kauzální terapie ph1n1 2009



Podobné dokumenty
Martina Havlíčková Helena Jiřincová. NRL pro chřipku, Státní zdravotní ústav

Analýza pandemie infekce A/H1N1 v Krajské nemocnici Liberec a jejího dopadu na intenzivní péči

Těhotná v průběhu chřipkové epidemie

Jan Máca ARK FN Ostrava. Chřipka-up to date 2013

Imunoprofylaxe RSV infekce. M.Čihař, K.Liška¹, K.Klenková Neonatologické oddělení, FN Na Bulovce ¹Neonatologické oddělení, VFN, Praha

Význam čtyřvalentní vakcíny proti chřipce. Jan Kynčl, Martina Havlíčková Odd. epidemiologie infekčních nemocí Státní zdravotní ústav, Praha

Chřipka ve zdravotnickém zařízení v sezóně 2012/2013

PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ NA PANDEMII CHŘIPKY

AKUTNÍM SELHÁNÍM LEDVIN

Chřipka podceňované onemocnění

POZNÁMKY K PŘÍPRAVĚ NA CHŘIPKOVOU SEZÓNU Z POHLEDU OOVZ

Chlíbek Roman. Katedra epidemiologie Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králov. lové

Zpráva o přijatých opatřeních ke snížení dopadů pandemie chřipky a jejich vyhodnocení

Co nového přinesl chřipkový kongres Toronto VI.2007

Klinické formy sezónn. M.Havlíčková, H.Jiřincová, J.Kynčl

Laboratorní di agnostik HBV HCV a Vratislav Němeček Státní zdravotní stav ústav

Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc.

Pandemický plán Ústeckého kraje. MUDr. Josef Trmal Ph.D.

Epidemie Q horečky v Nizozemí a situace v ČR

Očkování a chemoprofylaxe chřipky u dětí aneb měly by být zdravé děti očkovány proti chřipce?

Příprava na pandemii chřipky status quo

Očkování proti pandemickému viru chřipky v kontextu ostatních opatření. Jan Kynčl, Martina Havlíčková

Očkování chronicky nemocných

Účinnost chřipkových vakcín u dětí IX. hradecké vakcinologické dny, října 2013, Hradec Králové

Respirační viry. MUDr. Jana Bednářová, Ph.D. OKM FN Brno

LÉKOVÁ POLITIKA OČKOVÁNÍ A SENIOŘI. Jan Švihovec

Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

Výskyt rotavirových onemocnění v České republice v letech , EpiDat Michaela Špačková, Martin Gašpárek

Klostridiová kolitida na chirurgickém pracovišti

Zhodnocení epidemiologické situace ve výskytu akutních respiračních onemocnění a chřipky v Karlovarském kraji v sezóně 2015/2016

Epidemie chřipky v sezoně 2012/2013

Iktové centrum Nemocnice Znojmo - naše zkušenosti s mezioborovou spoluprácí v péči o pacienty s CMP

Fitness for anaesthesia

Závažnost chřipky, analýza výskytu úmrtí v interpandemickém a pandemickém období. Jan Kynčl

Standardy z pohledu. Jan Švihovec

KLINICKÝ OBRAZ CHŘIPKY A MOŽNOSTI PREVENCE

Sérologická diagnostika chřipky možnosti a diagnostická úskalí

Chřipka v roce MUDr. Jan Kynčl, Ph.D. Odd. epidemiologie infekčních nemocí Státní zdravotní ústav, Praha

Postup při kontrole protekce a případném přeočkování proti VHB

Očkování pacientů s chronickým renálním selháváním

Pertussis - Dávivý (černý) kašel. MUDr. František BEŇA

Chřipka - neviditelný nepřítel: zvýšíme proočkovanost u indikovaných pacientů na 75%? Jan Kynčl Státní zdravotní ústav Praha

Očkování těhotných nejúčinnější strategie prevence vzestupu pertuse u dětí?

Viry jako původci NN. z pohledu epidemiologa. Hradecké virologické dny MUDr. Lenka Hobzová Nemocniční hygienik a epidemiolog

You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (

Pavel Michalek, Ronald Bailie, Kate Scott, Paul Leyden, Alexander Abraham. Antrim Area Hospital, Antrim, United Kingdom/Northern Ireland

Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D. www. farmakoekonomie.cz

Průběh pandemické chřipky A(H1N1) ve FN Hradec Králové. Plíšek S., Kosina P., Prášil P., Kračmarová R., Gebouský P. KIN LF UK a FN Hradec Králové

VÝSKYT PROTILÁTEK TŘÍDY IgM PO VAKCINACI PROTI VIROVÉ HEPATITIDĚ A

HFOV v dětské resuscitační péči

Trombolytická léčba akutních iktů v ČR. Škoda O., Neurologické oddělení, Nemocnice Jihlava, Cerebrovaskulární sekce ČNS JEP

Chyby a omyly v klinické péči výzvy pro následnou péči. MUDr. David Marx, Ph.D.

Akutní respirační poruchy spojené s potápěním a dekompresí... Úvod Patofyziologie Klinické projevy Diagnostika Léčba Prognóza postižení Praktické rady

Možnosti protektivní ventilační strategie v PNP

Akutní vysoce nakažlivé virové onemocnění, prudký zánět dýchacích cest Laická veřejnost pod pojem chřipka se zahrnují nesprávně i jiné respirační

Novinky v očkování proti chřipce v roce 2010

Přehled změn vybraných kapitol

TELEMEDICÍNA V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH

ANTIBIOTICKÉ LÉČBY V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ

Intenzivní péče v kontextu systému paliativní medicíny u dětských pacientů

Muchomůrka zelená muchomůrka hlíznatá nejjedovatější a nejnebezpečnější houbu

Postavení laboratorní medicíny ve velké nemocnici. MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA,

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Epidemiologie CHOPN. MUDr. Tomáš Bártek Plicní klinika FNsP Ostrava

BEZPEČNOST A IMUNOGENITA OČKOVÁNÍ PROTI CHŘIPCE ROMAN PRYMULA

SROVNÁNÍ KLINICKÉ A MIKROBIOLOGICKÉ ÚČINNOSTI KONTINUÁLNĚ A INTERMITENTNĚ APLIKOVANÉHO MEROPENEMU U KRITICKY NEMOCNÝCH předběžné výsledky

Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

HIV (z klinického pohledu)

Fatální forma influenzy drůbeţe v chovu krůt

Současné možnosti léčby a standardní terapie infekce HBV

Riziko pneumokokové pneumonie u dospělých a možnosti prevence Vilma Marešová a spol. I. infekční klinika 2.LF UK, FNB Praha

Chřipkové vakcíny. Studijní materiál důchodce č. 52 Září 2000

Polohování pacientů s ARDS OA Dr. Stibor B.

V. Adámková Klinická mikrobiologie a ATB centrum 1.LF UK a VFN, Praha. Colours of Sepsis; ATB STEWARDSHIP V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ, 30.1.

Akutní CMP na ose urgentní péče (zkušenosti z Emergency FNOL)

Zhodnocení epidemiologické situace ve výskytu akutních respiračních onemocnění a chřipky v Karlovarském kraji v sezóně 2016/2017

Prasečí chřipka (mexická, Swine Flu, Novel Flu H1N1) MUDr. František BEŇA

RESPIRAČNÍ INFEKCE. Milan Kolář

Studijní materiál speciál č. 32 Únor 2007

DÁVÁ CESTA PROTOKOLŮ V IP MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ KOMPETENCÍ SESTER?

Neonatologie a neonatální paliativní péče

Jiřincová H., Havlíčková M., Limberková R., Táčner. J., Kynčl J., Otavová M. SZÚ Praha, NRL pro chřipku

KLINICKÉ A LABORATORNÍ CHARAKTERISTIKY ROTAVIROVÝCH A NOROVIROVÝCH INFEKCÍ. Helena Ambrožová 1. infekční klinika 2. LF UK a NNB

Eradikace BVD v Německu naše zkušenosti

Heterogenita v poskytování akutní lůžkové péče v ČR

Úloha nemocniční epidemiologie v prevenci infekcí v intenzivní péči. MUDr. Eva Míčková

Epidemiologie. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

Podaří se zkvalitněním diagnostiky a očkováním adolescentů a dospělých snížit pertusi u dětí?

Bc. Marie Bartoszová FN Brno - KARIM

Paliativní péče u nervosvalových onemocnění v dětském věku

Zhodnocení epidemiologické situace ve výskytu akutních respiračních onemocnění a chřipky v Karlovarském kraji v sezóně 2018/2019

Bonusové přednášky dle časových možností

Hodnocení úrovně znečištění ovzduší PM 10 ve vztahu ke zdraví obyvatel Ostravy

Chřipka. Zdeňka Jágrová HSHMP

Očkování proti klíšťové encefalitidě v létě a po přisátí klíštěte

Nemocnice Jindřichův Hradec Paliativní péče v podmínkách urgentního příjmu

Chřipka z pohledu WHO V.ročník MEKA BRNO 2010

Vykazování výkonů zdravotním pojišťovnám v odbornosti 207 od MUDr. Tomáš Rohovský MUDr. Tomáš Kočí

Dystelektázy plic na JIP tipy a triky

PCT kontrolovaná ATB terapie nosokomiální pneumonie ventilovaných nemocných

Transkript:

kauzální terapie ph1n1 2009 oseltamivir p.o. zanamivir inhal (suchý prášek) peramivir i.v. amantadine rimantadine rezistence FDA, Emergency Use Authorization(EUA) CAVE: risk rezistence (oseltamivir)

kauzální terapie ph1n1 2009 Jak a kdy léčit? zahájení terapie co nejdříve po nástupu symptomatologie (48 hodin) nasazeníempirickyještě před získáním výsledků virové diagnostiky diagnostické možnosti (rrt-pcr, viral culture)

aspekty terapie blokátory neuraminidázy oseltamivir problém: GIT dysfunkce nejistý efekt p.o. medikace nemožnost měřit hladinu oseltamiviru problém: rezistence řešení: kombinace se zanamivirem užití peramiviru užití vysokých dávek oseltamiviru

aspekty terapie blokátory neuraminidázy zanamivir problém: mechanická ventilace technické aspekty podání do ventilačního okruhu nemožnot měřit hladinu oseltamiviru problém: rezistence řešení: magistraliter solution použití vysokých dávek zanamiviru užití peramiviru

aspekty terapie blokátory neuraminidázy peramivir problém: dostupnost omezená dostupnost nejednoznačné informace řešení: speciálnídodávka (shipment)

aviární H7N9 není prozatím licencovaná vakcína Jsou pravděpodobně citlivé na neuraminidázové inhibitory(oseltamivir and zanamivir) časnépodáníje efektivní zkrácení doby trvání symptomů

PREVENCE

SOCIAL DISTANCING METHODS zábava sport obchody kanceláře hraniční přechody škola izolace a karanténa nemocných a kontaktů nemocniční opatření zpoždění epidemie jen o několik týdnů čas na přípravu a organizaci péče

Vakcinace i.m., i.d., nasal spray H3N1, Influenza B a H1N1 - trivalent ph1n1 Doporučení (CDC): od 6 měsíců věku každoročně specifická imunita vzniká kolem 2 týdnů po vakcinaci hladina protilátek v průběhu roku po vakcinaci klesá rychlost poklesu hladiny Ab závisí na věku (rychleji u starších) typu užitého antigenu zdravotním stavu každý únor WHO vybírá nový vzorek viru k výrobě vakcín CAVE: cestování z/do oblastí s probíhající sezónou

DOHLED ORGANIZACE PÉČE (pandemie)

CDC surveillancev U.S.A. laboratorní- počet pozitivních vyšetření, monitorace rozdílných infekcí než H1 a H3 viry outpatient physician periferní počet návštěv lékaře s flulike symptomy(ili influenza-like illness) mortalitní-% úmrtí hospitalizační počet hospitalizací v souvislosti s chřipkou (FluSurv-NET a AggregateHospitalizationand DeathReporting Activity(AHDRA)) státní a teritoriální počet států s výskytem a stupeň postižení

pandemie epidemiologie ph1n1 2009 malé množství hospitalizovaných pacientů dospěje do fáze respirační insuficience (ARDS) Přesná data nejsou, ale existují kalkulace: v U.S.A. 1 ze 10 000 zemře na ARDS při H1N1, ze 61 miliónů případů H1N1 tedy 6100 CDC: 11 000 úmrtí na H1N1, za předpokladu, že mortalita ARDS je 25%, tzn. 24400 ARDS případů vlivem H1N1 byly popsány případy kdy referenční centra byla téměř přehlcena příjmy během pandemie v říjnu 2009 Pacienti byli často transportováni pozdě, bez šance na benefit z péče na specializovaném pracovišti

těžké formy chřipky/komplikované formy chřipky těžká bilaterální pneumonie akutní respirační selhání ARDS

pandemie A, p2009, H1N1 sezónní chřipka mladí bez závažného předchorobí vs. staří polymorbidní (chronická S,P,L onemocnění)

pandemie A, p2009, H1N1 vs. sezónní chřipka mladí, bez závažného předchorobí fenomén vedoucí k významnému úsilí o záchranu života potřeba specializované péče Optimalizace zdrojů získání, přesun, obhájení cost-benefit Institucionální podpora odborné společnosti, akreditační komise regionalizace komunikace (telemetrie) regionální povědomí Vznik center stavební dispozice personál vybavení zajištění transportu

standardní terapie ARDS rozšířená terapie těžké ARDS low-tidal, PEEP tekutinová kontrola (restrikce) kortikoidy myorelaxace, pronace ECMO INO HFOV, IRV

Rozšířená terapie těžké formy ARDS pronace 16% 17%

Rozšířená terapie těžké formy ARDS ECMO CESAR trial Transport do ECMO centra vs. konvenční terapie ECMO centrum -16 % benefitv 6 měsíčním přežití Pozn. Jen 75% z transportovaných pacientů mělo ECMO terapii Jen 70% kontrol mělo protektivní ventilaci Závěr: pacienti transportovaní k ECMO terapii profitovali z péče v ECMO centru i když nebyli napojeni na ECMO

Rozšířená terapie těžké formy ARDS ECMO 2009 2012 1/3 z JIP pacientů na UPV potřebovalo ECMO > 300 pacientů měli ECMO, 65% přežilo 2011 29% mortality po převozu do ECMO centra 14% nakonec ECMO nemělo

Clin Microbiol Rev 2012 při pandemii H1N1 bylo užití ECMO u UPV pacientů 4-9%

pandemie potřeba specializované péče vytvoření vysoce specializovaných pracovišť, ARDS/ECMO center včasnost rozhodování (edukace) včasnost transportu (včasné skórování, adekvátní zajištění) odborná analýza klinické situace (prognóza, perspektiva) dostupnost pokročilých terapeutických modalit výhody z hlediska biomedicínského výzkumu problematika telemedicíny (návrhy optimalizace péče, indikace k včasnému transportu, ) day-to-day péče vs. aktivace systému při pandemii podmínky: joint commision certifikace podpora profesionálních organizací 3. strana -finance

konceptuální pojetí systému telemedicínskéregionalizace

Shrnutí pro sezónu 2013-2014 obtížná predikce sezónní chřipka ph1n1 H7N9 bez speciálního očekávání bez speciálního očekávání trend k poklesu incidence riziko trvá regionalizace, centralizace péče (ARDS centra) možnosti užití prvků e-medicíny (internet, telemetrie) monitorace nových subtypů virů Influenza A

Shrnutí pro sezónu 2013-2014 USA trivalentní vakcína A/California/7/2009 A(H3N2)/Victoria/361/2011 B/Massachusets/2/2012 quadrivalentní B/Brisbane/60/2008 IIV inactivated influenza vaccine RIV recombinant infl. v. LAIV live, attenuated infl.v. IIV3 trivalentní, IIV4- quadrivalentní

děkuji za pozornost