Rada Evropské unie Brusel 7. března 2017 (OR. en) 7057/17 TRANS 97 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 6. března 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2017) 112 final Předmět: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské komise Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O UPLATŇOVÁNÍ SMĚRNICE RADY 95/50/ES O JEDNOTNÝCH POSTUPECH KONTROLY PŘI SILNIČNÍ PŘEPRAVĚ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ ČLENSKÝMI STÁTY Delegace naleznou v příloze dokument COM(2017) 112 final. Příloha: COM(2017) 112 final 7057/17 rk DGE 2A CS
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.3.2017 COM(2017) 112 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O UPLATŇOVÁNÍ SMĚRNICE RADY 95/50/ES O JEDNOTNÝCH POSTUPECH KONTROLY PŘI SILNIČNÍ PŘEPRAVĚ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ ČLENSKÝMI STÁTY CS CS
OBSAH ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O UPLATŇOVÁNÍ SMĚRNICE RADY 95/50/ES O JEDNOTNÝCH POSTUPECH KONTROLY PŘI SILNIČNÍ PŘEPRAVĚ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ ČLENSKÝMI STÁTY 1. Úvod... 3 2. Související právní předpisy EU... 3 3. Uplatňování směrnice 95/50/ES... 4 4. Zprávy členských států EU a Norska... 4 5. Doporučení týkající se podávání zpráv o kontrolách při silniční přepravě nebezpečných věcí... 5 6. Výpočet údajů... 5 7. Vývoj kontrol a jejich výsledků... 5 8. Porovnání údajů... 6 8.1 Četnost kontrol... 6 8.2 Rozpis kontrol podle místa původu... 7 8.3 Podíl nevyhovujících dopravních jednotek... 7 8.4 Rozpis nevyhovujících dopravních jednotek podle místa původu... 7 8.5 Četnost odstavení dopravních jednotek... 7 8.6 Rozpis podle kategorií rizik.... 7 8.7 Druhy sankcí... 8 9. Závěr... 8 2
1. ÚVOD Směrnice Rady 95/50/ES o jednotných postupech kontroly při silniční přepravě nebezpečných věcí byla přijata dne 6. října 1995 1 a členské státy byly povinny uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 1. ledna 1997. Směrnice 95/50/ES stanoví, že každý členský stát musí za každý kalendářní rok nejpozději do dvanácti měsíců po skončení daného roku zaslat Komisi zprávu o uplatňování uvedené směrnice 2. Směrnice rovněž stanoví, že Komise musí nejméně každý třetí rok předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice členskými státy 3. Zpráva Komise vychází z výročních zpráv obdržených od členských států. Toto je šestá zpráva o uplatňování směrnice Rady 95/50/ES v členských státech a zahrnuje období 2012 2014. První zpráva 4 zahrnovala období 1997 1998, druhá zpráva 5 období 1999 2002, třetí zpráva 6 období 2003 2005, čtvrtá zpráva 7 období 2006 2007 a pátá zpráva 8 období 2008 2011. Podmínky pro bezpečnou silniční přepravu nebezpečných věcí nejsou definovány ve směrnici 95/50/ES, ale v souvisejících právních předpisech EU, jak je popsáno níže. 2. SOUVISEJÍCÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY EU Směrnice Rady 94/55/ES ze dne 21. listopadu 1994 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se silniční přepravy nebezpečných věcí 9, ve znění pozdějších změn 10, platila do 30. června 2009. Přílohy směrnice 94/55/ES se obsahově shodovaly s přílohami Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí ADR 11. Směrnice 94/55/ES byla zrušena ke dni 1. července 2009 a nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí 12, ve znění pozdějších změn 13. Směrnice 2008/68/ES zachovává přístup směrnice 94/55/ES tím, že pro veškerou přepravu na území EU používá technické a správní předpisy, které jsou shodné s předpisy připojenými k ADR. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Úř. věst. L 249, 17.10.1995, s. 35, ve znění směrnice Komise 2004/112/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 95/50/ES (Úř. věst. L 367, 14.12.2004, s. 23). Ustanovení čl. 9 odst. 1 uvedené směrnice. Ustanovení čl. 9 odst. 2 uvedené směrnice. KOM(2000) 517 v konečném znění, 6.9.2000. KOM(2005) 430 v konečném znění, 15.9.2005. KOM(2007) 795 v konečném znění, 13.12.2007. KOM(2010) 364 v konečném znění, 7.7.2010. COM(2013) 815 final, 25.11.2013. Úř. věst. L 319, 12.12.1994, s. 7. Směrnice pozměněná směrnicí Komise 2004/111/ES ze dne 9. prosince 2004, kterou se přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 94/55/ES (Úř. věst. L 365, 10.12.2004, s. 25). Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí uzavřená v Ženevě dne 30. září 1957, ve znění pozdějších změn, pod záštitou Evropské hospodářské komise Spojených národů (EHK OSN). Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2014/103/EU ze dne 21. listopadu 2014, kterou se potřetí přizpůsobují vědeckému a technickému pokroku přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 335, 22.11.2014, s. 15). 3
3. UPLATŇOVÁNÍ SMĚRNICE 95/50/ES V souvislosti s přijetím směrnice 94/55/ES a v zájmu dalšího zlepšování úrovně bezpečnosti přepravy nebezpečných věcí Rada dne 6. října 1995 přijala směrnici 95/50/ES o jednotných postupech kontroly při silniční přepravě nebezpečných věcí. Tato směrnice obsahuje harmonizovaný kontrolní seznam, který mají členské státy pro tyto kontroly používat, a pokyny pro klasifikaci protiprávního jednání. V roce 2004 byly přílohy směrnice změněny 14 a systém pro klasifikaci protiprávního jednání byl změněn tak, že od roku 2005 obsahuje tři kategorie rizik. Tyto jednotné kontroly se týkají všech činností silniční přepravy nebezpečných věcí na území členského státu nebo vstupujících na jeho území ze třetích zemí, bez ohledu na to, ve které zemi je dopravní jednotka registrována. Cílem směrnice je zajistit, aby byl náhodně kontrolován reprezentativní podíl zásilek nebezpečných věcí přepravovaných po silnici, a současně pokrýt výraznou část silniční sítě. Jako preventivní opatření nebo po zaznamenání protiprávních jednání na silnici, která ohrožují bezpečnost, lze také provádět kontroly v provozovnách podniků. Směrnice 95/50/ES však neobsahuje žádný požadavek na podávání zpráv o těchto kontrolách. 4. ZPRÁVY ČLENSKÝCH STÁTŮ EU A NORSKA Členské státy byly vyzvány, aby při sestavování zpráv používaly kategorie rizik uvedené v příloze II směrnice 95/50/ES a zprávy předkládaly v souladu s přílohou III této směrnice. Norsko předložilo výroční zprávy a požádalo, aby byly zahrnuty do zprávy Komise Evropskému parlamentu a Radě. Chorvatsko přistoupilo k EU dne 1. července 2013, ale začalo podávat zprávy o svých kontrolách v roce 2012. Většina členských států a Norsko předložily své zprávy dostatečně včas. Některé zprávy příslušných států byly zpožděny v důsledku správních postupů pro sběr, analýzu a předávání informací Komisi, zejména pokud tyto postupy zahrnují různé veřejné orgány. Ačkoli se situace ve srovnání s minulostí v roce 2012 dočasně zlepšila, nebylo stejné tempo pozorováno v následujících letech, a tak musela Komise zopakovat svůj požadavek a členské státy vyzvat, aby do budoucna zlepšily formát a konzistentnost poskytovaných údajů. Komise obdržela od všech členských států zprávy za celé období, ale bez ohledu na značné zlepšení ne všechny informace přišly ve správném formátu, neboť některé země nadále zasílají samostatné zprávy podle různých kompetencí na vnitrostátní úrovni. Kromě toho byly některé zprávy neúplné nebo nesprávně vyplněné, což mělo za následek prázdná místa a irelevantní výsledky v tabulkách předložených v této zprávě, pokud jsou označeny znaky #N/A ( není k dispozici ). Souhrn příspěvků členských států je uveden v přílohách této zprávy. V případě analýzy vývoje v kapitole 7 je třeba upozornit na skutečnost, že ukazatel nevyhovění je v Dánsku za rok 2013 nízký, což je způsobeno chybnou interpretací počtu dopravních jednotek, které nesplňují přepisy. Tato chybná interpretace byla ve zprávě za rok 2014 odstraněna. Několik členských států zaslalo zprávy, v nichž se součet případů protiprávního jednání liší od počtu dopravních jednotek, které nejsou v souladu s předpisy. K tomu by nemělo docházet, 14 Směrnice Komise 2004/112/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 95/50/ES (Úř. věst. L 367, 14.12.2004, s. 23). 4
protože pro každou dopravní jednotku by měla být hlášena pouze nejzávažnější kategorie protiprávního jednání. 5. DOPORUČENÍ TÝKAJÍCÍ SE PODÁVÁNÍ ZPRÁV O KONTROLÁCH PŘI SILNIČNÍ PŘEPRAVĚ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ Dřívější zprávy Komise zaznamenaly určité systematické nesrovnalosti ve statistických zprávách členských států. Vzhledem k tomu, že pro kvalitu, srovnatelnost a spolehlivost zpráv Komise je zásadní jednotné podávání zpráv členskými státy, přijala Komise v roce 2011 doporučení 15, jež usiluje o zlepšení kvality těchto zpráv. Po zveřejnění doporučení se zprávy výrazně zlepšily a byly zaznamenány pouze příležitostné a drobné nesrovnalosti. Některé z těchto nesrovnalostí, jejichž počet se postupně snižuje, se týká počtu protiprávních jednání podle kategorií rizik 16. Odstavec 1.4 přílohy doporučení Komise zdůrazňuje, že i v případě, kdy je zjištěno několik případů protiprávního jednání, by měl být hlášen pouze případ nejzávažnějšího protiprávního jednání. Celkový počet uvedených protiprávních jednání podle kategorie rizik by měl být tedy roven počtu dopravních jednotek, které nesplňují předpisy. Zdá se, že tato zásada není ve všech členských státech dosud řádně uplatňována, protože je stále hlášeno několik případů protiprávního jednání na dopravní jednotku. Dalším hlavním problémem, kterým se doporučení zabývá, byl koncept sankcí ukládaných v případě zjištění protiprávního jednání během silniční kontroly. V důsledku rozdílů v právních a správních opatřeních nebyly některé členské státy schopny sledovat výsledek soudního řízení, které následovalo po kontrolách, jež odhalily podezřelá protiprávní jednání. Doporučení navrhlo společný kompromis, který by mohl být použit ve všech členských státech, totiž zaznamenávání rozhodnutí pracovníka donucovacího orgánu po provedení kontroly na místě. Stále však existují členské státy, které nejsou schopny tyto údaje vykázat (Francie a Malta). 6. VÝPOČET ÚDAJŮ Členské státy byly vyzvány, aby, pokud je to možné, předložily svůj odhad ročního objemu přepravy nebezpečných věcí uskutečněné na svém území v tunách nebo tunokilometrech. Pro roky 2012 2014 poskytlo odhad 15 členských států. Za účelem umožnění objektivního srovnání mezi členskými státy je objem přepravy nebezpečných věcí založen na informacích dostupných v databázi Eurostatu 17. Tyto informace se používají k odhadu četnosti kontrol týkajících se objemu přepravy. V Eurostatu nejsou k dispozici žádné statistické údaje pro Maltu, protože jí byla v souvislosti s uplatňováním nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 70/2012 ze dne 18. ledna 2012 o statistickém vykazování silniční přepravy zboží udělena výjimka. Objem přepravy 15 16 17 Doporučení Komise ze dne 21. února 2011 týkající se podávání zpráv o kontrolách při silniční přepravě nebezpečných věcí, K (2011) 909 v konečném znění. Definice kategorií rizik a pokyny k protiprávním jednáním, která patří do těchto kategorií, jsou uvedeny v příloze II směrnice 95/50/ES ve znění směrnice 2004/112/ES. Tabulka Eurostatu DS-073082 : Roční objem nákladní silniční přepravy nebezpečných věcí, rozděleno podle druhů nebezpečných věcí a podle činnosti. 5
nebezpečných věcí je na Maltě odhadován na základě údajů poskytnutých příslušným maltským orgánem. Statistiky z Eurostatu jsou uvedeny v příloze IX této zprávy. 7. VÝVOJ KONTROL A JEJICH VÝSLEDKŮ Příloha I obsahuje vývoj počtu kontrol provedených členskými státy, podíl dopravních jednotek, které nesplňují předpisy, a podíl případů protiprávního jednání spadajícího do kategorie rizik I. Na konci tabulky jsou uvedeny průměrné hodnoty za Evropskou unii a statistiky z Norska. Je nutno poznamenat, že existuje určitá nerovnováha mezi údaji o počtu zkontrolovaných dopravních jednotek a počtu dopravních jednotek splňujících ADR např. Řecko v roce 2014 nahlásilo 521 zkontrolovaných dopravních jednotek, přičemž uvedlo, že pouze jedna dopravní jednotka představovala protiprávní jednání spadající do kategorie rizik I a byla uložena pouze jedna pokuta, některé členské státy v průběhu tří let nenahlásily žádná odstavení: Estonsko, Španělsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko a Slovensko. V ostatních zemích, např. v Dánsku, na Maltě a v Řecku k tomu v referenčním období došlo pouze jednou či dvakrát, podíl kategorie rizik I chybí v případě Kypru za roky 2012 a 2014 a ve zprávě Slovenska za celé období. Ukazatel týkající se podílu protiprávních jednání spadajících do kategorie rizik I zvláště citlivě reaguje na řádné podávání zpráv. Pokud bylo na dopravní jednotku hlášeno více než jedno protiprávní jednání, je podíl protiprávních jednání spadajících do kategorie rizik I nižší než správná hodnota. Některé členské státy nahlásily nižší celkový počet případů protiprávního jednání než počet dopravních jednotek, u kterých bylo zjištěno, že nesplňují dané požadavky. Tak tomu bylo v roce 2012 v případě Maďarska, v roce 2013 v případě Bulharska, České republiky, Irska, Maďarska, Nizozemska, Finska a Spojeného království a v roce 2014 v případě Rumunska a Spojeného království. Existují případy, kdy donucovací orgány uváděly pouze případy zjištění protiprávního jednání, ale již neposkytly žádné informace o těchto protiprávních jednáních nebo o následných sankcích. Ačkoli takto zůstávají statistiky neúplné, nemá to na analýzu systematický dopad. Tato otázka je podrobněji rozebírána v bodě 8.6. 8. POROVNÁNÍ ÚDAJŮ Celkový počet kontrol během období zahrnutého do této zprávy byl každý rok jiný. Počet kontrol se měnil takto: rok 2012: 153 362, rok 2013: 157 455, rok 2014: 153 348. I když v roce 2013 došlo k nárůstu o 2,6 %, lze pozorovat, že v roce 2014 došlo k návratu k hodnotám z roku 2012. Trendy se v jednotlivých členských státech liší, protože pouze 8 členských států za dané období počet kontrol zvýšilo. Maďarsko, Rakousko, Polsko a Rumunsko zaznamenaly během 6
vykazovaného období nejvyšší zvýšení počtu kontrol, zatímco v Bulharsku, Itálii, Nizozemsku a Švédsku došlo k nejvyššímu snížení. Pokud jde o absolutní počet kontrol v EU, měly v roce 2014 nejvyšší podíl Německo (32,5 %), Polsko (15,19 %) a Rakousko (9,21 %), zatímco Estonsko (0,02 %), Kypr (0,03 %) a Malta (0,05 %) měly nejnižší podíl. Tento ukazatel z velké části souvisí s velikostí členského státu, avšak v průběhu vykazovaného období nedošlo k významným změnám. V roce 2012 mělo nejvyšší podíl Německo (35,99 %), na druhém místě bylo Polsko (13 %) a na třetím místě bylo opět Rakousko (7,80 %). Z členských států prováděly nejméně kontrol Estonsko, Malta (oba 0,05 %) a Kypr (0,06 %). 8.1 Četnost kontrol V příloze II je uveden přehled četnosti silničních kontrol v členských státech v letech 2012 a 2014. Četnost je vypočítána jako podíl počtu kontrol na milion tunokilometrů přepravovaných nebezpečných věcí v každém členském státě. V roce 2012 činil průměr v EU 0,52 kontrol na milion tunokilometrů, v roce 2013 klesl na 0,48, což představuje roční pokles o 9,6 %, zatímco v roce 2014 se vrátil na úroveň 0,49. Nejvyšší četnost kontrol byla v roce 2012 zaznamenána v Rakousku (12,89 %), Maďarsku (7 %) a Bulharsku (5,84 %). V roce 2013 byly nejvyšší hodnoty zaznamenány v Rakousku (12,34 %), na Slovensku (10,10 %) a ve Švédsku (6,72 %); v roce 2014 v Rakousku (14,85 %), na Slovensku (10,73 %) a v Maďarsku (9,47 %). V roce 2012 byla četnost kontrol v Rakousku téměř 24,78krát vyšší než průměr EU, v Maďarsku se jednalo o 13,46 násobek průměru EU a v Bulharsku o 11,23 násobek průměru EU. 8.2 Rozpis kontrol podle místa původu V příloze III této zprávy je uveden přehled kontrol podle místa původu dopravních jednotek. Tento ukazatel je ovlivněn nejen rozhodnutími donucovacích orgánů, ale také zeměpisnou polohou členského státu; například na ostrovech je méně mezinárodní silniční přepravy. V letech 2012 až 2014 neprovedly Malta a Kypr ani jednu kontrolu dopravních jednotek registrovaných mimo EU. Podíl dopravních jednotek registrovaných v zemi kontroly činil během vykazovaného období 65 %. Podíl zkontrolovaných jednotek pocházejících z jiných zemí EU se v období od roku 2012 do roku 2014 zvýšil z 28 % na 30 %. Podíl kontrol týkajících se jednotek registrovaných mimo EU se v roce 2013 ve srovnání s rokem 2012 snížil z 5 % na 4 % a v roce 2014 vzrostl na 6 %. 8.3 Podíl nevyhovujících dopravních jednotek Podíl kontrolovaných dopravních jednotek, u kterých bylo zjištěno alespoň jedno protiprávní jednání, je uveden v příloze IV. Podíl nevyhovujících jednotek klesl z 22,12 % v roce 2012 na 19,73 % v roce 2014, přičemž k hlavním úbytkům došlo zejména na Kypru, ve Slovinsku, v Polsku a Litvě. Nicméně existují některé členské státy, kde došlo ke zvýšení tohoto podílu Slovensko, Řecko, Maďarsko a Nizozemsko. 7
8.4 Rozpis nevyhovujících dopravních jednotek podle místa původu Grafy v příloze V zobrazují rozdělení dopravních jednotek, které nesplňují předpisy, podle místa původu dopravní jednotky. Jak bylo poznamenáno v bodě 8.2 výše, tento ukazatel rovněž značně ovlivňuje zeměpisná poloha členského státu. 8.5 Četnost odstavení dopravních jednotek Graf v příloze VI zobrazuje podíl odstavených vozidel mezi těmi, u kterých bylo nahlášeno protiprávní jednání. V četnosti odstavení dopravních jednotek se udržel výše zmíněný kolísavý trend: podíl odstavených vozidel činil v roce 2012 26,16 %, v roce 2013 se zvýšil na 28,06 % a v roce 2014 klesl na 27,72 %. Nejvyšší četnosti odstavení byly v roce 2012 zaznamenány v Bulharsku (84,38 %), Slovinsku (57,89 %) a Irsku (54,84 %). V Norsku v roce 2014 vedlo k odstavení 71,07 % protiprávních jednání. Estonsko, Španělsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Malta a Slovensko nenahlásily v letech 2012 až 2014 žádná odstavení. 8.6 Rozpis podle kategorií rizik Grafy v příloze VII zobrazují rozdělení závažnosti protiprávních jednání. Oznamovány by měly být pouze případy spadající do kategorie nejvyššího rizika, které byly při kontrole zjištěny. Všechny členské státy oznámily alespoň jednu kategorii protiprávního jednání na kontrolovanou dopravní jednotku. Některé členské státy neoznámily údaje týkající se některých kategorií. Kypr a Slovensko v roce 2012 nenahlásily u kategorií rizik I a II žádná protiprávní jednání. Dále Řecko po celé období nenahlásilo žádná protiprávní jednání u kategorie rizik III a v letech 2014 a 2013 žádná protiprávní jednání u kategorie rizik II. Mezi kontrolami provedenými v EU v roce 2012 bylo 42,69 % případů, kdy byla zjištěna protiprávní jednání a kdy nejzávažnější z nich bylo zařazeno do kategorie rizik I. Protiprávní jednání spadající do kategorie rizik I znamená nedodržení příslušných bezpečnostních předpisů, což vyvolává vysoké riziko úmrtí, závažné újmy na zdraví nebo významného poškození životního prostředí. Tato protiprávní jednání vyžadují okamžitá a vhodná nápravná opatření, jako je například odstavení vozidla. Ohlášená nejzávažnější protiprávní jednání spadající do kategorie rizik II představovala 33,48 % kontrol, v nichž bylo zjištěno protiprávní jednání. Kategorie rizik III se vztahovala na zbývajících 23,83 %. 8.7 Druhy sankcí Grafy v příloze VIII zobrazují rozdělení sankcí u každého členského státu. Před zveřejněním doporučení Komise uvedeného v bodě 5 této zprávy se při shromažďování těchto informací vyskytovaly závažné obtíže. Po zveřejnění doporučení se situace výrazně zlepšila a v letech 2012 2014 pouze Francie a Malta nehlásily žádné statistiky týkající se sankcí. Ačkoli Slovensko nehlásilo v roce 2012 žádné sankce, začalo vykazovat tyto údaje za následující roky. 8
Během kontrol provedených v EU v roce 2014 bylo uděleno 5 066 napomenutí; pokuty byly uloženy ve 29 206 případech a 2 963 případů vedlo k jiným sankcím, včetně trestních a správních soudních řízení. Ačkoli obecně tři čtvrtiny sankcí v EU představují pokuty, existují mezi členskými státy značné rozdíly. V roce 2014 byl celkový počet sankcí přibližně o 10,50 % nižší než v roce 2012. Zatímco počet napomenutí se v daném období snížil o 18,1 % a počet pokut o 10 %, počet jiných sankcí vzrostl o 9,8 %. 9. ZÁVĚRY Směrnice 95/50/ES je ode dne 1. ledna 1997 provedena do vnitrostátních právních předpisů členských států. Podrobnosti o podávání zpráv byly v roce 2004 změněny a upravená ustanovení o podávání zpráv začala platit dne 14. prosince 2005. Z důvodů určitých systematických nesrovnalostí při podávání zpráv zveřejnila Komise v roce 2011 doporučení týkající se této otázky. Všechny členské státy provádějí kontroly vozidel přepravujících nebezpečné věci a obecně podávají o těchto kontrolách poměrně přesná hlášení. Nicméně některé nesrovnalosti přetrvávají a Komise bude pokračovat ve svém úsilí, aby zajistila, že požadavky na podávání zpráv podle směrnice 95/50/ES budou plněny a že soulad s předpisy se bude každý rok postupně zlepšovat. Lze dospět k závěru, že směrnice 95/50/ES je obecně uplatňována řádně. Nicméně z nejnovějších zpráv vyplývá, že zdroje na tyto kontroly jsou stále omezenější. Ve srovnání s referenčním obdobím v předchozí zprávě (2008 2011) počet vykázaných kontrol každoročně klesal. Vzhledem k tomu, že je v zájmu členských států odhalovat a předcházet jakýmkoli nebezpečím, která mohou nastat při přepravě těchto věcí, Komise by ráda podnítila výměnu osvědčených postupů a další investice v této oblasti. Počet protiprávních jednání zůstal během referenčního období relativně stabilní: v roce 2014 jedna z pěti kontrol potvrdila nebo vyvolala podezření protiprávního jednání při přepravě nebezpečných věcí, přičemž v roce 2012 se jednalo o jednu ze 4,5 kontrol. Pokud byla zjištěna protiprávní jednání, jednalo se v 42,69 % případů o protiprávní jednání nejzávažnějšího typu. V důsledku toho bylo v roce 2012 odstaveno přibližně 8 875 vozidel. Závěrem lze konstatovat, že se v EU uplatňuje společný soubor předpisů pro přepravu nebezpečných věcí. Tyto předpisy jsou používány stejným způsobem také v mnoha zemích mimo EU. Nicméně téměř 32 000 z přibližně 150 000 ročních silničních kontrol vedlo k závěru, že přeprava nesplňuje povinné požadavky na bezpečnost. Ovšem vysoký počet protiprávních jednání nahlášených členskými státy může být rovněž způsoben jejich politikou cílených kontrol, jejichž cílem je identifikovat a sankcionovat dopravce s nejhoršími výsledky, aby byly co nejlépe využity dostupné omezené zdroje. To znamená, že předkládané statistiky plně neodrážejí situaci na trhu přepravy nebezpečných věcí v EU, jež je v praxi je mnohem bezpečnější, než se může z vykázaných údajů jevit. V této souvislosti začala Komise společně s příslušnými orgány analyzovat možnosti změny přílohy uvedené směrnice, aby se zlepšil způsob, jakým členské státy údaje o kontrolách a sankcích zaznamenávají a nahlašují. 9
«-» 10