INFORMACE A KOMUNIKACE Lasswellův model jeden z nejjednodušších modelů komunikace je tvořen pěti základními složkami 1. vysílatel sdělení - kdo mluví? 2. sdělení jako takové - co říká? 3. komunikační kanál - jakých prostředků je při komunikaci využíváno? 4. adresát - komu je sdělení určeno? 5. účinek - jaký má sdělení efekt na jeho příjemce? Kritika modelu (soustředí se na bod č.5) Lasswell předpokládá účinek komunikace jako jeho základní charakteristiku a zásadní význam připisuje intenci vysílatele sdělení, zatímco adresáta zkoumá jen okrajově a vnímá jej jako pasivního příjemce informace opomíjí sociální a kulturní kontext komunikace chybí zpětná vazba, tzn. fakt, že informace o příjemcově reakci na vyslané sdělení musí být přenesena zpět k vysílateli, její základní funkcí je možnost přizpůsobit další vysílaná sdělení potřebám příjemce, zpětná vazba funguje jako prostředek k udržení komunikačních kanálů otevřených a je tedy v zájmu vysílatele informací si ji zajistit Dvoustupňový model komunikace zabývá se distribucí informací v systému je rozlišována komunikace v tradičních a moderních komunikačních systémech v tradičních systémech není komunikace ostře oddělena od jiných sociálních procesů, neexistují profesionální komunikátoři a informace se šíří přímou komunikací, v souladu se společenskou hierarchií klíčovou roli sehrává sociální postavení komunikátora a příjemce sdělení naproti tomu moderní komunikační systémy zahrnují dvě vzájemně provázané úrovně komunikace první, vysoce organizovanou a jasně strukturovanou úroveň představují masová média, která zajišťují zprostředkovanou komunikaci a druhou, neformální úroveň zajišťují tzv. opinion leadeři (názorový vůdce), kteří se svým publikem komunikují přímo, tváří v tvář, vzájemná interakce mezi oběma úrovněmi vytváří mechanismus zpětné vazby a ta pak ovlivňuje podobu sdělení i jejich obsah Komunikace jako koncept Vybrané definice komunikace (SCHEMENT, 1993): - přenos informací, nápadů, emocí, znalostí, (Berelson a Steiner) - sociální interakce pomocí systému symbolů a zpráv (Gerbner) - verbální výměna myšlenek a nápadů (Hoben)
- odstupňovaná odpověď organismu na stimul (Stevens) - všechny postupy, kterými jedna mysl může ovlivnit druhou (Weaver) - informace, která je přemístěna z jednoho místa na druhé (Miller) Informace ¹/ má svou hodnotu - hodnota informace je částečně determinována schopností ji efektivně komunikovat může být samostatně zabalena a prodána za různé ceny ti, kdo ovládají informaci, ji mohou odepřít těm, kdo ji nemají může být ovládána, pouze pokud je ovládána komunikace potenciální hodnota mu musí býti komunikována může být považována i za samostatnou jednotku, být vlastněna je lehce komunikovatelná, je možné ji přenést i bez ovlivnění její originální verze ¹/ CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Praha : Univerzita Karlova v Praze. Nakladatelství Karolinum Informace (z lat.in-formatio, utváření, ztvárnění)¹/ velmi široký, mnohoznačný pojem, který se užívá v různých významech v nejobecnějším smyslu je informace chápána jako údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost (entropii) systému (např. příjemce /uživatele informace) množství informace je dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému, kterou měl systém před přijetím informace, a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila. Informace měla by být:¹/ - pravdivá - srozumitelná - různé řeči, různé kódy, šifrování, - včasná - relevantní ( souvztažná) - ne já o koze, ty o voze, - etická - platí jen pro mezilidské vztahy, není to podmínka nutná, jako předchozí, ale žádoucí informace je nezávislá na svém energetickém nosiči, změna energetického nosiče má za následek pouze změnu vlastností přenosové trasy (kanálu), ale smysl či obsah informace se nemění (náklad se nemění, ať použijeme k přepravě koně, auto, nebo letadlo) Šum - rozdíl mezi tím, co bylo do informačního kanálu vloženo a tím, co bylo přijato
Kanál - informační cesta jakkoli realizovaná - např. i poštovní holub může být součástí info kanálu Dezinformace záměrně falešná informace pracuje s ní například propaganda rozdíl mezi dezinformací a lží spočívá v tom, že lež je používána pasivně jako obrana, zatímco dezinformace je aktivní nezáměrně špatná informace je chyba nebo omyl dezinformace, stejně jako chyba či omyl vede k nárůstu entropie systému, zatím co informace vede k poklesu entropie ( míra neuspořádanosti" zkoumaného systému) informace souvisí s rozlišováním, s rozdílem a určeností (například jako černé písmeno na bílém papíře) informace má význam a je ji třeba odlišit od jejího hmotného nosiče ať je to hlas, zvuk, obraz, písmo nebo disk schopnost rozlišení informace (srozumitelnosti) pak souvisí s tzv. odstupem signálu od šumu Původ pojmu latinské informatio znamená původně vtištění formy či tvaru, utváření slovo se však metaforicky používalo pro utváření mysli učení a vzdělávání a dalším významovým posunem mohlo znamenat i sdělení, zprávu odtud pochází slovo informátor, doložené od 16. století zkrácený tvar info vznikl až ve 20. století v angličtině vědecký zájem o informaci začíná také až ve 20. století v souvislosti s elektronickou komunikací a počítači a na druhé straně se studiem obecného uspořádání, struktur a kódů. Šíření a uchovávání informace rostoucí význam informací ve smyslu vědomostí a zpráv obrátil od konce 19. století pozornost vědců zejména lingvistů ke studiu znakových systémů kódů informace se šíří řečí a v historické době i písmem, které ji kódují pomocí slov, hlásek a písmen, ty nesou informaci jen proto, že tvoří ucelené systémy, hlásky nesou význam jen potud, pokud se od sebe zřetelně liší (Ferdinand de Saussure). s písmem vznikla první možnost trvalého uchovávání informace na hmotném nosiči, jež se dále rozvinula knihtiskem a konečně i elektronickými způsoby uchovávání kódované informace, odtud vznikl i pojem informační společnost společnost, která se
ve stále větší míře opírá o shromažďování, využívání a šíření informací Zpracování informací účelem analogového přenosu informace je pouze přeměna hlasu nebo obrazu na elektrický signál, jeho věrný (nezkreslený) přenos a opačná změna na zvuk nebo obraz už v telegrafii se objevila možnost úsporného kódování znaků Morseova abeceda kóduje písmena a číslice do posloupností krátkých a dlouhých signálů (tečka a čárka), které se snadno a spolehlivě přenášejí na podobném základě pracuje i dálnopis, kde se však převod znaků abecedy do binárního tvaru (a nazpět) děje automaticky. Měření informace množství informace na hmotném nosiči lze měřit v knihovnictví se užívá měření na stránky, novináři počítají slova nebo znaky a v počítači se informace měří na byty nebo bity jeden Bit odpovídá jednomu rozlišení typu ano - ne, nese informaci, ze které se dozvíme, který stav nastal ze dvou stavů pravděpodobných (např. házení mincí), je to základní jednotka informace byte (též bajt) je skupina zpravidla osmi bitů, tím pádem může nabývat 256 různých hodnot a zhruba tak odpovídá jednomu znaku abecedy evropského jazyka (asijské symboly bývají obvykle kódovány užitím 2 až 4 bajty), je to množství informace pouze v technickém smyslu slova: stránka textu může mít 1800 bytů, to ale neříká nic o tom, co je v nich zaznamenáno, stejnou velikost mohou mít užitečné a smysluplné zprávy, prázdné řeči nebo konečně i samé mezery ¹/ http://cs.wikipedia.org/wiki/informace Otázky a úkoly: 1. Charakterizujte Lasswellův model komunikace na praktickém příkladu. 2. Jaké jsou jeho nedostatky? 3. Kdo jsou tzv. opinion leadeři? 4. Objasněte rozdíl informace komunikace. 5. Definujte rozdíl mezi dezinformací a chybnou informací/omylem. 6. Napište text psaný kurzívou Morseovou abecedou: Karel Plíhal- Morseovka Na nebi se pasou ovce, co znamená v morseovce čárka tečka čárka? Tak začíná, tak začíná, tak začíná Klárka.
METODIKA Student: 1. prostuduje za pomoci učitele úvodní výkladový text dle možnosti v tištěné/ projektované podobě 2. pracuje s Otázkami a úkoly (zaznamenává si poznámky) 3. řešení ot. č. 6 výsledek překladu: -. /.- // -. /. / -... /.. //... /. //.--. /.- /... / --- /..- // --- /...- / -.-. /. / --..-- / / / -.-. / --- // --.. / -. /.- / -- /. / -. /.- //...- // -- / --- /.-. /... /. / --- /...- / -.-. /. // -.-. /.- /.-. / -.- /.- // - /. / -.-. / -.- /.- // -.-. /.- /.-. / -.- /.- /..--.. / / / - /.- / -.- // --.. /.- / -.-. /.. / -. /.- / --..-- // - /.- / -.- // --.. /.- / -.-. /.. / -. /.- / --..-- // - /.- / -.- // --.. /.- / -.-. /.. / -. /.- // -.- /.-.. /.- /.-. / -.- /.- /.-.-.-. ///. tečka čárka / oddělovač 4. Student prostuduje následující texty a spolu s učitelem diskutují na téma Desatero pro kontakt s nevidomým (Dostupné na: www.sons.cz) Při setkání s nevidomými občany upadají mnohdy ostatní lidé do rozpaků. K odstranění zbytečných zábran při takových setkáních přijměte několik užitečných rad: 1. Mějte na paměti, že nevidomí jsou zcela normální lidé, kteří mají různé přednosti i nedostatky jako každý jiný. I mezi nimi jsou lidé výjimeční, inteligentní i méně nadaní. 2. Při setkání s nevidomým se chovejte přirozeně a nevnuceně. Pomozte tam, kde je to nutné, a to způsobem taktním a nenápadným. Pomoc však nevnucujte. 3. Vyvarujte se projevům soucitu o ten dnešní nevidomí naprosto nestojí. S velkým povděkem ale vždy uvítají i sebemenší pomoc, která jim přijde vhod ve ztížených podmínkách. Nepřipusťte ani podceňující nebo snižující výroky, vždyť nevidomí mají právo na úctu a uznání stejně jako všichni ostatní. 4. Nevidomého, kterého znáte, pozdravte vždy sami jako první, i když je mladší než vy, a k pozdravu připojte i jeho jméno, aby věděl, že pozdrav patří jemu. 5. 5. Když vstoupíte do místnosti, kde se nachází nevidomý, dejte se zřetelně poznat. Pokud vás nepozná podle hlasu, povězte svoje jméno. Tichý pohyb neznámé osoby v jeho okolí působí pochopitelně nepříjemně. Rovněž upozorněte na to, že místnost opouštíte. 6. Velmi nepříjemně na nevidomého působí, projednáváte-li jeho záležitosti nikoli přímo s ním; ale s jeho průvodcem. Průvodce nevidomého pouze doprovází, nikoli zastupuje. 7. Když se nevidomý octne na ulici, na nádraží apod. v orientačních těžkostech, zeptejte se ho, zda mu můžete nějak pomoci. Velký hluk, prudký déšť i sníh velmi zhoršují
nevidomému orientaci v prostoru. Potom stačí, když nevidomému nabídnete, aby se lehce zavěsil do vaší paže, protože takto může snadno jít krůček za vámi, sledovat směr vašich pohybů a na vše včas reagovat. 8. Při nástupu do dopravních prostředků netlačte nikdy nevidomého před sebou, ale jděte sami první. Nevtlačujte nevidomého na sedadlo, stačí, když položíte jeho ruku na opěradlo. Při vstupu do auta položte jeho ruku na horní rám dveří. 9. Když nevidomý vstoupí do restaurace bez průvodce, jistě ocení pomoc při vyhledávání věšáku a volného místa u stolu. S jídlem si poradí sám, stačí, když mu povíte, jak je jídlo na talíři uspořádané. Určitě uvítá informace o tom, co všechno je na stole (sklenice s vodou, váza, popelník atd.), a kdo u stolu sedí spolu s ním. 10. Když budete nevidomého doprovázet delší dobu, popište mu hlavní rysy okolí, vybavení místnosti a osoby, které se kolem nacházejí. Při popisování se nemusíte vyhýbat optickým dojmům. Desatero pro kontakt s nevidomým, kterého vede vodicí pes (Dostupné na: www.sons.cz) 1. Nikdy vodícího psa nevyrušujte v jeho práci. Nikdy na psa nemlaskáme, nehvízdáme na něj, ani na sebe jiným způsobem neupozorňujeme. 2. Nikdy na vodícího psa nesaháme, nehladíme jej a nemluvíme na něj bez vědomí majitele. 3. Nikdy k sobě vodícího psa nevoláme. 4. Nikdy psa nekrmíme bez vědomí majitele. 5. Chceme-li pomoci člověku s vodícím psem, vždy oslovíme nejprve člověka. 6. Pomáháme-li člověku s vodícím psem, nikdy nemanipulujeme se psem. 7. Jdeme-li po ulici se svým vlastním psem, nikdy mu nedovolíme vodícího psa obtěžovat, očichávat ho či jinak vyrušovat v práci. 8. Míjíme-li vodícího psa se svým psem, máme svého psa vždy na vodítku. 9. Nastupujeme-li se svým psem do dopravního prostředku, vždy dáme přednost člověku s vodícím psem. 10. V dopravním prostředku umožníme umístění vodícího psa - uvolníme místo. Je nutné respektovat fakt, že nevidomý s vodícím psem má přístup do obchodů, restaurací, všech typů škol, školských a zdravotnických zařízení, úřadů a všech kulturních a sportovních zařízení.