Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.7 Základy klempířského minima Kapitola 31 Maltové a betonové směsi Ing. Polehňa Vladimír 30.9.2012
Obsah OBSAH... 2 ANOTACE... 3 1 MALTOVÉ A BETONOVÉ SMĚSI... 4 1.1 MALTOVÉ SMĚSI... 4 1.2 BETONOVÉ SMĚSI... 5 2 PRACOVNÍ LIST - MALTOVÉ A BETONOVÉ SMĚSI... 8 3 DOPORUČENÁ LITERATURA... 9 4 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE... 10
Anotace Výukový materiál Realizace klempířských prací a dovedností je určen především žákům prvních až třetích ročníků všech klempířských oborů, případně i žákům nástavbového studia obdobného zaměření. Mnohé tématiky najdou uplatnění i u oborů karosářského zaměření. Zpracovaný materiál je vhodný k samostudiu žáků, ale i jako podpora pedagogických pracovníků při jejich přípravě na vyučovací hodinu. Rozsah učiva je v souladu s ŠVP s ohledem na požadavky vyplývající ze společných jednotných zadání uvedených oborů. Každý z výukových celků obsahuje přílohu pracovních listů, kde jsou připraveny otázky na procvičení získaných znalostí a informací. Žáci si rozšíří své znalosti o informace týkající se složení maltových a betonových směsí. Prohloubí své znalosti o výrobní postupy těchto složek.. 3
1 MALTOVÉ A BETONOVÉ SMĚSI 1.1 Maltové směsi Malta je podle ČSN stavivo vzniklé ztvrdnutím promíšené směsi plniva (písek), pojiva a vody. Používají se pro zdění, keramické dílny, omítky, zálivky, potěry, spárování, obklady, dlažby 1.1.1 Třídíme podle různých hledisek: 1) Podle účelu: a. malta pro zdění, b. malta pro omítky c. malta pro keramické díly d. malta pro zálivky e. malta pro potěry f. malta pro spárování g. malta pro obklady a dlažby. 2) Podle pojiva: a. malta vápená (MV) b. malta vápenocementová (MVC) c. malta vápenosádrová (MVS) d. malta sádrová (MS) e. malta hrubá, jemná a šlechtěná. 1.1.2 Složení maltové směsi Plniva: Tvoří objemově i hmotnostně největší součást malty. Obvykle se používá kopaný PÍSEK a méně často říčný písek Pojiva: Jeho množství a vlastnosti jsou určovány požadovanými vlastnostmi malty. K výrobě vápenných malt používáme jako pojivo VÁPNO vzdušné nebo hydraulické. 4
Voda: Musí byt čistá, chemicky nezávadná. Nesmí obsahovat oleje tuky a pod.. Nejvhodnější je voda dešťová a říční. Přísady: Přidáváme je pro zlepšení spracovatelnosti a jiných požadovaných vlastnosti. Pro zlepšení zpracovatelnosti používáme plastifikaty. Používáme přísady pro urychlení tvrdnutí cementových směsí nebo pro zlepšení vodotěsností. 1.1.3 Postup výroby: Abychom dostali maltu tak nalijeme do určité nádoby (kbelík míchačka ) vodu potom přisypáváme pojivo, pak písek a pak podle potřeby i přísady. 1) Voda 2) Pojivo vápno 3) Přísady zlepšující vlastnosti ( nemrznoucí směsi, lepidla, atd..) 4) Plnivo - písek V dnešní době se dá koupit suché maltové směsi, to je už hotova namíchaná směs na maltu a stačí dolit patřičné množství vody a můžete začít omítat. 1.2 Betonové směsi V dnešní době vzrůstá spotřeba betonových směsí. Beton je význačný hlavně svou pevností v tlaku a tvárností. Na straně druhé má nepříznivý součinitel tepelné vodivosti a proto se prokládá tepelně izolačními vrstvami. Také není vhodný při zatížení na průhyb- kde praská. Proto se opět kombinuje se železnými armaturami, které tuto nevýhodu zlepšují. 1.2.1 Využívají se na : Stavbách domů a budov základy, stropy, podlahy,.. Při budování silnic a dálnic Budování letištních ploch Stavby mostů a tunelů Stavby vodních děl - přehrady, hráze 5
1.2.2 Druhy betonu V podstatě je to uměle vytvořený kámen. Vzniká slepením kameniva s pojivem. Prostý beton se rozdělujepodle struktury na: a. Hutný cementová směs vyplňuje zcela mezery mezi zrny hrubého Kameniva (patky, základové pásy,pilíře, sloupy, přehradní zdi, betonářské dlažby,..) b. Mezerovitý Mezery mezi hrubými zrny nejsou zcela vyplněny cementovou Směsí. Jednotlivá zrna spojuje jen v místě dotyku. Slouží k výrobě tvárnic a méně namáhaných konstrukcí. Má trochu lepší izolační vlastnosti než hutný beton. c. Pórovitý Vyrábí se z přírodního nebo uměle vytvořeného pórovitého Kameniva. V jemnozrnné cementové maltě jsou vylehčovací póry, vzniklé přidáváním pěnotvorných nebo plynotvorných přísad. Jsou vhodné pro výrobu tvárnic, panelů, desek podlah a méně namáhaných konstrukcí. 1.2.3 Složky betonové směsi a) Plnivo - drobné a hrubé kamenivo b) Pojivo - cementové přísady c) Voda - nejlépe dešťová - Musí být čistá, chemicky vyhovující d) Speciální přísady - dodávány zpravidla v kapalné formě - Přidávají se dobetonuj při mísení - Jedná se o: urychlovače tuhnutí a tvrdnutí Těsnící přísady Zpomalovače tuhnutí Provzdušňovací přísady proti účinkům mrazu 6
1.2.4 Výroba a příprava betonové směsi Možnost výroby: a) Ručně b) strojně Dnes se provádí převážně již jen strojně: míchačky Mícháním se musí všechny složky rovnoměrně rozložit. Důležité je promísení cementu s vodou. Kamenivo musí být vždy obaleno cementovou maltou. Postup práce: 1) strojní výroba a. nalití vody b. vložení pojiva - cement c. vložení plniva kámen, štěrk,. d. Přidávání speciálních přísad 2) Ruční zpracování přehazováním a. Plnivo (kamenivo, štěrk,..) se promíchává průběžně s pojivem( cement ) za sucha b. Následně se začne za současného přehazování přidávat voda. Vždy je však lepší nejprve promísit vodu s pojivem (cement) případně drobným štěrkem, pískem a pak dodávat hrubší kamenivo. 7
2 Pracovní list - MALTOVÉ A BETONOVÉ SMĚSI 1) Napiš definici maltové směsi 2) Napiš roztřídění maltových směsí podle POJIVA (uveď i zkratky značení ) a. b.. c.. d.. e.. 3) Vypiš SLOŽENÍ maltové směsi a. b. c.. d.. 4) Vypiš výhody a nevýhody betonu 5) Napiš zásadní pravidla správné výroby maltové i betonové směsi a. b... c.... d.. e.. f.. g.. 6) Vypiš složky betonové směsi a. b. c.. d.. 7) Vyber které prvky patří k daným složkám a spoj je čarou. vápno, hlína, voda, prach, listí, štěrk, kameny, železo, MALTA BETON přísady, papír, keramika, odpadní voda, plynotvorné přísady, dřevo 8
3 Doporučená literatura 1. Ing. Jan, Zdeněk, Ing. Ždárský, Bronislav a PaedDr. Kubát, Jindřich. AUTOMOBILY, Elektrotechnika motorových vozidel II. Brno : Avid, spol. s r.o., Brno, 2008. ISBN 978-80-87143-07-0. 2. Gscheidle, Rolf a kol. Příručka pro automechanika. Praha : SOBOTÁLES, 2002. ISBN 80-85920-83-2. 3. Brisk Tábor, a.s.: Brisk - Download: Technický manuál [online]. Vystaveno 2010 [cit. 10..2010].<http://www.brisk.cz/upload/fckedit/file/download/Technical_manual_ CZ_150DPI.pdf>. 9
4 Použitá literatura a zdroje 1. Ing. Jan, Zdeněk, Ing. Ždárský, Bronislav a PaedDr. Kubát, Jindřich. AUTOMOBILY, Elektrotechnika motorových vozidel II. Brno : Avid, spol. s r.o., Brno, 2008. ISBN 978-80-87143-07-0. 2. Gscheidle, Rolf a kol. Příručka pro automechanika. Praha : SOBOTÁLES, 2002. ISBN 80-85920-83-2. 3. Brisk Tábor, a.s.: Brisk - Download: Technický manuál [online]. Vystaveno 2010 [cit. 10..2010].<http://www.brisk.cz/upload/fckedit/file/download/Technical_manual_ CZ_150DPI.pdf>. 10