Péče o pacienta po direktní PCI se zaměřením na ošetřovatelské problémy FNO Kardiologie Koronární jednotka Vypracovala: Pavlína Holá, DiS.
Indikace k direktní PCI: používá se jako základní léčba AIM zpravidla do 12 hodin od vzniku prvních symptomů obnoví průtok ů ki infarktovou tepnou ( přímá PCI ) méně často je používána jako záchranná léčba při selhání trombolýzy ( rescue PCI )
Indikace k direktní PCI II: významnou úlohu má při kardiogenním šoku,, kde jako jediný prostředek dovede snížit vysokou úmrtnost této komplikace infarktu myokardu u nemocných léčených primární PCI byla zaznamenána nižší mortalita, méně opakovaných infarktů, méně cévních mozkových příhod a méně poškozená funkce levé komory
Indikace k direktní PCI III: nejúčinnější metoda umožňující í zprůchodnění infarktové tepny při AIM a na rozdíl od fibrinolýzy i je úspěšná stoprocentně při otevření takto postižené tepny nemá prakticky žádné kontraindikace
PCI (Perkutánní koronární intervence): 1. PCI byla provedena v roce 1977 Andreasem Grűtzingem nechirurgická léčebná technika, pomocí níž lze dilatovat zúžené nebo uzavřené cévy pomocí speciálního balonku a následně áldě implantovat t výztuhu tzv. stent t
PCI II: podstatou je zavedení balonku do zúženého místa ve věnčité tepně,roztažením balonku se stlačí sklerotické pláty ke stěně věnčité tepny, a tím dojde k rozšíření zúženého místa
PCI III: PCI vždy předchází SKG, pomocí níž se po nástřiku kontrastní látkou zjišťuje stav koronárních tepen, jejich průchodnost, stenózy či uzávěry provádí se v lokální anestézii za pomoci RTG záření a kontrastní látky
PCI IV:
PCI V: poloha balonku se kontroluje pomocí kontrastní látky, výsledek ýldk rozhodne hd o případné další dilataci nebo zavedení výztuže stentu, který zlepší průchodnost cévy úspěšné zprůchodnění ů ě ít tepny se klinicky projeví rychlým ústupem anginózních obtíží a zlepšení srdeční funkce
Předapozákroku:
Předapozákroku:
Péče po výkonu: po výkonu je pacient převezen na jednotku jd intenzivní i péče, kde jsou sledovány jeho životní funkce, místo vpichu a prokrvení dolních končetin. uklidnění nemocného (pocit ohrožení na životě=>deprese, komunikace zbavení nemocného bolestí, pokud přetrvávají (často dochází k ústupu bolestí při samotném výkonu, analgetická léčba) monitorace EKG a TK
Péče po výkonu II: kyslíková léčba dieta (nauzea, zvracení,bilance tekutin) ti klidový režim (minimalizace srdeční zátěže) zajištění ě rtg a echokardiografického kéh vyšetření ř (kontrola dalšího vývoje onemocnění) MOBILIZACE PO AIM JE INDIVIDUÁLNÍ základním cílem intenzivní péče sester o kriticky nemocného je prevence život ohrožujících í h arytmií, prevence komplikací základního onemocnění a zmírnění závažného stresu nemocného, podmíněného nemocí
Péče po výkonu III: v rámci prevence edukace o následujících rizikových faktorech (kouření, obezita, vysoký krevní tlak, fyzická nečinnost, stres, vysoká hladina cholesterolu,..) celosvětově je trendem zkracování doby hospitalizace, nebylo zjištěno, že by toto zkrácení zvýšilo mortalitu nemocných po infarktu myokardu
Počet výkonů celkem: 2006 2007 2008 2000 2001 2250 2010 2772 2783 2823 2002 2783 2766 2005 2004 2003 2252 2430
SKG: 2006 2007 2005 1664 2008 2000 1075 2001 1240 1207 747 2002 1356 1483 2004 2003 1229 1326
PTCA: 2006 2007 568 2008 2000 674 2001 757 742 788 2002 736 746 2005 2004 2003 636 694
direct PTCA 137 2007 2006 2005 2008 2000 213 2001 220 274 259 2002 265 205 2004 2003 165 122
rescue PTCA 0 4 0 10 2000 2001 2002 2003 2004 7 2005 2006 2007
Kontrapulzace: 2000 12 1 4 7 2001 2002 2 2003 2004 7 9 4 7 2005 2006 2007 2008
2006 2007 2005 2008 Podání REOPRO: 34 2000 57 2001 124 156 142 2002 112 111 2004 2003 61 71
DES stent: 2007 2008 2006 2003 2005 2004 60 68 107 137 91 64
AIM: 2006 2007 2005 235 2008 2000 336 2001 275 327 350 2002 314 310 2004 2003 199 233
Ošetřovatelské problémy: BOLEST ÚZKOST/STRACH NEZNALOST STAVU, JEHO PROGNÓZY, ZPŮSOBU PÉČEAPOTŘEB POTŘEB LÉČBY RIZIKO VZNIKU INFEKCE NAUZEA/ZVRACENÍ RIZIKO DEFICITU TĚLESNÝCH TEKUTIN SRDEČNÍ VÝDEJ SNÍŽENÝ
Ošetřovatelské problémy II: RIZIKO ČASNÝCH Ý KOMPLIKACÍ Z DŮVODU INVAZIVNÍHO VÝKONU DEFICIT SEBEPÉČE PŘI OBLÉKÁNÍ, HYGIENĚ, JÍDLE, VYPRAZDŇOVÁNÍ RIZIKO PORUŠENÍ KOŽNÍ INTEGRITY
Bolest bývá pro většinu nemocných významným stresem, při němž zvýšené vyplavování katecholaminů může vést ke zhoršení stavu, především ke vzniku poruch srdečního rytmu, proto prvním léčebným krokem k je podání analgetik (Morfin, Fentanyl, ) často dochází k ústupu bolestí při samotném výkonu, resp. přizprůchodnění tepny
Úzkost/Strach často je nemocný vyděšený ze závažnosti svého zdravotního stavu, z léčebných postupů, dokonce i přijetí na JIP v něm může navodit pocit ohrožení na životě a vést až k depresi vysvětlit nemocnému léčebné postupy, úkony a ubezpečit jej, že slouží pouze k včasnému předcházení možných komplikací a umožňují rychlejší uzdravení popř. podat léky proti úzkosti (anxiolytika či sedativa)
Neznalost stavu, jeho prognózy, způsobu péče a potřeb léčby velmi důležitá je komunikace s nemocným lékař jej seznámí s jeho zdravotním stavem a následnou péčí jakýkoliv výkon, který bude sestra vykonávat, pacientovi důkladně vysvětlit edukace pacienta v potřebné oblasti (dieta, pohybový režim, změna životního stylu)
Riziko vzniku infekce z důvodu zavedení katétru do tepny hrozí velmi vysoké riziko, snažit se o vytažení těchto katétrů v co nejkratší době s ohledem na dávku heparinu, který byl během výkonu podán omezit faktory vzniku infekčních komplikací, příp. včasně odhalit tyto komplikace DODRŽOVAT ASEPTICKÝ PŘÍSTUP
Nauzea/Zvracení nejvíce dochází k nauzee či zvracení po samotném výkonu nebo v důsledku podání analgetik uklidnění pacienta, popř. podání antiemetik zabránit aspiraci
Riziko deficitu tělesných tekutin zajistit dostatečný přísun tekutin, sledovat bilanci tekutin, předcházet dehydrataci (nauzea, zvracení) po výkonu je důležité, aby pacient dostatečně močil (vyloučení kontrastní látky) edukace d k o nutnosti ti pitného režimu ke ztrátě tekutin může dojít i abnormálními cestami (např. zavedený katétr- krvácivé projevy)
Srdeční výdej snížený výkyvy krevního tlaku,arytmie, tachykardie, změna barvy kůže a sliznic (cyanóza, bledost), zvýšená frekvence dýchání, abnormality na rtg hrudníku (známky městnání) sledovat fyziologické funkce pacienta, dušnost, arytmie, bolesti, stres, provádět hemodynamická měření (CVP, art. TK,..) včasné é podání medikace (kont. vazopresory, diuretika,antiarytmika, zvládnutí stresu a bolesti,.)
Riziko časných komplikací z důvodu invazivního výkonu opět monitorování vitálních funkcí včetně stavu vědomí, sledovat cévní invazivní vstupy, krvácivé projevy, okolí místa vpichu, prokrvení dolních končetin včetně obvodů DK včasné odhalení komplikací
Deficit sebepéče při oblékání, hygieně, jídle, vyprazdňování z důvodu invazivního výkonu musí pacient dodržovat přísný klidový režim výpomoc ze strany ošetřovatelského personálu je nutná tudíž ve všech směrech dbát na soukromí a bezpečí pacienta postupná léčebná rehabilitace
Riziko porušení kožní integrity dlouhodobé upoutání pacienta na lůžko velký vliv má vysoký věk, stav pokožky, mechanické faktory (tlaky, připoutání,..), váha pacienta, jeho nutriční stav včasné odhalení příznaků a omezení faktorů důležitá je: hydratace a stav výživy, hygiena kůže, udržování čisté a suché pokožky, y,p příp. p používání AD pomůcek, promasírovat predilekční místa
Léčba STEMI v ČR je srovnatelná s nejvyspělejšími státy celosvětově Děkuji za pozornost!