OBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Ing. Jindřich ČERNÝ, Ph.D. FAPPZ (FAKULTA AGROBIOLOGIE POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ) KATEDRA AGROCHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN MÍSTNOST Č. 330

Témata konzultací 1 Hnojiva, minerální hnojiva, organická hnojiva. Zásady výživy a hnojení plodin. 2 Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. Agrochemické vlastnosti půd Ing. Jindřich ČERNÝ, Ph.D. KATEDRA AGROCHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN FAPPZ 330 cernyj@af.czu.cz

Charakteristika hnojiv Hnojiva jsou látky, které po přidání do živného prostředí rostlin zvyšují výnos a kvalitu produkce a podílejí se na udržení půdní úrodnosti. Podmínky: použití ve správném množství ve správné době správným způsobem respektování vlastností hnojiv půdy rostlin vlivu faktorů Prof. Duchoň: Hnojiva a hnojení jsou významným intenzifikačním faktorem v případě, že je používají vzdělaní, chytří lidé.

Rozdělení hnojiv A) Podle účinnosti přímá zdroj živin nepřímá zlepšují účinnost (využití živin) bakteriální látky, regulátory růstu, inhibitory B) Podle skupenství pevná kapalná plynná C) Podle původu organická minerální (průmyslová) místní (lokálně použitelná)

Organická a minerální hnojiva Organická hnojiva: vnitřního koloběhu zemědělského podniku s velkým objemem vysokým obsahem vody nízkou koncentrací živin Minerální hnojiva: produkty chemického, báňského, stavebního, hutního průmyslu vysoký obsah živin (koncentrovaná hnojiva) upravený poměr živin jednosložková vícesložková (smíšená, kombinovaná)

Koloběh živin v zemědělském podniku plynné ztráty export stáj hnojiště jímka uložení krmivo stelivo plodiny export odběr hnojení půda mineralizace vyplavování, eroze minerální hnojiva

Organická hnojiva Jsou zdrojem: organických látek živin makroprvky mikroprvky mikroorganismů růstových a stimulačních látek

Rozdělení organických látek Primární organické látky ( statková hnojiva, posklizňové zbytky ) Uvolňování živin CO 2 a H 2 O Sekundární OL Vliv na půdní úrodnost Výrazný vliv na půdní vlastnosti Poločas rozpadu 100 1000 let Zástupce Humus, HK, FK

Význam aplikace organických hnojiv pro půdu zlepšení fyzikálních vlastností půd lepší zadržování a transport vody lepší sorpce živin a iontová výměna vyšší pufrační schopnost vyšší mikrobiální činnost vyšší využití živin

Rozdělení organických hnojiv (statkových) stájová: ostatní: hnůj hnojůvka močůvka kejda vedlejší produkty (sláma, chrást, nať) zelené hnojení komposty kompostovaná chlévská mrva

Chlévská mrva - hnůj Chlévská mrva směs tuhých výkalů hospodářských zvířat, moče, steliva, zbytků krmiva a vody. Hnůj vzniká z chlévské mrvy zráním na hnojišti Zrání hnoje chemicko-biologický proces (kvašení, hnití) přeměna látek (rozklad a syntéza) zrání ovlivňuje: složení chlévské mrvy způsob uskladnění Dobře vyzrálý hnůj: tmavá, snadno rýpatelná hmota, se zbytky steliva, které lze mechanicky oddělit

Méně kvalitní slamnatý hnůj Kvalitní chlévský hnůj

Zrání hnoje Produkce hnoje za studena: Stlačení MRVY, - anaerobní podmínky, pomalejší rozklad, nízké ztráty (20-35 %) Produkce hnoje za horka: Nestlačená MRVA, - aerobní podmínky, intenzivní působení aerobních bakterií - růst teploty (55 65 o C) rychlý rozklad, vysoké ztráty (50 60 %) Kombinace 1. za horka 2. za studena: Urychlení rozkladu, vyšší ztráty (30 40 %)

Ztráty při uložení mrvy Ztráty na organické hmotě 25 60 % Ztráty na živinách N 20 % 40 % P 5 % 10 % K 10 % 20 % Př: podnik 100 dojnic = 100 DJ á 13 t mrvy = 1300 t mrvy a) Ztráty 30 % = 910 t hnoje b) Ztráty 50 % = 650 t hnoje = rozdíl 260 t hnoje Cena hnoje 200-250 Kč/t = rozdíl 60 000 Kč Význam zrání hnoje zlepšení fyzikálně-chemických vlastností hnoje lepší aplikace hnoje pozvolné uvolňování živin

Uskladnění v areálu ŽV

Zpevněné polní hnojiště + izolovaná plocha (jímka), zachycení hnojůvky - manipulace s mrvou vyšší ztráty + stlačení mrvy (3 m) snížení ztrát

Nezpevněné polní hnojiště -ztráty na živinách, organické hmotě -ohrožení životního prostředí

Chlévský hnůj Hluboká podestýlka produkce hnoje přímo ve stáji, produkce za studena, nejnižší ztráty (20 %)

Střední obsahy OL a živin ve statkových hnojivech (v % čerstvé hmoty) Druh OL N P K Ca Sušina Chlévský hnůj Hovězí 17,0 0,45 0,11 0,42 0,32 25 Koňský 25,4 0,58 0,12 0,44 0,21 39 Prasečí 25,0 0,45 0,08 0,46 0,36 20 Ovčí 30,0 0,85 0,13 0,56 0,21 36 Kozí 30,5 0,40 0,21 0,93 0,52 36 Slepičí, holubí 30,0 1,70 0,70 0,75 1,42 44 Husí, kachní 20,0 0,80 0,44 0,66 0,92 40 Králičí 28,4 0,52 0,20 0,93 0,46 43

Aplikace hnoje Plodiny: okopaniny (brambory, řepa), kukuřice, řepka, pšenice, zelenina (košťáloviny), Dávka: 20 50 t/ha (plodina, půdní druh) Termín aplikace: podzim Podmínky aplikace: následné zaorání za rozmetadlem pluh Aplikační technika: rozmetadla

Vliv doby zaorání na hnojivou účinnost (%) Škarda (1982), Duchoň, Hampl (1962) Doba zaorání Hnojivá účinnost Okamžitě 100 Po 6 hod. 84-97 Po 24 hod. 79-94 Po 4 dnech 64-86

Působení hnoje v půdě (%) Půdní druh Počet let po aplikaci 1 2 3 4 Těžká 40 30 20 10 Střední 60 30 10 - Lehká 70 30 - -

Využití živin rostlinami z aplikovaného hnoje (%) Živina Počet let po aplikaci 1 2 3 Σ N 25 15 5 25-40 P 15 10 5 25 30 K 40 15 10 50 65

Močůvka Močůvka zkvašená moč hospodářských zvířat moč nezachycená ve stelivu + část rozpuštěných výkalů (+ voda) Močůvka (%) OL N P K Ca Sušina Skot 1-2 0,25 St. 0,44 0,007 2-3

Aplikace močůvky Plodiny: okopaniny (brambory, řepa), kukuřice, řepka, pšenice, zelenina (košťáloviny), travní porosty, meziplodiny, zálivka kompostů Dávka: 20 60 t/ha Termín aplikace: na podzim se zaorávkou slámy, zel. hnojení na jaře přihnojení ozimů, jařin před založením porostu jařin Podmínky aplikace: zapravení do půdy neaplikovat na zmrzlou půdu a sníh Aplikace: na široko, aplikátory

Kejda Kejda směs tuhých výkalů a moče s podílem technologické vody a zbytků krmiva - ustájení zvířat bez podestýlky (volné, roštové)

Složení kejdy Močůvka (%) OL N P K Ca Sušina Skot 6,0 0,32 0,07 0,40 0,14 7,8 Prasata 5,3 0,5 0,13 0,19 0,24 6,8 Drůbež 8,1 0,96 0,28 0,39 0,94 11,8 Živiny v kejdě jsou pro rostliny snadno přístupné Dávka kejdy je limitována množstvím dusíku Aplikace kejdy (nekvalitní) negativně ovlivňuje strukturu půdy.

Aplikace kejdy Plodiny: okopaniny (brambory, řepa), kukuřice, řepka, obiloviny, travní porosty, meziplodiny, Dávka: 20 60-80 t/ha Termín aplikace: na podzim na jaře přihnojení ozimů před založením porostu jařin Podmínky aplikace: zapravení do půdy Aplikace: na široko, aplikátory

Zaorávka vedlejších produktů Sláma zaorání nepotřebné slámy v zemědělském podniku 1) nekvalitní sláma (olejniny, kukuřice na zrno) 2) chemicky ošetřená (desikací luskoviny) 3) nevyužitelná v ŽV (ozimé obiloviny) O zaorávce slámy rozhoduje: potřeba ŽV (1 DJ 5 8 kg slámy/den) 0,5 DJ (100 DJ/200 ha) 100 DJ 0,5 t/den = 180 t/rok = 36 ha možnost prodeje (150 500 Kč/t)

Potřeba slámy pro 1 koně denní spotřeba slámy na podestýlání 8 kg, roční 2,9 t cena za 1 t slámy 250,- Kč 2,9 x 250 = 730,- Kč denní spotřeba krmné slámy 2 kg, roční 730 kg cena za 1 t krmné slámy (balíkované) 600,- Kč 0,73 x 600 = 438,- Kč (1700,- Kč/ha) Sláma pro vytápění objektů cena slámy 150,- Kč/t Vytápění objektů (600 t slámy/sezónu) Celkem 90 000 Kč (120 ha 750,-Kč/ha)

Rozmetání nařezané slámy (8 10 cm) Zapravení do půdy Aplikace slámy Vyrovnání poměru C : N (močůvka, kejda, minerální N hnojiva) na 1 t slámy + 4 6 kg N Vyšší mikrobiální aktivita vyšší uvolnění živin Zvýšení obsahu organických látek v půdě Zlepšení půdní struktury

Zaorávka vedlejších produktů Chrást řepy Nať brambor

Zaorávka vedlejších produktů Chrást řepy Nať brambor Význam: Doplnění organické hmoty Navrácení živin do půdy Plodina Výnos (t) N P K Ca Mg Pšenice: celkem export zrno 5 Cukrovka: celkem export bulvy 40 Brambory: celkem export hlízy 30 125 95 176 64 150 75 26 20 28 12 26 14 100 25 188 84 198 105 21 2 40 8 108 63 12 6 34 12 27 7

Zelené hnojení pěstování zpravidla rychle rostoucích rostlin a jejich následné zaorávání do půdy Pěstování jako: meziplodina (v osevním sledu mezi hlavními plodinami) podsev (současně s hlavní plodinou) podplodina (v sadech a vinicích) hlavní plodina (zúrodňování půd, rekultivace)

Význam zeleného hnojení Obohacení půdy o snadno rozložitelnou organickou hmotu Omezení vyplavování živin biologická sorpce Přesun živin ze spodních vrstev do ornice Zastínění povrchu půdy Ochrana půdy před větrnou a vodní erozí Omezení růstu plevelů Přerušení osevního postupu

Střední obsahy živin, OL, výnos v zeleném hnojení Zelené hnojení % Výnos OL N P K Ca Mg t.ha -1 Jetel plazivý 18 0,56 0,08 0,26 0,31 0,08 10 15 Jílek mnohokvětý 27 0,57 0,10 0,59 0,11 0,02 12 19 Hořčice 11 0,52 0,02 0,33 0,28 0,02 10 12 Řepka 12 0,46 0,05 0,29 0,16 0,02 12 16 Lupina 19 0,53 0,07 0,46 0,32 0,04 10 20 Vikev 16 0,56 0,06 0,36 0,25 0,06 13 21

Komposty Směs organických a minerálních látek oživená užitečnou půdní mikroflorou Základní typy: Statkový kompost Průmyslový kompost Speciální, substráty

Komponenty statkových kompostů Organický podíl: Sláma Znehodnocené krmivo Zbytky z posklizňových úprav Štěpka Další organické materiály Minerální podíl: Skrývková zemina Rybniční bahno Vyhnilé kaly Minerální podíl posklizňových úprav Vápnění + hnojiva

Komponenty průmyslových kompostů Organický podíl: Vytříděný bioodpad Rašelina Čistírenský kal Odpady potravinářského průmyslu Minerální podíl: Sedimenty Skrývková zemina Mikrobiální substrát: Kejda, močůvka Čistírenský kal Vápnění + živiny

Komponenty substrátů Organický podíl: Rašelina Kůra Štěpka Hrabanka Minerální podíl: Zemina Písek Vápnění + živiny

Nerozložený podíl biomasy po 1 roce v půdě (%) Zdroj (%) zelená hmota 20-25 sláma 30 hlavní kořeny 35 hnůj 50 rašelina 85

Minerální hnojiva Význam aplikace minerálních hnojiv pro půdu doplnění živin exportovaných z pole vyrovnání ztrát živin dodání živin podle potřeb rostlin udržování půdní úrodnosti MINERÁLN LNÍ HNOJIVA: JEDNOSLOŽKOVÁ (N, P, K,) VÍCESLOŽKOVÁ (NPK)

DUSÍKATÁ - průmyslově vyráběná hnojiva síran amonný 21 %, močovina 46 %, ledek vápenatý 15 % ledek amonný s vápencem 27 %, DAM 30 % hm. FOSFOREČNÁ- průmyslově upravené minerály (apatit Ca 3 (PO 4 ) 2.CaF 2 ) Superfosfáty jednoduchý 8 % P, trojitý 21 % P, Mleté fosfáty 15 % P DRASELNÁ - průmyslová úprava draselných solí - těžba a mechanická úprava draselných solí (KCl) JEDNOSLOŽKOVÁ draselná sůl 33 50 % K, kamex 33 % K, kainit 11 % K síran draselný 42 % K (rajčata, okurky, cibule, paprika, réva vinná) VÁPENATÁ - těžba a mechanická úprava (mletí) vápenců - odpady zpracování produktů Vápenec 28 35 % Ca 0 3 % Mg Dolomitický vápenec 29 34 % Ca 4 11 % Mg Dolomit 20 21 % Ca 11 13 % Mg Cukrovarnická šáma 18 19 % Ca

Vícesložková hnojiva - obsahují více než jednu hlavní živinu (N, P, K,) kombinovaná (průmyslově vyráběná, nebo upravovaná) smíšená (míchání jednosložkových hnojiv)

kombinovaná Přednosti kombinovaných hnojiv aplikace více živin (úspora nákladů na aplikaci) vyšší koncentrace živin granulace hnojiv - rovnoměrná aplikace Nevýhody kombinovaných hnojiv vyšší cena hnojiv konstantní podíl živin

Údaje o množství živin -v čistých živinách (N, P, K,.) - rozbory půd (AZP) - rozbory rostlin - požadavky rostlin - plány hnojení -v oxidech - obsah živin ve hnojivech (kromě N, S) - P P 2 O 5 - K K 2 O - Mg MgO - Ca CaO

Příklady vícesložkových hnojiv: N P 2 O 5 K 2 O P K NPK 12-19 - 19 8,4 15,8 NPK 15-15 - 15 6,6 12,5 NPK 17-13 - 13 5,8 10,8 NPK 25-8 - 8 3,5 6,6 NP 20-20 8,8 NK 12 19 15,8 Amofos 12-52 23 GVH (granulovaná vícesložková hnojiva + mikroelementy)

SOUHRN Co jsou hnojiva, rozdělení hnojiv Význam organických hnojiv, vznik, rozdělení, charakteristika Chlévský hnůj (definice, složení, kvalita, aplikace) Močůvka, kejda Zelené hnojení, zaorávka chrástu, natě, slámy Komposty, složení Minerální hnojiva