Hvězdný vítr. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno

Podobné dokumenty
O původu prvků ve vesmíru

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE


Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu

Chemické složení vesmíru

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod Energetické úvahy Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů Model našeho Slunce 15

B. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji,

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

Fyzické proměnné hvězdy (intrinsic variable star)

- mezihvězdná látka - složení: plyny a prach - dělení: 1) Jasné září vlastním nebo rozptýleným světlem emisní reflexní planetární 2) Temné pohlcují

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/ Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK

Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ

Jak se vyvíjejí hvězdy?

KATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI. 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos

Urychlení KZ. Obecné principy, Fermiho urychlení, druhý řád, první řád, spektrum

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Mezihvězdná hmota I. Mezihvězdný prostor není prázdný a je vyplněn mezihvězdnou látkou v různých podobách

České vysoké učení technické v Praze. Ústav technické a experimentální fyziky. Život hvězd. Karel Smolek

Profily eliptických galaxíı

Slunce - otázky a odpovědi

Pulzující proměnné hvězdy. Marek Skarka

Eta Carinae. Eta Carinae. Mlhovina koňské hlavy. Vypracoval student Petr Hofmann z GChD jako seminární práci z astron. semináře.

VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB VELKÝ TŘESK ZA VŠECHNO MŮŽE

Černé díry ve vesmíru očima Alberta Einsteina

Vývoj Slunce v minulosti a budoucnosti

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce

Vzdálenost středu Galaxie

Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav

Život hvězd. Karel Smolek. Ústav technické a experimentální fyziky, ČVUT

Slunce zdroj energie pro Zemi

DUM č. 20 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc,

Mgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Odhad změny rotace Země při změně poloměru

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami

Část A strana A 1. (14 b) (26 b) (60 b) (100 b)

Za hranice současné fyziky

Numerické simulace v astrofyzice

Úvod do fyziky plazmatu

J i h l a v a Základy ekologie

Astronomie, sluneční soustava

počátek 17. století, Johannes Kepler: 19. století: počátek 20. století: 1951, Ludwig Biermann:

Koróna, sluneční vítr

Reliktní záření a jeho polarizace. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky

11 milionů světelných let od domova...

10. cvičení z Matematické analýzy 2

Příklady Kosmické záření

Dvojné a trojné integrály příklad 3. x 2 y dx dy,

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je km.

FYZIKA Sluneční soustava

VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB MŮŽE

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2015

Vývoj hvězd na hlavní posloupnosti

4.4.6 Jádro atomu. Předpoklady: Pomůcky:

OBSAH ÚVOD. 6. přílohy. 1. obsah. 2. úvod. 3. hlavní část. 4. závěr. 5. seznam literatury. 1. Cíl projektu. 2. Pomůcky

6. Mechanika kapalin a plynů

VÝUKOVÝ MATERIÁL Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast

Počítačová dynamika tekutin (CFD) Základní rovnice. - laminární tok -

dvojí povaha světla Střední škola informatiky, elektrotechniky a řemesel Rožnov pod Radhoštěm Název školy Předmět/modul (ŠVP) Vytvořeno listopad 2012

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy

Úloha 8: Absorpce beta záření. Určení energie betarozpadu měřením absorpce emitovaného záření.

Pokroky matematiky, fyziky a astronomie

Koróna, sluneční vítr. Michal Švanda Sluneční fyzika LS 2014/2015

Naše Galaxie dávná historie poznávání

Temná nebo světlá budoucnost Slunce? Zdeněk Mikulášek

Měření vzdáleností pomocí cefeid

Astronomie jako motivační prvek ve výuce fyziky

Projekty - Vybrané kapitoly z matematické fyziky

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ŠKOLNÍ 24, BYSTRÉ ROČNÍK. Astronomie - hvězdy. Michal Doležal

Jaká je hmota uvnitř neutronových hvězd aneb jak studujeme velmi hustou jadernou hmotu

VLASTNOSTI KAPALIN. Část 2. Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič; MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA

Sluneční soustava OTEVŘÍT. Konec

Termomechanika 6. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Ústav teoretické fyziky a astrofyziky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Skalární a vektorový popis silového pole

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Vzorová řešení čtvrté série úloh

vysokoteplotního plazmatu na tokamaku GOLEM

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2017/18)

Vesmír laboratoř extrémních teplot(?)

R2.213 Tíhová síla působící na tělesa je mnohem větší než gravitační síla vzájemného přitahování těles.

Plazma. magnetosféra komety. zbytky po výbuchu supernovy. formování hvězdy. slunce

Astronomie a astrofyzika

Od kvantové mechaniky k chemii

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

ASTROFYZIKÁLNÍ VELIČINY HVĚZD

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

Geochemie endogenních procesů 2. část

eh_ Pane Wágner ( )

Základní jednotky v astronomii

O tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 26. březen 2015

Transkript:

Hvězdný vítr Jiří Krtička Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno

Hvězda stálice? neměnná jasnost stálé místo na obloze vzhledem k ostatním hvězdám neměnná hmotnost

Hvězda stálice? neměnná jasnost stálé místo na obloze vzhledem k ostatním hvězdám neměnná hmotnost proměnné hvězdy: mění svoji jasnost

Hvězda stálice? neměnná jasnost stálé místo na obloze vzhledem k ostatním hvězdám neměnná hmotnost proměnné hvězdy: mění svoji jasnost hvězdy se vzájemně pohybují

Hvězda stálice? neměnná jasnost stálé místo na obloze vzhledem k ostatním hvězdám neměnná hmotnost proměnné hvězdy: mění svoji jasnost hvězdy se vzájemně pohybují hvězdy mohou ztrácet svoji látku

Svědectví o změně hmotnosti obálky v okolí hvězd mlhovina Abell 39

Svědectví o změně hmotnosti obálky v okolí hvězd mlhovina v blízkosti hvězdy WR 124

Svědectví o změně hmotnosti obálky v okolí hvězd mlhovina v okolí Miry (o Cet)

Svědectví o změně hmotnosti mezihvězdné prostředí hvězdokupa NGC 3603

Korunní svědek: těžší prvky chemické složení raného vesmíru: vodík, helium, velmi malé množství lithia zcela chybí těžší prvky (C, N, O, Fe,... )

Korunní svědek: těžší prvky chemické složení raného vesmíru: vodík, helium, velmi malé množství lithia zcela chybí těžší prvky (C, N, O, Fe,... )

Korunní svědek: těžší prvky chemické složení raného vesmíru: vodík, helium, velmi malé množství lithia zcela chybí těžší prvky (C, N, O, Fe,... ) odkud se vzaly těžší prvky?

Korunní svědek: těžší prvky chemické složení raného vesmíru: vodík, helium, velmi malé množství lithia zcela chybí těžší prvky (C, N, O, Fe,... ) odkud se vzaly těžší prvky? těžší prvky vznikají při termonukleárních reakcích v nitru hvězd

Korunní svědek: těžší prvky chemické složení raného vesmíru: vodík, helium, velmi malé množství lithia zcela chybí těžší prvky (C, N, O, Fe,... ) odkud se vzaly těžší prvky? těžší prvky vznikají při termonukleárních reakcích v nitru hvězd jak se těžší prvky dostaly do mezihvězdného prostředí?

Korunní svědek: těžší prvky chemické složení raného vesmíru: vodík, helium, velmi malé množství lithia zcela chybí těžší prvky (C, N, O, Fe,... ) odkud se vzaly těžší prvky? těžší prvky vznikají při termonukleárních reakcích v nitru hvězd jak se těžší prvky dostaly do mezihvězdného prostředí? musí existovat způsob, kterým hvězdy přicházejí o určitou část své hmoty

Jak uvolnit látku z povrchu hvězdy sféricky symetrický odtok látky pohybová rovnice ρ v t +ρv v r =ρg v p r ρgm r 2 ρ je hustota v je radiální rychlost p je tlak ρg v je působící síla

Jak uvolnit látku z povrchu hvězdy sféricky symetrický odtok látky stacionární odtok v dv dr =g v 1 ρ dp dr GM r 2

Jak uvolnit látku z povrchu hvězdy sféricky symetrický odtok látky izotermický odtok,p=a 2 ρ v dv dr =g v a2 ρ dρ dr GM r 2 a je izotermická rychlost zvuku

Jak uvolnit látku z povrchu hvězdy sféricky symetrický odtok látky integrace od povrchu hvězdy do nekonečna v dv dr dr= g v dr a 2 ρ dρ dr dr GM r 2 dr

Jak uvolnit látku z povrchu hvězdy sféricky symetrický odtok látky integrace od povrchu hvězdy do nekonečna 1 2 v2 1 2 v2 0= g v dr a 2 ln ρ GM ρ 0

Jak uvolnit látku z povrchu hvězdy sféricky symetrický odtok látky integrace od povrchu hvězdy do nekonečna 1 2 v2 1 2 v2 0= g v dr GM typicky práce tlakových sil zanedbatelná

Jak uvolnit látku z povrchu hvězdy sféricky symetrický odtok látky integrace od povrchu hvězdy do nekonečna 1 2 v2 1 2 v2 0= g v dr GM dvě možnosti: působící síla dostatečně velká g v dr GM

Jak uvolnit látku z povrchu hvězdy sféricky symetrický odtok látky integrace od povrchu hvězdy do nekonečna 1 2 v2 1 2 v2 0= g v dr GM dvě možnosti: působící síla dostatečně velká dostatečně vysoká počáteční rychlost 1 2 v2 0 GM podmínka pro energii:e kin +E pot 0

Jak uvolnit látku z povrchu hvězdy sféricky symetrický odtok látky integrace od povrchu hvězdy do nekonečna 1 2 v2 1 2 v2 0= g v dr GM dvě možnosti: působící síla dostatečně velká dostatečně vysoká počáteční rychlost v 0 v únik = 2GM v únik je úniková rychlost

Jak uvolnit látku z povrchu hvězdy rychlost látky musí být dostatečně velká v únik =620 km s 1 ( M M ) 1/2 ( R R ) 1/2 M je hmotnost Slunce R je poloměr Slunce

Jak uvolnit látku z povrchu hvězdy srovnání: v max =200 km hod 1 9 10 5 v únik ( ) lokomotiva E109 (Škoda Plzeň)

Jak uvolnit látku z povrchu hvězdy srovnání: v max =935 km hod 1 4 10 4 v únik ( ) letoun L159 Alca (Aero Vodochody)

Jak uvolnit látku z povrchu hvězdy srovnání: v max 10 km s 1 10 2 v únik ( ) raketa Ariane 5 (ESA)

Jak uvolnit látku z povrchu hvězdy ztráta hmoty samostatné hvězdy ustálené proudění: hvězdný vítr koronální hvězdný vítr hvězdný vítr urychlovaný absorpcí záření na prachových částicích hvězdný vítr urychlovaný absorpcí záření v čarách

Jak uvolnit látku z povrchu hvězdy ztráta hmoty samostatné hvězdy ustálené proudění: hvězdný vítr koronální hvězdný vítr hvězdný vítr urychlovaný absorpcí záření na prachových částicích hvězdný vítr urychlovaný absorpcí záření v čarách explozivní procesy výbuch supernovy vzplanutí "nepravé" supernovy