UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Člověk a příroda Přírodopis Charakteristika předmětu V předmětu přírodopis je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a příroda - oboru přírodopis. Předmět je vyučován formou klasické hodiny, projektu, laboratorních prací, vycházek či besed. Pro výuku je využívána počítačová učebna a odborné učebny. Předmět přírodopis je dotován dvěmi hodinami v 6. a 7. ročníku a jednou hodinou v 8. a 9. třídě. Předmět přírodopis, se zaměřuje se na poznávání přírody jako systému, chápání důležitosti udržování přírodní rovnováhy, rozvíjení dovednosti objektivně a spolehlivě pozorovat. Při studiu přírody si poznávacími metodami žáci osvojují důležité dovednosti. Jedná se především o rozvíjení dovedností soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat z nich závěry. Žáci se tak učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti i vztahy mezi nimi, klást si otázky (Jak? Proč? Co se stane jestliže?) a hledat na ně odpovědi. V předmětu přírodopis žáci postupně poznávají souvislost mezi stavem přírody a lidskou činností a závislost člověka na přírodních zdrojích. Dále také vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a na lidské zdraví. Učí se zkoumat změny probíhající v přírodě, odhalovat příčiny a následky ovlivňování důležitých místních i globálních ekosystémů a uvědoměle využívat své přírodovědné poznání ve prospěch ochrany životního prostředí a principu udržitelného rozvoje. Významnou součástí komplexního pohledu na vztah mezi člověkem a přírodou je i uvědomování si pozitivního vlivu přírody na citový život člověka.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých empirických metod poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvažování posuzování důležitosti, spolehlivosti a správnosti získaných přírodovědných dat pro potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, ke svému zdraví i zdraví ostatních lidí porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí uvažování a jednání, která preferují co nejefektivnější využívání zdrojů energie v praxi, včetně co nejširšího využívání jejích obnovitelných zdrojů, zejména pak slunečního záření, větru, vody a biomasy utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí. 1. Společné výchovné a vzdělávací strategie k rozvoji klíčových kompetencí Výuka přírodopisu společně s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda přispívá k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáka takto: Kompetence k učení: - žák umí vyhledat, třídit a propojovat informace a používat je praktickém životě - žák samostatně pozoruje a experimentuje, umí výsledky zhodnotit a vyvodit z nich závěr - žák uvádí věci do souvislostí, propojuje poznatky - žák třídí a zpracovává nové informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je dávají do souvislostí a využívají je v praktickém životě - žák získá dovednost srovnávání a třídění je schopný posuzovat význam znaků, nadřazenost a podřazenost, zobecňování apod. Kompetence k řešení problémů: - žák se učí přecházet od smyslového poznávání k poznávání založenému na pojmech, prvcích teorií a modelech a chápat vzájemné souvislosti či zákonitosti přírodních faktů - žák se učí poznatky zobecňovat a aplikovat v různých oblastech života
- žák posuzuje podmínky, průběh a závěry experimentů a hlavně závěry, které lze ze závěrů odvozovat. - žák kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí - žák využívá Internet pro vyhledání potřebných informací. Kompetence komunikativní: - žáci jsou vedeni k přesnému a logicky uspořádanému vyjadřování a argumentaci - žáci se učí stručně, přehledně i objektivně sdělovat postup a výsledky svých pozorování a experimentů (ústně i písemně) - žáci mají příležitost k formulování a vyjadřování svých myšlenek a názorů Kompetence sociální a personální: - žáci jsou vedeni k osvojování dovednosti kooperace a společného hledání optimálních řešení a problémů tím, že spolupracují při praktickém řešení úkolů ve dvojicích i ve skupinách - žáci třídí a statisticky zpracovávají informace, spolupracují při výukových programech., jsou schopni objektivně hodnotit vlastní práci v kolektivu, požádají v případě potřeby o pomoc nebo ji sami poskytnou - žáci přispívají k diskusi v malé skupině i celé třídě. Kompetence občanské: - žáci chápou nutnost dodržovat základní pravidla vedoucí ke zlepšení životního prostředí a vysvětlí příčiny zhoršení životního prostředí (skleníkový efekt, ozónová díra, kyselé deště, nutnost třídění odpadů a jejich recyklace) - žáci kriticky hodnotí různé jevy ve společnosti, zaujímají vlastní postoje k ochraně životního prostředí Kompetence pracovní: - Žáci se učí optimálně plánovat a provádět soustavná pozorování a experimenty a získaná data zpracovávat a vyhodnocovat - žáci jsou vedeni k dodržování pravidel bezpečnosti práce a bezpečnosti při experimentech tím, že si při laboratorních pracích osvojí bezpečné pracovní postupy
2. Tematické okruhy průřezových témat zařazené do předmětu přírodopis OSV Osobnostní a sociální výchova OSV 1 OSV 2 OSV 7 OSV 9 OSV 10 OSV 11 Osobnostní rozvoj Rozvoj schopnosti poznávání: cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovednosti zapamatování, řešení problémů, dovednosti pro učení a studium Sebepoznání a sebepojetí: já jako zdroj informací o sobě, moje tělo, moje psychika Sociální rozvoj Mezilidské vztahy: empatie a pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc Kooperace a kompetice: rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci, vedení a organizování práce skupiny Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti: zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětu Hodnoty, postoje, praktická etika: vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, respektování MKV Multikulturní výchova MKV 1 MKV 2 MKV 3 MKV 4 MKV 5 Kulturní diference: nástin některých kulturních rozdílů u nás i ve světě Lidské vztahy: mezilidské vztahy, tolerance názorů Etnický původ: kolébka lidstva, vznik a vývoj člověka a ras Multikultura: multikultura jako výsledek globalizace Princip sociálního smíru a solidarity: rasismus, názorová, náboženská i etnická tolerance Rozvoj kompetencí je zaměřen na praktická pozorování v přírodě, laboratorní práce.
Vzdělávací obsah předmětu přírodopis v 6. ročníku Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období ročník: Počet hodin: 66 Člověk a příroda Přírodopis 3. období 6. ročník Učební texty: Přírodopis 6, učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia, Fraus Očekávané výstupy předmětu Na konci 3. období základního vzdělávání žák: OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA 1. rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů 2. popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci základních organel 3. rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i živočichů 4. třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a nižších taxonomických jednotek 5. vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam z hlediska dědičnosti 6. uvede příklady dědičnosti v praktickém životě a příklady vlivu prostředí na utváření organismů 7. uvede na příkladech z běžného života význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka BIOLOGIE HUB 8. rozpozná naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná je podle charakteristických znaků 9. vysvětlí různé způsoby výživy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích 10. objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků BIOLOGIE ROSTLIN 11. odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva až k jednotlivým orgánům 12. porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku 13. vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických procesů a jejich využití při pěstování rostlin 14. rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů 15. odvodí na základě pozorování přírody závislost a přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí
BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ 16. porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů 17. rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin 18. odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí 19. zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka; uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy BIOLOGIE ČLOVĚKA 20. určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánů a orgánových soustav lidského těla, vysvětlí jejich vztahy 21. orientuje se v základních vývojových stupních fylogeneze člověka 22. objasní vznik a vývin nového jedince od početí až do stáří 23. rozlišuje příčiny, případně příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby 24. aplikuje před lékařskou první pomoc při poranění a jiném poškození těla NEŽIVÁ PŘÍRODA 25. objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života 26. rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek 27. rozlišuje důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů, včetně geologického oběhu hornin i oběhu vody 28. porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy v naší přírodě 29. rozlišuje jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků 30. uvede na základě pozorování význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udržení života na Zemi ZÁKLADY EKOLOGIE 31. uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi 32. rozlišuje a uvede příklady systémů organismů - populace, společenstva, ekosystémy a objasní na základě příkladu základní princip existence živých a neživých složek ekosystému 33. vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam 34. uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému PRAKTICKÉ POZNÁVÁNÍ PŘÍRODY 35. aplikuje praktické metody poznávání přírody 36. dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé a neživé přírody
Cílové zaměření předmětu v 6. ročníku Vzdělávání v předmětu Přírodopis v 6. ročníku směřuje k: uvědomění si, jak vznikl život na Zemi; vnímání přírody a pochopení její rozmanitosti; seznámení se s technikou a možnostmi zkoumání přírody; seznámení se s některými vztahy mezi organismy; žáci se seznámí se základní strukturou života, rostlinnou a živočišnou buňkou; žák se seznámí s přehledem organismů od bakterii až po řasy a nižší živočichy; uvědomění si nezbytnosti ochrany přírody a životního prostředí; poznávání různých zásahů člověka do přírody; seznámení se s některými ekosystémy používání získaných poznatků a dovedností v praxi; získání osobního vztahu k přírodě;
6. ročník Výstupy z RVP Dílčí výstupy Učivo Průřezová témata Poznámky OVO 25: objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života Planeta Země a vznik Života na Zemi, Život na Zemi Planeta Země, vznik Života na Zemi - Žák zná postavení planety Země ve vesmíru - Žák zná teorie vzniku života na Zemi - Žák umí popsat stavbu zemského tělesa OVO 1: rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů - Žák umí vyjmenovat základní projevy organismů - Žák zná základní podmínky života Projevy života OSV 2 OVO 31:uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi OVO 33:vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam - Žák pochopí potravní vztahy mezi organismy, porozumí potravnímu řetězci Podmínky života, rozmanitost přírody Vztahy mezi organismy OSV 2 OSV 9, OSV 7, OSV 11 OVO 35: aplikuje praktické metody poznávání přírody OVO 36: dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé a neživé přírody - Žák umí rozlišit základní metody zkoumání přírody, zná některé přístroje, sloužící ke zkoumání přírody, umí používat mikroskop a zhotovit mikroskopický preparát Jak zkoumáme přírodu, mikroskop OSV1
OVO 2: popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci základních organel -Žák chápe, že život začíná od buňky, umí popsat základní stavbu a některé rozdíly mezi typy buněk Základní struktura života Buňka základní stavební a funkční jednotka, buňka rostlinná a živočišná OSV 9, OSV 7 OVO 3: rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i živočichů - Žák zná rozdíl mezi jednobuněčným a mnohobuněčným organismem a chápe princip od buňky k organismu Jednobuněčné a mnohobuněčné organismy OVO 4: třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a nižších taxonomických jednotek Přehled organismů - Žák zná základní systematické Soustava organismů skupiny a umí zařadit do těchto skupin vybrané organismy z učebnice OVO 7: uvede na příkladech z běžného života význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka - Žák chápe, že viry jsou nebuněčné organismy, žijící na úkor hostitelské buňky, zná základní onemocnění i ochranu před virovou nákazou Viry OSV 10 - Žák zná některé tvary bakterií, choroby i ochranu před onemocněními a praktické využití bakterií, ví, jak se podílí na koloběhu látek v přírodě Bakterie OSV 10 OVO 12: porovná vnější a - Žák zná základní stavbu sinic a Sinice
vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku OVO 8: rozpozná naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná je podle charakteristických znaků OVO 9: vysvětlí různé způsoby výživy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích jejich nebezpečí při přemnožení - Žák zná stavbu plodnice hub, princip rozmnožování, rozezná běžné druhy a umí rozlišit houby jedovaté a jedlé, zná jejich místo v potravním řetězci Houby OSV 7, OSV 9, OSV 10 OVO 12: porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku OVO 10: objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků - Žák umí popsat stavbu lišejníkové stélky, chápe význam soužití dvou různých organismů, umí určit běžné druhy, chápe význam lišejníků jako bioindikátorů Lišejníky OVO 14: rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů OVO 16: porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů - Žák chápe řasy a jejich význam pro organismy, umí rozeznat jednotlivé zástupce - Žák chápe, že prvoci jsou schopni samostatné existence, zná některé zástupce Řasy Prvoci OSV 1, OSV 7, OSV 9
OVO 17: rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin OVO 18:odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí OVO 19: zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka; uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy - Žák chápe význam názvu Žahavci, zná funkci žahavých buněk, umí popsat tělo, způsob získávání potravy a základní principy rozmnožování - Žák chápe rozdíl ve způsobu života volně žijících a cizopasných ploštěnců, jejich způsob výživy a rozmnožování, umí vysvětlit pojem vnitřní cizopasník - Žák chápe nebezpečí cizopasných hlístu a zná zásady hygieny - Žák rozezná běžné zástupce plžů, mlžů, hlavonožců, umí popsat stavbu těla, zná rozdíl mezi ulitou a lasturou Žahavci Ploštěnci Hlísti Měkkýši - Žák zná stavbu těla žížaly, umí vysvětlit hospodářský význam žížaly, je seznámen s některými dalšími druhy kroužkovců - Žák zná základní vnější a vnitřní stavbu těla členovců, umí vysvětlit pojem vnější kostra - Žák umí popsat základní stavbu Kroužkovci Členovci OSV 1, OSV 7, OSV 9
těla, druhy a vliv některých pavoukovců na zdraví člověka, chápe pojem mimotělní trávení - Žák umí vyjmenovat zástupce korýšů a uvědomuje si rozmanitost této skupiny živočichů - Žák umí vyvodit souvislost mezi pojmenováním skupiny vzdušnicovců a způsobem jejich dýchání - Žák umí popsat základní stavbu těla hmyzu, typy ústních ústrojí, zná rozdíly mezi proměnou dokonalou a nedokonalou a seznámí se způsoby života vybraných druhů hmyzu - Žák se seznámí se společnými, základními znaky ostnokožců, umí vysvětlit pojem regenerace Ostnokožci OVO 32: rozlišuje a uvede příklady systémů organismů - populace, společenstva, ekosystémy a objasní na základě příkladu základní princip existence živých a neživých složek ekosystému - Žák porozumí termínu společenstvo, ekosystém, chápe závislost člověka na přírodě a nutnost její ochrany Člověk a příroda Společenstvo, ekosystém, člověk a příroda OSV2, OSV 11
Vzdělávací obsah předmětu v 7. ročníku Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník: Počet hodin : 66 Člověk a příroda Přírodopis 3. období 7. ročník Učební texty : Přírodopis 7, učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia, Fraus Očekávané výstupy předmětu Na konci 3. období základního vzdělávání žák: OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA 1. rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů 2. popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci základních organel 3. rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i živočichů 4. třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a nižších taxonomických jednotek 5. vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam z hlediska dědičnosti 6. uvede příklady dědičnosti v praktickém životě a příklady vlivu prostředí na utváření organismů 7. uvede na příkladech z běžného života význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka BIOLOGIE HUB 8. rozpozná naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná je podle charakteristických znaků 9. vysvětlí různé způsoby výživy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích 10. objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků BIOLOGIE ROSTLIN 11. odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva až k jednotlivým orgánům 12. porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku 13. vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických procesů a jejich využití při pěstování rostlin 14. rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů 15. odvodí na základě pozorování přírody závislost a přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí
BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ 16. porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů 17. rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin 18. odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí 19. zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka, uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy BIOLOGIE ČLOVĚKA 20. určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánů a orgánových soustav lidského těla, vysvětlí jejich vztahy 21. orientuje se v základních vývojových stupních fylogeneze člověka 22. objasní vznik a vývin nového jedince od početí až do stáří 23. rozlišuje příčiny, případně příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby 24. aplikuje před lékařskou první pomoc při poranění a jiném poškození těla NEŽIVÁ PŘÍRODA 25. objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života 26. rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek 27. rozlišuje důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů, včetně geologického oběhu hornin i oběhu vody 28. porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy v naší přírodě 29. rozlišuje jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků 30. uvede na základě pozorování význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udržení života na Zemi ZÁKLADY EKOLOGIE 31. uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi 32. rozlišuje a uvede příklady systémů organismů - populace, společenstva, ekosystémy a objasní na základě příkladu základní princip existence živých a neživých složek ekosystému 33. vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam 34. uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému PRAKTICKÉ POZNÁVÁNÍ PŘÍRODY 35. aplikuje praktické metody poznávání přírody 35. dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé a neživé přírody
Cílové zaměření předmětu v 7. ročníku: Vzdělávání v předmětu přírodopis v 7. ročníku směřuje k: Vzbuzení aktivního zájmu o pozorování a poznávání přírody; Pochopení přírodních zákonů a vztahů mezi organismy; Získání vědomostí o vyšších živočiších a rostlinách; Seznámení se s vybranými společenstvy; Osvojení si znalostí a dovedností (tj. posuzování přírodovědných dat, výsledků měření a zkoumání, práce s informacemi jejich analyzování a vyhodnocování), které by přispěly k řešení problémů.; Vzbuzení zájmu o přírodu; Chápání, že voda je nezbytnou součástí života na Zemi.
7. ročník Výstupy z RVP Dílčí výstupy Učivo Průřezová témata Poznámky OVO 4: třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a nižších taxonomických jednotek - žák chápe pojem strunatci a umí rozlišit vývojově nižší strunatce od vyšších Zoologie nauka o živočiších Strunatci struna, nebo páteř? OSV 2. OSV 7 OVO 16: porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů - žák umí popsat jejich charakteristické znaky, prostředí, ve kterém žijí, a zná jejich zástupce Kruhoústí, paryby OVO 17: rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin OVO 18: odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí OVO 19: zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka; uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy - žák umí charakterizovat ryby na příkladu kapra - žák zná některé druhy sladkovodních ryb, umí rozlišit ryby stojatých a tekoucích vod, ví, čím se ryby živí - žák se seznámí s nejčastějšími způsoby chovu ryb a umí popsat jejich rozmnožování - žák zná zástupce některých mořských ryb, vytvoří si představu o jejich výskytu a způsobu lovu - žák zná některé druhy obojživelníků a chápe nezbytnost Ryby Sladkovodní ryby Významné mořské ryby Obojživelníci ve vodě i na souši Plazi svědkové dávných věků OSV 1, OSV 2, OSV 9
OVO 35: aplikuje praktické metody poznávání přírody vody pro jejich vývin, zná rozdíl mezi bezocasými a ocasatými obojživelníky OVO 11: odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva až k jednotlivým orgánům - žák chápe význam plazů pro další obratlovce, zná některé zástupce, způsob jejich života a některé zajímavosti, umí rozeznat užovku obojkovou od zmije obecné, zná některé cizokrajné plazy - žák umí zhodnotit vnější a vnitřní stavbu těla ptáků, zná některé jejich zástupce a umí vyjmenovat některá jejich fyziologická a morfologická přizpůsobení a jejich prvky v chování - žák umí rozeznat odlišnosti ve stavbě těla vyšších a nižších rostlin a má představu o rozmanitosti rostlinné říše - žák dokáže popsat stavbu těla mechorostů a jejich životní cyklus, umí poznat nejběžnější druhy - dokáže popsat stavbu těla kapraďorostů a jejich životní Ptáci opeření vládci vzduchu OSV 1, OSV 2, OSV 9 Botanika Přechod rostlin na souš Mechorosty Plavuně, přesličky a kapradiny
cyklus, umí vysvětlit jejich úlohu při vzniku černého uhlí, zná některé vybrané druhu Části těla semenných rostlin různé funkce, jeden celek: OSV 1 - žák zná stavbu kořene, jeho přeměny a funkci Kořen - žák zná stavbu stonku, jeho základní typy a funkci Stonek OVO 11: odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva až k jednotlivým orgánům OVO 12: porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku OVO 13: vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických procesů a -žák zná stavbu listu, jeho funkci a děje, které v něm probíhají (fotosyntéza, dýchání), zná základní morfologické znaky listů - žák zná stavbu květu a jeho význam pro rostlinu - žák pozná základní typy květenství - žák umí popsat proces opylení a oplození a chápe mezi těmito List Květ Květenství Opylení a oplození
jejich využití při pěstování rostlin OVO 3: rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i živočichů OVO 5: vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam z hlediska dědičnosti - žák dokáže popsat stavbu semene a uvést jeho význam, umí rozlišit základní typy plodů - žák rozumí rozdílu mezi pohlavním a nepohlavním rozmnožováním, zná pojem větrosnubné a hmyzosnubné rostliny, umí využít některé jednoduché metody vegetativního rozmnožování - žák zná jednotlivé fáze růstu rostliny, dokáže vysvětlit poje jednoletá, dvouletá rostlina a trvalka - Semena a plody - Rozmnožování rostlin pokračování rodu - Růst a vývin rostlin - žák umí vysvětlit pojem nahosemenná rostlina, dokáže popsat její stavbu a charakteristické vlastnosti a zná některé druhy - žák umí vysvětlit pojem krytosemenná rostlina, jednoděložná a dvouděložná rostlina, zná mezi nimi rozdíly a je schopen uvést některé příklady těchto rostlin - žák dokáže pojmenovat naše - Nahosemenné rostliny nahá semena - Krytosemenné rostliny semena v plodech - Listnaté stromy a keře OSV 2, OSV 7
OV4: třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a nižších taxonomických jednotek OVO 14: rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů OVO 15: odvodí na základě pozorování přírody závislost a přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí běžné listnaté dřeviny - žák zná vybrané zástupce - žák zná vybrané zástupce, zná jejich hospodářský význam - žák zná vybrané zástupce, zná jejich hospodářský význam - žák zná vybrané zástupce, zná jejich hospodářský význam - žák zná vybrané zástupce, zná jejich hospodářský význam - žák zná vybrané zástupce, zná jejich hospodářský význam - žák zná vybrané zástupce, zná jejich hospodářský význam - Pryskyřníkovité - Brukvovité - Růžovité - Bobovité - Miříkovité - Hluchavkovité - Lilkovité - žák zná vybrané zástupce, zná jejich hospodářský význam - žák zná vybrané zástupce, zná jejich hospodářský význam - žák zná vybrané zástupce, zná jejich hospodářský význam - Hvězdnicovité - Liliovité - Lipnicovité
- žák zná vybrané zástupce, chápe význam jejich ochrany - žák zná vybrané zástupce, zná jejich význam pro člověka - Vstavačovité - Cizokrajné rostliny OSV 10 OVO 31: uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi OVO 32: rozlišuje a uvede příklady systémů organismů - populace, společenstva, ekosystémy a objasní na základě příkladu základní princip existence živých a neživých složek ekosystému OVO 33: vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam OVO 34: uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému - žák umí rozlišit typy lesu podle zastoupení jehličnatých a listnatých stromů, zná vegetační stupně lesa na našem území a typické zástupce dřevin a bylin, chápe les jako ekosystém - žák si uvědomuje rozmanitost pevninských vod a mokřadů včetně společenstev organismů, které je osídlují, chápe, že voda je nezbytnou podmínkou života na zemi - žák rozezná luční ekosystémy a dokáže popsat jejich dynamiku v závislosti na činnosti člověka, umí uvést příklady rostlin a živočichů těchto společenstev - žák rozezná společenstvo polní a sídelní aglomerace od ostatních společenstev, umí vyjmenovat základní druhy rostlin a živočichů Společenstvo - Společenstvo lesa - Společenstvo vod a mokřadů - Společenstvo luk, pastvin a travnatých strání - Společenstvo polí a sídelní aglomerace OSV 10 OSV 7
Vzdělávací obsah předmětu v 8. ročníku Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník: Počet hodin : 33 Člověk a příroda Přírodopis 3. období 8. ročník Učební texty : Přírodopis 8, pro základní školy a víceletá gymnázia, Fraus Očekávané výstupy předmětu Na konci 3. období základního vzdělávání žák: OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA 1. rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů 2. popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci základních organel 3. rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i živočichů 4. třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a nižších taxonomických jednotek 5. vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam z hlediska dědičnosti 6. uvede příklady dědičnosti v praktickém životě a příklady vlivu prostředí na utváření organismů 7. uvede na příkladech z běžného života význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka BIOLOGIE HUB 8. rozpozná naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná je podle charakteristických znaků 9. vysvětlí různé způsoby výživy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích 10. objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků BIOLOGIE ROSTLIN 11. odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva až k jednotlivým orgánům 12. porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku 13. vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických procesů a jejich využití při pěstování rostlin 14. rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů 15. odvodí na základě pozorování přírody závislost a přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí