Hodnocení kvality siláží objemných krmiv z databanky krmiv v období let 1997 2014 Ing. František Mikyska AgroKonzulta Žamberk spol. s r.o. Siláže z víceletých pícnin, spolu se silážemi z kukuřic, jsou základem krmných dávek pro skot. Především silážování víceletých pícnin vždy bylo velice složité a to především vojtěšky a jetele. Pokud se nepodaří vyrobit kvalitní bílkovinné siláže, pak důsledkem je snížená užitkovost a jsou-li navíc hygienicky narušené, pak mají vliv na zdraví zvířat a reprodukci. Také ekonomika výroby, především mléka, se zhoršuje a v důsledku snižování tržní ceny mléka to může mít velice nepříznivý vliv na ekonomiku celého zemědělského podniku. Důvod, proč je výroba bílkovinných siláží tak složitá, spočívá v několika problémech. Kvalitní bílkovina v krmných dávkách je čím dál tím dražší a proto se snažíme jít do sklizně bílkovinných pícnin co nejdříve. Jak vojtěšky, tak i jetele sklízíme již před butonizací, abychom docílili co největší množství dusíkatých látek. Od roku 1999 dosahujeme u siláží z vojtěšek průměr dusíkatých látek nad 20 % a u jednotlivých rozborů se analyzovaly hodnoty dusíkatých látek až k 27 %. Pokud jdeme do tak brzké sklizně, pak sušina rostliny je velice nízká a i když použijeme kondicionéry, je zavadání rostlin pomalé. Velkým problémem jsou současné klimatické podmínky, které nám neumožňují posekanou silážní hmotu sklidit v optimální sušině. Fenoménem v posledních letech se stává výkonná sklízecí technika, kterou rychle naskladníme velkokapacitní silážní jámy. V rámci projektu QJ1310100 "Vývoj a optimalizace metod stanovení biogenních aminů v návaznosti na zvýšení zdravotní bezpečnosti siláží" se kromě jiného zaměřujeme na zhutnění siláží a následně na měření teplot během skladování. Na zhutněnost siláží se vyvinula metoda odběru vzorků z čelní stěny siláže. Odebírá se sondou o daném průměru a měří se hloubka odběru. Laboratorně se zjistí sušina vzorku a z toho se pak vypočte obsah původní hmoty v kubíku a sušina hmoty v kubíku. Další metodou je měření teploty v průběhu zkrmování siláže. Hmotnosti sušiny v 1 metru kubickém se pohybují v závislosti na dusání, délce řezanky a sušině. Hmotnost sušiny v kubickém metru se pohybuje v rozmezí hodnot od 140 kg do 260 kg. Z toho jednoznačně vyplývá, že především dusání hraje velikou roli v kvalitě siláže. Špatně ušlapané siláže mají vliv na hygienu krmiva. Vzduch, který se nevytlačí, zvyšuje zaplísnění siláží a teploty, zhoršuje průběh fermentačního procesu, dochází k nárůstu proteolýzy a také ke snížení energetické hodnoty a následně ke snížení produkční účinnosti krmiva v návaznosti na zdravotní stav. Podle provedených měření se minimální hranice dobrého udusání se pohybuje v rozmezí 200-220 kg sušiny v kubickém metru. Naměřené teploty u siláží, především velkých silážních jam nad 1000 tun s výškou naskladnění nad 4 metry, se pohybují dlouhodobě na hodnotách 30 o C - 37 o C. Tato teplota vzniká při navážení silážní hmoty na velkou plochou při nedostatečném dusání. V letním období se silážní hmota přirozeně zahřívá diky teplu jak na pokosu, tak i na jámě. Další zahřátí vzniká při fermentačním procesu, kdy vrstva 30 až 50 cm má teplotu 30 o C - 40 o C. Při kontinuálním navážení hmoty teplo, které tam vzniklo, se nemá kam vyzářit a zůstává naakumulované v silážní jámě. Vzniklá teplota siláže se udrží 3-5 měsíců než postupně zchladne. Pokud se však teplota v průběhu odběru siláže zvyšuje, svědčí to o nedokonalém dusání silážní hmoty při navážení na silážní jámě.
Od roku 1997 AgroKonzulta Žamberk spol. s r.o. statisticky vyhodnocuje a porovnává kvalitu objemných krmiv za poslední rok s jednotlivými uplynulými ročníky. Hodnocení vychází z databanky krmiv v systému monitoringu analytických rozborů krmiv v rámci ČR. V databance krmiv je do konce roku 2014 shromážděno 78 297 rozborů krmiv. V databance jsou shromažďována pouze krmiva, zpracovaná v laboratořích v ČR, které splňují stejná kriteria hodnocení a výpočtu, aby v daném časovém úseku bylo možné jejich porovnání. Do tabulek č. 1 4 jsou zařazeny průměrné hodnoty z víceletých bílkovinných siláží, analyzované vždy od 20.6. do 20.12. daného roku. Rozbory siláží kukuřic a siláží z mačkaného vlhkého zrna jsou zařazeny do tabulek z období od 1.10. do 20.12. Pro přehlednost jsou v tabulkách uvedeny pouze průměrné hodnoty základních živin krmiv, spolu s hodnotami ovlivňujícími fermentační proces. Lepší orientaci v tabulkách mezi základními živinovými ukazateli nám usnadňuje barevné označení - maximální hodnoty jsou označeny červeně a minimální hodnoty modře. Základní živiny NL, NEL, vláknina, ADF, NDF, škrob a popel jsou uvedeny ve 100% sušině, ostatní ukazovatelé jsou uvedeny v původní hmotě. Siláže vojtěšky z roku 2014 jsou vyhodnoceny v tabulce č. 1. Průměrná sušina za sledované období byla standardní 38,23 %. Celkový dusík klesl za posledních 8 let na hodnotu pod 20 % a to na 19,94 %. Od roku 2011, kdy byla hodnota dusíkatých látek 22,29 %, to je značný postupný pokles. Na nižší obsah dusíkatých látek mělo vliv deštivé počasí, především v období prvních sečí, vlivem kterého se posunula sklizeň. Pozdější sklizeň prvních sečí ovlivnila obsah hrubé vlákniny i v dalších sečích. Procento hrubé vlákniny se zvýšilo na historicky nejvyšší hodnotu za celé sledované období na 27,78 %. Také hodnoty ADF 34,21 % a NDF 42,30 % byly vysoké. Vojtěšky v posledních letech se vysévají s přístřikem trav a i to v klimatických podmínkách roku 2014 ovlivnilo obsah NL a vlákniny. Problémem siláží vojtěšek jsou dlouhodobě vysoké hodnoty popelovin, ale v roce 2014 byl obsah popelovin relativně nižší 10,75 %. Důvodem, proč jsou popeloviny tak extrémní je to, že se do siláží dostává zemina (nízké strniště, nerovnost pozemku, zvěř, výkonné stroje, atd.). Rok 2014 u vojtěškových siláží se vyznačuje snížením obsahu čpavku a tudíž i snížením proteolýzy a následně snížením biogenních aminů. Toto snížení by se mělo projevit i na zlepšení zdravotního stavu skotu. Snížení obsahu čpavku u siláží vojtěšky je poměrně velké. V průměru u vojtěšek bývá obsah čpavku cca 1,5 g v původní hmotě, v roce 2014 má hodnotu 1,15 g. Vojtěška díky vysokým dusíkatým látkám je náchylná na zvýšenou proteolýzu a tudíž na výskyt zdravotně nebezpečných biogenních aminů. V grafu č. 1 jsme vyhodnotili siláže rozborů u vojtěšky podle sušiny, NL a proteolýzy. Do hodnocení bylo zahrnuto 4 210 siláží vojtěšky za období 1997-2014. Z něho jednoznačně vyplývá, že nízká sušina siláží má vysokou korelaci s proteolýzou a to s negativním působením biogenních aminů na zdravotní stav zvířat. U siláží vojtěšek se toleruje hodnota proteolýzy do 8 %. Nad 10 % proteolýzy se začíná projevovat zvýšená degradovatelnost dusíkatých látek. Výpočet četnosti sledovaných rozborů ukazuje, že procento rozborů se sušinou do 33 % je přímo ohroženo výskytem proteolýzy, především při skladování nad 6 měsíců. Tyto siláže jsou nestabilní a vzniklá proteolýza se postupně časem ještě zvyšuje. Při vyhodnocování tak velkého souboru vojtěškových siláží (za celé sledované období) jsme vypočetli průměrnou vojtěškovou siláž v živinách, jak ve 100% sušině, ta v původní hmotě (tabulka č. 6). Rok 2014 se neprojevil u siláží z jetelů tak negativně jako u vojtěšek, přesto jeho hodnoty jsou podprůměrné (tabulka č. 2). Dusíkaté látky byly pouze 17,77 %. Vláknina měla vysokou hodnotu 25,40 % a k tomu koresponduje ADF 35,66 % a NDF 46,14 %. Z těchto vysokých hodnot můžeme usuzovat, že produkční účinnost jetelů bude také snížená. Sušina
jetelů 35,46 % je hodnota za poslední léta nadprůměrná. Může to vyplývat z toho, že porosty byly starší a tudíž lépe zavadaly. Hodnoty siláží z jetelotrávy jsou v tabulce č. 3. U jetelotráv jsou živinové hodnoty průměrné a nedá se říci, že ročník 2014 víceméně ovlivnil její kvalitu. U siláží jetelotráv jsou dusíkaté látky 16,76 %, ale hodnoty vlákniny jsou vyšší 26,31 %, ADF je 33,13 % a NDF vykazuje hodnotu 47,68 %. Hodnota popelovin je 9,97 % a je průměrná. Trvale trávní porosty v ČR dlouhodobě nevykazují takovou kvalitu, jakou bychom měli od nich očekávat. Přestože kvalitní siláže z trávních porostů mají vysokou produkční účinnost, tak takových siláží je z mnoha důvodů málo. Porosty nejsou intenzivně obhospodařované, jsou málo hnojené a nejsou v dostatečné míře obnovované. U trávních porostů není oceněn kvalitní hemicelulózový komplex, který je zdrojem energie pro bachorovou mikroflóru, která má následně vysoký vliv na obsahové složky v mléce. Kvalita siláží z trvale trávních porostů (Tabulka č. 4) byla v roce 2014 podprůměrná. Svědčí o tom živinové hodnoty, které se za poslední tři roky stále zhoršují. Dusíkaté látky klesly na hodnotu 13,84 %. Byly zvýšené hodnoty vlákniny na 28,18 % a parametry ADF 35,03 % a NDF 54,60 % jsou vysoké. Obsah popelovin poklesl na hladinu 9,67 % a to je význačný pokles za posledních 5 let. Siláže z úponkového hrachu jsou stále více žádané v systému výživy u dojnic. Zařazením hrachové siláže do krmné dávky se zvyšuje nejenom produkční účinnost, ale kvalitní siláž má vliv i na zvýšení obsahových složek mléka. Hrachové siláže se silážují jednak samostatně nebo v kombinaci s vojtěškou nebo jinou pícninou jako sendvič. Silážování do vaků je vhodné pouze pokud sušina je cca do 30 %. Pokud sušina silážní hmoty je cca nad 35 %, respektive 40 % nedojde k dostatečnému stlačení a zůstává tam hodně vzduchu a pak dochází k velkému zaplísnění. Kvalita siláží hrachu v roce 2014 byla spíše podprůměrná. Rok 2011 byl v kvalitě siláží nejúspěšnějším ročníkem. Nejvíce je to vidět na vzrůstající vláknině a snižujícímu se škrobu (tabulka č. 7). Sušina byla 33,76 %, NL 17,06 %, o vysoké vláknině 24,71 %. Podprůměrná hodnota škrobu byla 9,59 %. Problém nízkých hodnot škrobu spočívá v tom, že některé zemědělské podniky používají při sečení kondicionér a tím se lusky rozbijí a zrno zůstane na poli. Siláže z kukuřic se oproti roku 2013 sklízely později, protože vývojově byly zpožděny a klimatické podmínky umožnily, aby zrno v palicích téměř dozrálo. Také výnosy byly standardní a pokryly potřeby živočišné výroby. Sklizeň, především na zrno, se posunula do období, kdy počasí bylo deštivé a byla vysoká relativní vlhkost, která měla za důsledek zvýšené zaplísnění a to se promítlo v abnormálním nárůstu mykotoxinů, především v samotném zrnu. V roce 2014 byla průměrná sušina 32,59 %, vláknina byla relativně nižší 18,68 %. Tento ročník se vykázal i velice nízkými hodnotami ADF 21,52 % a NDF 41,46 %. Průměrná hodnota škrobu vykázala za celé sledované období nejvyšší hodnotu a to 33,78 %. Vzhledem k tomu, že sklizeň kukuřic probíhala za chladného počasí, tak i teplota dobře udusaných siláží se pohybovala do 25 o C. Díky tomu, že rok 2014 byl výnosově dobrý, tak se namačkalo i velké množství zrna kukuřice. Ekonomika výroby vlhkého silážovaného zrna oproti drahému dosoušení se prosadila u mnoha zemědělských podniků. Vyzrálost kukuřičného zrna se promítla i do kvality siláží. Vzhledem k tomu, že siláže vykazují standardní hodnoty živin, není potřeba dělat kompletní rozbory a postačí rozborovat pouze sušinu a ostatní živiny dopočítat. Siláže z mačkaného kukuřičného zrna měly sušinu 61,73 %, nízkou vlákninu 3,89 %, ale i nízké hodnoty ADF 4,42 % a NDF 15,90 %. Vzhledem k vyzrálosti zrna byl vysoký obsah škrobu 67,65 %. Závěrem můžeme konstatovat, že rok 2014 u siláží z víceletých pícnin byl v mnoha ukazatelích spíše podprůměrný. Zhoršenou kvalitu siláží však nemůžeme svádět jen na klimatické podmínky, ale v mnoha případech je nutné se zaměřit na dodržování
technologických zásad při silážování. Především na dostatečné dusání na jamách, na adekvátní délku řezanky k sušině a důsledné zakrytí jámy proti průniku vzduchu. Snížená živinová kvalita bílkovinných siláží z roku 2014 nepřispěje ke zvýšení užitkovosti. Díky vyšší vláknině se může zlepšit bachorová činnost, která by se mohla projevit na zvýšení obsahových složek mléka a následně i na zefektivnění ekonomiky výroby mléka. Průměry siláží vojtěšky za roky 1997 2014 Tabulka č. 1 Rok Počet Sušina NL NEL Vlák. ADF NDF Popel ph KVV % kys. % kys. % kys. NH 3 rozborů % p.h. 100% 100% 100% 100% 100% 100% mléč. octová másel. (g) p.h. 2014 203 38,23 19,94 5,15 27,78 34,21 42,30 10,75 4,61 1603 2,79 0,77 0,59 1,15 2013 90 37,99 20,54 5,19 23,81 32,98 41,79 11,03 4,48 1527 2,96 0,68 0,19 1,09 2012 164 38,83 21,67 5,04 23,29 33,99 40,11 11,49 4,69 1571 2,84 0,77 0,10 1,51 2011 157 36,41 22,29 5,07 23,10 33,61 39,76 11,72 4,69 1494 2,88 0,86 0,06 1,48 2010 130 36,99 20,95 5,15 25,31 36,08 42,29 10,46 4,62 1515 2,72 0,81 0,06 1,48 2009 158 37,68 20,55 5,14 25,31 34,51 41,06 10,91 4,65 1467 2,72 0,83 0,08 1,52 2008 199 39,21 21,27 5,14 24,81 33,35 39,10 10,89 4,60 1587 2,70 0,81 0,05 1,30 2007 230 40,80 20,70 5,18 25,58 34,59 41,09 10,59 4,65 1631 2,64 0,76 0,06 1,53 2006 284 39,25 19,78 5,20 26,18 36,56 43,15 10,86 4,62 1496 2,64 0,74 0,08 1,47 2005 218 39,40 20,64 5,08 24,42 32,83 37,58 11,38 4,65 1488 2,76 0,81 0,05 1,50 2004 236 37,70 21,32 5,01 24,45 34,66 40,16 11,01 4,67 1511 2,86 0,83 0,05 1,48 2003 156 40,90 21,33 5,02 22,53 31,67 35,97 11,30 4,78 1459 2,62 0,82 0,10 1,49 2002 170 39,50 21,49 5,04 21,59 11,27 4,72 1445 2,60 0,87 0,07 1,48 2001 256 36,80 21,50 5,09 23,23 11,65 4,78 1488 2,68 0,95 0,09 1,50 2000 216 39,40 21,20 5,10 22,37 11,30 4,85 1467 2,43 0,88 0,13 1,50 1999 89 42,10 20,40 5,05 22,92 11,26 4,84 1682 2,85 0,84 0,07 1,60 1998 190 39,50 19,30 5,02 23,74 11,31 4,73 1606 2,47 0,69 0,07 1,60 1997 154 40,20 19,70 5,02 26,42 AGK 10,98 4,97 1424 2,30 0,72 0,07 2,40 Průměry siláží jetele za roky 1997 2014 Tabulka č. 2 Tabulka č. 2 Rok Počet Sušina NL NEL Vlák. ADF NDF Popel ph KVV % kys. % kys. % kys. NH 3 rozborů % p.h. 100% 100% 100% 100% 100% 100% mléč. octová másel. (g) p.h. 2014 99 35,39 17,73 5,27 25,44 35,72 46,22 9,75 4,37 1577 2,89 71 0,02 0,74 2013 97 34,51 17,06 5,22 24,65 35,39 46,98 9,58 4,28 1571 3,03 0,69 0,25 0,65 2012 202 33,98 18,13 5,25 23,71 33,05 42,82 10,46 4,46 1496 2,81 0,77 0,09 0,74 2011 224 32,93 17,71 5,21 24,65 35,44 45,26 10,44 4,39 1528 2,85 0,87 0,10 0,71 2010 209 30,56 17,22 5,25 25,63 35,44 45,34 10,92 4,35 1541 2,69 0,88 0,14 0,62 2009 162 33,915 17,28 5,28 24,15 32,99 41,64 9,93 4,3 1546 2,8 0,71 0,07 0,72 2008 178 36,58 17,55 5,27 24,69 34,28 43,24 10,03 4,39 1476 2,83 0,72 0,05 0,74 2007 225 37,90 17,60 5,31 24,10 34,87 43,39 9,80 4,49 1478 2,84 0,74 0,06 0,76 2006 259 35,05 16,99 5,29 24,55 36,14 44,65 9,96 4,48 1403 2,75 0,77 0,04 0,76 2005 223 35,50 17,22 5,26 24,09 31,82 42,78 10,69 4,45 1416 2,82 0,78 0,02 0,83 2004 276 32,10 17,86 5,20 24,79 29,08 36,98 10,67 4,40 1465 2,79 0,81 0,04 0,79 2003 171 40,20 17,67 5,20 23,8 35,17 42,93 10,38 4,53 1428 2,88 0,69 0,03 0,86 2002 131 36,10 19,82 5,27 21,52 10,32 4,41 1434 2,98 0,76 0,05 0,90 2001 354 31,60 18,00 5,26 24,61 10,39 4,40 1479 2,68 0,79 0,08 0,90 2000 317 36,00 18,20 5,30 22,6 10,09 4,48 1474 2,59 0,80 0,05 0,90 1999 165 36,30 19,10 4,93 22,03 10,34 4,53 1464 2,78 0,80 0,09 0,90 1998 179 35,80 16,50 5,18 24,52 10,72 4,51 1439 2,47 0,74 0,09 1,40 1997 135 35,30 16,80 5,21 25,91 AGK 10,19 4,48 1441 2,53 0,72 0,03 1,80
Průměry siláží jetelotrávy za roky 1997 2014 Tabulka č. 3 Rok Počet Sušina NL NEL Vlák. ADF NDF Popel ph KVV % kys. % kys. % kys. NH 3 rozborů % p.h. 100% 100% 100% 100% 100% 100% mléč. octová másel. (g) p.h. 2014 147 34,00 16,76 5,43 26,31 33,13 47,68 9,97 4,31 1556 2,65 0,73 0,03 0,69 2013 120 34,85 15,91 5,35 26,25 34,35 50,43 9,93 4,32 1358 2,42 0,58 0,04 0,58 2012 144 33,96 16,44 5,35 25,39 32,70 45,89 10,74 4,50 1422 2,32 0,78 0,13 0,67 2011 120 34,64 16,10 5,33 25,01 32,31 45,04 10,82 4,41 1429 2,44 0,81 0,08 0,64 2010 151 33,34 15,44 5,35 26,30 35,40 50,30 10,50 4,35 1454 2,40 0,77 0,05 0,46 2009 69 34,71 15,62 5,39 26,26 36,72 48,30 9,54 4,33 1438 2,53 0,74 0,08 0,68 2008 114 34,82 16,00 5,33 26,79 30,61 44,74 9,67 4,37 1440 2,26 0,75 0,01 0,69 2007 130 36,30 15,40 5,25 26,70 31,93 45,95 9,45 4,38 1390 2,42 0,64 0.08 0,79 2006 90 38,40 15,01 5,24 26,20 39,28 49,11 9,60 4,47 1269 2,15 0,64 0,05 0,67 2005 142 36,10 16,08 5,27 25,53 34,19 46,09 10,36 4,43 1312 2,35 0,71 0.04 0,71 2004 114 35,50 15,67 5,24 26,01 9,73 4,33 1507 2,65 0,76 0,04 0,73 2003 110 37,20 16,55 5,25 25,02 9,79 4,46 1306 2,24 0,73 0,05 0,80 2002 102 35,50 17,55 5,35 23,41 10,43 4,51 1294 2,26 0,71 0,10 0,90 2001 245 34,00 16,70 5,29 25,38 9,93 4,45 1454 2,35 0,83 0,12 1,00 2000 205 36,40 16,60 5,33 24,23 9,50 4,48 1391 2,20 0,77 0,09 0,80 1999 88 32,90 15,90 5,36 26,23 9,67 4,49 1457 2,36 0,86 0,13 0,90 1998 248 36,60 14,60 5,14 27,40 9,97 4,52 1338 1,95 0,63 0,10 1,30 1997 208 35,00 14,30 5,24 28,12 AGK 9,57 4,42 1314 2,10 0,68 0,06 1,30 Průměry siláží TTP za roky 1997 2014 Tabulka č. 4 Rok Počet Sušina NL NEL Vlák. ADF NDF Popel ph KVV % kys. % kys. % kys. NH 3 rozborů % p.h. 100% 100% 100% 100% 100% 100% mléč. octová másel. (g) p.h. 2014 454 35,74 13,84 5,42 28,18 35,03 54,60 9,67 4,35 1348 1,97 0,63 0,05 0,58 2013 386 34,39 14,23 5,36 27,11 35,14 53,49 10,46 4,29 1297 2,00 0,58 0,07 0,55 2012 501 35,49 14,70 5,38 25,69 32,61 50,24 10,55 4,43 1388 2,05 0,63 0,11 0,56 2011 442 36,35 13,68 5,41 26,34 34,01 53,88 10,12 4,40 1258 1,98 0,59 0,10 0,54 2010 469 33,61 13,20 5,33 27,80 34,32 51,51 10,70 4,36 1263 1,80 0,64 0,15 0,49 2009 357 35,856 13,67 5,43 26,68 39,97 57,49 9,57 4,40 1252 1,80 0,55 0,10 0,54 2008 372 36,46 13,27 5,38 28,15 38,32 58,48 9,36 4,32 1280 1,80 0,57 0,08 0,52 2007 328 37,50 13,30 5,40 27,80 36,68 55,74 9,27 4,43 1246 1,81 0,59 0,11 0,55 2006 411 38,46 12,78 5,36 27,31 32,80 48,44 9,40 4,43 1218 1,89 0,57 0,06 0,58 2005 416 38,00 13,65 5,37 26,34 31,70 48,81 10,09 4,45 1230 1,83 0.63 0,04 0,64 2004 379 36,70 13,52 5,33 27,19 33,91 47,84 9,20 4,35 1339 2,04 0,61 0,03 0,61 2003 275 40,70 13,86 5,34 27,67 9,10 4,49 1215 1,74 0,59 0,08 0,68 2002 221 39,10 14,80 5,33 25,57 9,51 4,45 1251 1,89 0,61 0,05 0,70 2001 477 35,60 14,30 5,35 27,18 9,73 4,44 1319 1,92 0,65 0,09 0,80 2000 342 38,50 14,40 5,37 26,60 9,55 4,54 1252 1,69 0,63 0,10 0,80 1999 226 36,30 13,70 5,30 27,86 9,24 4,51 1361 1,86 0,67 0,11 0,80 1998 317 40,60 12,90 5,30 27,05 9,68 4,47 1314 1,72 0,53 0,06 0,90 1997 328 36,30 12,60 5,35 29,77 AGK 9,23 4,48 1236 1,84 0,57 0,08 0,70
Závislost sušiny sil. vojtěšky na NL a proteolýze v letech 1997-2014 (4210 rozborů) Tabulka č. 5 do 24% 24-27% 27-30% 30-33% 33-36% 36-39% 39-42% 42-45% nad 45% Počty rozborů x 1000 1,31 2,03 3,62 4,4 5,93 6,41 5,9 4,09 8,41 % rozborů v intervalu 3,11 4,82 8,60 10,45 14,09 15,23 14,01 9,71 19,98 NL (%) 21,94 21,77 22,06 21,73 21,68 21,35 20,98 20,36 19,97 Proteolýza (%) 17,5 14,53 12,77 10,55 9,71 9,18 8,53 7,97 7,14 24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Závislost sušiny sil. vojtěšky na NL a proteolýze v letech 1997-2014 (4210 rozborů) Graf č. 1 do 24% 24-27% 27-30% 30-33% 33-36% 36-39% 39-42% 42-45% nad 45% Počty rozborů x 1000 % rozborů v intervalu NL (%) Proteolýza (%) Průměrné hodnoty vojtěšky v původní hmotě v (g) a ve 100% sušině v letech 1997-2014 (4210 rozborů) Tab. č. 6 Sušina N-Látky PDIA PDIN PDIE Vláknina ADF NDF NEL-sk NEV-sk Popel 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100,00 20,68 2,74 10,88 6,49 24,44 34,01 40,62 5,21 4,88 11,12 p.h.(g) p.h.(g) p.h.(g) p.h.(g) p.h.(g) p.h.(g) p.h.(g) p.h.(g) p.h.(g) p.h.(g) p.h.(g) 384,57 79,54 10,53 41,84 24,97 94,01 130,8 156,2 2,01 1,88 42,78 Vápník Fosfor Sodík Draslík Hořčík ph KVV K.mlé K.oct K.más. NH3 100% 100% 100% 100% 100% pův.h. pův.h. 100% 100% 100% 100% 1,72 0,34 0,06 2,75 0,23 4,71 1510 6,82 2,15 0,23 0,39 p.h.(g) p.h.(g) p.h.(g) p.h.(g) p.h.(g) p.h.(g) p.h.(g) p.h.(g) p.h.(g) p.h.(g) p.h.(g) 6,62 1,32 0,22 10,57 0,89 4,71 1510 26,21 8,27 0,88 1,50
Průměry siláží kukuřic za roky 1997-2014 Tabulka č. 8 Rok Počet Sušina NL NEL Vlák. ADF NDF Popel ph KVV % kys. % kys. Škrob rozborů % 100% 100% 100% 100% 100% 100% mléč. oct. 100% 2014 455 32,59 8,76 6,38 18,68 21,52 40,46 3,91 3,76 1486 1,95 0,54 33,78 2013 296 32,94 9,29 6,38 18,65 21,91 43,39 4,33 3,75 1430 1,92 0,59 32,42 2012 499 33,49 8,83 6,29 19,11 22,47 41,86 4,21 3,82 1632 1,99 0,68 33,24 2011 397 32,91 8,17 6,33 19,07 23,34 46,26 4,09 3,78 1530 1,90 0,69 33,34 2010 442 30,97 8,06 6,22 20,60 24,12 46,39 4,54 3,70 1590 2,04 0,64 30,50 2009 352 32,6 7,71 6,23 19,86 25,47 49,89 4,12 3,74 1521 1,92 0,62 32,24 2008 348 34,40 8,38 6,33 19,22 25,94 50,17 3,82 3,73 1481 1,88 0,59 32,50 2007 343 33,72 8,24 6,53 19,32 22,39 44,96 4,06 3,77 1464 1,63 0,55 30,65 2006 403 32,36 8,14 6,33 20,20 23,89 45,81 4,11 3,72 1374 1,76 0,49 31,76 2005 464 31,91 7,45 6,20 20,12 22,92 43,89 4,18 3,78 1424 1,92 0,62 32,20 2004 338 31,20 8,11 6,34 21,58 23,99 47,95 3,93 3,80 1439 1,86 0,62 30,20 2003 324 36,70 7,77 6,18 20,90 21,40 40,41 3,83 3,81 1526 2,08 0,65 32,45 2002 198 36,50 8,42 6,33 16,45 4,14 3,79 1317 1,78 0,51 2001 459 32,60 8,30 6,32 19,98 4,54 3,82 1461 1,97 0,58 2000 422 34,00 8,70 6,40 18,71 4,31 3,72 1540 2,05 0,58 1999 285 36,70 7,80 6,18 19,57 4,23 3,80 1605 2,24 0,63 1998 433 32,50 8,10 6,22 20,27 4,78 3,72 1407 1,72 0,54 1997 359 31,40 8,10 6,26 21,21 AGK 4,77 3,77 1426 1,77 0,54 Průměry siláží hrachu za roky 1997 2014 Tabulka č. 7 Rok Počet Sušina NL NEL Vlák. ADF NDF Popel ph KVV % kys. % kys. % kys. NH 3 Škrob rozborů % p.h. 100% 100% 100% 100% 100% 100% mléč. octová másel. (g) p.h. 100% 2014 41 33,76 17,06 5,80 24,71 31,66 42,11 8,70 4,12 1889 2,84 0,74 0,03 0,86 9,59 2013 20 34,02 17,42 5,86 22,93 31,61 43,69 8,53 4,09 1781 2,84 0,7 0,01 0,85 11,69 2012 26 36,68 16,78 5,80 23,34 30,16 40,28 8,86 4,30 1730 2,56 0,76 0,05 0,91 13,04 2011 27 33,483 16,43 5,96 21,86 31,60 45,17 7,75 4,09 1759 2,84 0,70 0,03 0,89 14,69 2010 29 31,15 17,10 5,76 24,60 31,70 43,20 9,24 4,19 1668 2,67 0,78 0,05 0,85 11,47 2009 25 31,252 16,79 5,87 25,41 34,24 49,88 8,65 4,22 1559 2,15 0,87 0,03 1,00 9,98 2008 25 34,62 17,10 5,63 23,20 30,27 40,26 9,00 4,14 1663 2,66 0,79 0,03 0,86 8,50 2007 46 32,65 16,66 5,77 23,63 29,70 40,73 8,48 4,06 1603 2,45 0,65 0,02 0,88 13,60 2006 23 37,46 16,98 5,77 23,39 33,77 43,84 9,51 4,23 1581 2,65 0,70 0,04 1,10-2005 27 39,92 16,90 5,81 22,78 31,83 41,58 8,77 4,18 1687 2,91 0,69 0.02 1,20-2004 5 30,84 15,89 5,58 24,66 - AGK 7,36 4,09 1702 3,17 0,91 0,00 1,05 -
Průměry sil. vlhkého zrna kukuřice 2003 2014 Tabulka č. 9 Rok Počet Sušina NL NEL Vlák. ADF NDF Popel ph KVV % kys. % kys. Škrob rozborů % p.h. 100% 100% 100% 100% 100% 100% mléč. oct. 100% 2014 16 61,73 9,23 8,13 3,89 4,42 15,90 1,55 4,23 745 0,74 0,15 67,65 2013 17 62,17 9,58 8,16 4,61 11,74 29,12 1,67 4,14 736 0,78 0,12 65,75 2012 31 63,02 9,51 8,00 4,58 8,06 22,98 1,80 4,19 887 0,82 0,13 66,18 2011 27 63,37 10,10 8,13 4,39 5,88 16,04 1,84 4,23 794 0,71 0,15 65,79 2010 18 58,97 8,41 8,13 4,69 5,19 18,10 1,76 4,20 750 0,73 0,12 65,90 2009 19 63,50 8,50 8,23 4,43 6,01 24,36 1,64 4,09 748 0,73 0,12 67,94 2008 30 62,61 9,76 8,35 3,94 6,31 20,84 1,87 4,06 754 0,77 0,12 66,99 2007 22 62,20 9,28 8,19 4,00 5,09 21,67 1,78 4,19 711 0,64 0,11 68,48 2006 8 64,50 10,65 8,09 4,50 4,71 16,25 1,80 4,18 526 0,52 0,10 65,31 2005 8 63,80 9,91 8,25 3,25 4,80 14,32 1,60 4,21 669 0,61 0,09 68,09 2004 21 61,30 9,80 8,10 3,97 4,73 19,85 1,61 4,23 710 0,77 0,17 70,16 2003 32 66,80 10,20 8,32 3,04 5,86 14,47 1,52 4,09 767 0,76 0,16 69,00