Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu. Kraslice. na životní prostředí

» RNDr. JAN KŘIVANEC «EKOSLUŽBY Jižní 3 360 01 Karlovy Vary tel. 353 563 963 mobil 603 293 697 e-mail j.krivanec@centrum.cz Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Kraslice na životní prostředí Karlovy Vary srpen 2011 www.strukturalni-fondy.cz/iop

Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Kraslice na životní prostředí Zhotovitel: RNDr. Jan Křivanec EKOSLUŢBY Jiţní 3, 360 01 Karlovy Vary Zhotovitel je autorizovanou osobou dle 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, v platném znění, č. j. 29148/ENV/06 ze dne 5. 5. 2006. 1

OBSAH ÚVOD... 3 ROZSAH HODNOCENÍ... 3 1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI... 4 2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI BEZ UPLATNĚNÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE... 5 3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY... 10 4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI... 10 5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE... 11 6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. POPIS POUŽITÝCH METOD HODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ.... 26 7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 26 8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ... 27 9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. 27 10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ... 27 PŘÍLOHA... 28 2

ÚVOD Posouzení územního plánu poţaduje Krajský úřad Karlovarského kraje. Náleţitosti posuzování vlivů územně plánovacích koncepcí na ţivotní prostředí a rámcový obsah vyhodnocení stanovuje zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. ROZSAH HODNOCENÍ. Vyhodnocení se zabývá územním plánem v tomto rozsahu: Návrhy, které připravují rámec pro realizaci záměrů dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, jsou vyhodnocovány individuálně Ostatní návrhy, které nemají strategický význam z hlediska vlivů na ţivotní prostředí, jsou hodnoceny individuálně nebo v blocích pro jednotlivé části obce (podle polohy a důleţitosti z hlediska ţivotního prostředí). Z hodnocení jsou vypuštěny návrhy, jejichţ strategický vliv na ţivotní prostředí je v kontextu celého územního plánu zanedbatelný nebo kladný (např. zeleň). Nehodnotí se dále záměry, na něţ bylo jiţ vydáno územní rozhodnutí nebo stavební povolení, nebo jejichţ realizace jiţ probíhá, a rovněţ vodní plochy (VH) zařazené do návrhu územního plánu na základě zapsaných KPÚ k. ú. Hraničná a KPÚ k. ú. Krásná - tyto záměry jiţ nejsou z hlediska posuzování koncepcí. Seznam a označení návrhů posuzovaných v blocích: BO BO - K BO - Sk BO - TZH BO - Kr BO - Z BO - Sn BO - M BO - L BO - Či BO - Če BO - P BO - Ká BO - Ko BO - V R R - K R - Sk R - Sn plochy bydlení (BI, BH), smíšené obytné plochy (SM, SV, SR) a občanské vybavení (OV, OK a OS) dle jednotlivých částí města: Kraslice Sklená Tisová a Zelená Hora Krásná Zátiší Sněţná Mlýnská Liboc Čirá Černá Počátky Kámen Kostelní Valtéřov plochy rekreace (RZ, RH, RI) dle jednotlivých částí města: Kraslice Sklená Sněţná 3

DS-p DS-p - K DS-p - Sn doprava v klidu - parkoviště a řadové garáţe dle jednotlivých částí města: Kraslice Sněţná Seznam a označení návrhů posuzovaných individuálně: OK - H OS-l 1 OS-z 1 OS-g 1 VZ 1 VS VS 1 VS 2 VS 3 VS 4 VS 5 VS 6 NS 1 CY 1 občanské vybavení (býv. koupaliště) Hraničná sport - cyklokros Kraslice sport - sjezdovka Tisová sport - golfové hřiště Zelená Hora zemědělská výroba Krásná statek smíšené výrobní plochy dle jednotlivých lokalit: Kraslice sever Kraslice Wolkerova Kraslice u ČOV Kraslice za sběrným dvorem Počátky východ Valtéřov centrum rekultivace sever cyklostezka Nehodnocené návrhy: veřejná prostranství a zařízení technické infrastruktury (vzhledem k poloze a rozsahu nemají strategický význam) a vodní nádrţe (z hlediska posuzování nejde o koncepci, územní plán akceptuje schválené KPÚ).. 1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Posuzovaný návrh územního plánu můţe mít vztah k cílům těchto koncepcí na národní, regionální a místní úrovni: Národní úroveň Strategie regionálního rozvoje ČR (2006) Politika územního rozvoje (2008) Národní rozvojový plán ČR 2007-2013 Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti (2005) Dopravní politika ČR (2005) Státní politika ţivotního prostředí (2004) Integrovaný národní program sniţování emisí ČR (2004) Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR (2004) Aktualizace strategie udrţitelného rozvoje ČR (2009) 4

Vodohospodářská politika ČR (2004) Aktualizace plánu odpadového hospodářství ČR (2009) Zdraví pro všechny v 21. století - Zdraví 21 (2002) Aktualizace státního programu ochrany přírody a krajiny (2009) Akční plán zdraví a ţivotního prostředí ČR (1998) Národní koncepční dokumenty obsahují z hlediska ţivotního prostředí obecný rámec, ze kterého je třeba vycházet při plánování území v širších souvislostech. Stanovené cíle v oblasti ţivotního prostředí neobsahují ţádné konkrétní územní průměty nebo opatření vztahující se k řešenému území, které by měly být do územního plánu přímo zapracovány. Hodnocení souladu s deklarovanými cíli bude případně moţné aţ při případném posuzování jednotlivých konkrétních záměrů (např. v rámci procesu EIA). S obecnými cíli není územní plán v rozporu nebo je naplňuje.. Regionální úroveň Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Karlovarského kraje Program rozvoje Karlovarského kraje 2007-2013 Koncepce sniţování emisí a imisí znečišťujících látek a energetická koncepce Karlovarského kraje Krajský program sniţování emisí znečišťujících látek Karlovarského kraje Plán odpadového hospodářství Karlovarského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Regionální koncepční dokumenty (sledovány jsou ty, které stanovují územně plánovací environmentální cíle) obsahují ve vztahu k návrhu ÚPN podobný obecný rámec jako národní dokumenty bez konkrétního územního průmětu nebo přímého vztahu k problematice řešené návrhem ÚPN. S obecnými cíli v oblasti ţivotního prostředí není územní plán v rozporu. Místní úroveň Na místní úrovni nebyly zpracovány ţádné dokumenty. 2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JE- HO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI BEZ UPLATNĚNÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMEN- TACE Sledované území (návrhy územního plánu) se skládá z jednotlivých částí, nepravidelně rozmístěných v rámci území obce. Pro takto vymezené území nemohou být k dispozici dostatečně reprezentativní údaje o stavu ţivotního prostředí, u některých sloţek lze provést jen obecné ohodnocení. 5

OVZDUŠÍ A KLIMA Stav Koncentrace znečišťujících látek nejsou v řešeném území sledovány ţádnými měřícími stanicemi. Na základě údajů z roku 2009 nebylo území obce zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (bez zahrnutí přízemního ozónu). Nejbliţší měřící stanice je Přebuz, kde v posledních letech nejsou problémy s dodrţováním příslušných limitů. Problematickými jevy jako u všech sídel jsou znečišťování přízemních vrstev ovzduší individuálním vytápěním a zvyšující se intenzitou automobilové dopravy. Nevýhodou je údolní poloha Kraslic s dopadem na vznik místních inverzních situací. Předpokládaný vývoj bez uplatnění návrhu koncepce Významnější změny nejsou očekávány, nepředpokládá se vznik takových zdrojů znečišťování ovzduší, které by měly významnější vliv na obytné nebo rekreační plochy. Silniční provoz, jehoţ intenzitu nelze jakoukoliv koncepcí ovlivnit, bude místním liniovým zdrojem znečišťování ovzduší i nadále. Vývoj u jednotlivých malých individuálních zdrojů vytápění nelze předvídat ani ho nelze jakoukoliv koncepcí ovlivnit či vynutit. VODA a ODPADY Stav Území má vodní osu v řece Svatavě, protékajícím zhruba od severu k jihu centrem města. V obci je koryto regulované, s nábřeţními zdmi. Dalšími významnějšími toky jsou Bublavský, Stříbrný a Kamenitý potok (přítoky Svatavy) a Přední a Zadní Liboc. Kvalita vody ve Svatavě je pravidelně sledována aţ v Sokolově. Zástavba Kraslic má zajištěno odkanalizování a čištění splaškových odpadních vod v ČOV, jejíţ kapacita je dostačující i pro nové rozvojové plochy. Izolovaná venkovská sídla mají pro odpadní vody individuální objekty a zařízení. Území obce je součástí CHOPAV Krušné hory. Odpady jsou z řešeného území odváţeny na odpovídající zařízení Předpokládaný vývoj bez uplatnění návrhu koncepce Významnější změny nejsou očekávány. Kapacita ČOV je v dohledné budoucnosti dostatečná. Systém nakládání s odpady zůstane v dohledné budoucnosti stejný. HLUK Stav V řešeném území nejsou ve vztahu k územím bydlení významnější hlukové zátěţe kromě hluku ze silniční dopravy. Předpokládaný vývoj bez uplatnění návrhu koncepce Vývoj obecně bude záleţet na intenzitě rozvoje automobilové dopravy, v současné 6

době nelze odpovědně předpovídat. Ochrana před hlukem bude zajišťována bez ohledu na existenci územního plánu. PŮDA Stav Sledované návrhy se nacházejí na zemědělské půdě a na ostatních plochách. Z hlediska ţivotního prostředí je u zemědělské půdy důleţité, ţe se zde vyskytují pouze běţné půdní typy, hojně zastoupené v okolí řešeného území. Ţádné vzácné, mimořádně úrodné či jinak cenné půdy se v řešeném území nevyskytují, jsou zde ale nejvíce chráněné půdy I. a II. třídy ochrany. Z hlediska vyuţití je v současné době veškerá zemědělská půda vyuţívána převáţně jako trvalý travní porost. Lesní půda je výrazným atributem horských oblastí, lesy kryjí zejména extrémní a pro jiné vyuţití nepříznivé polohy. Předpokládaný vývoj bez uplatnění návrhu koncepce Současný stav vyuţití půdy se zřejmě příliš nezmění. Nedošlo by k výrazným záborům půdy ve venkovských oblastech. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ Ţádný z dílčích návrhů se nedotýká loţisek nerostných surovin ani jiných sloţek horninového prostředí takovým způsobem, aby tuto oblast bylo nutno hodnotit. Na řešeném území se nacházejí chráněná loţisková území, neschválená prognóza, poddolovaná území, hlavní důlní díla a haldy. Na tyto jevy je u jednotlivých návrhových ploch upozorněno, úpravy návrhů mohou být prováděny aţ následně. Ve fázi koncepce návrhy nezasahují ţádnou část horninového prostředí natolik, aby se to projevilo v rating hodnocení. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, PAMÁTNÉ STROMY, V území je vyhlášena přírodní památka Vysoký kámen. Ţádný z dílčích návrhů se jí nedotýká zvláště chráněných území ani neleţí v její blízkosti. Vyhlášené památné stromy nejsou na úrovni koncepce dotčeny - obecně se památný strom můţe nacházet v rámci různých ploch a jeho ochrana bude řešena při zpracování podrobnějších dokumentací. Z těchto důvodů se tato oblast nehodnotí. PŘÍRODNÍ PARKY Stav Do území zasahují přírodní parky Přebuz a Leopoldovy Hamry. Byly vyhlášeny k ochraně zachovaného krajinného prostředí horské a podhorské krajiny. Předpokládaný vývoj bez uplatnění návrhu koncepce 7

Současný stav prostředí v přírodních parcích se zřejmě příliš nezmění. Nedošlo by k výstavbě na volných plochách. EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY, PTAČÍ OBLASTI Do území zasahují nebo se jej dotýkají EVL CZ 0414110 Krušnohorské plató, EVL CZ 0410046 Šibeniční vrch, EVL CZ 041001 Tisovec a EVL CZ 0410046 Vysoký kámen. Dle stanoviska Krajského úřadu Karlovarského kraje můţe mít návrh územního plánu významný vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Proto bylo zpracováno Posouzení významnosti vlivu koncepce na lokality soustavy NATURA 2000 (RNDr. O. Bušek, červenec 2011). Výsledkem posouzení bylo konstatování, ţe návrh ÚP nemá významný negativní vliv na celistvost lokalit a předměty ochrany EVL a PO v území. VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY Stav VKP ex lege jsou v řešeném území lesy, rašeliniště, rybníky, vodní toky a jejich údolní nivy. Předpokládaný vývoj bez uplatnění návrhu koncepce Stav lesních porostů bude záviset na způsobu hospodaření, vývoj nelze odhadnout. U ostatních VKP se nepředpokládají významnější změny. Nedošlo by k zásahům do lesa výstavbou lyţařského areálu. ÚZEMNÍ SYSTÉMY EKOLOGICKÉ STABILITY Stav Pro sledované území je do návrhu územního plánu zapracován návrh ÚSES ve formě plánu, kde jsou plošně vymezeny prvky všech úrovní. Nejvýznamnějšími prvkem je nadregionální biocentrum 69 Studenec, dále jsou významná regionální biocentra 1176 Mlţný vrch, 1177 Tisovec a 10 103 Krásná, 10 104 Liščí vrch, 10 105 Smolná a 10 106 Sklenský vrch. Územím procházejí nadregionální biokoridory K 1 a K 38 včetně ochranných zón a vymezena je síť regionálních biokoridorů. Předpokládaný vývoj bez uplatnění návrhu koncepce Nebyly by dotčeny ţádné prvky ÚSES. Charakter prvků ÚSES bude nejvíce závislý na úrovni zajištění jejich ochrany a přiměřeného vyuţívání. FLÓRA A FAUNA, BIOTOPY, EKOLOGICKÁ STABILITA KRAJINY Stav 8

Území je v rámci Karlovarského kraje významným prostorem s několika velmi exponovanými lokalitami s výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a ţivočichů. Tyto lokality se nacházejí v územích systému NATURA a v prvcích ÚSES, návrhy územního plánu nejsou dotčeny. Lokality v místech vodních nádrţí vycházejí z jiţ zapsaného návrhu KPÚ a měly být tedy sledovány tam, územní plán jen akceptuje výsledné návrhy. Z hlediska biotopů je řešené území charakteristické zejména různými typy luk, skálami, prameništi a drobnými rašeliništi. Z přírodních lesních biotopů jsou nejvýznamnější horské třtinové smrčiny, podmáčené a rašelinné smrčiny a acidofilní bučiny. Lesní přírodní biotopy jsou zachovány ostrůvkovitě, převládají umělé smrčiny s modřínem a borovicí. Ekologická stabilita krajiny se nejčastěji hodnotí pomocí šestistupňové pomocné tabulky, kde stupeň 0 značí zcela nestabilní plochy a stupeň 5 plochy ekologicky nejstabilnější. Hodnocení bylo prováděno v rámci zpracování návrhu ÚSES. Podle tohoto hodnocení je většina řešeného území středně aţ vysoce ekologicky stabilní. Předpokládaný vývoj bez uplatnění návrhu koncepce Vzhledem k charakteru území je moţné předpokládat udrţení a případně šíření významnějších rostlinných a ţivočišných druhů. Biotopy, pokud do nich nebude zasahováno, se budou měnit pomalu směrem k větší přirozenosti. Ekologická stabilita by zůstávala přibliţně stejná. KRAJINNÝ RÁZ A KRAJINA Stav Řešené území je typickou vrchovinnou aţ horskou krajinou s charakteristickou morfologií, mozaikou porostů i sídelní strukturou. V krajině se projevuje řada dominant (horské vrcholy, údolí) i pozitivních krajinných znaků přírodních (louky, přírodě blízké potoky, skalní útvary) i kulturních (historické stavby). Estetická hodnota území je většinou vysoká. Území není dosud zasaţeno rušivými velkoplošnými stavbami vybíhajícími do volné krajiny. Předpokládaný vývoj bez uplatnění návrhu koncepce Řešené území by zůstalo i nadále výrazně strukturovanou horskou a podhorskou krajinou. Stav vnímání krajiny jako esteticky zajímavého prostoru by se nezměnil. Krajinný obraz by nebyl narušen nerespektujícími měřítko stávajících krajinných prvků. GEOLOGICKÉ, PALEONTOLOGICKÉ A GEOMORFOLOGICKÉ JEVY A LOKALITY Stav Z charakteru území vyplývá i existence a charakter těchto prvků. Paleontologické prvky zde nebyly zjištěny, geologické prvky nejsou záměry územního plánu narušeny. Geomorfologickými prvky jsou údolí (niva mezi výraznými hřbety) Svatavy a skalnaté a kamenité vrcholy a svahy. Speciálním jevem jsou pozůstatky historické hornické činnosti. Předpokládaný vývoj bez uplatnění návrhu koncepce Řešené území by mělo zachované zřejmě přibliţně ve stávajícím stavu všechny do- 9

chované jevy a lokality, nedošlo by k jejich zásahu. KULTURNÍ HODNOTY Hodnot kulturního, historického, archeologického nebo architektonického významu se návrhy územního plánu negativně nedotýkají, proto tuto oblast není nutno hodnotit. Tyto hodnoty mohou být součástí různých ploch (v územním plánu je na ně upozorněno) a jejich ochrana bude řešena při zpracování podrobnějších dokumentací. 3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY Významně ovlivněné budou určitě následující charakteristiky: Půda zábor půdy, změna vyuţití Příroda poškození rostlinných a ţivočišných druhů, poškození biotopů, sníţení ekologické stability, zásah do prvků ÚSES a VKP Krajina fragmentace krajiny, poškození pozitivních přírodních a kulturních znaků, ovlivnění dálkových pohledů Významně ovlivněné mohou být v určitých případech následující charakteristiky: Ovzduší a voda, hluk znečišťování ovzduší a vod a zatěţování hlukem můţe - nemusí být významné v případě parkovišť a výrobních ploch, v současné době nejsou podrobnější informace o intenzitě moţných vlivů 4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI Hlavními problémy a jevy ţivotního prostředí Karlovarského kraje ovlivněnými uplatněním územního plánu, jsou: Využívání kvalitních zemědělských půd pro zástavbu - negativní ovlivnění vzhledem k záboru vyuţitelných zemědělských půd včetně chráněných půd (II. třída ochrany) Snižování biologické rozmanitosti a ekologické stability krajiny - negativní ovlivnění vzhledem k umísťování aktivit do přírodně hodnotných území Uplatněním územně plánovací dokumentace nebude přímo zasaţeno ţádné zvláště chráněné území ani památný strom. Posuzovaný návrh nemá dle samostatného posouzení významný negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. 10

5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VA- RIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Výběr vhodného systému hodnocení územně plánovací dokumentace je poměrně nesnadnou záleţitostí související s extrémní rozdílností jednotlivých dokumentací. Zpracovatel vybral jako nejvhodnější a pro veřejnost nejpochopitelnější systém relativních jednotek (systém rating). Systém spočívá v tom, ţe kaţdému očekávanému vlivu je přiřazena číselná hodnota podle předem stanovených kritérií. Vzhledem k hlavnímu smyslu vyhodnocení (posoudit vhodnost a přijatelnost návrhů) byly systémem rating posuzovány pouze negativní vlivy. Pozitivní vlivy nevyţadují ve fázi územního plánu korekce nebo jsou velmi významné v oblastech, které nejsou vyhodnotitelné v rámci ţivotního prostředí (ekonomický rozvoj obce, zaměstnanost). Pro posouzení vlivů byla zpracovatelem zvolena pětibodová stupnice tříbodové stupnice jsou pro posouzení příliš hrubé a jemnější stupnice nejsou vhodné kvůli příliš velkým neurčitostem. STUPNICE PRO POSOUZENÍ VLIVŮ SYSTÉM RATING: -1 velmi mírně nepříznivý vliv -2 mírně nepříznivý vliv -3 středně nepříznivý vliv -4 výrazně nepříznivý vliv -5 velmi výrazně nepříznivý vliv Kritéria pro zařazení vlivu do určitého stupně byla zpracována tak, aby bylo v maximální míře omezeno subjektivní vnímání a posuzování vlivů. Soubor kritérií zahrnuje všechny základní vlivy na sloţky ţivotního prostředí ovzduší, vodu, půdu a území, přírodu, krajinu a širší vlivy. Do hodnocení nejsou zařazeny vlivy, nedotýkající se ţádného návrhu (např. vliv na horninové prostředí), a vlivy, které v současné fázi nelze objektivně ohodnotit a jejich hodnocení by bylo jen spekulativní (např. vlivy na veřejné zdraví jsou obsaţeny ve vlivech na ovzduší, vodu a v širších vlivech). U návrhů hodnocených v blocích se do rating tabulky udává nejhorší dosaţená hodnota. Tímto systémem nejsou posuzovány záměry, které jiţ prošly jiným hodnocením (např. procesem EIA) a pro něţ je znám výsledek tohoto hodnocení. SOUBOR KRITÉRIÍ PRO HODNOCENÍ VLIVŮ Vlivy na ovzduší a klima 0 bez vlivů -1 vlivy jednotlivých vytápěných objektů 11

-2 soustředění jednotlivých vytápěných objektů, zastavěná a zpevněná plocha 1 ha -3 plošně rozsáhlé objekty s moţnými vlivy technologie, zastavěná a zpevněná plocha 2 ha, vlivy studených startů vozidel -4 plošně rozsáhlé objekty s předpokládanými vlivy technologie, zastavěná a zpevněná plocha 2 ha -5 plošně rozsáhlé objekty s předpokládanými vlivy technologie, zastavěná a zpevněná plocha 10 ha Vlivy na reţim a kvalitu povrchových a podzemních vod 0 bez vlivů -1 jednotlivé objekty na místě stávajícího vsakování dešťových vod -2 soustředění jednotlivých objektů na místě stávajícího vsakování dešťových vod, moţnost vzniku technologických odpadních vod, moţnost znečišťování dešťových vod, činnosti sniţující nepravidelně průtoky vodních toků s vracením vody do oběhu -3 plošně rozsáhlé objekty, moţnost vzniku technologických odpadních vod, moţnost znečišťování dešťových vod, činnosti sniţující nepravidelně průtoky vodních toků se spotřebou vody; zásahy do vodního reţimu (odvodnění apod.) místně omezené -4 plošně rozsáhlé objekty, vznik technologických odpadních vod, znečišťování dešťových vod, činnosti sniţující dlouhodobě průtoky vodních toků s vracením vody do oběhu; zásahy do vodního reţimu (odvodnění apod.) na rozsáhlých územích -5 plošně rozsáhlé objekty, zastavěná a zpevněná plocha 10 ha, vznik technologických odpadních vod, znečišťování dešťových vod, činnosti sniţující dlouhodobě průtoky vodních toků se spotřebou vody Vlivy na půdu a území 0 bez vlivů -1 zábor ostatních ploch 1 ha, zábor ZPF nebo odlesnění 0,9 ha -2 zábor ZPF 1 ha, nevyuţívané nebo udrţované, odlesnění 1 ha na přírodní plochu -3 zábor ZPF 1 ha, produkčně vyuţívané, III. třída ochrany ZPF 1 ha, odlesnění 1 ha na zpevněnou nebo zastavěnou plochu nebo odlesnění izolované plochy -4 zábor ZPF 5 ha, I. a II. třída ochrany ZPF nebo jinak vzácné a cenné půdy 1 ha, odlesnění 5 ha -5 zábor ZPF 5 ha, produkčně vyuţívané, se vzácnými nebo jinak cennými půdními typy či druhy, odlesnění 10 ha nebo odlesnění 5 ha na nepříznivých stanovištích Souhrn vlivů na přírodu Vlivy na fragmentaci krajiny 0 plocha obklopena z více neţ 50 % stávající zástavbou či komunikacemi -1 plocha obklopena z méně neţ 50 % stávající zástavbou či komunikacemi, nedělí nebo neizoluje přírodní prvky 12

-2 plocha obklopena z méně neţ 50 % stávající zástavbou či komunikacemi, dělí nebo izoluje přírodní prvky -3 plocha je ve volné krajině, nedělí nebo neizoluje přírodní prvky -4 plocha je ve volné krajině, dělí nebo izoluje přírodní prvky -5 plocha je ve volné krajině, tvoří bariéru s rozměry delšími neţ 1 km Vlivy na biotopy, rostlinné a ţivočišné druhy 0 bez vlivů -1 zásah do biotopů umělých, druhově chudých -2 zásah do biotopů umělých, druhově bohatších; moţnost zasaţení přilehlých přírodních biotopů -3 zásah do biotopů přírodních, druhově chudších; moţnost poškození rostlinných a ţivočišných druhů na souvislé ploše 2 ha -4 zásah do biotopů přírodních, druhově bohatších -5 zásah do biotopů přírodních, se vzácnými nebo zvláště chráněnými druhy Vlivy na ekologickou stabilitu 0 poškození ploch ekologicky bezvýznamných -1 poškození ploch ekologicky málo významných, bez perspektivy nebo s velmi vzdálenou perspektivou zvýšení ekologické stability -2 poškození ploch ekologicky málo významných, s perspektivou zvýšení ekologické stability -3 poškození ploch ekologicky středně významných, bez perspektivy nebo s velmi vzdálenou perspektivou zvýšení ekologické stability -4 poškození ploch ekologicky středně významných, s perspektivou zvýšení ekologické stability -5 poškození ploch ekologicky významných Vlivy na územní systémy ekologické stability 0 bez vlivů -1 bez kontaktu s prvkem ÚSES, ale s moţností nepřímého ohroţení -2 v kontaktu s prvkem ÚSES, moţnost přímého i nepřímého ohroţení -3 zásah prvku ÚSES nepřesahující 50 % plochy (u biokoridoru šířky) prvku, bez zásahu do jádrového či jinak cenného území -4 zásah prvku ÚSES přesahující 50 % plochy (u biokoridoru šířky) prvku nebo zásah do jádrového či jinak cenného území -5 likvidace prvku ÚSES 13

Vlivy na významné krajinné prvky 0 bez vlivů -1 bez kontaktu s VKP, ale s moţností nepřímého ohroţení -2 v kontaktu s VKP, moţnost přímého i nepřímého ohroţení -3 zásah VKP nepřesahující 50 % plochy prvku, bez zásahu do jádrového či jinak cenného území -4 zásah VKP přesahující 50 % plochy prvku nebo zásah do jádrového či jinak cenného území -5 likvidace prvku Vlivy na krajinný ráz 0 bez narušení krajinného rázu -1 v kontaktu nebo těsné blízkosti stávajících přírodních nebo kulturních krajinných znaků, bez projevu v dálkových pohledech -2 dílčí zakrytí dominantních míst nebo narušení stávajících přírodních nebo kulturních krajinných znaků z méně neţ 25 %, místní narušení dálkových pohledů bez změny krajinného obrazu -3 částečné zakrytí nebo poškození dominantních míst nebo krajinných znaků z méně neţ 50 %, místní narušení dálkových pohledů bez změny krajinného obrazu -4 zakrytí nebo poškození dominantních míst nebo krajinných znaků z více neţ 50 %, výrazné narušení dálkových pohledů se změnou krajinného obrazu -5 úplné zakrytí nebo zničení dominantních míst nebo krajinných znaků, zásadní narušení dálkových pohledů s úplnou změnou krajinného obrazu Vlivy na geologické, paleontologické a geomorfologické lokality 0 bez vlivů -1 bez kontaktu s lokalitou, ale s moţností nepřímého ohroţení -2 v kontaktu s lokalitou, moţnost přímého i nepřímého ohroţení -3 zásah lokality nepřesahující 50 % plochy, bez zásahu do jádrového či jinak cenného území -4 zásah lokality přesahující 50 % plochy nebo zásah do jádrového či jinak cenného území -5 likvidace lokality Vlivy na přírodní parky 0 bez vlivů -1 v kontaktu s územím, moţnost přímého i nepřímého ohroţení -2 zásah území nepřesahující 10 % plochy, bez zásahu do jádrového či jinak cenného území 14

-3 zásah území nepřesahující 50 % plochy, bez zásahu do jádrového či jinak cenného území -4 zásah území přesahující 50 % plochy nebo zásah do jádrového či jinak cenného území -5 likvidace přírodního parku Vlivy širšího dosahu 0 bez vlivů -1 zátěţ způsobuje téměř výhradně osobní doprava -2 zátěţ způsobuje převáţně osobní doprava v kombinaci s lehkou nákladní dopravou -3 zátěţ způsobuje osobní a lehká nákladní doprava, moţnost vlivu technologií, vznik bariérového efektu, zatěţování přírodně cenných území; moţnost vyvolání nebezpečných jevů (povodní, poţárů, eroze, sesuvů, apod.) místně omezených -4 zátěţ způsobuje těţká nákladní doprava, předpoklad vlivu technologií; moţnost vyvolání nebezpečných jevů (povodní, poţárů, eroze, sesuvů, apod.) na rozsáhlých územích -5 zátěţ způsobuje těţká nákladní doprava, předpoklad průjezdu přes centrum obce nebo obytné a rekreační lokality, předpoklad vlivu technologií KOMENTÁŘ Vlivy na ovzduší a klima Vlivy na ovzduší sledují předpokládaný rozsah vytápění a moţnosti znečišťování ovzduší vlivem technologií nebo soustředěného výskytu studených startů vozidel, vlivy na klima sledují předpokládaný rozsah zastavěných a zpevněných ploch. Hodnotí se jen vlivy vznikající přímo na místě, emise z dopravy jsou zařazeny do vlivů širšího dosahu. Vlivy na vodu Nehodnotí se vznik splaškových vod, jejichţ likvidace je technicky snadno řešitelná. Hodnoceny jsou technologické odpadní vody vzhledem k očekávaným sloţitějším způsobům jejich čištění. Ovlivnění reţimu vod se hodnotí podle očekávaného rozsahu zástavby jde o místa, kde v současné době probíhá vsakování dešťové vody a tento stav bude narušen. Dále se sleduje i odběr vody a jeho charakter (trvání, spotřeba vody nebo vracení vody do oběhu např. ve formě technického sněhu). Vlivy na půdu a území Hodnotí se nejprve plocha záboru půdy a následně u zemědělské půdy způsob jejího vyuţívání. Jako nejmenší ztráta se hodnotí zábor nevyuţívané nebo jen udrţované zemědělské půdy, která neslouţí k zemědělské produkci. Významnými ztrátami jsou potom zábory produkčně vyuţívané nebo vyuţitelné půdy, zábory půd I. a II. třídy ochrany a zábory půd se vzácnými charakteristikami. U odlesnění se sleduje hlavně rozsah, kromě rozsahu dále i charakter a umístění odlesněných ploch. 15

Souhrn vlivů na přírodu a krajinu Vlivy na fragmentaci krajiny Sleduje se nejprve návaznost na stávající zástavbu a komunikace, tím se hodnotí, nakolik záměr expanduje do volné krajiny. Dále se sleduje rozdělování do té doby souvislých přírodních prvků (ploch nebo linií) a vytváření bariér mezi nimi. Přírodními liniovými prvky se rozumí např. meze, vodní toky, stromořadí, pásy křovin, za přírodní plochy se povaţují lesy, louky a pastviny, vodní plochy a mokřady, nálety dřevin, travnatá lada. Vlivy na biotopy, rostlinné a ţivočišné druhy Sledují se biotopy rozdělené na umělé a přírodní. Za umělé se povaţují pole, intenzivní louky a pastviny, lesní monokultury, plochy zeleně v sídlech, vodní toky a plochy se zpevněnými břehy. Přírodními biotopy jsou extenzivní a kulturní louky a pastviny, lada, lesy a rozptýlená zeleň s převahou původních dřevin, porosty křovin, vodní toky a plochy bez zpevněných břehů, skály, sutě, mokřady. K rozšíření rostlinných a ţivočišných druhů nejsou v rámci tak rozsáhlého území k dispozici podrobnější podklady, proto byly jednotlivé lokality rozděleny jen na druhově chudší a bohatší. U moţnosti poškození rostlinných a ţivočišných druhů se jedná o planě rostoucí a volně ţijící druhy mimo oblasti nahodilého výskytu - nehodnotí se stávající zástavba a intenzivně vyuţívané zemědělské pozemky. Vlivy na ekologickou stabilitu Ekologický význam jednotlivých ploch byl určen dle metodiky vymezování ÚSES pomocí standardní stupnice, kde stupeň 0 znamená plochy zcela nestabilní (např. zpevněné) a 5 označuje plochy nejstabilnější (např. rašeliniště). Pro zjednodušení a lepší vysvětlení pro veřejnost byly pouţity termíny plochy ekologicky bezvýznamné, málo a středně významné a významné. Vzhledem k tomu, ţe ekologická stabilita se můţe v čase rychle měnit, je do hodnocení agregováno i časové hledisko sleduje se moţnost a pravděpodobnost zvýšení ekologické stability v případě, ţe by se způsob vyuţívání nebo nevyuţívání plochy nezměnil. Vlivy na územní systém ekologické stability Sleduje se moţnost ohroţení prvků ÚSES zvnějšku a intenzita případného přímého zásahu, kde se hodnotí rozsah zasaţeného území a ohroţení funkce prvku (zasaţení jádrového území). Vlivy na významné krajinné prvky Hodnotí se stejným způsobem jako vlivy na ÚSES. Vlivy na krajinný ráz Hodnocení vlivů na krajinný ráz je obecně obtíţně uchopitelnou disciplínou, dokladem toho je i existence a vytváření četných metodických návodů a postupů. Pro posouzení dotčených lokalit není zcela vhodný ţádný stávající postup. Problematické je hodnocení estetických hodnot jako vysoce subjektivní záleţitost. Extrémně subjektivní by dále bylo i hodnocení vlivů nové zástavby, o níţ mnoho nevíme ( má větší hodnotu stávající louka nebo horská chata? ). 16

Z výše uvedených důvodů bylo hodnocení upraveno tak, aby byly co nejvíce eliminovány subjektivní náhledy. Hodnotí se vlivy na dominantní místa, stávající přírodní a kulturní krajinné znaky a narušení dálkových pohledů. Dominantním místem přírodního charakteru je např. hřbet Hradiště, Šibeniční vrch a Vysoký kámen. Přírodními krajinnými znaky jsou lesy, louky a pastviny, vodní toky s přírodě blízkým charakterem, mokřady, rozptýlená zeleň, skály a sutě. Kulturními krajinnými znaky jsou kromě památek a historických míst i tradiční zástavba místa nebo krajinné úpravy (historické cesty, pomníky, kříţe). U dominantních míst a krajinných znaků se hodnotí stupeň zakrytí, poškození nebo zničení. Ovlivnění dálkových pohledů se hodnotí podle rozsahu zakryté krajiny (která uţ po výstavbě nebude viditelná) a podle intenzity změny krajinného obrazu. Krajinným obrazem je vlastně charakter viditelné části krajiny. Příklad změny krajinného obrazu: nezastavěná zemědělská krajina se můţe změnit na krajinu průmyslovou, městskou apod. u krajinného obrazu se zjednodušeně sleduje, kolik zůstane z původní krajiny. Vlivy na geologické, paleontologické a geomorfologické lokality Hodnotí se stejným způsobem jako vlivy na ÚSES. Vlivy širšího dosahu Tyto vlivy jsou zaměřeny na ovlivnění širšího území obce, a to především na zatěţování emisemi a hlukem z dopravy a technologií. Hodnotí se očekávaný převaţující způsob silniční dopravy (osobní, lehká a těţká nákladní) a u těţké nákladní se posuzují i předpokládané hlavní směry příjezdů ve vztahu k centru obce a hlavním obytným a rekreačním územím. Dále se hodnotí, zda je záměr rizikový pro okolí (např. z hlediska vzniku poţárů a jiných nebezpečných jevů) a zda nepřináší zátěţ do přírodně cenných území. VÝSLEDKY Základním výsledkem rating systému je tabulka, kde kaţdý dílčí návrh nebo soubor návrhů má přiřazeno bodové hodnocení podle výše uvedených kritérií. Jednotlivé stupně jsou interpretovány takto: Stupně -1 a -2 indikují obvyklé vlivy, kterým se není třeba dále věnovat tzv. standardní záměry. Stupeň -3 upozorňuje na situaci, kdy výsledná podoba záměrů můţe vyţadovat dílčí úpravy nebo podrobnější šetření, pro něţ není v současné fázi dostatek informací (např. proces EIA) tzv. potenciálně problémové záměry. Stupně -4 a -5 ukazují na záměry, které lze doporučit jen za určitých podmínek nebo v případě zásadních vlivů je nelze doporučit vůbec tzv. problémové záměry. Návrhy nebo soubory návrhů (standardní záměry), které dosáhly u všech vlivů pouze stupňů -1 a -2, se dále nesledují. V těchto případech jde o běţné vlivy objevující se u kaţdé nové činnosti, pro jejichţ posuzování není proces SEA určen. Tyto změny se proto povaţují za přijatelné v té podobě, v které byly uvedeny v návrhu územního plánu. 17

U ostatních se dále posuzuje význam jednotlivých vlivů v celkovém kontextu, zda jsou vlivy technicky či jinak řešitelné, jaké jsou moţnosti jejich kompenzace, jaká jsou vyjádření příslušných orgánů apod. Konečným výsledkem hodnocení je výrok ve smyslu A) návrh nebo soubor návrhů se povaţuje za akceptovatelný v rozsahu dle návrhu územního plánu při splnění případně navrhovaných podmínek nebo opatření B) návrh nebo soubor návrhů není v plném rozsahu dle návrhu územního plánu akceptovatelný, pro jeho akceptování se povaţuje za nutné provést navrhovanou úpravu C) návrh nebo soubor návrhů není v navrţené podobě akceptovatelný a navrhuje se jeho vypuštění nebo přesunutí HODNOCENÍ DŘÍVE SCHVÁLENÝCH NÁVRHŮ Dle dosavadního náhledu bylo bráno v potaz, zda posuzované plochy byly nově navrţené či převzaté z původního územního plánu. Před zpracováním tohoto dokumentu jsem obdrţel odpověď z Ministerstva ţivotního prostředí (Ing. Jan Hejhal, Odbor posuzování vlivů na ţivotní prostředí a integrované prevence): Je třeba rozlišit, zda se jedná o pořízení nového územního plánu, který "do sebe" převezme plochy z původního územního plánu a v rámci něhoţ jsou dále navrhovány další nové plochy k projednání. V tomto případě se jedná o nové pořízení územního plánu a tedy v takovém případě není podstatné, zda v původním územním plánu jiţ byly nějaké plochy schváleny, SEA jiţ někdy v minulosti proběhla a s jakým výsledkem či SEA neproběhla vůbec. Pokud krajský úřad shledá důvodnost provedení SEA a vydá stanovisko dotčeného orgánu k zadání územního plánu v tomto smyslu, pořizovatel jej musí respektovat (zajistí tedy vypracování SEA) nebo vyvolat rozpor. Vyhodnocují se tedy všechny plochy, koridory (viz dikce 10i z. č. 100/2001 Sb. a příloha z. č. 183/2006 Sb.), které krajský úřad vyhodnotit poţaduje (tedy včetně těch, které byly v původním územním plánu schváleny). Ve vztahu k obdrţené odpovědi se ke všem návrhům ÚP přistupuje stejně bez ohledu na jejich původ. VÝSLEDKY HODNOCENÍ V návrhu územního plánu je předloţena pouze jedna varianta, jejíţ předpokládané vlivy jsou předmětem posouzení. Kompletní rating tabulka je zařazena jako příloha tohoto vyhodnocení. Jako standardní záměry bez nutnosti dalšího hodnocení byly systémem rating zjištěny záměry BO - Sk, BO - M, BO - L, BO - Če, BO - P, BO - Ká, R - Sk a NS 1. Ostatní spadají do kategorie potenciálně problémových a problémových záměrů. Návrh územního plánu aţ na několik rozsáhlejších záměrů, u nichţ bylo nutno navrhnout zmenšení, je celkově šetrný a odpovědný ke sloţkám ţivotního prostředí. 18

hodnocení pro potenciálně problémové a problémové návrhy BO - K Silně negativně jsou hodnoceny pouze vlivy na půdu a území (celkový zábor ZPF přesahující 5 ha). Celkově je ale třeba říci, ţe rozmístění jednotlivých ploch je poměrně logické v návaznosti na stávající strukturu sídla, takţe negativní vlivy lze akceptovat. Obhospodařování navazujícího území nebude omezeno. Při záboru půd lze dle názoru zpracovatele SEA zohlednit polohu navrhovaných lokalit mimo produkční zemědělské oblasti. Návrhy se pokládají za akceptovatelné v rozsahu dle návrhu územního plánu. BO - TZH Negativně jsou hodnoceny pouze vlivy na biotopy, rostlinné a ţivočišné druhy. Vlivy vyplývají ze zásahu přírodních biotopů - různých typů luk. Vzhledem k velikosti zásahů ve vztahu k rozsahu a struktuře luk v okolním území se vlivy povaţují za přijatelné. Návrhy se pokládají za akceptovatelné v rozsahu dle návrhu územního plánu. BO - Kr Negativně jsou hodnoceny pouze vlivy na biotopy, rostlinné a ţivočišné druhy. Jde o stejný typ a rozsah vlivů jako v předchozím případě. Návrhy se pokládají za akceptovatelné v rozsahu dle návrhu územního plánu. BO - Z Negativně velmi silně jsou hodnoceny vlivy na půdu a území, fragmentaci krajiny a krajinný ráz, negativně vlivy na vodu, biotopy a širší vlivy (zatěţování přírodně cenných území). Plocha je situována ve volné krajině s minimální zástavbou. Hlavní zátěţí je vytvoření souvislé urbanizované bariéry v krajině delší neţ 1 km a úplné rozbití krajinného obrazu vrchovinné zemědělské krajiny s rozptýleným osídlením. Rozsah souvislé zástavby se vymyká měřítkům stávající krajiny - stačí srovnat rozsah navrhované zástavby s velikostí sídel v okolí. Závaţný je rovněţ zábor zemědělské půdy - největší souvislý zábor na celém území města. Relativně podruţné jsou v tomto případě vlivy na biotopy (pás vlhkých pcháčových luk) a na vodu (změna odtokových poměrů, částečně řešitelná v dalších stupních přípravy záměru). Původně měl záměr ještě výrazný negativní vliv na ÚSES (kolize s regionálním biocentrem č. 10 103), toto bylo ještě před zařazením do návrhu územního plánu vyřešeno. Jde celkově o zásah extrémního rozsahu značně měnící charakteristiky dotčeného území, pro své krajinné hodnoty vymezeného jako součást přírodního parku Leopoldovy Hamry. 19

Návrh není v plném rozsahu dle návrhu územního plánu akceptovatelný, pro jeho akceptování se povaţuje za nutné provést navrhované úpravy: navrhovaný zábor ZPF zmenšit - vypustit plochu BI 74 (III. a IV. třída ochrany ZPF) nebo jinou plochu obdobného rozsahu a kvality. Přesné vymezení určí zpracovatel územního plánu. lokalita bude rozdělena dvěma pásy přírodních ploch (NP) šířky min. 80 m zhruba severojiţního směru vybíhajícími z lesního porostu severně lokality; jeden bude přibliţně směřovat k ploše ZV 5, druhý bude přibliţně od plochy ZV 4 směřovat k ploše OS 4. Na jiţním okraji se pásy spojí s lesním porostem nebo s nelesními porosty dřevin. Pásy budou tvořeny nepravidelnými porosty dřevin bez jakýchkoliv staveb. Přesné vymezení a tvar určí zpracovatel územního plánu. Zdůvodnění: návrh zasahuje rozsáhlou plochou ZPF a krajinářsky cenného území, kam vnáší řadu rušivých prvků. Vypuštěním části plochy budou negativní vlivy na ZPF zčásti eliminovány. Zemědělská produkce z dotčených ploch není v rámci kraje podstatná, půd podobných charakteristik je v okolním území dostatek. V případě vypuštění plochy BI 74 nedojde dále k zásahu do přírodních lučních biotopů a nebude zastavěno mělké úţlabí soustřeďující odtok vody. K omezení vlivů na fragmentaci krajiny a krajinný ráz slouţí pásy přírodních ploch propojující přírodní prvky severně a jiţně od lokality a rozdělující jedno obrovské sídlo na tři menší alespoň se přibliţující velikosti stávajících sídel v širším okolí. Vymezení jako přírodní plochy je nezbytné, plochy veřejných prostranství - zeleně (ZV) mohou být dle regulativů zastavěny aţ z 20 % a nevznikla by tak optická bariéra mezi jednotlivými částmi. Šířky pásů vycházejí z potřeby vytvořit v krajině přirozeně působící struktury (remízky, pásy křovin typu mezí, stromořadí apod.), úzké pásy by působily dojmem izolační zeleně bez pozitivního vlivu na krajinu. Někdy se dokonce uvádí, ţe pro oddělující pásy je potřeba alespoň 100-150 m, aby se plně projevila jejich schopnost působit jako pozitivní vizuální prvek i přírodní koridor. Obytné areály tohoto typu nejsou krajině kolem Kraslic vlastní, regulace jejich charakteristik je dle názoru zpracovatele SEA nezbytná. Zmenšením a rozdělením navrhované kompaktní lokality se mohou negativní vlivy vejít do přijatelného rámce. BO - Sn Negativně jsou hodnoceny vlivy na půdu a území, biotopy, ekologickou stabilitu a krajinný ráz. Vlivy jednotlivých ploch se povaţují za akceptovatelné s výjimkou plochy SV 5. Tato plocha se sice vyhýbá ZPF I. třídy ochrany, ale zasahuje půdu III. třídy ochrany na stejných pozemcích - rozhraní není v terénu vůbec patrné a hranice rozvojové plochy je zde vedena zcela účelově. Plocha v severní části vytváří zub vybíhající nelogicky do volné krajiny a omezuje tak zároveň působení biocentra č. 14. Návrhy se pokládají za akceptovatelné v rozsahu dle návrhu územního plánu s výjimkou plochy SV 5. U plochy SV 5 se povaţuje za nutné provést navrhovanou úpravu: zmenšit plochu tak, aby nezasahovala p. p. č. 533/4, 533/1 a 533/3 20

Zdůvodnění: navrhované posunutí omezí negativní vlivy na ZPF a plocha bude více navazovat na stávající zástavbu, coţ eliminuje negativní krajinářské působení severního zubu. Plocha nebude hraničit s biocentrem a nedojde tak k vlivům na ekologickou stabilitu území. BO - Či Negativně jsou hodnoceny vlivy na biotopy, ekologickou stabilitu a krajinný ráz. Ve vztahu k velikosti a poloze ploch není nutné v rámci územního plánu přijímat ţádná opatření. Návrhy se pokládají za akceptovatelné v rozsahu dle návrhu územního plánu. BO - Ko Negativně jsou hodnoceny vlivy na biotopy a ekologickou stabilitu. Ve vztahu k velikosti a poloze ploch není nutné v rámci územního plánu přijímat ţádná opatření. Návrhy se pokládají za akceptovatelné v rozsahu dle návrhu územního plánu. BO - V Negativně jsou hodnoceny vlivy na biotopy, ekologickou stabilitu a ÚSES (kvůli ploše SV 11). Plocha zasahuje do těsné blízkosti potoka Zadní Liboc do ekologicky stabilního území s přírodními biotopy, mozaikou vlhkých pcháčových luk a jasanovo olšových luhů. Záměr můţe dílčím způsobem (zejména v jiţní části) narušit přírodní charakteristiky místního biokoridoru č. 21. Návrh není v plném rozsahu dle návrhu územního plánu akceptovatelný, pro jeho akceptování se povaţuje za nutné provést navrhovanou úpravu: plochu SV 11 zmenšit v části při potoce tak, aby podél potoka na pravém břehu zůstal po celé délce volný pás šířky 20 m Zdůvodnění: odsunutím návrhu od potoka bude zachován ekologicky stabilizační nepřerušený pás po jeho břehu, který zajišťuje funkčnost místního biokoridoru. Zjištěné negativní vlivy tím budou odstraněny. R - K Negativní hodnocení vyplývá z plochy RZ 1, ostatní lokality jsou bezkonfliktní. Negativně silně jsou hodnoceny vlivy na biotopy, ekologickou stabilitu a ÚSES, negativně vlivy na VKP a geomorfologickou lokalitu. Plocha zabírá údolní nivu dosud nezastavěnou (VKP ex lege a geomorfologická lokalita niva mezi horskými hřbety). Za závaţný vliv se povaţuje kumulace vlivu se sousední plochou VS 1, spolu zaberou v některých úsecích téměř celé dno údolí. Plocha zasahuje biotopy, které mají tvořit kostru ekologické stability (luţní porosty, 21

přerušené na dlouhém úseku stávající zástavbou Kraslic). Jde o poslední ekologicky stabilizující prostor při řece před zástavbou. Územím prochází regionální biokoridor č. 20 108, navrhovaná plocha jej místy zuţuje aţ na 20 m, tj. na 50 % minimálního závazného šířkového parametru. Negativní vlivy plochy RZ 1 v kumulaci s plochou VS 1 nejsou řešitelné pouhým zmenšením plochy. Zachování alespoň části volného dna údolí Svatavy nad zástavbou Kraslic se pokládá za natolik významné, ţe není přípustná existence obou ploch současně (viz text k ploše VS 1). Návrh není v plném rozsahu dle návrhu územního plánu akceptovatelný, pro jeho akceptování se povaţuje za nutné provést navrhovanou úpravu: vypustit plochu RZ 1 z územního plánu úplně nebo zmenšit plochu VS 1 ve prospěch RZ Zdůvodnění: vypuštěním plochy nedojde k významné denaturalizaci posledního rozsáhlejšího dosud volného území při Svatavě před vtokem do městské zástavby. Území by mělo slouţit jako ekologická cézura mezi zástavbou Kraslic a Hraničné s Klingenthalem. Vlivy nelze posuzovat samostatně, ale jen ve spojení s plochou SV 1. R - Sn Negativní hodnocení vyplývá z plochy RH 2. Negativně silně jsou hodnoceny vlivy na půdu a území, ekologickou stabilitu a krajinný ráz, negativně vlivy na biotopy (mozaika luk a spontánních dřevinných porostů). Plocha je situována více neţ třemi ha na zemědělské půdě II. třídě ochrany, část při silnici zase zasahuje přírodní biotopy. Rozsáhlá souvislá plocha v exponované poloze na hřbetu nad údolím výrazně narušuje krajinný ráz, nerespektuje měřítko okolních krajinných prvků. Vymezené území na rozdíl od jiných rozvojových ploch nerespektuje poţadavek nezasahovat bez váţného důvodu půdy vysoce chráněné a jen podmíněně odnímatelné. Návrh není v plném rozsahu dle návrhu územního plánu akceptovatelný, pro jeho akceptování se povaţuje za nutné provést navrhovanou úpravu: plochu RH 2 buď vypustit z návrhu územního úplně (optimální řešení), nebo jí omezit jen na p. p. č. 715/2 Zdůvodnění: návrh devastuje poměrně rozsáhlou plochou chráněných půd II. třídy ochrany, zásah takového rozsahu nelze přijmout. Návrh nepředstavuje ţádný veřejný zájem opravňující posoudit jej jako akceptovatelný. Vypuštěním nebo výrazným omezením plochy budou zároveň eliminovány neţádoucí zásahy do krajinného rázu. Zmenšená plocha nebude vyčnívat do volné krajiny a bude logicky ohraničena. Vypuštění severního cípu (p. p. č. 715/3) bude mít kromě pozitivního vlivu na krajinu i příznivý dopad z hlediska zachování částí dotčených biotopů. 22

DS-p - K, DS-p - Sn Negativně jsou hodnoceny pouze vlivy na ovzduší a klima. Vlivy jsou vzhledem k velikosti navrhovaných ploch v rámci územního plánu akceptovatelné a lze je řešit aţ následně. Návrhy se pokládají za akceptovatelné v rozsahu dle návrhu územního plánu. OK - H Negativně jsou hodnoceny pouze širší vlivy, hodnocení vyplývá z předběţné opatrnosti (moţnost dopravní zátěţe?). V rámci územního plánu se nenavrhují ţádná opatření, případné vlivy lze řešit aţ v dalších fázích přípravy záměru. Návrh se pokládá za akceptovatelný v rozsahu dle návrhu územního plánu. OS-l 1 Negativně jsou hodnoceny vlivy na biotopy, ekologickou stabilitu a širší vztahy (zatěţování přírodně cenných území). Areál pro cyklokros v území jiţ existuje a vlivy tedy vyplývají z jeho zřízení. Návrh se pokládá za akceptovatelný v rozsahu dle návrhu územního plánu. OS-z 1 Negativně jsou hodnoceny vlivy na fragmentaci krajiny, biotopy, ekologickou stabilitu, ÚSES (regionální biocentrum č. 1177), VKP (les) a vlivy širšího dosahu (zatěţování přírodně cenných území). Vlivy vyplývají z toho, ţe na území města zasahuje část lyţařského areálu Stříbrná, posuzovaného jiţ procesem EIA. V rámci územního plánu jde tedy o akceptování jiţ odsouhlaseného záměru. Návrh se pokládá za akceptovatelný v rozsahu dle návrhu územního plánu. OS-g 1 Negativně silně jsou hodnoceny vlivy na půdu a území, negativně vlivy na vodu a fragmentaci krajiny. U zásahu do ZPF nejde u golfového hřiště o definitivní ztrátu, vliv se proto povaţuje za přijatelný. Ostatní vlivy jsou řešitelné následně. 23

Návrh se pokládá za akceptovatelný v rozsahu dle návrhu územního plánu. VZ 1 Negativně silně jsou hodnoceny vlivy na vodu, negativně vlivy na ovzduší a širší vlivy. Hodnocení je dáno charakterem plochy, zemědělskou výrobou. V rámci územního plánu se nenavrhují ţádná opatření, plocha je v dané lokalitě situována v nejlepším moţném místě. Ostatní vlivy lze řešit technickými opatřeními aţ v dalších fázích přípravy záměru. Návrh se pokládá za akceptovatelný v rozsahu dle návrhu územního plánu. VS 1 Negativně jsou hodnoceny vlivy na ovzduší, vodu, biotopy, ekologickou stabilitu, VKP, geomorfologické lokality a širší vlivy. Hodnocení je dáno jednak charakterem plochy s moţnými vlivy technologií a dopravy, jednak polohou při řece Svatavě. Plocha zasahuje údolní nivu dosud nezastavěnou (VKP ex lege a geomorfologická lokalita niva mezi horskými hřbety). Za závaţný vliv se povaţuje kumulace vlivu se sousední plochou RZ 1, spolu zaberou v některých úsecích téměř celé dno údolí. Vlivy na biotopy a ekologickou stabilitu nemají v tomto kontextu aţ tak zásadní význam, plocha je vhodně přimknuta k silnici. Ostatní vlivy lze řešit technickými opatřeními aţ v dalších fázích přípravy záměru. Vlivy samotného záměru se pokládají za přijatelné, nedojde-li ke kumulaci s plochou RZ 1. Zachování obou ploch současně dle vymezení v územním plánu není dle názoru zpracovatele SEA akceptovatelné. Vzhledem k potřebě zachovat alespoň část dosud volného dna údolí bez denaturalizace je nutné v rámci územního plánu rozhodnout o vhodnější variantě - ponechat plochu VS 1 v navrţeném rozsahu a celou plochu RZ 1 vypustit, nebo plochu VS 1 zčásti omezit ve prospěch RZ 1. Obě varianty budou z hlediska vlivů na ţivotní prostředí přijatelné. Návrh se pokládá za akceptovatelný v rozsahu dle návrhu územního plánu. Bude zachován buď celý, nebo bude část věnována ve prospěch RZ. VS 2, VS 3, VS 4 Negativně jsou hodnoceny vlivy na ovzduší, vodu a širší vlivy. Hodnocení je dáno charakterem ploch s moţnými vlivy technologií a dopravy. Intenzita vlivů i vzhledem k velikosti ploch nebude taková, aby v rámci územního plánu musely být plochy upravovány. Vlivy lze řešit technickými opatřeními aţ v dalších fázích přípravy záměrů. Návrhy se pokládají za akceptovatelné v rozsahu dle návrhu územního plánu. 24