Odbor národohospodářských analýz Finanční analýza podnikové sféry v průmyslu a stavebnictví za rok 2002 Červen 2003
OBSAH Seznam zkratek 3 Úvodní poznámka 5 Shrnutí trendů finanční analýzy za rok 2002 7 I. Výsledky finanční analýzy v průmyslu 8 II. Výsledky finanční analýzy ve stavebnictví 12 III. Ekonomická přidaná hodnota 13 Přílohy 19 I. Metodická část 21 II. Tabulky 25 III. Schémata 73 IV. Grafy 87 1
Poznámka: V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 31.3.2003.
SEZNAM ZKRATEK A BU CZ ČSÚ EBIT EVA HV MPO O OKEČ OON PH r e r f ROA ROE SNÚ USA V VK ZO aktiva bankovní úvěry čistý zisk Český statistický úřad hospodářský výsledek před zdaněním včetně nákladových úroků (earnings before tax and interest) ekonomická přidaná hodnota (economic value added) hospodářský výsledek před zdaněním Ministerstvo průmyslu a obchodu obligace odvětvová klasifikace ekonomických činností ostatní osobní náklady přidaná hodnota alternativní náklad na celkový kapitál (alternative cost of total capital) výnos bezrizikového aktiva (risk free rate) rentabilita aktiv (return on assets) rentabilita vlastního kapitálu (return on equity) systém národních účtů Spojené státy Americké výnosy vlastní kapitál zahraniční obchod 3
4
ÚVODNÍ POZNÁMKA Finanční analýza podrobněji hodnotí vývoj finanční situace průmyslových a stavebních podniků a navazuje na příslušné kapitoly Analýzy vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2002. Ve finanční analýze je kladen důraz na meziroční vývoj rentability vlastního kapitálu a rozklad vlivu základních faktorů na její změnu, spolu s vývojem dalších ukazatelů jako jsou zadluženost, produkční síla, likvidita a finanční rovnováha. Součástí finanční analýzy je propočet ekonomické přidané hodnoty a rozdělení podniků do čtyř kategorií podle její tvorby, včetně uvedení podílů jednotlivých kategorií na celkových výnosech a zaměstnanosti průmyslových odvětví a stavebnictví. Nedílnou součástí finanční analýzy je rozsáhlá příloha, obsahující stručný popis metodiky, tabulkovou část, schémata a grafy. Tabulková a grafická příloha obsahuje členění průmyslových odvětví podle 2 místné odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ). Data pro finanční analýzu vycházejí ze dvou zdrojů (čtvrtletní výkaz P3 04 ČSÚ a čtvrtletní resortní výkaz Res/MPO/P3 04). Výstupy jsou zpracovány při respektování zásady věcné a časové srovnatelnosti podniků zahrnutých do zpracování finanční analýzy. To znamená, že organizace jsou zastoupeny výše uvedenými výkazy ve všech sledovaných obdobích, finanční analýza tudíž nezahrnuje údaje za některé nové výrobní kapacity. Z těchto důvodů se datové výstupy ve finanční analýze, a to jak absolutní hodnoty, tak i dynamika meziročního vývoje, liší od dat uvedených v Analýze vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2002 1. Finanční analýza zahrnuje 2009 průmyslových organizací (tj. 83,5 % z počtu organizací dle ČSÚ), které se na celkových výnosech a přidané hodnotě podílely 93 %. Ve stavebnictví jde o 251 podniků (tj. 89,3 % z počtu organizací dle ČSÚ) s 87 % podílem na výnosech a 89 % na přidané hodnotě. 1 V souboru podniků Finanční analýzy : Hospodářský výsledek před zdaněním v průmyslu vzrostl o 12,3 % na 105,8 mld. Kč, ve stavebnictví klesl o 8 % na 6,4 mld. Kč. Přidaná hodnota v průmyslu klesla o 3,7 % na 454 mld. Kč, ve stavebnictví o 5,6 % na 29,4 mld. Kč, zatímco v Analýze vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2002 : Hospodářský výsledek před zdaněním v průmyslu vzrostl o 16,3 % na 113,4 mld. Kč, ve stavebnictví vzrostl o 2,2 % na 7,3 mld. Kč. Přidaná hodnota v průmyslu klesla o 0,8 % na 489 mld. Kč, ve stavebnictví o 1,5 % na 33,1 mld. Kč. 5
SHRNUTÍ TRENDŮ FINANČNÍ ANALÝZY ZA ROK 2002 Finanční toky průmyslu a stavebnictví 2 za rok 2002 probíhaly v podmínkách zpomalení růstu české a ochlazení světové ekonomiky při poklesu cen zahraničního obchodu a zpevnění kurzu koruny. Finanční výsledky jsou charakterizovány meziročním poklesem výnosů, výkonů, přidané hodnoty a celkových nákladů při růstu hospodářského výsledku (mimo stavebnictví). Podniky, zejména ve zpracovatelském průmyslu, jehož produkce je z velké části závislá na exportu, se snažily vypořádat se s uvedenými vlivy a hledaly rezervy, racionalizovaly náklady, snižovaly zaměstnanost a tím udržely růst produktivity práce. Základní vývojové trendy byly následující: A. Průmysl Zlepšila se meziročně rentabilita aktiv produkční síla (ROA) v průmyslu (o 0,3 proc. bodu na 6,8 %) zásluhou zpracovatelského průmyslu, kde vzrostla o 0,6 proc. bodu na 7,7 %, v dobývání nerostných surovin a v energetice klesla. Obdobný vývoj byl i u rentability vlastního kapitálu (ROE), když ve zpracovatelském průmyslu došlo k meziročnímu zlepšení o 1,9 proc. bodu na 8,5 %, zatímco v energetice zůstala zhruba na úrovni srovnatelného období, v těžbě surovin klesla. Růst produkční síly a rentability vlastního kapitálu ve zpracovatelském průmyslu byl provázen poklesem celkových výnosů, výkonů a přidané hodnoty. Naproti tomu celkové náklady klesly rychleji než celkové výnosy (vzrostl hospodářský výsledek před zdaněním a čistý zisk), z nákladových položek zaznamenaly nejvyšší meziroční růst osobní náklady, odpisy a ostatní náklady rostly jen mírným tempem. Na meziroční růst rentability vlastního kapitálu nejvíce pozitivně působil neprodukční faktor (zlepšení salda ostatních výnosů a ostatních nákladů ve vztahu k celkovým výnosům). Změny v rentabilitách v průmyslu provázel velmi nízký růst celkových aktiv (0,2 %), přičemž klesl dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, zásoby a krátkodobý finanční majetek. Meziroční růst byl jen u dlouhodobého finančního majetku a celkových pohledávek. V pasivech nejvíce rostl vlastní kapitál, zatímco cizí zdroje klesly (krátkodobé závazky, bankovní úvěry, emitované dluhopisy). Podle institucionálních sektorů systému národních účtů se zlepšila rentabilita vlastního kapitálu a produkční síla (s výjimkou soukromých podniků národních) ve všech třech rozhodujících sektorech. Z hlediska vývoje ukazatelů charakterizujících produkční výkonnost jednotlivých sektorů, např. výkony a přidaná hodnota, pak tyto ukazatele vzrostly pouze v podnicích pod zahraniční kontrolou. V sektoru soukromých podniků národních pokračoval trend z roku 2001, když vzrostlo tempo poklesu celkových výnosů, výkonů a přidané hodnoty. Naproti tomu celkové náklady klesly rychleji než celkové výnosy, došlo k meziročnímu růstu hospodářského výsledku. Při poklesu zaměstnanosti však osobní náklady pokračovaly v meziročním růstu, zatímco všechny ostatní specifikované nákladové položky meziročně klesly (výkonová spotřeba, odpisy, nákladové úroky, náklady na zboží, ostatní nespecifikované nálady). Úroveň produktivity práce z přidané hodnoty dosáhla 56% úrovně sektoru pod zahraniční kontrolou, přičemž její úroveň v podstatě od roku 2000 stagnuje (404 tis. Kč/zam. v roce 2000, 405 tis.kč/zam. v roce 2001, 401 tis.kč/zam.v roce 2002) a ve vztahu k produktivitě práce dosahované v sektoru pod zahraniční kontrolou se zaostávání prohlubuje (v roce 2000 to bylo 60 %, v roce 2001 pak 59 %). Sektor soukromých podniků národních postupně pomalu snižuje svůj podíl na výsledcích průmyslu. Na výkonech se snížil ze 49 % v roce 2000 na 45 % v roce 2002, na přidané hodnotě ze 48,5 % na 44,2 % a na zaměstnanosti ze 62 % na 59 %. 2 Podle datové základny pro finanční analýzu. 7
Sektor soukromých podniků pod zahraniční kontrolou 3 postupně zvyšuje svou váhu na celkových výsledcích průmyslu. Při zhoršených ekonomických podmínkách jediný ze sektorů udržel růst výnosů, výkonů a přidané hodnoty, i když se výrazně zpomalil. V nákladech nejvíce rostly osobní náklady, dále pak odpisy a výkonová spotřeba (v minulých obdobích byl její růst dominantní). Sektor pod zahraniční kontrolou dosahuje nejvyšší úrovně rentability aktiv a vlastního kapitálu. Přitom ve srovnání se soukromými podniky národními má podstatně nižší podíl vlastního kapitálu, celkových aktiv a osobních nákladů, a zaměstnanosti na průmyslu jako celku. Ve veřejných podnicích se meziročně zlepšila rentabilita aktiv i rentabilita vlastního kapitálu a likvidity, meziroční pokles celkových výnosů, výkonů a přidané hodnoty byl vyšší než v soukromých podnicích národních. Propočet ekonomické přidané hodnoty ukazuje na polarizaci výsledků, když na jedné straně vzrostl podíl podniků I. kategorie (s tvorbou ekonomické přidané hodnoty) a II. kategorie (s rentabilitou vlastního kapitálu větší než výnos bezrizikového aktiva, ale menší než alternativní náklad na kapitál) na celkových výnosech a zaměstnanosti průmyslu, na druhé straně rostl i podíl podniků IV. kategorie (ztrátové, nebo se záporným vlastním kapitálem) jak na celkových výnosech, tak i zaměstnanosti (o 2 proc. body na 20 % na výnosech a o 5 proc. bodů na 28 % podíl na zaměstnanosti). Z hlediska institucionálních sektorů si podniky v sektoru pod zahraniční kontrolou udržely nejvyšší podíl (téměř 80 %) skupiny podniků v I. a II. kategorii na celkových výnosech tohoto sektoru a poměrně vysoký podíl i na zaměstnanosti (65 %), při meziročním růstu obou podílů. Na druhé straně vzrostl podíl rizikové IV. kategorie na jeho výnosech z 12 % na 14 %, na zaměstnanosti z 19 % na 22 %. Sektor soukromých podniků národních ve srovnání s ostatními sektory stále vykazuje nejvyšší podíl skupiny podniků IV. kategorie, a to jak na celkových výnosech tohoto sektoru, tak i na zaměstnanosti (26 %, resp. 28 %). Sektor veřejných podniků byl charakteristický nejvyšším podílem skupiny podniků III. kategorie, na výnosech (55 %) a na zaměstnanosti 50%. B. Stavebnictví Výsledky finanční analýzy ve stavebnictví (podle srovnatelného souboru podniků) se zhoršily, zvláště pak rentabilita aktiv (o 1,2 proc. bodu na 6,8 %), rentabilita vlastního kapitálu (ze 14 % na 11,8 %) a to při rychlejším poklesu celkových výnosů, výkonů a přidané hodnoty než celkových nákladů, což se odrazilo ve snížení hospodářského výsledku. Propočet ekonomické přidané hodnoty s podíly jednotlivých kategorií však nejsou tak nepříznivé, i když podíl I. kategorie na výnosech stavebnictví klesl o 2 proc. body na 58%, na zaměstnanosti naopak vzrostl o 3 proc. body na 54%. V souhrnu výnosy podniků zahrnutých v I. a II. kategorii tvořily cca 81 % výnosů stavebnictví a 72 % zaměstnanosti. Skupina podniků ve IV. kategorii (ztráta, záporný vlastní kapitál) se na výnosech stavebnictví podílela necelými 8 % (růst o cca 1 proc. bod), a 14 % na zaměstnanosti (růst o 4 proc. body). I. Výsledky finanční analýzy v průmyslu Na finanční ukazatele průmyslových podniků působila řada vlivů, především oslabená zahraniční poptávka, cenový a kursový vývoj, úsilí podniků o optimalizaci nákladů a redukci zaměstnanosti. Snížená zahraniční poptávka spolu s poklesem vývozních cen a cen průmyslových výrobců se v souhrnu za podniky zahrnuté ve finanční analýze projevily v meziročním poklesu tržeb za vlastní výrobky a služby, výkonů, celkových výnosů a přidané hodnoty. Proces zpevnění kursu koruny vůči EURO o 3,25 Kč (o 9,5 %) na 30,817 Kč a vůči USD o 5,297 Kč (o 13,5 %) na 32,739 Kč se promítl jak do cen zahraničního obchodu (vývozních a dovozních), tak i do cen průmyslových výrobců. Mimo vlivu změny kursu koruny u dovozních cen to byl i pokles světových cen surovin (meziročně o 14,2 %), které začaly růst až ve 4. čtvrtletí 2002 a jejich vliv se promítne ve výsledcích v průběhu roku 3 Z důvodu srovnatelnosti zahrnuty v datové základně tohoto sektoru nejsou některé nové výrobní kapacity. 8
2003. Nižší výrobní vstupy podniků a snížená poptávka po průmyslových výrobcích se odrazily v meziročním poklesu celkových nákladů, výkonové spotřeby, nákladových úroků a ostatních nákladů, při růstu osobních nákladů a odpisů. Vzhledem k tomu, že celkové náklady klesly rychleji než celkové výnosy, vzrostl meziročně hospodářský výsledek před zdaněním a čistý zisk, zlepšila se jak rentabilita aktiv (produkční síla), tak i rentabilita vlastního kapitálu. Růst hospodářského výsledku před zdaněním ovlivnily neprodukční faktory podniků, když ostatní výnosy vzrostly při poklesu ostatních nákladů. Produktivita práce z přidané hodnoty v průmyslu prakticky stagnovala (růst o 0,5 %), přitom meziročně klesla v těžbě surovin (o 0,3 %) a ve zpracovatelském průmyslu (0,8 %), při růstu v energetice o 7,7 %. Podle institucionálních sektorů systému národních účtů se rentabilita vlastního kapitálu zlepšila ve všech třech rozhodujících sektorech průmyslu, ale pouze v podnicích pod zahraniční kontrolou došlo k meziročnímu růstu celkových výnosů, výkonů, přidané hodnoty, ale i celkových nákladů. Charakteristika základních vývojových trendů je následující: Produkční síla ROA (rentabilita aktiv EBIT/aktiva) se v průmyslu zlepšila o 0,3 proc. bodu na 6,8 % zásluhou zpracovatelského průmyslu, kde vzrostla z 7,1 % na 7,7 %, zatímco v dobývání nerostných surovin a v energetice klesla (o 0,5 proc. bodu na 3,1 %, resp. o 0,3 proc. bodu na 5,7 %). Na zlepšení rentability aktiv působila zisková marže (EBIT/výnosy), zatímco obrat aktiv se zhoršil, když v průmyslu klesl o 1,2 proc. bodu na 110,9 %. Téměř polovina odvětví zpracovatelského průmyslu (10 z 22) vykázala její meziroční zlepšení, nejvíce výroba radiových, televizních a spojových zařízení (ze záporné hodnoty 7,1 % na kladnou 8,6 %). Rentabilita vlastního kapitálu (ROE zisk po zdanění k vlastnímu kapitálu) měla z hlediska základních průmyslových agregací obdobný vývoj jako produkční síla, když v průmyslu dosáhla 6,9 % (růst o 0,6 proc. bodu), a to vlivem jejího zlepšení ve zpracovatelském průmyslu (o 1,1 proc. bodu) na 8,5%. V těžbě surovin klesla z 2,9 % na 2,5 %, v energetice jen nepatrně (z 5,5 % na 5,4 %). Značná rozkolísanost jak v úrovni rentability, tak i v meziročním vývoji byla v odvětvové struktuře zpracovatelského průmyslu, když v devíti odvětvích se meziročně zlepšila, nejvíce ve výrobě radiových, televizních a spojových zařízení (ze záporné hodnoty 38,8 % na 10,6%) a ve výrobě ostatních dopravních prostředků (z velmi nízké úrovně 0,2 % na 32,8 % 4 ). K meziročnímu zhoršení došlo u devíti odvětví a ve čtyřech odvětvích byla rentabilita vlastního kapitálu záporná (oděvní a kožedělný průmysl, koksování, zpracování ropy a výroba počítačů). Vyšší než 10 % úrovně rentability dosáhlo 9 odvětví: potravinářský a tabákový průmysl, gumárenský a plastikářský průmysl, hutnictví, výroba elektrických strojů a zařízení, výroba radiových, televizních a spojových zařízení, výroba zdravotnických a optických zařízení, výroba dvoustopých motorových vozidel, výroba ostatních dopravních zařízení a výroba nábytku. Z působení 10 základních faktorů (rozklad pomocí logaritmické metody) je zřejmá poměrně značná rozdílnost vlivů jednotlivých faktorů v průmyslu a jeho agregacích. Shodně ve všech průmyslových agregacích působil negativně růst podílu 3 základních faktorů, a to: osobních nákladů na výnosech, odpisů na výnosech a vlastního kapitálu v aktivech. 5 Z rozkladu zcela zřetelně vystupuje pozitivní vliv zlepšení salda ostatních výnosů a ostatních nákladů k výnosům (neprodukční faktory) na meziroční růst rentability vlastního kapitálu ve zpracovatelském průmyslu. Působení jednotlivých faktorů v průmyslových agregacích bylo následující: v těžbě surovin převážilo negativní působení 5 faktorů (v rozsahu 4,89 proc. bodu), z toho nejvíce růst podílu osobních nákladů na výnosech (2,54 proc. bodu) a odpisů na výnosech (1,47 proc. bodu). Pozitivní působení zbývajících 5 faktorů dosáhlo 4,38 proc. bodu, s rozhodujícím vlivem růstu podílu přidané hodnoty na výnosech (2,84 proc. bodu) a změny salda ostatních výnosů a ostatních nákladů k výnosům (1,39 proc. bodu). Ve zpracovatelském průmyslu přesáhlo pozitivní působení 4 faktorů (4,62 proc. bodu) negativní vliv 6 faktorů (3,52 proc,. bodu), když v pozitivních vlivech dominovalo zlepšení salda ostatních výnosů a ostatních nákladů ve vztahu k výnosům (3,45 proc. bodu). 4 Toto odvětví bylo v minulých obdobích jako celek ztrátové a vykazovalo záporný vlastní kapitál. V roce 2002 došlo k obratu, odvětví jako celek je ziskové a má kladný vlastní kapitál (nízká úroveň), výsledky odvětví výrazně ovlivnila a.s. Aero Vodochody. 5 Působení podílu vlastního kapitálu v aktivech (úroveň finanční páky) na rentabilitu vlastního kapitálu je mnohem komplikovanější a ovlivňuje ROE pozitivně i negativně. V případě, že je splněna podmínka pro práci s úplatným cizím kapitálem (podnik má dostatečnou produkční sílu, výnosnost úplatného vlastního kapitálu převyšuje úrokovou míru), pak růst finanční páky (klesá podíl vlastního kapitálu v aktivech) působí na zvyšování rentability vlastního kapitálu. Zjednodušeně řečeno, u dobrých podniků rentabilita vlastního kapitálu roste s růstem finanční páky (klesá ukazatel vlastního kapitálu v aktivech), u špatných podniků ROE naopak klesá. 9
V negativních faktorech měl největší vliv pokles podílu přidané hodnoty na výnosech (1,75 proc. bodu). V energetice došlo v rentabilitě vlastního kapitálu k nepatrnému poklesu, když 6 faktorů působilo negativně v rozsahu 0,56 proc. bodu, v nich pak nejvíce růst podílu odpisů na výnosech (0,26 proc. bodu) a zhoršení salda ostatních výnosů a ostatních nákladů (0,18 proc. bodu). Pozitivně působily 3 faktory v rozsahu 0,51 proc. bodu, nejvíce pokles podílu úplatných zdrojů 6 v aktivech (0,30 proc. bodu). Schematické znázornění působení jednotlivých faktorů je uvedeno v příloze, schéma č. 1 až 4. Struktura aktiv odráží meziroční změny vývoje jednotlivých položek, když celková aktiva v průmyslu vzrostla jen o 0,2 %, nejvíce dlouhodobý a krátkodobý finanční majetek, méně pak celkové pohledávky. Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek meziročně klesl (vliv pokračujícího prodeje nepotřebného majetku a oslabení investiční aktivity v průmyslu), více klesly zásoby. V základních průmyslových agregacích byl vývoj rozdílný, když v dobývání nerostných surovin klesla meziročně celková aktiva (vliv poklesu oběžných aktiv a dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku). Více rostla celková aktiva v energetice (o 0,5 %) v důsledku růstu oběžných aktiv (krátkodobý finanční majetek a celkové pohledávky), ve zpracovatelském průmyslu se stav celkových aktiv změnil jen nepatrně (o 0,1%), při růstu stálých aktiv o 1 % (vliv dlouhodobého finančního majetku) a oběžných aktiv o 0,4 % (vliv růstu pohledávek). Struktura aktiv v průmyslu se vyznačovala poklesem podílu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (o 0,5 proc. bodu) na 51,5 % při růstu podílu dlouhodobého finančního majetku (o 0,6 proc. bodu) na 6,6 %. Podíl oběžných aktiv v průmyslu mírně vzrostl (o 0,2 proc. bodu) na 34,6 %, když vzrostl podíl pohledávek (o 0,8 proc. bodu) na 18,5 %, podíl krátkodobého finančního majetku zůstal na 5 %, podíl zásob klesl z 11,7 % na 11,1 %. Meziročně nesrovnatelný vývoj je u položky ostatních aktiv 7, která jsou od roku 2002 sledována v resortním výkaze. Ve struktuře pasiv pokračoval meziroční růst podílu vlastního kapitálu, a to ve všech agregacích, v průmyslu vzrostl o 1,9 proc. bodu na 49,8 % (nejvíce ve zpracovatelském průmyslu (o 2,8 proc. bodu na 43,5 %). Cizí zdroje stále klesají, jejich podíl klesl v průmyslu o 1,7 proc. bodu na 46,9 %. Meziroční růst zaznamenaly pouze rezervy, které v průmyslu vzrostly o 20,3 %, jejich podíl na celkových pasivech vzrostl o 0,9 proc. bodu na 5,3 %. Mírně (o 1 %) rostly i dlouhodobé závazky, zatímco klesly krátkodobé závazky, bankovní úvěry a emitované dluhopisy. Podíl cizích zdrojů na pasivech klesl ve všech průmyslových agregacích, nejvíce ve zpracovatelském průmyslu (o 2,3 proc. bodu) na 52,7 %. Shodně také ve všech agregacích klesly podíly krátkodobých závazků, za průmysl celkem to bylo o 0,5 proc. bodu na 22,4 %, podíl závazků po lhůtě splatnosti o 0,9 proc. bodu na 3 %. Podíl bankovních úvěrů klesl o 2,1 proc. bodu na 11,8 %, při jeho poklesu ve zpracovatelském průmyslu a v energetice, zatímco v těžbě surovin meziročně vzrostly úvěry o 6,7 %, jejich podíl v pasivech o 0,3 proc. bodu na 5,3 %. Ve struktuře výnosů klesly podíly výkonů, tržeb za vlastní výrobky a služby a přidané hodnoty při růstu podílu ostatních výnosů. Obdobný vývoj byl ve zpracovatelském průmyslu, zatímco v energetice mírně vzrostl podíl přidané hodnoty. Odlišný průběh byl v dobývání nerostných surovin, kde celkové výnosy klesly o 20 % a ostatní výnosy o cca 44 %. Při mírnějším poklesu výkonů a přidané hodnoty pak podíly těchto ukazatelů ve struktuře výnosů výrazně narostly. Z nákladových položek, ve vztahu k celkovým výnosům, klesl ve všech agregacích podíl nákladových úroků (v průmyslu o 0,3 proc. bodu na 1,2 %). Ve všech agregacích vzrostl podíl odpisů, v průmyslu o 0,2 proc. bodu na 5,3 % a podíl osobních nákladů (o 0,4 proc. bodu) na 10,8 %. Podíl výkonové spotřeby v průmyslu mírně klesl (o 0,1 proc, bodu) na 61,3 %, v energetice (o 1,1 proc. bodu) na 60,8 % ve zpracovatelském průmyslu (o 0,7 proc. bodu) na 62,7 %. Ve struktuře účetní přidané hodnoty v průmyslu více jak polovinu tvořily osobní náklady, přičemž jejich podíl meziročně vzrostl o více jak 3 proc. body na cca 51 % (v těžbě surovin a ve zpracovatelském průmyslu o více jak 4 proc.body na téměř 60 %, resp. na 55 %). Druhý největší podíl připadl na EBIT (29 % ve srovnatelném období 27 %) a na odpisy (25 % proti 23 %). EBIT (hospodářský výsledek před zdaněním včetně nákladových úroků) vzrostl meziročně o 4,8 %, 6 Úplatné zdroje = vlastní kapitál + bankovní úvěry + emitované dluhopisy. 7 V roce 2002 jsou ostatní aktiva vykazována v resortním výkazu Res (MPO) P 3 04, v předchozích obdobích byla stanovena dopočtem (celková aktiva stálá aktiva oběžná aktiva). 10
vlivem růstu ve zpracovatelském průmyslu (o 8,7 %), zatímco v těžbě surovin a v energetice klesl (o 13,9 %, resp. o 3,7 %). Ve struktuře jeho dělení nejvíce vzrostl podíl pro podniky (čistý zisk), ze 46,3 % na 50,5 %, při růstu tohoto podílu ve zpracovatelském průmyslu a v energetice. Podíl pro stát (daň z příjmu) vzrostl meziročně o 1,2 % na 30 % (v absolutním vyjádření předběžně propočtená zálohová daň z příjmu o 9,1 %). Podíl pro věřitele (nákladové úroky) klesl o 5,4 proc. bodu na 19,6 %, nejvíce ve zpracovatelském průmyslu (o 6,5 proc. bodu na 21 %). Úrovně všech tří likvidit se v průmyslu meziročně lepšily, když krátkodobá pasiva (krátkodobé závazky a krátkodobé bankovní úvěry) klesly o 5,1 %, zatímco oběžná aktiva mírně vzrostla (více v energetice, v těžbě surovin klesla). Peněžní likvidita dosáhla 0,17 (růst o 0,01 bodu), pohotová a celková likvidita se shodně zlepšily o 0,07 bodu na 0,81, resp. na 1,19. Vyšší úrovně likvidit dosáhly všechny průmyslové agregace, s výjimkou peněžní likvidity u zpracovatelského průmyslu, která zůstala na 0,13. Podle institucionálních sektorů 8 systému národních účtů pokračovaly tendence z předcházejících období, kdy ve všech sektorech (veřejné podniky, soukromé podniky národní a soukromé podniky pod zahraniční kontrolou) došlo ke zlepšení rentability vlastního kapitálu, k růstu podílu vlastního kapitálu v pasivech, k poklesu podílu cizích zdrojů a zlepšily se likvidity. Na druhé straně ve veřejných podnicích a v soukromých podnicích národních klesly meziročně celkové výnosy, výkony, přidaná hodnota a celkové náklady. V sektoru pod zahraniční kontrolou se meziroční růst výše uvedených ukazatelů zpomalil. Srovnání rentabilit a celkové likvidity dokumentuje tabulka č. 1. Tabulka č. 1. Rentability a likvidita v roce 2002 podle institucionálních sektorů Rentabilita aktiv Rentabilita vlastn. kapitálu Likvidita (ROA) (ROE) ROA mezir. zm. ROE mezir. zm. celková mezir. zm. v % v bodech v % v bodech v bodech Průmysl 6,82 0,30 6,91 0,60 1,19 0,07 v tom: 11001 nefinanční podniky veřejné 5,76 0,27 4,84 0,08 1,70 0,37 11002 nefinanční podniky soukromé národní 5,08 0,05 4,39 0,17 1,05 0,03 11003 nefinanční podniky soukromé pod zahraniční kontrolou 9,36 0,57 11,53 1,26 1,28 0,04 14100 zaměstnavatelé 1 5,80 7,65 10,02 28,52 1,52 2,82 1 Podnikatelé, fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (se 100 a více zaměstnanci) Pramen: propočty MPO z údajů ČSÚ a MPO Srovnání rozkladu vlivů jednotlivých faktorů působících na úroveň rentability vlastního kapitálu ukazuje na výrazné rozdíly mezi jednotlivými institucionálními sektory. Soukromý sektor pod zahraniční kontrolou dosahuje nadprůměrné rentability vlastního kapitálu díky nízkému podílu osobních nákladů na výnosech a nízkému podílu vlastního kapitálu na aktivech a vysoké produkční síle (především vliv vysokého obratu aktiv). Zcela jiná situace je v soukromých podnicích národních, kde je rentabilita pod průměrem za průmysl především vlivem vysokého podílu osobních nákladů na výnosech a podprůměrnou úrovní podílu přidané hodnoty na výnosech. Sektor veřejných podniků také nedosáhl průměrné úrovně rentability vlastního kapitálu, při negativním vlivu vysokého podílu vlastního kapitálu v aktivech a nadprůměrném podílu odpisů na výnosech. Naopak na rentabilitu pozitivně působil nižší podíl osobních nákladů na výnosech, vyšší podíl čistého zisku k hospodářskému výsledku a podíl přidané hodnoty na výnosech (ve srovnání s průměry za průmysl). Rozklad jednotlivých faktorů je uveden ve schematické části přílohy (viz schéma č. 6 až 8). 8 Organizace mají v obou srovnávaných obdobích přiřazen stejný institucionální sektor dle aktuálního Registru ekonomických subjektů (RES dle stavu k 31. 12. 2002). 11
Podniky v sektoru pod zahraniční kontrolou 9 výrazně zpomalily meziroční růst celkových výnosů, výkonů, přidané hodnoty, celkových nákladů a výkonové spotřeby. V nákladových položkách nejvíce rostly osobní náklady (6,9 %) následované odpisy (4 %). Výkonová spotřeba vzrostla jen o 2,9 %, když v minulých obdobích její růst dominoval. Oslabení zahraniční poptávky se promítlo do zpomalení růstu přímého exportu. Celková aktiva rostla pouze v sektoru pod zahraniční kontrolou (o 4,4 %), v nich nejvíce oběžná aktiva (vliv pohledávek a krátkodobého finančního majetku). Tento sektor zpomalil růst dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku ( ze 4,9 % na 1,9 %), více pak rostl dlouhodobý finanční majetek (o 15,5 %). Podniky v sektoru pod zahraniční kontrolou vykázaly nejvyšší růst vlastního kapitálu (o 8,6 % proti 1,6 % v soukromých podnicích národních a 3,1 % ve veřejných podnicích). Cizí zdroje rostly pouze v tomto sektoru (o 1,8 %), nejvíce rezervy a dlouhodobé závazky, přičemž bankovní úvěry a emitované dluhopisy klesly. Podniky v sektoru pod zahraniční kontrolou stále zvyšují svůj podíl na výsledcích větších průmyslových organizací, např. na výkonech meziročně ze 45 % na 47 % a na přidané hodnotě ze 43 % na 46 %. Jejich produkční síla přesahuje úroveň soukromých podniků národních o více jak 80 % a rentabilita vlastního kapitálu je více jak dvojnásobná, obdobně jako produktivita práce z přidané hodnoty. Tyto výsledky dosahuje sektor pod zahraniční kontrolou při: nižším podílu vlastního kapitálu (34 %), zatímco soukromý domácí sektor se podílel 43 % na vlastním kapitálu průmyslu, nižším podílu na celkových aktivech průmyslu (34 %), soukromé podniky národní se podílely 44 %, výrazně nižším podílu osobních nákladů (39 %), soukromé podniky národní se podílely 54 %, nejvyšším podílu odpisů (46 %), který byl shodný s podílem na celkových výnosech, zatímco soukromé podniky národní se podílely 38% na odpisech a 46 % na výnosech, nejvyšším podílu přidané hodnoty na aktivech (29 %) proti 24 % u soukromých podniků národních a 12 % u veřejných podniků. V souboru podniků pod zahraniční kontrolou ve finanční analýze klesá v roce 2002 zaměstnanost. Sektor soukromých podniků národních meziročně mírně zlepšil rentabilitu vlastního kapitálu, ale pokračoval pokles jeho celkových výnosů, výkonů, přidané hodnoty, a všech nákladových položek kromě osobních nákladů, které vzrostly. V tomto sektoru klesla i celková aktiva, a to jak stálá (především dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek), tak i oběžná. Tento sektor stále zaostává v produktivitě práce z přidané hodnoty, jejíž úroveň dosáhla zhruba poloviční úrovně (56 %) sektoru pod zahraniční kontrolou. Od roku 2000 prakticky úroveň produktivity práce z přidané hodnoty stagnuje, přesahuje hodnotu 400 tis. Kč/zam (404 tis. Kč, 405 tis. Kč, 401 tis. Kč) a zhoršuje se i relace ve vztahu k úrovni dosažené v sektoru pod zahraniční kontrolou, ze 60 % v roce 2000, na 60 % v roce 2001 a 56 % v roce 2002). Současně klesá jeho podíl na výnosech, výkonech, přidané hodnotě, ve prospěch podniků v sektoru pod zahraniční kontrolou. Obdobně jako u soukromých podniků národních, snižuje se podíl na výsledcích průmyslu i ve veřejných podnicích. Zlepšení ukazatelů produkční síly a rentability vlastního kapitálu a likvidit bylo docíleno při meziročním poklesu celkových výnosů, výkonů, přidané hodnoty, celkových nákladů a celkových aktiv. Z nákladových položek rostly pouze odpisy. Úroveň produktivity práce z přidané hodnoty, vzhledem k charakteru k odvětví zastoupených v sektoru veřejných podniků (energetika, chemický průmysl), dosahuje nejvyšší úrovně (o čtvrtinu nad průměrem za sektor pod zahraniční kontrolou). Z pohledu na meziroční vývoj ukazatele EBIT podle institucionálních sektorů je patrné, že jeho nejvyšší růst byl v sektoru pod zahraniční kontrolou (o 11,2 %), ve veřejném sektoru (o 1,3 %), zatímco v soukromých podnicích národních klesl (o 2,7 %). Tvorba EBIT ukazuje na zhoršení pozice sektoru soukromých národních podniků. Struktura dělení EBIT vyplývá z grafu č. 1. Ve všech sektorech klesl podíl pro věřitele, nejvíce v soukromých podnicích národních (z 33 % na 26 %), největší podíl zůstal podnikům (čistý zisk) v sektoru pod zahraniční kontrolou 55 % (37,5 mld. Kč), ve veřejných podnicích 53 % (10,7 mld. Kč), v soukromých podnicích národních 42 % (18,2 mld. Kč). 9 V datovém souboru finanční analýzy nejsou zahrnuty v důvodu srovnatelnosti některé nové výrobní kapacity, především v elektrotechnickém průmyslu. 12
mil. Kč Graf č. 1 Vývoj EBIT v průmyslu a jeho dělení pro stát, věřitele a podnik (podle institucionálních sektorů) 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 sektor pod zahr. kontrolou 2002 soukrom. dom. sektor 2001 veřejný sektor 2001 2002 2001 2002 Řada1 stát (daň) Řada2 věřitel (nákl. úroky) Řada3 podnik (čistý zisk II. Výsledky finanční analýzy ve stavebnictví Výsledky stavebních organizací zahrnutých ve finanční analýze se meziročně zhoršily, klesly celkové výnosy, výkony, přidané hodnota, hospodářský výsledek před zdaněním, rentabilita aktiv a rentabilita vlastního kapitálu. Charakteristika vývoje vybraných finanční ukazatelů je následující: Produkční síla (ROA rentabilita aktiv) klesla meziročně o 1,2 proc. bodu na 6,8 %, výrazně se zhoršil obrat aktiv (o 25 proc. bodů) na 159,4%, zisková marže jen o 0,1 proc. bodu na 4,2 %. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) klesla ze 14 % na 11,8 %. Z rozkladu vlivu 10 základních faktorů na meziroční změnu rentability je patrná převaha negativního působení 5 faktorů v celkovém rozsahu 5,53 proc.bodu, nejvíce pak růst podílu osobních nákladů na výnosech (3,03 proc. bodu) a pokles výnosů (1,26 proc. bodu). Pozitivní působení zbývajících 5 faktorů bylo v rozsahu 3,41 proc. bodu, s převahou vlivu změny podílu přidané hodnoty na výnosech (1,82 proc. bodu), viz schematická část přílohy schéma č. 5. Celková aktiva vzrostla o 6 %, oběžná aktiva o 7,2 %, v nich nejvíce krátkodobý finanční majetek (o 19,3 %) a celkové pohledávky, (o 6,8 %), zásoby jen o 0,9 %. Ve struktuře aktiv mírně vzrostl podíl stálých aktiv o 0,2 proc. bodu na 21,8 % (vliv růstu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, zatímco dlouhodobý finanční majetek klesl), více rostl podíl oběžných aktiv (o 0,8 proc. bodu) na 66,4%. Ve struktuře pasiv vzrostl podíl vlastního kapitálu (o 0,5 proc. bodu) na 34,7 %, podíl cizích zdrojů klesl (o 0,8 proc. bodu) na 57,5 %. V cizích zdrojích nejvíce klesl podíl úvěrů (o 0,8 proc. bodu) na 5,7%, nepatrně i podíl krátkodobých závazků (o 0,1 proc. bodu) na 44,3 %. Meziročně vzrostl podíl rezerv, podíl dlouhodobých závazků zůstal na 3,5 %. 13
Meziročně se zlepšily úrovně všech tří likvidit, peněžní likvidita o 0,03 bodu na 0,26, pohotová likvidita z 0,95 na 1,02, celková likvidita o 0,05 bodu na 1,38. Ve stavebnictví rostla oběžná aktiva rychleji než krátkodobá pasiva. EBIT meziročně klesl o 10 %, nejvíce nákladové úroky (o 27,7 %), čistý zisk o 8,8%, a daň z příjmu o 6,2 %. Tyto změny se promítly do struktury dělení EBIT poklesem podílu pro věřitele (o 2 proc. body) na 8,3 %, mírným růstem podílu pro stát (o 1,2 proc. bodu) na 30,9 % a podílu pro podniky (čistý zisk) a 0,8 proc. bodu na 60,8 %. III. Ekonomická přidaná hodnota Propočet ekonomické přidané hodnoty 10 a zatřídění podniků podle její tvorby do čtyř kategorií 11 se stanovením podílů jednotlivých kategorií na celkových výnosech a zaměstnanosti v průmyslu ukazuje na polarizaci výsledků: vzrostl podíl: I. kategorie podniků (s tvorbou ekonomické přidané hodnoty) na celkových výnosech a zaměstnanosti ve všech agregacích průmyslu, II. kategorie podniků (s rentabilitou vlastního kapitálu větší než výnos bezrizikového aktiva 12, ale menší než alternativní náklad na kapitál) na výnosech a zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu, v těžbě surovin a v energetice klesl, IV. kategorie podniků (ztrátové podniky, podniky se záporným vlastním kapitálem) na celkových výnosech a zaměstnanosti ve všech agregacích průmyslu. klesl podíl: III. kategorie podniků (s rentabilitou vlastního kapitálu menší než výnos bezrizikového aktiva) na celkových výnosech a zaměstnanosti ve všech agregacích průmyslu. Pokud jde o jednotlivé kategorie, pak: 1. Skupina podniků v I. kategorii (s tvorbou ekonomické přidané hodnoty) se na celkových výnosech průmyslu podílela necelými 41 % (meziroční růst o 6 proc. bodů). Nejvyšší zastoupení měla energetika, když tato kategorie tvořila 53% jejich výnosů (meziroční růst o 14 proc. bodů). Ve zpracovatelském průmyslu se podniky I. kategorie na jeho výnosech podílely 39 %, při meziročním růstu o necelé 4 proc. body. V agregaci dobývání nerostných surovin byl podíl nejnižší (17 %), s meziročním růstem o více jak 13 proc. bodů. Na celkové zaměstnanosti průmyslu podíl I. kategorie vzrostl z 29 % (v roce 2001) na 31 %. V odvětvové struktuře zpracovatelského průmyslu došlo k dosti výrazným změnám ve srovnání s vývojem v této kategorii v průběhu roku 2002. Nejvyšší podíl na výnosech odvětví zaznamenal gumárenský a plastikářský průmysl (66 % toto odvětví si dlouhodobě udržuje poměrně vysoký stabilní podíl), následovaný výrobou zdravotnických a optických přístrojů (65 %). Výrazně se zlepšil dřevozpracující průmysl, když podíl I. kategorie na výnosech tohoto odvětví vzrostl ze 42 % na 61%. Přes polovinu výnosů odvětví tvořila skupina podniků v I. kategorie i v některých dalších odvětvích, a to: ve výrobě nábytku, bižuterie a ostatním zpracovatelském průmyslu (63 %), ve výrobě elektrických strojů a přístrojů (58 %) a ve sklářském, keramickém průmyslu a výrobě stavebních hmot (51 %). Velmi nízké podíly této skupiny podniků byly v oděvním a kožedělném průmyslu (12 %, resp.19 %) a v hutnictví (19 %). 10 Viz metodická část přílohy. 11 I. kategorie tvorba ekonomické přidané hodnoty ROE je větší než alternativní náklad na kapitál (r e ). II. kategorie ROE je větší než výnos bezrizikového aktiva (r f ), ale menší než alternativní náklad na kapitál (r e ). III. kategorie ROE je kladná, ale menší než výnos bezrizikového aktiva (r f ). IV. kategorie ztrátové organizace, nebo organizace se záporným vlastním kapitálem. 12 Výnos bezrizikového aktiva = průměrný roční výnos 10LP státních dluhopisů, 5,1 % v roce 2002 (v roce 2001 6,3 %) 14
Tabulka č. 2 Podíly 4 kategorií podniků podle EVA na celkových výnosech odvětví (v %, odvětví = 100) Podíly na celkových výnosech odvětví I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie Tvoří hodnotu (ROE > r e ) rozdíl ROE >r f (bezriz. sazba) rozdíl ROE > 0, ale <r f rozdíl Ztrátové, ROE<0 rozdíl OKEČ 2001 2002 02-01 2001 2002 02-01 2001 2002 02-01 2001 2002 02-01 CA Dobývání energet. surovin 3,5 17,1 13,6 x x 63,8 x 2,9 48,3 45,4 CB Dobývání ost. nerost. surovin 13,3 19,9 27,2 32,4 42,2 25,5-16,7 17,3 22,1 4,8 C Dobývání nerost. surovin 4,1 17,4 13,2 29,6 18,9 62,4 17,4-45,0 3,8 46,3 42,5 DA Prům. potravin. a tabákový 38,5 46,4 7,8 19,6 14,5-5,1 27,5 17,5-10,0 14,4 21,6 7,2 17 Textilní průmysl 25,1 24,8-0,3 19,1 20,5 1,4 33,0 31,9-1,0 22,9 22,8-0,1 18 Oděv. prům., zprac. kožeš. 7,6 10,7 3,1 2,4 3,3 1,0 15,5 22,5 7,0 74,5 63,5-11,0 DB Textilní a oděvní prům. 22,0 22,3 0,3 16,1 17,4 1,3 29,9 30,3 0,4 32,0 30,0-2,0 DC Kožedělný průmysl 18,7 19,4 0,7 14,8 16,9 2,0 6,5 5,4 60,0 58,4-1,7 DD Dřevozpracující průmysl 42,0 60,6 18,6 12,0 8,5-3,5 28,6 10,1-18,5 17,4 20,8 3,4 21 Výroba vlákniny, papíru 60,3 35,4-24,9 5,6 45,3 39,7 27,7 9,2-18,4 6,5 10,1 3,6 22 Vydavatelství a tisk 34,6 27,3-7,3 17,0 15,2-1,8 15,4 40,2 24,8 33,0 17,3-15,7 DE Papír. a polygraf. průmysl 50,9 32,2-18,8 9,7 33,4 23,7 23,2 21,5-1,8 16,1 12,9-3,2 DF Koksování, zpracování ropy 0,0 0,0 x x x x x x DG Chem. a farmaceut.prům. 28,5 28,4 0,0 16,4 9,3-7,1 43,8 27,9-15,9 11,3 34,4 23,1 DH Gumáren.a plastikář.prům. 56,9 66,0 9,1 11,3 14,7 3,4 26,3 6,9-19,3 5,5 12,3 6,8 DI Prům. skla, keram., porcel., st. hm. 53,7 50,6-3,0 7,6 7,2-0,4 29,8 26,5-3,3 8,9 15,7 6,7 27 Výroba kovů, hutní zpracování 9,6 18,5 8,9 5,3 35,0 29,7 33,8 29,3-4,5 51,3 17,1-34,2 28 Výr. kov. konstrukcí apod. 41,9 36,5-5,4 14,8 17,6 2,8 20,2 18,5-1,7 23,1 27,4 4,3 DJ Výr. kovů a kovoděl. výr. 20,3 24,6 4,3 8,4 29,1 20,7 29,3 25,7-3,7 42,0 20,6-21,4 DK Výroba strojů a zařízení 33,2 33,0-0,2 14,7 9,2-5,5 31,4 31,4 0,0 20,7 26,5 5,8 30 Výr. kanc. strojů a počítačů x x x x x x x x 31 Výr. el. strojů a přístrojů. 66,9 57,7-9,2 10,1 18,7 8,5 12,7 6,9-5,8 10,3 16,8 6,4 32 Výr. radio., tel. přístrojů 37,4 45,5 8,1 3,3 26,7 23,4 33,1 11,7-21,4 26,1 16,0-10,1 33 Výr. zdrav. a opt. přístrojů 69,9 64,9-5,0 9,7 2,9-6,9 6,2 17,1 11,0 14,2 15,1 0,9 DL Elektrické a optické přístroje 54,3 57,4 3,1 9,9 13,6 3,7 16,6 7,0-9,7 19,2 22,0 2,8 34 Výr. dvoust. motor. vozidel 29,1 35,0 5,9 57,2 54,8-2,5 7,1 5,3-1,8 6,6 4,9-1,6 35 Výr. ost. dopravních zaříz. 25,9 26,2 0,3 1,3 7,2 5,8 15,8 9,9-6,0 57,0 56,8-0,2 DM Výroba dopravních prostředků 28,7 34,1 5,4 51,2 50,0-1,2 8,1 5,8-2,3 12,0 10,1-1,9 36 Výr. nábytku; ost. prům. 58,2 62,7 4,5 3,0 4,2 1,2 19,7 18,1-1,6 19,0 15,0-4,1 37 Zprac. druhotných surov. x x x x x x x x DN Zprac.prům.jinde neuved. 55,3 59,2 3,9 2,7 6,0 3,3 22,6 20,6-2,0 19,3 14,1-5,2 D Zpracovatelský průmysl 35,7 39,4 3,8 20,2 22,4 2,2 23,2 16,7-6,5 21,0 21,5 0,5 40 Výr. a rozvod el., plynu 39,4 54,6 15,2 21,5 13,4-8,1 38,4 31,2 0,7 0,9 0,2 41 Úprava a rozvod vody 31,7 39,1 7,4 10,6 15,9 5,3 57,2 40,3-16,9 x 4,6 E Elektřina,plyn,voda 38,8 53,3 14,5 20,7 13,6-7,1 39,9 31,9-7,9 0,7 1,2 0,5 Průmysl celkem 34,6 40,6 6,0 20,7 21,0 0,3 27,4 18,9-8,5 17,3 19,5 2,2 F Stavebnictví 59,6 57,9-1,7 18,5 22,8 4,3 15,4 11,7-3,7 6,5 7,6 1,1 15 x individuální údaj Pramen: Propočty MPO z údajů ČSÚ a MPO
Meziroční vývoj podílů na celkových výnosech za hodnocená období v odvětvové struktuře je uveden v tabulce č. 2. 2. Podíl skupiny podniků II. kategorie (s rentabilitou vlastního kapitálu větší než výnos bezrizikového aktiva) na celkových výnosech průmyslu meziročně mírně vzrostl (0,3 proc. bodu) na 21 %, když vzrostl pouze ve zpracovatelském průmyslu (o více jak 2 proc. body) na 22 %. Podíl této kategorie na celkové zaměstnanosti průmyslu dosáhl 17 % (meziroční růst o 2 proc. body). Podniky zahrnuté v I. a II. kategorii se na celkových výnosech průmyslu podílely 62 % (proti 55 % ve srovnatelném období) a na zaměstnanosti téměř polovinou (48 % proti 43 %). 3. V průběhu roku 2002 stále klesal podíl na výnosech průmyslu skupiny podniků ve III. kategorii (s rentabilitou vlastního kapitálu menší než výnos bezrizikového aktiva), meziročně z 27% na 19 %. K výrazné meziroční změně došlo v agregaci dobývání nerosných surovin, kde tento podíl klesl o 45 proc. bodů na 17%. Na celkové zaměstnanosti průmyslu se tato kategorie podílela 24 %, ve srovnatelném období 33 %. 4. Riziková skupina podniků IV. kategorie (ztrátové podniky, podniky se záporným vlastním kapitálem) zvýšila svůj podíl na celkových výnosech průmyslu o více jak 2 proc. body na 20 %. Výsledky se především zhoršily v dobývání nerostných surovin, kde podíl této kategorie dosáhl 46 % výnosů (meziroční růst o 43 proc. bodů). Ve zpracovatelském průmyslu k podstatnému zhoršení nedošlo, podíl této kategorie na výnosech zpracovatelského průmyslu dosáhl 21,5 % (ve srovnatelném období 21 %). V některých odvětvích zpracovatelského průmyslu má tato kategorie výrazné zastoupení, když výnosy podniků zařazených do této skupiny tvořily více jak polovinu výnosů v těchto odvětvích: oděvní průmysl (64 %, zaměstnanost 70 %), kožedělný průmysl (58 %, zaměstnanost 63 %) a výroba ostatních dopravních zařízení (57 %, zaměstnanost 48 %). Nejnižší podíl této kategorie na celkových výnosech byl v odvětví výroby motorových vozidel (5 %). Více meziročně vzrostl podíl IV. kategorie na zaměstnanosti průmyslu (o cca 5 proc. bodů) na 28 %. Vybrané ukazatele finanční analýzy jednotlivých kategorií v průmyslu ukazují na výrazné rozdíly jejich úrovně. Největší rozdíly byly u těchto ukazatelů: produkční síla ROA ve skupině podniků dosáhla v I. kategorii 15,1 %, proti 6,5 % ve II. a 3,9 % ve III. kategorii, rentabilita vlastního kapitálu ROE byla v I. kategorii 20 %, ve srovnání se 7,2 % a 3 % ve II. a III. kategorii, produktivita z účetní přidané hodnoty dosáhla v I. kategorii 746 tis. Kč na zaměstnance, proti 597 tis. Kč/ zam.ve II. a 513 tis. Kč/zam. ve III. kategorii, podíl osobních nákladů na přidané hodnotě v I. kategorii činil 39,5 % ve srovnání se 47 % ve II. a 51,3 % ve III. kategorii. Výsledky ve II. a III.kategorii se většinou pohybují kolem průměru za průmysl. Skupina podniků ve IV. kategorii je charakteristická velmi vysokým podílem osobních nákladů na přidané hodnotě (87%) a podprůměrnou produktivitou práce z účetní přidané hodnoty (180 tis. Kč/zam.). Z hlediska institucionálních sektorů ukazují výsledky podílů jednotlivých kategorií na výnosech a zaměstnanosti shodné tendence v jednotlivých sektorech průmyslu, když: vzrostl podíl skupiny podniků v I. kategorie (s tvorbou ekonomické přidané hodnoty), vzrostl podíl skupiny podniků IV. kategorie (ztrátové podniky, podniky se záporným vlastním kapitálem), klesl podíl skupiny podniků III. kategorie (s rentabilitou vlastního kapitálu menší než výnos bezrizikového aktiva). Vývoj podílů čtyř kategorií podniků na výnosech a zaměstnanosti podle jednotlivých institucionálních sektorů v průmyslu a stavebnictví v meziročním srovnání vyplývá z tabulky č. 3. Soukromé podniky pod zahraniční kontrolou si udržely vysoký podíl podniků v I. kategorii (s tvorbou ekonomické přidané hodnoty), a to jak na výnosech (54 %), tak i na zaměstnanosti (46 %) tohoto sektoru. Více jak tři čtvrtiny (78 %) celkových výnosů tohoto sektoru tvořily podniky zahrnuté v I. a II. kategorii, podíl na zaměstnanosti činil 65 %. Podíl problémové IV. kategorie na výnosech meziročně vzrostl o necelé 2 proc. body 14 %, na zaměstnanosti o více jak 2 proc. body na 22 %. 16
Tabulka č. 3 Ekonomická přidaná hodnota podle institucionálních sektorů Podíly na celkových výnosech jednotlivého sektoru v % Podíl sektoru na I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie Sektory národních účtů celkových výnosech v % Tvoří hodnotu (ROE > r e ) ROE > r f (bezrizik. sazba) ROE > 0, ale < r f Ztrátové, ROE < 0 2001 2002 2001 2002 2001 2002 2001 2002 2001 2002 11001 nefinanční podniky veřejné 9,3 8,6 9,3 19,7 20,0 10,7 60,8 54,9 9,9 14,7 11002 nefinanční podniky soukromé národní 46,8 45,5 26,8 31,6 15,9 19,0 34,1 23,6 23,2 25,9 11003 nefinanční podniky soukromé pod zahr. kontrolou 43,8 45,8 48,3 53,5 26,0 24,9 13,3 7,6 12,4 14,0 14100 zaměstnavatelé ) 0,1 0,1 35,2 67,9 x x x x 57,8 17,3 průmysl 100,0 100,0 34,6 40,6 20,7 21,0 27,4 18,9 17,3 19,5 11001 nefinanční podniky veřejné 3,1 3,5 x 84,4 0,0 x 60,7 0,0 0,0 0,0 11002 nefinanční podniky soukromé národní 71,3 78,8 51,6 51,8 22,8 25,1 17,6 13,9 8,0 9,3 11003 nefinanční podniky soukromé pod zahr. kontrolou 25,4 17,5 84,6 79,7 8,9 14,4 x x 3,0 x 14100 zaměstnavatelé* ) x x x x x x x x x x stavebnictví 100,0 100,0 59,6 57,9 18,5 22,8 15,4 11,7 6,5 7,6 Podíly na počtu zaměstnanců jednotlivého sektoru v % Podíl sektoru na I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie Sektory národních účtů počtu zaměstnanců v % Tvoří hodnotu (ROE > r e ) ROE > r f (bezrizik. sazba) ROE > 0, ale < r f Ztrátové, ROE < 0 2001 20Q 02 2001 2002 2001 2002 2001 2002 2001 20 02 11001 nefinanční podniky veřejné 6,3 5,8 12,1 18,4 11,9 10,5 52,8 49,9 23,1 21,2 11002 nefinanční podniky soukromé národní 59,9 59,3 22,6 24,3 12,6 15,3 38,7 27,9 26,0 32,5 11003 nefinanční podniky soukromé pod zahr. kontrolou 33,6 34,7 41,9 45,8 18,7 19,5 20,0 13,1 19,4 21,6 14100 zaměstnavatelé ) 0,2 0,2 38,7 35,5 x x x x 40,7 37,2 průmysl 100,0 100,0 28,5 31,5 14,6 16,5 33,2 24,0 23,6 28,1 11001 nefinanční podniky veřejné 4,4 4,5 x 82,7 0,0 x 80,0 0,0 0,0 0,0 11002 nefinanční podniky soukromé národní 79,4 82,8 48,4 49,9 22,0 18,1 17,7 15,7 12,0 16,4 11003 nefinanční podniky soukromé pod zahr. kontrolou 15,8 12,3 72,4 68,8 x x x x 5,4 x 14100 zaměstnavatelé* ) x x x x x x x x x x stavebnictví 100,0 100,0 50,9 53,7 19,8 18,1 18,9 13,9 10,4 14,4 17 *) Podnikatelé, fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (se 100 a více zam.) x - individuální údaj Pramen: propočty MPO z údajů MPO a ČSÚ
Soukromé podniky národní mají nejvyšší podíl skupiny podniků IV. kategorie, a to jak na celkových výnosech tohoto sektoru (26 %), tak na zaměstnanosti (33 %) s meziročním růstem podílu o 2,7 a 6,5 proc. bodu. Na celkových výnosech a zaměstnanosti veřejných podniků se nejvíce podílela III. kategorie, a to 55 %, resp. 50 % při meziročním poklesu obou podílů. Podíl skupiny podniků IV. kategorie na výnosech tohoto sektoru vzrostl meziročně o 5 proc. bodů na 15 %, podíl na zaměstnanosti naopak klesl o cca 2 proc. body na 21%. Ve stavebnictví měla nejvyšší podíl na celkových výnosech skupina podniků I. kategorie (58 %), když tento podíl meziročně klesl o cca 2 proc. body), následovaná II. kategorií s podílem 23 % (meziroční růst o více jak 4 proc. body). Podniky zahrnuté v I. a II. kategorii tvořily téměř 81 % výnosů stavebnictví s 72 % podílem na zaměstnanosti. Podíl III. kategorie na výnosech stavebnictví klesl z 15 % na 12 %, podíl IV. kategorie mírně vzrostl (o cca 1 proc. bod) na 8 %. Ve stavebnictví, kde je rozhodující sektor soukromých podniků národních dosáhl v souhrnu podíl I. a II. kategorie 77 % výnosů a 68 % zaměstnanosti tohoto sektoru. Na celkových výnosech a zaměstnanosti sektoru soukromých podniků pod zahraniční kontrolou se s převahou podílela I. kategorie (80 %, resp. 69 %). 18
PŘÍLOHY I. Metodika II. Tabulky III. Schemata IV. Grafy
I. METODICKÁ ČÁST MPO ČR používá ve finanční analýze podnikové sféry v průmyslu a stavebnictví model INFA (zpracovaný Inkou a Ivanem Neumaierovými), který umožňuje rozklad výnosnosti vlastního kapitálu, základních faktorů, které rentabilitu ovlivňují a jejich vzájemné vazby. Současně tento model umožňuje kvantifikovat a analyzovat ekonomickou přidanou hodnotu. 1. Rentabilita vlastního kapitálu Výnosnost vlastního kapitálu vyjadřuje zhodnocení jeho účetní hodnoty a její minimální hodnota je dána alternativním výnosem stejně rizikové investice. Na ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE) působí dvě hlavní skupiny ukazatelů, a to skupina charakterizující tvorbu produkční síly (hrubá rentabilita aktiv) vyjadřující schopnost aktiv tj. stálých aktiv (dlouhodobý majetek, dlouhodobý finanční majetek) a oběžných aktiv podniku vytvořit zisk před zdaněním a placením úroků, tj. EBIT, a skupina charakterizující jeho dělení. Současně je důležité, za jaké finanční stability je rentabilita vlastního kapitálu dosahována. Následující schéma zobrazuje vliv jednotlivých ukazatelů na změnu rentability vlastního kapitálu. Vliv faktorů na ROE (rentabilita vlastního kapitálu) ROE ROA produkční síla CZ/ZISK vliv zdanění VK/A finanční páka U/(BU + OBL) cena úplatných cizích zdrojů (BU + O)/(CZ + o.p) podíl úplatných cizích zdrojů EBIT/V marže V/A obrat Aktiva Výnosy Tržby za zboží Tržby za výrobky Změn. stavu +aktiv Ostatní výnosy Dlouh. majetek Dlouh. fin. maj. + ost. A Zásoby Pohledávky Finanční majetek PH/V Mzdy/V Soc. N/V Odpisy/V Ostatní/V Poznámka: Žlutě zvýrazněné ukazatele představují základní faktory působící na ROE, které se dále nerozkládají. Z výše uvedeného schématu vyplývá, že přímo ovlivňují změnu rentability faktory (ukazatele) na první úrovni pyramidového rozkladu: 21
produkční síla (ROA) vliv zdanění vliv finanční páky cena úplatných cizích zdrojů vliv podílu úplatných zdrojů Z hlediska zjištění elementárních vlivů na změnu ukazatele rentability vlastního kapitálu jsou důležité základní faktory, které nejsou v pyramidovém rozkladu vlivu na ROE již dále rozkládány. Mohou působit na ROE jednak přímo (např. vliv podílu úplatných cizích zdrojů na celkových cizích zdrojích) a jednak zprostředkovaně, přes další faktory (např. podíl přidané hodnoty na výnosech působí přes ukazatel EBIT/výnosy a ten přes produkční sílu ROA na rentabilitu). Základní faktory jsou: vliv finanční páky, zdanění, podíl úplatných cizích zdrojů na celkových cizích zdrojích, cena úplatných cizích zdrojů, podíl přidané hodnoty na výnosech, podíl mezd na výnosech, podíl odpisů na výnosech, podíl ostatních nespecifikovaných položek na výnosech, index výnosů a index aktiv. Finanční stabilita je posuzována z úrovně dosahovaných 3 stupňů likvidit a vývojem podílu závazků po lhůtě splatnosti k výnosům. První stupeň likvidity (peněžní likvidita podíl nejlikvidnějšího, finančního majetku ke krátkodobým cizím zdrojům) by obecně měla být vyšší než 0,2. V případě, že je peněžní likvidita větší než 1, ukazuje, že organizace je schopna okamžitě splatit veškeré krátkodobé závazky. Zároveň vysoká hodnota tohoto ukazatele může vypovídat o špatně využitém kapitálu, kdy podnik drží vysoký stav peněz. Tento ukazatel je však nutné posuzovat podle charakteru odvětví a konkrétní situace v podniku, (např. podnik připravuje vysoké investice). Druhý stupeň likvidity (finanční majetek + pohledávky ke krátkodobým cizím zdrojům) by podle minimální doporučené hodnoty měl být v úrovni 1, tj. o 0,8 více než peněžní likvidita. Třetí stupeň likvidity, neboli celková likvidita (oběžná aktiva ke krátkodobým cizím zdrojům) by měl být v úrovni 2, přičemž minimální hodnota pro tento stupeň je 1. Při hodnotě menší než 1 by již krátkodobými zdroji byla financována stálá aktiva. Kriteriální hodnoty pro všechny stupně likvidity je třeba považovat za orientační, mohou být zcela specifické podle náročnosti odvětví na výši zásob, pohledávek a celkových oběžných aktiv. 2. Ekonomická přidaná hodnota Rostoucí tlak na konkurenceschopnost podniků v prostředí globalizace ekonomiky vede ekonomy ke snaze reálněji vyjádřit a vyhodnotit ekonomický přínos a úspěšnost podnikatelských aktivit. V ekonomice USA (kde vznikla teorie řízení hodnoty), která je na světové špičce a kde konkurence má nejtvrdší rysy, se pro hodnocení úspěšnosti podniků od roku 1993 začalo užívat a stále se rozšiřuje posuzování úspěšnosti podniku podle tvorby hodnoty. Nejde jen o to, aby podnik vytvořil určitý objem zisku, ale aby platilo, že výnosnost investovaného kapitálu vlastníky je větší než alternativní náklad na kapitál. Nová koncepce řízení hodnoty staví do centra cílů podniku vlastníka a jeho očekávání maximálního zhodnocení investice. Jedním z používaných ukazatelů je ekonomická přidaná hodnota EVA x) (Economic Value Added), která není totožná s účetní přidanou hodnotou a je definována takto: EVA = (ROE r e ) vlastní kapitál Pokud je EVA větší než nula, podnik tvoří hodnotu pro majitele, když r e je alternativní náklad vlastního kapitálu, který můžeme vyjádřit jako funkci: x) Na zkratku EVA má registrovanou ochrannou známku firma Stern Stewart & Co. 22