Doprava v zemích střední Evropy 1993-1998 Hans Strelow Polsko, Rumunsko a Česká republika dohromady představují 62% celkové délky železničních tratí zemí střední Evropy. Silnice a železnice jsou dominantními druhy nákladní dopravy a jejich výkony dosahují 178 mld, respektive 158 mld tunokilometrů. Mezinárodní doprava tvoří důležitou součást všech druhů dopravy, přičemž dosahuje podílu od 42% u silniční dopravy po 94% u letecké a námořní dopravy. Počet osob usmrcených při dopravních nehodách v silniční dopravě zůstává více či méně stabilní od roku 1993. Obsah Dopravní infrastruktura... 2 Nákladní doprava... 3 Internacionalizace jednotlivých druhů dopravy... 4 Osobní doprava... 5 Počet osob usmrcených při dopravních nehodách na silnici... 7 Evropy podle počtu osobních automobilů Evropy podle počtu nákladních automobilů Mapa 1: Vybavení automobily - údaje za rok 1998
Dopravní infrastruktura Země s nejdelší sítí železničních tratí jsou: Polsko, Rumunsko a Česká republika. Tyto ukazatele se změní, pokud budeme porovnávat hustotu železniční sítě. V tomto případě budou zeměmi s největší hustotou železničních tratí Česká republika (1 196 km na, Maďarsko (821 km na a Slovensko (748 km na. Česká republika, Maďarsko a Litva jsou jediné země s dálniční sítí delší než 400 km. K dispozici nejsou žádné srovnatelné údaje porovnávající délku sítě běžných silničních komunikací. Téměř 66% celkové délky ropovodů se nalézá ve třech zemích: Polsko (2 278 km; tj. 73 km/, Maďarsko (2 071 km; tj. 223 km/ a Rumunsko (1 441 km; tj. 60 km/. Celková délka tras vnitrozemské vodní dopravy u zemí střední Evropy představuje 9 339 km. Podstatná část těchto tras se nachází v Polsku (3 812 km), Rumunsku (1 779 km) a Maďarsku 1 373 km. Železniční síť (tratě v provozu) Délka Hustota (km) (km/ Dálniční síť Délka (km) Hustota (km/ Síť vnitrozemské vodní dopravy Délka Hustota (km) (km/ Ropovodní síť Délka Hustota (km) (km/ Počet komerčních letišť Albánie 720 250 - - 74 26 189 66 1 1 Bulharsko 4 290 387 319 29 470 42 578 52 3 4 Chorvatsko 2 726 482 330 58 933 165 601 106 3 : Česká republika 9 430 1 196 498 63 664 84 736 93 3 - Estonsko 1 018 225 74 16 520 115 - - 1 3 Makedonie 699 275 144 57 - - - - 2 - Maďarsko 7 642 821 448 48 1 373 148 2 071 223 1 - Lotyšsko 2 413 374 - - 106 16 437 68 1 3 Litva 1 997 306 417 64 369 57 399 61 1 1 Polsko 23 210 742 268 9 3 812 122 2 278 73 6 4 Rumunsko 11 010 462 113 5 1 779 75 1 441 60 3 2 Slovensko 3 665 748 288 59 172 35 - - 1 - Slovinsko 1 194 589 325 160 - - - - 1 1 Počet přístavů 70 014 589 3 224 27 10 272 86 8 730 73 27 19 Tabulka 1: Dopravní infrastruktura - situace v roce 1998 2
Nákladní doprava Pozemní doprava pokrývá čtyři druhy dopravy: silniční dopravu, železniční dopravu, ropovody a vnitrozemskou vodní dopravu. Silniční doprava je dominantním druhem nákladní dopravy a její výkony dosahují 177 642 milionů tunokilometrů. Svými výkony se jí přibližuje železniční doprava s 157 896 miliony tunokilometrů, zatímco zbývající druhy dopravy mají menší význam, neboť jejich výkony dosahují 38 010 milionů tunokilometrů v případě ropovodů a 9 820 milionů tunokilometrů v případě vnitrozemské vodní dopravy. Analýza provedená podle jednotlivých zemí ukazuje, že o dominantní postavení se dělí tři země: na prvním místě se jedná o Polsko, jehož celkové výkony pozemské přepravy zboží dosahují přibližně 150 000 milionů tunokilometrů v rozdělení 46% silniční doprava, 41% železniční doprava, 12% ropovody a 1% vnitrozemská vodní doprava. Druhé a třetí místo zaujímají Česká republika a Rumunsko, jejichž celkový objem přepravy zboží dosahuje více než 40 000 milionů tunokilometrů. Obrázek 1: Objemy vnitrostátní nákladní dopravy v roce 1998 Oil pipeline = ropovody; Inland waterway = vnitrozemská vodní doprava; Road = silniční doprava; Rail = železniční doprava; údaje jsou v milionech tunokilometrů v milionech tunokilometrů v tis. tun Železniční Silniční Vnitrozemská Ropovody Letecká Námořní vodní Albánie 25 1 830 0 8 1 418 Bulharsko 5 972 22 514 563 244 10 4 980 Chorvatsko 2 001 2 517 41 951 9 15 711 Česká republika 18 757 33 911 816 2 078 34 - Estonsko 6 079 3 791 0-0 5 238 Makedonie 408 894 - - 5 - Maďarsko 8 150 12 592 1 561 4 799 14 - Lotyšsko 12 995 3 365 0 6 569 7 7 699 Litva 8 265 4 247 13 2 656 9 15 016 Polsko 60 923 69 543 1 096 18 448 59 50 995 Rumunsko 19 708 15 785 4 203 2 257 15 28 233 Slovensko 11 754 4 750 1 527-0 - Slovinsko 2 859 1 903 - - 7 8 446 157 896 177 642 9 820 38 010 170 136 736 Tabulka 2: Výkony nákladní přepravy podle jednotlivých druhů dopravy - 1998 3
Námořní doprava je reprezentována zejména dvěma zeměmi: Polskem s celkovým objemem přepravy 50 995 tis. tun a Rumunskem s přepravním objemem 28 233 tis. tun. Z hlediska přepravních výkonů by bylo možno považovat leteckou nákladní dopravu za nevýznamnou ve srovnání s jinými druhy dopravy. Nicméně jednotková hodnota zboží přepraveného letecky je vysoká. Obrázek 2: Letecká a námořní nákladní doprava - 1998 Air = letecká ; Sea = námořní; údaje jsou uvedeny v tis. tun Internacionalizace jednotlivých druhů dopravy Železnice a silnice představují dohromady velký podíl vnitrostátní dopravy. Celkově je 58% výkonů silniční dopravy (vyjádřených v milionech tunokilometrů) reprezentováno vnitrostátní dopravou a na mezinárodní dopravu (bereme-li v úvahu též tranzit a kabotáž) připadá 42%. Co se týče železniční dopravy, připadá 55% na vnitrostátní a 45% na mezinárodní dopravu. Obrázek 3: Rozdělení jednotlivých druhů dopravy na vnitrostátní a mezinárodní - rok 1998 Rail = železniční; Road = silniční; Inland waterway = vnitrozemská vodní; Oil pipeline = ropovody; Air = letecká; Sea = námořní; National = vnitrostátní; International = mezinárodní 4
Podle očekávání bylo možno zaznamenat vysoký stupeň internacionalizace u letecké a námořní dopravy. Pro oba tyto druhy dopravy představuje mezinárodní doprava (respektive její výkony vyjádřené v tis. tun) 94% celkového objemu přepravy zboží. Samozřejmě bychom měli očekávat, že hodnoty vyjádřené v tunokilometrech (tato data nejsou nyní k dispozici) by měly být větší než předchozí podíly, neboť mezinárodní vzdálenosti jsou často větší než vzdálenosti u vnitrostátní přepravy. v milionech tunokilometrů v tis. tun Železniční Silniční Vnitrozemská Ropovody Letecká Námořní vodní Albánie 0 62. 25 100 100 Bulharsko 11 32 100 0 100 100 Chorvatsko 66 28 83 83 67 80 Česká republika 56 47 98 100 97 - Estonsko 88 86. -.. Makedonie 97 51 - - 100 - Maďarsko 71 48 98 79 100 - Lotyšsko 97 55. 100 100 100 Litva 83 9 0 100 100 100 Polsko 27 37 65 74 90 99 Rumunsko 16 33 47 69 93 100 Slovensko 74 87 100-0 - Slovinsko : 88 - - 100 100 45 42 92 82 94 94 Tabulka 3: Mezinárodní nákladní doprava jakožto podíl na celkových přepravních výkonech - rok 1998 Osobní doprava Pro pozemní osobní dopravu zůstává hlavním druhem používané veřejné dopravy doprava autobusová, jejíž výkony představovaly 89 491 milionů osobokilometrů v roce 1998, za ní následovala železniční doprava s výkonem 66 662 milionů osobokilometrů. Vyčerpávající statistika pro dopravu osobními automobily ještě není pro země střední Evropy k dispozici. Námořní a letecká osobní doprava představovala v roce 1998 téměř 40 milionů přepravených cestujících. Přestože podíl námořní dopravy na tomto výkonu byl téměř 50%, jen několik zemí má významnější výkony v osobní námořní dopravě. Obrázek 4: Pozemská veřejná osobní doprava - rok 1998 Bus = autobusová doprava; Rail = železniční doprava; údaje jsou uvedeny v milionech osobokilometrů 5
Obrázek 5: Letecká a námořní osobní doprava - rok 1998 Sea = námořní doprava ; Air = letecká doprava; údaje jsou uvedeny v tis. cestujících v milionech osobokilometrů v tis. cestujících autobusová železniční letecká námořní Albánie 190 116 295 417 Bulharsko 3 851 4 740 1 269 7 Chorvatsko 4 216 921 1 970 12 751 Česká republika 8 681 7 018 4 865 - Estonsko 2 265 236 324 4 006 Makedonie 864 150 577 - Maďarsko 10 622 8 884 2 188 - Lotyšsko 1 903 1 059 262 0 Litva 2 964 715 528 76 Polsko 34 035 25 664 4 901 2 309 Rumunsko 8 962 13 422 2 026 6 Slovensko 8 840 3 092 141 - Slovinsko 2 098 645 807 41 89 491 66 662 20 153 19 613 Tabulka 4: Osobní doprava - přepravní výkony v roce 1998 6
Počet osob usmrcených při dopravních nehodách na silnici V průběhu období let 1993 až 1998 se počet osob usmrcených při dopravních nehodách na silnicích rok od roku měnil, ale nevykazoval žádný významnější celkový trend. Nicméně existují země, ve kterých byl zaznamenán značný pokles, jako např. Bulharsko (-6,9%), Slovinsko (-6,2%) a Lotyšsko (-4,8%). Na druhé straně v některých jiných zemích počet usmrcených osob vzrostl během období pokrytého tímto statistickým rozborem, jako například v případě Slovenska, kdy byl průměrný nárůst 6,2%. 1993 1994 1995 1996 1997 1998 Albánie 298 421 306 257 266 308 Bulharsko 1 307 1 390 1 264 1 014 915 1 003 Chorvatsko 855 804 800 721 714 646 Česká republika 1 524 1 637 1 588 1 562 1 597 1 360 Estonsko 321 364 332 213 280 284 Makedonie 170 167 179 154 178 187 Maďarsko 1 462 1 390 1 414 1 251 1 249 1 239 Lotyšsko 670 717 611 550 525 627 Litva 893 765 672 667 725 829 Polsko 6 341 6 744 6 900 6 359 7 310 7 080 Rumunsko 2 826 2 877 2 845 2 845 2 863 2 778 Slovensko 584 633 660 616 788 797 Slovinsko 493 505 415 389 358 309 17 744 18 414 17 986 16 598 17 768 17 447 Tabulka 5: Počet osob usmrcených při silničních dopravních nehodách Pramen: Statistics in Focus Transport č. 4/2000, Eurostat 15.5. 2000 (EDS UK Praha) Překlad: Petr Zavadil 7