Inappropriate shocks from subcutaneous implantable cardioverter-defibrillator induced by chest compressions

Podobné dokumenty
Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje Kardiopulmonální resuscitace pro mimonemocniční zástavu oběhu v Jihočeském kraji v roce 2015

Etické problémy pacientů s defibrilátorem. Miloš Táborský I. IKK FNOL a UPOL

Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje CPS Hradec Králové. Kardiopulmonální resuscitace (KPR)

KPR s použitím AED. Arnošt Růžička

Co je KPR? vitálních funkcí

Kardiopulmonální. resuscitace. KARIM 1.LF UK a ÚVN

NEBOJTE SE DEFIBRILACE. buďte připraveni.

MUDr. Martin Čermák ARO, Nemocnice MSKB

ZÁKLADNÍ KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACE DOSPĚLÉHO A DÍTĚTE EDUKAČNÍ MATERIÁL PRO PACIENTY

MULTICENTRICKÁ STUDIE EUROCALL ANEB ZAPOMENUTÝ ČLÁNEK ŘETĚZCE PŘEŽITÍ PŘI SRDEČNÍ ZÁSTAVĚ

zické technologii Historie defibrilačních protokolů Co říkají poslední doporučení Nové klinické důkazy

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

MÁME HOLÉ RUCE ZÁKLADNÍ KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACE. MUDr. Eva Tauchmanová

Systémové funkční hodnocení práce ZOS Aktualizace doporučeného postupu Správná praxe ZOS

NOVÉ POHLEDY NA NÁHLOU ZÁSTAVU OBĚHU

Neodkladná resuscitace s využitím AED u Záchranné služby ASČR - kazuistika. Mgr. Radek Benda, Inspektor provozu Záchranné služby ASČR

NÁVRH K ODBORNÉ DISKUZI

Nekomunikuje, nedýchá, nebo má pouze lapavé dechy? Přivolej pomoc (RES tým) Poresuscitační péče: Kontrola rytmu a stavu (a dále každé 2 minuty)

KPR. Jana Nekudová NCO NZO Katedra ARIPP

AED Pomocník? ANO. Všelék? NE.

Neodkladná resuscitace (NR )

1997 A B C A B C =90:6 15:2 5:1 (15:2) = 90:12 = 90:18

KOMPLIKACE AKUTNÍHO INFARKTU MYOKARDU V PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČI

Hemodynamický efekt komorové tachykardie

Zdravotnická první pomoc. Z.Rozkydal

Neodkladná resuscitace dětí. Paediatric Basic Life Support. Guidelines 2010

Kompetence záchranáře. MUDr. Mgr. Dita Mlynářová

KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACE

KPR a prognozování. Praha 2011

NOVÉ ODPORÚČANIA ERC 2015 PRE KPR U DOSPELÝCH

Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu

Novinky KPR Guidelines 2005

TEST 1 Kazuistika 1. Prezentace. Objektivní nález. Diferenciální diagnóza EKG

Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany HRADEC KRÁLOVÉ UČEBNÍ PROGRAM. Název kurzu: ODBORNÝ KURZ DEFIBRILÁTORY A JEJICH OBSLUHA (DO)

Kardiopulmonální resuscitace

Cévní mozková příhoda z pohledu zdravotnické záchranné služby. MUDr. Petr Hrbek ZZS JMK

Život po smrti. Marek Uhlíř. Sympozium Resuscitace 2012

Program VIII. odborného symposia České resuscitační rady RESUSCITACE Konferencni centrum City Praha

Autor: Bc. Lucie Mosná. Péče o pacienty po implantaci se zaměřením na operační ránu

Srdeční implantabilní přístroje

Thorakostomie rok poté...

Neodkladná resuscitace

Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/

Neodkladná resuscitace (NR) metodický pokyn odborné společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof (2004)

Urgentní medicína 2014

AED funguje to! Jana Kubalová, Barbora Zuchová

PRVNÍ POMOC Bezvědomí a resuscitace Guidelines 2015

Naléhavé bezpečnostní upozornění pro terén týkající se zdravotnického prostředku

LUCAS - práce i pro chirurga? März J., Kos Z., Janda R., Märzová D.

Zdeněk Monhart Nemocnice Znojmo, p.o. Lékařská fakulta MU Brno

Jak zvýšit kvalitu péče při srdeční zástavě?

Intubace není optimální způsob zajištění dýchacích cest při KPR

Urgentní medicína 2013

ZÁKLADY PRVNÍ POMOCI který se koná

DEFINICE: CÍL PRVNÍ POMOCI: STRUKTURA PRVNÍ POMOCI

NÁHLÁ SRDEČNÍ SMRT. Bc. Hana Javorková

KPR. Slezská univerzita v Opavě

Tracheální intubace je optimálním způsobem zajištění dýchacích cest při KPR

Kardiopulmonální resuscitace. František Bednář

LOGBOOK. Specializační vzdělávání v oboru URGENTNÍ MEDICÍNA. (zdravotnický záchranář)

Shrnutí bifázických klinických údajů

Umělé dýchání není při resuscitaci vždy nutné con

Neodkladná resuscitace

Přístrojová léčba SS: ICD a CRT roce 2013 Miloš Táborský

Doporučení pro KPR ILCOR-ERC Klepnutím M. Dolečeklze upravit styl předlohy podnadpisů. Oddělení urgentního příjmu KARIM LFMU

Partnerská síť pro teoretickou a praktickou výuku anatomických a klinických souvislostí v urgentní medicíně a neodkladné přednemocniční péči

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

lní vs. dostupná medicína MUDr. Ing. David Macků Biodat research group FEL, ČVUT

Příloha A Dotazník pro vedoucí pracovníky

Komorové tachykardie. Jan Šimek 2. interní klinika VFN. Komorové tachykardie. EKG atributy tachyarytmií. Supraventrikulární tachykardie

některé časné příznaky srdečního selhání.

Kardiopulmonální resuscitace

METODIKA VÝUKY RESUSCITACE V CERTIFIKOVANÝCH KURZECH ERC

XXIII. Dostálovy dny. Clarion Congress Hotel Ostrava **** Urgentní medicína

Fyzikální principy lékařských terapeutických přístrojů pro intenzivní medicínu.

Srdeční selhání a telemonitoring

Zavádění systému psychosociální intervenční péče v Královéhradeckém kraji

Neodkladná resuscitace

PRVNÍ POMOC ZÁCHRANA TONOUCÍHO Základní neodkladná resuscitace, obecná první pomoc, zásady záchrany tonoucího, způsoby a techniky záchrany

KPR, algoritmy, 4H a 4T M. Doleček Oddělení urgentního příjmu KARIM Fakultní nemocnice Brno Lékařská fakulta Masarykovy univerzity

NOVINKY V KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACI PODLE GUIDELINES 2015

Neodkladná resuscitace dětí. Guidelines Paediatric Basic Life Support UPV MB 99 1

PROJEKT DIPLOMOVÉ PRÁCE

UMĚLÉ DÝCHÁNÍ PŘI RESUSCITACI NENÍ NUTNÉ

První a jediný automatický defibrilátor pro kompletní resuscitaci

It takes a system to save a life - ČR 2018

PŘEDLÉKAŘSKÁ POMOC. Úvod do problematiky předlékařské pomoci. Klíčová slova první pomoc laická pomoc odborná pomoc technická pomoc- řetězec přežití

Program IX. odborného symposia České resuscitační rady RESUSCITACE Konferenční centrum City Praha

STRATEGIE KARDIOVERZE U FIBRILACE SÍNÍ. Jiří Kettner. Klinika kardiologie, IKEM, Praha

ULTRAZVUK BĚHEM SRDEČNÍ ZÁSTAVY - LUXUS NEBO NEZBYTNOST?

Činnost zdravotnické záchranné služby v České republice v roce Activity of health emergency services in 2006

KAZUISTIKA 1. Komorové tachykardie. Tachykardie. Únor Jan Šimek 2. interní klinika VFN

Správné vedení KPCR. Karel Cvachovec. KARIM.LF UK ve FN Motol KAIM IPVZ Praha

NCB NCB_SME_11_040_C Organizace neodkladné KPR v NCB Garant dokumentu: Primář ARO Účinnost dokumentu od:

VZDĚLÁNÍ A PŘÍPRAVA ČLENŮ VÝJEZDOVÝCH SKUPIN V DĚTSKÉ PROBLEMATICE PETR JAŠŠO OSTRAVA 2017 DAVID HOLEŠ ZZS MSK

Urgentní medicína Logbook

KOMPLIKACE "BEZPEČNÉHO PREPARÁTU"

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

ARYTMIE V PNP Z POHLEDU ZDRAVOTNICKÉHO ZÁCHRANÁŘE

Transkript:

Case report * Kazuistika Cardiology Lett. 2018;27(5):252 256 Inappropriate shocks from subcutaneous implantable cardioverter-defibrillator induced by chest compressions Neadekvátní výboje subkutánního implantabilního kardioverter- -defibrilátoru indukované kompresemi hrudníku Cmorej PCH 1, Smržová E 1, Bulíková T 2, Peřan D 3, Kohlová A 4, Fleischmann O 5 1 Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje, p. o., Ústí nad Labem, Česká republika Cmorej PCH, Smrzova E, Bulikova T, Peran D, Kohlova A, Fleischmann O. Inappropriate shocks from subcutaneous implantable cardioverter-defibrillator induced by chest compressions. Cardiology Lett. 2018;27(5):252 256 Abstract. This article focuses on the case of a 30-year-old patient with subcutaneous implantable cardioverterdefibrillator (S-ICD) implanted after heart transplantation who was resuscitated in a pre-hospital setting. The aim of the text is to introduce the topic of the inappropriate defibrillation shocks delivered by S-ICD due to wrong rhythm analysis of induced artefacts because of chest compressions. The S-ICD evaluated the artefacts from the chest compressions as a defibrillated rhythm despite the fact that the professional monitor-defibrillator of the Emergency Medical Services (EMS) had evaluated the rhythm as asystole. The defibrillation shocks were delivered by the S-ICD despite the setting of Conditional Shock Zone at 200 beats per minute (bpm) and the Shock Zone at 230 bpm. The bystander who was providing chest compression was hit by a S-ICD shock and was shaken for several minutes after the shock. The EMS crew was unsuccessful in deactivating the detection of arrhythmias and defibrillation of the S-ICS by placing a magnet over the device. Literature search did not find any similar case reports about the inappropriate defibrillation shocks delivered by S-ICD due to wrong rhythm analysis because of chest compressions induced artefacts. Fig. 2, Ref. 11, on-line full text (Free, PDF) www.cardiologyletters.sk Key words: defibrillator inappropriate shock resuscitation subcutaneous implantable cardioverterdefibrillator Cmorej PCH, Smržová E, Bulíková T, Peřan D, Kohlová A, Fleischmann O. Neadekvátní výboje subkutánního implantabilního kardioverter-defibrilátoru indukované kompresemi hrudníku. Cardiology Lett. 2018;27(5):252 256 Abstrakt. Článek je zaměřen na popis případu 30 letého pacienta po transplantaci srdce se subkutánním implantabilním kardioverter-defibrilátorem, který byl resuscitován v přednemocniční neodkladné péči pro mimonemocniční náhlou zástavu oběhu. Problémem byl výskyt neadekvátních výbojů S-ICD způsobený chybnou analýzou artefaktů vzniklých kompresemi hrudníku. V průběhu resuscitace byly artefakty způsobené kompresemi hrudníku vyhodnoceny S-ICD za defibrilovatelnou poruchu srdečního rytmu, ačkoliv na profesionálním monitoru zdravotnické záchranné služby byla zjevná Ze 1 Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje, p. o., Ústí nad Labem, Česká republika, 2 Slovenskej zdravotníckej univerzity v Bratislave, Fakulta ošetrovateľstva a odborných zdravotníckych štúdií, Záchranná zdravotná služba Life Star Emergency, Limbach, Slovenská republika, 3 Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy, Kabinet veřejného zdravotnictví, 3. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika, 4 Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Fakulta zdravotnických studií, Ústí nad Labem, Česká republika a 5 Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje, p. o., Ústí nad Labem, Česká republika, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Pedagogická fakulta, Ústí nad Labem, Česká republika Do redakcie došlo dňa 15. októbra 2018; prijaté dňa 16. októbra 2018 Adresa pre korešpondenciu: PhDr. Patrik Christian Cmorej, PhD., Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje, p. o., Sociální péče 799/7A, 400 11 Ústí nad Labem, Česká republika, e-mail: cmorej.patrik@zzsuk.cz 252

Cmorej PCH, et al. Neadekvátní výboje... asystolie. Výboje byly aplikovány navzdory programovému nastavení zóny podmíněného výboje a zóny výboje na 200, respektive 230 tepů za minutu. Zajímavým aspektem resuscitace je zasažení resuscitujícího svědka události výbojem S-ICD, který po výboji zůstal několik minut značně otřesený. Záchranářům se nepodařilo deaktivovat funkci detekce arytmie a tím spojené inhibice defibrilace přiloženým magnetem určeným pro konvenční ICD. Autorům se dosud nepodařilo nalézt v literatuře podobnou kazuistiku pojednávající o neadekvátních výbojích S-ICD způsobených chybnou analýzou artefaktů vzniklých kompresemi hrudníku. Obr. 2, Lit. 11, on-line full text (Free, PDF) www.cardiologyletters.sk Klíčová slova: defibrilace neadekvátní výboj resuscitace subkutánní implantabilní kardioverter-defibrilátor Subkutánní implantabilní kardioverter-defibrilátor (S-ICD) je přístroj určený k primární nebo sekundární prevenci náhlé srdeční smrti způsobené komorovou tachykardií či fibrilací komor. Obvykle bývá implantován pacientům s vysokým rizikem náhlé srdeční smrti, u kterých je pro infekční či jiné komplikace kontraindikováno zavedení konvenčního endovazálního implantabilního kardioverter-defibrilátoru (ICD (1). Cílem tohoto sdělení je upozornit na případ nesprávně indikovaných výbojů S-ICD u pacienta s mimonemocniční náhlou zástavou oběhu, u kterého došlo při verifikované asystolii k aplikaci defibrilačních výbojů vyvolaných kompresemi hrudníku. Neadekvátní výboje se nepodařilo zasahujícím záchranářům deaktivovat přiložením magnetu nad generátor S-ICD. Kazuistika Popisujeme případ 30letého muže, který v roce 2006 podstoupil transplantaci srdce pro terminální srdeční selhání v důsledku dilatační kardiomyopatie. Po 12 letech od transplantace srdce byl pacient na základě kardiologického vyšetření zařazen na čekací listinu na druhou transplantaci srdce. Na překlenutí předtransplantačního období byl pro vysoké riziko náhlé srdeční smrti indikován k implantaci S-ICD (EMBLEM MRI S-ICD, Boston Scientific) s programovým nastavením zóny podmíněného výboje na 200 tepů/min a zóny výboje na 230 tepů/min. Po 5 měsících od implantace S-ICD pacient rybařil s přáteli. V průběhu rybaření odešel na toaletu. Po 20 minutách byl nalezen v bezvědomí, bez dechové aktivity. Přátelé neprodleně aktivovali přes tísňovou linku zdravotnickou záchrannou službu a operátorem zdravotnického operačního střediska byla ihned zahájena telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace. Na místo události byly vyslány výjezdové skupiny rychlé zdravotnické pomoci a letecké záchranné služby. Posádka rychlé zdravotnické pomoci dorazila na místo události za 8 minut od volání na zdravotnické operační středisko. Po příjezdu záchranáři ověřili náhlou zástavu oběhu a pokračovali v resuscitaci podle European Resuscitation Council Guidelines 2015. Po nalepení defibrilačních elektrod (Quick- -Combo Redi Pak) byla provedena analýza srdečního rytmu v modu automatizovaného externího defibrilátoru (AED) na profesionálním monitoru/defibrilátoru (Lifepak 15, Physio Control). První analýza nedoporučila výboj z důvodu přítomné asystolie. Bezprostředně po analýze rytmu pokračovali záchranáři v kompresích hrudníku a ve ventilaci ručním resuscitačním vakem s připojeným kyslíkem v poměru 30:2. Po druhé analýze srdečního rytmu nebyl výboj opět doporučen z důvodu přetrvávající asystolie. Posádkou ZZS byl využit svědek události ke střídání v provádění kompresí hrudníku. Záchranářem byl zajištěn periferní žilní vstup a aplikován 1 mg adrenalinu intravenózně. I při třetí analýze rytmu v modu AED na monitoru stále přetrvávala asystolie. V páté minutě neodkladné resuscitace při probíhajících kompresích hrudníku byl pacientovi náhle aplikován výboj S-ICD, o jehož přítomnosti do této chvíle posádka ZZS nevěděla. Svědek události, který prováděl komprese hrudníku, neměl ochranné rukavice a v teplém počasí se během resuscitace významně potil, byl výbojem odhozen asi metr od pacienta a zůstal několik minut otřesen. Výboj byl u pacienta doprovázen viditelným stahem kosterních svalů horních končetin a trupu tak, jak jsme obvykle zvyklí při externí defibrilaci. Po výboji S-ICD na monitoru (Lifepak 15, Physio Control) stále přetrvávala asystolie (obrázek 1). Bezprostředně po výboji S-ICD na místo dorazila posádka letecké záchranné Obrázek 1 Záznam z monitoru/defibrilátoru ZZS s přítomnou asystolií bezprostředně po neadekvátním výboji S-ICD 253

Cardiology Lett. 2018;27(5):252 256 služby s lékařem, který převzal vedení resuscitace. Následně záchranáři nalezli vlevo na hrudníku ve střední axilární čáře hmatnou kovovou rezistenci, kterou vyhodnotili jako pravděpodobný zdroj výbojů, tedy ICD. Přestože měli záchranáři nasazené ochranné rukavice, komprese hrudníku byly nadále protektivně prováděny přes ochrannou plastovou folii staženou z nalepovacích defibrilačních elektrod (Quick-Combo Redi Pak). Lékařem byly zajištěny dýchací cesty endotracheální intubací s následným napojením kontinuální monitorace EtCO 2, jehož vstupní hodnota byla 9 mmhg. Nízké hodnoty EtCO 2 přetrvávaly po celou dobu resuscitace. Po zajištění dýchacích cest byl pro opakované defibrilační výboje nad generátor S-ICD umístěn magnet M50 (Biotronic Company). Přesto došlo v průběhu resuscitace k dalším výbojům S-ICD. Na profesionálním monitoru/defibrilátoru (Lifepak 15, Physio Control) byla před i po výboji verifikována asystolie. Po 30 minutách byla přítomným lékařem neodkladná resuscitace pro vyčerpání všech terapeutických možností ukončena. Celkově bylo podáno 6 mg adrenalinu intravenózně. Na monitoru (Lifeapk 15, Physio Control) byla po celou dobu resuscitace zaznamenána asystolie. Během resuscitace došlo k podání celkem 9 defibrilačních výbojů přístrojem S-ICD. Příčinou smrti byl dle závěru soudního lékaře provádějícího pitvu akutní infarkt myokardu postihující rozsáhlou část přední a spodní stěny myokardu s akutními ischemickými změnami předního a zadního papilárního svalu. Ramus interventricularis anterior byl postižený 75 % stenózou s akutní trombózou v distální části tepny. Dále byly na srdci plošné srůsty perikardu s epikardem s chronickou neprůchodností arteria coronaria dextra. Ramus circumflexus byl průchodný pouze 5 cm v proximální části tepny. Diskuze V současné době chybí epidemiologická data o pacientech s implantovaným S-ICD stižených mimonemocniční náhlou zástavou oběhu. Ve Spojených státech jsou S-ICD schválené Food and Drugs Agency od roku 2012 (2). V Evropě se S-ICD implantují od roku 2009 (3). Relativně krátká doba a malý počet pacientů s S-ICD má za následek nedostatek znalostí a zkušeností s těmito typy přístrojů u lékařů a záchranářů v přednemocniční neodkladné péči. Absence dat nedovoluje v kontextu Evidence Based Medicine publikovat jednoznačná doporučení pro péči o pacienta s implantovaným S-ICD s mimonemocniční náhlou zástavou oběhu. Na základě zjištění prezentovaných v naší kazuistice považujeme za zásadní několik momentů. Především se jedná o skutečnost, že S-ICD nemá tak sofistikovaná diskriminační kritéria pro fibrilaci komor či komorovou tachykardii jako endovazální přístroj (ICD). Výskytem neadekvátních výbojů S- -ICD se zabýval Nordkamp, který analyzoval data 581 pacientů z EFFORTLESS S-ICD Registry, ve kterém jsou soustředěna data o pacientech s S-ICD z klinických pracovišť v Evropě a na Novém Zélandu. U 48 pacientů (8,3 %) zaznamenal celkem 101 neadekvátních výbojů. Nejčastějšími příčinami neadekvátních výbojů byly cardiac signal oversensing, především T-wave oversensing následované supraventrikulárními tachykardiemi (4). Auricchio et al. uvádí zkušenost s neadekvátním výbojem v průběhu prvního roku po implantaci u 6,4 % pacientů (5). Corzani et al. publikoval případ neadekvátních výbojů způsobených myopotential oversensing u pacienta s S- -ICD (6). Publikovaná data však nepojednávají o příčinách neadekvátních výbojů u pacientů resuscitovaných z důvodu mimonemocniční náhlé zástavy oběhu. Neadekvátní výboje S-ICD u prezentovaného pacienta byly způsobeny chybnou analýzou artefaktů vzniklých kompresemi hrudníku, které byly vyhodnoceny jako defibrilovatelná porucha srdečního rytmu. Zajímavým aspektem této chybné analýzy je skutečnost, že frekvence artefaktů imitujících QRS komplexy odpovídala prováděným kompresím hrudníku. Přístrojem S-ICD byly aplikovány výboje navzdory nastavení zóny podmíněného výboje a zóny výboje na 200, respektive 230 tepů za minutu (obrázek 2). Výrobce S-ICD (EMBLEM MRI S-ICD, Boston Scientific, MN, USA) ve vztahu k interferenci přístroje při kardiopulmonální resuscitací pouze uvádí, že může dojít k dočasnému narušení snímání se zpožděním terapie. Možnost neadekvátního výboje neuvádí (7). Dalším momentem hodným pozornosti jsou defibrilační elektrody S-ICD, které jsou uloženy subkutánně. Z tohoto důvodu je nutné nastavení vyšší energie defibrilačního výboje (až 80 J). V prezentované kazuistice zmiňujeme resuscitujícího svědka události zasaženého výbojem. Pro autory kazuistiky je překvapivá intenzita výboje, která jej zasáhla. Výrobce S-ICD (EMBLEM MRI S-ICD, Boston Scientific) uvádí, že osoba provádějící komprese hrudníku může při výboji cítit mravenčení. Tomu však neodpovídá naše zkušenost, neboť zasažený svědek události zůstal po výboji značně otřesen. Výboj byl doprovázen viditelným stahem kosterních svalů horních končetin a trupu pacienta. S-ICD je schopno generovat výboj v rozmezí 10 80 J 7 a hodnota výboje S-ICD pacienta uvedeného v kazuistice byla nastavena na 80 J. Ačkoliv publikované práce neprokázaly vážné poranění u záchranářů či osob provádějících laickou resuscitaci způsobené zasažením výboje při použití automatizovaného externího defibrilátoru (8), nelze tyto závěry aplikovat na rizika spojená s neadekvátní defibrilací pacienta s S-ICD. Koster et al. zmiňují ve své publikaci 4 kazuistiky referující o zasažení náhodných svědků výbojem z konvenčního ICD v průběhu kardiopulmonální resuscitace. V jednom případě došlo k poranění periferního nervu u resuscitující osoby (9). Dosud však chybí data věnovaná rizikům spojeným se zasažením výboje z S-ICD u osob poskytujících mimonemocniční neodkladnou resuscitaci. Diskutabilní nadále zůstává ochranná funkce rukavic v rámci prevence poranění způsobeného defibrilačním výbojem. Podle výsledků řady 254

Cmorej PCH, et al. Neadekvátní výboje... Obrázek 2 Na záznamu z S-ICD je patrná asystolie v době analýzy rytmu, po které následují artefakty vzniklé kompresemi hrudníku a neadekvátní defibrilační výboj prací je možné, že tyto rukavice nezaručují potřebnou úroveň elektrické izolace (10). Ve vztahu k mimonemocniční resuscitaci pacienta s S-ICD je nutné mít na paměti, že úvodní resuscitace je často prováděna svědky události bez použití jakýchkoliv ochranných pomůcek eliminujících riziko poranění způsobené zasažením výboje. Z naší zkušenosti dále vyplývá, že deaktivace defibrilační funkce S-ICD pouhým přiložením magnetu nad generátor S-ICD obvyklým způsobem jako u konvenčního ICD je nespolehlivá. Při resuscitaci byl přiložen a přilepen magnet (Magnet M50, Biotronic) nad generátor S-ICD. Přesto však v dalším průběhu resuscitace došlo k podání několika defibrilačních výbojů. Záchranáři postupovali při přiložení magnetu podle doporučení ERC Guidelines 2015 pro resuscitaci pa- cienta s ICD (11). Nicméně, výrobce S-ICD (EMBLEM MRI S-ICD, Boston Scientific, MN, USA) doporučuje deaktivaci defibrilační funkce realizovat přiložením magnetu nad horní či dolní pól generátoru s použitím typově kompatibilního magnetu (7). Tyto specifické požadavky jsou však při obvyklé neznalosti konkrétního typu S-ICD resuscitujícími záchranáři při mimonemocniční zástavě oběhu obtížně splnitelné. Určitým problémem S-ICD zůstává obvyklá lokalizace generátoru S-ICD, která je shodná s doporučeným umístěním defibrilační elektrody ve střední axilární čáře v levé části hrudníku (11). To však přináší problémy s umístěním levé defibrilační elektrody při externí defibrilaci. Lokalizace generátoru S-ICD limituje jak latero-laterální, tak antero-laterální umístění defibrilační elektrody. 255

Cardiology Lett. 2018;27(5):252 256 Literatura 1. Sideris S, Archontakis S, Gatzoulis KA, et al. The subcutaneous ICD as an alternative to the conventional ICD system: Initial experience in Greece and a review. Hellenic J Cardiol 2017;25:4-16. 2. Al-Khatib SM, Belbase S, Sauro D, et al. Inappropriate shocks in a patient with a subcutaneous implantable cardioverterdefibrillator. HeartRhythm Case Rep 2016:478-483. 3. http://www.bostonscientific.com/en-eu/products/defibrillators/ emblem-s-icd-system/clinical-data.html 4. Nordkamp O. Invasive therapy for inherited cardiac arrhythmias: towards a better benefit-risk equilibrium. 2015. ISBN 9789461696113. 5. Auricchio A, Hudnall JH, Schloss EJ, et al. Inappropriate shocks in single-chamber and subcutaneous implantable cardioverterdefibrillators: a systematic review and meta-analysis. Europace 2017;19:1973-1980. 6. Corzani A, Ziacchi M, Biffi M, et al. Inappropriate shock for myopotential over-sensing in a patient with subcutaneous ICD. Indian Heart J 2015;67:56-59. 7. https://www.bostonscientific.com/content/dam/bostonscientific/ Rhythm%20Management/portfolio-group/EMBLEM_S-ICD/ Download_Center/359481-001%20EMBLEM%20S-ICD%20 PTM_English.pdf 8. Petley GW, Cotton AM, Deakin CD. Hands-on defibrillation: theoretical and practical aspects of patient and rescuer safety. Resuscitation 2012;83:551-556. 9. Koster RW, Baubin MA, Bossaert LL, et al. European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2010 Section 2. Adult basic life support and use of automated external defibrillators. Resuscitation 2010;81:1277-1292. 10. Deakin CD, Lee-Shrewsbury V, Hogg K, et al. Do clinical examination gloves provide adequate electrical insulation for safe hands-on defibrillation? I: Resistive properties of nitrile gloves. Resuscitation 2013;84:895-899. 11. Deakin CD, Nolan JP, Sunde K, et al. European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2010 Section 3. Electrical therapies: automated external defibrillators, defibrillation, cardioversion and pacing. Resuscitation 2010;81:1293-1304. 256