SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÉ CHOVÁNÍ FIREM

Transkript

1 SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÉ CHOVÁNÍ FIREM Ing. Klára Nesvadbová 1 A BSTRAKT Článek pojednává o tématu společenské odpovědnosti firem neboli Corporate Social Responsibility (CSR), která v podnikání přebírá stále důležitější úlohu. Jsou zde rozebrány základní oblasti, kterých se CSR dotýká. Je zde také vymezeno, na co je zapotřebí se v rámci průzkumu těchto oblastí zaměřit. Ú VOD Ve světě se uplatňování společenské odpovědnosti firem stává trendem. Podniky si začínají uvědomovat, že není možné zaměřit se pouze na dosahování co nejvyšších zisků, a přitom nehledět na vedlejší dopady podnikání. Koncept společenské odpovědnosti firem však není dosud jednotný. V různých částech světa je společenská odpovědnost firem (Corporate Social Responsibility CSR) chápána poněkud odlišně. Na rozdíl od USA, kde je typická podpora neziskových organizací, Evropa je tradičně zaměřena na charitativní činnost. Je to dáno především historickou existencí křesťanské solidarity, která je zde dodnes rozšířená. Pro kontinentální Evropu je typická rozvinutá sociální záchranná síť a princip solidarity. Od evropských firem se proto očekává, že budou podporovat sociální politiku státu. Princip CSR se v rámci Evropské unie uplatňuje na poli dobrovolnosti. V roce 1995 byla vytvořena evropská odborná centrála pro sociální odpovědnost firem s názvem CSR Europe. P RŮZKUM V ZÁKLADNÍCH OBLASTECH CSR Společenská odpovědnost firem (CSR) je zastřešujícím pojmem pro celou řadu aktivit. Tyto aktivity sahají od ekologie a komunitní práce přes zaměstnanecká práva, etiku podnikání až po boj proti diskriminaci. Jejich společným znakem je obecná společenská prospěšnost, kterou iniciují a realizují komerční firmy. Tato odpovědnost může být zaměřena jak na interní prostředí firmy, tak na vnější okolí, ve kterém firma podniká. Společensky odpovědné podniky obvykle dosahují lepších vztahů jak na pracovišti, tak vzhledem ke svým obchodním partnerům, vlastníkům či blízkému okolí. 1 Ústav managementu, nesvadbova@fbm.vutbr.cz

2 V současné době se u velkých zahraničních firem začíná koncept CSR stále více uplatňovat. Rozmáhá se zde každoroční vypracovávání zpráv tzv. Corporate social responsibility reports. Jedná se o zprávy, kde firmy zveřejňují, čeho dosáhly, zda byly splněny stanovené cíle v rámci CSR, zda produkce probíhala v souladu s CSR, jak je nakládáno s odpady a podobně. Z velkých nadnárodních firem, které tyto zprávy zpracovávají a zveřejňují je možné jmenovat např. Coca-cola company, Sony Corporation, Marks &Spencer's atd. Aby bylo možné zjistit, zda firmy skutečně koncept CSR uplatňují, nebo se k němu jen proklamativně hlásí, je potřeba provést průzkum. Jednou z možností průzkumu je zaměřit se na tři základní oblasti CSR. Společenskou odpovědnost firem lze tedy rozvrhnout do těchto tří základních oblastí (1): oblast ekonomická oblast enviromentální oblast sociální Při průzkumu, je nutné zaměřit na tyto pilíře společenské odpovědnosti detailněji. Ekonomická oblast Ekonomická oblast zahrnuje širokou škálu témat, na které je v rámci průzkumu možné se zaměřit. Jedná se především o přijetí určitých etických zásad do samotného řízení podniku, o komunikaci se zainteresovanými skupinami a podobně. V oblasti ekonomické je možné u jednotlivých firem zkoumat přijetí jednotné Corporate Strategy. Přijetí této strategie spočívá v zahrnutí etických zásad do řízení a správy podniků. Jedná se o velmi důležitý krok k naplňování CSR. Dále se jedná o vytvoření etického kodexu, který bude určitým způsobem korigovat a usměrňovat chování podniku. Etický kodex by měl směřovat například vůči zákazníkům, zaměstnancům, konkurenci apod. Tyto vztahy by také měly být definovány i v rámci podnikové strategie. Také je možné vytvářet další dokumenty, které podporují odpovědné chování například managementu či zaměstnanců podniku. Tyto dokumenty by měly být zveřejněny, aby se s nim mohly seznámit zainteresované skupiny, případně i veřejnost.

3 Do ekonomické oblasti spadá také komunikace s akcionáři. Akcionáři by měli být seznámení s tím, do jakého podniku investují své prostředky, a jakým způsobem s nimi hodlá tento podnik nakládat. Akcionáři by měli být pravidelně informování a neměly by jim být zatajovány žádné důležité informace. V rámci ekonomické oblasti je vhodné vytvářet také určitou protikorupční politiku. Zde je nutné zaměřit se na potírání korupce, jak v rámci interního prostředí firmy, tak navenek vůči okolí. Je možné zkoumat, zda management i zaměstnanci jsou vhodně motivováni k tomu, aby byli vůči firmě loajální a veškeré pokusy o podplácení odmítali. Korupční chování musí firma odmítat i v rámci vnějšího prostředí, ve kterém podniká. Pokud by například firma přistoupila na neférový konkurenční boj, může být také sama vydíratelná. Efektem protikorupční politiky by měla být skutečnost, že firma sama nekorumpuje ani není korumpována. Průzkum transparentnosti chování firmy může být také součástí hodnocení naplňování CSR. Výsledky, které podniky zveřejňují musí odpovídat skutečnému stavu. Strategie, které firmy uvádějí ve známost by měly být uskutečněny. Firmy se nemohou hlásit k naplňování určitých cílu, a přitom sledovat cíle docela jiné. Enviromentální oblast V oblasti enviromentální je nutné zkoumat, jak se firmy chovají vůči životnímu prostředí. Zda vytvářejí určitou ekologickou politiku. A pokud takovou politiku vytvářejí, zda ji i uplatňují. Důraz by zde měl být kladen především na ekologickou výrobu. Tzn. zda při výrobě nedochází k nadbytečnému zatížení životního prostředí neekologickými postupy či prostředky. Zda firmy nevytvářejí prostřednictvím výrobního procesu ekologickou zátěž do budoucna. V rámci enviromentální oblasti je také zásadní, jak firmy přistupují k ochraně přírodních zdrojů. Zda nejsou tyto zdroje znehodnocovány či znečišťovány v rámci výrobního procesu. Důležité je také zaměřit se na to, zda nedochází k jejich zbytečnému plýtvání, které může znamenat nepřiměřené ztráty či jejich předčasné vyčerpání. Průzkum by měl být také zaměřen na skutečnost, zda podniky hledají nové alternativní ekologické postupy výroby či likvidace produkce. A pokud tyto postupy již existují, zda je firmy skutečně využívají. Jak se firmy staví k ochraně blízkého ekosystému o nich také mnoho vypovídá. Zde je možné zkoumat, zda jsou firmy schopny měnit ráz krajiny, jen aby mohly dosáhnout dříve vyšších zisků, nebo jsou ochotny včlenit se do krajiny přijatelným způsobem. Důležité je také zaměřit se na ekologii produktu. Naprostou nutností je, aby výrobky nepoškozovaly zdraví populace, a aby nepoškozovaly životní

4 prostředí. U služeb je třeba klást důraz na to, aby byly poskytovány v souladu s ekologickými zásadami. U produktů by měla být možná ekologická likvidace či recyklace. Zde je možné zkoumat, jak se firmy staví k negativním dopadům na životní prostředí, které může vyvolat právě jejich produkce. Zda se firmy pokoušejí nalézt cestu k tomu, aby jejich výrobky byly co nejlépe biologicky odbouratelné a aby jejich likvidace byla co nejvíce šetrná k životnímu prostředí. Sociální oblast Průzkum v sociální oblasti by se měl zaměřovat na chování firem vůči lidským zdrojům. Jakým způsobem je práce, jako jeden z výrobních faktorů firmami vnímána. Velmi důležitá je v sociální oblasti skutečnost, zda jsou na pracovišti dodržována lidská práva alespoň tak, jak to nařizuje zákon. Zde je nutné se zaměřit na to, jestli zaměstnanci pracují v bezpečných a zdraví neohrožujících podmínkách, zda nejsou nuceni pracovat mnohonásobně déle, než je jejich povinnost atd. Tedy zda nejsou zaměstnanci novodobými otroky firem. Součástí průzkumy by také mělo být dodržování určitých morálních práv zaměstnanců, jako je právo na důstojnost, na odpovídající odměnu za odvedenou práci, právo na soukromí a normální rodinný život. V současnosti je stále větší důraz kladen na uplatňování rovných příležitostí v zaměstnání. Jedná se o velmi diskutované téma, jehož průzkum by měl být důležitou součástí výzkumu sociální oblasti. Zde je potřeba zaměřit se na rovné příležitosti např. mezi muži a ženami. Jakým způsobem firmy přistupují k této problematice již v náborovém řízení. Zda nejsou muži zvýhodňování před ženami či naopak. Zda jsou platové podmínky, či kariérní postup pro muže i ženy stejné. Princip rovných příležitostí je však třeba uplatňovat také u skupin, které mohou být z nějakého důvodu znevýhodněny. Může se jednat o rasovou diskriminaci, o diskriminaci zdravotně postižených a podobně. Zde je tedy nutné zkoumat, zda firmy přijaly politiku rovných příležitostí. Pokud ano, pak jestli je tato politika skutečně uplatňována nebo se k ní firmy jen proklamativně hlásí, ale nedodržují ji. Specifickým problémem, který se týká především rozvojových zemí je dětská práce. Není přípustné, aby byla k výrobě či poskytování služeb zneužívána dětská pracovní síla. V průzkumu je také možné se zaměřit na dobročinné chování firmy. Zde se jedná například o podporu neziskových organizací, o podporu chráněných dílen apod. Může se však také jednat o dobročinnost související se sponzorskými dary, či o podporu vzdělání a kultury.

5 V rámci sociální oblasti je potřeba také zkoumat, zda firmy chtějí být, nebo již jsou certifikovány dle mezinárodních standardů např. dle standardu SA Průzkum je možné provádět v rámci kvalitativního či kvantitativního šetření. Informace, které jsou získány ze všech uvedených oblastí lze vyhodnotit ve vzájemných souvislostech. Jen tak je možné stanovit, zda firmy skutečně uplatňují společensky odpovědné chování. ZÁVĚR Společenská odpovědnost firem je koncept, díky němuž mohou podniky budovat důvěrný vztah s interním prostředím firmy, ale i s externím okolím. Toto budování dobrých vztahů probíhá na základě spolupráce firem a zainteresovaných stran. Aby bylo možné zhodnotit, zda firmy společenskou odpovědnost skutečně uplatňují, je možné provádět průzkum ve třech základních oblastech. Jedná se o oblast ekonomickou, enviromentální a sociální. V těchto oblastech je třeba zkoumat přijetí etických zásad do řízení a správy podniku a zhodnotit vztah firem a zaiteresovaných skupin. Dále je to průzkum jejich chování vůči životnímu prostředí a akceptování ekologických požadavků. Neméně důležité je také zaměřit se na vztah firem vůči lidským zdrojům, na jejich postoj k diskriminaci a podobně. Pro společensky odpovědné firmy je důležité, aby sjednotily své chování ve všech těchto zmíněných oblastech. Odměnou jim bude lepší image, větší důvěryhodnost a lepší vztahy s okolím. L ITERATURA (1) BOHATÁ, M.: Základy hospodářské etiky. 1. vydání. Praha: VŠE, s. ISBN (2) PUTNOVÁ, A.: E tické řízení ve firmě. Praha: GRADA Publishing, v tisku (3) ROLNÝ, I.: Etiketa v podnikové strategii 1. vydání. Boskovice: ALBERT, s. ISBN R ECENCE ŠKOLITELE Doktorandka zpracovala téma, které je stále více aktuální. V roce 2008 bude nově akreditováno ISO , které bude zaměřené na oblast společenské odpovědnosti.

6 Oceňuji snahu o komplexní pohled na danou problematiku, která má velmi široké rozmezí od enviromentálních otázek po diskriminaci na pracovišti. Snaha kondenzovaně pojmout širokou oblast společenské odpovědnosti, názorové rozmanitosti podnikatelské etiky až po praktickou aplikaci nutí autorku aby téma pojala pouze formou výkladu. Její pojetí je dobrým základem pro budoucí zpracování tohoto tématu v rámci studia PhD. Připravila si materiál, který je možné rozvíjet a ukázala dobrou orientaci v této problematice. Studentka připravila materiál, který odpovídá délce studia i jejímu studijnímu zaměření. Doc. RNDr. Anna Putnová, Ph.D., MBA