Sociáln lní politika EPP-ED ED a ODS MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu Kladno, 21. listopad 2005 Instituce Evropská komise Evropská rada Evropský parlament Evropský hospodářský a sociálnívýbor Evropský sociální fond Agentury 1
Sociální politika zaměstnanost důchodové zabezpečení sociálnípomoc a sociálnípéče sociální soudržnost sociálnízačleněnírespektive vyčleňování rovné příležitosti zdravotnictví 2
Pravomoci EU a pravomoci členských států výlučné pravomoci EU společné politiky sdílené pravomoci EU koordinované politiky doplňující pravomoci EU plná kompetence členských států Výlučné pravomoci EU společné politiky EU má právo přijímat a určovat pravidla členské státy mohou zasahovat jen s povolením EU obchodní politika, celní sazebník, měnová politika eurozóny, vnitřní trh 3
Sdílené pravomoci EU koordinované politiky členské státy mohou vydávat vlastní legislativu, pokud tak již neučinila EU občanství, hospodářská a měnová unie, zemědělství a rybolov, vízová, přistěhovalecká a azylová politika, doprava, hospodářská soutěž, daně, sociální politika, životní prostředí, ochrana spotřebitele, regionální politika, hospodářská a sociální soudržnost Doplňující pravomoc EU EU pouze podporuje členské státy politika zaměstnanosti a hospodářská politika, vzdělávání a školství, kultura, veřejné zdraví, věda a výzkum 4
Plná kompetence členských států vnitřní organizace států, národní identita, organizace ozbrojených sil, veřejná správa, veřejný pořádek a bezpečnost, organizace justice, mzdy, organizace zdravotnických služeb, lékařská péče Sociální politika zůstává v pravomoci národních vlád různost výchozích podmínek hospodářská síla historická tradice konkurence a možnost srovnávání žádná země nemá ideální řešení možnost sdílet nejlepší řešení konkurence tlačí na lepší řešení 5
Sjednocení sociální politiky v EU? - NEMOŽNÉ! na úroveň bohatých? zlikviduje hospodářství chudých na úroveň chudých? bohatí ztratí sociální smír bohatí počkají na chudší? nepočkají! Sbližování sociálních politiky členských zemí EU volný pohyb osob výměna informací a zkušeností normy a doporučení EU konkurenční tlak inspirace 6
Tváře sociální politiky vyjednávání mezi zaměstnanci a zaměstnavateli rodinná politika sociální pomoc těm, kdo se dostali do tíživé situace předcházení vzniku tíživé situace důchodové pojištění zdravotní pojištění Sociální politika EU zaměstnanost sociální zabezpečení pracovní podmínky společenské vyčleňování rovnost mužů a žen 7
Sociální zabezpečení řešení mezních situací, které jednotlivec není schopen sám zvládnout a potřebuje pomoc společnosti ztráta zaměstnání, pracovní úraz, nemoc zpovolání, stáří, invalidita, nemoc, ztráta živitele,mateřství Modely sociálního zabezpečení liberální atlantický, UK, USA konzervativní Bismarck, Německo, Rakousko, ČR,.. sociálně demokratický skandinávský 8
Liberální model atlantický dávky umožňují důstojné přežití, ne pohodlný život a slušnou životní úroveň výše dávek nesouvisí s předchozími příjmy potřebnost je opakovaně ověřována příjemci jsou pouze ti nejchudší odlišuje zaviněnou a nezaviněnou chudobu neřeší prevenci je levný Konzervativní model Bismarck dávky odpovídají příspěvkům potřebnost dávek se netestuje nerozlišuje zaviněnou a nezaviněnou chudobu klienty jsou všichni, kdo přispívají prevence je účinnější než řešení vzniklých problémů systém je nákladný 9
Sociálně demokratický model skandinávský cíl: odstranit chudobu a velké rozdíly v příjmech vysoká odpovědnost státu klienty systému jsou všichni občané, všichni platí a všichni dostávají velké soustředění na prevenci vzniku problémů odmítá chudinské dávky jako stigmatizující velmi nákladný Lisabonská strategie Rada EU, Lisabon 2000 plán na deset let do roku 2010 scénář pro komplexní hospodářskou, sociální a ekologickou (enviromentální) obnovu Evropské unie 10
Cíl Unie se má stát nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností Úkoly Připravit přechod k ekonomice a společnosti založené na znalostech, a to pomocí lepších politik, pokud jde o informační společnost, výzkum a technologický rozvoj prostřednictvím urychlení procesu strukturálních reforem směřujících ke konkurenceschopnosti, inovacím a dokončení vnitřního trhu, 11
Úkoly Modernizovat evropský sociální model, investovat do lidí a bojovat proti vylučování ze společnosti, Udržet zdravou ekonomickou perspektivu a příznivý výhled pokud jde o růst, a to aplikací vhodné kombinace makroekonomických politik. Silné stránky 1992 vytvořen vnitřní trh bez hranic hospodářskáa měnová unie 1999 společná měnová politika -zavedení Eura nízká inflace nízké úrokové míry výrazné snížení deficitů veřejných rozpočtů přízniváplatební bilance EU kvalifikovanou pracovnísilou systémem sociální ochrany 12
Slabé stránky 1 vysoká nezaměstnanost/nízká zaměstnanost nedostatečný podíl žen a starších pracovníků nedostatečně rozvinutý sektor služeb kvalifikační propast zejména v informačních technologiích kritická situace ve výzkumu a inovační činnosti výzkum v EU je roztříštěn a málo finančně dotován byrokratické překážky pro zakládání nových podniků a jejich financování Slabé stránky 2 udržuje se chudoba část osob je sociálně vyloučena ze společnosti nepříznivý demografický vývoj 13
Změny ve vnějším prostředí globalizace tok zboží na světových trzích tok kapitálu tok informací nové informační a telekomunikační (ICT) technologiemi přístup k rychle se šířícím znalostem Internet nová ekonomika (znalostní ekonomika, znalostní společnost) nové formy konkurence Tři pilíře lisabonské strategie ekonomický sociální ekologický 14
Hlavní prvky lisabonské strategie 1. Informační společnost pro všechny 2. Vytvoření evropského výzkumného prostoru 3. Odstranění překážek pro podnikání, zejména pro malé střední podniky 4. Ekonomická reforma spojená sdokončováním vnitřního trhu 5. Vytvoření integrovaných finančních trhů 6. Lepší koordinace makroekonomických politik 7. Aktivní politika zaměstnanosti 8. Modernizace evropského sociálního modelu 9. Udržitelný rozvoj a kvalita života (Stockholm 2001) Ekonomický pilíř lisabonské strategie 1. Informační společnost pro všechny 2. Vytvoření evropského výzkumného prostoru 3. Odstranění překážek pro podnikání, zejména u malých a středních podniků 4. Ekonomická reforma a dokončování vnitřního trhu 5. Vytvoření integrovaných finančních trhů 6. Lepší koordinace makroekonomických politik 15
Sociální pilíř lisabonské strategie Aktivní politika zaměstnanosti Modernizace evropského sociálního modelu Ekologický pilíř lisabonské strategie Udržitelný rozvoj a kvalita života 16
Hlavní slabiny trhu práce v zemích EU pracuje pouze polovina žen (USA 2/3) nižší podíl zaměstnanosti ve službách (ve srovnání susa) velké rozdíly mezi členskými zeměmi nezaměstnanost je soustředěna v Německu, Francii, Itálii a Španělsku je největší vjižních a odlehlých regionech a v oblastech s útlumem průmyslové výroby vysoká dlouhodobá (strukturální) nezaměstnanost polovina nezaměstnaných je bez práce více než jeden rok nedostatek kvalifikovaných pracovníků vsektorech informačních technologií kvůli nedostatečným výdajům na výchovu a školení nezaměstnaností je vysoce postižena věková skupina mezi 55-65 léty Aktivní politika zaměstnanosti kvalifikace celoživotní vzdělávání zaměstnanost ve službách rovné příležitosti cíle: zaměstnanost z 61% na 70% počet zaměstnaných žen z 51% na 60% 17
Kvalifikace kvalifikace pracovníků bude uváděna do souladu s nabídkou národní služby v oblasti zaměstnanosti celoevropská databázi volných pracovních míst a vzdělávacích možností speciální programy, které by umožnily nezaměstnaným získat požadovanou kvalifikaci Celoživotní vzdělávání podporovány dohody mezi sociálními partnery, zaměstnavateli a odbory, o inovacích a o celoživotním vzdělávání zavádění pružných úprav pracovní doby 18
Zaměstnanost ve službách zvyšovat zaměstnanost ve službách, včetně služeb osobních nacházet řešení pro nejvíce znevýhodněné kategorie osob Rovné příležitosti zásada rovných příležitostí pro muže a ženy lepší slaďování pracovní doby a rodinného života zejména zavedením nového systému hodnocení péče o děti 19
Modernizace evropského sociálního modelu stávající sociální problémy nezaměstnanost chudoba vylučování ze společnosti Modernizace evropského sociálního modelu cíle 1/4 každým rokem výrazně zvyšovat objem investic do lidských zdrojů, do roku 2010 snížit počet osob ve věku 18-24 let, které mají pouze nižší středoškolské vzdělání na polovinu, společný evropský formulář pro sestavování curriculum vitae, který má usnadnit mobilitu osob mezi členskými zeměmi 20
Modernizace evropského sociálního modelu cíle 2/4 napojit školy a střediska odborné přípravy, všechny na internet přetvořit školy a střediska odborné přípravy na víceúčelová všeobecně přístupná místní vzdělávací střediska výuková partnerství mezi školami, středisky odborné přípravy,firmami a výzkumnými zařízeními Modernizace evropského sociálního modelu cíle 3/4 definovat rámec základních dovedností, které budou poskytovány formou celoživotního vzdělávání dovednosti v informačních technologiích cizí jazyky technologická a podnikatelská kultura evropský diplom v oblasti základních dovedností v informačních technologiích 21
Modernizace evropského sociálního modelu cíle 4/4 definovány nástroje k rozšiřování mobility (do konce roku 2000) studentů učitelů školících a výzkumných pracovníků odstranit překážky v uznávání kvalifikace, překážky mobility učitelů (do roku 2002), Modernizace systémů sociální ochrany pracovat se musí vyplatit dlouhodobá udržitelnost vzhledem ke stárnutí podpora začleňování do společnosti kvalitní zdravotní služby 22
Vylučování ze společnosti nejlepší obranou proti vylučování ze společnosti je mít práci vyšší míra zaměstnanosti nové možnosti společenské participace roste riziko propasti mezi těmi, kdo mají přístup k novým znalostem a kdo ne 23
80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 Zaměstnanost EU 2003 10,0 0,0 EU 15 EU 25 Belgium Denmark Finland France Ireland Italy Luxembourg Germany Netherlands Portugal Austria Greece United Kingdom Spain Sweden Czech Republic Estonia Cyprus Lithuania Latvia Hungary Malta Poland Slovakia Slovenia Kokova zpráva 2004 Lisabon pojednává o všem a tudíž o ničem. Každý má odpovědnost a proto ji nemá nikdo. Došlo k tomu, že konečný smysl strategie se často ztratil. Ambiciózní a široká reformní agenda vyžaduje, aby byla jasně vysvětlena, aby bylo možno efektivně komunikovat o její potřebě. 24
Návrhy Kokovy skupiny 1/2 znalostní společnost získat a udržet nejlepší vědce v EU výzkum a vývoj prioritou podporovat inovace vnitřní trh volný pohyb služeb do konce roku 2005 finanční služby podnikatelské prostředí hodnotit dopady nové legislativy na konkurenceschopnost a udržitelný rozvoj zkrátit dobu potřebnou na založení podniku vjednotlivých členských státech Návrhy Kokovy skupiny 2/2 flexibilní trh práce zaměstnanost národní strategie celoživotního vzdělávání národní strategie aktivního stárnutí ekologie podporovat ekologické inovace národní akční plány pro zelené veřejné zakázky 25
Doporučení Kokovy skupiny 1. zaměřit se přednostně na růst a zaměstnanost 2. vytvořit partnerství pro reformu 3. sestavit a přijmout národní akční plány pro reformy 4. respektovat Hlavní směry hospodářské politiky a Hlavní směry zaměstnanosti 5. stálý výbor pro lisabonskou strategii v EP 6. upravit evropský rozpočet 7. zjednodušit postup, méně ukazatelů, jmenovat úspěšné i neúspěšné 8. přehodnotit komunikační strategii Sociální agenda 2005-2010 klíčový programový dokument 26
Sociální agenda 2005-2010 zajištění udržitelného rozvoje Evropy založeného na vyváženém hospodářském růstu a na cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku a vysokého stupně ochrany a zlepšování kvality životního prostředí Evropská strategie zaměstnanosti zvýšit přizpůsobivost pracovníků a podniků přesvědčit větší počet lidí k tomu, aby vstoupili na trh práce a aby zde setrvali více a účinněji investovat do lidského kapitálu zajistit skutečné provádění reforem prostřednictvím lepšího řízení 27
Sociální agenda 2005-2010 negativa přes jasný krach setrvává na lisabonských cílech inspirace ústavní smlouvou přes její odmítnutí větší zapojení sociálních partnerů = větší deficit demokracie plán Komise úředně stvrdit povahu a výsledky nadnárodního kolektivního vyjednávání proti nezávislosti členských zemí komise bude jednat o minimálnímzdě v jednotlivých zemích Sociální agenda 2005-2010 usnesení EP kritizuje přílišnou obecnost návrhů a nedostatek praktických opatření navazuje na ústavní smlouvu vyjmenovává ohrožené skupiny (všichni) volá po dalších direktivách 28
Evropský sociální model Evropský sociální model zaměstnanost solidarita boj proti společenskému vyčleňování rovné příležitosti odstranit zásadně nespravedlivé formy rozdílů mezi lidmi, aniž by byla odstraněna eticky přijatelná rozdílnost mezi lidmi 29
Evropský sociální model evropský sociální model by neměl bránit těm, kdo vlastní poctivou zásluhou prosperují, aby užívali plodů svého úspěchu Vladimír Špidla Evropský sociální model Chceme-li si udržet svůj sociální model, pak se bez silné Evropy neobejdeme. Jednotlivé státy se mohou nechat pouze unášet proudem, EU jako celek může spoluurčovat jeho směr. Vladimír Špidla 30