1. Evaluace projektu Cílem evaluace projektu bylo analyzovat a zhodnotit dopad projektu na účastníky žáky a vyučující. Dopad projektu byl zjišťován pomocí dotazníkového šetření. Dotazníky umožňovaly porovnat pocity a vnímání studentů před zahájením projektu a po jeho skončení. Učitelé pak měli možnost zhodnotit projektové aktivity vlastními slovy. Vytištěné dotazníky před zahájením projektu vyplnilo celkem 291 studentů (Polsko 83, Slovensko 104, ČR 104). Po skončení projektu se do hodnocení zapojilo 314 studentů (Polsko 83, Slovensko 104, ČR 127) a 27 vyučujících (Polsko 9, Slovensko 10, ČR 8). Všechny dotazníky obsahovaly otevřené i uzavřené otázky zjišťující charakteristiky studentů a vyučujících a jejich vztah k jednotlivým prvkům projektu. STUDENTI VYUČUJÍCÍ PŘEDTÍM POTÉ POTÉ POLSKO 83 83 9 SLOVENSKO 104 104 10 ČR 104 127 8 2. Metody výzkumu Hodnocení vyučujících a studentů byla zjišťována pomocí dotazníkového šetření. Byla provedena tři šetření dvě mezi studenty a jedno mezi vyučujícími. V prvním šetření byly zjišťovány informace před zahájením projektu. Otázky se zaměřovaly na zájem studentů o problematiku změn klimatu a energeticky úsporných řešení, úroveň znalostí o nich, způsoby využití těchto znalostí v běžném životě a ochotu ke spolupráci na projektu. Ve druhém vlně
vyplňovali studenti dotazníky po skončení projektu. Součástí byla stejná sada otázek jako v první vlně. Změny v environmentálním povědomí studentů bylo možné snadno zjistit porovnáním jejich odpovědí předtím a poté. Oba dotazníky obsahovaly různé typy otázek od uzavřených (s nabídkou možných odpovědí) až po otevřené (s možností odpovědět vlastními slovy). Pro usnadnění komparace byly nejvíce zastoupeny otázky uzavřené. Na konci projektu pak bylo provedeno šetření mezi učiteli, které zjišťovalo především jejich pocity ve vztahu k projektu. Vyučující hodnotili jeho přínosy pro zapojené studenty, pro školu a pro ně samy. Dále měli uvést, do jaké míry přenesou zkušenosti z projektu do jiných předmětů, a obecně zhodnotit pedagogické metody, kterými se projekt řídil. V dotazníku pro vyučující převažovaly otevřené otázky, aby bylo získáno více konkrétních připomínek a poznatků. 3. Výsledky šetření 3.1. Dotazník před zahájením projektu studenti První dotazník pro studenty sestával z 11 otázek. První tři otázky zjišťovaly základní údaje o studentovi název školy, ročník a věk. Většina studentů projekt řešila ve druhém ročníku, což byla průměrná hodnota u všech tří zemí. Průměrný věk studentů ze všech zemí činil 17 let. Čtvrtá otázka zjišťovala zájem o problematiku klimatických změn. Studenti měli možnost odpovědět ano, ne, nebo trochu. Nejčastější odpovědí u studentů z Polska a Slovenska bylo ano a u českých studentů trochu. Dále měli studenti zhodnotit své znalosti o využívání a úsporách energie a obnovitelných zdrojích v běžném životě. K dispozici měli tři možnosti odpovědi: mám dostatečné znalosti, nemám žádné znalosti a mám částečné znalosti. Studenti z Polska a Slovenska nejčastěji odpovídali, že mají dostatečné znalosti, zatímco studenti z ČR obvykle udávali částečnou znalost problematiky. Šestá otázka se týkala snahy uspořit energii a vodu a třídění odpadu v každodenním životě. Na výběr byly možnosti pokud ano, popište prosím jak, a ne. Studenti z ČR a SR často potvrzovali, že úsporná
řešení používají, zatímco většina polských studentů odpověděla záporně. Mezi studenty nejčastěji uváděnými příklady aplikace úsporných řešení patří třídění odpadu, úspora vody zkrácením doby sprchování a instalace úsporných žárovek. Dále se studenti zmínili o zhasínání nepotřebných svítidel a odpojování nepoužívaných elektrických spotřebičů od sítě. V sedmé otázce byli studenti požádáni, aby na škále zhodnotili, zda souhlasí s určitými tvrzeními. Škála sahala od možnosti nesouhlasím přes spíše nesouhlasím a spíše souhlasím až po souhlasím. S prvním výrokem úspory energií způsobují menší změny klimatu studenti ze Slovenska a Polska nejčastěji souhlasili a čeští studenti spíše souhlasili. Na další výrok, že energie z obnovitelných zdrojů je pro ŽP lepší, než spalování fosilních paliv, odpovídali studenti ze všech zemí převážně souhlasím. Třetí výrok zněl: Když používám obnovitelné zdroje, nemusím tolik šetřit energií. Zde slovenští a polští studenti preferovali možnost spíše souhlasím a čeští většinou souhlasili. S dalším výrokem myslím, že je důležité učit se o energii slovenští a polští studenti spíše souhlasili a čeští obvykle volili možnost souhlasím. Konečně s výrokem, že doma se někdy bavíme o obnovitelných zdrojích, studenti ze všech škol nejčastěji nesouhlasili. V osmé otázce byla zjišťována ochota studentů věnovat se určitým činnostem. Na výběr byly možnosti dělám to vždy, snažím se to dělat a nikdy to nedělám a bylo uvedeno pět různých činností. Za prvé, na otázku, zda vypínají počítač, když jej nepoužívají, odpovídali čeští studenti nejčastěji, že se to snaží dělat, zatímco studenti ze Slovenska a Polska obvykle uváděli, že tak činí vždy. Druhá činnost byla: Když je telefon nabitý, vyndám nabíječku ze zásuvky. Zde studenti ze Slovenska a ČR odpovídali vždy a polští snažím se to dělat. Za třetí, na dotaz, zda doma používají úsporné žárovky, odpovídali polští a slovenští studenti nejčastěji vždy a čeští snažím se to dělat. U výroku nenechávám spotřebiče ve standby režimu zaškrtli studenti z ČR a Polska obvykle snažím se a Slováci nikdy. Na
dotaz, zda třídí odpad, odpovídali Slováci, že se snaží a Češi a Poláci preferovali možnost vždy. V devátém bodě byli studenti požádáni, aby uvedli příklad obnovitelných zdrojů energie ve vašem okolí (domov, škola, město). Nejčastěji se ve všech zemích objevovaly příklady využití solárních panelů. Dále studenti zmiňovali využití větrné nebo vodní energie. Desátá otázka se zabývala ochotou studentů k práci ve skupině a plnění společných úkolů. Z možných odpovědí ano, ne a nevím vybrala většina studentů ve všech zemí možnost ano. V poslední otázce byli studenti dotazováni, zda by chtěli během projektu spolupracovat s klientem. Ze stejné sady možností volili Poláci a Slováci většinou ano a Češi nevím. 4 Nejčastější odpovědi studentů na uzavřené otázky podle zemí 3 Odpověď 2 1 0 4 5 6 7a 7b 7c 7d 7e 8a 8b 8c 8d 8e 10 11 Otázka ČR Czechy Slovensko Słowacja Polska Polsko 3.2. Dotazník po skončení projektu studenti Dotazník vyplňovaný studenty po skončení projektu sestával z 11 otázek, hodnotících dopad projektu na ně. První tři otázky zjišťovaly základní údaje o studentovi název školy, ročník a věk. Čtvrtá otázka se zabývala tím, do jaké míry se v důsledku účasti v projektu změnil zájem studentů o oblast změn klimatu. Odpovědi na tuto otevřenou otázku lze rozdělit do dvou
skupin: ne a odpovědi připouštějící určitý vliv na rozšíření znalostí. Studenty z ČR zastupuje např. odpověď Mám více znalostí a z Polska Rozumím více věcem. Komentáře slovenských studentů byly rozmanitější: např. Naučil jsem se samostatné práci, Přečetl jsem si články o obnovitelných zdrojích, Chtěl bych v tomto oboru pracovat nebo Teď už vím jak obnovitelné zdroje používat. Poté měli studenti uvést, do jaké míry souhlasí s určitými tvrzeními, a to opět na škále od nesouhlasím přes spíše nesouhlasím a spíše souhlasím až po souhlasím. Tvrzení byla stejná jako v předchozím šetření. U prvního výroku vybírali studenti ze Slovenska a Polska často odpověď souhlasím a Češi především spíše souhlasím stejně jako před zahájením projektu. Další výrok zněl: Energie z obnovitelných zdrojů je pro ŽP lepší, než spalování fosilních paliv. Zde studenti ze všech zemí upřednostnili odpověď souhlasím. U třetího výroku ( Když používám obnovitelné zdroje, nemusím tolik šetřit energií ) uváděli Slováci nejčastěji spíše souhlasím, Češi spíše nesouhlasili a Poláci souhlasili. Další tvrzení bylo: Myslím, že je důležité učit se o energii. Studenti z Polska nejčastěji odpovídali spíše souhlasím, zatímco Češi a Slováci obvykle souhlasili. S posledním výrokem ( Doma se někdy bavíme o obnovitelných zdrojích ) studenti ze Slovenska a Polska spíše souhlasili, zatímco čeští studenti i nadále nesouhlasili. Šestá otázka zjišťovala vztah k určitým činnostem. Studenti vybírali z možností dělám to vždy, snažím se to dělat a nikdy to nedělám a byli dotazováni na pět různých činností. Za prvé, na otázku, zda vypínají počítač, když jej nepoužívají, odpovídali studenti všech škol obvykle, že tak činí vždy. Druhá činnost byla: Když je telefon nabitý, vyndám nabíječku ze zásuvky. Zde studenti z Polska a ČR odpovídali vždy a slovenští snažím se to dělat. Za třetí, na dotaz, zda doma používají úsporné žárovky, odpovídali studenti všech škol nejčastěji vždy. U výroku nenechávám spotřebiče ve standby režimu zaškrtli studenti
z ČR a Polska obvykle snažím se a Slováci odpovídali jinak než předtím vždy. Konečně na dotaz, zda třídí odpad, odpovídali studenti všech škol nejčastěji možností vždy. Sedmá otázka, která nebyla v předchozím šetření kladena, zněla: Jsou nějaké informace, které jste získali během projektu a předali je někomu dalšímu? Studenti měli na výběr možnost ano (a svoji odpověď volně rozvést) nebo ne. Zatímco studenti z ČR nejčastěji odpovídali záporně, slovenští a polští kladně. Mezi příjemci informací byla nejčastěji uváděna rodina. Další otázka zjišťovala, kolik nových odborných a technických znalostí o úsporách energie studenti získali díky účasti v projektu, a to na škále od 1 (málo) do 5 (velmi hodně). Studenti z Polska a Slovenska často zaškrtávali 4, zatímco Češi 3. Devátá otázka se týkala dopadů projektu na rozvoj dovedností souvisejících s prací s počítačem a hledáním informací o obnovitelných zdrojů. Opět byla použita škála od 1 (malý vliv) do 5 (naučil jsem se hodně). Slovenští studenti nejčastěji volili odpověď 4, zatímco polští a čeští 3. V desátém bodě se měli studenti pokusit ohodnotit úroveň spolupráce v jejich skupině a její vliv na účinnou realizaci projektu, a to na škále od 1 (slabá úroveň spolupráce) do 5 (velmi dobrá spolupráce). Ve všech školách byla nejčastější odpověď 5. U poslední otázky měli studenti uvést, která část projektu byla pro ně nejzajímavější. Hodnoceny byly položky spolupráce v týmu, setkání s odborníky, setkání s klientem, hledání řešení a prezentace výsledků. Studenti ze všech škol považovali za nejzajímavější část projektu hledání řešení.
Nejčastější odpovědi studentů na uzavřené otázky podle zemí 4 3 Odpověď 2 1 0 4 5 6 7a 7b 7c 7d 7e 8a 8b 8c 8d 8e 10 11 Otázka Czechy ČR Slovensko Słowacja Polska Polsko 3.3. Dotazník po skončení projektu vyučující Dotazník pro učitele měl deset otázek. První tři zjišťovaly základní údaje o respondentovi název školy, kontaktní informace a třídu. V otázce č. 5 měli vyučující zhodnotit, jak byla účast v projektu přínosná pro studenty v jednotlivých oblastech, a to na škále od 1 (málo) do 5 (velmi). U první oblasti prohloubení a rozšíření poznatků o obnovitelných zdrojích energie a jejich uplatnění v každodenním životě uváděli vyučující z Polska nejčastěji hodnocení 5, zatímco čeští a slovenští vyučující častěji zaškrtávali 4. Druhou položku, zvládnutí technických dovedností, včetně schopnosti řešit problémy, hodnotili polští vyučující 5 body, slovenští 4 a čeští 3 body. Třetí položka se týkala zvládnutí dovedností v oblasti IT, včetně vyhledávání informací o obnovitelných zdrojích energie na internetu. Zde uváděli učitelé ze Slovenska a Polska často 5, zatímco Češi 4. Za čtvrté, položku zvládnutí týmové práce a spolupráce s klientem hodnotili polští a slovenští vyučující pěti body a čeští čtyřmi. Konečně za zvládnutí odborných dovedností hodnotili studenty na Slovensku pěti body a v ČR a Polsku čtyřmi. U šesté otázky učitelé posuzovali, jak byla účast v projektu přínosná pro ně osobně, a to na škále od 1 (málo) do 5 (velmi). První položku rozšíření poznatků o obnovitelných zdrojích
energie a jejich uplatnění v každodenním životě hodnotili učitelé ze Slovenska maximálním počtem bodů (5), čeští 4 body a polští nejníže 3 body. U druhé položky ( zvládnutí dovednosti řešit problémy a integrovat ji do vzdělávacího programu školy ) dávali slovenští a polští vyučující nejčastěji 4 body a čeští 3. Třetí položka se týkala spokojenosti se spoluprací se skupinou studentů. Nejspokojenější byli Poláci (5), následovaní Slováky (4) a Čechy, kteří většinou zaškrtávali 3. Na otázku ohledně spokojenosti se spoluprací s odborníkem odpovídali polští učitelé nejčastěji možností 5, zatímco čeští a slovenští dávali 4 body. Konečně spolupráci s klientem hodnotili učitelé ze Slovenska a Polska nejčastěji 5 body a učitelé z ČR třemi body. 6 Nejčastější odpovědi vyučujících na uzavřené otázky podle zemí 5 Odpověď 4 3 2 1 4a 4b 4c 4d 4e 5a 5b 5c 5d 5e Otázka Czechy Słowacja Polska ČR Slovensko Polsko Sedmá otázka byla otevřená. Učitelé měli uvést, v jakých předmětech a do jaké míry budou využívat získané znalosti a nové metody. Následuje výčet nejzajímavějších nebo nejčastějších vyjádření vyučujících napříč školami: 1) ekologie, environmentální vzdělávání, 2) přírodní vědy, např. chemie nebo fyzika,
3) odborné předměty (např. environmentální technik) 4) výpočetní technika, informační a komunikační technologie, 5) biologie a ekologie v rámci výuky o ochraně životního prostředí, 6) elektronika a technické předměty, při kterých je možné využít poznatky o kalkulaci tepelných ztrát a energetických úspor. Osmá otázka byla rovněž otevřená a zjišťovala, jak vyučující hodnotí přínosy zapojení do projektu pro jejich školu. Následuje výčet nejzajímavějších odpovědí: 1) zvýšení kompetencí studentů: a. schopnost napsat dopis různým institucím, b. schopnost týmové práce a rozdělení úkolů, c. individuální práce a time management; 2) ochota pracovat pomocí nových výukových metod: a. spolupráce s externími organizacemi, b. práce v oboru, c. nácvik praktických dovedností; 3) propagace školy: a. prostřednictvím webových stránek, b. tiskové zprávy, c. regionální časopis o environmentálním vzdělávání; 4) jiné výhody:
a. nová situace pro studenty týmová práce v rámci řešení problému, těžká práce pro týmové vedoucí, b. lepší kontakt se studenty a prolomení komunikačních bariér, c. setkání s experty na konferenci. Devátá otázka zjišťovala názor na metody aktivní výuky použité v tomto projektu. Následuje výčet nejzajímavějších komentářů: 1) metoda učí studenty nezávislosti a aktivitě, 2) pomáhá rozvíjet jejich kreativitu, 3) skvělý způsob rozšiřování znalostí a zkušeností u mladých lidí, 4) tichý a hravý přístup (učení hrou). V poslední otázce se vyučující vyjadřovali k různým prvkům projektu. Jejich výčet spolu s nejzajímavějšími komentáři: 1) metoda práce se studenty: a. dobré řízení práce skupinové i individuální, b. studenti byli aktivní, ale jejich počet postupně klesal, c. je třeba zvýšit rychlost a frekvenci komunikace uvnitř školy; 2) způsob práce s experty a koordinátorem: a. rychlá komunikace e-mailem, b. ke zlepšení komunikace studentů s experty by stačilo jedno osobní setkání mezi nimi, c. klient by se měl více podílet na činnosti studentů a na její koordinaci; 3) vymýšlení řešení pro klienta:
a. bylo by užitečné zastropovat náklady, b. řešení bylo jasné a konkrétní, c. kritéria hodnocení by měla být připravena předem, a abychom je mohli přísně dodržovat. Studenti očekávají profesionalitu; 4) konference pro studenty a klienta: a. konference byly připraveny na vysoké úrovni a k plné spokojenosti studentů, b. konference by se pokud možno měly konat v prostorách klientů, c. velmi užitečné pro obě strany klienta i studenty; 5) další náměty pro vylepšení: a. předmět i metody práce byly zvládnuty na vysoké úrovni, b. pro návrh energetických úspor vybírat menší budovy. Rozsáhlé objekty byly pro studenty, kteří nemají dostatek zkušeností ani odborných kompetencí, příliš složité. Ideálním objektem by byl rodinný dům nebo malý bytový dům. c. projekt by měl pokračovat dlouhodobě, aby studenti viděli další návaznosti. 4. Shrnutí Projekt představil studentům a pedagogům nový způsob učení. Pro obě skupiny to byla nová a zajímavá zkušenost. K tématice obnovitelných zdrojů a řešení problému klimatických změn přistupovali studenti zprvu vlažně. Projekt je však motivoval k většímu zájmu o ni. Zvýšilo se rovněž jejich povědomí o tom, co mohou dokázat jednoduchá opatření v běžném životě. Studenti si rozvíjeli dovednosti týmové práce, využití informačních technologií a komunikace s externími subjekty. Pozitivní vliv projektu na studenty potvrdili i vyučující. Hlavní problémy byly způsobeny novinkami v projektu. Evaluace projektu umožňuje tyto problémy do budoucna odstranit.