Analýza mediálních obsahů Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 23. 11. 2016 http://mediaanthropology.webnode.cz/analyza-medialnich-obsahu/
Analýza mediálních obsahů okruhy: 1. Výzkum a výzkumný proces. Metodologie, metody a techniky. Operacionalizace, plánování a organizace. Předvýzkum, sběr dat a vyhodnocení. 2. Výzkum jazykové komunikace. Pozorování a etnografický výzkum. Matematická jazykověda a korpusová lingvistika. Strojový překlad a umělá inteligence. Kybernetika. 3. Výzkum literární komunikace. Čtenářská hra a čtenářské světy. Opera aperta otevřené dílo. Exnominace. Recepční teorie. Sémantický diferenciál. 4. Výzkum politické a masové komunikace. Ideologie a propaganda. 5. Analýza vlivu/účinků politické, mediální a masové komunikace. Krátkodobé a dlouhodobé účinky. 6. Analýza mediálního systému. Systémová analýza. Ekonomická analýza. Monitoring inzerce. Analýza mediální organizace a mediální produkce. 7. 8. Sémiotická a strukturální analýza. Vizuální obrazová analýza. 9. Struktura mediálních textů. Narativní analýza. Analýza diskurzu. Zakotvená teorie. 10. Interpretace a publikace výsledků. Statistický program SPSS. 11. Vypracování vlastní obsahové analýzy.
Literatura Základní: TRAMPOTA, Tomáš a VOJTĚCHOVSKÁ, Martina. Metody výzkumu médií. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010. 293 s. ISBN 978-80-7367-683-4. SCHULZ, W. et al. (2004) Analýza obsahu mediálních sdělení. Praha: Nakladatelství Karolinum. SEDLÁKOVÁ, Renáta. Výzkum médií: nejužívanější metody a techniky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2014. 539 s., [4] s. obr. příl. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3568-9. Doplňková: SEBERA, Martin. Vybrané kapitoly z metodologie. První. Brno: Masarykova univerzita, 2012. ISBN 978-80-210-5963-4. Dostupné online na: https://publi.cz/books/54/01.html BERGER, A. A. (1998) Media research techniques. London : SAGE, 1998. TRAMPOTA, T. (2006) Zpravodajství. Praha: Portál, 2006. WIMMER, R. D., DOMINICK, J. R. (2006) Mass Media Research.Thomson Wadsworth GREEN, S. B., SALKIND, N. J., AKEY, T. M. (2000) Using SPSS for Windows. Prentice Hall. http://www.antropologie.org/cs/vyzkum http://www.antropoweb.cz/cs/obsahova-analyza-formalni-obsahova-analyza-kvantitativni-o http://ikaros.cz/obsahova-analyza-jako-nastroj-vyzkumu-medialniho-sdeleni-recenze http://www.antropologie.org/cs/vyzkum
Obsahová analýza podle České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) definována jako: analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, případně časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/f/?func=direct&doc_number=000001586&local_base=ktd
Anglicky: content analysis anebo subject analysis Jisté prvky obsahové analýzy již v 17. století, kdy byly tehdejší noviny podrobovány zkoumání ze strany katolické církve (v podstatě forma cenzury). V 19. století v souvislosti s rostoucím množstvím novinové produkce rozvoj metody obsahové analýzy (např. počet článků podávajících kvalitní a seriózních informací a počet článků méně závažných věnujících se bulváru nebo sportu). BECK, S. E.; K. Manuel. Content analysis. BECK, S. E.; K. Manuel. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008, str. 36.
Ve čtyřicátých letech 20. století obsahová analýza v informační vědě a knihovnictví jako výzkumná metoda závěrečných prací zásluhou amerického sociologa Bernarda Berelsona, děkana Library School na chicagské univerzitě. Berelson: obsahová analýza jako technika systematického a kvantitativního popisu projevu obsahů komunikace Výstupem obsahové analýzy mohou být různé stupně redukce textu: referáty, anotace a abstrakty nebo věcné pořádání informací: systematické a předmětové třídění, využívané v rejstřících, odkazech nebo heslářích. Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Obsahová analýza [online]. c2015 [citováno 20. 11. 2016]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=obsahov%c3%a1_anal%c3%bdza&oldid=13042193
Je to vlastně rozbor obsahu záznamu určité komunikace. Někdy je tato metoda vymezována jako analýza textu či souboru textů. V takovém případě se lze setkat též s označením textuální analýza. Hlavním účelem této metody, která vychází z tradic pozitivistické metodologie, je vyhledávání konkrétních slov a konceptů v analyzované komunikaci a stanovit četnost jejich výskytu, významu, vzájemné vztahu atp. Nejčastěji je tato metoda využívána při analýze mediálních sdělení. http://www.antropologie.org/cs/metodologie/obsahova-analyza
Relační analýza, někdy označována jako sémantická, nezaznamenává pouhý výskyt konceptů (znaků), ale také vztahů mezi nimi. Výsledkem analýzy jsou tzv. mentální modely, skupiny a sítě sdružovaných konceptů (např. mapy rozhodnutí). Na pomezí mezi obahovou a relační analýzou je kontingenční analýza, která je sice stále kvantitativní (sleduje významové vztahy mezi dvěma koncepty), má již ale příznaky mapování. CARLEY, K. 1993. Coding Choices for Textual Analysis: A Comparison of Content Analysis and Map Analysis. In Sociological Methodology, vol. 23, pp. 75 126. DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin. Plzeň: AntropoWeb při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, 2005-, roč. 2010, č. 2. Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/dvorakova I-2-2010.pdf
Obsahová analýza slouží k ověřování hypotéz ve třech hlavních oblastech. První z nich se zaměřuje na základní charakteristiky textu. Odpovídá na otázky Co?, Jak? a Komu? se komunikuje. Druhá oblast je zjišťování možných příčin vzniku textu a dalších okolností. Odpovídá na otázky Proč? a Kdo? sdělení vytvořil. Třetí oblastí je možný dopad dokumentu. Tedy jak je srozumitelný nebo přijatelný pro čtenáře. FERJENČÍK, Ján. Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000. 256 s. ISBN 80-7178-367-6.
Průběh: 1) design výzkumu 2) organizace výzkumu 3) fáze ověřování 4) získávání dat 5) vyhodnocování dat DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin. Plzeň: AntropoWeb při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, 2005-, roč. 2010, č. 2. Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/dvorakova I-2-2010.pdf
Design výzkumu zahrnuje všechny operacionalizaci (převedení obecných pojmů do roviny analyzovaných znaků). Nejprve je vymezen výběrový soubor dat, tj. nejčastěji typ médií, typ analyzovaných obsahů a časové období zkoumaných dat. Dále určení úrovně analýzy, tzn. definování toho, co bude konstituovat koncept (kategorii), obecný pojem hledaný za znaky. Mohou jím být slova, fráze, témata, sémantické jednotky, atd. Následuje kódování, tedy uvedení jednotek v kategorie. Záznam o jednotkách analýzy je kódován vždy pro určitou kódovací jednotku (článek, pořad, příspěvek, obraz, ale také méně jasně ohraničené téma, argument aj.). DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin. Plzeň: AntropoWeb při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, 2005-, roč. 2010, č. 2. Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/dvorakova I-2-2010.pdf
Důležité je rozlišit, zda bude k vyhledané jednotce analýzy učiněn kódovaný záznam v podobě frekvence výskytu, anebo v podobě přisuzovaného významu (vztaženého konceptu aj.) Kupříkladu koncepty vyhledávané jako sémantické jednotky mohou být kódovány dle dichotomií pozitivní negativní, síla slabost, aktivita pasivita. Fáze organizace výzkumu: Výzkum by měl být podpořen záznamovým archem. V praxi nemusejí být jednotlivé fáze oddělovány. Některé výzkumy vycházejí z predefinovaných konceptů a kódování ověřeného pilotním šetřením, jiné díky užití sofistikovaných programů dokážou design výzkumu interakčně doplňovat v jeho průběhu. DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin. Plzeň: AntropoWeb při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, 2005-, roč. 2010, č. 2. Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/dvorakova I-2-2010.pdf
Beck & Manuel stanovují několik možných způsobů výběru vzorku: a) náhodný výběr (simple random sampling) naprostá loterie; b) systematický náhodný výběr systematic random sampling každá několikátá jednotka; c) náhodné skupinové vzorkování (cluster sampling) výběr z určité skupiny; d) nenáhodné účelové vzorkování (purposive sampling) výběr na základě určitých kritérií; e) příležitostní vzorkování (convenience sampling) nejde o dobrovolný výběr, bereme to, co je dostupné. BECK, S. E.; K. Manuel. Content analysis. BECK, S. E.; K. Manuel. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008, s. 48 50.
Po skončení výběru stanovíme pro zprávy ve vzorku další jednotky recording units, prvky obsahu, které nás zajímají. Mohou být fyzické (např. věta), konceptuální (téma), nebo časové (úsek videa). Analyzujeme obsah zpráv ve vzorku. Zaměřujeme se buďto na manifestovaný (zjevný) nebo latentní (skrytý) obsah. BECK, S. E.; K. Manuel. Content analysis. BECK, S. E.; K. Manuel. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008, s. 48 50.
Děkuji za pozornost! PhDr. Peter Jan Kosmály, PhD. V případě nejasností: kosmaly@vsmvv.cz