Optické komunikace II Optické konektory

Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Optické komunikace II Optické konektory Datum: 21.3.2014 Autor: Tomáš Škařupa, LOGIN SKA0092 Kontakt: ska0092@vsb.cz Předmět: Optoelektronika II Cvičící: Ing. Jan Látal Segment: Spojování optických vláken Místnost: KrP 203 Laboratoř přenosových médií

1. Teoretický úvod 1. 1. Optické konektory Optické konektory řadíme mezi pasivní prvky optických tras, neboť nezesilují ani neprovádí žádnou regeneraci optického signálu, ale pouze k jeho zeslabení. Mezi pasivní optické prvky dále řadíme elementy jak pro montáž kabelové sítě (např. spojovací moduly, vláknové děliče), tak i součástky pro ovládání optického signálu (např. optické atenuátory (požadovaný útlum je dosažen speciálním dotovaným útlumovým vláknem bez závislosti na vlnové délce), filtry, vlnové de-multiplexy). Bezesporu nejpoužívanějším pasivním prvkem optických tras je optický konektor. Požadavky na spojení optickými konektory jsou značně vysoké a rostou s klesajícím průměrem jádra vlákna (MM SM). Aby na spojení nedocházelo ke ztrátám energie, měla by spojovaná vlákna ležet v jedné společné ose, a to v těsném kontaktu obou vstupních stýkajících se plošek, jejichž povrch musí být opticky upraven. [1] Základními požadavky na optické konektory jsou nízké vložné ztráty, velký útlum odrazu, snadná manipulovatelnost a opakovatelnost spojení bez podstatného snížení vazební účinnosti. Každý optický prvek, tedy i optický konektor, je kalibrován na jistý typ optického vlákna, provozní vlnovou délku a je charakterizován dvěma základními přenosovými parametry: Vložený útlum IL [db;w,w] (1) P in je optický výkon záření na vstupu optického konektoru, P out je optický výkon záření na výstupu součástky.[1] Příčiny těchto ztrát mohou spočívat v nedokonalosti jednotlivých mechanických dílů konektoru nebo v nedokonalém opracování (broušení a leštění) konců konektorovaných vláken.[1] Útlum odrazu RL [db;w,w] (2) P in je optický výkon záření na vstupu optického konektoru a P back je optický výkon záření, které se na optickém konektoru zpět odrazilo. Je to způsobeno tím, že na rozhraní dvou dielektrik (prostředí s různými indexy lomu) nastává kromě transmise optického záření také odraz na tomto rozhraní. Útlum odrazu je spektrálně málo závislý. Pro zvětšení útlumu odrazu můžeme volit

čtyři základní postupy: imerzní kapalina 1, zešikmení ferule optického konektoru (obr. 1), použití optického kontaktu nebo antireflexní vrstvy.[1] Počet vedených vidů M (u vláken typu SI a GI) lze vypočítat pomocí tzv. normované frekvence, která se značí písmenkem V. [-;m, m], (3) 1. 2. Struktura optického konektoru Na obr. 1 je zobrazeno základní složení optického konektoru. Mezi hlavní rysy optického konektoru patří zejména:[1] nízký vložný útlum (0,1 až 0,3 db), rozpojitelnost (opakovatelnost spojení), chránění konce optického vlákna proti poškození, necitlivost na prach a vlhkost, tahové odlehčení optického vlákna. Obrázek 1 rozložený konektor Nejdůležitějším parametrem ovlivňujícím kvalitu konektoru je ferule, která má uprostřed válcový otvor o průměru, který je větší než průměr pláště vlákna. Vlákno se do ferule postupně zasouvá a je přilepováno speciálním lepidlem.[1] 1 Imerzní kapalina - čirá bezbarvá kapalina mírně olejovité konzistence. Po chemické stránce je směsí alifatických, alicyklických uhlovodíků a hydrogenovaného terfenylu. Má stejný index lomu světla jako transparentní materiál (např. sklo), který se do ní vkládá.[2]

Obrázek 2 ferule z pohledu mikroskopu [3] První modely ferule se vyráběly z kovu, dnes už ovšem se vyrábějí převážně z keramického materiálu. Ferule se pak vybrušuje do požadovaného tvaru, strojově či ručně, z čehož pak pramení kvalita optického konektoru.[1] Tabulka 1 typy ferulí Typ zabroušení ferule: IL(λ) RL(λ) NPC (Non Physical Contact) kolmé zabroušení 0,1 0,5 db -14 db PC (Physical Contact) sférické zabroušení 0,1 0,3 db -35 db SPC (Super Physical Contact) sférické zabroušení 0,1 0,3 db -45 db UPC (Ultra Physical Contact) sférické zabroušení 0,1 0,3 db -55 db APC (Angled Physical Contact) úhlové sférické zabroušení 0,1 0,3 db -65 db Nejpoužívanějšími typy ferulí optických konektorů jsou PC a APC. Detailní pohled na uvedené typy zabroušení ferulí jsou uvedené na obr. 2,3 a 4. Optické spojení je možné provést pouze vždy mezi stejnými typy optických konektorů, např. SC (APC) a SC (APC). Z důvodů nedodržení této podmínky a z toho plynoucího poškození konektorů se konektory dle použité ferule barevně označují, resp. APC zelenou barvou a PC modrou barvou.[1] Obrázek 3 ferule APC (vlevo) a PC (vpravo)

Jiný pohled na ferule typu APC a PC Obrázek 4 ferule typu APC Obrázek 5 ferule typu PC 1. 3. Konstrukční provedení optických konektorů Obrázek 6 celkový přehled optických konektorů [4] Konektor ST (Straight Tip): Optický konektor určený pro spojení MM a SM vláken. V současné době se s ním můžeme setkat v LAN rozvodech, kde se používá MM-GI vlákno. Používá se standardní průměr ferule 2,5 mm. K mechanickému zajištění se využívá bajonetový princip (bajonetové mechanické upevnění). Vyrábí se z plastu i z keramiky. [1]

Obrázek 7 konektor ST Konektor FC (Fiber-Optics Connector): Optický konektor určená pro spojení MM a SM vláken. Používá standardní feruli o průměru 2,5 mm vyrobenou ze stříkaného plastu nebo nerez kovu. Spolehlivou polohu ferule při spojení zaručuje válcové tělo konektoru s perem (anti-rotační klíč). Dodávají se také s ferulemi typu APC. Používají se velice často u telekomunikačních zařízení a CATV aplikacích. [1] Obrázek 8 konektor FC Konektor SC (Subscriber Connector): Optický konektor SC nebo také nazývaný jako účastnický konektor. Jedná se o konektor běžného využití se systémem připojování push/pull. V současné době využíván ve všech novějších síťových aplikacích a zvláště ve spojení s SM. Existuje i verze pro MM. Používá standardní feruli 2,5 mm a měl by vydržet až 1000 rozpojení při stálém útlumu do 2,5 db. Mezi výhody patří cena, jednoduchost a mechanická odolnost. [1] Konektor LC (Lucent Connector): Obrázek 9 konektor SC Optický jednovidový konektor s malou ferulí o velikosti 1,25 mm. Tělo konektoru je většinou z plastu a používá mechanickou fixaci podobnou RJ konektoru s jazýčkem. Je

ideální v aplikacích, kde je zapotřebí spojit vlákno s koncovými stanicemi nebo terminály. Začíná se silně prosazovat u zařízení s optickými SFP transceivery. Barevné označení dle TIA586-AISO 11801. [1] Obrázek 10 konektor LC Konektor E2000 (Euro 2000): Optický konektor určený především pro spojení SM vláken, popřípadě jiných komponent. Vyznačuje se malými rozměry, pro spojení využívá princip pusch/pull, přičemž na čele konektoru je krytka bránící vniku částic prachu k feruli. Je svou konstrukcí určen do rozvodů s velkým počtem konektorů na jednotku plochy.[1] Obrázek 11 E2000 1. 4. Optické rychlokonektory a pigtaily Pigtail Pigtail je optický konektor připevněný na konci optického vlákna (zpravidla délka 1m). Vlákno je již v konektoru zalomeno a továrně předleštěno, odpadá tedy nejpracnější část instalace konektoru. [5] Obrázek 12 pigtail

Pigtailové vlákno je zpravidla chráněno těsnou, či polotěsnou sekundární ochranou o průměru 900 μm. Hlavním uplatněním optického pigtailu je ukončení optického kabelu v optickém rozvaděči metodou optického sváru nebo pomocí mechanických spojek.[1] Rychlokonektor Na rozdíl od optických pigtailů přináší optické rychlokonektory velkou úsporu místa (není potřeba kazety s držákem na ochranu sváru nebo s držákem na FIBRLOCK mechanickou spojku. Další výhodou optické rychlospojky je její univerzálnost (určena pro optická vlákna se sekundární ochranou 250 i 900 μm), rychlost instalace (očištění vlákna se provádí pouze jednou), jednoduchá instalace (rychlá montážní souprava bez nutnosti přívodu elektrické energie) a nenáročnost na montážní prostor. [1] Obrázek 13 SC APC rychlokonektor Příkladem moderních rychlokonektorů mohou být optické NPC (No Polish Connector) konektory 3M. NPC rychlokonektory mají již v těle konektoru vlákno, které je v optické feruli továrně předleštěné. Přenos optického záření s malým vložným útlumem zajišťuje imerzní gel uvnitř konektoru, který má stejný index lomu, jako jádro daného optického vlákna. Pomocí prizma a finálního zalisování optické vlákno pevně mechanicky uchytíme v konektoru a vytvoříme tak optický spoj. K instalaci NPC rychlokonektorů potřebujeme jen velmi jednoduchý přípravek, lámačku vláken a běžné nářadí pro preparaci vláken. [1] Obrázek 14 optický rychlokonektor NPC 1. 5. Čistota vlákna Před každým spojování konektorů je nutné je prohlédnout mikroskopem.

Nečistota na jádře vlákna je příčinou velkého zpětného odrazu ORL, zvýšeného útlumu a může vést až k poškození konektorů. Vizuální kontrola optických konektorů je jediný způsob, jak určit, zda jsou konektory opravdu čisté.[3] Obrázek 15 pohled na nečistotu ve spoji vláken Na obrázku č. 16 je znázorněno, jak opakující se spojování a rozpojování dvou konektorů vede ke zhoršení přenosových parametrů. Obrázek 16 útlum na konektorech Nečistoty jsou všude: vzduch, ruce, oblečení, konektorové spojky, dokonce ochranné čepičky nebo samotné měřicí přístroje, atd.[3] Průměrná velikost prachové částice je 2 5μ, pouhým okem neviditelná. Jediná nečistota může znamenat vážný problém, pokud je v blízkosti jádra nebo přímo na něm. Dokonce i zcela nový konektor může být špinavý. Samotné ochranné čepičky konektorů mohou být zdrojem nečistot. Veškeré tyto nečistoty je možné odhalit pomocí optického inspekčního mikroskopu.[3] Před každým spojením konektorů bychom měli kontrolovat jejich stav dle obrázku č. 17.

Obrázek 17 princip kontroly nečistoty 2. Zadání protokolu Cílem protokolu bylo ověřit přenosových parametrů optických rychlokonektorů a optických pigtailů v závislosti na pracovní vlnové délce. Dále pak ověřit vliv počtu rozpojení optického konektoru na velikost vložného útlumu za podmínek, kdy se při každém rozpojení nebude optický konektor čistit. 2. 1. Postup měření: Měření přenosových parametrů optických rychlospojek. 1 Měřící sadu NOYES určenou pro jednovidové pracovní vlnové délky (1310 a 1550 nm) kalibrujete metodou 1c dle standardu ISO/IEC 14763-3 2 Vysílací část měřící sady NOYES připojte na již zakonektorovanou část špulky s optickým vláknem G. 652 D. 3 Pomocí optické sady odstraňte ochrany z optického vlákna druhé strany špulky a následně vlákno zalomte za použití zalamovačky. 4 Na vlákno přichystané dle bodu 3) instalujte optickou rychlospojku. 5 Připojte přijímací část měřící sady NOYES na instalovanou rychlospojku a změřte vložný útlum pro obě pracovní vlnové délky. 6 Body 3) až 5) opakujte celkem 5krát, ve výsledné tabulce uveďte i průměr měření. 7 Body 1) až 6) opakujte pro multividové optické vlákno pomocí měřící sady NOYES určené pro multividové pracovní vlnové délky (850 a 1300 nm). Měření přenosových parametrů optických pigtailů. 1 Měřící sadu NOYES určenou pro jednovidové pracovní vlnové délky (1310 a 1550 nm) kalibrujete metodou 1c dle standardu ISO/IEC 14763-3 2 Vysílací část měřící sady NOYES připojte na již zakonektorovanou část špulky s optickým vláknem G. 652 D.

3 Pomocí optické sady odstraňte ochrany z optického vlákna druhé strany špulky a následně vlákno zalomte za použití zalamovačky. 4 Optické vlákno upravené dle bodu 3) umístněte do optické svářečky. 5 Pomocí optické sady odstraňte ochrany z konce optického pigtailu a následně vlákno zalomte za použití zalamovačky. 6 Optické vlákno upravené dle bodu 5) umístněte do optické svářečky. 7 Proveďte optický svár a následně změřte vložný útlum pro obě pracovní vlnové délky. 8 Proveďte 50krát rozpojení a následné spojení na přijímací straně měřící sady NOYES a pro každé rozpojení změřte vložný útlum pro obě vlnové délky. Pro 1., 10., 20. až 50. Spojení zjistěte pomocí inspekčního mikroskopu stav konektoru (vyexportuje a vložte do protokolu) obr. 7. 9 Body 1) až 8) opakujte pro multividové optické vlákno (vlnové délky 850 a 1300 nm). 3. Schéma zapojení Na obrázku č. 18 lze prohlédnou špulku, na jejichž koncích jsou napojeny rychlokonektory. Obrázek 18 napojené rychlokonektory Na obrázku č. 19 je vyobrazeno zapojení vysílací části měřící sady NOYES, která je připojena na již zakonektorovanou část špulky s optickým vláknem.

Obrázek 19 ukázka zapojení Útlum detekovaná na svářečce po svaření dvou vláken je zobrazený na obrázku číslo 20 (v nejideálnějším případě by útlum měl velikost 0,00 db). Obrázek 20 Optický svar s útlumem 0,01 db 3. 1. Použité měřicí přístroje OV vlákna: Zdroje záření: SM 9/125 MM 50/125 SM OLS1 DUAL MM OLS2 DUAL Vedlejší použité pomůcky: Optické spojky Čistící sada na OV

lámačka FC-6S optická svářečka Sumitomo Electric T-17C Inspekční mikroskop Obrázek 21 zalamovačka FC-6S

4. Tabulka naměřených a vypočítaných hodnot 4. 1. Měření přenosových parametrů optických rychlospojek Tabulka 2 Naměřené hodnoty pro multi-módová vlákna číslo měření první strana první špulka druhá špulka spojení obou špulek vlnová vlnová délka délka vlnová délka vlnová délka vlnová délka vlnová délka 850 mn 1300 nm 850 nm 1300 nm 850 nm 1300 nm 1 16,81 4,87 nezměřeno nezměřeno nezměřeno nezměřeno 2 16,84 4,84 nezměřeno nezměřeno nezměřeno nezměřeno 3 16,84 4,85 nezměřeno nezměřeno nezměřeno nezměřeno 4 16,93 4,85 nezměřeno nezměřeno nezměřeno nezměřeno 5 16,9 4,81 nezměřeno nezměřeno nezměřeno nezměřeno druhá strana 1 16,63 4,35 nezměřeno nezměřeno nezměřeno nezměřeno 2 16,43 4,25 nezměřeno nezměřeno nezměřeno nezměřeno 3 16,42 4,21 nezměřeno nezměřeno nezměřeno nezměřeno 4 16,42 4,21 nezměřeno nezměřeno nezměřeno nezměřeno 5 16,4 4,25 nezměřeno nezměřeno nezměřeno nezměřeno průměr 1. strana 16,855 4,8525 - - - - Průměr 2. strana 16,46 4,254 - - - - společný průměr 16,6575 4,55325 - - - - V tabulce číslo 2 nejsou uvedeny hodnoty pro druhou špulku z toho důvodu, že vlákno mělo tak velký útlum, že došlý světelný paprsek nebyl detekován detektorem. Útlum byl způsobený roztřepením velké části optického vlákna, které bylo detekováno pomocí červeného zdroje záření (vlákno v určitých částech své délky svítilo). Spojování obou cívek tedy neproběhlo, a proto k nim nejsou uvedeny taky žádné údaje. Tabulka 3 Naměřené hodnoty pro singl-módová vlákna číslo měření první strana první špulka druhá špulka spojení obou špulek vlnová délka vlnová délka vlnová délka vlnová délka vlnová délka vlnová délka 1310 nm 1550 nm 1310 mn 1550 nm 1310 nm 1550 nm 1 13,37 12,14 4,98 4,74 3,78 3,38 2 13,53 12,3 4,97 4,72 3,82 3,44 3 13,39 12,11 4,99 4,78 3,8 3,38 4 13,4 12,14 4,96 4,71 3,85 3,43 5 13,4 12,12 4,98 4,7 3,8 3,37 druhá strana

1 13,42 12,66 10,2 9,4 3,77 3,39 2 13,38 12,62 10,23 9,31 3,78 3,39 3 13,44 12,63 10,28 9,33 3,76 3,36 4 13,42 12,66 10,23 9,27 3,74 3,36 5 13,45 12,63 10,28 9,33 3,76 3,42 průměr 1. strana 13,418 12,162 4,976 4,73 3,81 3,4 Průměr 2. strana 13,422 12,64 10,244 9,328 3,762 3,384 společný průměr 13,42 12,401 7,61 7,029 3,786 3,392 Z tabulky naměřených hodnot pro singl-módová vlákna (tabulka č. 3) vyplívá, že v případě druhé optické špulky je změřený útlum mnohem větší v opačném směru než v prvním směru. Rozdíly u obou směrů pro vlnové délky 1310 nm a 1550 nm je téměř 5dB. Z tabulky č. 3 i vyplívá, že po spojení obou cívek optického vlákna pomocí optických spojek došlo k naměření velice malého útlumu. Tento útlum je velice zavádějící, protože je menší něž útlum jednotlivých špulek, což není možné. Velikost útlumu po spojení obou špulek by měl být větší než součet útlumu jednotlivých optických špulek. Proč větší a ne roven je z toho důvodu, že byly použity další optické spojky, na kterých vzniká útlum. Tyto hodnoty nejspíše vznikly, protože v nějakém místě k sobě špatně doléhaly spojené optické kabely nebo bylo v nějaké části spoje více ohnuté optické vlákno a tak došlo k většímu úniku světelného výkonu (vlákna určena pro přenos na delší vzdálenosti (100ky metrů) mají menší rozdíl indexů lomů n 1 a n 2 a proto jsou více citlivá na ohyb). 4. 2. Měření přenosových parametrů optických pigtailů. Tabulka 4 Single mode spojený pomocí optických svarů č. měř. λ λ λ λ č. λ λ 1310 nm 1550 nm č. měř. 1310 nm 1550 nm měř. 1310 nm 1550 nm 1-25,76 4,76 18-26,04 4,53 35-25,95 3,64 2-25,94 4,59 19-26,07 4,52 36-25,44 3,58 3-25,97 4,55 20-25,55 4,52 37-26,14 3,56 4-25,52 4,49 21-25,82 4,29 38-25,87 3,55 5-26,21 4,54 22-25,6 4,28 39-25,42 3,5 6-25,97 4,51 23-25,17 4,32 40-25,85 3,52 7-25,53 4,48 24-25,61 4,34 41-25,94 3,53 8-25,97 4,49 25-25,73 4,31 42-25,93 3,54 9-26 4,47 26-25,76 3,94 43-25,98 3,52 10-25,99 4,49 27-25,83 3,75 44-25,44 3,53 11-26,02 4,57 28-25,3 3,83 45-26,14 3,48 12-25,54 4,55 29-26 3,85 46-25,87 3,49 13-26,24 4,52 30-25,72 3,84 47-25,43 3,52 14-25,96 4,53 31-25,26 3,74 48-25,86 3,53 15-25,52 4,49 32-25,8 3,67 49-25,94 3,51 16-25,96 4,5 33-25,9 3,58 50-25,93 3,52

17-26,05 4,52 34-25,9 3,56 - - - Tabulka 5 Multimod spojený pomocí optických svárů č. měř. λ λ λ λ č. λ λ 850 nm 1300 nm č. měř. 850 nm 1300 nm měř. 850 nm 1300 nm 1 7,34 1,56 18 7,59 1,73 35 7,47 1,84 2 7,4 1,59 19 7,57 1,71 36 7,42 1,86 3 7,31 1,53 20 7,56 1,71 37 7,46 1,8 4 7,36 1,54 21 7,55 1,66 38 7,41 1,82 5 7,26 1,56 22 7,54 1,69 39 7,5 1,76 6 7,37 1,57 23 7,6 1,72 40 7,45 1,79 7 7,31 1,55 24 7,61 1,73 41 7,47 1,83 8 7,31 1,58 25 7,6 1,76 42 7,46 1,82 9 7,21 1,52 26 7,68 1,76 43 7,44 1,8 10 7,34 1,57 27 7,52 1,65 44 7,44 1,43 11 7,37 1,61 28 7,62 1,67 45 7,47 1,76 12 7,45 1,66 29 7,37 1,61 46 7,49 1,76 13 7,45 1,62 30 7,36 1,63 47 7,44 1,79 14 7,41 1,63 31 7,41 1,86 48 7,54 1,81 15 7,49 1,59 32 7,47 1,89 49 7,49 1,77 16 7,41 1,63 33 7,4 1,79 50 7,6 1,78 17 7,64 1,71 34 7,48 1,85 - - -

útlum (db) útlum (db) Katedra telekomunikační techniky 5. Grafické zpracování naměřených a vypočtených hodnot 5. 1. Grafy pro měření přenosových parametrů optických rychlospojek SM - λ 1310 nm, první strana 16 14 12 10 8 6 4 2 0 0 2 4 6 číslo měření první špulka druhá špulka spojení obou špulek graf 1 SM - λ 1310 nm, první strana SM-λ 1310nm, druhá strana 16 14 12 10 8 6 4 2 0 0 2 4 6 číslo měření první špulka druhá špulka spojení obou špulek graf 2 SM-λ 1310nm, druhá strana

útlum (db) útlum (db) Katedra telekomunikační techniky SM - λ 1550 nm, první strana 14 12 10 8 6 4 2 0 0 2 4 6 číslo měření první špulka druhá špulka spojení obou špulek graf 3 SM - λ 1550 nm, první strana 14 12 10 8 6 4 2 0 SM-λ 1550 nm, druhá strana 0 2 4 6 číslo měření první špulka druhá špulka spojení obou špulek graf 4 SM-λ 1550 nm, druhá strana

útlum [db] útlum (db) Katedra telekomunikační techniky 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Multi mód 0 1 2 3 4 5 6 číslo měření 850 nm A 1300 nm A 850 nm B 1300 nm B graf 5 Multi-mód pro obě strany měření V grafu č. 5 jsou zobrazeny útlumy pro obě strany optického vlákna. První strana je značena písmenem A, druhá strana je značena písmenem B. Lze si všimnout, že útlum pro menší vlnovou délku 850 nm je větší o více jak 10 db. Výsledek vychází ze vzorce pro normalizovanou frekvenci (č. 3), čím je větší vlnová délka tím vzniká ve vlákně méně módu. 5. 2. Grafy pro měření přenosových parametrů optických pigtailů. Svařené obě špulky optického vlákna 10 5 0-5 0 10 20 30 40 50 60-10 λ 1310 nm -15 λ 1550 nm -20-25 -30 číslo měření graf 6 singl-mode spojený pomocí svářečky

útlum [db] Katedra telekomunikační techniky Svařené obě špulky optického vlákna 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 0 10 20 30 40 50 60 číslo měření λ 850 nm λ1300 nm graf 7 multi-mode spojený pomocí optické svářečky

6. Závěr měření Cílem měření bylo prohloubit své znalosti a práci s optickými konektory. Během měření druhé špulky u MM vláken, se nám nepodařilo naměřit žádné hodnoty a to z toho důvodu, že optické vlákno na špulce, mělo velký útlum, který vznikl roztřepením vlákna. Při měření rychlospojek u singl-módu vyšel celkový útlum pro obě spojené špulky 3,392 db. Všechny data a hodnoty z měření jsou vyobrazena jak v grafech tak i tabulkách č.2- č.5. Pro druhou část měření u MM bylo ověřeno, že opakované rozpojování a spojování optických konektorů způsobuje útlum na optické trase. U SM nám docházelo ke zmenšování útlumu. Tyto hodnoty nejspíše vznikly, protože v nějakém místě k sobě špatně doléhaly spojené optické kabely nebo v nějaké části spoje bylo více ohnuté optické vlákno a tak došlo k většímu úniku světelného výkonu. V příloze jsou uvedeny fotografie z inspekčního mikroskopu, který detekoval migraci nečistot na optických konektorech.

Odkazy: [1] KOUDELKA, Petr. Měření numerické apertury NA optických vláken [online]. Ostrava, 2011 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://moodle.kat440.vsb.cz/mod/resource/view.php?id=2689. Návod k měření. VSB [2] Aranceles [online]. Olomouc, 2013 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://aranceles.org/arancel/292861/ [3] ŠVRČEK, Miroslav. Čištění a kontrola optických konektorů [online]. 2013 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.mikrokom.eu/skoleni/pdf/7_cisteni.pdf [4] WINKLER, Aleš. Vliv optických spojů na útlum optické trasy [online]. Brno, 2009 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: https://dspace.vutbr.cz/xmlui/bitstream/handle/11012/12114/bbct.pdf?sequence=1. Bakalářská. VUT [5] JAROŠ, Pavel. OPTICKÉ SPOJE A JEJICH VLIV NA PŘENOS [online]. Brno, 2011 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: https://dspace.vutbr.cz/xmlui/bitstream/handle/11012/5763/optick%c3%a9%20spoje %20a%20jejich%20vliv%20na%20p%C5%99enos.pdf?sequence=2. Bakalářská. VUT.

Příloha Fotky pro multi-móde Obrázek 22 čistý konektor Obrázek 23 zapojení 10

Obrázek 24 zapojení 20 Obrázek 25 zapojení 30 Obrázek 26 zapojení 40

Obrázek 27 zapojení 50

Fotky pomocí inspekčního mikroskopu pro single-mode Obrázek 28 zapojení 1 Obrázek 29 zapojení 10 Obrázek 30 zapojení 20

Obrázek 31 zapojení 30 Obrázek 32 zapojení 40

Obrázek 33 zapojení 50