SWOT analýza dopravní infrastruktury MSK Zahraniční projekty VLC Materiálové toky Doplňkový průzkum
Co je Veřejné logistické centrum? Veřejné logistické centrum (VLC) je definováno jako ohraničený prostor, zahrnující všechny aktivity související s logistikou, uskutečňované různými provozovateli, jak v národních, tak i v mezinárodních logistických řetězcích.
Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP Private-Public Partnership) Je nejrozšířenější a nejúčinnější právní formou pro společnosti řídící veřejná logistická centra. Kapitál je vlastněn soukromými a veřejnými společníky v různých procentuálních podílech. Volba modelu PPP i spoluodpovědnost orgánů veřejné správy jsou spojeny s důvody financování, infrastruktury a plánování.
Sdružení a projekty veřejných logistických center v zahraničí EUROPLATFORMS Evropská asociace VLC Do asociace patří v současné době více než 40 VLC v Evropě, ze zemí: Dánsko, Francie, Německo, Řecko, Portugalsko, Španělsko, Maďarsko, Ukrajina. Deutsche GVZ-Gesellschaft mbh (DGG) Společnost je zastřešující organizací pro německá VLC. Ke členům DGG patří v Německu VLC: Lübeck, Rostock, Emsland, Bremen, Berlin, Frankfurt/O., Magdeburg, Rheine, Herne/Emscher, Kassel, Leipzig, Erfurt, a další. V Rakousku pak pod působnost DGG spadá VLC Graz. Projekt FV-2000 Projekt asociace EUROPLATFORMS FV-2000 byl spolufinancován Evropskou komisí ze 4. rámcového programu a zahrnoval případovou studii několika VLC s intermodálními terminály. Studie byla provedena v devíti zemích a 140 organizacích provádějících činnost uvnitř VLC vybavených intermodálními službami.
Terminál BILK Budapešť 4 překládkové koleje, délka 750 metrů, 1 odstavná kolej délka 50 metrů, 2 portálové jeřáby [700 m, 45 m, 42 t], 2 čelní ramenové vozy [Kalmar, 45 t], 1 kolej určená pro systém RO LA, Kapacita kontejnery 150 000 TEU/rok,
Železniční infrastruktura MSK SWOT analýza 16 14 Četnost 12 10 8 6 4 2 0 O5 T6 O8 W4 Kategorie O5 Vytvoření logistického centra pro nákladní dopravu s možností obsluhy příhraničních průmyslových oblastí Polska a Slovenska. T6 Rychlá změna ekonomické struktury v kraji ve prospěch moderních oborů s vysokou přidanou hodnotou. O8 Rozvoj spolupráce mezi jednotlivými druhy dopravy zaváděním systémů kombinované přepravy. W4 Zastaralá a zanedbaná infrastruktura tratí celostátních i regionálních. S silné stránky (strengths), O příležitosti (opportunities), W slabé stránky (weaknesses), T hrozby (threats).
Cargo letiště Mošnov SWOT analýza 18 16 14 Četnost 12 10 8 6 4 2 0 S5 S8 T8 T3 Kategorie S5 Stabilizace a rozvoj v oblasti letecké nákladní dopravy S8 Dobré výchozí předpoklady pro vybudování logistického centra T8 Nezájem státu o tvorbu příležitostí a zdrojů pro rozvoj regionálních letišť T3 Rozvoj konkurence, zejména na letištích v Brně, Katovicích a Krakově S silné stránky (strengths), O příležitosti (opportunities), W slabé stránky (weaknesses), T hrozby (threats).
Silniční infrastruktura MSK SWOT analýza 20 18 16 Četnost 14 12 10 8 6 4 2 0 S5 S2 S4 S6 O1 O8 Kategorie S5 Rozsah a propojení jednotlivých center S2 Návaznost pozemních komunikací na Evropskou síť S4 Dokončení rychlostní komunikace R48 S6 Blízkost železničního koridoru O1 Blízkost a zázemí centra regionu O8 Vytvoření logistických center v Moravskoslezském kraji S silné stránky (strengths), O příležitosti (opportunities), W slabé stránky (weaknesses), T hrozby (threats).
Analýza materiálových toků Export zboží z MSK do zemí EU za rok 2006 v [kg] Podíl (%) Frýdek - Místek 16,5 Karviná 6,0 Celní úřad Krnov 1,8 Mošnov 1,8 Opava 2,7 Ostrava 71,3 Export zboží z MSK do zemí EU
Analýza materiálových toků Export zboží z MSK do zemí EU Polsko podíl 34%, Slovensko podíl 28%, Německo podíl 13%, Rakousko podíl 1, Maďarsko podíl 5%.
Analýza materiálových toků XVII 1% XVIII XIX XX XXI I II 2% III XVI 2% V. nerostné produkty podíl 43%, IV 1 XV. potravinářský průmysl podíl 32%, XV 32% IV. kovy a výrobky z kovů podíl 1, XIV V 43% XIII 1% XII XI X 3% IX 2% VIII VI 3% VII 1% Podíly jednotlivých tříd zboží pro export z MSK do zemí EU
Analýza materiálových toků Import zboží ze zemí EU do MSK Polsko podíl 49%, Slovensko podíl 34%, Německo podíl 7%,
Analýza materiálových toků Import a export zboží MSK - země EU Polsko podíl 34%, Slovensko podíl 28%, Německo podíl 13%, Rakousko podíl 1, Maďarsko podíl 5%.
Analýza materiálových toků Export a import zboží z MSK mimo EU Východní Evropa podíl 39%, Rusko podíl 39%, Jihovýchodní Evropa podíl 1, Amerika podíl 4%, Asie podíl 4% Afrika podíl 1% Další 3 %
Doplňkový průzkum služby VLC Požadavky na služby VLC asi ano as i ne nev y jádřilo četnost 14 12 10 8 6 4 2 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 služba 1. Svoz a rozvoz kontejnerů po silnici nebo po železnici 2. Překládka kontejnerů a výměnných nástaveb 3. Deponování kontejnerů (skladování) 4. Opravy a kontrola kontejnerů 5. Pronájem a prodej kontejnerů 6. Úprava kontejnerů dle potřeb zákazníka 7. Celní služby 8. Skladování zboží 9. Instalace inletů do kontejnerů dle norem ISO 10. Překládka ze železničních vozů či kamionů do kontejnerů
Analýza materiálových toků - závěr Země EU: převažuje export z MSK (13 mil. tun zboží) nad importem zboží, (7 mil. t zboží). Lokality mimo EU: naopak převažuje import do MSK (5,5 mil. tun zboží) nad exportem (1,5 mil. tun zboží). Podíl oblastí v působnosti jednotlivých celních úřadů: tok zboží země EU: Ostrava 65%, Frýdek - Místek 2. tok zboží mimo země EU: Ostrava 54%, Frýdek - Místek 35%. V rámci toků zboží pro lokality mimo EU je značná nerovnováha mezi exportem a importem, import je značně vyšší. To může způsobit problémy s distribucí kontejnerů. Analýza materiálových toků prokazuje nutnost vybudování VLC na území MSK, co nejrychleji!
Děkujeme za pozornost