0 1 Protidešťová žaluzie PDZM 630x630 Mandik 5430 31 0 1 Protidešťová žaluzie PDZM 630x630 Mandik 5430 54 0 1 Tlumič hluku 750x400/500-750/5 Mart 3300 30 21 1 Tlumič hluku 750x500/1000-750/5 Mart 3300 27 16 2 Tlumič hluku 1000x400/500-1000/5 Mart 5430 11 18 1 Tlumič hluku 750x630/1500-750/5 Mart 5430 60 25 2 Regulační klapka 315x200 Systemair 420 volitelná 0 1 Regulační klapka 200x200 Systemair 320 volitelná 0 1 Regulační klapka 355x250 Systemair 950 volitelná 0 1 Regulační klapka 200 x 200 Systemair 150 volitelná 0 2 Regulační klapka 250x250 Systemair 500 volitelná 0 1 Regulační klapka 355x250 Systemair 900 volitelná 0 2 Regulační klapka 250x250 Systemair 480 volitelná 0 1 Regulační klapka 315x250 Systemair 630 volitelná 0 1 Regulační klapka 200x200 Systemair 240 volitelná 0 1 Regulační klapka 200x200 Systemair 160 volitelná 0 1 Regulační klapka 200x200 Systemair 150 volitelná 0 1 Regulační klapka 315x315 Systemair 900 volitelná 0 1 Protipožární klapka PKTM 90 560x400 Mandik 2350 3 34 1 Protipožární klapka PKTM 90 630x400 Mandik 3150 4 35 1 Protipožární klapka PKTM 90 1000x400 Mandik 5430 4 41 2 Protipožární klapka PKTM 90 315x250 Mandik 950 3 34 1 Stěnová mřížka SMM 200x100 Mandik 80 0 0 5 52

Obrázek B. 7 - Tlaková ztráta protidešťových žaluzií Obrázek B. 8 - Talková ztráta požárních klapek 53

B.9 Dimenzování potrubí Distribuce vzduchu je zajišťována pomocí čtyřhranného potrubí. Čtyřhranné potrubí je zvoleno zejména kvůli spoření prostoru v podhledu. Vyústky jsou připojovány k hlavnímu potrubí pomocí flexi hadic. B.9.1 Zařízení č.1 - zóna č.1 Větrání, ohřev a chlazení vzduchu Obrázek B. 9 - Schéma navrhovaného VZT potrubí - 1.PP - zóna č.1 54

B.9.1.1 Přívod vzduchu Tabulka B. 29 - Dimenzování potrubí - přívod - zařízení č.1 - zóna č.1 Zařízení č.1 Přívodní potrubí - hlavní větev - V V L v S dr A x B dr v R Z Z + R*L Označení úseku Průtok vzduchu v úseku Délka úseku Předběžná rychlost Plynoucí průtočná plocha Plocha odpov. kruh. potr. Rozměr čtyřhran. potrubí Rovnocenný průměr Skutečná rychlost Tlaková ztráta třením na metr potr. Součinitel odporu tvar. Tlaková ztráta třením Tlaková ztráta místními odpory [-] [m 3 /h] [m 3 /s] [m] [m/s] [m 2 ] [mm] [mm] [mm] [m/s] [Pa/m] [-] [Pa] [Pa] 1 200 0,056 3,8 2,5 0,022 168 200 x 250 222 1,43 0,15 0,0 0,0 0,6 2 400 0,111 3,8 3,0 0,037 217 315 x 250 279 1,82 0,17 0,3 0,6 1,2 3 600 0,167 5,3 3,0 0,056 266 315 x 315 315 2,14 0,19 1,5 4,1 5,1 4 750 0,208 2,6 3,0 0,069 297 315 x 315 315 2,67 0,29 0,0 0,0 0,7 5 930 0,258 3,5 3,5 0,074 307 400 x 315 352 2,65 0,24 0,3 1,3 2,1 6 1110 0,308 3,7 3,5 0,088 335 400 x 315 352 3,17 0,34 0,0 0,0 1,2 7 1290 0,358 3,5 3,5 0,102 361 400 x 355 376 3,19 0,30 0,3 1,8 2,9 8 1500 0,417 4,4 3,5 0,119 389 400 x 400 400 3,32 0,29 0,9 6,0 7,2 9 1700 0,472 8,3 3,5 0,135 415 450 x 400 424 3,33 0,28 0,3 2,0 4,3 10 1850 0,514 3,4 4,0 0,128 405 450 x 400 424 3,62 0,33 0,0 0,0 1,1 11 2000 0,556 3,5 4,0 0,139 421 450 x 400 424 3,91 0,39 0,0 0,0 1,3 12 2200 0,611 3,3 4,0 0,153 441 500 x 400 444 3,93 0,34 0,3 2,8 3,9 13 2350 0,653 2,9 4,5 0,145 430 500 x 400 444 4,20 0,40 0,6 6,4 7,5 14 3300 0,917 5,2 5,0 0,183 483 630 x 400 489 4,86 0,44 3,1 43,9 46,2 Přívodní potrubí - vedlejší větev - V V L v S dr A x B dr v R Z Z + R*L Označení úseku Průtok vzduchu v úseku Délka úseku Předběžná rychlost Plynoucí průtočná plocha Plocha odpov. kruh. potr. Rozměr čtyřhran. potrubí Rovnocenný průměr Skutečná rychlost Tlaková ztráta třením na metr potrubí Součinitel odporu tvar. Tlaková ztráta třením Tlaková ztráta místními odpory [-] [m 3 /h] [m 3 /s] [m] [m/s] [m 2 ] [mm] [mm] [mm] [m/s] [Pa/m] [-] [Pa] [Pa] 13a 160 0,044 2,4 2,5 0,018 150 200 x 200 200 1,41 0,17 0,0 0,0 0,4 13b 320 0,089 1,1 3,0 0,030 194 200 x 200 200 2,83 0,55 0,6 2,9 3,5 13c 400 0,111 2,0 3,0 0,037 217 250 x 200 222 2,86 0,48 0,3 1,5 2,4 13d 550 0,153 2,2 3,5 0,044 236 250 x 250 250 3,11 0,48 0,3 1,7 2,8 13e 700 0,194 4,8 4,0 0,049 249 315 x 250 279 3,17 0,40 2,1 12,7 14,6 13f 950 0,264 6,6 4,0 0,066 290 355 x 250 293 3,87 0,60 1,8 16,2 20,1 Celkem 85,5 Vyústka, klapka, tlumič 76,0 Celková tlaková ztráta přívodního potrubí zařízení č.1 161,5 55

B.9.1.2 Odvod vzduchu Tabulka B. 30 - Dimenzování potrubí - odvod - zařízení č.1 - zóna č.1 Zařízení č.1 Odvodní potrubí - hlavní větev - V V L v S dr A x B dr v R Z Z + R*L Označení úseku Průtok vzduchu v úseku Délka úseku Předběžná rychlost Plynoucí průtoč. plocha Plocha odpov. Kruh. potrubí Rozměr čtyřhran. potrubí Rovnocenný průměr Skutečná rychlost Tlak. ztráta třením na metr potrubí Souč. odporu tvarovek Tlaková ztráta třením Tlaková ztráta místními odpory [-] [m 3 /h] [m 3 /s] [m] [m/s] [m 2 ] [mm] [mm] [mm] [m/s] [Pa/m] [-] [Pa] [Pa] 1 300 0,083 3,6 2,5 0,033 206 315 x 200 245 1,76 0,19 0,0 0,0 0,7 2 600 0,167 8,3 3,0 0,056 266 315 x 315 315 2,14 0,19 0,3 0,8 2,4 3 840 0,233 3,4 3,0 0,078 315 400 x 315 352 2,39 0,19 0,3 1,0 1,7 4 1060 0,294 3,4 3,0 0,098 354 400 x 355 376 2,63 0,21 0,3 1,2 2,0 5 1280 0,356 1,2 3,5 0,102 360 400 x 400 400 2,83 0,22 0,9 4,3 4,6 6 1700 0,472 2,3 3,5 0,135 415 450 x 400 424 3,33 0,28 0,3 2,0 2,6 7 1910 0,531 2,9 3,5 0,152 439 500 x 400 444 3,42 0,30 0,3 2,1 3,0 8 2230 0,619 2,3 4,0 0,155 444 560 x 400 467 3,59 0,31 0,3 2,3 3,0 9 2450 0,681 0,8 4,0 0,170 466 630 x 400 489 3,61 0,30 0,3 2,3 2,6 10 2530 0,703 2,2 4,0 0,176 473 630 x 400 489 3,73 0,31 0,0 0,0 0,7 11 2680 0,744 1,4 4,5 0,165 459 630 x 400 489 3,94 0,24 0,0 0,0 0,3 12 2900 0,806 1,0 4,5 0,179 478 630 x 400 489 4,27 0,31 0,0 0,0 0,3 13 3050 0,847 6,1 4,5 0,188 490 630 x 400 489 4,49 0,36 1,2 14,5 16,7 14 3300 0,917 5,1 5,0 0,183 483 630 x 400 489 4,86 0,44 2,8 39,7 41,9 Odvodní potrubí - vedlejší větve - V V L v S dr A x B dr v R Z Z + R*L Označení úseku Průtok vzduchu v úseku Délka úseku Předběžná rychlost Plynoucí průtoč. plocha Plocha odpov. kruh. potrubí Rozměr čtyřhran. potrubí Rovnocenný průměr Skutečná rychlost Tlak. ztráta třením na metr potrubí Souč. odporu tvarovek Tlaková ztráta třením Tlaková ztráta místními odpory [-] [m 3 /h] [m 3 /s] [m] [m/s] [m 2 ] [mm] [mm] [mm] [m/s] [Pa/m] [-] [Pa] [Pa] 5a 200 0,056 4,1 2,5 0,022 168 200 x 200 200 1,77 0,25 1,2 2,3 3,3 5b 420 0,117 2,6 3,0 0,039 223 315 x 200 245 2,41 0,32 0,9 3,1 4,0 7a 80 0,022 1,3 2,0 0,011 119 160 x 160 160 1,10 0,14 0,0 0,0 0,2 7b 160 0,044 0,8 2,5 0,018 150 180 x 160 169 1,97 0,36 0,3 0,7 1,0 7c 240 0,067 0,8 2,5 0,027 184 180 x 200 189 2,36 0,45 0,3 1,0 1,4 7d 320 0,089 1,0 3,0 0,030 194 200 x 200 200 2,83 0,55 1,2 5,8 6,3 Celkem 82,5 Vyústka, klapka 64,0 Celková tlaková ztráta přívodního potrubí zařízení č.1 146,5 56

B.9.1.3 Sání vzduchu Tabulka B. 31 - Dimenzování potrubí - sání - zařízení č.1 - zóna č.1 Zařízení č.1 Sání - hlavní větev - V V L v S dr A x B dr v R Z Z + R*L Označení úseku Průtok vzduchu v úseku Délka úseku Předběžná rychlost Plynoucí průtočná plocha Plocha odpovídajícího kruhového potrubí Rozměr kruhového potrubí Rovnocenný průměr Skutečná rychlost Tlaková ztráta třením na metr potrubí [-] [m 3 /h] [m 3 /s] [m] [m/s] [m 2 ] [mm] [mm] [mm] [m/s] [Pa/m] [-] [Pa] [Pa] 1 3300 0,917 6,3 5,0 0,183 483 500 500 4,67 0,41 2,2 28,8 31,4 Součinitel odporu tvarovek Tlaková ztráta třením Tlaková ztráta místními odpory Celkem 31,4 žaluzie, tlumič 55,0 Celková tlaková ztráta sacího potrubí - Zařízení č.1 86,4 B.9.1.4 Výfuk vzduchu Tabulka B. 32 - Dimenzování potrubí - výfuk - zařízení č.1 - zóna č.1 Zařízení č.1 Výfuk- hlavní větev - V V L v S dr A x B dr v R Z Z + R*L Označení úseku Průtok vzduchu v úseku Délka úseku Předběžná rychlost Plynoucí průtočná plocha Plocha odpovídajícího kruhového potrubí Rozměr kruhového potrubí Rovnocenný průměr Skutečná rychlost Tlaková ztráta třením na metr potrubí [-] [m 3 /h] [m 3 /s] [m] [m/s] [m 2 ] [mm] [mm] [mm] [m/s] [Pa/m] [-] [Pa] [Pa] 1 3300 0,917 4,8 5,0 0,183 483 500 500 4,67 0,41 2,2 28,8 30,7 Součinitel odporu tvarovek Tlaková ztráta třením Tlaková ztráta místními odpory Celkem 30,7 žaluzie, tlumič 77,0 Celková tlaková ztráta výfuku potrubí - Zařízení č.1 107,7 57

B.9.2 Zařízení č.2 - zóna č.2 Větrání, ohřev a chlazení vzduchu Obrázek B. 10 - Schéma navrhovaného VZT potrubí - 1.NP - zóna č.2 58

Obrázek B. 11 - Schéma navrhovaného VZT potrubí - 2.NP - zóna č.2 59

B.9.2.1 Přívod vzduch Tabulka B. 33 - Dimenzování potrubí - přívod - zařízení č.2 - zóna č.2 - část 1 Zařízení č.2 Přívodní potrubí - hlavní větev - V V L v S dr A x B dr v R Z Z + R*L Označení úseku Průtok vzduchu v úseku Délka úseku Předběžná rychlost Plynoucí průtoč. plocha Plocha odpov. Kruh.o potrubí Rozměr čtyřhran.o potrubí Rovnocenný průměr Skutečná rychlost Tlaková ztráta třením na metr potr. Souč. odporu tvarovek Tlaková ztráta třením Tlaková ztráta místními odpory [-] [m 3 /h] [m 3 /s] [m] [m/s] [m 2 ] [mm] [mm] [mm] [m/s] [Pa/m] [-] [Pa] [Pa] 1 200 0,056 3,9 2,5 0,022 168 200 x 200 200 1,77 0,25 0,0 0,0 1,0 2 400 0,111 3,4 3,0 0,037 217 315 x 200 245 2,35 0,31 0,3 1,0 2,0 3 600 0,167 0,8 3,0 0,056 266 315 x 250 279 2,73 0,36 0,3 1,3 1,6 4 700 0,194 4,3 3,0 0,065 287 315 x 280 296 2,80 0,35 1,5 7,1 8,6 5 900 0,250 3,3 3,0 0,083 326 400 x 280 329 2,92 0,33 0,3 1,5 2,6 6 1100 0,306 3,5 3,5 0,087 333 400 x 315 352 3,14 0,33 0,3 1,8 2,9 7 1300 0,361 6,9 3,5 0,103 363 400 x 355 376 3,21 0,30 0,3 1,9 3,9 8 1450 0,403 1,2 3,5 0,115 383 400 x 400 400 3,21 0,27 0,3 1,9 2,2 9 1600 0,444 1,5 3,5 0,127 402 400 x 400 400 3,54 0,32 0,0 0,0 0,5 10 1750 0,486 4,1 3,5 0,139 421 450 x 400 424 3,43 0,30 0,3 2,1 3,3 11 1890 0,525 3,2 3,5 0,150 437 500 x 400 444 3,39 0,29 0,3 2,1 3,0 12 2030 0,564 3,2 4,0 0,141 424 500 x 400 444 3,63 0,27 0,0 0,0 0,9 13 2170 0,603 3,1 4,0 0,151 438 500 x 400 444 3,88 0,33 0,6 5,4 6,4 14 2370 0,658 6,2 4,0 0,165 458 560 x 400 467 3,82 0,34 0,3 2,6 4,7 15 2520 0,700 3,1 4,0 0,175 472 560 x 400 467 4,06 0,37 0,0 0,0 1,1 16 2660 0,739 3,4 4,0 0,185 485 630 x 400 489 3,91 0,23 0,3 2,8 3,5 17 2800 0,778 2,1 4,0 0,194 498 630 x 400 489 4,12 0,28 0,0 0,0 0,6 18 3300 0,917 8,8 4,5 0,204 509 800 x 400 533 4,08 0,33 0,3 3,0 5,9 19 3500 0,972 2,1 4,5 0,216 525 800 x 400 533 4,33 0,35 0,6 6,7 7,5 20 3700 1,028 2,2 4,5 0,228 539 900 x 400 554 4,25 0,19 0,3 3,3 3,7 21 3900 1,083 3,9 4,5 0,241 554 900 x 400 554 4,48 0,24 1,2 14,5 15,4 22 4800 1,333 0,3 5,5 0,242 556 1000 x 400 571 5,18 0,41 0,9 14,5 14,6 23 5280 1,467 0,3 6,0 0,244 558 1000 x 400 571 5,70 0,48 0,0 0,0 0,1 24 5430 1,508 7,3 6,0 0,251 566 1000 x 400 571 5,86 0,51 2,8 57,7 61,4 Celkem 157,4 Vyústka, klapka, tlumič 64,0 Celková tlaková ztráta přívodního potrubí zařízení č.2 221,4 60

Tabulka B. 34 - Dimenzování potrubí - přívod - zařízení č.2 - zóna č.2 - část 2 Zařízení č.2 Přívodní potrubí - vedlejší větve - V V L v S dr A x B dr v R Z Z + R*L Označení úseku Průtok vzduchu v úseku Délka úseku Předběžná rychlost Plynoucí průtoč. plocha Plocha odpov. Kruh. potrubí Rozměr čtyřhran. potrubí Rovnocenný průměr Skutečná rychlost Tlak. ztráta třením na metr potrubí Souč.l odporu tvarovek Tlaková ztráta třením Tlaková ztráta místními odpory [-] [m 3 /h] [m 3 /s] [m] [m/s] [m 2 ] [mm] [mm] [mm] [m/s] [Pa/m] [-] [Pa] [Pa] 8a 150 0,042 6,1 2,5 0,017 146 200 x 200 200 1,33 0,15 0,9 1,0 1,9 17a 200 0,056 2,5 2,5 0,022 168 200 x 200 200 1,77 0,25 0,0 0,0 0,6 17b 350 0,097 2,6 3,0 0,032 203 250 x 200 222 2,50 0,37 0,3 1,1 2,1 17c 500 0,139 0,8 3,0 0,046 243 250 x 250 250 2,83 0,41 1,2 5,8 6,1 21a 250 0,069 2,4 2,5 0,028 188 200 x 200 200 2,21 0,37 0,0 0,0 0,9 21b 500 0,139 3,1 3,0 0,046 243 315 x 200 245 2,94 0,44 0,3 1,6 2,9 21c 750 0,208 2,8 3,5 0,060 275 315 x 250 279 3,40 0,48 1,5 10,4 11,7 21d 900 0,250 3,3 4,0 0,063 282 355 x 250 293 3,67 0,55 1,8 14,5 16,3 22a 80 0,022 1,3 2,5 0,009 106 160 x 160 160 1,10 0,14 0,0 0,0 0,2 22b 240 0,067 1,7 3,0 0,022 168 160 x 250 195 2,22 0,39 0,9 2,7 3,3 22c 400 0,111 1,4 3,0 0,037 217 225 x 250 237 2,50 0,35 0,3 1,1 1,6 22d 480 0,133 6,0 3,0 0,044 238 250 x 250 250 2,72 0,38 0,9 4,0 6,3 21da 150 0,042 2,8 3,0 0,014 133 200 x 200 200 1,33 0,15 2,1 2,2 2,6 Celkem 56,5 61

B.9.2.2 Odvod vzduchu Tabulka B. 35 - Dimenzování potrubí - odvod - zařízení č.2 - zóna č.2 - část 1 Zařízení č.2 Odvodní potrubí - hlavní větev - V V L v S dr A x B dr v R Z Z + R*L Označení úseku Průtok vzduchu v úseku Délka úseku Předběžná rychlost Plynoucí průtoč. plocha Plocha odpov. kruh. Potrubí Rozměr čtyřhran. potrubí Rovnocenný průměr Skutečná rychlost Tlak. ztráta třením na metr potrubí Souč.odporu tvarovek Tlak. ztráta třením Tlaková ztráta místními odpory [-] [m 3 /h] [m 3 /s] [m] [m/s] [m 2 ] [mm] [mm] [mm] [m/s] [Pa/m] [-] [Pa] [Pa] 1 200 0,056 3,8 3,0 0,019 154 200 x 200 200 1,77 0,25 0,0 0,0 0,9 2 400 0,111 3,3 3,0 0,037 217 280 x 200 233 2,59 0,38 0,3 1,2 2,5 3 600 0,167 0,8 3,0 0,056 266 280 x 280 280 2,71 0,36 0,3 1,3 1,6 4 700 0,194 4,6 3,0 0,065 287 315 x 280 296 2,80 0,35 1,5 7,1 8,6 5 900 0,250 3,3 3,0 0,083 326 400 x 280 329 2,92 0,33 0,3 1,5 2,6 6 1100 0,306 3,9 3,5 0,087 333 400 x 355 376 2,72 0,23 0,3 1,3 2,2 7 1300 0,361 6,4 3,5 0,103 363 400 x 400 400 2,87 0,23 0,3 1,5 3,0 8 1450 0,403 2,6 3,5 0,115 383 450 x 400 424 2,83 0,20 0,3 1,4 2,0 9 1600 0,444 3,7 3,5 0,127 402 450 x 400 424 3,13 0,25 0,0 0,0 0,9 10 1750 0,486 0,5 3,5 0,139 421 500 x 400 444 3,14 0,26 0,3 1,8 1,9 11 1890 0,525 2,5 3,5 0,150 437 500 x 400 444 3,39 0,29 0,6 4,1 4,9 12 2520 0,700 2,4 4,0 0,175 472 710 x 400 512 3,38 0,23 0,3 2,1 2,6 13 2660 0,739 1,0 4,0 0,185 485 710 x 400 512 3,57 0,26 0,0 0,0 0,3 14 2860 0,794 1,8 4,0 0,199 503 710 x 400 512 3,84 0,32 0,0 0,0 0,6 15 3100 0,861 0,8 4,5 0,191 494 710 x 400 512 4,16 0,38 0,0 0,0 0,3 16 3240 0,900 2,4 4,5 0,200 505 710 x 400 512 4,35 0,37 0,0 0,0 0,9 17 3320 0,922 1,5 4,5 0,205 511 710 x 400 512 4,45 0,38 0,0 0,0 0,6 18 3480 0,967 1,6 4,5 0,215 523 710 x 400 512 4,67 0,40 0,0 0,0 0,6 19 4380 1,217 1,2 5,0 0,243 557 1000 x 400 571 4,72 0,37 0,9 12,0 12,5 20 5280 1,467 0,9 6,0 0,244 558 1000 x 400 571 5,70 0,48 0,0 0,0 0,4 21 5430 1,508 3,1 6,0 0,251 566 1000 x 400 571 5,86 0,51 5,8 119,5 121,1 Celkem 169,9 Vyústka, klapka 53,0 Celková tlaková ztráta přívodního potrubí zařízení č.2 222,9 62

Tabulka B. 36 - Dimenzování potrubí - odvod - zařízení č.2 - zóna č.2 - část 2 Zařízení č.2 Odvodní potrubí - vedlejší větve - V V L v S dr A x B dr v R Z Z + R*L Označení úseku Průtok vzduchu v úseku Délka úseku Předběžná rychlost Plynoucí průtoč. plocha Plocha odpov. kruh. potrubí Rozměr čtyřhran. potrubí Rovnocenný průměr Skutečná rychlost Tlak. ztráta třením na metr potrubí Souč.l odporu tvarovek Tlak. ztráta třením Tlaková ztráta místními odpory [-] [m 3 /h] [m 3 /s] [m] [m/s] [m 2 ] [mm] [mm] [mm] [m/s] [Pa/m] [-] [Pa] [Pa] 11a 200 0,056 2,2 2,5 0,022 168 200 x 200 200 1,77 0,25 0,0 0,0 0,5 11b 340 0,094 2,4 3,0 0,031 200 250 x 200 222 2,43 0,35 0,9 3,2 4,0 11c 480 0,133 2,9 3,0 0,044 238 250 x 250 250 2,72 0,38 0,9 4,0 5,1 11d 630 0,175 0,8 3,5 0,050 252 315 x 250 279 2,86 0,39 1,2 5,9 6,2 14a 80 0,022 0,6 2,5 0,009 106 160 x 160 160 1,10 0,14 0,6 0,4 0,5 14b 160 0,044 1,1 3,0 0,015 137 200 x 160 178 1,78 0,27 0,0 0,0 0,3 14c 240 0,067 1,3 3,0 0,022 168 200 x 200 178 2,12 0,34 1,2 3,2 3,7 17a 80 0,022 1,8 2,5 0,009 106 200 x 160 178 0,88 0,07 0,0 0,0 0,1 17b 160 0,044 1,4 3,0 0,015 137 200 x 200 200 1,41 0,17 0,9 1,1 1,3 18a 200 0,056 0,8 2,5 0,022 168 200 x 200 200 1,77 0,25 0,0 0,0 0,2 18b 350 0,097 1,7 3,0 0,032 203 250 x 200 222 2,50 0,37 0,3 1,1 1,8 18c 550 0,153 0,5 3,5 0,044 236 250 x 250 250 3,11 0,48 0,3 1,7 2,0 18d 700 0,194 1,8 3,5 0,056 266 315 x 250 279 3,17 0,40 0,3 1,8 2,5 18e 900 0,250 0,5 4,0 0,063 282 315 x 315 315 3,21 0,40 1,2 7,4 7,6 19a 250 0,069 2,9 3,0 0,023 172 250 x 200 222 1,78 0,21 0,0 0,0 0,6 19b 500 0,139 2,7 3,5 0,040 225 250 x 250 250 2,83 0,41 0,3 1,4 2,5 19c 750 0,208 1,3 3,5 0,060 275 315 x 250 279 3,40 0,48 0,3 2,1 2,7 19d 900 0,250 3,3 4,0 0,063 282 355 x 250 293 3,67 0,55 1,8 14,5 16,3 Celkem 58,0 63

B.9.2.3 Sání vzduchu Tabulka B. 37 - Dimenzování potrubí - sání - zařízení č.2 - zóna č.2 Zařízení č.2 Sání - hlavní větev - V V L v S dr A x B dr v R Z Z + R*L Označení úseku Průtok vzduchu v úseku Délka úseku Předběžná rychlost Plynoucí průtočná plocha Plocha odpovídajícího kruhového potrubí Rozměr kruhového potrubí Rovnocenný průměr Skutečná rychlost Tlaková ztráta třením na metr potrubí Součinitel odporu tvarovek Tlaková ztráta třením Tlaková ztráta místními odpory [-] [m 3 /h] [m 3 /s] [m] [m/s] [m 2 ] [mm] [mm] [mm] [m/s] [Pa/m] [-] [Pa] [Pa] 1 5430 1,508 11,2 5,0 0,302 620 630 630 4,84 0,34 4,0 56,2 60,0 Celkem 60,0 žaluzie, tlumič 58,0 Celková tlaková ztráta sacího potrubí - Zařízení č.2 118,0 B.9.2.4 Výfuk vzduchu Tabulka B. 38 - Dimenzování potrubí - výfuk - zařízení č.2 - zóna č.2 Zařízení č.2 Výfuk- hlavní větev - V V L v S dr A x B dr v R Z Z + R*L Označení úseku Průtok vzduchu v úseku Délka úseku Předběžná rychlost Plynoucí průtočná plocha Plocha odpovídajícího kruhového potrubí Rozměr kruhového potrubí Rovnocenný průměr Skutečná rychlost Tlaková ztráta třením na metr potrubí Součinitel odporu tvarovek Tlaková ztráta třením Tlaková ztráta místními odpory [-] [m 3 /h] [m 3 /s] [m] [m/s] [m 2 ] [mm] [mm] [mm] [m/s] [Pa/m] [-] [Pa] [Pa] 1 5430 1,508 12,5 5,0 0,302 620 630 630 4,84 0,34 3,4 47,8 52,1 Celkem 52,1 žaluzie, tlumič 81,0 Celková tlaková ztráta výfuku potrubí - Zařízení č.2 133,1 64

B.10 Návrh vzduchotechnických jednotek Navržení vzduchotechnických jednotek bylo provedeno pomocí programu AeroCad firmy Remak a.s. Vzduchotechnické jednotky zařízení č.1 i č.2 jsou stojící na zemi a uloženy na pevném rámu vysokém 300 mm. B.10.1 VTZ jednotka č.1 Vzduchotechnická jednotka č.1 zajišťuje větrání, vlhčení, vytápění a chlazení vzduchu pro 1.PP zóny č.1. Obrázek B. 12 - VZT jednotka č.1 - Boční pohled 65

Obrázek B. 13 - VZT jednotka č.1 - Přívodní a ovodní větev - Horní pohled Obrázek B. 14 - Hlukové parametry VZT jednotky č.1 66

Obrázek B. 15 - Specifikace VZT jednotky č.1 - část 1 67

68 Obrázek B. 16 - Specifikace VZT jednotky č.1 - část 2

Obrázek B. 19 - Specifikace VZT jednotky č.1 - část 5 B.10.2 VTZ jednotka č.2 Vzduchotechnická jednotka č.2 zajišťuje větrání, vlhčení, vytápění a chlazení vzuchu 1.NP a 2.NP zóny č.2. Obrázek B. 20 - VZT jednotka č.2 - Boční pohled 71

Obrázek B. 21 - VZT jednotka č.2 - Přívodní a odvodní větev - Horní pohled Obrázek B. 22 - Hlukové parametry VZT jednotky č.2 72

B.11 Úprava vzduchu B.11.1 VTZ zařízení č.1 zóna č.1 B.11.1.1 Ohřev vzduchu zimní období Tepelná ztráta Q Zima = 7315 W Teplota přiváděného vzduchu t p = t i,zima + Q Zima V p ρ c Účinnost rotačního výměníku je 78% t p = 20 + t p = 26,58 7315 3600 3300 1,2 1010 Výkon ohřívače Q v = V p ρ c t Q v = 3300/3600 1,2 1010 (26,58 12,96) Q v = 15132 W t l = t e + η (t i t e ) t l = 12 + 0,78 (20 ( 12)) t l = 12,96 78

B.11.1.2 Chlazení vzduchu letní období Tepelná ztráta Q Léto = 5672 W Teplota přiváděného vzduchu t p = t i,léto Q Zima V p ρ c Účinnost rotačního výměníku je 76% t p = 25 t p = 19,89 5672 3600 3300 1,2 1010 Výkon chladiče Q v = V p ρ c t Q v = 3300/3600 1,2 1010 (26,68 19,89) Q v = 7544 W t l = t e + η (t i t e ) t l = 32 + 0,76 (25 32) t l = 26,68 79

80 Obrázek B. 28 - Hx diagram úpravy vzduchu - Zařízení č.1 - zimní období - ohřev

Obrázek B. 29 - Hx diagram úpravy vzduchu - Zařízení č.1 - letní období - chlazení 81

B.11.2 VTZ zařízení č.2 zóna č.2 B.11.2.1 Ohřev vzduchu zimní období Tepelná ztráta Q Zima = 14267 W Teplota přiváděného vzduchu t p = t i,zima + Q Zima V p ρ c Účinnost rotačního výměníku je 77% t p = 20 + 14267 3600 5430 1,2 1010 t p = 27,8 Výkon ohřívače Q v = V p ρ c t Q v = 5430/3600 1,2 1010 (27,8 12,64) Q v = 27714 W t l = t e + η (t i t e ) t l = 12 + 0,77 (20 ( 12)) t l = 12,64 B.11.2.2 Chlazení vzduchu letní období Tepelná ztráta Q Léto = 14372 W Teplota přiváděného vzduchu t p = t i,léto Q Zima V p ρ c Účinnost rotačního výměníku je 76% t p = 25 14372 3600 5430 1,2 1010 t p = 17,14 Výkon chladiče Q v = V p ρ c t Q v = 5430/3600 1,2 1010 (26,68 17,14) Q v = 17440 W t l = t e + η (t i t e ) t l = 32 + 0,76 (25 32) t l = 26,68 82

Obrázek B. 30 - Hx diagram úpravy vzduchu - Zařízení č.2 - zimní období - ohřev 83