ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.5.2016 COM(2016) 239 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o provádění nařízení (ES) č. 1921/2006 o předkládání statistických údajů o vykládkách produktů rybolovu v členských státech CS CS

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o provádění nařízení (ES) č. 1921/2006 o předkládání statistických údajů o vykládkách produktů rybolovu v členských státech 1. ÚVOD Článek 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1921/2006 1 o vykládkách) vymezuje tento požadavek: (nařízení Do 19. ledna 2010, a poté každé tři roky, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o statistických údajích sestavených podle tohoto nařízení, a zejména o jejich vhodnosti a kvalitě. Ve zprávě se rovněž uvede analýza nákladů a přínosů systému používaného pro sběr a zpracování statistických údajů a určí se osvědčené postupy umožňující snížit pracovní zatížení členských států a zvýšit užitečnost a kvalitu statistických údajů. Toto je třetí hodnotící zpráva, kterou Komise předložila Evropskému parlamentu a Radě. První zpráva byla zveřejněna jako KOM(2010) 675 v konečném znění a druhá jako COM(2014) 240 final. 2. OBLAST PŮSOBNOSTI A OBSAH Nařízení o vykládkách vyžaduje, aby členské státy a země EHP každoročně a do šesti měsíců od konce referenčního kalendářního roku předkládaly statistické údaje. Musejí poskytovat údaje o celkových množstvích a jednotkových hodnotách produktů rybolovu, které byly na jejich území vyloženy z plavidel EU a ESVO. Údaje se mají rozdělit podle: i) státu vlajky rybářských plavidel provádějících vykládky (podle kódů vymezených v příloze II nařízení o vykládkách); ii) obchodní úpravy produktů (příloha III nařízení), a iii) určeného použití produktů (příloha IV nařízení). Zpráva hodnotí pokrok, jehož členské státy a země ESVO dosáhly ve vztahu k ustanovením nařízení o vykládkách, zejména pokud jde o úplnost a kvalitu poskytovaných údajů. 2.1 Sběr a zdroje údajů Hlavním zdrojem statistik o vykládkách jsou podle všeho správní údaje a téměř všechny země shromažďují lodní deníky, prodejní doklady a prohlášení o vykládce, překládce a převzetí. Velitelé plavidel, jejichž délka přesahuje 10 metrů, mají podle nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 2 a prováděcího nařízení Komise (EU) č. 404/2011 3 povinnost vést lodní deník 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1921/2006 ze dne 18. prosince 2006 o předkládání statistických údajů o vykládkách produktů rybolovu v členských státech a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1382/91 (Úř. věst. L 403/1, 30.12.2006, s. 1). 2 Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, 2

svých činností a předkládat zaznamenané informace co nejdříve a do 24 hodin, a to i tehdy, nejsou-li žádné úlovky. Lodní deníky obsahují údaje, které velitelé plavidel zaznamenali během činností jejich plavidla, a musí obsahovat odhad živé hmotnosti úlovku. Jsou užitečné zejména při přiřazování úlovků k jednotlivým oblastem rybolovu, pro výpočet intenzity rybolovu a k její křížové kontrole podle jiných zdrojů údajů. U plavidel kratších než 10 m používají členské státy k monitorování rybolovné činnosti formuláře (např. zprávy o úlovcích a lodní deníky), prodejní doklady nebo metody odběru vzorků. Prodejní doklady se předkládají orgánům odpovědným za první uvedení ryb na trh. Tyto doklady obsahují informace o množství jednotlivých vyložených druhů, o tom, v jaké úpravě jsou produkty nabízeny, a o hodnotě jednotlivých produktů spolu s informacemi o plavidle, které vykládku provádí. Sběr údajů se usnadnil a zlepšil díky rozsáhlému používání elektronického podávání zpráv a také díky regulovaným lhůtám pro předkládání údajů. Údaje jsou odpovědným institucím zasílány včas a ve většině případů obsahují všechny požadované informace. Kromě lodních deníků, prodejních dokladů a prohlášení o vykládce některé země shromažďují také jiné informace, např. prostřednictvím systému sledování plavidel (VMS), který umožňuje přesněji určovat oblasti rybolovu. V důsledku toho je zaručeno plné pokrytí rybolovné činnosti probíhající ve všech segmentech loďstva a oblastech rybolovu, jelikož téměř všechny země se mohou při cenzu činností opírat o zdroje správních údajů. V případech, kdy jsou dostupné správní informace nedostatečné, se k doplnění (Francie a Malta) nebo nahrazení (Řecko a Itálie) správních údajů používají průzkumy. Tyto případy jsou podrobněji popsány v následujícím oddíle. 2.2 Systémy shromažďování údajů v členských státech a zemích ESVO Belgie Za shromažďování údajů odpovídá Úřad pro mořský rybolov (The Sea Fisheries Service), který je součástí oddělení pro zemědělskou politiku a politiku rybolovu. Hlavním zdrojem informací jsou prodejní doklady a ty se ve stejný den předkládají elektronicky ze tří hlavních dražeb (Zeebrugge, Oostende a Nieuwpoort). Výjimku z těchto údajů o prodeji mají malá plavidla, která mohou produkty prodávat přímo veřejnosti v Oostende (spíše než na dražbě); tato plavidla však musejí dražbě v Oostende hlásit hmotnosti a ceny. Lodní deníky se zasílají do 48 hodin a jsou používány k přiřazení prodaných množství a rybolovné činnosti k různým oblastem rybolovu (hlavními oblastmi je Severní moře a východní část Lamanšského průlivu). (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1). 3 Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 ze dne 8. dubna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 112/1, 30.4.2011, s. 1). 3

Bulharsko Za údaje o vykládce odpovídá Národní agentura pro rybolov a akvakulturu. Údaje se získávají ze správních zdrojů: každá osoba provozující obchodní rybolov musí předkládat lodní deníky a prohlášení o vykládce (i v případě, že je plavidlo kratší než 10); každá osoba, která uskutečňuje první prodej ryb, musí předkládat prodejní doklady, z nichž jsou poté získány informace o ceně. Lodní deníky a prodejní doklady, které obdržela Národní agentura pro rybolov a akvakulturu, se musejí zadat do systému do 15 dnů od předložení údajů. Bulharská plavidla provozují rybolov výlučně v Černém moři. Kypr Za shromažďování údajů o úlovcích a vykládkách odpovídá oddělení pro rybolov a mořský výzkum (součást ministerstva zemědělství, přírodních zdrojů a životního prostředí). Plavidla o délce do 10 m musejí kromě prodejních dokladů předkládat také potvrzení o prodeji (v případě rybářů, kteří prodávají vykládky přímo) a prohlášení o vykládce. V případě plavidel o délce od 10 do 12 m se shromažďují lodní deníky v papírové podobě, plavidla o délce nad 12 jsou vybavena systémem VMS a k předkládání prodejních dokladů používají související elektronický systém podávání zpráv (ERS). V současnosti nejsou různé zdroje údajů propojeny a údaje se ukládají do různých databází. Je jednoznačně třeba zavést integrovaný systém, a tudíž i poskytnout technickou pomoc, která by byla k vývoji takového systému potřebná. Kyperská plavidla provozují svoji činnost ve středním a východním Středozemním moři. Dánsko Za vykládky odpovídá dánská agentura AgriFish při ministerstvu pro životní prostředí a potraviny. Přímí odběratelé musejí být registrování a musejí předkládat prodejní doklady. Většina hlavních odběratelů ryb denně předkládá prodejní doklady prostřednictvím internetu. Všechna dánská plavidla musejí vyplňovat lodní deníky (a plavidla o délce nad 12 m musejí vést elektronické lodní deníky). Plavidla kratší než 10 m mohou být od povinnosti vést lodní deník osvobozena, pokud rybáři podepsali prohlášení o oblasti rybolovu. Je v plném rozsahu využíván systém ERS a plavidla nad 12 m musejí používat systém VMS. Dánská plavidla jsou aktivní především v Severním moři. Údaje jsou získávány ze správních zdrojů, ale po dohodě s národním statistickým úřadem jsou do doby, než jsou sestaveny a odeslány Eurostatu, zmrazeny. Německo Za údaje o vykládkách odpovídá Spolková agentura pro zemědělství a potraviny. Údaje pocházejí ze správních zdrojů a jsou shromažďovány prostřednictvím lodních deníků. Informace o kvalitě, obchodní úpravě a ceně produktů jsou získávány z prohlášení o vykládce a prodejních dokladů. Německá plavidla provozují rybolov především v západních vodách, v Severním moři, Baltském moři a ve vodách Grónska a Norska. Estonsko Údaje shromažďuje ministerstvo pro záležitosti venkova, národní statistický úřad, ministerstvo životního prostředí a inspektorát životního prostředí. Národní statistický úřad a ministerstvo pro záležitosti venkova odpovídají za editování a odesílání údajů. Údaje pocházejí ze správních zdrojů včetně lodních deníků, prohlášení o vykládce, dokladů o prodeji a dokladů o překládce a přepravě. Plavidla kratší než 12 m nebo kratší než 15 m, která provozují rybolov výhradně v estonských teritoriálních vodách, vyplňují národní lodní deníky v papírové podobě. Plavidla nad 12 musejí předkládat lodní deník pomocí systému ERS. Přímí odběratelé ryb musejí elektronicky předkládat prodejní doklady ministerstvu pro 4

záležitosti venkova. Estonská plavidla provozují rybolov v Baltském moři, severovýchodním Atlantiku a ve vnitrozemských vodách. Irsko Za údaje o vykládkách odpovídá výlučně Úřad pro ochranu mořských lovišť (Sea Fisheries Protection Authority). Údaje o úlovcích jsou v případě plavidel o délce nad 10 m získávány z elektronických lodních deníků a u plavidel do 10 m z prodejních dokladů. Irské loďstvo je aktivní v severovýchodním Atlantiku. Řecko Správní údaje o průměrných cenách a hodnotách vykládek shromažďuje ministerstvo pro obnovu produkce, energetiku a životní prostředí. Zasílají se národnímu statistickému úřadu k editování a zpracování. Údaje o úlovcích shromažďuje národní statistický úřad prostřednictvím měsíčního statistického průzkumu. Součástí průzkumu je úplný cenzus rybolovných činností v zámoří (plavidla, která provozují svoji činnost ve východním a středním Atlantiku) a průzkum vzorků rybolovných činností plavidel, která provozují svoji činnost ve Středozemním moři, a to na otevřeném moři a při pobřeží. Vzhledem k velmi vysokému počtu případů bez odezvy (50 %) se používá metoda jednofázového stratifikovaného náhodného výběru vzorků. Úlovky plavidel s motory o výkonu do 20 koňských sil nejsou do statistik zahrnuty. Ministerstvo pro obnovu produkce, energetiku a životní prostředí zasílá údaje generálnímu ředitelství pro rybolov a akvakulturu (GŘ MARE) a národní statistický úřad je zasílá Eurostatu. Španělsko Za údaje o vykládkách odpovídá Generální sekretariát pro rybolov a Odbor generálního ředitelství pro statistiku (oba jsou součástí ministerstva zemědělství, potravin a životního prostředí). Generální sekretariát pro rybolov zasílá údaje GŘ MARE, Odbor generálního ředitelství pro statistiku zasílá údaje Eurostatu. Údaje jsou získávány ze statistik odlovů a vykládek v rámci mořského rybolovu. Tyto statistiky shromaždují informace z prohlášení o vykládce a překládkách (u plavidel o délce nad 10 m), dokladů o prvním prodeji, hodnot celkového přípustného odlovu (TAC) a kvót a od organizací producentů. Údaje zasílané GŘ MARE jsou čistě správní, údaje poskytované Eurostatu již byly podrobeny určitému statistickému zpracování. Španělské loďstvo provozuje svoji činnost ve všech oblastech rybolovu, na které se vztahují právní předpisy EU, a také v jiných regionech. Francie Celkovou odpovědnost za shromažďování údajů nese Ředitelství pro mořský rybolov a akvakulturu. Za editování a odesílání údajů Komisi odpovídá Statistický úřad pro rybolov a akvakulturu, který spadá pod pravomoc Ředitelství pro mořský rybolov a akvakulturu. Za sestavování údajů z prodejních dokladů a zakládání tištěných prohlášení odpovídá národní agentura FranceAgriMer. Údaje o rybolovu tuňáka tropického poskytuje Ředitelství pro mořský rybolov a akvakulturu Ústav pro výzkum a vývoj. Správní zdroje (lodní deník, prohlášení o vykládce a prodejní doklady a údaje ze systému VMS) dobře pokrývají rybolovnou činnost v Atlantiku. Neúplné správní údaje o Středozemním moři a zámořských zemích a územích jsou doplněny údaji shromážděnými z průzkumů vzorků, tyto údaje však dosud nejsou začleněny do údajů zasílaných Eurostatu. Francie hlásí, že narazila na potíže spojené s chybějícími či chybnými primárními údaji a uznala, že je třeba zlepšit kvalitu údajů. Téměř 80 % úlovků je uloveno v severovýchodním Atlantiku. Další důležité oblasti rybolovu zahrnují západní Indický oceán, středovýchodní Atlantik a Středozemní moře. 5

Chorvatsko Za údaje o vykládkách odpovídá ředitelství pro rybolov ministerstva zemědělství. Správní údaje se shromažďují z lodních deníků a prohlášení o vykládce (u plavidel, která loví pomocí vlečných sítí, a plavidel lovících košelkovými nevody a plavidel o délce nad 10 m), zpráv o úlovcích (u plavidel o délce do 10 m), ze systému VMS (u plavidel o délce nad 15 m) a dokladů o prodeji čerstvých ryb. Chorvatská plavidla provozují rybolov v severním a středním Jaderském moři. Itálie Za údaje o vykládkách odpovídá ministerstvo pro zemědělskou politiku a politiku v oblasti potravin a lesnictví, Národní rada pro výzkum a ITAFISHSTAT (národní konsorcium pro vývoj statistik o rybolovu). Národní rada pro výzkum a ITAFISHSTAT provádějí průzkum vzorků s mnoha proměnnými, v nichž se zaměřují na rybolovnou činnost ve Středozemním moři, a metodické aspekty tohoto průzkumu byly stanoveny ve spojení s národním statistickým úřadem. Ze vzorku jsou vyloučena plavidla, která jsou oprávněna lovit tuňáka obecného, a tato plavidla hlásí údaje ministerstvu pro zemědělskou politiku a politiku v oblasti potravin a lesnictví pomocí lodních deníků. Již nejsou poskytovány údaje o cenzu rybolovu ve středovýchodním Atlantiku a západním Indickém oceánu, které byly dříve poskytovány národním statistickým úřadem. V době vydání předchozí zprávy Itálie navrhla, že provede změny metody použité pro shromažďování těchto údajů, aby odstranila problém, jenž spočívá ve velmi nízkých mírách odezvy. Dosud však žádné změny provedeny nebyly. Lotyšsko Za shromažďování údajů o vykládkách a dokladů o prvním prodeji a za sběr údajů o Baltském moři a Rižském zálivu odpovídá Státní služba pro životní prostředí, která je součástí ministerstva pro ochranu životního prostředí a regionální rozvoj. Na shromažďování a zpracování údajů o těchto oblastech a také údajů o rybolovu na volném moři v Atlantiku se podílí také Ústav pro bezpečnost potravin, zdraví zvířat a životní prostředí. Kromě toho poskytuje tento ústav údaje oddělení rybolovu (při ministerstvu zemědělství) za účelem jejich agregace. Celkovou odpovědnost za kvalitu údajů nese ústřední statistický úřad, kvalitu v rámci svých příslušných pravomocí zaručují rovněž Státní služba pro životní prostředí a Ústav pro bezpečnost potravin, zdraví zvířat a životní prostředí. Oddělení rybolovu odpovídá za konečnou křížovou kontrolu údajů a za předkládání údajů Komisi. Údaje pocházejí ze správních zdrojů včetně lodních deníků, prodejních dokladů a prohlášení o vykládce. Všechna rybářská plavidla o délce nad 12 m používají systém ERS a jsou vybavena systémem VMS. Údaje o úlovcích, rozčleněné podle hodnoty a druhů, shromážděné ústředním statistickým úřadem, jsou podrobeny křížové kontrole podle správních údajů od oddělení rybolovu. Lotyšské rybářské loďstvo působí v Baltském moři a v severovýchodním a středovýchodním Atlantiku. Litva Za shromažďování údajů odpovídá ředitelství pro rybolov ministerstva zemědělství. Hlavními zdroji údajů jsou lodní deníky, prodejní doklady a prohlášení o vykládce. Litva používá automatizovaný systém zpracování a validace údajů o vykládkách. Litevská plavidla provozují rybolov v severovýchodním a severozápadním Atlantiku, středovýchodním Atlantiku a jižním Tichém oceánu. Malta Za shromažďování údajů odpovídá oddělení pro rybolov a akvakulturu, které je součástí ministerstva pro udržitelný rozvoj, životní prostředí a změnu klimatu. Údaje 6

Eurostatu zasílá národní statistický úřad a GŘ MARE oddělení pro rybolov a akvakulturu. Pro pravidla o délce nad 10 m se používá přístup založený na cenzu a údaje jsou shromažďovány pomocí lodních deníků a potvrzení o prodeji. Údaje o pravidlech o délce do 10 se shromažďují prostřednictvím malého průzkumu vzorků s mnoha proměnnými. Maltská plavidla působí ve Středozemním moři. Nizozemsko Za shromažďování údajů od nizozemského Úřadu pro bezpečnost potravin a spotřebních výrobků a za následné zasílání požadovaných údajů GŘ MARE odpovídá oddělení pro rybolovu Nizozemské agentury pro podnikání (Netherlands Enterprise Agency). Za editování a předkládání údajů Eurostatu odpovídá národní statistický úřad. Lodní deník, prodejní doklady a údaje o úlovcích jsou získávány z rybářského registračního a informačního systému, který spravuje Úřad pro bezpečnost spotřebních výrobků. Nizozemská plavidla působí v oblastech severovýchodního a středovýchodního Atlantiku a jihovýchodního Tichého oceánu. Polsko Za shromažďování údajů odpovídá oddělení pro rybolov ministerstva pro zemědělství a rozvoj venkova. Údaje se získávají z elektronických nebo tištěných lodních deníků a z měsíčních tištěných zpráv (v závislosti na velikosti plavidla) a z prodejních dokladů. Používají se jak systém ERS, tak VMS, systém ERS pro plavidla o délce nad 12 m. Polská plavidla provozují rybolov především v Baltském moři a středovýchodním a jihovýchodním Atlantiku. Portugalsko Národní statistický úřad pověřil odpovědností za přípravu úředních statistik o rybolovu Generální ředitelství pro přírodní zdroje, bezpečnost a námořní služby. Do shromažďování údajů je zapojeno pět regionálních ředitelství pro zemědělství a rybolov na pevnině a příslušné instituce v autonomních regionech. Údaje se získávají převážně z lodních deníků, prohlášení o vykládce a v případě čerstvých a zmražených ryb z národních dražeb a prodejních dokladů. Portugalská plavidla působí především v severovýchodním, západním a středovýchodním Atlantiku, ale také v Tichém oceánu. Rumunsko Za shromažďování údajů odpovídá Národní agentura pro rybolov a akvakulturu. Na shromažďování a křížové kontrole údajů se podílí také Národní ústav pro námořní výzkum a vývoj, který je rovněž spoluodpovědný za předkládání údajů GŘ MARE. Údaje pocházejí ze správních zdrojů (lodních deníků, prodejních dokladů a prohlášení o vykládce). Používá se systém VMS, ale systém ERS dosud nebyl zaveden. Údaje shromažďují inspektoři z Národní agentury pro rybolov a akvakulturu a údaje jsou poté podrobeny křížové kontrole ředitelstvím pro inspekce a námořní politiku. Rybářská plavidla působí pouze v části Černého moře, která spadá pod rumunskou příslušnost. Slovinsko Odpovědnost za shromažďování údajů nesou společně Ministerstvo zemědělství, lesnictví a potravin, Rybářský výzkumný ústav a národní statistický úřad. Údaje pocházejí především ze správních zdrojů. Všechna plavidla musejí vyplňovat lodní deníky a poskytovat prohlášení o vykládce. Údaje o cenách se získávají z prodejních dokladů a dotazníků. Chybějící ceny (které v roce 2014 představovaly méně než 1 % celkových vyložených množství) se odhadují. Zadávání, zpracování a kontrolu údajů řídí Rybářský výzkumný ústav, zatímco ministerstvo zemědělství, lesnictví a potravin a národní statistický 7

úřad jsou odpovědné za srovnatelnost údajů v průběhu času, včasné zveřejňování údajů a předkládání údajů mezinárodním organizacím. Slovinské loďstvo působí v Jaderském moři. Finsko Za údaje o rybolovu nese primární odpovědnost Ústav pro přírodní zdroje. Ministerstvo zemědělství a lesnictví vede rejstříky a databáze v reálném čase o obchodním mořském rybolovu a odpovídá za monitorování druhů, na které se vztahují kvóty, a za předkládání těchto údajů GŘ MARE. Kromě údajů poskytovaných Ministerstvem zemědělství a lesnictví poskytuje další údaje Ústav pro přírodní zdroje, a to z vlastních průzkumů a externích informací. Ten tyto statistiky sestavuje a poté je předkládá Eurostatu. Plavidla o délce nad 10 m musejí předkládat lodní deníky, plavidla o délce do 10 m vyplňují měsíční formuláře o pobřežním rybolovu (v případech, kdy plavidla neodpoví, se úlovky odhadnou). Je regulován první prodej druhů, na které se vztahují kvóty. Informace o prodejích druhů, na které se kvóty nevztahují, jsou doplněny průzkumem u největších velkoobchodních společností zabývajících se prodejem ryb. Finská plavidla loví výhradně v Baltském moři. Švédsko Za shromažďování údajů odpovídá Švédská agentura pro správu moří a vod. Údaje pocházejí ze správních zdrojů včetně lodních deníků, prodejních dokladů, prohlášení o vykládce a v případě pobřežního loďstva měsíčních (nebo dokonce denních) záznamů. Lodní deníky rybářských plavidel o délce nad 12 m se předkládají elektronicky prostřednictvím systému ERS. Prodejní doklady se shromažďují centrálně, a to buď v elektronické, nebo tištěné podobě, a rybáři lovící u pobřeží mohou předkládat záznamy o rybolovu při pobřeží elektronicky prostřednictvím bezpečného internetového rozhraní. Spojené království Za shromažďování údajů a kontrolu kvality odpovídají orgány v jednotlivých zemích Spojeného království. Organizace pro správu moří (Marine Management Organisation), orgán pro Anglii a Wales, poté shromáždí informace od ostatních orgánů a nese konečnou zodpovědnost za zaručení kvality informací předtím, než jsou údaje předány Komisi. Plavidla o délce nad 10 m musejí předkládat elektronická prohlášení o vykládce, lodní deníky a prodejní doklady, plavidla o délce do 10 předkládají lodní deníky a prohlášení o vykládce dobrovolně. Orgánům musejí být předkládány všechny doklady o prodeji bez ohledu na velikost plavidla. Jsou doplněny dalšími zdroji informací (např. záznamy o činnostech, které předkládají plavidla lovící měkkýše). Hlavní oblastí rybolovu Spojeného království je severovýchodní Atlantik, ale malé zámořské loďstvo také působí v jihozápadním Atlantiku a západním Indickému oceánu. Island Údaje shromažďuje ředitelství pro rybolov a každý měsíc je zasílá národnímu statistickému úřadu, který je zpracuje a vyčistí a poté je zašle Eurostatu a GŘ MARE. Všichni, kdo ryby kupují a zpracovávají, jsou ze zákona povinni vyplňovat zprávy o hmotnosti a zpracování. Islandská plavidla provozují rybolov převážně v severovýchodním Atlantiku. Norsko Za údaje o rybolovu odpovídá ředitelství pro rybolov, ale informace jsou nejprve shromážděny šesti prodejními organizacemi, které provozují hospodářské transakce mezi rybáři a kupujícími. Údaje pocházejí ze správních zdrojů (lodní deníky se záznamy úlovků, prohlášení o vykládce a prodejní doklady). Všechna rybářská plavidla o délce nad 15 m musejí předkládat elektronické lodní deníky, totéž platí pro plavidla o délce nad 12, která 8

provozují rybolov v oblasti Skagerraku. Jelikož Norsko je zemí EHP, nepodává zprávy pomocí systému ERS nebo VMS, ale používá tyto systémy k monitorování kvality prodejních dokladů. Norská plavidla provozují rybolov v severovýchodním a severozápadním Atlantiku a v antarktické oblasti. 2.3 Kvalita údajů Metody používané pro shromažďování informací o rybolovu jsou v celé Evropě poměrně jednotné. Zdroje údajů se v posledních letech zlepšily. Díky rozsáhlému využívání elektronického podávání zprávy jsou údaje zasílány včas a mají lepší kvalitu. Elektronické zprávy rovněž umožňují začlenit do procesu vnitřní kontroly a ověřovat nezpracované údaje. Vnitrostátní orgány rovněž provádějí předběžné kontroly tohoto druhu, když jsou údaje poskytovány prostřednictvím tištěných lodních deníků (tak je tomu zejména u plavidel o délce do 10 m). Některé státy používají k ověření věrohodnosti informací hlášených rybáři dodatečné nástroje. Portugalské orgány provádějí prohlídky, a to buď na moři, nebo během vykládek v přístavech. Ve Spojeném království jsou zavedeny různé systémy dohledu a inspektoři provádějí pravidelné návštěvy tržišť a prostor obchodníků. Několik zemí rovněž stanovilo, že vyložené ryby musejí být zváženy na validovaných váhách, aby byla zaručena přesnost. Jakmile byly údaje zadány do vnitrostátních systémů, jsou podrobeny postupům kontroly (ty jsou ve většině případů automatické), které mají ověřit, zda jsou údaje vnitřně soudržné. Jsou prováděny různé křížové kontroly (např. lodní deníky proti prohlášením o vykládce a lodní deníky proti prodejním dokladům). Srovnání a propojení prodejních dokladů a prohlášení o vykládce je v několika zemích automatické. Např. v Lotyšsku jsou čtvrtletní a roční údaje shromážděné národním statistickým úřadem používány ke křížové kontrole údajů o vykládkách a úlovcích pocházejících ze správních zdrojů. Na Maltě a v Rumunsku provádějí křížové kontroly techničtí odborníci. Ve Spojeném království provádějí orgány měsíční důkladné křížové kontroly druhů, na něž se vztahují kvóty. Řecko, Chorvatsko a Slovinsko rovněž hlásí, že zavedly postupy pro monitorování soudržnosti údajů v průběhu času. Drtivá většina zemí uvedla, že hlášené průměrné ceny vykládek za tunu jsou získávány z vyčerpávajících informací ze správních zdrojů, to znamená, že ceny vycházejí výhradně z prodejních dokladů (hodnoty) a lodních deníků nebo prohlášení o vykládce (množství). Pokud informace o ceně chybějí, je průměrná jednotková cena odhadnuta pomocí relevantních dostupných údajů, např. průměrných referenčních cen jednotlivých druhů, upravených cen prodaných produktů, údajů o mezinárodním obchodu, průměrných cen ryb stejné kategorie a obchodní úpravy a dotazů kladených rybářským společnostem. Některé země hlásily, že údaje o svých malých loďstvech obdržely se zpožděním. Předložené údaje byly rovněž v některých případech neúplné. Rovněž bylo zmíněno, že dochází ke zpožděním při předkládání prodejních dokladů o vykládkách v jiných členských státech a zemích mimo EU. Pouze velmi málo zemí výslovně prohlásilo, že údaje o druzích, na něž se 9

nevztahují kvóty, jsou méně spolehlivé (Francie, Finsko, Nizozemsko a Spojené království). V některých zemích chybí automatické postupy validace. Údaje předložené za rok 2014 ukazují, že bylo dosaženo značného pokroku. Bylo zaznamenáno méně chyb v procesu zasílání, více zemí předložilo soubory s údaji včas a v případech, kdy byly požadovány další kontroly nebo opravy, probíhala dobrá spolupráce mezi poskytovateli údajů a Komisí. Byly rovněž vyřešeny dlouhodobé problémy, které ovlivňovaly německé údaje o vykládkách až do referenčního roku 2013. U malého počtu států, v nichž odezva dlouhodobě představuje problém (Německo, Francie, Rumunsko a Island), však byly doby odezvy nadále dlouhé. V době zveřejnění této zprávy nebylo možné finalizovat údaje Řecka, jelikož dosud nebyla provedena revize kódů některých druhů. Bulharsko předložilo údaje o úlovcích a vykládkách za rok 2014 s tříměsíčním zpožděním. 3. VYUŽITÍ ÚDAJŮ (ŠÍŘENÍ ÚDAJŮ) Kromě zveřejnění údajů jednotlivých zemí na vnitrostátní úrovni jsou zprávy jednotlivých zemí k dispozici také prostřednictvím databáze Eurostatu pro šíření statistických údajů na adrese http://ec.europa.eu/eurostat/data/database. Na základě těchto údajů Eurostat připravuje články pro řadu zaměřenou na vysvětlení statistik s názvem Statistics Explained 4 a pro statistickou publikaci o zemědělství, lesnictví a rybolovu s názvem The Agriculture, forestry and fishery statistics statistical book 5. Údaje shromážděné na základě nařízení o vykládkách mají zásadní význam pro řádnou tvorbu politiky. Zejména jsou mimořádně důležité pro společnou rybářskou politiku, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2014 a má zaručit environmentálně, ekonomicky a sociálně udržitelné odvětví rybolovu a akvakultury. Je nutné mít k dispozici vysoce kvalitní údaje, aby bylo možné plnit nové požadavky zavedené společnou rybářskou politikou, která stanoví udržitelná omezení odlovu, kritéria pro selektivnější odlov a závazky týkající se vykládky. Údaje o vykládkách produktů rybolovu zpřístupňované Eurostatem představují také hlavní zdroj informací pro Evropské středisko pro pozorování odvětví rybolovu a akvakultury (European Market Observatory for Fisheries and Aquaculture, EUMOFA). 4. NÁKLADOVÁ EFEKTIVNOST Šestnáct zemí dokázalo odhadnout, jaká administrativní zátěž je spjata s přípravou a předkládáním údajů požadovaných nařízením o vykládkách, devět rovněž dokázalo peněžně vyčíslit odhadované náklady na tvorbu údajů. Poskytnuté informace se týkají celého souboru údajů o úlovcích a vykládkách, který byl předložen Eurostatu. Jelikož jsou k tvorbě různých částí údajů používány podobné zdroje a nástroje, je obtížné vyčlenit z celku náklady na jeden prvek. Zátěž a náklady spojené s poskytováním údajů se mezi jednotlivými zeměmi značně 4 Fishery statistics - Statistics Explained 5 Agriculture, forestry and fishery statistics 2015 edition - Product - Eurostat 10

liší: sedm zemí uvedlo, že k přípravě a předložení údajů požadovaných Eurostatem potřebují od 15 do 40 hodin, šest zemí odhadlo nezbytnou dobu na 80 až 150 hodin a tři země uvedly, že zátěž přesahuje 150 hodin práce. Vzniklé náklady činily podle odhadů v případě čtyř zemí méně než 1500 EUR, u dalších čtyř zemí se pohybovaly v rozpětí od 2000 do 3000 EUR a jednomu členskému státu vznikly náklady převyšující 7000 EUR. 5. ZÁVĚRY Ve většině případů zajišťují správní zdroje údajů úplný cenzus rybolovných činností. Díky rozsáhlému využívání elektronického podávání zpráv a zavedení systémů automatické validace se zvýšila důvěra v kvalitu údajů a země mohly zlepšit včasnost při předkládání údajů. Slabiny při shromažďování údajů, na něž poukázali respondenti průzkumu, a obtíže, jimž čelí Eurostat při validaci údajů, nicméně naznačují, že je stále co zlepšovat. Zdá se například, že delší doby odezvy a větší obtíže při kontrolách údajů jsou zaznamenány v zemích, které nemají centralizované systémy. V těchto případech může být složité a časově náročné zpětně rozhodnout, zda mají být odlehlé hodnoty přijaty, nebo opraveny. Při několika příležitostech země předložily opravy údajů, když Eurostat zjistil chyby během křížové kontroly mezi statistikami odlovů a vykládek. Z toho je patrné, že kontroly soudržnosti prováděné na vnitrostátní úrovni jsou nedostačující. Několik zemí se však v současnosti snaží své systémy zlepšit. Německo a Francie pracují na nových systémech kontroly a validace, které budou uvedeny do provozu v polovině roku 2016 v případě Německa a do konce roku 2016 v případě Francie. Kypr dokončuje nabídkové řízení na provádění automatické validace, která sníží nesrovnalosti mezi různými zdroji údajů. Rovněž plánuje vybudovat centralizovaný systém, který propojí všechny zdroje údajů. Estonsko provádí kroky s cílem zavést další automatizaci. Eurostat připravil dotazník, který měly jednotlivé země vyplnit před zahájením shromažďování údajů za rok 2014. Poté byl na základě obdržených odpovědí vypracován soubor praktických pokynů k vykazování statistik o vykládkách. Pokyny obsahují přesné instrukce k tomu, které vykládky by měly, či naopak neměly být do statistik začleněny a jak by měly být vykládky vykazovány. Zdálo se, že tyto pokyny jsou zapotřebí, aby bylo možné harmonizovat vnitrostátní postupy a vyhnout se nesrovnalostem v souhrnných údajích. Tyto pokyny by měly zlepšit kvalitu údajů. 6. DOPORUČENÍ V některých zemích dosud nebyly odstraněny určité nedostatky, na něž poukázala předcházející zpráva 6. Ty se týkaly zejména pochybné kvality primárních údajů a systému 6 Dokument COM(2014) 240 final. 11

validace, které nejsou (nebo nejsou úplně) centralizované a automatizované. V některých případech podle všeho dochází k větším problémům, když za údaje nese odpovědnost několik různých organizací. Dotčené země se proto důrazně nabádají, aby posílily komunikaci a spolupráci různých zúčastněných institucí. Důležitými kroky ke zlepšení spolehlivosti údajů a zaručení toho, že jsou údaje předkládány včas, je také propojení všech zdrojů údajů a provádění automatických kontrol soudržnosti a věrohodnosti údajů. Případy, které vzbuzují vážnější obavy, např. když Itálie nemá k dispozici údaje o rybolovných činnostech ve středovýchodním Atlantiku a západním Indickém oceánu, je třeba řešit v těsné spolupráci s dotčenými vnitrostátními orgány. Současně je třeba přijmout další kroky, aby se zjednodušil proces přípravy a předkládání údajů. To by pomohlo snížit zátěž, kterou nesou poskytovatelé údajů. Zejména by měly být co nejvíce sladěny seznamy kódů se seznamy, které se mají používat podle jiných nařízení. To platí zejména pro kódy obchodní úpravy, které je třeba lépe sladit s kódy stanovenými v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 404/2011. Rovněž je třeba přijmout opatření, aby se zlepšily vyrovnávací koeficienty používané k výpočtu živé hmotnosti produktů rybolovu. Tyto koeficienty by měly být přesnější a měly by zohledňovat způsob, jímž jsou ryby konzervovány na palubě, a druh zpracování. Přesnější vyrovnávací koeficienty by zaručily větší jednotnost mezi jednotlivými zeměmi, pokud jde o přepočet na živou hmotnost a vazbu mezi úlovky a vykládkami. Rovněž by díky nim bylo možné provádět účinnější křížové kontroly podle statistik odlovů vykazovaných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 7, (ES) č. 217/2009 8 a nařízení (ES) č. 218/2009 9 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států. 7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v některých oblastech mimo severní Atlantik (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 1). 8 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 217/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik odlovů a rybolovné činnosti členských států provozujících rybolov v severozápadním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 42). 9 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik odlovů a rybolovné činnosti členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 70). 12