S POLEČE NS KÁ O D PO VĚ DNOST V EU

S POLEČE NS KÁ O D PO VĚ DNOST V EU Ing, Lenka, Černohorská 1 A B S T R A K T Článek pojednává o tématu společenské odpovědnosti firem (CSR), která v podnikání přebírá stále důležitější úlohu. Jsou zde rozebrány základní oblasti, kterých se CSR dotýká. Je zde porovná splečenská odpovědnost v různých státech. Ú V O D Téma společenské odpovědnosti firem (CSR) nabývá na významu v zahraničí i v České republice. Nové podněty do této diskuse přinesl vstup ČR do EU, kde je CSR jedním z důležitých témat v oblasti ekonomické a sociální politiky.v roce 2001 byla vydána Zelená kniha, která propaguje Evropský rámec společenské odpovědnosti firem, a vyzývá všechny členské státy, aby zahrnuly principy CSR do svých národních strategií. S P O L EČ E N S K Á O D P O VĚD N O S T Základní východisko společenské odpovědnosti firem tvoří pochopení a přijetí skutečnosti, že je podnik součástí společnosti, ve které vyvíjí své aktivity. To mu umožňuje realizovat jeho prvotní cíl vytváření zisku. Tvorba zisku by měla být spojena s odpovědností vůči společnosti, neboť podnik není izolovaný od širšího systému vztahů. Jeho prosperita bude v důsledku záviset na náladě této společnosti vůči němu. Charakteristickým rysem společensky odpovědného chování firem je přijetí závazků, které jsou postaveny nad zákony. Odpovědné firmy se tak dobrovolně rozhodují dělat i to, co není přímo zákonem nařízeno. Obsah společenské odpovědnosti Společenskou odpovědnost firem lze tedy rozvrhnout do těchto tří základních oblastí: Ekonomická rovina CSR Principy dobrého řízení firmy, etický kodex Odmítnutí korupce Transparentnost Ochrana duševního vlastnictví Vztahy s investory Dodavatelsko-odběratelské vztahy 1 Ústav managmentu, cernohorska@fbm.vutbr.cz

Vztahy se zákazníky Kvalita a bezpečnost produktů či služeb Sociální rovina CSR Firemní filantropie a firemní dobrovolnictví Zaměstnanecká politika, zdraví a bezpečnost zaměstnanců, vzdělání, rekvalifikace Zaměstnávání minoritních a ohrožených skupin obyvatelstva Rovnost žen a mužů Odmítnutí dětské práce Lidská práva Enviromentální rovina CSR Ekologická výroba, produkty a služby (standardy řady EMAS a ISO) Ochrana přírodních zdrojů (spotřeba vody, energií) Investice do ekologických technologií Ekologická firemní kultura (recyklace, úspory energie atd.) Motivace Dosažení rozvoje je vnímáno jako celospolečenská potřeba. Potřeba snížení zátěže na životní prostředí vedla v uplynulých desetiletích k mnoha normativním regulacím převážně velkých průmyslových podniků, jejichž dopady na životní prostředí jsou nejvýznamnější. Regulace menších subjektů (včetně jednotlivých občanů) je z mnoha důvodů, především politických a ekonomických, v současné době nerealizovatelná. Přesto je změna chování těchto subjektů nezbytná. Morální motivace Osobní motivace vychází z osobního přesvědčení a morálních hodnot jednotlivce či společnosti. Podnikatel může být například přesvědčen o tom, že je nezbytně nutné omezit dopady dopravy na životní prostředí, protože mu záleží na tom, aby nadále nedocházelo ke zhoršování stavu ovzduší. Jiný subjekt může investovat prostředky získané ekonomickou činností na charitativní účely, protože je z jeho pohledu důležité, aby lidé v jeho okolí měli o něm dobré mínění. Motivace vyvolaná externími okolnostmi Motivace ke společensky odpovědnému chování vyvolané externími vlivy mohou mít např. následující charakter: povaha podnikání určitého subjektu jej předurčuje k častým konfrontacím s aktivistickými organizacemi, odbory, médií či úřady, a proto se subjekt rozhodne těmto častým střetům předcházet aktivním vylepšováním svého image. Podobným externím vlivem vyvolávajícím potřebu změny přístupu může být v současné době aktuální nárůst ceny pohonných hmot. Ten může podnikatelský subjekt přimět k tomu, že hledá způsoby, jak optimalizovat přepravu a snižovat spotřebu drahých pohonných hmot. Společensky odpovědné chování není ovšem motivováno pouze hrozbou případných problémů či naplněných rizik. Podniky se společensky odpovědným přístupem hovoří také o příležitostech a konkurenční výhodě, které jim CSR

umožnilo získat. Spotřebitelé například v současné době stále častěji vyhledávají výrobky označené nějakou ekologickou značkou. 2 Situace v různých státech Evropy Pro uvádění CSR do praxe je důležitý přístup vlády a stání správy - jaké nastolí podmínky, systém odměňování a motivování firem, které se chovají odpovědně. Stěžejní pro úspěšné zavedení principů CSR do praxe v jednotlivých zemích je přístup vlády a státní správy. Jde o to, jaké podmínky v oblasti CSR vytvoří,jak je schopna motivovat a oceňovat firmy, které se chovají odpovědně, a jaké standardy a principy v této oblasti vytvoří či podporuje. Ze zahraničí lze však získat úspěšné příklady toho, jakou pozitivní roli může přinést aktivní přístup vlády. Leadrem v oblasti CSR je v rámci Evropy Velká Británie, kde se vláda aktivně angažuje v rozvoji a propagaci principů CSR. CSR aktivity jsou od roku 2000 koordinovány především prostřednictvím ministra pro CSR. Vláda VB má v oblasti CSR poměrně komplexní a ambiciózní vizi: sledovat, jak firmy ve VB berou do úvahy sociální, ekonomický a environmentální dopad svého fungování, zvyšovat povědomí o této oblasti, propagovat konsensus mezi britskými a mezinárodními kodexy, propagovat rámec pro sociální a environmentální reportování a certifikace. Situace ve Velké Británii Podporuje dárcovství prostřednictvím výplatních pásek ( payroll giving ), což je daňově výhodný způsob pro zaměstnance, kteří chtějí darovat prostředky charitativní organizaci (odpisy z jejich hrubé mzdy před zdaněním). Vláda ve VB oceňuje odpovědné firmy. Ministerstvo obchodu a průmyslu od roku 2002 sponzoruje Index společenské odpovědnosti. Index pomáhá firmám zlepšit působení na společnost a životní prostředí, zároveň slouží k benchmarku. Vláda také daňově zvýhodňuje investice do CSR a dárcovství. Firmy si mohou odepsat dary směřující registrovaným neziskovým organizacím. Zvláštní daňové výhody se týkají investic do životního prostředí. Daňové úlevy se týkají daní z příjmu nebo daňové povinnosti firem a závisí na částce investované do těchto organizací. Jedná se o úlevu až do výše 25 % investované částky rozloženou do doby pěti let. Situace v EU Situace v EU je upravovaná pomoci center pro CSR (Response 3, People Profit 4, The Latvian Chamber of Commerce and Industry 5,Gilde 6, UNIDO 7, CSR COMPASS 8, CSR Code to Smart Reality For SMEs 9, HNCSR 10, MPS 11, Scuola 2 Více informací na <www.csr.cir.cz > 3 www.udg.edu/cid/response/ 4 www.overskudmedomtanke.dk 5 www.ormanagement.eu. 6 www.gildezentrum.de 7 www.unido.org/reap 8 www.csrkompasset.dk 9 www.gzs.si/dop 10 www.csrhellas.gr 11 www.my-mps.com

Superiore SantAnna di Pisa 12, JA-YE Europe and HP 13, Euro Info Centre Viborg 14,xertatu 15,CNCE Caisse Nationale D EPARGNE, Global Reporting Initaiative 16, Sustainability Norhwest partner 17,Eurochambres 18,VOLLI 19, The Kopenhagen Centre for Corporate Responsibility 20, U.E.A.P.M.E. 21, Fabrica Ethica 22, UK Small Business Consuritum 23, Municipality of Rome 24, CTCV 25, respact 26, Reflexe, UPJ 27, Nederland 28,CEEFIA- ENLOS 29 ) Velká Británie je v oblasti CSR nejaktivnější, ale i ostatní vlády v původních členských zemí EU se problematice CSR věnují. V Německu je CSR začleněno do vládní politiky od roku 2002. Cílové oblasti jsou úspora energie, emise, výdaje na výzkum, vzdělávání a rozvoj, bio farmaření, životní prostředí. Vláda podporuje vzdělávání v CSR s cílem propagovat toto téma a rozvíjet komunikaci mezi vládou, firmami a neziskovými organizacemi. I německá vláda podporuje odpovědné firmy daňovými výhodami. Ve Francii vláda zřídila Národní radu udržitelného rozvoje. Hlavní činností je propagace CSR a společensky odpovědného investování. Podpoře CSR se Francie věnuje rovněž v globálním měřítku. Ve Francii je důležitá propagace společenské odpovědnosti firem. Vláda schválila například Zákon o zaměstnaneckých fondech, který stanovuje sociální, environmentální a etické principy, které se dodržují při nákupu a prodeji zboží. Zákon o nových ekonomických regulacích, který stanovuje povinnost informovat o činnosti v oblasti CSR. V Itálii zahrnula vláda CSR do svých aktivit v roce 2002. Aktivity realizuje prostřednictvím Ministerstva sociálních věcí a veřejné prospěšnosti. Ministerstvo sociálních věcí společně s partnery vytvořilo standard pro oblast etického chování firem. Iniciativa zvýhodňuje firmy, které se zavázaly, že budou spolufinancovat projekty v oblasti sociálního začleňování. Firmy mohou uplatňovat daňové benefity v rámci tohoto programu. 12 www.sssup.it 13 www.responsible-business.org 14 www.hvri.di 15 www.xertatu.net 16 www.globalreporting.org 17 www.snw.org.uk 18 www.eurochambres.eu/activities/ceasar.htm 19 www.volli.ee 20 www.copenhagencentre.org 21 www. ueapme.com 22 www.fabricaethica.it 23 www.smallbusinessjourney.com 24 www.autopromozionesociale.it 25 www.iapmei.pt 26 www.respact.at 27 www.verantwortlich-unternehmensfuehrung.de 28 www.mvonederland.nl 29 www.ceefia.fr

Z nových členských zemí se zapojilo i Maďarsko, kde se vláda angažuje v několika oblastech CSR. Zaměřuje se především na tyto oblasti: zaměstnanecká politika, sociální dialog, celoživotní vzdělávání, bezpečnost na pracovišti a rovné šance na pracovním trhu. Maďarská vláda oceňuje společensky odpovědné firmy například cenou Family Friendly Employment Prize (4 kategorie: malé, střední a velké firmy, veřejné instituce). Situace v České republice Dle údajů Ministestva financí věnují české firmy každoročně částku ve výši 1,5 miliardy Kč do veřejně prospěšných projektů a CSR. Většina firem však stále vnímá existující překážky v dalším rozvoji CSR. Jde zejména o nízké daňové odpisy a nedostatečné společenské uznání. 60 % firem by např. k dárcovství více motivovalo zvýšení daňových odpisů, 66 % uznání od státních orgánů či místní samosprávy a 52 % uznání ze strany médií. Ve srovnání se zahraničím však v České republice zatím schází koncepční celospolečenská diskuse o roli CSR v komerčním sektoru, uznání a ocenění odpovědných firem z pohledu vlády a veřejné správy a bohužel i motivační daňové a legislativní prostředí. Doufejme však, že diskuse na úrovni EU, stejně jako rostoucí zájem komerčního i neziskového sektoru o CSR, změní i u nás přístup vlády k této důležité oblasti. 30. Z Á VĚR Společenská odpovědnost firem je koncept, díky němuž mohou firmy budovat vztah s interním a externím okolím firmy Toto budování dobrých vztahů probíhá na základě spolupráce firem a zainteresovaných stran. Pro zavedení CSR do praxe je důležitý přístup vlády. Způsob jak dokáže motivovat organizace. Významnou funkci hraje centrum pro CSR. Pro společensky odpovědné firmy je důležité, aby sjednotily své chování v těchto oblastech ekonomické, environmentální, sociální. Odměnou jim bude lepší image, větší důvěryhodnost, posílení vztahů se zákazníky a lepší vztahy s okolím. L I T E R A T U R A ( 1 ) P U T N O V Á, A. E t i c k é ř í z e n í v e f i r mě. P r a h a : G R A D A P u b l i s h i n g, 2 0 0 7. 1 6 6 s. I S B N 9 7-8 0 2 4 7-1 6 2 1-3 ( 2 ) R O L N Ý, I. E t i k e t a v p o d n i k o v é s t r a t e g i i 1. v y d á n í. B o s k o v i c e : A L B E R T, 1 9 9 8. 1 2 3 s. I S B N 8 0-8 5 8 3 4-0 0-0 ( 3 ) B O H A T Á, M. Z á k l a d y h o s p o d ářsk é e t i k y. V Š E, P r a h a 1 9 9 7. 1 2 6 s. I S B N 8 0-7 0 7 9-4 2 8 - ( 4 ) Š R O NĚ K, I : E t i k e t a a e t i k a v p o d n i k á n í. M a n a g e m e n t P r e s s, P r a h a 1 9 9 5. 2 1 3 s. I S B N : 8 0-8 5 6 0 3-9 4-2 30 Více informací <www.sof.cz>

( 5 ) S I K U L A, A, S r. A p p l i e d M a n a g e m e n t E t h i c s. W I L L L I A M H. S C H O O F, 1 9 9 6. 1 6 0 s. I S B N 0-2 5 6-2 0 3 6 8-7 ( 6 ) R e s p o n s i b l e E n t r e p r e n e u r s h i p E x c h a n g e, C a t a l o q u e o f S t a n d s B R U S S E L S, 3 M A Y 2 0 0 7 ( 7 ) R O L N Ý, I. E t i k a a p o d n i k o v á s t r a t e g i e. N A K L A D A T E L S T V Í A L B E R T, B O S K O V I C E 1 9 9 8. 1 1 9 s. I S B N : 8 0-8 5 8 3 4-5 3-7 ( 8 ) S T E I N M A N N, H., LİHR, A. Z á k l a d y p o d n i k o v é e t i k y. V I C T O R I A P U B L I S H I G, P R A H A 1 9 9 5. 1 3 3 s. ; I S B N : 8 0-8 5 8 6 5-5 6-4 ( 9 ) SEN,A. O n E t h i c s a n d E c o n o m i c s, B a s i l B l a c k w e l l, Oxford 1987 ( 1 0 ) K O M Í N K O V Á, K. S p o l ečen s k á o d p o vědnost p o d n i k á n í S r o v n á n í ČR a I t á l i e. B R N O 2 0 0 6. 9 8 s. D i p l o m o v á p r á c e ( 1 1 ) V A NĚK, J. P r i n c i p y o b e c n é, e k o n o m i c k é a i n f o r m ač n í e t i k y. P R A H A : E U R O L E X B O H E M I A, 2 0 0 5. 2 4 6 s. I S B N 8 0-8 6 8 6 1-5 4-6