3 ŘÍZENÍ MODERNÍ BUDOVY SBĚRNICOVÝM SYSTÉMEM INELS 3.1 Úvod Studenti by se měli seznámit s funkcemi na přípravku charakterizující jednoduché inteligentní sběrnicový systém INELS firmy ELKO EP s.r.o.. Studenti se mají prakticky seznámit s inteligentními systémy a tím si rozšířit pole svých znalostí a působnosti. 3.2 Postup 1. STUDENT SI PODROBNĚ PŘEČTE POSTUP, ZADÁNÍ A MANUÁL, jinak pravděpodobnost na jeho úspěch je minimální! 2. Student přivede na jednotlivé svorky prvků dotyčného přípravku L, N a PE. Během zapojování přivedou přímo napájení na svítidla, čímž vyzkouší funkčnost žárovek. Poté zapojí vše podle Obr. 3-1. Následně připojí na oddělovací modul BPS2 02M napájení a připojí na sběrnici CIB řídící jednotku CU2 01M. Poté připojí aktory (stmívací a dva spínací aktory) na sběrnici CIB 1 a senzory (tlačítka a termostat) připojí na sběrnici CIB 2. 3. Studenti nechají zkontrolovat zapojení vyučujícím a vysvětlí veškeré popisky na jednotlivých prvcích inteligentního sběrnicového systému a zvlášť zdůrazní kontrolky oznamující stav poruchy nebo přetížení. Jako pomůcku mohou mít manuály od jednotlivých prvků INELS. 4. Studenti si propojí notebook nebo PC s řídící jednotkou prostřednictvím portu ethernet a následně se seznámí se softwarovým prostředí. Následně provedou naprogramování jednotlivých prvků podle zadání. 5. Studenti importují softwarovou výbavu do řídící jednotky a dle instrukcí vyučující otestují. Pozor na možnost poruchy nebo přetížení, v tom případě použijte STOP tlačítko. 6. Studenti si následně vypracují protokol a odevzdají ho dle vyhlášky nebo vyjádření garanta popřípadě vyučujícího. Vypracovaný protokol musí obsahovat schéma zapojení, které provedli studenti. Také musí být patrné zapojení přímo na přípravku (propojení jednotlivých svorek s dotyčnými prvky). Počet svorek a jejich uspořádání na jednotlivých prvcích inteligentního sběrnicového systému nemusí souhlasit s realitou, ale jejich označení ano. 1
3.3 Zadání funkcí senzorů Stisk horní části kolíbky charakterizuje zkratka UP, spodní části kolíbky charakterizuje zkratka DOWN, číslo za touto zkratkou znázorňuje číslo kolíbky na dotyčném přístroji. Přístup k tlačítkům provádějte dle Obr. 3-14 a k termostatu dle Obr. 3-15. Senzor Akce Ovládání Tlačítko WSB2 20 (jednonásobné tlačítko jedna kolíbka) Krátký stisk UP1 Krátký stisk DOWN1 Dlouhý stisknutí UP1 Plynulé rozsvícení obou svítidel na hodnotu 65% Plynulé zhasnutí obou svítidel Přímé ovládání (po dobu 1. držení se bude zvyšovat a po dobu 2. držení zmenšovat svítivost levého svítidla jedná se o funkci, student jí jen vybere) Dlouhý stisk DOWN1 Zastavení veškerých zvyšování nebo snižování intenzity svítidel (po zapůsobení této funkce se nemění intenzita svítivosti) Tlačítko WSB2 40 (dvojnásobné 2 kolíbky) tlačítko Krátký stisk UP1 Zapnout/vypnout posun žaluzií vzhůru Krátký stisk DOWN1 2 Zapnout/vypnout posun žaluzií dolů Pozn.: Žaluzie se nesmí posouvat vzhůru ani dolů zároveň a musí být také možnost jejich pohyb zastavit manuálně. Jelikož zde není možno použít doraz, nechce kontrolku žaluzií svítit 3 sekundy, následně kontrolka musí vypnout. Krátký stisk UP2 Krátký stisk DOWN2 Zapnout/vypnout topení Zapnout/vypnout chlazení Pozn.: Z ekonomických důvodů je nežádoucí topit a chladit popř. větrat zároveň. Proto je nutné nastavit, aby se při požadovaném chlazení vypnulo topení (i obráceně). Jelikož dojde také k propojení topení a chlazení s termostatem, je vhodné, aby obě tlačítka zabránila termostatu v ovládání vypnutím kontrolky ON (ovládání termostatu je popsán níže). Tlačítko WSB2 80 (čtyřnásobné 4 kolíbky) tlačítko Termostat IDRT2 1 Krátký stisk UP (1,2,3,4) Zapne kontrolku spínání (bílá kontrolka) podle pořadí (první tlačítko sepne první kontrolku atd.) Krátký stisk DOWN (1,2,3,4) Vypne kontrolku spínání (bílá kontrolka) podle pořadí (první tlačítko vypne první kontrolku atd.) Krátký stisk Povolí nebo zakáže ovládání topení a chlazení termostatem. Pokud termostat bude mít povolené
Krátké stisknutí + nebo - ovládání, rozsvítí se kontrolka ON, jinak bude zhasnutá. Již v termostatu je nastaveno, že těmito klávesy zvyšujete nebo snižujete korekce teploty o 0,5 C. Nyní musíte nastavit, aby sepnulo topení, pokud nastavená teplota bude kladná, v případě její záporné hodnoty musí topení vypnout a sepnout chlazení. Pokud hodnota bude nula, topení i chlazení musí být vypnuté. Pozn.: V normálním režimu bude ovládáno vytápění a chlazení tlačítkem WSB2-40 UP2/DOWN2. Pokud by uživatel chtěl ovládat topení nebo chlazení termostatem, musí zmáčknout tlačítko na termostatu, čímž se rozsvítí kontrolka ON a bude se ovládat vytápění a chlazení prostřednictvím nastavené korekce teploty (korekce se ovládá tlačítky + nebo na termostatu). Pokud uživatel zmáčkne tlačítko, termostat vypne kontrolku ON a topení nebo chlazení a termostat nebude ovládat vytápění nebo chlazení i přes změnu korekce teploty. Pokud termostat bude zapnutý (svítí kontrolka ON) a zmáčknete tlačítko WSB2-40 UP2/DOWN2, kontrolka ON zhasne a veškeré ovládání termitem bude vypnuto (stejně jak bylo popsáno dříve). 3.4 Schéma zapojení Obr. 3-1: Schéma zapojení panelu 3
Napájecí zdroj PS-100 Oddělovací modul BPSM-02M Řídící jednotka CU2-01M 4
Spínací aktory SA2-02M a SA2-04M Stmívací aktory DA2-22M a LM2-11B 5
3.5 Vypracování protokolu Studenti zakreslí schéma zapojení panelu a také jejich propojení svorek a svorky jednotlivých modulů popíší. Následně slovně popíší softwarovou výbavu. V podstatě popíší, kterým tlačítkem a jak ovládají určitý prvek. V závěru odůvodní případné chyby nebo nezdary a ve zvláštním odstavci zhodnotí laboratorní cvičení, popřípadě navrhnou vlastní postup. 3.6 Manuál Zapněte program INELS IDM (buď na ploše, nebo v nabídce Start). Zkontrolujte IP adresu IP port Klikněte Obr. 3-2: Nastavení připojení Nejdříve zkontrolujte IP adresu (192.168.001.001) a poté IP port (61682). Poté klikněte na tlačítko Otestovat připojení, viz Obr. 3-2. 6
Klikněte, pokud je Počet chyb: 0 Obr. 3-3: Kontrola komunikace Nyní by se Vám mělo objevit okno s informacemi o počtu nalezených chyb. Pokud jich počet je 0, pokračujte dále kliknutí na tlačítko OK, v opačném případě zavolejte vyučujícího, viz Obr. 3-3. 2) Nový projekt 1) Vymazat projekt Obr. 3-4: Nový projekt 7
Nejdříve smažte předešlý projekt tlačítkem Vymazat projekt a poté založte svůj nový projekt tlačítkem Nový projekt, viz Obr. 3-4. Obr. 3-5: Název projektu Jako název svého projektu napište Skupinu-jména studentů a poté klikněte na OK, viz Obr. 3-5. Obr. 3-6: Kontrola projektu v řídící jednotce 8
Nyní aplikace bude hlásit, že Váš nový projekt je odlišný od projektu uložený v řídící jednotce, klikněte na OK, viz Obr. 3-6. Obr. 3-7: Nastavení podlaží Aplikace se Vás bude dožadovat nastavení vizuálního prostředí, jelikož ho nebudeme používat, nebudeme nic měnit a klikněte na OK, viz Obr. 3-7. Obr. 3-8: Opětovná kontrola projektu v řídící jednotce 9
Opět aplikace bude hlásit, že Váš nový projekt je odlišný od projektu uložený v řídící jednotce, opět klikněte na OK, viz Obr. 3-8. 1) Správce jednotek/zařízení 3) Klikněte 2) Klikněte Obr. 3-9: Načtení konfigurace z řídící jednotky Klikněte na Správce jednotek/zařízení, otevře se Vám okno, kde klikněte na tlačítko Načíst konfiguraci z CPU, čímž načtete veškerá zařízená připojená ke sběrnicím CIB. Aplikace bude chtít tento proces potvrdit, klikněte na ANO, viz Obr. 3-9. 10
Obr. 3-10: Sběrnice CIB1 Nyní se nám načetla všechna zařízení a rozdělila do podle sběrnic CIB. Pokud jste správně provedli zapojení, v CIB1 naleznete pouze aktory, viz Obr. 3-10. Obr. 3-11: Sběrnice CIB2 A v záložce CIB2 naleznete všechny senzory, viz Obr. 3-11. Pokud tomu tak není, vypněte panel, zkontrolujte zapojení a začnete znovu. 11
Název jednotky Obr. 3-12: Přejmenování spínacího aktoru Nejspíš jste si všimli, že v seznamu máme dva totožné spínací aktory. Aby během následující práce se Vám nepletly, tak na ně klikněte a můžete je přejmenovat v kolonce Název jednotky. Pojmenování záleží čistě na Vás. Pak klikněte na tlačítko OK, Obr. 3-12. Konfigurace systému Ulož do CPU Obr. 3-13: Konfigurace systému 12
Nyní klikněte na tlačítko Konfigurace systému. V otevřeném okně máte záložky, charakterizující jednotlivé vstupy a výstupy. Proveďte uložení do CPU, viz Obr. 3-13. Sepnutí Rozepnutí Dlouhé sepnutí Rozepnutí po dlouhém sepnutí Obr. 3-14: Seznámení s rozhraním digitální vstupy Nyní aplikace zcela komunikuje s řídící jednotkou. Jelikož je vždy vidět stav na vstupu i na výstupu, je toto nejlepší rozhraní pro přiřazování jednotlivým senzorům a aktorům určité funkce při určité akci (sepnutí, rozepnutí, dlouhé sepnutí, rozepnutí po dlouhém sepnutí), viz Obr. 3-14. 13
Akce termostatu při splnění podmínky Akce termostatu při nesplnění podmínky 8 záložek, celkem až pro 16 akcí Obr. 3-15: Seznámení s rozhraním analogové vstupy Záložky charakterizující analogové vstupy, v našem případě je hodnota regulace termostatu, viz Obr. 3-15. Zde je nejvhodnější nastavování akcí termostatu pro tuto úlohu. Máte k dispozici 8 záložek, v nichž každé je akce při splnění podmínky a akce při nesplnění podmínky. Přičemž každá podmínka je porovnávání vstupní hodnoty, neboli korekci teploty, s jednou nebo dvěma hodnotami prostřednictvím logického operátoru. 14
Obr. 3-16: Seznámení s rozhraním digitální výstupy Záložka charakterizující digitální výstupy, především spínací aktory, kontrolky termostatu a LED diody tlačítek, viz Obr. 3-16. Zde může student provádět kontrolu akce. Obr. 3-17: Seznámení s rozhraním analogové výstupy 15
Záložky charakterizující analogové výstupy, ve Vašem případě výstupy stmívače. Zde je vhodné sledovat a kontrolovat proces stmívání (plynulé, skokové, zastavení atd.). Zároveň zde můžete nastavit minimální hodnotu (tzv. žhavení) a maximální hodnotu svítidla apod. Tlačítko WSB2-20 Senzor UP1 Akce při sepnutí Obr. 3-18: Příklad nastavení akce tlačítka Nyní provedeme ukázkový příklad. Tlačítkem WSB2 20 budeme ručně nastavovat intenzitu osvětlení na svítidle za podmínky, že na kontaktu IN1 stmívače bude přivedeno napětí 230V (je přivedeno stále). Nejdříve vybereme dotyčné tlačítko WSB2 20 a senzor stisknutí UP1. Pak vytvoříme akci při sepnutí, viz Obr. 3-18. 16
Název akce Přidáni povelu Obr. 3-19: Příklad přidání povelu Povel je jednotlivý úkon provedený během celé akce, viz Obr. 3-19. Zde se vybere ovládaný výstup Zde se vybere vstup/výstup pro podmínku Obr. 3-20: Příklad nastavení povelu Na Obr. 3-20 je vidět, že pokyn se skládá z ovládaného výstupu, který spínáme nebo jinak ovládáme tlačítkem. Také je možnost ovládat dotyčný výstup na základě jiného vstupu popř. výstupu. 17
Výstup stmívače Obr. 3-21: Příklad nastavení akce výstupu Jelikož chceme ovládat napětí na výstupu stmívače, vybereme tedy výstup OUT1 z DA2 22M, viz Obr. 3-21. Způsob ovládání výstupu Obr. 3-22: Příklad způsobu ovládání výstupu Když máme vybraný ovládaný výstup, musíme také zvolit způsob jeho ovládání. Každý aktor má své vlastní funkce, viz Obr. 3-22. 18
Výběr vstupu/výstupu pro podmínku Obr. 3-23: Nastavení vstupu/výstupu pro podmínku Jelikož pro ukázku budeme vytvářet podmínku, v které se porovnává vstup nebo výstup s určitou hodnotou prostřednictvím logických operátorů (<; >; =; < >; <=; >=; OR; AND), tak musíme vybrat dotyčný vstup nebo výstup viz Obr. 3-23 a Obr. 3-24. Výběr logického operátoru Obr. 3-24: Příklad použití logických operátorů v podmínce 19
Povolený použití podmínky Hodnota k logickému porovnání Obr. 3-25: Příklad aktivace podmínky Nyní máme zadáno, že se výstup OUT1 bude přímo ovládat, pokud na vstupu IN1 bude přivedeno napájení. POZOR! Ani po vyplnění podmínky se automaticky nezaškrtne její používání, nezapomenout zaškrtnout! Po vyplnění potvrdíme tlačítkem OK, viz Obr. 3-25. Obr. 3-26: Příklad vložení více povelů 20
Pokud bychom chtěli provést více povelů, můžeme dále přidávat další povely do zvolené akce. Jinak potvrdíme tlačítkem OK, viz Obr. 3-26. Ulož do Obr. 3-27:Uložení příkladu do řídící jednotky Nyní klikněte na tlačítko Ulož do CPU,viz Obr. 3-27, a po nahrání můžete vše vyzkoušet. 3.7 Shrnutí Cíle této laboratorní úlohy je seznámit studenty nejen teoreticky, ale především prakticky se sběrnicovým inteligentním systémem INELS od firmy ELKO EP s.r.o.. 21