Odkryv a restaurování nejdochovanûj ích pûvodních renesanãních maleb v b valé hodovní síni Schwarzenberského paláce

Odkryv a restaurování nejdochovanûj ích pûvodních renesanãních maleb v b valé hodovní síni Schwarzenberského paláce Dorota HAVLÍKOVÁ, Eva SKAROLKOVÁ A NOTACE: Schwarzenbersk palác na Hradãanském námûstí v Praze byl postaven po roce 1545 na místû tfií zbofien ch gotick ch domû. Pfii celkové rekonstrukci v letech 2003 2007 byla v hodovní síni odkryta rozmûrná renesanãní figurální a dekorativní v malba datovaná rokem 1584. Autorky se vûnují kompozici v zdoby vycházející z architektonického ãlenûní místnosti a zvoleného postupu restaurování. 1 Schwarzenbersk palác je jednou z nejlépe zachoval ch renesanãních konzerv v Praze, které se do dne ní doby nedotkla Ïádná z vût ích dobov ch pfiestaveb (pouze umístûní barokního schodi tû do jiïního kfiídla, ãímï zaniklo pûvodní renesanãní schodi tû). Posledním majitelem paláce pfied jeho pfiedáním do správy Národní galerie bylo Vojenské historické muzeum, které nemûlo dostateãné finance ani na bûïnou údrïbu budov, tudíï mnohé defekty vedly místy aï k havarijnímu stavu. Historie paláce Stavebníkem paláce byl nejvy í purkrabí ãesk Jan z Lobkovic, kter po poïáru Hradãan a Malé Strany obdrïel kolem roku 1545 na Hradãanech staveni tû po tfiech zbofien ch domech (v dne ní dispozici pfiízemí a suterénu paláce jsou zachovány zdi pûvodních gotick ch domû). Rok zapoãetí stavby není pfiesnû znám, datace na renesanãním sgrafitu v chodního títu 1567 je datem hlavní etapy dostavby paláce (potvrzeno i pfii dendrochronologickém prûzkumu krovu, kter provedl Tomá Kyncl v roce 2002). Ústfiedním prostorem 1. patra se stal velk sál orientovan hloubkovû smûrem k jihu. Od sálu smûrem k Hradãanskému námûstí navazovaly panské pokoje, v chodnû le- Ïela hodovní síà a komory, po západní stranû se nacházelo pûvodní schodi tû. Dispozice se v tomto rozvrhu opakovala i ve 2. patfie. Zde se ve ãtyfiech místnostech dochovaly malované kazetové stropy s malbou na plátnû provedenou temperou. Obrazy pocházejí z doby kolem roku 1580 a zobrazují mytologické námûty (Faethón, Jupiter a Juno, Aeneas odná í Anchíse z hofiící Tróje, Dobytí Tróje, Únos Sabinek, ParidÛv soud). V suterénu jiïního kfiídla byly stáje a v pfiízemí nízkého západního kfiídla jízdárna pfiístupná pfiímo z nádvofií. Od roku 1594 byl objekt opakovanû konfiskován a ãasto mûnil majitele (Petr Vok, Jan Jifií ze vamberka, kníïecí rod z Eggenberka a dûdiãnû se pak stal od roku 1719 majetkem rodu SchwarzenberkÛ). Renesanãní palác v minulosti pro el pouze dvûma vût ími pfiestavbami, které znamenaly zásah do dispozice budov, av ak zachovaly jeho renesanãní charakter. V roce 1710 za vlastnictví Jana Kristiána z Eggenberka bylo stavitelem Canevallem vytvofieno hlavní schodi tû v hlavní budovû, enfilada v jiïním kfiídle a upraven byt s kaplí pro knûïnu Marii Ernestinu v severní místnosti 1. patra s okny do námûstí (nov barokní omítan strop v kapli nahozen na rubovou stranu renesanãního dfievûného malovaného pohledového kazetového stropu, kter byl v prûbûhu rekonstrukce nalezen spolu s malovan m vlysem v podlaze mezipatra, byl restaurován a zakryt). Roku 1870 se zfiítil severní tít do námûstí a následnû byla zahájena druhá vût í rekonstrukce pod vedením architekta Josefa Schulze a profesora Jana Kouly. T kala se hlavnû fasád (rekonstrukce sgrafit a kamenn ch okenních ostûní, ze kter ch byla odstranûna omít- 1 Není-li uvedeno jinak, je autorkou fotografií Eva Skarolková, 2007. Obr. 1. Praha-Hradãany, Schwarzenbersk palác, Hodovní síà, pohled na klenbu od jihu, stav po restaurování. Poznámky 1 Kulturní památka: Schwarzenbersk palác ãp. 185/IV, Hradãanské námûstí 2, Praha 1; investor: Národní galerie v Praze, Staromûstské námûstí 12, Praha 1-Staré Mûsto, konzultant restaurátorsk ch prací doc. P. Kuthan, akad. soch.; projektant: Projektov atelier pro architekturu a pozemní stavby, s. r. o. (vedoucí zakázky Ing. arch. T. antav ); dodavatel: UNISTAV, a. s.; zaãátek a ukonãení rekonstrukce: 2003 2007; památkov dohled: Ing. arch. D. Havlíková, PhDr. L. paãek, Mgr. M. Jedliãka, Ing. arch. K. Kroulíková; restaurování: akad. mal. A. Krahulíková, akad. mal. E. Skarolková, akad. mal. K. Kubátová. 423

2 3 Obr. 2. Praha-Hradãany, Schwarzenbersk palác, pohled na severní prûãelí z Hradãanského námûstí v dobû rekonstrukce. (Foto Dorota Havlíková, 2003) Obr. 3. Praha-Hradãany, Schwarzenbersk palác, pûdorys 2. nadzemního podlaïí s vyznaãen m umístûním Hodovní sínû. (Zakreslila Dorota Havlíková, 2007) ka a po kozené ãásti byly vymûnûny za nové se zcela odli nou strukturou kamene), úpravy vstupní arkádové chodby hlavní budovy a osazení nov ch umûleckofiemesln ch prvkû v interiéru. PrÛzkumy Pfied zahájením celkové rekonstrukce byly v roce 2002 provádûny prûzkumy omítek ve v ech místnostech paláce, které prokázaly témûfi celoplo n v skyt kletovan ch renesanãních omítek, místy s doklady o realizaci bohat í malífiské v zdoby. Podle v sledkû sondáïních prûzkumû bylo v renesanci malífisky vyzdobeno celé první patro paláce. Mimo b valou hodovní síà byla odkryta podobná dekorativní malba na dûlicí pfiíãce v severní místnosti dvorního traktu hlavní budovy. Malba byla restaurována. Dal í obdobnû ãlenûná malba na stûnách a klenbû byla nalezena v místnosti za hodovní síní; tato malba zûstala pod novûj ími vrstvami interiérov ch nátûrû. V zdoba b valé hodovní sínû nenásledovala bezprostfiednû po vyzrání omítek. Na uzavfieném hlazeném povrchu svûtle edohnûdé barvy se nacházejí ãervená rudková graffiti, kresebné nezobrazující tahy (s v jimkou nálezû v suterénu). Silná, zvlnûná dvouvrstevná omítka je na povrchu pevná, hrubozrnné jádro je chud í, ménû soudrïné. Následovalo opakované líãení naïloutl m vápnem, v malba prostorû nebo jiï pfiíprava stûn pro dekorativní v zdobu. PrÛzkumy byl doloïen nález rozsáhlé renesanãní malby (vznikla roku 1584) v místnosti prvního patra jiïního kfiídla, která na v chodní stranû sousedí s hlavním sálem. PÛvodnû se jednalo o hodovní síà. Hodovní síà Tato místnost je obdélného pûdorysu (8,5 m x 8,9 m) s podélnou osou orientovanou ve smûru v chod západ. Na této ose jsou poblíï jiïní fasády umístûné i dvefiní barokní portály s bohatû profilovan m ostûním. Tfietí dvefiní otvor je osazen v severní pfiíãce, která oddûluje dotãenou místnost od chodby k pûvodní prevetové achtû. Podobné bylo i pûvodní rozmístûní renesanãních dvefiních otvorû, jejichï niky se podafiilo pfii rekonstrukci obnovit vãetnû cihelné dlaïby a v malby. Dvefiní nika ve v chodní stûnû byla v minulosti dotváfiena pravdûpodobnû kamenn m ostûním, nelze vylouãit ani pfiítomnost kamenné supraporty (dnes zcela zniãené). Otvory zûstaly zazdûné. Místnost je osvûtlená dvojicí sdruïen ch oken v jiïní fasádû. Okenní otvory jsou barokní, vznikly roz ífiením pûvodních renesanãních otvorû. Z interiérové strany pak bylo do okenních nik do v ky parapetû osazeno dfievûné de tûní s povrchovou fládrovou úpravou. V severozápadním rohu místnosti byla kachlová kamna, dodnes je v omítce dochován otisk jejich ãásteãného pûvodního tvaru. Po vybouran ch kamnech zûstal plo n defekt. Vznik dal ích rozmûrnûj ích defektû je jiného pûvodu. Necková klenba sínû je ãlenûna trojúheln mi v seãemi, jejichï hrany jsou vytaïeny do v razn ch hfiebínkû. V seãe jsou zakonãeny nedochovan mi plastick mi, pravdûpodobnû profilovan mi patkami. Podle schváleného projektu mûla b t restaurována pouze klenba, av ak po jejím odkryvu a roz- ífiení sond i na stûny bylo po dlouh ch diskusích pfiistoupeno k celoplo nému odkryvu místnosti vãetnû pûvodních renesanãních dvefiních nik. Architektonické ãlenûní místnosti poslouïilo jako základní kompoziãní princip, jehoï plastické prvky byly podpofieny malbou. Po celoplo ném odkryvu se prokázala znaãnû zachovalá v malba klenby s centrálním v jevem, umístûn m do obdélného rámu s orientací kolmo na osu místnosti, i v malba iluzivní architektury na stûnách, která nese klenbu a vytváfií tak jeden celek. Malbou jsou v raznû podpofieny i vybíhající hfiebínky klenby (tfii v seãe na v chodní a tfii na západní stûnû a po dvou v seãích na severní a jiïní stûnû). Nástropní obraz uzavírá orámování, stfiídající malbu jednoduch ch linií tukatury a okrû imitujících zlacení. Souãástí rámu je téï dnes ãern pás vavfiínu, zdûrazàující dále hfiebínky klenby a oblouky stûn. V centrální malbû je vyobrazena ãást epického pfiíbûhu o Orfeovi a Euridice (jako první námût rozpoznal PhDr. Martin Mádl, Ph.D.). Orfeus sedí na kameni a hraje na liru da braccio (vyobrazen OrfeÛv nástroj, pfiedstavující druh violy, lze identifikovat podle pomûrnû dobfie dochované hlavy), na zemi se kroutí had. Tak jako v podobn ch dílech obklopují Orfea ta zvífiata, která by spolu b t nemohla zajíc a li ka, elmy a srnky (námût patrnû pfievzat z Ovidiov ch Metamorfóz). Zvlá tní pozornost si zaslouïí rûznorodá grotesková ornamentika esti klenebních nábûhû. Nad vstupními dvefimi z velkého sálu agresivní dráãkové vyvíjející se z rozvilin útoãí na polopostavy s rohy, na pravé stranû tvor drak vyplazuje jazyk a odpadává právû ukousnutá ruãka. Pod maskaronem labuè rozpíná kfiídla, hlavu otáãí ke stranû. Ve stfiedu druhého klenebního nábûhu z rukou karyatidy spl vá ãabrakov závûs. Labutû (nebo volavky?), zde pouze ve fragmentu, s pfiípravnou kresbou tuïkou) po stranách si jakoby hrají házejí okrov mi kuliãkami. Na nábûhu nad severní stûnou, v pofiadí tfietím, se vrací motiv hudby hudebních nástrojû. Dva putti po stranách hrají na loutny, dudy(?) umístil malífi nad dnes chybûjící patku. Volavka se iroce rozevfien m zobákem se dot ká vlasû malého muzikanta, nad girlandami z listoví rozepínají své blány netop fii. V ornamen- 424

4 5 6 7 Obr. 4. Praha-Hradãany, Schwarzenbersk palác, Hodovní síà, pohled na klenbu od jihu, stav po odkryvu. (Foto Dorota Havlíková, 2007) Obr. 5. Praha-Hradãany, Schwarzenbersk palác, Hodovní síà, pohled na jiïní ãást klenby s v zdobou nad okny, stav po restaurování, 2007. Obr. 6. Praha-Hradãany, Schwarzenbersk palác, Hodovní síà, pohled na severozápadní ãást s renesanãní nikou, stav po restaurování, 2007. Obr. 7. Praha-Hradãany, Schwarzenbersk palác, Hodovní síà, pohled na detail nedochované klenební patky na západní stûnû, stav po restaurování, 2007. tech následujícího klenebního nábûhu je ukryta cenná informace datace vzniku v zdoby 1-84 (patrnû 1584, neboè druhá ãíslice chybí). Nad letopoãtem slavnostnû rozepíná kfiídla labuè pod loubím z listoví, druhé dvû labutû odpoãívají, spí nebo jsou snad mrtvé. Na girlandû po levé stranû sedí veverka, druhá bûïí opaãn m smûrem. Ve piãce ornamentálního orámování je náznak siluety raka. Oslavn pocit se dovr uje na dal ím nábûhu. Listy vavfiínu byly spleteny do vûnce a ovinuty stuhou. Putto pod vûncem snad naznaãuje gestem ruky zdobení hlavy svého kamaráda. Opût netop r posunuje atmosféru zpût k temnu, noci. Radost a Ïal, Ïivot a smrt, dva v udypfiítomné antipody, se opakují ve v zdobû rozliãn mi motivy. Zachovalá je i v malba iluzivního architektonizování stûn. Vertikálnû jsou stûny v raznû ãlenûny pásem probíhajícím kolem celé místnosti v úrovni patek kleneb a dûlícím stûny na dvû ãásti oblouky v lunetách klenby a ostatní dolní plochu. Patky klenby jsou neseny iluzivními mramorovan mi sloupy s profilovan mi patkami, které rozdûlují dolní ãást v horizontálním smûru na tfii pole u v chodní a západní stûny a na dvû pole u jiïní a severní stûny. Nad podlahou probíhá v celém obvodu masivní profilovan sokl, na kter dosedají patky sloupû. V zdobu stûn zavr ují malby pod celkem deseti klenebními oblouky, které mají v razné lemování a ornamentální i figurální malbu uprostfied, ãastokrát jsou zde znázornûny i zvífiecí motivy (polokoník ãi polosfinga?). V oblouku mezi okny se dochovalo záti í s hrozny a jablky. Zcela odli né je ãlenûní jednotliv ch polí dolní ãásti, kde kaïdé pole zaklenuje oblouk nesen polosloupy. Vnitfiní pole je dûleno prouïky na kfiíï s kosoãtvercem uprostfied. V kaïdém poli kfiíïe je zase ornamentální malba podobná vyobrazením v lunetách. Ve dvou polích jsou zcela asymetricky umístûné pûvodní renesanãní niky. Toto tektonické ãlenûní stûn bylo poru eno barokními portály a kamny. Malífiská technika Chemick mi rozbory, proveden mi D. Pechovou, byly doloïeny pigmenty uïité pfii realizaci v malby minium, mûìnatá zeleà, smalt, okr, Ïelezitá ãerveà a ãerà. Naopak nebyly nalezeny barvy známé v raznou zmûnou barevnosti vlivem ãasu a kontaktem s vápnem, bûloba olovnatá ani rumûlka. Ve v zdobû je ãerná barevnost skuteãnû tvofiena ãern m pigmentem, nedo lo zde k chemick m zmûnám barevnosti vlivem stáfií. Barevné pûsobení malby muselo b t velmi bohaté. OranÏovû záfiivé minium bylo podpofieno tmavou zelení vavfiínov ch listû tvofiících orámování stfiedového obrazu a architektonického ãlenûní a svûtlej í, malachitovou v plochách s dekory a na draperii. Detaily malované modr m smaltem v jeho syté podobû byly asi stfiednû tmavé. Více barevn ch valé- 425

8 9 10 11 Obr. 8. Praha-Hradãany, Schwarzenbersk palác, Hodovní síà, klenební nábûh nad severní stûnou, putti s lyrou a volavkou, stav po restaurování, 2007. Obr. 9. Praha-Hradãany, Schwarzenbersk palác, Hodovní síà, klenební nábûh nad severní stûnou, putto hrající na violu da braccio, stav po restaurování, 2007. Obr. 10. Praha-Hradãany, Schwarzenbersk palác, Hodovní síà, klenební v seã v severov chodním rohu, okfiídlen tvor mûnící se v kvûtinu a ornament, stav po restaurování, 2007. Obr. 11. Praha-Hradãany, Schwarzenbersk palác, Hodovní síà, klenební nábûh nad severní stûnou, dráãek mûnící se v ornament, stav po restaurování, 2007. rû okrû doplàovalo malbu iluzí zlacen ch pásû a ozdob malované tukatury. Hnûdá barevnost se uplatàovala pfiedev ím v centrálním obraze s vyobrazením Ïivého dûje. Barevnû bohatá v zdoba se odráïela od svûtl ch ploch pozadí, proveden ch kaolinem, levnou náhraïkou bûloby, s namodral m aï na edl m tónem. Jednotlivé v jevy byly na omítku pfiedkreslovány tuïkou. V centrálním obraze byla pouïita ãervená tûtcová kresba. Vlastní malífisk postup, vápenné secco na suchém podkladû, je tradiãní, nejprve plo nû provedené prvky byly barevnû dokonãeny modelací. Dochování malífiské v zdoby Na dochovanou podobu malby pûsobily mnohé vlivy a vznikající po kození její vzhled posunovala, potlaãovala a místy zcela zastírala. Nástûnná malba provedená technikou vápenné secco ãasem ztrácí soudrïnost s podkladem, uvolàuje se, prá - kovatí a povrchové vrstvy modelací odpadávají. Nejspí e po provedení barokních úprav do lo k naru ení kompozice malby vybouráním nov ch dvefiních otvorû a v zdoba pfiestala esteticky vyhovovat. Malby s usazen mi vrstvami neãistot byly asi zafixovány (materiál nebyl pfii chemick ch rozborech identifikován z dûvodu jeho malého mnoïství mimo mûfiitelnou hodnotu) a pfietfieny vápnem. Pozdûji pfii dal ích fiemesln ch úpravách stûn a stropu byly vrstvy o krábány, odpadávající vápno s sebou strhávalo uvolnûné upiny malby i barvy rozloïené na prach. Nejspí e takto byla v zdoba zbavena velké ãásti své barevnosti, sytû zelené modelace vavfiínu, vût iny smaltû a finálních vrstev malachitov ch a miniov ch ploch. Na omítkové plochy byly opût naná eny vápenné a tukové pfiekryvy. Píle nádeníkû minulosti zasáhla intenzivnû právû tváfi hlavní postavy, Orfea, jeho lyru a levou ruku. Restaurátorsky decentní zásah umoïnil, aby tvary tváfie a hlavy vystoupily z plochy. I levá ruka byla ponechána v dochovaném tvaru bez hledání nov ch kresebn ch linií. Vavfiín pûsobí plo n m dojmem s lístky rozloïen mi po stranách, stfiedov list se v dûsledku ztráty modelace neuplatàuje (modelace zelen pigment mûìnatého typu byla nalezena jen v nûkolika zlomcích). Mramorované sloupoví na stûnách se dochovalo omezenû, ojedinûlé jsou fragmenty svûtl ch Ïilek, naná en ch jako dokonãující oïivující prvek. Zvlá tû na západní stûnû zûstaly detaily, kter mi si mûïeme doplnit pfiedstavu o zdobení v plní mezi sloupy. Restaurování Plo nû odbornû byla malífiská v zdoba místnosti odhalena v roce 2004, dal í dva roky pak probíha- 426

lo její restaurování. Mechanické snímání nepûvodních vrstev bylo provádûno klasick mi restaurátorsk mi metodami kladívky, pachtlemi a skalpely s provlhãováním vrstev vodou a parou. Nejmlad í v malby byly nátûry nejspí e latexového charakteru, následovalo nûkolik fiemesln ch hlinkov ch v maleb. Star í malífiské úpravy byly vesmûs vápenné, stfiídaly se bílé a zabarvené vápenné vrstvy ( edá, hnûdá). Plochy omítek byly opravovány více vrstvami tuku naná en mi místnû i plo nû. Komplikace pfii restaurátorském zásahu zpûsobovaly zbytky vápenn ch vrstev, zákalû a stalet ch neãistot v rûzné mífie pevnû spojen ch s malbou jiï ztenãenou (viz v e) a místy v podstatû ztracenou. Právû proces ãi tûní, tedy chemického namûkãování s následnou neutralizací pûsobícího ãinidla a mechanického odstraàování, byl pro v sledné pûsobení malovaného prostoru rozhodující. Restaurátorky na kaïdém místû malby stály pfied otázkou, do jaké míry ãistit a kde ponechat zbytky nepûvodních vrstev ve vût- í nebo men í mífie. Nutnost témûfi úplného odstranûní vápenn ch zákalû pro uplatnûní barevnosti je jednoznaãná. OdstraÀování, respektive zeslabování neãistot ãasto zcela zneãitelàujících tvarovost v jevû bylo znesnadnûno ztrátou pûvodní v raznosti barev, dochováním mnoha detailû v negativních otiscích. Snaha po doãi tûní svûtl ch ploch podkladu by vedla ke ztrátám bohatosti rozmanit ch dekorû. Tam, kde se intenzivní pigmenty nedochovaly, napomáhala ãitelnosti precizní tuïková kresba. Patina v pozadí byla ãi tûna tak, aby byl nalezen pfiíznivû pûsobící dojem ãistoty a tmav í plocha pomáhala uplatnûní ornamentû, jejich viditelnosti v plo e. Stfiídání negativních otiskû a dochovan ch pozitivû se projevuje v celém prostoru, napfiíklad v lunetov ch obrazech se v blízkosti dochovaly sytû miniové kvûty a jiné, kde se pigment dochoval ve svûtle rûïové podobû nebo vûbec. Závûreãná fáze restaurování, retu a náznakové rekonstrukce, byla etapou dlouhou a dûleïitou. Nevhodnû zvolená míra nov ch zásahû tûtcové práce mohla dosaïené v sledky po kodit a autenticitu renesanãní malby posunout k podivnému v razu. ZdÛrazÀování reverzibility retu í není tfieba. Akvarelové a kva ové barvy a pojené smûsi pigmentû byly na stûny naná eny v podobû lazur, drobn ch tûtcov ch dotekû, ãárek nebo teãek. Defekty byly retu ovány umûfienû, barevnû spí e neutrálnû. Barevnost podkladové kletované omítky se uplatàuje rozpt lenû v celém prostoru. Retu- emi byly podpofieny v sledky pfiedchozí fáze restaurování, ãi tûní. Detaily malby nebyly dotváfieny, domalovávány. tûtcové zásahy restaurátorek smûfiovaly k vyzdviïení renesanãní v zdoby z po- kozen ch ploch tak, aby se stále uplatàovala pûvodnost originálu. Zajímavosti zji tûné pfii restaurování Za 400 let probûhlo v hodovní místnosti mnoho dûjû. Na malbu bylo kresleno. V první okenní paletû mûïeme vidût tuïkové kresby, muïské hlavy, jednu malou a naivní, druhou skoro profesionální, pohled ze zadu. Do barevné vrstvy bylo ryto. Na stûnû západní, v hnûdé barevnosti sloupu je vyryt latinsk nápis, kter dr. Pavel Zahradník pfieãetl a pfieloïil následujícím zpûsobem: Nejlépe ãitelná z jinak velmi neãitelného textu je prostfiední ãást Omnis spiritus laudet Do, jde tedy o ãást citátu ze Ïalmu 150,6: Omnis spiritus laudet Dominum (v pfiekladu KaÏd duch chval Hospodina ). Pod tímto nápisem se nachází je tû jedno Omnis, jako by si to pisatel chtûl vyzkou et, a pfiímo pod slabikou Do zaãíná dal í Omnis a pod ním litery, které by mohly b t la (zaãátek slova laudet?), coï by znamenalo, Ïe tu zmiàovan citát ze 150. Ïalmu byl napsán je tû jednou, tentokrát rozdûlen do dvou fiádkû. Úplnû nejspodnûj í i úplnû nejhofiej í nápis jsou pak zcela neãitelné. Ve slovû laudet ov em písmena l, a a e nejsou moc zfietelná, pfiesto se v ak jejich v e uvedené ãtení zdá b t jedin m moïn m. MnoÏství dfievûn ch kolíkû témûfi v fiadû vsazen ch do omítky pfiibliïnû na úrovni konzol vytváfií domnûnku o zavû ení goblénû napfiíklad v období baroka. Je tû jednou do lo v hodovní síni k realizaci malífiské v zdoby vy í neï fiemeslné úrovnû. Pfii restaurátorsk ch pracích se podafiilo odhalit rozmûrnûj í fragmenty z 19. století, z období novorenesance. Na v chodní stûnû nad barokním ostûním dvefií se dochoval rozmûrn rozvilinov ornament a na jiïní, okenní stûnû pod klenebním nábûhem malovaná patka. JiÏ zmiàované renesanãní dvefiní otvory byly pravdûpodobnû v barokním období zazdûny. V dvefiní nice v západní stûnû byly nalezeny ruãnû vyrábûné cihly, v tvarovû ve v ech smûrech zvlnûn ch cihlách byly oti tûny dlanû a prsty cihláfiû minulosti. V nice v chodní stûny byly nalezeny cihly s ostr mi hranami, prûmyslovû zhotovované. Po odstranûní zvûtral ch omítek z ploch defektû bylo moïné na stûnách pozorovat tfii aï ãtyfii rûzné typy cihel. Nûkolik pûvodních renesanãních cihel bylo odkryto na západní stûnû v defektu kolem kamen. Cihly se li í od moderních krat í délkou a vy í v kou. JiÏ zmiàované barokní cihly se objevovaly i v jin ch opravách. Dle prohlídky defektû lze oznaãit zdivo lícní strany stûn jako cihelné nebo pfieváïnû cihelné. UÏití pískovce na stûnû severní spadá spí e do doby nûkteré z oprav. Závûreãné zhodnocení Na závûr lze volnû podle doc. Petra Kuthana fiíci, Ïe nález malby v hodovní síni Schwarzenberského paláce je sv m rozsahem a kvalitou pravdûpodobnû nejvût í, jakého mûïe b t v dne ní dobû v Praze dosaïeno. Podobné malby mûïeme vidût na zámcích Kratochvíle, Buãovice a Hor ovsk T n. V zdoba známé vily Kratochvíle u Strakonic je o nûco mlad í, pochází z let 1589 1590, malby provedl G. Widman a jeho spolupracovníci. Kratochvíle pûvodnû patfiila RoÏmberkÛm, roku 1601 ji Petr Vok vûnoval Rudolfovi II. Po bitvû na Bílé hofie byla darována Oldfiichovi z Eggenberka a o století pozdûji pfie la do majetku SchwarzenberkÛ. tuková a malífiská v zdoba esti pokojû (Pokoj pûti smyslû, âern pokoj, Vstupní síà, Císafisk pokoj, Venu in pokoj, Zajeãí pokoj) zámku v Buãovicích na jiïní Moravû vznikla v 80. letech 16. století. Na zámku v Hor ovském T nû, kter patfiil také rodu LobkovicÛ, se v posledním patfie budovy starého purkrabství místnû objevuje malba podobná v zdobû hodovní sínû Schwarzenberského paláce. Malba dosud není odkrytá a datace stavby purkrabství není zcela dostateãnû pfiesná (1570 1600?). Seznam literatury: HALL, James. Slovník námûtû a symbolû ve v tvarném umûní. Praha : Mladá fronta, 1991. ISBN 978-80-7185-902-4. PREISS, Pavel. Kofieny a letorosty : v tvarné kultury baroka v âechách. Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008, s. 44 61. ISBN 978-80-7106-945-4. KRAHULÍKOVÁ, Alena; SKAROLKOVÁ, Eva. Odkryv a restaurování renesanãních maleb v místnosti ã. 3.09 ve Schwarzenberském paláci. 6 stran, Praha 2006. Archiv NPÚ ÚOP v hlavním mûstû Praze. Restaurátorská zpráva. VANùâEK, Jaroslav; BROÎOVÁ, Jarmila (red.). Ochrana památek : Sborník Klubu Za starou Prahu na rok 1956. Praha : Klub Za starou Prahu, 1956, s. 42 46. VLâEK, Pavel et al. Umûlecké památky Prahy. PraÏsk hrad a Hradãany. Praha : Academia, 2000, s. 418 422. ISBN 80-200-0832-2. SKAROLKOVÁ, Eva. Odkryv a restaurování renesanãní malífiské v zdoby b valé hodovní sínû ve Schwarzenberském paláci v Praze na Hradãanech. In HRADIL, David; HRADILOVÁ, Janka (eds.). Acta Artis Academica 2010 : pfiíbûh umûní promûny v tvarného díla v ãase. Praha : Akademie v tvarn ch umûní v Praze, 2010, s. 251 271. ISBN 978-80-87108-14-7. 427