Indikátory zdraví a životního prostředí v Evropě (resp. v Evropském regionu WHO) Vladimíra Puklová Centrum hygieny životního prostředí SZÚ



Podobné dokumenty
Epidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR

Epidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR

Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních podle zemí / Foreign guests at collective accommodation establishments: by country 2006*)

EUREKA aeurostars: poradenská činnost a služby pro přípravu a podávání projektů

Počet hostů / Number of guests. % podíl / % share

Průměrná doba pobytu ve dnech/ Average length of stay. % podíl / % share

Příušnice v ČR z hlediska sérologických přehledů, kontrol proočkovanosti a epidemií

Česká republika v mezinárodním srovnání za rok 2010 (vybrané údaje)

Karcinom prostaty v ČR: zátěž, počty pacientů, výsledky léčby

Česká republika v mezinárodním srovnání za rok 2009 (vybrané údaje)

Epidemiologie zhoubného melanomu v ČR a v Královéhradeckém kraji

Aktuální data o zhoubných nádorech v ČR a o výsledcích péče

PROOČKOVANOST A TRENDY OČKOVÁNÍ V EVROPSKÉM REGIONU ROMAN PRYMULA

Situace dětíd. z hlediska WHO. MPSV, 29.ledna WHO v. Kancelář. republice

Projekty EUREKA a Eurostars

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

Výsledky a trendy návštěvnosti Zlínského kraje a dalších krajů v roce 2016

Kam směřují vyspělé státy EU v odpadovém hospodářství. Kam směřuje ČR potažmo kam chceme nasměřovat v OH náš kraj.

TALIS - zúčastněné země

Mantra redukce počtu lůžek

Praha 26. března EUREKA a Eurostars. Aktuální výzvy. The Eurostars Programme is powered by EUREKA and the European Community

Dlouhodobá konvergence ve Střední Evropě

Office: Mobile: EUREKA. Česká republika v programech EUREKA a Eurostars Ing. Josef Martinec Praha,

Česká republika v mezinárodním srovnání 2010

INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČESKÉ REPUBLICE

Transformace. evn nemocné. Mgr. Pavel ían

WHO jako partner reformy péče o duševní zdraví v ČR

Obnovitelné zdroje energie v ČR a EU

Trendy v pohybové aktivitě českých školáků HBSC studie Poslanecká sněmovna

Č. vydání 1 Datum vydání Zpracoval Martin Sklenář

Úvod do veřejných financí. Fiskální federalismus. Veřejné příjmy a veřejné výdaje

Školní aktivita Migrace a Česko Pracovní list

POZNÁMKY K PŘÍPRAVĚ NA CHŘIPKOVOU SEZÓNU Z POHLEDU OOVZ

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

Důsledky stárnutí obyvatelstva na kvalitu života české společnosti

Děti, pohyb a stravování v letech HBSC studie

Dopravní úrazy jako celosvětový problém Globální týden bezpečnosti silničního provozu OSN/WHO. MŠMT MUDr. Alena Šteflová,PhD.

17.listopad 2016 Den karcinomu slinivky břišní World Pancreatic Cancer Day

Evropské mapování znečištění ovzduší za rok 2005

Budoucnost finančního sektoru po krizi

Vývoj na trhu rezidenčního bydlení a politika ČNB

REGIONU SEVERNÍ ČECHY

Perfektní oprava a zesílení závitů

Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech

Statistiky k Výzvě 2017 pro Centralizované aktivity

Řešení bezpečnosti a hluku v hasičských a záchranných stanicích

Význam letecké dopravy pro ekonomiku ČR Role letecké dopravy v ekonomice země/multiplikační efekty

Epidemiologie zhoubných nádorů. regionu v rámci r. Mužík J. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

EURES. EURopean. Employment Services

Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech

MĚŘENÍ CHUDOBY A PŘÍJMOVÁ CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE

EUREKA a Eurostars: nástroje na podporu inovací. Inovace 2014, Praha Svatopluk Halada - AIP ČR halada@aipcr.cz

Kapacity a odměňování zdravotnických pracovníků v segmentu lůžkové péče. První ucelená analýza resortních statistických šetření za rok 2018 a 2019

Preventivní kardiologie 2017

IX. ročník konference primární prevence rizikového chování. Zdravotně-rizikové chování české mládeže

Čelíme Milan Cabrnoch, Miroslav Ouzký a jejich hosté. Praha, 20. únor 2006

Současnost a budoucnost informační podpory programu screeningu karcinomu prsu. Ondřej Ngo, Ondřej Májek, Ladislav Dušek

Non-communicable diseases in the Czech Republic. Nepřenosná onemocnění v ČR. Š. Daňková, J. Hrkal, M. Chudobová,

Současný stav výroby a spotřeby biopaliv a dosažení cíle podílu nosičů energie z obnovitelných zdrojů v dopravě

Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB. Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě

kladních rizikových faktor KVO Institut klinické a experimentáln Praha

PŘÍLOHY. Projekty pro mládež výzkumnou optikou

Letní škola Občanského institutu Špindlerův Mlýn, 3. července 2009

ÚČAST NA POLITICKÉM DĚNÍ

AKCE: Přednáška Bezpečnost bioplynových stanic Ing. LubošKotek, Ph.D. dne

Flexibilita práce a její dopad na genderové rozdíly na trhu práce

Zpráva o rodičce Report on mother at childbirth 2010

Zdravo'cké prostředky

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí. RNDr. Yvonna Gaillyová Ekologický institut Veronica

EUREKA. Eurostars-2: podpora MSP s vlastním výzkumem a vývojem. Svatopluk Halada - AIP ČR Josef Martinec - MŠMT ČR

Česká republika v mezinárodním srovnání 2013 část ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ

Nízka diverzita trhu je hrozbou pro seniory. Petr Skondrojanis, LMC

Výjezdy zaměstnanců VUT v Brně na výukové pobyty ERASMUS. Statistiky za akademický rok 2010/2011

Bytová situace: ČR a země EU

Program Eurostars Vyhlášení programu (1)

ZPLYNOVACÍ A AUTOMATICKÉ KOTLE ROJEK

ZPLYNOVACÍ A AUTOMATICKÉ KOTLE ROJEK

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí

Milan Cabrnoch, Miroslav Ouzký a jejich hosté České Budějovice 11. duben 2006

PŘÍLOHA č. 1 VÝKLAD POJMŮ POUŽITÝCH V DIPLOMOVÉ PRÁCI

Fiskální krize a potenciál úvěrů. David Navrátil tel.: , dnavratil@csas.cz Ekonomické a strategické analýzy

Rezidenční Praha: Současnost a perspektivy Petr Hána

Očkování proti tetanu v dospělosti, nová doporučení

Uznání, výkon cizí soudní rozhodnutí. z členského státu EU

lní politiky, zejm. Jiří Rusnok, Prezident APF ČR, Konference ODS, Jihlava, 14.ledna 2010

Můžeme se obejít bez jaderné energetiky? Máme na vybranou?

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE

Česko = otevřená, exportní ekonomika

Výsledky a trendy návštěvnosti Zlínského kraje a dalších krajů 2015

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

Český zájem pohled ekonoma. Miroslav Singer

Odpovědné zadávání veřejných zakázek & zindex Jiří Skuhrovec, Jan Soudek Centrum aplikované ekonomie FSV UK

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA PO ROCE 2013

Mnoho změn, ale málo výsledků

INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ

Nákladovost zdravotnických přístrojů ve studiích HTA. Ing. Gleb Donin

TOUR FLYOVER CONTEST ÚPLNÉ ZNĚNÍ PRAVIDEL SOUTĚŽE

České programy screeningu ZN: výkonnost, standardizace a kvalita dle dostupných dat

ARTEMIS & ENIAC výzvy kadlec@utia.cas.cz Tel

Transkript:

Indikátory zdraví a životního prostředí v Evropě (resp. v Evropském regionu WHO) Vladimíra Puklová Centrum hygieny životního prostředí SZÚ

Zdraví a životní prostředí podle WHO (Environmental Health) Široký pojem, který zahrnuje všechny aspekty lidského zdraví a nemoci, které jsou ovlivněny faktory životního prostředí Životní prostředí je zařazováno mezi determinanty zdraví kromě životního stylu, socioekonomických a genetických faktorů (počet předčasných úmrtí v důsledku znečištění městského ovzduší jemnými částicemi v zemích EU25 je WHO odhadován na 348 000 ročně)

OSTATNÍ RIZIKOVÉ FAKTORY obezita, nedostatek aktivního pohybu, kouření, expozice tabákovému kouři RADIACE ochrana před UV zářením, hladiny radonu v budovách OVZDUŠÍ emise, imise, velikost populační expozice CHEMICKÉ LÁTKY v biologickém materiálu, zacházení s nebezpečnými látkami, připravenost na chemické havárie Alergie, akutní a chronická respirační onem., redukce plicních funkcí, alimentární onem., nádorová onem., úmrtnost na dopravní nehody, úrazy, atd DOPRAVA objem dopravy,spotřeba fosilních paliv, počet dopravních nehod VODA A SANITACE napojení na vodovod a ČOV, kvalita pitné vody, kvalita a správa koupacích vod BEZPEČNOST POTRAVIN dietární expozice, kontrolní činnost HLUK expozice hluku z jednotlivých zdrojů, počet obtěžovaných hlukem BYDLENÍ kvalita vnitřního ovzduší, výskyt vlhkosti, plísně, zajištění bezpečnosti v bytě

Význam indikátoru zdraví a životního prostředí Prostá data ukazují stav v daném časovém úseku. Smyslem zpracování dat je vytvoření informace analýzou a interpretací dat Indikátor zdraví a životního prostředí poskytuje takovou informaci o zdravotním stavu populace ve vztahu k faktorům životního prostředí. Údaje o životním prostředí Údaje o zdravotním stavu, úmrtnosti, faktorech životního stylu a demografické údaje

Kriteria výběru - co by měl indikátor splňovat mít jasnou a pochopitelnou definici založen na rutinním sběru dat v periodě umožňující hodnocení časových řad pokud možno reprezentativní na národní úrovni pro možnost porovnání mezi zeměmi dobře dokumentován a dobré kvality aktuální vzhledem k prioritám v oblasti veřejného zdraví, a orientován na opatření legislativu, politiky a programy sledovat pokrok v plnění vytyčených cílů (snížení emisí, snížení expozice určitému faktoru, výskytu úrazů atp atp) založený na prokázaných vztazích mezi životním prostředím a zdravím

Příklady prokázaných vztahů mezi faktory životního prostředí a zdravím Znečištění venkovního ovzduší jemné prašné částice na koncentrační úrovni běžně se vyskytující v městském ovzduší u dětí - respirační úmrtnost v post-neonatálním věku, zhoršení vývoje plicních funkcí, zhoršení stavu u astmatiků, zvýšení incidence a prevalence kašle a bronchitidy u dospělých - zvýšení celkové mortality, kardio-pulmonální morbidity a mortality

Faktory bydlení Zvýšená vlhkost a plíseň vznik astmatu a zhoršení stavu astmatiků, noční kašel, pískoty bez nachlazení (1,4 2,2 krát vyšší riziko vývoje těchto symptomů v bytech se zvýšenou vlhkostí), bronchitida, dráždění očí a nosní sliznice, alergická rýma, ekzémy Expozice tabákovému kouři u dospělých zvýšená nemocnost a úmrtnost na kardiovaskulární, respirační a nádorová onemocnění u dětí zvýšené riziko syndromu náhlého úmrtí, akutní onemocnění dolních cest dýchacích, redukce plicních funkcí, vývoj astmatu (+ zhoršení astmatických projevů), záněty středního ucha WHO odhaduje, že v Evropě způsobuje expozice tabákovému kouři (pasivní kouření) každoročně 3000 až 4500 případů vzniku rakoviny u dospělých a 300 000 and 550 000 případů onemocnění dolních cest dýchacích u dětí Radon nádorová onemocnění plic

Indikátory bývají (dle možností) v rámci každé oblasti organizovány podle svého charakteru do řetězce kauzality spotřeba fosilních paliv, objem automobil. dopravy řídící síla emise polutantů tlak znečištění ovzduší jemnými částicemi populační expozice částicím stav expozice akce opatření - politiky a programy ke snížení znečištění ovzduší částicemi mortalita u dospělých, respirační mortalita v postneonatálním věku efekt

Vybudovat v Evropském regionu informační systém zdraví a životního prostředí založený na indikátorech je cílem dlouholetého úsilí Centra životního prostředí a zdraví WHO v Bonnu, v současné době v podobě projektu ENHIS (Environmental Health Information System) koordinován WHO účastní se 18 evropských zemí podpora Evropské agentury životního prostředí, Joint Research Centre spolu-financuje EC-DG Sanco

Důvody pro vytvoření nového informačního systému v Evropě založeného na indikátorech rozptýlené informace v oblasti zdraví a životního prostředí vzhledem k průřezovému charakteru často obtížná dostupnost dat (různé uspořádání databází a postupy k extrakci dat, obtížnost nalézt a vybrat data z mezinárodních šetření apod.) tam, kde informace o zdraví a životním prostředí existují, je často obsah nebo formát těžko porovnatelný, anebo nevhodný jako podklad pro rozhodovací sféru

Indikátorové soustav, které obsahují indikátory zdraví a indikátory životního prostředí v různém výběru a poměru zastoupení podle účelu soustavy: Indikátory zdraví evropského společenství - ECHI Indikátory udržitelného rozvoje Strukturální indikátory EU Indikátory Evropské agentury pro životní prostředí

Původní záměr vytvořit zcela nový systém sběru a hlášení indikátorů podle nově vypracovaných metodik evropskými experty sjednotit způsob sběru a zpracování dat - údaje z různých zemí často nesrovnatelné nutnost zavedení nových standardizovaných šetření nutnost vytvoření nových struktur a mechanismů hlášení dat mnohdy by docházelo k duplicitní činnosti s již existujícími hlášeními do mezinárodních statistických databází

Výsledek EU nepodporuje vytváření nových sběrných systémů, naopak mají být zmapovány a využity již vytvořené zdroje z původně navrhované sady vybrány pouze ty indikátory, pro něž existují údaje v dostupných zdrojích (jako pro ostatní sady indikátorů) Po přijetí Akčního plánu zdraví a životního prostředí pro děti (CEHAPE) na 4. ministerské konferenci zdraví a životního prostředí v Budapešti 2004 byly indikátory zdraví a životního prostředí pro informační systém v Evropě zaměřeny na dětskou populaci

Zdroje údajů pro indikátory: 1. mezinárodní databáze - databáze WHO - Zdraví pro všechny (Health for all database) - databáze WHO - Tobacco control database - databáze Eurostatu - Automated Childhood Cancer Information System IARC (ACCIS) - Globocan - EEA Eionet Airbase 2. standardizovaná mezinárodní šetření - Mezinárodní studie o astmatu a alergiích (ISAAC) - Globální šetření o mládeži a tabáku (GYTS) - Šetření o Zdravém chování dětí ve školním věku (HBSC) - Světové šetření zdraví - World Health Survey - WHO šetření o persistentních organických polutantech (WHO POPs survey) - WHO Global Environmental Monitoring System GEMS/Food 3. aktivity Evropské komise a jiných institucí - Výroční zpráva EC o koupacích vodách - případové studie Evropské komise - WHO/UNICEF Společný program monitorování kvality pitné vody 4. případové studie a šetření provedené v rámci projektu ENHIS

Výstupy Informačního systému - webové stránky informačního systému, obsahující novou databázi indikátorů zdraví a žp, a další informace o zdraví ve vztahu k životnímu prostředí - zpracování a hodnocení situace v Evropě informační listy ke každému indikátoru, jednotně strukturované + hodnotící zpráva o situaci zdraví dětí ve vztahu k životnímu prostředí v Evropě prezentována na mezivládní schůzce k plnění Budapešťské deklarace v červnu ve Vídni

USA, 2003 Spojené království Norsko Holandsko Litva Francie Německo Lucembursko Finsko Švédsko Slovinsko Itálie Španělsko Portugalsko Belgie Dánsko Polsko Rakousko Česko Irsko Island Řecko Slovensko Maďarsko Podíl automobilové osobní dopravy na osobní dopravě celkem (automobilové, autobusové, a železniční), 2005, v % osobokilometrů, zdroj EUROSTAT 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100

Podíl obyvatel evropských zemí zásobovaných vodou z veřejného vodovodu, 2002 Cyprus Netherlands Italy France Germany Bulgaria Denmark Belgium Iceland Hungary Slovenia Ireland Czech Republic Austria Norway Sweden Poland Portugal Slovakia Liechtenstein Estonia Romania 2005 91,6% 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 Proportion of population (%)

Kvalita koupacích vod v roce 2005 v % koupacích vod Nedostatečné vzorkování Slovenia Czech R Slovakia Belgium Latvia Poland Hungary France Portugal Germany Austria Netherlands Denmark Spain Finland Sweden Italy Greece Ireland Estonia Lithuania United K 0 20 40 60 80 100 Limitní hodnoty splněny Limitní hodnoty nesplněny Zdroj: Výroční zpráva Evropské komise

90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Procento fyzicky málo aktivních dětí -chlapci Kritérium: aktivita 60 minut a více alespoň střední intenzity po 5 a více dní v týdnu (podle MVPA guideline - Percentage of non active boys Moderate-to-Vigorous Physical Activity) Boys 11 years - non active Boys 15 years - non active Zdroj: HBSC mezinárodní studie o zdraví a životním stylu dětí na základních školách, 2001/02 Hungary France Finland Norway Estonia Israel Germany Macedonia Austria Sweden Denmark Croatia Latvia Russia Switzerland Malta Ukraine Netherlands Spain Scotland Poland Greece Wales Slovenia Greenland Lithuania Ireland England Canada Czech Republic USA Italy Portugal Belgium-Flemish

Procento 13-ti letých dětí s nadváhou a obezitou BMI 25 kg/m 2 Spain Italy Portugal Greece England Finland Slovenia Hungary Norway Austria Germany France Belgium Czech R Sweden Poland Switzerland Denmark Netherlands Latvia Russia Lithuania Ukraine dívky chlapci Zdroj: HBSC mezinárodní studie o zdraví a životním stylu dětí na základních školách, 2001/02 0 5 10 15 20 25 30 35

Bulgaria Serbia and Montenegro (Serbia) Romania Slovenia Greece Italy Czech Republic Belgium Slovakia Poland Spain Portugal Austria Hungary Switzerland Netherlands Iceland Lithuania Germany United Kingdom France Denmark Finland Sweden Ireland Norway Estonia Latvia 0% 20% 40% 60% 80% 100% PM 10 level (μg/m 3 ) <20 20 40 40 60 60 80 Procento obyvatel měst exponovaných polétavému prachu v ovzduší v intervalech průměrné roční koncentrace, rok 2004 (na základě měření na městských pozaďových stanicích evropských měst) Zdroj: Airbase, Eurostat

Albania Austria Belgium Česko - národní Estonia Finland Georgia Germany Italy (9) Latvia Lithuania Malta Poland (2) Portugal (4) Republic of Ireland Romania Russia Spain (8) Sweden UK (6) Ukraine 6-7 let 13-14 let 0 5 10 15 20 25 30 Výskyt symptomů astmatu u dětí (v %) v letech 1999 2004 v oblastech, kde proběhla Mezinárodní studie alergií a astmatu v dětství (ISAAC) Česko národní studie podle metodiky ISAAC 1996/97

Romania Ukraine Finland Germany Austria (2,1) Poland (2,2) Portugal (3,4) Latvia Russian Federation Georgia Albania Estonia Spain (6,8) Malta Italy (6,9) Lithuania Ireland Sweden Belgium United Kingdom (1,6) Pokles Decrease Nárůst Increase Průměrná roční změna výskytu symptomů astmatu mezi I. (1992 1998) a III. fází (1999 2004) Mezinárodní studie alergií a astmatu v dětství (ISAAC) -1-0.5 0 0.5 1 1.5 2 2.5 3 Average change per year (%) 13 14-year-olds 6 7-year-olds

Standardizovaná úmrtnost v důsledku dopravních nehod ve věku 0 24 let. Počet případů na 100 000 osob Russian Lithuania Latvia Portugal Greece Belgium Croatia Belarus Ukraine France Italy Slovenia Spain Poland Estonia Czech Republic Austria Denmark Slovakia Romania Germany Bulgaria Hungary Norway Finland Switzerland Ireland Netherlands United Sweden (průměr za období 2002 2004) Zdroj: WHO Health for all Mortality database, Eurostat 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18

Indikátory opatření (action) - většinou indexové, zahrnují řadu dílčích pod-ukazatelů ohodnocených bodově, součet pak tvoří výslednou hodnotu indikátoru. Indikátor: Opatření k prevenci dětských úrazů Legislativa či politiky požadující: ochranné bariéry na veřejných (soukromých) plovárnách povinnou výchovu k bezpečnosti při koupání jako součást školního vzdělávání (kurzy plavání pro děti) vybavení dětských hřišť a povrchů odpovídající bezpečnostním standardům pro všechny ohřívače vody bezpečné nastavení maximální teploty (54 C) funkční detektory kouře v bytech zákaz prodeje zábavní pyrotechniky dětem pod 18 let bezpečnostní uzávěry na lécích a jedovatých čistících chemikáliích varování na produktech o nebezpečí udušení apod. zákaz používání zavazovacích tkanic na dětském oblečení

Hodnota indexu opatření k prevenci dětských úrazů (mimo dopravní nehody) Countries Belgium Austria Czech Republic Greece Malta Sweden France Italy Slovakia Croatia Slovenia Finland Hungary Netherlands Lithuania Poland Estonia Bulgaria Spain Romania Portugal Uzbekistan Albania 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 Score

Záměrem WHO je, aby evropské země zavedly obdobný informační systém zdraví a životního prostředí na národních úrovních. U nás je vzhledem k dobré tradici reportingu většina relevantních údajů sbírána a je více či méně dostupná. Údaje získávané v rámci Systému monitorování zdraví ve vztahu k životnímu prostředí tvoří jen menší část objemu informací potřebných pro vytvoření informačního systému.

Děkuji za pozornost