MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě Výuka carvingu u dětí a dospělých Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Martin Vilím Vypracoval: Lukáš Bartošek Animátor sportovních aktivit Technická a informační výchova Brno, 2009
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v Seznamu použité literatury. V Brně dne 19. dubna 2009...
Děkuji vedoucímu bakalářské práce Mgr. Martinu Vilímovi za věnovaný čas a cenné rady, které mě poskytl při tvorbě bakalářské práce.
Obsah: Úvod... 5 1. Co je to carving... 6 1.1 Co je to carving... 6 1.2 Historie carvingu... 6 2. Materiální vybavení... 11 2.1 Lyže... 11 2.2 Boty... 14 2.3 Vázání a podložky... 16 2.4 Hole... 18 2.5 Doplňky... 18 2.6 Oblečení... 19 3. Výuka carvingu... 20 3.1 Úvod do výuky... 21 3.2 Rozcvičení... 22 3.3 Základní lyžařský postoj... 23 3.4 Průpravná cvičení základní carvingové jízdy... 23 3.5 Racecarving... 30 3.6 Funcarving... 38 3.7 Extrémní carving... 44 3.8 Přechod z klasických lyží na carvingové... 48 4.Výuka dětí... 50 4.1 Úvod do výuky dětí... 50 4.2 Materiální vybavení dětí... 51 4.3 Výuka v různých věkových obdobích... 55 4.4 Lyžařský učitel... 58 Závěr... 60 Seznam použité literatury... 61 Resumé... 63
Úvod Období sportovního využití lyží začíná přibližně v polovině 19. století a trvá dodnes. Během této doby se neustále vyvíjí, v průběhu let se objevují nové styly jízdy a metody výuky, dochází k používání nových technologií a materiálů což souvisí s rozvojem lidského poznání vědy a techniky. K významné změně došlo na konci minulého století, kdy nové, carvingové lyže během krátké doby téměř vytlačily ze sjezdovek lyže klasické a podstatně změnily dosavadní pohled na sjezdové lyžování. A právě problematiku carvingu a jeho výuky jsme si vybrali jako téma naší bakalářské práce. Cílem je podat celkový přehled o carvingu jako moderním způsobu lyžování a zpracovat jeho metodiku výuky u dospělých i dětí. U dospělých předpokládáme alespoň mírně pokročilé lyžaře, nebudeme tedy rozepisovat základní výuku jízdy a rovnováhy na lyžích, protože počítáme s jejím zvládnutím a zaměříme se především na výuku a zdokonalení carvingové jízdy. U dětí popíšeme vhodné vybavení a výuku rozdělenou do předškolního, mladšího a staršího školního věku. Zmíníme se o vlastnostech učitele, který má hlavní podíl na případném úspěchu/neúspěchu při výuce dětí. 5
1. Co je to carving 1.1 Co je to carving Carve = řezat, krájet. Carving, jízda řezanými oblouky, je technika lyžování, při které jsou lyže v oblouku vedeny maximálně po hranách a vyřezávají stopu s minimálním podílem smyku (Musil, Reichert, 2008, str.75). Jedná se stále ještě o poměrně mladý lyžařský styl, který se masivně rozšířil až koncem 20. století. Tato moderní technika jízdy na lyžích rozšířila škálu doposud možných způsobů jízdy a tím podstatně zvýšila atraktivitu sjezdového lyžování. Povedlo se jí nejen oživit a rozšířit zájem o lyžování, ale i zastavit hromadnou migraci znuděných lyžařů na snowboard. A to díky své zábavnosti, poměrně jednoduchosti a hlavní devíze jízdě po hranách v oblouku, která nám přinesla nový zážitek z lyžování. Carving nám otevírá zcela nové obzory, přibližuje jízdu po hranách i obyčejným lidem kterým tak přináší nové pocity, a myslím že nebudeme daleko od pravdy, když si dovolíme říci, že na přelomu tisíciletí carving zachránil lyžování. 1.2 Historie carvingu Carving tu s námi jako s běžnými lidmi sice není příliš dlouho, nicméně jeho historie je poměrně dlouhá. Vždyť bočně vykrojené lyže zná lidstvo již přes 100 let, kdy se koncem 19. století v Norské škole používají tzv. telemarkové lyže, což již byly lyže s bočním vykrojením. Již na přelomu 19. a 20. století byl ve škole Žďárského znám poznatek o přímé úměrnosti délky lyže a vynaložení svalového úsilí na jejich vytočení. V 70. letech 20. století experimentoval s délkou a bočním vykrojením rakušan Reinhard Fischer. Doba však na tyto experimenty 6
nebyla ještě dostatečně zralá a lyžařský průmysl zatím nebyl nijak nucen radikálně měnit klasickou výrobu. Až konec 80. let přinesl radikální změnu bočního vykrojení lyží u předních závodníků v obřím slalomu a Super G. Postupně se nové poznatky a technologie ze závodního lyžování začaly prosazovat i do běžně dostupného vybavení pro lyžařské nadšence. Firma Kneissl byla první, kdo začal ve velkém vyrábět extrémně vykrojené lyže (tzv. Ergo lyže). Byly určené zejména pro lyžařské půjčovny. V sezoně 1991/1992 pojmenovali tyto lyže poprvé Carven, ještě ale nebyla přesně určena cílová skupina lyžařů. V sezoně 1992 nabízí firma Elan své extrémně vykrojené lyže nazvané Parabolic. Sezona 1994/1995 znamená obrovský boom těchto typů lyží v USA a v roce 1997 se nový proud lyžování rozšiřuje i do Evropy. Nové lyže jsou podstatně kratší (o 10-15 cm), širší ve špičce a patce. Zvyšuje se tuhost v torzi a podélná pružnost, lyže překlopené na hranu se tedy rovnoměrně prohnou po celé délce oblouku. V letech 1997-1998 tvoří carvingové lyže 40% celkových prodejů. Přelom století pak vystavuje stopku klasickým lyžím a prodej carvingových lyží dosahuje ve vyspělých lyžařských zemích 100%. Ne vše označené jako carvingová lyže je skutečně carvingová lyže, dosud totiž neexistuje přesná definice bočního vykrojení, které výrobce opravňuje ke carvingovému označení lyží. Objevují se lyže s asymetrickým podélným tvarováním, kdy vnější hrana je silněji tvarována než vnitřní. Lyže tak v oblouku jedou pod stejným úhlem. Hlavním problémem zkracování lyží byla v minulosti kvalita materiálu, kdy u krátkých lyží byly problémy s jejich tuhostí v torzi a pružností. Jsou známé pokusy o výrobu extrémně krátkých lyží hlavě pro výuku, kdy nastávaly problémy jako extrémní prohnutí lyže při zatížení dospělým člověkem a tudíž nastalo špatné vedení lyže v oblouku, lyže se místo prohnutí jakoby zlomila. 7
S nástupem moderních materiálů a technologií se však tyto problémy podařilo vyřešit a dnes si již můžeme dopřát jízdu i na extrémně krátkých lyžích. Dnes již na klasické lyže v obchodech nenarazíme, ale to nás nemusí nijak mrzet protože i na carvingových lyžích můžeme jezdit klasickou technikou smýkaných oblouků. (http://www2.fhv.umb.sk/publikacie/2004/paugschova%20-%20lyzovanie.pdf, 140) (Příbramský, 1999) Historie v datech: 1860 - Telemarken - vyrobeny první lyže s vykrojením - známý "telemarský tvar" 1966 - prodávají se první snowboardy jako předchůdci carvingu 1966 Zvone Debjak ze Slovinska staví první silně vykrojené lyže 1977 - firma Burton začíná sériově vyrábět snowboardy s bočním vykrojením pro alpský styl 1977 - ELAN - patent na lyže s přestavitelným vykrojením (Servo a Retro) 1984 - Ingemar Stenmark vyhrává paralelní slalom na silně vykrojených lyžích Elan 1987 - Jörg Kiesow a Walter Kuchler: šest televizních filmů RTL ukazujících vývoj k radiálnímu lyžování ELAN - oznamuje použití silně vykrojených lyží v závodech 1989 - Walter Kuchler: Die neue Skitechnik - konfrontace staré a nové techniky 1991 - první carvery pro veřejnost: ELAN - Parabolic - lyže s rádiusem 12m KNEISSL - Ergo - rádius 12m (160 a 180cm) Reinhard FISCHER - Snowrider 8
1994 - Lyže na obří slalom dostávají větší vykrojení než slalomky (kolem 37m) 1995 - SPORTS vydává - Walter Kuchler: SuperSki radial radikal - první masověji rozšířená kniha o carvingu 1996 - ISPO Mnichov - všichni výrobci mají v nabídce Carving Ski s rádiusem 9-24m. Lyže na obří slalom se dostávají s rádiusem pod 30m, u některých firem se zařazují s 24m mezi běžné carvery Milan Maver: Nova Radialna Technika - president jugoslávské organizace učitelů lyžování vydává druhou světově rozšířenou knihu o carvingu 1997 - ISPO - všechny firmy představují řady carverů, někteří výrobci již nenabízí klasické lyže, carvingové lyže se stávají standardem nový systém rozdělení lyží Walter Kuchler: Skirevolution carving - druhá kniha od SPORTS 1998 - Začíná se jezdit FIS Carving Cup ATOMIC - Funcarver 9.11 a Carvermaschine (140cm), HEAD - Cyclone (140cm), SALOMON - Axelcarver (152cm) Walter Kuchler: Carven: Der Skikurs für Einsteiger und Umsteiger 1999 - první slalomky se silným vykrojením, superkraťasy pod 100cm, slopestyle 2001 - všechny lyže na sjezdovku se rádiusem i délkou přibližují funcarverům 2002 - ústup firem od funcarverů, nahrazují je slalomky 2003 - speciální lyže pro skicross SALOMON Crossmax, ATOMIC Supercross 9
(http://www.carv.cz/index.php?site=historie) S nástupem carvingu jako nového progresivního stylu jízdy nastala ve sjezdovém lyžování podstatná změna, místo techniky smýkaných oblouků přišla jízda v oblouku po hranách s minimálním podílem smyku. Carving se objevil u profesionálních závodníků a s nástupem výroby carvingových lyží pro běžné lyžaře se koncem 20. století carvingové lyžování masivně rozšířilo mezi veřejnost a podstatně změnilo styl jízdy většiny lyžařů. Přestože je tu s námi jako s rekreačními lyžaři carving již přes 10 let, předpokládáme mu ještě dlouhou budoucnost. 10
2. Materiální vybavení 2.1 Lyže Parametry lyží Při výběru nových lyží je potřeba se zamyslet nad tím, jaký styl jízdy budeme provozovat. Musíme také zhodnotit úroveň svých lyžařských schopností a v jakém terénu se budeme pohybovat (upravené sjezdovky, volný terén, naše hory ) - Rádius Je dnes nejdůležitějším parametrem pro výběr lyží. Udává míru bočního vykrojení lyže, tzn. oblouk, který bude opisovat nezatížená, mírně zahraněná lyže. Velké vykrojení malý rádius menší oblouky, malé vykrojení velký rádius velké, dlouhé oblouky. Průměrný rádius je dnes 13-15m. Jen pro porovnání, klasické lyže mívaly rádius asi 50m. - Délka lyží S nástupem carvingu se délka razantně zkrátila, u dospělých se nemusíme bát délek až o 30cm kratších,než výška postavy. Většinou se však doporučují délky mezi bradu a nos. Doporučujeme vybírat spíše podle rádiusu a stylu jízdy než délky. Délka lyží ovlivňuje poloměr oblouků (delší lyže mají větší rádius) a rychlost jízdy. - Tvar lyží Sledujeme šířku lyže ve špičce, ve středu a v patce. Celkově širší lyže (ve středu) jsou univerzálnější, hodí se na sjezdovku i mimo ni. Široká špička umožňuje rychlejší a radikálnější zahájení oblouku. 11
Široká patka se zařezává na konci oblouku a zabraňuje smýkání - Tuhost v torzi Tuhost ve zkrutu, u dostatečně tuhé lyže se při zahranění postaví celá na hranu, měkká lyže se kroutí a na hranu se postaví jen střední část, špička a patka jsou zahraněny málo a nemůžeme se na ně spolehnout. Bohužel zatím neexistuje univerzální index tvrdosti lyže, musíme tedy vycházet z dané kategorie lyží. - Podélná tuhost Měkčí lyže vhodné pro začátečníky, zatáčení v pomalé jízdě, pro lehčí a slabší lyžaře. Jde snadněji prohnout a ochotně zatáčí. Tvrdé lyže pro rychlé, těžké sportovní lyžaře a závodníky na tvrdých tratích. Kategorie lyží S nástupem carvingu nastala ve výběru lyží malá revoluce, klasické lyže se přestaly úplně vyrábět a dnes na ně v obchodech vůbec nenarazíme. Vybíráme tedy pouze z lyží carvingových, což neznamená žádné omezení, protože na nich můžeme jezdit jak carvingovou, tak klasickou technikou jízdy. - Univerzální lyže Velice široká skupina lyží, jsou spíše širší (ve středu 70mm i více), měkčí, více vykrojené. Délky 150 170cm, rádius 12 17. Hodí se pro pohodové lyžování, jsou tolerantní k chybám, vhodné pro výuku, ženy, děti, mládež. Jsou však schopny i sportovní jízdy a dají se využít ve volném terénu. Typickými představiteli jsou lyže kategorií allround, ladycarver, allmountain. - Sportovní lyže Vycházejí ze závodních modelů. 12
racecarver pro velmi dobré lyžaře preferující střední až dlouhé oblouky ve vyšších rychlostech. Jejich vlastnosti využijeme na tvrdých a upravených tratích. Rádius 15 19m, délka 170 185cm. slalomcarver pro sportovní a dravé jezdce kteří upřednostňují jízdu krátkými oblouky po upravené sjezdovce. skicross Větší šířka, zvládnou upravené sjezdovky i lehčí terén. Délky 160 180cm, rádiusy 15-18m. - Závodní lyže Obřačky Úzké lyže, rádius minimálně 21m (limit FIS). Jsou velmi tuhé ve středu, přední a zadní část je měkčí. Délky od 180 do 195 cm. Lyže jsou určené pro vysokou rychlost, tvrdé tratě, dlouhé oblouky. Slalomky Šířka minimálně 60mm, minimální délky u žen 155 cm, mužů 165 cm, žactva 130 cm (limity FIS). Rádius kolem 11m, určeny na dokonale upravené sjezdovky pro rychlé, krátké, řezané oblouky. - Speciální lyže Freestyle - Maji zvedlou špičku i patku (twin-tip), spíše měkčí lyže, šířka středu 75 85 mm, délky 140 180 cm. Podle délky, šířky a tuhosti vybíráme lyže do U-rampy, pro skoky, nebo jízdu ve volném terénu (freeridová lyže široký střed, velká délka). Snowblades lyže o délce kolem 1 m, rádius 7m, velmi lehké, tvrdé ale pružné. Používají se pro nácvik a výuku carvingu a rozvoj lyžařských dovedností. Nemusí mít klasické bezpečnostní vázání. Telemarkové lyže Používají se klasické univerzální lyže, rádius nad 15 m, o 10 cm delší než by jsme si vybrali pro běžnou carvingovou jízdu. Na ně se namontuje speciální telemarkové vázání s možností volné paty. (Reichert, Musil, 2007, 16) 13
2.2 Boty Boty na rozdíl od lyží neprovází s nástupem carvingu tak prudký technologický rozvoj, jejich vývoj je pozvolný a klidnější. Nicméně i ze dochází k postupnému vylepšování a úpravám. Pozornost je věnována novým materiálům, které nám zaručí dobré držení a zároveň pohodlí nohy vnitřní botičky s tepelně tvarovanou pěnou atd. Mezi hlavní změny s nástupem carvingu patří tzv. dopředná flexe změkčování boty do nákleku. Díky ní můžeme přenést váhu více vpřed, snížit postoj a přesně přenášet síly na lyže. Výrobci nabízí několik produktových řad pro různě pokročilé lyžaře, podobně jako u lyží jejich značení a názvy nejsou nijak sjednoceny. Dělení sjezdařských bot do kategorií a jejich základní parametry: (Štumbauer, Vobr, 2005, 37) Měkké boty: Jsou určeny pro rekreační lyžaře, většinou mají 1-3 přezky v kombinaci s lankovým šněrovadlem opatřeným pojistkou. Používají se kombinace měkkých (kůže) a pevných (plast) materiálů. Jsou pohodlné ale díky své měkkosti nevedou zcela přesně lyže, vhodné pro zábavu ve snowparcích atd. Rekreační sjezdařské boty: Použití pro začátečníky, seniory a půjčovny. Mají nejnižší hodnoty flexe a jednoduchou konstrukci - menší počet přezek a minimum regulačních prvků. Sportovně komfortní boty Mají střední hodnoty indexu flexe, většinou přední nástup, málo regulačních prvků většinou jen přepínač ski/walk. 14
Vysoce sportovní boty Celkově vyšší tuhost skeletu a hodnoty dopředné flexe, výhradně přední nástup, 4 masivní přezky z kovu a s funkcí mikro, v horní části komínu stahovací pásek. Dále mají minimálně dvoustupňovou regulaci náklonu a tvrdosti komínu, někdy vnitřní botičku s tvarovatelnou výplní. Závodní boty Mají velmi vysokou celkovou tuhost a nejvyšší hodnoty dopředné flexe. Stavba boty je úzká, s tenkou, většinou individuálně tvarovatelnou botičkou a vysokým komínem. 4 až 5 masivních přezek jsou vyrobeny z kovu, nahoře najdeme stahovací pásek. Boty jsou určeny pro závodníky do specifických disciplín, mají tedy méně regulačních prvků. Dle specifikace FIS je maximální výška tuhých i měkkých částí pod patou maximálně 45mm. Speciální boty pro carving mají: - užší podešev, - vyšší podrážku, - vysokou boční stabilitu, - předozadní ohebnost dopředná flexe. (Bartáková, 2004, 26) Rady pro výběr a nákup bot: Výběru bot je třeba věnovat velikou pozornost, jedná se o jeden z nejdůležitějších prvků lyžařského vybavení. Pokročilý racecarver bude nešťastný z příliš měkkých bot, stejně tak rekreační lyžař bude trpět pokud si koupí extrémně tvrdé závodní boty. Špatně padnoucí boty či nevhodně zvolená velikost nám způsobí otlaky, bolest se neustále zvětšuje a zaručeně zničí dobrý zážitek z lyžování. 15
- Zvážíme úroveň svých lyžařských schopností a dovedností, styl kterému se chceme věnovat. - Začátečníkům se nedoporučuje kupovat obuv pro vyspělé a závodní lyžaře. - Kupujeme odpovídající velikost boty, ne větší jak bývá často zvykem. Při zkoušení můžeme před zapnutím cítit dotek nejdelšího prstu o přední stěnu boty. Zapnutím přezek se noha posune dozadu, rozdíl může být až půl čísla. Časem se vnitřní botička přizpůsobí tvaru nohy a tzv. si sedne. - Boty zkoušíme v lyžařských ponožkách ve kterých budeme později lyžovat. - Po zapnutí všech přezek vyzkoušíme základní lyžařské pohyby a v botech strávíme minimálně 15 minut. Ani po této době nás nesmí nikde tlačit a musíme se cítit pohodlně. - Po zapnutí všech přezek musí pata držet na místě, ani při náklonu vpřed se nesmí zvedat. - Zkoušíme více bot, různých značek a velikostí, nikam nespěcháme a pečlivě srovnáváme. - Nedoporučujeme kupovat použité boty z bazaru, botička již může být vytvarována na nohu předchozího majitele. 2.3 Vázání a podložky Sjezdové vázání 16
Upíná sjezdovou botu k lyži. Na pevnosti tohoto spojení závisí rychlost a přesnost přenosu lyžařových řídících impulsů na lyže. V kritických zatíženích však musí bezpečně a okamžitě uvolnit nohu od lyže, a to v předozadním, bočném, diagonálním i různě kombinovaném směru působení sil. (Částka, Kolovská, Vojtík, 2005, 16) Vázání pro sjezdové lyže prochází postupným a klidným vývojem, princip nášlapného bezpečnostního vázání se již delší dobu moc nemění. Výrobci se soustřeďují zdokonalování spolehlivosti, funkčnosti, bezpečnosti a nové materiály. Vázání a jeho nastavení by mělo odpovídat tělesným parametrům, lyžařským schopnostem a způsobu jízdy daného lyžaře. Přesné seřízení vypínacích sil vázání necháme vždy provést v odborném servisu. Vázání by mělo mít přibližně následující rozsah vypínacích sil: Děti do 10 let: stupnice do 3 DIN, děti 10 15 let: stupnice do 6 DIN, mládež, ženy: stupnice do 10 DIN, muži: stupnice do 12 14 DIN, závodní lyžaři: stupnice do 24 DIN. (Reichert, Musil, 2007, 26) Podložky Podložky pod vázání se ujaly s nástupem carvingu, kdy v náklonu v řezaných obloucích potřebujeme z důvodu dotyku boty o sníh zvýšit výšku boty nad sněhem. Je nám tak umožněn větší úhel zahranění a větší náklony. Dále tlumí nežádoucí vibrace, zesilují tlak do hran lyží a podporují plynulý průhyb lyže v oblouku. Výšku destičky a tedy celkové zvýšení boty nad sněhem určíme podle druhu lyží a lyžařské disciplíny. V extrémních případech se můžeme dostat až na hodnoty kolem 10cm. 17
Po zvednutí vázání musíme zkontrolovat zda brzdy dostatečně dosáhnou na zem, případně je prodloužit. 2.4 Hole S příchodem carvingu se použití lyžařských holí výrazně mění. V klasické technice jsou hole aktivně využívány zapíchnutím při zahájení oblouku, v carvingové technice tato jejich funkce odpadá. Využíváme je hlavně pro zvýšení rovnováhy, pomáhají správné poloze a držení těla, usnadňují vypínání vázání či pohyb na rovině. U funcarvingu a jeho odnoží se nepoužívají vůbec. Hole se vyrábějí z různých materiálů, běžnější typy jsou ze slitin na bázi hliníku, dražší typy se vyrábějí z kompozitních materiálů. Existují různé typy holí pro různé lyžařské disciplíny, např. závodní ohnuté hole, hole pro free ride, hole pro běžné použití (Štumbauer, Vobr, 2005, 45) 2.5 Doplňky Přilby Přilbu kupujeme novou, sledujeme expirační dobu a zda odpovídá schváleným normám. Nikdy ji nekupujeme jako použitou v bazaru, byť nenese známky poškození. Při nákupu je potřeba vyzkoušet zda dobře sedí, nikde netlačí a cítíme se v ní příjemně. Materiál by měl být z tvrzených plastů, laminátových a uhlíkových vláken. Přilba je pak pevná a přitom lehká. V kvalitní přilbě nám nebude zima ani horko, dobře uslyšíme a při případném pádu snižujeme riziko zranění. Po větším úderu je vhodné přilbu dále nepoužívat a koupit novou. Brýle 18
Lyžařské brýle chrání oči před vysokohorským sluncem a větrem, zvyšují viditelnost v mlze, vánici či jinými zhoršenými podmínkami. Důležitý je UV filtr a funkce proti mlžení dvojitá skla, anti fog úprava. Brýle musí dobře sednout na obličej a nikde netlačit. Vhodné je vyzkoušet je při nákupu společně s naší helmou. V některých případech lze použít i sluneční brýle. Chrániče Chrániče chrání a zpevňují nejzranitelnější a nejčastěji otlučené části těla. Chránič páteře Základní chránič, využívají jej hlavně závodníci v alpských a freestylových disciplínách, nicméně jeho použití doporučujeme všem, i rekreačním lyžařům. Chrání páteř ale nijak při pohybu nepřekáží a zatepluje. Existují speciální kalhoty nebo spodní prádlo s chráničemi boků, beder, kyčlí, kolen... 2.6 Oblečení Neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení. Nevhodně zvolené oblečení může zkazit celé lyžování, a tak při jeho výběru dáváme veliký pozor. Doporučujeme tzv. cibulový systém, více tenkých vrstev na sobě. Tento systém je prodyšný, odvádí pot od těla, ale zároveň je nepromokavý a větruodolný. Spodní vrstva Na těle, je vhodné termoprádlo (ribano nebo triko + kalhoty), které odvádí tělesný pot do vyšších vrstev. Střední - tepelná vrstva Jedná se o různé fleece mikiny atd. Jejich množství přizpůsobíme venkovní teplotě. 19
Svrchní vrstva je nepromokavá a odolná větru, s dobrou ochranou kolem krku, bederním pásem proti sněhu, zapínatelným větráním a odepínatelnou kapucí. Vhodné jsou lyžařské bundy s moderními materiály a systémy jako Gore-tex, Windstopper atd. Kalhoty Z podobných materiálů jako bunda, zesílení na kolenou a hýždích, pohodlný střih. Rukavice Z nepromokavého ale prodyšného materiálu, vhodnější jsou prstové pro lepší cit. Vyztužené dlaně pro kontakt se sněhem, dostatečná délka pro natažení přes bundu, vyztužené/zpevněné zápěstí. Pro funcarving jsou speciální rukavice s kevlarovými vlákny, což sice zvedá jejich cenu ale zároveň prodlužuje životnost při častém kontaktu se sněhem. Čepice Lepší a bezpečnější je helma, pokud trváme na čepici měla by být vybavená funkcí Windstopper nebo některou jí podobnou. Z hlediska materiálního vybavení pro carvingové lyžování jsou pro nás zásadní použité lyže a boty. Vybavení vybíráme dle předpokládaného stylu carvingové jízdy (racecarving/funcarving..) a úrovně našich dovedností. Doporučujeme kupovat lyžařské sety komplety lyží, podložek a vázání od jednoho výrobce. Tyto sety jsou funkčně i barevně sladěny a vycházejí levněji než kupované zvlášť. 3. Výuka carvingu 20
3.1 Úvod do výuky Cíl výuky: Naším cílem je popsat základní postup a cvičení při výuce: - základní carvingové jízdy, - sportovní jízdě racecarvingu, - zábavné jízdě fun carvingu. - extreme carvingu. Při výuce carvingu předpokládáme alespoň mírně pokročilé lyžaře, cviky jsme se snažili zařadit tak, aby na sebe logicky navazovaly a byla zajištěna návaznost cvičení. Přecházíme tedy od jednoduchých cvičení až po složité. Podmínky pro výuku: Vhodné carvingové lyže: Pro výuku a základní seznámení s carvingem jsou vhodné allround (allmoutain) lyže o rádiusu maximálně 15m. Pokud bychom měli rádius větší, na carvingové oblouky bychom potřebovali vyšší rychlost, oblouky by vycházely dlouhé a začátečníci by se báli. Pro výuku jsou tedy vhodné lyže s menším radiusem, vhodné je, aby instruktor a žáci měli radius stejný nebo podobný lépe se bude sledovat stopa instruktora. Pro různé formy pokročilého carvingu se požadavky na lyže liší, v každé kapitole si povíme jaké lyže jsou pro tuto disciplínu vhodné a proč. Snowblades (Supershorties): Jsou výbornou pomůckou pro výuku carvingu a pochopení jízdy po hranách, reagují rychle při postavení na hranu. Jedná se o velmi krátké lyže s malým radiusem. Délka je do jednoho metru a radius kolem 7m, nemusí mít bezpečnostní vázání jako klasické lyže. Díky krátké délce a 21
nízké hmotnosti je cvičení na nich méně namáhavé, lépe (bezpečněji) se padá i vstává, cvičení je celkově bezpečnější, i proto že probíhá v nižších rychlostech než na klasických lyžích. Může za to právě malý radius, kdy lyže vykrojí velmi krátký oblouk a nerozjede se po spádnici. Instruktor tak může názorně a v nízké rychlosti ukazovat právě probírané cvičení. Dají se využít i pro různé triky, hry, funcarving a jsou výborným zábavným doplňkem ke standartním carvingovým lyžím. Terénní podmínky: sníh, - Dobrá viditelnost, - široký, mírný, upravený svah, - modrá/červená sjezdovka, - dostatek volného prostoru pro naši výuku i pro ostatní lyžaře, - kvalitní sníh, nevhodný je zledovatělý terén, muldy nebo mokrý - pro hromadný výcvik se nehodí víkendové návaly ve střediscích. Nácvik je vhodnější provádět v dopoledních hodinách, kdy je upravený povrch sjezdovek ještě bez větších nerovností a vydřených ploch. (http://www.carv.cz/index.php?site=jakzacit). 3.2 Rozcvičení Rozcvička je velmi důležitá část před samotným lyžováním, podstatně ovlivňuje náš výkon a zvyšuje bezpečnost při případném pádu. Rušná část - cviky na zahřátí svalů chůze/běh na místě, kroužení trupem, hlavou, pažemi, zápěstím, dřepy, pro děti hry na zahřátí atd. 22
Druhá část je formou protahování, výdrže v polohách 10 20 sekund zaměřujeme se na protažení krčních svalů, pletence ramenního, předních a zadních svalů stehenních, třísel, lýtek... 3.3 Základní lyžařský postoj Musí být přirozený a uvolněný. Trup mírně předkloněn, hlava vzpřímena a pohled směřuje vpřed. Dolní končetiny jsou mírně pokrčené ve všech kloubech. Stopa je širší, kotníky jsou od sebe na šířku pánve. Hmotnost lyžaře je rozložená na obě lyže. Paže jsou pokrčeny v loktech a směřují mírně vpřed. (Částka, Kolovská, Vojtík, 2005, str. 27.) 3.4 Průpravná cvičení základní carvingové jízdy Odšlapování ke svahu Cíl cvičení: Naučit se lyži naklopit na hranu, sklouznout se po ní a navodit pocit jízdy po hraně. Dále se učíme přenášet váhu z jedné lyže na druhou. Vedení lyží po vnitřních a vnějších hranách, odraz z vnitřní hrany vnější lyže, přiklonění kolena ke svahu, rovnovážné cvičení. Popis cvičení: Cvičení provádíme na mírném svahu. V základním sjezdovém postoji vyjíždíme šikmo svahem. Postupně přeneseme váhu na vnější (nižší) lyži.zároveň snížíme těžiště a přiklopením vnějšího kolena ke svahu tuto lyži překlápíme na její vnitřní hranu. Z té se odrazíme, zdviháme těžiště, a 23
zároveň přemístíme vyšší lyži stranou do mírného odvratu. Přeneseme váhu na vyšší lyži a nižší přisuneme zpět do paralelního postavení. Celý cyklus opakujeme až do zastavení (obr.1). obr. 1 Odšlapování ke svahu (Částka, Kolovská, Vojtík, 2005) Časté chyby: Smýkání lyži při malém postavení lyží na hrany, nepřenesení hmotnosti z lyže na lyži, přisedání při snižování těžiště. Oblouk na vnější lyži ke svahu Cíl cvičení: Získání pocitu jízdy po hraně. Popis cvičení: Vnitřní lyže je na ploše a slouží jako opora. Ramena kolmo na lyže, trup mírně nakloněný do oblouku. Oblouk zahájíme přikloněním vnějšího kolena ke svahu a postavením vnější lyže na hranu. Vyjedeme oblouk. Časté chyby: Nohy blízko u sebe, smýkání vnější lyže, nevyjetí oblouku po hraně. Oblouk ke svahu Cíl cvičení: 24
Získání pocitu jízdy po hranách, souměrné přiklopení obou kolen ke svahu, souměrné překlopení obou lyží na hrany. Jedná se o základní cvičení, které je třeba bezpodmínečně zvládnout. Zpočátku cvičení provádíme na mírném svahu, později můžeme úhel nájezdu měnit až k výjezdu po spádnici. obr.2 Oblouk ke svahu (Částka, Kolovská, Vojtík, 2005) Popis cvičení: V základním sjezdovém postoji vyjíždíme šikmo svahem, je potřeba se rozjet - pomalou jízdou oblouk po hranách uděláme velice těžko. Postupným přikloněním kolen, pánve a trupu ke svahu překlopíme lyže na hrany. Vyjedeme oblouk až do zastavení v protisvahu (obr.2). Měly by za námi zůstat dvě úzké, vyříznuté stopy. Časté chyby: Nerovnoměrné zatížení lyží, nedůsledné jízda po hranách dochází ke smýkání lyží. Dlaně přiklánějí kolena Cíl cvičení: Nácvik rovnoměrného zatížení obou lyží a souměrného přiklonění obou kolen ke svahu, souměrného překlopení obou lyží na hrany. kolena obr.3 Dlaně přiklánějí 25
(Částka, Kolovská, Vojtík, 2005) Popis cvičení: Vyjíždíme šikmo svahem v základním sjezdovém postoji, přiložíme dlaně na kolena a postupným tlakem je přikláníme ke svahu. Dlaně vedou pohyb, nohy se nechají vést (obr.3). Vyjedeme oblouk až do zastavení. Časté chyby: Nerovnoměrné zatížení obou lyží, nedůsledná jízda po hranách dochází ke smýkání, nesouměrné přiklonění obou kolen ke svahu. Dlaně přiklánějí vnitřní koleno Cíl cvičení: Nácvik zatížení vnitřní lyže, přiklonění vnitřního kolena ke svahu, překlopení vnitřní lyže na hranu. obr.4 Dlaně přiklánějí vnitřní koleno (Částka, Kolovská, Vojtík, 2005) Popis cvičení: Vyjíždíme šikmo svahem v základním sjezdovém postoji, přiložíme dlaně na vnitřní koleno a postupným tlakem dlaněmi přikláníme vnitřní koleno ke svahu. Nemusí to být velký tlak, stačí si uvědomit možný rozsah přiklonění kolene. Souměrně přikláníme koleno vnější končetiny. Oblouk vyjedeme až do úplného zastavení. Časté chyby: Nerovnoměrné postavení vnitřní a vnější lyže na hrany, nedůsledná jízda po vnější hraně vnitřní lyže. 26
Modifikace: Na koleno tlačí jen vnější ruka, vnitřní je v předpažení a ukazuje do oblouku. Zvyšuje se tak náš náklon, zároveň vnitřní ruka pomáhá stabilitě. Girlandy Cíl cvičení: Příprava na zahájení oblouku, získání pocitu jízdy po hranách, souměrné přiklopení obou kolen ke svahu, souměrné překlopení obou lyží na hrany. obr.5 Girlandy (Částka, Kolovská, Vojtík, 2005) Popis cvičení: Základní sjezdový postoj, vyjíždíme šikmo svahem. Postupně přikloníme kolena, pánev, trup ke svahu, překlápíme lyže na hrany a vyjíždíme oblouk ke svahu. Po překonání vrstevnice provedeme odlehčení lyží a převedeme je do nového postavení šikmo dolů svahem (obr.5). Postup opakujeme a provádíme na obě strany. Časté chyby: Nerovnoměrné zatížení lyží, nedůsledné jízda po hranách dochází ke smýkání lyží. (Částka, Kolovská, Vojtík, 2005, 71) Hlazení velkého psa Cíl cvičení: 27
Nácvik rovnoměrného zatížení obou lyží ke svahu, přiklonění pánve, kolen, trupu ke svahu. obr. 6 obr.7 Hlazení velkého psa (Částka, Kolovská, Vojtík, 2005) Popis cvičení Vnější paže je upažena a oblouk začínáme pohybem vnějšího ramene směrem nad lyže. Tím dochází k přiklonění kolen, pánve a trupu ke svahu (obr.6). Pohyb paže je ukončen před tělem nad lyžemi (obr.7), následuje stejný postup v navazující oblouku. Druhá (vnitřní) paže je přirozeně před tělem, nebo může být v předpažení a v průběhu oblouku se vnější paže připojí k vnitřní. Časté chyby: Pokud bude pohyb paží příliš prudký, může dojít ke smýkání lyží. Hole za zády Cíl cvičení: Odstranění rotace trupu, stabilizace trupu Popis cvičení: Hole držíme lokty za zády, za zády postavením lyží na hrany vyjíždíme Vojtík, 2005) napojované oblouky, přičemž hole jsou kolmo na lyže (obr.8). obr.8 Hole (Částka, Kolovská, Časté chyby: 28
Rotace trupu hole nejsou kolmo na lyže vede ke smýkání lyží. Hole vodorovně před tělem Cíl cvičení: Odstranění rotace trupu, stabilizace trupu. Popis cvičení: Hole držíme vodorovně před tělem v šíři ramen, v oblouku se současně naklání trup i hole. před tělem Hole jsou kolmo na lyže (obr. 9). Vojtík, 2005) obr.9 Hole (Částka, Kolovská, Časté chyby: Rotace trupu, vertikální pohyb. L Hole v prodloužení rukou Cíl cvičení: Zvýšení jistoty v oblouku, přenos těžiště a zvětšení náklonu v oblouku. (is.muni.cz) Popis cvičení: obr.10 L 29
Držíme hole opačně jsou v prodloužení rukou, v oblouku vnější paži vzpažíme a vnitřní upažíme, přičemž hrot vnitřní hole směřuje do středu oblouku, nebo může kreslit stopu ve sněhu (obr.10). (http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/fsps/ps08/sjezd_lyze/web/pages/19_o_ navazovane.html) Základní carvingový oblouk V základním sjezdovém postoji s holemi vedeme lyže v paralelním postavení na šířku pánve, hmotnost je na obou lyžích. Postupně přikloníme kolena, pánev a trup do oblouku a překlopíme lyže na hrany (obr.11). Po vyjetí oblouku přehraníme na druhou stranu a postup opakujeme. Rychlost regulujeme zavíráním oblouků, mezi oblouky nedochází k žádnému odpichování holemi. obr. 11 Základní carvingový oblouk (Částka, Kolovská, Vojtík, 2005) Pokud jsme zvládli předcházející cvičení, dá se říci že umíme jezdit carvingovou jízdou po hranách. Většině rekreačních lyžařů tato úroveň bude stačit, nadšenci se mohou pustit do dalších disciplín racecarvingu, funcarvingu a jeho odnoží. 3.5 Racecarving Je technika vycházející ze závodního stylu jízdy v alpských disciplínách, především z obřího slalomu. Společně s funcarvingem tvoří dva hlavní směry carvingového lyžování. Vyznačuje se několika základními rysy: 30
- výrazné přiklonění pánve ke svahu kompenzované mírným odklonem trupu - minimální vertikální pohyb - široké vedení lyží zajišťující vysokou stabilitu - rozložení váhy na obě lyže - bérce jsou vedeny rovnoběžně - neutrální předozadní poloha tlak v úrovni předních bříšek chodidel - nízká poloha těžiště - vyšší rychlost jízdy K výuce racecarvingu přistupujeme po plném ovládnutí základů carvingové jízdy. Vhodná výbava: Tvrdé lyže s větším radiusem, které nám umožní delší oblouky ve vysokých rychlostech. Doporučené délky lyží jsou 160 až 185cm, rádius se pohybuje přibližně od 15 do 20m. K jízdě používáme hole, ale mají zde spíše stabilizační funkci. Tanečník Cíl cvičení: 31
trupu. Přiklonění pánve ke svahu, zvýraznění kompenzačního odklonu obr. 12 Tanečník (Částka, Kolovská, Vojtík, 2005) Popis cvičení: V základním sjezdovém postoji se rozjedeme po spádnici, nabereme rychlost, v oblouku dáme vnější ruku v bok a tlačíme pánev a kolena do oblouku ke svahu. Vnitřní ruka je předpažena a ukazuje do směru jízdy (obr. 12). Časté chyby: Nohy příliš blízko u sebe, tím pádem úzká stopa málo zahraněno a špatná stabilita. Výrazný vertikální pohyb těžiště. Volant z oblouku: Cíl cvičení: Zvýraznění přiklonění pánve ke svahu, kompenzačního odklonu trupu, odstranění rotace trupu při racecarvingovém oblouku. obr.13. Volant z oblouku (Částka, Kolovská, Vojtík, 2005) Popis cvičení: Základní sjezdové postavení, rozjedeme se po spádnici a nabereme rychlost. V předpažených rukou držíme virtuální volant, paže jsou mírně pokrčené. Tímto volantem otáčíme v oblouku na opačnou stranu než je směr jízdy (obr. 13). Mezi oblouky držíme volant v neutrální poloze. Časté chyby: 32
Nohy příliš blízko u sebe, tím pádem úzká stopa málo zahraněno a špatná stabilita. Vnější ruka vnitřní hýždě: vnitřní hýždě 2005) Cíl cvičení: Odstranění rotace při racecarvingovém oblouku, výraznější přiklonění pánve do oblouku. obr.14 Vnější ruka (Částka, Kolovská, Vojtík, Popis cvičení: Základní sjezdové postavení, rozjedeme se po spádnici a nabereme rychlost. V oblouku vnější ruku přikládáme na vnitřní hýždi, vnitřní paže je předpažená (obr. 14). Časté chyby: Nohy příliš blízko u sebe, tím pádem úzká stopa málo zahraněno a špatná stabilita. Nedůsledná jízda po vnější hraně vnitřní lyže. Kladivář Cíl cvičení: Nácvik přiklonění pánve ke svahu a odklonu trupu Popis cvičení: obr. 15 Kladivář (Reichert, Musil 2007) 33
Lyžař představuje atleta kladiváře při odhodu kladiva. Ruce jsou spojené, při zahájení oblouku jsou obě paže na vnější straně a v oblouku je táhneme směrem dopředu (obr. 15). Je možné velké přiklonění pánve ke svahu. Letadlo ven z oblouku Cíl cvičení: Nácvik přiklonění pánve ke svahu a kompenzačního odklonu trupu, nácvik zatížení vnitřní lyže. obr. 16 Letadlo ven z oblouku (Částka, Kolovská, Vojtík, 2005) Popis cvičení: Vyjíždíme po spádnici na mírném svahu. V základním sjezdovém postoji upažíme a postupně přikláníme pánev s koleny ke svahu, zatímco trup odkláníme. Paže držíme zpevněné a jejich osu kolmou na osu trupu (obr.16). Časté chyby: těžiště. V momentě přehranění by nemělo docházet k vertikálnímu pohybu Quattro Cíl cvičení: Nácvik správného racecarvingového postoje, k němuž nás nutí hole tažené po sněhu. Musil, 2007) obr. 17 Quattro (Reichert, 34
Popis cvičení: Hole chytneme podhmatem a držíme v natažených pažích. Při jízdě se bodce holí neustále dotýkají sněhu, celkem tedy za námi zůstávají 4 stopy (obr.17). Časté chyby: Oddálení holí od sněhu a vertikální pohyb, při rotaci trupu dochází k překřížení čar. V případě nedostatečného zalomení v pase vnější hole nemůže kreslit po sněhu. Překřížení lyži Cíl cvičení: Nácvik správného racecarvingového postavení a protirotace trupu, rovnovážné cvičení. obr. 17 Překřížení lyží (Částka, Kolovská, Vojtík, 2005) Popis cvičení: V základním sjezdovém postoji zahajujeme oblouk přenesením hmotnosti na vnější lyži a jejím překlopením na hranu. Vnitřní lyži zvedneme nad sníh a v průběhu oblouku ji držíme překříženou nad vnější lyží (obr. 17). Vyjíždíme spíše delší a zavřené oblouky. Časté chyby: Nedůsledná jízda po vnitřní hraně vnější lyže, nedostatečné přenesení hmotnosti na vnější lyži. 35
Hole pod koleny Cíl cvičení: Nácvik souměrného přiklonění kolen ke svahu, snížení postoje. Popis cvičení: koleny Spojené hole dáme do podkolenních jamek. 2007) Kolena navádíme pohyby holemi do stran, udržujeme mezi nimi stejnou vzdálenost (obr.18). obr.18 Hole pod (Reichert, Musil, Sjezdový postoj - Vajíčko Cíl cvičení: Zvýraznění přiklonění pánve ke svahu, odstranění vertikálního pohybu. obr. 19. Vajíčko (Částka, Kolovská, Vojtík, 2005) Popis cvičení: Dolní končetiny jsou pokrčeny ve všech kloubech, trup je předkloněn, paže jsou vytaženy vpřed, ruce u sebe a pevně svírají držadla holí. Lokty jsou před koleny. Hole jsou zasunuty v podpaždí, přibližně v horizontální poloze. Hlava je mírně zakloněna a pohled směřuje vpřed. Celé tělo je tak sbaleno a v nízkém postavení (obr.19 a 20). obr. 20 Vajíčko 36
(Reichert, Musil, 2007) Rozjezdem po spádnici nabereme rychlost a přikloněním pánve ke svahu překlopíme lyže na hrany. V oblouku klademe důraz na minimální vertikální pohyb těžiště a soustředíme se na výrazný horizontální pohyb, tj. pohyb pánve dovnitř oblouku. Časté chyby: vertikální pohyb v momentě přehranění vede ke smýkání lyží. 37
Racecarvingový oblouk Ze sníženého těžiště zahajujeme oblouk vkloněním obou kolen, pánve, případně i trupu do oblouku. V oblouku je vnitřní dolní končetina výrazně pokrčena v kolenním a kyčelním kloubu, pánev je velmi nízko, což kompenzujeme odklonem trupu od svahu (obr 21). Váha je rozložena na obě lyže. V okamžiku ukončení oblouku přesuneme těžiště zpět nad lyže a překlápíme je na opačnou stranu. obr. 21 Racecarvingový oblouk (Částka, Kolovská, Vojtík, 2005) 3.6 Funcarving Již z názvu je patrné, že funcarving je hlavně zábava. Jedná se o jízdu po hranách v krátkých až středních obloucích v obrovských náklonech. Funcarving je podobný jízdě na snowboardu podobný je tvar lyže i styl jízdy, kdy se celé tělo naklání do oblouku. Charakteristické vlastnosti funcarvingu: - výrazné zatížení vnitřní lyže, - velmi široká stopa, - jezdí se bez holí, - výrazný náklon celého těla do oblouku, - rotace trupu ve směru zatáčení, - dotek částí těla se sněhem, - nižší rychlosti. 38
Vhodná výbava: Lyže: Potřebujeme krátké s malým radiusem, tzn. délka 120 až 160 cm a rádius pod 10 m. Vhodné jsou i snowblady. Boty: Pro funcarving musí umožňovat silný náklon. Najdeme na nich často přepínání SKI-CARV-WALK. Také je můžeme poznat podle spodní přezky na komínu, která je na vnitřní straně boty upevněna na samostatném pásku, vedoucím přímo z kloubu boty. Pokud takové boty nemáme, můžeme si alespoň povolit horní přezku komínu. To nám umožní dobrý náklon, ale není to ideální - noha musí v botě držet a v tomto případě tomu tak není. (http://carving.webzdarma.cz/funcarving.html) oblouku: Pomocí následujících cviků zvětšíme především náklon trupu do Základní oblouky bez holí Easy carving Cíl cvičení: Získání jistoty v obloucích bez holí, postupně s přibývající jistotou větší náklon celého těla do oblouku. carving Vojtík, 2005) (Částka, obr.22 Easy Kolovská, 39
Popis cvičení: Začínáme základním carvingovým obloukem ve sjezdovém postoji, paže držíme upažené pokrčmo vpřed poníž. V obloucích se obě mírně natáčejí do oblouku. Náklon trupu postupně zvyšujeme. Trup je uvolněný a do oblouku přidáváme mírnou rotaci ramen (obr.22). Funcarvingové letadlo Cíl cvičení: Získání jistoty při náklonu celého těla do oblouku, nácvik zatížení vnitřní lyže. obr.23 Funcarvingové letadlo (Částka, Kolovská, Vojtík, 2005) Popis cvičení: Rozjezdem po spádnici nabereme rychlost a v základním sjezdovém postoji upažíme. Oblouk zahájíme postavením obou lyží na hrany. Aktivními pohyby křídel (paží) nakláníme trup do oblouku (obr.23). Váha je na obou lyžích, ale snažíme se výrazněji zatížit vnitřní. Snažíme se do oblouku naklánět celý trup, ne jen paže a ramena. Volant do oblouku Cíl cvičení: Získání jistoty při náklonu celého těla do oblouku bez racecarvingového zalomení v pase. Zatížení vnitřní lyže, rotace trupu ke svahu při funcarvingovém oblouku. 40
obr.24 Volant do oblouku (Částka, Kolovská, Vojtík, 2005) Popis cvičení: Ruce máme mírně pokrčené před sebou a držíme v nich pomyslný volant. Podobně jako v autě točíme volantem do oblouku, až je spojnice mezi pěstmi ve svislé poloze (obr. 24). Boxer Cíl cvičení: Nácvik plynulé rotace trupu při funcarvingovém oblouku, výrazné zatížení vnitřní lyže. obr.25 Boxer (Částka, Kolovská, Vojtík, 2005) Popis cvičení: Rozjedeme se po spádnici, ruce na prsou. Vnější paže provádí v oblouku boxerský úder směrem mírně do oblouku (obr.25). Úder provází mírná rotace trupu. Pohyby jsou plynulé, úder střídá úder a snažíme se omezit vertikální pohyb. Přehnaná rotace trupu vede ke smýkání lyží. Jízda po vnitřní lyži s oporou partnera Cíl cvičení: 41
Nácvik jízdy po vnější hraně vnitřní lyže, rovnovážné cvičení. obr.26 Jízda po vnitřní lyži s oporou partnera (Částka, Kolovská, Vojtík, 2005) Popis cvičení: Dva lyžaři vyjíždí vedle sebe oblouk ke svahu a drží se za ruce. Lyžař níže po spádnici postupně přiklání celé tělo ke svahu a vyjíždí oblouk pouze po vnější hraně vnitřní lyže. Lyžař výše jej stále drží za ruku a pomáhá držet stabilitu (obr26). Při následném oblouku se role lyžařů vymění. Cvičení nejprve zkoušíme na mírném svahu, s přibývající jistotou a sehraností dvojice můžeme jít na prudší svah. Je vhodné aby partneři měli lyže s podobným radiusem a zároveň byli přibližně stejně velcí a silní. Oblouk po vnější hraně vnitřní lyže bez holí Cíl cvičení: Zvládnout jízdu po vnější hraně vnitřní lyže, zvýšení stability a rovnováhy při jízdě po vnější hraně vnitřní lyže, získání citu pro velikost náklonu v daném oblouku. obr.27 Oblouk po vnější hraně vnitřní lyže bez holí (Částka, Kolovská, Vojtík, 2005) Popis cvičení: Ve fázi zahájení oblouku přeneseme hmotnost na vnitřní lyži, celé tělo nakloníme do oblouku a lyži překlopíme na její vnější hranu. Vnitřní dolní končetina je mírně pokrčená, vnější je zvednuta do vzduchu (obr.27). Při ukončení oblouku přeneseme těžiště zpět nad obě lyže a plynule navážeme na oblouk na vnější hraně druhé lyže. 42
Ke správnému provedení cviku je již nutna vyšší rychlost, při příliš pomalé jízdě po přenesení váhy na vnitřní lyži spadneme. Modifikace: Při jízdě po vnější hraně vnitřní lyže postupně zanožujeme vnější dolní končetinu a ohýbáme ji v koleni až do pravého úhlu. Paže směřují do oblouku (obr.28). Tímto pohybem přeneseme těžiště více nad vnitřní lyži, čímž ji výrazně zatížíme. vnitřní lyže obr.28 Oblouk po vnější hraně se zanožením (Částka, Kolovská, Vojtík, 2005) 360ka do roviny Jedná se o jeden z vrcholných kousků funcarvingu, potřebujeme lyže s velmi malým radiusem. obr. 29 360ka do roviny (Štumbauer, Vobr, 2005) Ideální místo je prudší kopec, který přechází do roviny nebo velmi mírného svahu. Z kopce nabereme rychlost, na rovině nasadíme oblouk, vyjedeme kolečko a vrátíme se do své stopy (obr. 29). Funcarvingový oblouk 43
Správné provedení je těžké definovat, již bylo řečeno že funcarving je hlavně zábava, může zde tak vyniknout individualita každého lyžaře který si funcarvingový oblouk může modifikovat a přizpůsobit sobě na míru, pro svůj maximální požitek z jízdy. Všeobecně se dá říci že oblouk zahajujeme přenosem váhy na vnitřní lyži, tělo nakláníme do oblouku a dochází k rotace ramen a trupu do směru zatáčení. Trup je předkloněn a snažíme se zatížit špičky lyží. Snažíme se tělo natáhnout do středu oblouku, nemělo by docházet k lámání v pase do strany. Paže jsou mírně pokrčené před tělem, jedna nebo i obě se mohou dostat do kontaktu se sněhem (obr.30). S vyšší rychlostí se díky odstředivé síle můžeme více položit do oblouků, rychlost regulujeme uzavíráním oblouků, nikoli smýkáním. obr.30 Funcarving (kostenski.ru/images/faq/funcarver.jpg) 3.7 Extrémní carving Extrémní podoba fun carvingu, podobá se jízdě na slalomovém snowboardu. Jedná se o jízdu po hranách v extrémních náklonech, ve kterých dochází ke kontaktu různých částí těla se sněhem, případně celého těla. Nácvik extreme carvingu doporučujeme až zkušeným lyžařům, kteří mají jízdu po hranách plně pod kontrolou. Jezdí se střední rychlostí a bez holí. Základním předpokladem jsou vhodné lyže a carvingové boty, lyže kratší s malým radiusem cca 160cm, radius kolem 10. Svah je středně prudký, vysněžený, upravený a bez lidí. 44
Hand carving - Jedná se o oporu jednou (vnitřní) nebo obou rukou v oblouku, - paže je vepředu před tělem, dlaň klouže po sněhu, prsty ruky směřují dopředu a vzhůru, - ruka se stává další lyží a nese část váhy těla, - většina váhy je na vnitřní lyži. Cvičení pro nácvik Hand carvingu: Hlazení malého psa Trup položíme na stehna, vnitřní rukou ukazujeme dopředu do oblouku a vnější rukou tlačíme do kolene. Snažíme se zatížit přední část vnitřní lyže, hodně se naklonit do oblouku s dlaní vpředu a přiblížit se dotyku sněhu. Vnitřní paže musí být před tělem, v případě pádu by jinak hrozilo poranění. Hrozí i zranění prstů pokud při kontaktu se sněhem nebudou zvednuty. Opora o dvě ruce Vyjíždíme stále větší náklon, dlaň jede do sněhu dál od lyží, jestliže jsme dostatečně vpředu, máme dostatek času a místa na položení druhé dlaně na sníh. Oblouk se zanožením (viz. kapitola Fun carving) Tímto cvikem zdokonalujeme naklonění trupu dopředu a do oblouku, zahájení oblouku vnitřní lyží 45
2 dlaně na sněhu a zanožení Již velice náročné cvičení, v oblouku se zanožením položíme i druhou ruku na sníh (obr.31). zanožení obr.31 2 dlaně na sněhu a Pianista (http://www.sportovnikurzy.cz/domu/extremecarving.html) Obě dlaně jsou položeny na sněhu, jako by lyžař hrál na piano. Tělo je téměř narovnané, oblouk vyjíždíme čistě po vnitřní lyži. obr.32 Pianista (http://www.sportovnikurzy.cz/domu/extremecarving.html) Body carving Základní charakteristika Body carvingu: - Dotýkáme se sněhu nejen dlaněmi, ale téměř celou jednou stranou těla (obr.33), 46
- podobně jako u pianisty se musíme vytáhnout dopředu a do oblouku, - maximální přenesení váhy na vnitřní lyži, - při položení na sníh dochází k tzv. slide-out efektu, kdy na chvíli opustíme hranu. Lyže nevyjíždí oblouk čistě po hraně, nýbrž přismýkává. To nám umožňuje pohrávat si s délkou pobytu v oblouku. obr.33 Body carving (http://www.sportovnikurzy.cz/domu/extreme-carving.html) Cvičení pro nácvik Body carvingu: Pád od svahu a vstávání Tento cvik je obtížnější, díky tomu, že lyžař musí vrhnout tělo od svahu dolů, což je zpočátku psychicky náročnější. Provádíme v maximálně sníženém postoji, tělo je silně předkloněno. Při jízdě šikmo svahem padáme od svahu dříve, než lyže začnou zatáčet. Přitom natáhneme do nového směru obě ruce, které nám pomohou zmírnit kontakt s terénem. Po pádu se lyže otáčejí kolem trupu a v okamžiku kdy dosáhnou spádnice je aktivním pohybem kolen zahraníme. Trhneme vnější paží vzhůru a vnitřní paží se odrazíme od sněhu. Tím dokončíme vstávání. Při správném provedení cviku a dostatečné rychlosti se lyžař terénu téměř nedotkne, protože ho udrží odstředivá síla v novém, ostře zahájeném oblouku. (http://www.carv.cz/index.php?site=jakzacit) (Musil, D., Němeček, L., Reichert, J. Škola Carvingu, 2003) 47
3.8 Přechod z klasických lyží na carvingové Carvingová technika se od klasické výrazně liší. Carving umožňuje jízdu po hranách i běžnému lyžaři, což bylo v minulosti doménou převážně závodníků. V klasické technice se lyže do oblouku otáčejí pomocí rotace bérců a trupu, vysouváním pat, odklonem trupu a oporou o hůl. Lyže se po oblouku pohybují s větším či menším smýkáním, které ubírají lyžaři mnoho sil. U carvingové techniky vjíždějí lyže postavené na hrany do oblouku na základě své autokinetiky, rychlost se v oblouku zvyšuje. Nepůsobí rušivé boční tření a jízda je méně tělesně namáhavá. (Bartáková, 2004, 42) Výhody carvingových lyží oproti klasickým: - Díky jízdě po hraně a náklonu do oblouku můžeme projet stejný oblouk vyšší rychlostí, - lehčí zahájení oblouku, - schopnost lepšího držení na tvrdých až zledovatělých površích, což byl u klasických lyží problém, - kratší lyže a jednodušší ovládání, - snadnější a rychlejší výuka, - hra s odstředivou silou, možnost extrémních náklonů, - možnost jízdy bez holí, - možnost kontaktu se sněhem během jízdy. Výuku u klasických lyžařů provádíme postupně pomocí cviků popsaných v kapitolách 3.4 3.7. 48
Nejčastější chyby při přechodu na carvingové lyže: Vertikální pohyb zvedání těla mezi oblouky Používá se u smýkaných oblouků, u carvingové jízdy má často za následek nasazení oblouku smykem. Nadzvedávání vnitřní lyže V minulosti používané, u carvingu komplikuje vyjetí oblouku po hraně. Vnitřní lyže tak nenakrojí oblouk. Nedostatečné postavení vnitřní lyže na hranu tzn. Áčko Vzdálenost mezi lyžemi je větší než mezi koleny a mezera mezi bérci má pak tvar písmene A. Protirotační technika trupu Podobně jako u snowboardu, trup s pažemi se vytáčí ven z oblouku. Prudké a přehnané rotační pohyby ramen do oblouku U carvingu se požívá mírná rotace ramen do oblouku, ovšem přehnané a prudké rotační pohyby vedou ke smýkání lyží. Záklon Vykrojené patky carvingových lyží nás v záklonu na konci carvingového oblouku vymrští velikou silou do těžko kontrolovatelného pádu, většinou přímo na záda. Snaha dotknout se za každou cenu rukou sněhu Lyže jedou po plochách a lyžař se ukláněním a krčením snaží dotknout sněhu. 49
(Musil, D., Němeček, L., Reichert, J. Škola Carvingu, 2003) Carving není složitý, jízdu základními carvingovými oblouky se lze naučit poměrně rychle. Doporučujeme postupovat podle cviků které jsme uvedli a ke složitějším přistupovat až po zvládnutí předchozích jednodušších. Každý pak vstupuje do výuky s jinými cíli a záleží na něm, kam až dojde. 4.Výuka dětí 4.1 Úvod do výuky dětí Na úvod je dobré si uvědomit, co od výuky očekáváme a co je naším cílem. Pokud chceme aby dítě začalo lyžovat závodně, je vždy lepší přihlásit jej brzy do lyžařské školy či sportovního lyžařského oddílu, kde se mu budou věnovat zkušení odborníci, zpravidla po celý rok. Pokud není naším cílem závodní forma ale spíše snaha vypěstovat v dítěti kladný celoživotní vztah k lyžování a rekreačnímu sportu všeobecně, může výuku provádět rodič (po nastudování dané problematiky) či učitel. Děti se učí rychleji než dospělí, nepřinášejí si do výuky předchozí špatné návyky, jsou tvárné a záleží tedy především na cvičiteli jak výuku zvládne a kam až se s dětmi dostane. Kdy začít Obecně se dá říci, že čím dříve tím lépe. U malých dětí jsme omezeni jejich psychickou a fyzickou vyspělostí, která je velmi 50