STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA MIROSLAV

STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA MIROSLAV 218 222 A2+/AQE Dobrý subjekt, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko v delším časovém horizontu. STR 2 Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky.

Obsah Úvod... 3 1 Analýza hospodaření uplynulého období... 5 1.1 Úvod do rozpočtového hospodaření... 5 1.2 Analýza hospodaření... 6 1.3 Analýza rozpočtu... 13 1.4 Závěry analýzy rozpočtu... 15 2 Střednědobý výhled rozpočtu města... 16 2.1 Zdroje střednědobého výhledu rozpočtu... 16 2.2 Sestavený střednědobý výhled rozpočtu... 16 3 Ekonomické hodnocení města... 22 Závěr... 23 Seznam tabulek a grafů... 25 Stupnice ekonomického hodnocení AQE advisors, a.s.... 26 2

Úvod Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem střednědobého plánování a je přínosem i pro ty nejmenší obce. Umožňuje obcím nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti municipality, zajistit zdravý vývoj financí a schopnost územního samosprávného celku dostát svým závazkům. Vytvořením tohoto dokumentu je naplněno povinné ustanovení zákona č. 25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Obsah dokumentu přesahuje rámec zákonných náležitostí uvedených v 3 zmíněného zákona. Nejen že analyzuje hospodaření v minulosti, ale je sestaven v daleko větší podrobnosti, než stanovuje zákon. I proto usnadňuje takto vytvořený střednědobý výhled rozpočtu rychlejší sestavení rozpočtu, koncepční a plánovité financování potřeb, přehled o možnostech hospodaření obce v budoucím období, o využití návratného způsobu financování a dlouhodobý komplexní pohled na výsledek hospodaření a finanční situaci územního celku. Při čerpání finančních prostředků z EU je přínos střednědobého výhledu rozpočtu ještě markantnější. Pro správnou funkci výhledu je třeba, aby jej samospráva plnila a ročně aktualizovala. Je nutné pružně reagovat na aktuální ekonomickou situaci a pravidelně rekapitulovat hospodaření samosprávy. Výhodou střednědobého výhledu rozpočtu je velká možnost manévrování do střednědobé budoucnosti a připravit včas strategii hospodaření a financí. Podkladem pro tvorbu střednědobého výhledu rozpočtu se staly následující zdroje: Účetnictví let 212-216 Rozpočty let 212-216 Predikce sdílených daní na roky 218-22 ze státního rozpočtu (resp. střednědobého výhledu státu) Platný rozpočet města na rok 217 Návrh rozpočtu na rok 218 Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu Předpokládané nahodilé příjmy a výdaje Aby byla zachována efektivnost střednědobého výhledu rozpočtu, měl by být každoročně aktualizován a jeho platnost prodloužena o další jeden rok, aby byl znám aktuální stav a vývoj hospodaření. Za těchto předpokladů má samospráva možnost operativně reagovat a svými rozhodnutími korigovat hospodaření územního samosprávného celku. 3

Definice základních pojmů Běžné příjmy daňové příjmy, nedaňové příjmy a provozní dotace (transfery) Kapitálové příjmy prodej pozemků, ostatních nemovitostí, akcií a majetkových práv Kapitálové příjmy celkem obsahují kapitálové příjmy a investiční dotace (transfery) Provozní přebytek (saldo provozního rozpočtu) rozdíl běžných příjmů a běžných výdajů. Výše provozního přebytku by měla vždy nabývat kladných hodnot a neměla by v čase klesat. Rozdíl provozního přebytku a splátek jistin rozdíl provozního salda a splátek krátkodobých i dlouhodobých úvěrů. Také výše tohoto ukazatele by měla být vždy kladná Saldo bez financování rozdíl celkových příjmů a výdajů Saldo úplné (saldo rozpočtu) celkové příjmy a přijaté úvěry minus celkové výdaje a uhrazené splátky úvěrů Dluhová základna celkové příjmy po konsolidaci Dluhová služba součet splátek úroků a splátek jistin Ukazatel dluhové služby podíl dluhové služby a dluhové základny. Jeho hodnota by neměla přesáhnout 25 % Index provozních úspor podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Výše tohoto ukazatele by neměla klesnout pod 1 %. Ideální hodnota se nachází v intervalu 2 25 %. Použité zkratky účetní skutečnost RS schválený rozpočet RU upravený rozpočet NR navrhovaný rozpočet SVR střednědobý výhled rozpočtu PP provozní přebytek HČ hospodářská (podnikatelská) činnost PO příspěvková organizace DPFO daň z příjmů fyzických osob ZČ závislá činnost OSVČ (SČ) osoby samostatně výdělečně činné KV kapitálové výnosy DPPO daň z příjmů právnických osob DPH daň z přidané hodnoty MF ministerstvo financí 4

1 Analýza hospodaření uplynulého období Analýza hospodaření dává ucelený přehled o hospodaření předcházejících období a zároveň slouží jako důležitý podklad při modelování a tvorbě střednědobého výhledu rozpočtu. 1.1 ÚVOD DO ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ Při vyhodnocování finančního hospodaření municipality si je třeba uvědomit, že rozpočet i střednědobý výhled rozpočtu se skládá z příjmů a výdajů. Příjmy územně samosprávného celku jsou veškeré nenávratně inkasované prostředky, opětované i neopětované, včetně přijatých darů a dotací, a přijaté splátky půjček v rámci rozpočtové politiky. Příjmy jsou členěny na běžné a kapitálové. Běžné příjmy jsou tvořeny příjmy daňovými, nedaňovými a provozními dotacemi. Jedná se tedy o každoročně se opakující příjmy, které slouží k pokrytí běžných výdajů. Kapitálové příjmy, tj. příjmy z prodeje dlouhodobého a finančního majetku a investiční dotace, mají charakter nahodilých příjmů a jsou určeny především k pokrytí investičních záměrů územního samosprávného celku. Výdaje jsou veškeré nenávratné platby na běžné (neinvestiční) i kapitálové (investiční) účely, opětované i neopětované, a poskytované návratné platby (půjčky) v rámci rozpočtové politiky. Běžné (nebo také provozní) výdaje musí město vynaložit ze zákona nebo těmito výdaji financovat provozní aktivity. Realizace záměrů a potřeb města včetně naplňování volebního programu se uskutečňuje prostřednictvím výdajů. Město k těmto cílům používá veřejné prostředky, proto musí důkladně analyzovat vynaložené finanční prostředky. Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji se nazývá provozní přebytek. Jsou to prostředky, které zůstávají obci zpravidla na financování investičních záměrů města. Rozdíl mezi veškerými příjmy a všemi výdaji během rozpočtového roku (od 1. ledna do 31. prosince daného roku) se nazývá saldo rozpočtu (celkové saldo rozpočtu). Z těchto dvou indikátorů je mnohem důležitější provozní přebytek než saldo rozpočtu. Důležitost monitorování tohoto indikátoru se zvyšuje, pokud indikátory nabývají záporných hodnot. Jestliže je schválen deficitní rozpočet (je realizováno více výdajů než příjmů), může být tento deficit pokryt z úspor hospodaření z minulých let. Záporný provozní přebytek (provozní saldo) indikuje možné ohrožení hospodaření municipality. Ve svém důsledku tato skutečnost značí, že město nemá dostatek provozních příjmů na úhradu svých běžných (provozních) výdajů. Tento provozní schodek musí pak pokrýt buď prodejem majetku, nebo úvěrem. Index provozních úspor vyjadřuje využitelnost provozních prostředků, tj. jaká část provozních prostředků může být využita na krytí investičních záměrů města. Optimální hodnota ukazatele se pohybuje okolo 2 % a neměla by klesnout pod 1 %, která je považována za minimální hodnotu tohoto ukazatele. Ukazatel dluhové služby vyjadřuje procentuální poměr dluhové služby a dluhové základny. Neměl by přesáhnout hodnotu 25 %. Dluhová služba je definována jako součet splátek jistin a finančních prostředků použitých na úhradu úroků z přijatých úvěrů. Dluhová základna je hodnota celkových příjmů po konsolidaci. 5

1.2 ANALÝZA HOSPODAŘENÍ Analýza hospodaření města je základním krokem pro sestavení střednědobého výhledu rozpočtu. Celková bilance ukazuje, že město hospodařilo v jednotlivých letech s příjmy v celkových objemech od 47, mil. Kč (212) až do 77,5 mil. Kč (215). Celkový objem výdajů se pohyboval od 43,8 mil. Kč (212) do 69,3 mil. Kč (215). V roce 214 hospodařilo město s deficitem (1,3 mil. Kč), v ostatních analyzovaných letech vykazovalo přebytek hospodaření. Nejvyššího přebytku město dosáhlo v roce 216, a to 2,3 mil. Kč. Vývoj hospodaření zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 1: Vývoj hospodaření města ř. Údaje (tis. Kč) 212 213 214 215 216 RU 217 *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 27 18 36 678 39 173 4 55 43 243 43 343 2 DPFO ze závislé činnosti 4 752 6 36 6 821 6 923 7 424 7 721 3 DPFO OSVČ 399 271 156 981 383 19 4 DPFO vybíraná srážkou 479 659 758 86 87 75 5 DP právnických osob 4 676 6 327 6 348 7 481 8 342 8 49 6 DP právnických osob za obce 1 63 2 348 1 739 1 993 2 542 2 255 7 Daň z přidané hodnoty 8 749 13 389 15 329 14 6 15 299 16 8 Místní poplatky 1 592 1 534 1 567 1 537 1 578 1 738 9 Správní poplatky 298 6 874 96 761 5 1 Daň z nemovitostí a z majetku 3 594 3 592 3 563 3 873 3 871 3 8 11 Ostatní daňové příjmy 1 12 1 652 2 18 1 938 2 235 1 9 *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 9 93 1 88 1 9 1 561 11 98 12 539 13 Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží 997 784 757 839 1 13 1 64 14 Příjmy z pronájmu 7 999 8 35 8 98 8 398 9 447 8 878 15 Výnosy z finančního majetku 48 56 58 3 12 5 16 Přijaté sankční platby 198 432 289 376 541 851 17 Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.př. 284 1 11 255 53 513 1 13 18 Přijaté splátky půjček 44 473 553 388 292 99 *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 37 11 47 559 49 182 51 111 55 15 55 882 2 Neinvestiční dotace (transfery) 5 935 4 416 4 43 5 577 3 574 4 713 21 Převody z vlastních fondů (HČ) *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY 43 45 51 975 53 225 56 689 58 725 6 596 23 Prodej inv.majetku, akcií a majetkových práv 3 758 2 642 1 57 1 77 2 314 5 385 24 Investiční dotace (transfery) 227 2 671 67 19 749 9 597 45 *25 PŘÍJMY CELKEM 47 3 57 288 55 465 77 514 7 635 66 43 26 Platy zaměstnanců vč.odvodů 6 928 7 43 7 388 7 857 8 728 1 189 27 Nákupy DHM, materiálu, ostatní 681 1 35 1 573 1 937 1 513 2 73 28 Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje 377 238 149 113 33 39 29 Nákup energií 554 668 524 589 733 1 525 3 Nákup služeb 4 939 4 493 3 636 4 542 5 47 7 214 31 Opravy a udržování 1 171 2 4 2 248 2 711 4 136 9 76 32 Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary 584 352 284 293 36 532 33 Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.org. 534 734 88 985 1 112 1 324 34 Neinvestiční příspěvky PO 17 81 17 99 16 381 18 548 17 43 2 191 35 Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům 2 553 2 538 2 63 2 37 2 948 1 595 36 Neinv.transfery obyvatelstvu 62 63 9 84 198 41 37 Ostatní neinvestiční výdaje a transfery 695 57 161 112 5 2 4 *38 BĚŽNÉ VÝDAJE 36 157 37 683 35 378 4 142 42 216 56 171 39 Kapitálové výdaje 7 595 11 532 21 357 29 26 8 139 45 262 *4 VÝDAJE CELKEM 43 752 49 215 56 735 69 348 5 355 11 434 *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování) 3 278 8 72-1 271 8 166 2 281-35 4 42 Uhrazené splátky jistin a dluhopisů 2 787 2 428 2 428 11 718 6 842 6 843 43 Přijaté půjčky 13 6 1 178 9 797 44 Změna stavu na bankovních účtech 32 5 45 Řízení likvidity -7 197 1 65-487 -246 *46 FINANCOVÁNÍ -2 794-2 231 12 237-11 27-7 88 35 4 *47 PŘÍJMY všechny 47 3 57 484 7 129 78 692 7 635 18 277 *48 VÝDAJE všechny 46 546 51 643 59 163 81 553 57 443 18 277 *49 SALDO úplné 484 5 841 1 966-2 861 13 193 *5 Provozní přebytek 6 888 14 292 17 846 16 547 16 59 4 424 *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny 4 1 11 865 15 419 4 829 9 667-2 419 *52 Index provozních úspor 16, 27,5 33,53 29,19 28,11 7,3 *53 Dluhová základna 47 3 57 288 55 465 77 514 7 635 66 43 *54 Dluhová služba 3 164 2 665 2 577 11 831 6 876 6 882 55 Dluhová služba / dluhová základna (v %) 6,73 4,65 4,65 15,26 9,73 1,36 56 Zůstatky na účtech 6 5 12 342 23 37 2 447 34 588 57 Pohledávky 1 21 1 132 77 42 124 58 Závazky 992 444 99 59 Stav úvěrů 12 366 9 938 21 11 1 57 3 728 6

Graf č. 1: Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření 12 1 8 6 4 2 tis. Kč 212 213 214 215 216 RU 217 Saldo bez financování Příjmy celkem Výdaje celkem 3 2 1-1 -2-3 -4 tis. Kč Město mělo po celé sledované období podobnou skladbu příjmů. Co do objemu nejvýznamnější roli v hospodaření města hrály příjmy daňové. Podíl daňových příjmů na běžných příjmech se v rámci sledovaného období vyznačuje obdobným směrem vývoje jak v absolutním, tak v relativním vyjádření. Výraznější změnu podílu je možné sledovat od roku 213, a to v důsledku vyšších příjmů ze sdílených daní. Podíl daňových příjmů se pohyboval v rozmezí od 63,1 % (212) do 73,6 % (216), v roce 213 vzrostl podíl o 7,4 procentního bodu. V průměru za celé sledované období dosahuje podíl daňových příjmů 7,9 % příjmů běžných. Také podíl daňových příjmů na celkových příjmech je v jednotlivých letech obdobný. Kromě výše zmíněného je ovlivněn zejména investiční aktivitou města a s tím souvisejícím objemem obdržených investičních transferů a prodeje majetku. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech se pohybuje od 52,3 % (215) do 7,6 % (214), v roce 213 vzrostl podíl o 6,2 procentního bodu. V průměru za celé sledované období dosahuje podíl daňových příjmů 6,7 % příjmů celkových. Graf č. 2: Vývoj sdílených daní 35 3 25 2 15 1 5 tis. Kč 212 213 214 215 216 RU 217 DPFOzč DPFOosvč DPFOkv DPPO DPH 7

Na výši daňových příjmů se výrazně podepsal rok 213, kdy se projevila účinnost novely zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní, která posílila příjmy obcí ze sdílených daní. V tomto roce došlo k meziročnímu nárůstu sdílených daní o 7,9 mil. Kč, tj. 41,4 %. Kromě primární skupiny sdílených daní má od roku 212 na podíl daňových příjmů vliv účinností novely loterijního zákona č. 22/199 Sb., na jejímž základě stát vybírá poplatek za povolený přístroj a vybrané peníze obcím přerozděluje (v případě města Miroslav se v průměru let 212-216 jednalo o 1,6 mil. Kč na položce Odvod z výherních hracích přístrojů - položka 1355). Relativně méně výrazný podíl na objemu běžných, resp. celkových příjmů, mají příjmy nedaňové. V průměru sledovaného období dosahují 2,2 % příjmů běžných, resp. 17,3 % příjmů celkových. Nejdůležitější položkou v této kategorii příjmů jsou Příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí a jejich částí (v průměru 7,8 mil. Kč ročně), Příjmy z poskytování služeb a výrobků (v průměru,9 mil. Kč) a Příjmy z pronájmu pozemků (v průměru,6 mil. Kč). Na celkovém objemu příjmů se významně podílely také přijaté dotace (transfery). V průměru sledovaného období dosahují 8,9 % příjmů běžných, resp. 18,3 % příjmů celkových. V neinvestiční části se jedná zejména o dotace pokrývající výkon státní správy (v průměru 3,1 mil. Kč ročně). Dalšími položkami jsou ostatní transfery ze státního rozpočtu (v průměru,6 mil. Kč) a neinvestiční transfery od obcí, krajů a regionálních rad dosahují v průměru,8 mil. Kč ročně. Pro rozvoj města jsou pak velmi důležité dotace investiční, jejichž maxima dosáhlo město v roce 215 (19,7 mil. Kč). Investiční aktivita města v letech 212-216 je vyjádřena částkou 77,8 mil. Kč, z toho 32,9 mil. Kč bylo hrazeno z dotací (tj. 42,3 %). Výše investičních výdajů kulminovala v roce 215, kdy město proinvestovalo téměř 29,2 mil. Kč (67,6 % nákladů pokryly investiční dotace). Graf č. 3: Vývoj příjmů 1% 8% 6% 4% 2% % 212 213 214 215 216 RU 217 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace 9 8 7 6 5 4 3 2 1 212 213 214 215 216 RU 217 tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace Výdajovou část provozního rozpočtu nejvíce zatěžovaly výdaje na neinvestiční příspěvky PO, dále pak platy, platby za práci vč. pojistného, neinvestiční nákupy služeb a výdaje na opravy a udržování majetku ve vlastnictví města. V průběhu analyzovaného období město usiluje o úspory na provozních výdajích, jež má možnost jakýmkoliv způsobem ovlivňovat, racionalizací a optimalizací jejich skladby. Vývoj vybraných výdajových skupin provozního rozpočtu mezi roky 212 216 znázorňuje vícečetný graf č. 4. Vývoj ukazatelů v roce 217 je třeba brát s rezervou, neboť se jedná o upravený rozpočet v jedenáctém měsíci rozpočtového období. 8

Graf č. 4: Vývoj vybraných výdajových skupin 12 12 1 1 8 8 6 6 4 4 2 2 tis. Kč 212 213 214 215 216 RU 217 tis. Kč 212 213 214 215 216 RU 217 neinvestiční nákupy služeb platy, platby za práci vč. pojistného 1 8 6 4 2 tis. Kč 212 213 214 215 216 RU 217 opravy a udržování majetku ve vlastnictví 23 22 21 2 19 18 17 16 tis. Kč 212 213 214 215 neinvestiční příspěvky PO 216 RU 217 Z grafu č. 5 je od roku 212 patrný mírný růst objemu celkových výdajů. Kapitálová část představuje nahodilé výdaje, které odpovídají investičním potřebám města a jsou reprezentovány zejména výdaji na budovy, haly a stavby (položka 6121). Graf č. 5: Vývoj výdajů 1% 12 9% 8% 1 7% 6% 8 5% 6 4% 3% 4 2% 1% 2 % 212 213 214 215 216 RU 217 Běžné výdaje Kapitálové výdaje tis. Kč 212 213 214 215 216 RU 217 Běžné výdaje Kapitálové výdaje 9

V rámci posouzení hospodaření v minulosti je důležité zaměřit se na plnění a vývoj běžných (provozních) příjmů a výdajů. Pro obecné posouzení dlouhodobé udržitelnosti hospodaření platí, že nárůst běžných příjmů by měl být vyšší než nárůst běžných výdajů. V období let 212 216 byl součet provozních příjmů 263,7 mil. Kč, zatímco ve stejném období město utratilo na provozních výdajích 191,6 mil. Kč. Jedna z podmínek udržitelného hospodaření byla splněna. Růst objemu provozních příjmů od roku 212 do roku 216 byl 15,7 mil. Kč, zatímco provozní výdaje ve stejném období vzrostly o 6,1 mil. Kč. Je zřejmé, že objem prostředků ve sledovaném období roste, přičemž provozní příjmy rostly rychlejším tempem než provozní výdaje. To znamená, že z tohoto pohledu se hospodaření města vyvíjí pozitivně. Tabulka č. 2: Porovnání upraveného rozpočtu a skutečnosti v období 214 216 Ukazatel 214 RU 214 14/RU14 215 RU 215 15/RU15 216 RU 216 16/RU16 Daňové příjmy 39 173 32 89 119,4% 4 55 36 933 19,8% 43 243 4 919 15,7% Nedaňové příjmy 1 9 9 536 15,% 1 561 8 71 13,8% 11 98 1 42 114,3% Kapitálové příjmy 1 57 318 493,9% 1 77 12 8971,1% 2 314 2 24 13,3% Přijaté transfery 4 713 4 688 1,5% 25 326 33 53 75,5% 13 171 13 165 1,% Neinvestiční transfery 4 43 4 18 1,6% 5 577 5 671 98,3% 3 574 3 568 1,2% Investiční transfery 67 67 1,% 19 749 27 859 7,9% 9 597 9 597 1,% Běžné příjmy 53 225 46 363 114,8% 56 689 5 676 111,9% 58 725 54 97 17,% Příjmy celkem 55 465 47 351 117,1% 77 514 78 546 98,7% 7 635 66 744 15,8% Běžné výdaje 35 378 38 495 91,9% 4 142 44 42 91,1% 42 216 46 777 9,2% Kapitálové výdaje 21 357 32 365 66,% 29 26 4 38 72,9% 8 139 38 275 21,3% Výdaje celkem 56 735 7 86 8,1% 69 348 84 8 82,5% 5 355 85 52 59,2% Poznámka: hodnoty upraveného rozpočtu jsou za leden listopad jednotlivých let Pokud ovšem zahrneme také hodnoty upraveného rozpočtu na rok 217, růst objemu provozních příjmů od roku 212 do roku 217 je 17,6 mil. Kč, zatímco běžné výdaje vzrostly o 2, mil. Kč. Objem provozních prostředků ve sledovaném období roste, přičemž provozní příjmy rostou pomalejším tempem než provozní výdaje. Protože se ale v roce 217 jedná o finanční plán v jedenáctém měsíci rozpočtového roku, hodnoty nejsou konečné. Porovnání upraveného rozpočtu za stejné období s účetními výsledky v rámci minulých let pak poukazuje na skutečnost, že upravený rozpočet odráží určitou míru opatrnosti a tudíž plánované běžné příjmy jsou podhodnocené a výdaje naopak nadhodnocené. Je však zapotřebí sledovat, jak se bude provozní část rozpočtu vyvíjet, neboť vývoj, kdy by běžné výdaje rostly rychleji než běžné příjmy, by byl dlouhodobě neudržitelný. Graf č. 6: Meziroční změny běžných příjmů a výdajů Běžné příjmy a výdaje v % 4% 35% 3% 25% 2% 15% 1% 5% % -5% -1% 213/212 214/213 Běžné příjmy 215/214 216/215 Běžné výdaje 217/216 Běžné příjmy a výdaje (v absolutních hodnotách) 16 14 12 1 8 6 4 2-2 -4 tis. Kč 213/212 214/213 Běžné příjmy 215/214 216/215 Běžné výdaje 217/216 1

O vztahu mezi provozními příjmy a výdaji nejlépe vypovídá provozní přebytek. V každém analyzovaném roce nabýval provozní přebytek kladných hodnot. Nejnižší hodnoty tento základní ukazatel dosáhl v roce 212 (6,9 mil. Kč), nejvyšší pak v roce 214 (17,8 mil. Kč). Průměrná hodnota provozního přebytku ve sledovaném období byla 14,4 mil. Kč. Graf č. 7: Vývoj běžných příjmů, výdajů a provozního přebytku Další možností, jak zhodnotit hospodaření města, jsou hodnoty indexu provozních úspor. Index vyjadřuje procentuální hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají z provozních příjmů po úhradě provozních výdajů. Minimální hodnota ukazatele je 1 %, v ideálním případě se procentuální výše ukazatele má pohybovat v rozmezí 2 25 %. Graf č. 8: Vývoj indexu provozních úspor 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 212 213 214 215 216 RU 217 Provozní přebytek (PP) Index provozních úspor (%) Min. index provoz. úspor tis. Kč % 4 35 3 25 2 15 1 5 11

Předcházející graf ukazuje relativně dobré hodnoty indexu provozních úspor. Pozornost upoutá především růst ukazatele v roce 213, což je důsledek účinností novely zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní, která posílila procentní podíl měst a obcí na celostátním výnosu sdílených daní. Díky této skutečnosti získalo město do svého rozpočtu meziročně o 7,9 mil. Kč (tj. o 41,4 %) navíc ze sdílených daní. Index od roku 215 meziročně klesá, hodnota ukazatele v roce 217 je snížená v důsledku zmíněného principu opatrnosti při sestavování plánu rozpočtu. Pro města s dluhovou službou je důležitým ukazatelem hospodaření rozdíl provozního přebytku a splátek jistin. Pro tento ukazatel platí stejné závěry jako pro provozní přebytek jeho hodnoty by měly být vždy kladné, protože až po uhrazení splátek jistin v daném roce hodnota ukazatele vyjadřuje částku z provozního rozpočtu použitelnou na rozvoj města formou investičních výdajů. V analyzovaném období ukazatel tento předpoklad splňuje od roku 212. Graf č. 9: Vývoj rozdílu provozního přebytku a splátek jistin 2 15 1 5 212 213 214 215 216 RU 217-5 tis. Kč Provozní přebytek (PP) Rozdíl PP a splátky jistiny V souvislosti s úpravou pravidel rozpočtové odpovědnosti s účinností od roku 218 byla přijata legislativa (zákon č. 23/217 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti) upravující povinnosti územních samosprávných celků. Zákon stanovuje mimo jiné číselné fiskální pravidlo. Pravidlo stanovuje, že ÚSC musí hospodařit tak, aby výše jeho dluhu nepřesáhla 6 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky a pokud je tato hranice překročena: ÚSC má povinnost postupně splácet předchozí dluhy alespoň o 5 % z rozdílu mezi výší dluhu a 6 % jeho průměrných příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, pokud ÚSC nesnižuje dluhy alespoň o zákonné minimum, MF ČR v následujícím kalendářním roce rozhodne o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu daní. Tabulka č. 3: Fiskální pravidlo hospodaření Ukazatel Hodnota (tis. Kč) Dluh 3 728, Průměr příjmů za 4 roky 65 225,35 Fiskální pravidlo 5,72% Průměr příjmů za 4 roky (6 %) 39 135,21 12

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že dluh města Miroslav nepřesahuje povolenou 6% hranici. Strop pro výši dluhu je 39,1 mil. Kč. 1.3 ANALÝZA ROZPOČTU V kontextu rozboru hospodaření uplynulého období (212 216) včetně upraveného rozpočtu na rok 217 vyplývají z porovnání roku 216 (účetní skutečnost) s hodnotami roku 217 (plán hospodaření) následující závěry: a) běžné příjmy meziročně vzrostou o 1,9 mil. Kč, běžné výdaje se zvýší o 14, mil. Kč b) z tohoto důvodu provozní přebytek bude vykazovat meziroční pokles o 12,1 mil. Kč, i přesto stále nabývá kladných hodnot, a to 4,4 mil. Kč c) také index provozních úspor vykáže pokles o 2,81 procentního bodu na 7,3 % d) vzhledem k růstu výše dluhové služby a poklesu dluhové základny (ekvivalent celkových příjmů) index dluhové služby dosáhne zhoršení o,63 procentního bodu na 1,36 % Při absolutním meziročním porovnání dle tříd rozpočtové skladby dosahuje pozitivního vývoje třída daňových, nedaňových a kapitálových příjmů. Jejich růst ovšem proporcionálně nepřevýší pokles přijatých dotací. Celkový pokles příjmů dosahuje 4,2 mil. Kč. Na výdajové straně rostou výdaje v provozní a především pak v kapitálové části rozpočtu, celkový růst výdajů je 51,1 mil. Kč. Je třeba si ale uvědomit, že hodnocení rozpočtu v jedenáctém měsíci rozpočtového roku je pouze orientační. V průběhu roku dochází ke změnám rozpočtu, zejména v dotační oblasti, a tato skutečnost v konečném důsledku mění základní ekonomické ukazatele a tím i celkové hospodaření obce. Rozpočet je navíc sestavován s určitou mírou opatrnosti, na což bylo již upozorněno výše. Pokud porovnáme upravený rozpočet za jedenáct měsíců a účetní skutečnost za celý kalendářní rok minulého období, dostaneme optimističtější hodnoty ukazatelů. Jmenovitě, za rok 216 dosáhly běžné příjmy ve skutečnosti 17, % rozpočtovaného plánu za jedenáct měsíců. Běžné výdaje naopak dosáhly na konci roku nižších hodnot (9,2 % upraveného rozpočtu). Je zřejmé, že provozní výsledek hospodaření dosáhl optimističtějších hodnot. Plnění rozpočtu je však nutné průběžně sledovat a reagovat na případné negativní odchylky od sestaveného finančního plánu. Tabulka č. 4: Meziroční změny ukazatelů hospodaření Ukazatel 213/212 214/213 215/214 216/215 217/216 Daňové příjmy 9 498 2 494 1 378 2 692 11 Nedaňové příjmy 951-871 552 1 346 631 Kapitálové příjmy -1 117-1 71-494 1 237 3 71 Přijaté transfery 925-2 374 2 613-12 155-8 8 Běžné příjmy 8 93 1 25 3 464 2 36 1 871 Příjmy celkem 1 257-1 823 22 49-6 879-4 25 Běžné výdaje 1 525-2 34 4 764 2 74 13 956 Kapitálové výdaje 3 938 9 825 7 849-21 67 37 123 Výdaje celkem 5 463 7 52 12 612-18 993 51 79 Provozní přebytek (PP) 7 45 3 554-1 3-38 -12 85 Rozdíl PP a splátky jistiny 7 764 3 554-1 59 4 838-12 85 Index provozních úspor (%) 11,5 6,3-4,34-1,8-2,81 Dluh. služba/dluh.základna (%) -2,8 -,1 1,62-5,53,63 13

Celkový pohled na meziroční změny provozního přebytku a provozních příjmů a výdajů s ohledem na vývoj v roce 217 zobrazuje následující graf. Graf č. 1: Meziroční změny PP a provozních příjmů a výdajů 2 15 1 5-5 213/212 214/213 215/214 216/215 217/216-1 -15 tis. Kč Provozní přebytek (PP) Běžné příjmy Běžné výdaje 1.3.1 Sdílené daně Základ příjmové části rozpočtu města tvoří sdílené daně. Plnění rozpočtovaných příjmů v této oblasti je nutné věnovat náležitou pozornost. Sdílené daně predikované společností AQE advisors, a.s. vycházejí z údajů platného státního rozpočtu na rok 217, zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům a vyhlášky 276/217 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a dani z příjmů. Hodnoty pro výpočet sdílených daní jsou určeny následovně: počet obyvatel k 1.1.217 2 96 procentuelní podíl obce na výnosu daní,21379 počet zaměstnanců k 1.12.216 1 21 procentuelní podíl obce "motivační daň",19475 počet dětí a žáků k 3.9.216 551 katastrální výměra k 1.1.217 (ha) 2 659,99 Tabulka č. 5: Predikce sdílených daní na rok 217 Daňový příjem Podíl obcí (mld. Kč) Město (tis. Kč) RU 217 (tis. Kč) DPFO zč -1111 37,55 8 27,68 - Motivační DPFOzč.(1,5 %) 2,39 465,19 - DPFO zč - 1111 vč. motivační 39,94 8 492,87 7 721, DPFO sč - 1112,91 194,55 19, DPFO vyb. srážkou 1113 3,53 754,31 75, DPPO - 1121 39,89 8 528,91 8 49, DPH - 1211 79,3 16 953,11 16, Celkem 163,57 34 923,74 33 151, Druhý sloupec tabulky uvádí očekávanou skutečnost sdílených daní dle předpokládaného plnění státního rozpočtu na rok 217. Třetí sloupec zachycuje konkrétní predikci pro město Miroslav - 14

pravděpodobně dosažitelný objem financí plynoucí ze sdílených daní roku 217. Čtvrtý sloupec obsahuje údaje sdílených daní dle upraveného rozpočtu města. Ze srovnání třetího a čtvrtého sloupce vidíme, že rozpočet města má nižší hodnoty než tato výchozí predikce (o 5,1 % % oproti predikci MF ČR), což lze považovat za zvýšenou rezervu pro případ nižšího plnění státního rozpočtu. Tabulka č. 6: Predikce sdílených daní na rok 218 Daňový příjem Podíl obcí (mld. Kč) Město (tis. Kč) NR 218 (tis. Kč) DPFO zč -1111 44,16 9 44,97 - Motivační DPFOzč.(1,5 %) 2,81 547,25 - DPFO zč - 1111 vč. motivační 46,97 9 988,21 8 9, DPFO sč - 1112 1,2 256,55 2, DPFO vyb. srážkou 1113 3,74 799,57 8, DPPO - 1121 41,36 8 842,35 8, DPH - 1211 96,87 2 79,84 19, Celkem 19,14 4 596,53 36 9, Ze srovnání třetího a čtvrtého sloupce vidíme, že navrhovaný rozpočet města má také nižší hodnoty než tato výchozí predikce (o 9,1 % oproti predikci MF ČR), což lze považovat za nadměrnou rezervu pro případ nižšího plnění státního rozpočtu. 1.4 ZÁVĚRY ANALÝZY ROZPOČTU Správce rozpočtu zvolil k plnění příjmové strany rozpočtu opatrnostní přístup. Je třeba mít na paměti, že hodnoty roku 217 nejsou konečné, výše daňových příjmů bude odviset od hospodářské situace státu. Pokud nedojde k zásadním změnám vývoje ekonomiky a efektivnosti výběru daní, je možné v roce 217 očekávat až o 1,8 mil. Kč vyšší příjmy ze sdílených daní. Vlastní investiční aktivita města je příčinou záporného salda hospodaření (bez financování) v roce 214. Po zohlednění financování (uhrazených jistin a přijatých půjček) bylo záporné saldo hospodaření v roce 215. Dluhová služba je ve sledovaném období odrazem především splátek jistin investičních úvěrů přijatých v předešlém období a dále v letech 214 (13,6 mil. Kč) a 215 (1,2 mil. Kč). Vliv čerpání úvěrů se projevil na hodnotách ukazatelů. Jednalo se zejména o hodnotu indexu dluhové služby. Hodnota indexu v roce 215 se vlivem zvýšených splátek jistin pohybovala na úrovni 15,3 %. Po zbytek sledovaného období ukazatel dosáhl nejvýše hodnoty 9,7 % v roce 216. V celém sledovaném období se jedná o příznivé hodnoty. Město v období 212-216 disponovalo zůstatky na účtech ve výši 6,5 mil. Kč (212) až 34,6 mil. Kč (216). Úroveň dlouhodobých pohledávek byla v celém období relativně nízká, pohybovala se v rozmezí od,1 mil. Kč (216) do 1,1 mil. Kč (213). Také objem dlouhodobých závazků je relativně nízký, pohyboval se v rozmezí od nulové hodnoty (215) do 1, mil. Kč (212). Stav nesplacených úvěrů kulminoval v roce 214 (21,1 mil. Kč), v ostatních letech se pohyboval v rozmezí od 3,7 mil. Kč (216) do 12,4 mil. Kč (212). 15

2 Střednědobý výhled rozpočtu města Střednědobý výhled rozpočtu je střednědobý plán, který slouží pro plánování rozvoje územních samosprávných celků. Je zpracován jako přehledný a komplexní dokument, který na základě všech dostupných informací zobrazuje vývoj příjmů a výdajů, včetně smluvně podložených investičních akcí a dluhové služby. Výhodou takto sestaveného střednědobého výhledu rozpočtu je úspora času při sestavování rozpočtu, usnadnění tvorby podkladů pro žádost o úvěr nebo dotaci a v neposlední řadě informace o velikosti volných finančních prostředků využitelných na pokrytí investičních záměrů. Upozorňuje také na možná rizika při získávání nových úvěrů. 2.1 ZDROJE STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU Platný rozpočet města základní dokument, ze kterého vychází sestavený střednědobý výhled rozpočtu Návrh rozpočtu na rok 218 Provedená analýza hospodaření města Střednědobý výhled státu zejména hodnoty sdílených daní Dluhová služba - přehled stávajících závazků města, případně plánované splátky jistin a úroků na pokrytí plánovaných investičních akcí Plán investičních akcí (zobrazen pouze v dokumentu) Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu Konzultace s odpovědnými pracovníky městského úřadu, zejména s vedoucí finančního a majetkového odboru 2.2 SESTAVENÝ STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU Střednědobý výhled rozpočtu je sestaven s jistou mírou opatrnosti, tzn. s mírně nižšími očekávanými příjmy a trochu nadhodnocenými výdaji. Je ale postaven na reálných základech. Vývoj příjmové i výdajové strany upraveného rozpočtu a střednědobého výhledu rozpočtu byl dále očištěn o ty částky, které souvisí s vybranými poskytnutými transfery, a to na základě účelového znaku záznamu (např.: neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu zejména na položkách 4111 a 4116, apod.). Tyto transfery nemají vzhledem ke změnám jasně definovanou strukturu a tudíž je jejich výše těžko odhadnutelná. S tím souvisí také absence té části výdajové strany rozpočtu, na které jsou tyto dotace poskytovány, tj. operace se stejnými účelovými znaky (např.: výdaje na platy zaměstnanců včetně pojistného, neinvestiční nákupy, apod.). Je dobré upozornit na to, že některé meziroční ukazatele či celkové objemy tímto mohou navodit dojem zhoršeného hospodaření, ale toto je způsobeno především nezahrnutím vybraných účelových, rozpočtem protékajících prostředků a do jisté míry též absencí kapitálových příjmů a investičních transferů. Z vytvořeného střednědobého výhledu rozpočtu, který zobrazuje tabulka kumulovaného výhledu, vyplývá, že střednědobý výhled rozpočtu je postaven na následujících faktech: Příjmy ze sdílených daní meziročně rostou, jsou určeny předpokládaným vývojem na základě státního rozpočtu na rok 218, střednědobého výhledu státu na roky 219 22 a následnou predikcí do roku 222. Ponechána je cca 2,% rezerva oproti predikci MF ČR. Nárůst sdílených daní od roku 216 (skutečnost), resp. 217 (plán rozpočtu) do konce střednědobého výhledu rozpočtu je 13,1 mil. Kč, resp. 12,2 mil. Kč. 16

Provozní přebytek nabývá ve všech letech střednědobého výhledu rozpočtu kladné hodnoty a od roku 216, resp. 217 do roku 222 vykazuje pokles 2,8 resp. růst 9,3 mil. Kč na 13,7 mil. Kč. Na konci období střednědobého výhledu rozpočtu index provozních úspor nabývá hodnoty 2,4 %, což představuje oproti roku 216, resp. 217 pokles o 7,7 resp. růst 13,1 procentního bodu. V období střednědobého výhledu rozpočtu 219 222 se v rozpočtu nepočítá s prodejem dlouhodobého majetku. Případný prodej bude odvislý od investiční aktivity města v jednotlivých letech výhledu. Do střednědobého výhledu rozpočtu nejsou zahrnuty ani investiční akce. Vzhledem k absenci kapitálových výdajů nejsou uvažovány ani investiční transfery V období výhledu 219-222 nebude město vzhledem k nulové výši úvěrů splácet žádné závazky ani nepočítá s přijetím nového úvěru. Index dluhové služby tak nabývá po celé sledované období nulové hodnoty. Tabulka č. 7: Kumulovaný střednědobý výhled rozpočtu Text (tis. Kč) 215 216 RU 217 NR 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 Daňové příjmy 455 43243 43343 45329 49717 5138 52382 53481 Nedaňové příjmy 1561 1198 12539 151 1447 1469 1492 1514 Provozní dotace 5577 3574 4713 4777 328 3296 3312 3328 Běžné příjmy 56689 58725 6596 6617 63444 6573 66186 67323 Kapitálové příjmy 177 2314 5385 Investiční dotace 19749 9597 45 11 Kapitálové příjmy celkem 2825 11911 5835 11 Příjmy celkem 77 514 7 635 66 43 71 617 63 444 65 73 66 186 67 323 Běžné výdaje 4142 42216 56171 53254 522 52664 53135 53613 Kapitálové výdaje 2926 8139 45262 53259 Výdaje celkem 69 348 5 355 11 434 16 512 52 2 52 664 53 135 53 613 Saldo bez financování 8166 2281-354 -34896 11244 1249 1351 13711 Uhrazené splátky jistiny 11718 6842 6843 925 Přijaté půjčky 1178 9797 Fin.prostředky minul.let 325 4436 Řízení likvidity -487-246 Financování -1127-788 354 3511 Příjmy všechny 78692 7635 18277 115977 63444 6573 66186 67323 Výdaje všechny 81553 57443 18277 115762 522 52664 53135 53613 Saldo úplné -2 861 13 193 215 11 244 12 49 13 51 13 711 Provozní přebytek (PP) 16547 1659 4424 7363 11244 1249 1351 13711 Rozdíl PP a splátky jistiny 4829 9667-2419 -1887 11244 1249 1351 13711 Index provozních úspor (%) 29,19 28,11 7,3 12,15 17,72 19,7 19,72 2,37 Dluhová základna 77514 7635 6643 71617 63444 6573 66186 67323 Dluhová služba 11831 6876 6882 9288 Dluh. služba/dluh.základna (%) 15,26 9,73 1,36 12,97,,,, 2.2.1 Vývoj výsledku hospodaření (celkové příjmy a výdaje) Výsledek hospodaření zobrazuje celkové saldo rozpočtového hospodaření bez započítání položek financování (bez splátek jistin a případně přijatých úvěrů v jednotlivých letech). Hodnota údaje Saldo bez financování vyjadřuje hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají na případnou úhradu svých závazků a investice. Od roku 219 do konce období výhledu nabývá kladných hodnot a meziročně roste. 17

Graf č. 11: Vývoj salda hospodaření 2.2.2 Hodnoty provozního hospodaření Pro celkový pohled na predikci hospodaření v období střednědobého výhledu rozpočtu má zásadní význam vývoj provozních hodnot příjmů a výdajů. Na základě analýzy hospodaření v uplynulém pětiletém období, platného rozpočtu a konzultací s pracovníky finančního odboru byl stanoven vývoj jednotlivých položek. Souhrnný pohled na hodnoty celkových provozních (běžných) příjmů a výdajů je zobrazen v následujícím grafu. V něm je zachycen mírně se zvětšující rozdíl mezi těmito dvěma základními hodnotami hospodaření města. Graf č. 12: Vývoj běžných příjmů a výdajů 8 7 6 5 4 3 2 1 tis. Kč Běžné příjmy Běžné výdaje 2.2.3 Provozní přebytek Provozní přebytek (rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji) je v celém období střednědobého výhledu rozpočtu kladný, a to v rozmezí od 7,3 mil. Kč (218) do 13,7 mil. Kč (222). Po odečtení splátek jistiny je v rozmezí od -2, mil. Kč (218) do 13,7 mil. Kč (222). Částky představují využi- 18

telné finanční prostředky z provozního rozpočtu na investice a větší jmenovité akce charakteru oprav a údržby. Graf č. 13: Vývoj provozního přebytku 2.2.4 Index provozních úspor Ukazatel index provozních úspor je definován jako podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Ve výhledovém období oba zmíněné ukazatele každoročně rostou, přičemž provozní přebytek roste rychlejším tempem. Index upraveného rozpočtu na aktuální kalendářní rok dosahuje hodnoty 7,3 % a vzhledem k výše zmíněnému dochází k postupnému mírnému nárůstu ukazatele až na hodnotu 2,37 % v roce 222. Hodnota ukazatele se tak pohybuje pod optimální úrovní indexu (25 %). Graf č. 14: Vývoj indexu provozních úspor 19

2.2.5 Volné finanční prostředky V řádku Volné finanční prostředky jsou uvedeny hodnoty finančních prostředků, které městu zůstanou na financování investičních akcí po splnění svých závazků. Protože střednědobý výhled rozpočtu nepočítá s investičními akcemi, hodnota tohoto řádku zobrazuje výši finančních prostředků, které může město ze svých prostředků použít na financování investičních aktivit a jednorázových akcí neinvestičního charakteru. Tabulka č. 8: Volné finanční prostředky Údaje (tis. Kč) 215 216 RU 217 NR 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 Běžné příjmy 56 689 58 725 6 596 6 617 63 444 65 73 66 186 67 323 Běžné výdaje 4 142 42 216 56 171 53 254 52 2 52 664 53 135 53 613 Provozní přebytek 16 547 16 59 4 424 7 363 11 244 12 49 13 51 13 711 Kapitálové příjmy 2 825 11 911 5 835 11 Kapitálové výdaje 29 26 8 139 45 262 53 259 Příjmy všechny 78 692 7 635 18 277 115 977 63 444 65 73 66 186 67 323 Výdaje všechny 81 553 57 443 18 277 115 762 52 2 52 664 53 135 53 613 SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) 8 166 2 281-35 4-34 896 11 244 12 49 13 51 13 711 Financování -11 27-7 88 35 4 35 11 Uhrazené splátky jistiny 11 718 6 842 6 843 9 25 Volné finanční prostředky -2 861 13 193 215 11 244 12 49 13 51 13 711 V tabulce je vyjádřen odhad finančních toků v budoucnosti. Tento odhad vychází, stejně jako celý střednědobý výhled rozpočtu, ze stávající legislativy a místních podmínek. Je zřejmé, že město ve sledovaném období 219-222 může do realizace investičních akcí a jednorázových oprav zapojit finanční prostředky v objemech od 11,2 mil. Kč (219) do 13,7 mil. Kč (222). Kromě možnosti zapojit do rozpočtu přebytky hospodaření minulých let a hledání rezerv a efektivního hospodaření v provozní části může město ovlivnit výši volných finančních prostředků prodejem majetku ve svém vlastnictví. O prodeji rozhoduje zastupitelstvo a výše bude odpovídat investičním potřebám. Možné je také využít cizích prostředků (např. úvěry, investiční dotace, apod.). Získáme tak disponibilní prostředky pro rozvoj města. 2.2.6 Investiční aktivita Sestavený střednědobý výhled rozpočtu neobsahuje investiční akce, přesto se předpokládá realizace investičních akcí. Tyto akce budou financovány z větší části provozním přebytkem rozpočtu. Dle charakteru investice je pak možné uvažovat také investiční dotace. Tabulka č. 9: Plán investičních akcí od roku 219 Poř.č. Oblast Název investice (v tis. Kč) Investice 1 komunikace a chodníky ul. Údolní - realizace 6 Komunikace 2 svah ul. Údolní nad Vlčkem - realizace 8 3 Vodovod ulice J. Fučíka a Dr. M. Horákové - projektová dokumentace a realizace 55 4 Nebytové prostory dům nám. Svobody 3 - výměna výloh - realizace 2 5 Odpadní vody balastní vody Šerhalka - realizace 8 6 ulice Údolní - projekt a realizace 15 Veřejné osvětlení 7 ulice města - realizace 2 8 rodinné domky ul. A. Zápotockého - projektová dokumentace a realizace 4 Inženýrské sítě 9 ul. J. Fučíka, Třináctky, nám. Komenského - projektovádokumentace (výstavba domu pro seniory) 15 1 Hřbitovy smuteční síň - realizace 28 11 MŠ Pastelka rekonstrukce topení + kotelna - projekt a realizace 15 12 Hasiči zásahová jednotka - zásahové vozidlo CAS 2 13 Chodníky a inž. sítě ul. Brněnská (směr křižovatka - hřiště) - realizace v souvislosti s opravou komunikace 8 14 Hřiště multifunkční hřiště s umělým povrchem - realizace 21 Investice celkem 67 95 2

2.2.7 Dluhová služba Dluhová služba poskytuje užitečný přehled o výpůjční aktivitě města a o jeho schopnosti splácet dluh. V návrhu rozpočtu na rok 218 je zachycena splátka krátkodobého úvěru, v následujícím období 219 22 se však neuvažuje o přijetí dalších úvěrů. O jejich přijetí bude rozhodovat zastupitelstvo města v závislosti na objemu investičních akcí v jednotlivých letech. Graf č. 15: Vývoj dluhové služby 21

3 Ekonomické hodnocení města Krátkodobé hodnocení subjektu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření, krátkodobého výhledu a ukazatelů dluhové služby daného roku, roku předešlého a roku následujícího po daném roce. Dlouhodobé hodnocení subjektu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření a ukazatelů dluhové služby v horizontu let 212-222. Na základě posouzení minulé schopnosti a ochoty subjektu, dostát včas a řádně všem svým finančním závazkům, s přihlédnutím k aktuální výši závazků města a krátkodobé výši volných finančních zdrojů a určení krátkodobé prognózy, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu krátkodobé hodnocení na úrovni: STR2 Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky. Zhodnotili jsme hospodaření města v minulosti, ocenili jsme jeho provozní hospodaření a aktuální výši zadluženosti. Upozorňujeme na dobré a konstantní výsledky hospodaření. V hodnocení se odráží i dosavadní uvážlivá investiční politika města. S ohledem na charakter dosavadních i plánovaných hospodářských výsledků za předpokladu, že město bude pokračovat v navrženém trendu střednědobého výhledu rozpočtu hospodaření, tzn., že především roční dluhová služba bude kryta z provozních výsledků hospodaření města, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu dlouhodobé ekonomické hodnocení na úrovni: A2+ Dobrý subjekt, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko v delším časovém horizontu. Tabulka č. 1: Ekonomické hodnocení města v letech 212-217 Hodnocení 212 213 214 215 216 217 Dlouhodobé A2+ A2+ A2+ A2+ A2+ A2+ Krátkodobé STR2 STR2 STR2 STR2 STR2 STR2 Vývoj ekonomického hodnocení města Miroslav poukazuje na vyrovnaný trend vývoj dlouhodobého hodnocení, které je na změny v hospodaření citlivější oproti hodnocení krátkodobému. 22

Závěr Střednědobý výhled rozpočtu pro období 219 222 vychází z podrobné analýzy hospodaření města v letech 212 216, platného rozpočtu roku 217 a návrhu rozpočtu na rok 218. Na základě těchto analýz, s promítnutím legislativních změn, týkajících se většinou reformy veřejných financí, a současné ekonomické situace, lze učinit následující závěry: Hodnota ukazatele dluhové služby ve střednědobém výhledu rozpočtu, vypočítaná podle metodiky Ministerstva financí, je nulová. Příznivé hodnoty dosahuje ukazatel také v roce 218 a to 13,1 % z povolené 25-ti procentní předepsané hranice. Hospodaření města je v oblasti provozního rozpočtu vyvážené se zlepšujícím se trendem vývoje. Provozní přebytek dosahuje kladných hodnot a tím městu zůstávají určité finanční zdroje na očekávané investiční výdaje, kapitálová část rozpočtu je závislá na rozhodování orgánů města o jednorázových prodejích majetku, zahajování a realizaci vlastních investic, vyhlašování výzev, předkládání žádostí o podporu a realizaci investic spolufinancovaných z fondů EU. Výsledek krátkodobého ekonomického hodnocení dokládá, že město při uvážlivé hospodářské politice má dostatečné finanční zdroje ke svému rozvoji. Dlouhodobé hodnocení města ukazuje, že město má volné finanční prostředky na spolufinancování dotačních titulů státu i fondů EU, a to zejména v oblasti investiční. Na základě ekonomického hodnocení, odhadu vývoje ekonomické situace a vzhledem k predikovanému vývoji nejdůležitější skupiny příjmů (sdílených daní), mělo by město být maximálně obezřetné a snažit se především o hledání rezerv svého hospodaření. Zvláště opatrné by mělo být u investic, jejichž realizace vyvolává následné provozní výdaje. Též je vhodné upřednostnit investice s vyšším podílem dotací, a to zejména těch z EU. Střednědobý výhled rozpočtu slouží jako podklad pro rozhodování, plánování a realizaci potřeb a záměrů města. Jeho přínosy jsou: Zlepšení střednědobého a strategického plánování, kdy se rozhoduje o očekávaných příjmech a výdajích v dlouhodobém horizontu. Střednědobý výhled rozpočtu přináší informace o tom, jak jsou plánované aktivity realizovány a za jakých podmínek. Upozorňuje na rizika budoucího hospodaření a umožňuje předcházet jejich vzniku. Slouží i pro řízení závazků města, protože ukazuje na jejich schopnost splácení v budoucnosti. Podporuje jak dlouhodobou vyrovnanost rozpočtového hospodaření, tak i zachování finančního zdraví města. Je také nutno uvažovat s flexibilitou rozpočtu tak, aby mohly být finanční prostředky použity k spolufinancování získaných dotací z jiných rozpočtů. V rámci běžného rozpočtového roku navrhujeme důsledné, pravidelné měsíční vyhodnocování rozpočtu a okamžité reagování na případné odchylky od platného rozpočtu. Legislativní změny, spjaté v převážné míře se současnou ekonomickou situací, ztěžují sestavování střednědobého výhledu rozpočtu. V prvé řadě se jedná o výši sdílených daní, která je a bude závislá na ekonomické situaci státu a legislativních změnách v této oblasti. S ohledem na legislativní nestabilitu nejen v oblasti sdílených daní je vývoj predikce hodnot těchto daní opatrný. Pokud v této oblasti nedojde k zásadním změnám, lze počítat v jednotlivých letech střednědobého výhledu rozpočtu s cca 1, mil. Kč vyššími příjmy ze sdílených daní. 23

Tabulka č. 11: Střednědobý výhled rozpočtu 218 222 ř. Údaje (tis. Kč) 215 216 RU 217 NR 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 455 43243 43343 45329 49717 5138 52382 53481 2 DPFO ze závislé činnosti 6923 7424 7721 89 1382 1832 1113 11381 3 DPFO OSVČ 981 383 19 2 339 354 358 361 4 DPFO vybíraná srážkou 86 87 75 8 784 784 795 87 5 DP právnických osob 7481 8342 849 8342 8994 9317 955 9789 6 DP právnických osob za obce 1993 2542 2255 23 23 23 23 23 7 Daň z přidané hodnoty 146 15299 16 19 21123 21921 2247 2331 8 Místní poplatky 1537 1578 1738 1637 1638 1639 164 164 9 Správní poplatky 96 761 5 35 355 361 366 371 1 Daň z nemovitostí a z majetku 3873 3871 38 38 38 38 38 38 11 Ostatní daňové příjmy 1938 2235 19 *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 1561 1198 12539 151 1447 1469 1492 1514 13 Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží 839 113 164 111 1141 1158 1175 1193 14 Příjmy z pronájmu 8398 9447 8878 863 863 863 863 863 15 Výnosy z finančního majetku 3 12 5 3 3 3 3 3 16 Přijaté sankční platby 376 541 851 479 484 489 494 499 17 Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.př. 53 513 113 19 19 19 19 19 18 Přijaté splátky půjček 388 292 99 99 *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 51111 5515 55882 55839 6164 61777 62874 63995 2 Neinvestiční dotace (transfery) 5577 3574 4713 4777 328 3296 3312 3328 21 Převody z vlastních fondů (HČ) *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY 56689 58725 6596 6617 63444 6573 66186 67323 23 Prodej inv.majetku, akcií a majetkových práv 177 2314 5385 24 Investiční dotace (transfery) 19749 9597 45 11 *25 PŘÍJMY CELKEM 77514 7635 6643 71617 63444 6573 66186 67323 26 Platy zaměstnanců vč.odvodů 7857 8728 1189 11949 125 12248 12451 12657 27 Nákupy DHM, materiálu, ostatní 1937 1513 273 2463 2315 2354 2394 2435 28 Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje 113 33 39 38 29 Nákup energií 589 733 1525 14 116 138 16 183 3 Nákup služeb 4542 547 7214 6449 552 5559 5617 5675 31 Opravy a udržování 2711 4136 976 2981 2995 31 325 341 32 Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary 293 36 532 529 525 528 532 536 33 Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.org. 985 1112 1324 1568 1583 1599 1614 1629 34 Neinvestiční příspěvky PO 18548 1743 2191 22697 2281 22924 2339 23154 35 Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům 237 2948 1595 2772 272 273 273 274 36 Neinv.transfery obyvatelstvu 84 198 41 5 15 15 15 15 37 Ostatní neinvestiční výdaje a transfery 112 5 24 753 55 55 55 55 *38 BĚŽNÉ VÝDAJE 4142 42216 56171 53254 522 52664 53135 53613 39 Kapitálové výdaje 2926 8139 45262 53259 *4 VÝDAJE CELKEM 69348 5355 11434 16 512 522 52664 53135 53613 *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování) 8166 2281-354 -34896 11244 1249 1351 13711 42 Uhrazené splátky jistin a dluhopisů 11718 6842 6843 925 43 Přijaté půjčky 1178 9797 44 Změna stavu na bankovních účtech 325 4436 45 Řízení likvidity -487-246 *46 FINANCOVÁNÍ -1127-788 354 3511 *47 PŘÍJMY všechny 78692 7635 18277 115 977 63444 6573 66186 67323 *48 VÝDAJE všechny 81553 57443 18277 115 762 522 52664 53135 53613 *49 SALDO úplné -2861 13193 215 11244 1249 1351 13711 *5 Provozní přebytek 16547 1659 4424 7363 11244 1249 1351 13711 *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny 4829 9667-2419 -1887 11244 1249 1351 13711 *52 Index provozních úspor 29,19 28,11 7,3 12,15 17,72 19,7 19,72 2,37 *53 Dluhová základna 77514 7635 6643 71617 63444 6573 66186 67323 *54 Dluhová služba 11831 6876 6882 9288 55 Dluhová služba / dluhová základna (v%) 15,26 9,73 1,36 12,97,,,, 56 Zůstatky na účtech 2447 34588 57 Pohledávky 42 124 58 Závazky 59 Stav úvěrů 157 3728 24

Seznam tabulek a grafů Graf č. 1: Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření... 7 Graf č. 2: Vývoj sdílených daní... 7 Graf č. 3: Vývoj příjmů... 8 Graf č. 4: Vývoj vybraných výdajových skupin... 9 Graf č. 5: Vývoj výdajů... 9 Graf č. 6: Meziroční změny běžných příjmů a výdajů... 1 Graf č. 7: Vývoj běžných příjmů, výdajů a provozního přebytku... 11 Graf č. 8: Vývoj indexu provozních úspor... 11 Graf č. 9: Vývoj rozdílu provozního přebytku a splátek jistin... 12 Graf č. 1: Meziroční změny PP a provozních příjmů a výdajů... 14 Graf č. 11: Vývoj salda hospodaření... 18 Graf č. 12: Vývoj běžných příjmů a výdajů... 18 Graf č. 13: Vývoj provozního přebytku... 19 Graf č. 14: Vývoj indexu provozních úspor... 19 Graf č. 15: Vývoj dluhové služby... 21 Tabulka č. 1: Vývoj hospodaření města... 6 Tabulka č. 2: Porovnání upraveného rozpočtu a skutečnosti v období 214 216... 1 Tabulka č. 3: Fiskální pravidlo hospodaření... 12 Tabulka č. 4: Meziroční změny ukazatelů hospodaření... 13 Tabulka č. 5: Predikce sdílených daní na rok 217... 14 Tabulka č. 6: Predikce sdílených daní na rok 218... 15 Tabulka č. 7: Kumulovaný střednědobý výhled rozpočtu... 17 Tabulka č. 8: Volné finanční prostředky... 2 Tabulka č. 9: Plán investičních akcí od roku 219... 2 Tabulka č. 1: Ekonomické hodnocení města v letech 212-217... 22 Tabulka č. 11: Střednědobý výhled rozpočtu 218 222... 24 25