Metodický list pro přednášky kurzu Strukturální fondy Přednášející: Ing. Jan Čadil a pozvaní experti z praxe (Ing. Marek Jetmar PhD. MMR, Ing. Helena Čikarová MMR, Bc. Jakub Sedmihorský Úřad práce, Ing. Josef Abrhám PhD. expert na dotační management). Dílčí témata: 1. Definování regionální a strukturální politiky 2. Cíle, nástroje a historie strukturální politiky EU 3. Situace regionální politiky ČR 4. Úloha strukturálních fondů 5. Problematika čerpání ze strukturálních fondů Literatura : Nařízení Evropské komise 1260/1999, www.evropska-unie.cz, www.strukturalnifondy.cz, Wokoun R.: Regionální politika a rozvoj v ČR Podmínky: Zpracování a prezentace seminární práce na vybrané téma
Stručná osnova přednášek: Definice regionální politiky Definic existuje celá řada Žádná z nich nebyla akceptována za všeobecně přijatelnou Obecná definice: Regionální politika je soubor nástrojů, cílů a opatření vedoucích ke snižování příliš velkých rozdílů v socioekonomické úrovni jednotlivých regionů. Cíle Regionální politiky Cíle vycházejí z : Identifikace hlavních regionálních problémů Pojetí státní hospodářské politiky Příklady konkrétních cílů: snížení meziregionálních diferencí v nezaměstnanosti, příjmech, sblížení úrovně HDP/obyv Nástroje Regionální politiky Jsou zpravidla odvozovány z cílů Hlavní skupiny nástrojů: makroekonomické (fiskální a monetární politika, protekcionismus) mikroekonomické (realokace pracovních sil, realokace kapitálu) ostatní (administrativní nástroje, institucionální nástroje) Regionální politika v EU Je prováděna na několika úrovních: nadnárodní: prováděna relativně nezávisle přímo EU národní: silně diferencovaná, uskutečňovaná jednotlivými zeměmi, přejímá společná pravidla regionální: dlouhodobě posilována Důvody pro regionální politiku na nadnárodní úrovni: Vytvoření Měnové unie (otázka konvergence a schopnosti dostát Maastrichtským kritériím) Požadavek některých členských zemí na kompenzaci regionálních dopadů ostatních neregionálních politik; hlavně Společné zemědělské politiky Posílení růstu národních ekonomik i ekonomiky celé EU (využití potenciálu) Historie Regionální politiky EU Vznik v roce 1975 založením ERDF 1986- JEA posílení úlohy regionální politiky, 1988 přeměna na strukturální politiku (k regionální politice přibyla část zemědělské a sociální politiky) 2004- rozšíření EU o 10 členských států, nová koncepce SP Pozice regionální politiky v rámci celkové politiky EU
Objemem prostředků vynakládaných ze Společného rozpočtu EU: 2.místo za Společnou zemědělskou politikou Podíl výdajů na tuto politiku se v průběhu 90.let prudce zvyšoval Pro ilustraci výdaje na Regionální a Strukturální politiku ze Společného rozpočtu: 1975 4,8 % Celkových výdajů 2004 29,4 % Celkových výdajů Finanční alokace na Regionální politiku EU v letech 2000 2006 Na Výdajovou položku Strukturální operace (financování Cílů 1-3, Iniciativ Společenství a Technické pomoci) = 195 mld EUR Na výdajovou položku Kohezní fond (financují se z něj projekty nad 10 mil. EUR v oblasti dopravy a životního prostředí v zemích EU, jejichž HDP/obyv. je nižší než 90% průměru HDP/obyv. EU) = 18 mld. EUR Zdroje financování RP Strukturální fondy ERDF (vznik 1975) : financuje cíl 1 a 2 podpora zaostávajících regionů ESF (vznik 1960) : financuje cíle 1-3, podpora zaměstnanosti EAGGF (vznik 1962) : financuje cíl 1 a 2 podpora venkova FIFG (vznik 1993) : financuje cíl 1-2 podpora rybářských oblastí Cíle regionální politiky EU na období 2000-2006 Rozvoj a strukturální přeměna regionů, které ve svém rozvoji výrazně zaostávají za ostatními regiony na úrovni NUTS II, které vykazují méně než 75% průměru v HDP/obyv. EU (měřené v paritě kupní síly za poslední tři roky) Řídce zalidněná území (méně než 8 obyv./km ) Švédska a Finska Geograficky nejvzdálenější oblasti (Azory, Madeira, ) Pobřežní oblasti Švédska, příhraniční oblasti Severního Irska Cíl 1: 69,7% celkových zdrojů na strukturální fondy je určeno na Cíl 1 1/5 územních jednotek NUTS II ve starých členských zemích nedosahuje úrovně 75% průměru v HDP/obyv. EU 37 ze 41 územních jednotek NUTS II v nových členských státech nedosahuje úrovně 75 % průměru EU v HDP/obyv. Regiony NUTS II s více než 75% průměru: Praha, Bratislava, Kypr, Kozep-Magyarozs. Situace v ČR: z Cíle 1 budou čerpat všechny NUTS II kromě Prahy (celkově v letech 2004-2006 až 1,286 mld. EUR) Oblasti Cíle 1 v České republice Deset nejvyspělejších regionů NUTS II nových členských zemí v HDP/obyv. (v PPP; EU15=100, EU25=100)
Cíl 2: Podpora hospodářské a sociální konverze regionů čelícím strukturálním změnám -pokrývá regiony úrovně NUTS III; popř. mikroregiony splňující kritéria: průmyslové oblasti, procházející společensko-ekonomickými změnami zemědělské oblasti, které jsou určeny těmito kritérii: nízkou mírou zalidnění nižší než 100 obyv./km nebo procentuální podíl zaměstnanosti v zemědělství na celkové zaměstnanosti převyšuje dvakrát průměr EU. městské oblasti hustě osídlené oblasti splňující nejméně jedno z následujících kritérií: vysoká dlouhodobá nezaměstnanost (vyšší než průměr EU), vysoká úroveň chudoby zahrnující i nízkou úroveň bydlení, zvláště poškozené životní prostředí, vysoká kriminalita a nízká úroveň vzdělání. regiony závislé na rybolovu Cíl 2: -Pokrývá max. 18% obyvatel EU -Vztahuje se pouze na oblasti, které nečerpají z Cíle 1-11,5 % z celkových zdrojů na Strukturální fondy je určeno na Cíl 2 -Staré členské země (EU15): z Cíle 2 nečerpají: Řecko, Irsko, Portugalsko (čerpají z Cíle 1) -Nové členské země: z Cíle 2 čerpají pouze 3 státy: ČR pro Prahu (až 63 mil. EUR v letech 2004-2006), Slovensko pro Bratislavu, Kypr jako celek. Cíl 3: Podpora přizpůsobování a modernizace politik a systémů vzdělávání, rekvalifikace a zaměstnanosti Smyslem tohoto cíle je zlepšit přístup ke vzdělávání, modernizovat vzdělávání, podporovat růst zaměstnanosti přes vzdělávací programy a celoživotní vzdělávání. podporované aktivity : aktivní politika zaměstnanosti, boj se sociální diskriminací, Pro financování v rámci cíle 3 jsou způsobilé ty oblasti, na které se nevztahuje cíl 1. 12,3 % z celkových zdrojů na Strukturální fondy je určeno na Cíl 3 Situace v ČR: Z Cíle 3 bude čerpat pouze Praha (52 mil. EUR v letech 2004-2006) Iniciativy EU Interreg - přeshraniční spolupráce Urban - podpora městských oblastí Equal - podpora rovných příležitostí na trhu práce Leader - podpora venkovských oblastí Základní principy RP EU Mají klíčový význam pro předkladatele projektů (firma, obec, NGO). Koncentrace Adicionalita Programování
Monitorování Partnerství Regionální politika ČR 1.polovina 90.let: - malé rozdíly mezi regiony; pozornost věnována spíš transformaci 2.polovina 90.let nárůst meziregionálních rozdílů (hlavně míry nezaměstnanosti) postupující proces decentralizace potřeba vytvořit systém ve vazbě na přípravu na strukturální fondy EU Legislativní rámec RP v ČR 1998 : Zásady regionální politiky usnesením vlády č. 235 - definovaly způsoby a cíle provádění regionální politiky, vazby na regionální politiku EU, překlenutí chybějící legislativy Po roce 2000: zákon o krajích (krajské zřízení), zákon o obcích, zákon o okresních úřadech a zákon o hlavním městě Praze a Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Programové dokumenty RP ČR Národní rozvojový plán (NRP), vznik 2002 programovací dokument na úrovni EU nutný pro vypracování CSF, SROP, SOP, Strategie regionálního rozvoje ČR- na období 2000-2010: základní programový dokument regionálního rozvoje ČR (na národní úrovni) Cíle Regionální politiky ČR - vyvážený a harmonický rozvoj regionů - zlepšení regionální hospodářské infrastruktury - odstranění neodůvodnitelných rozdílů mezi regiony - udržitelný růst Základní typy podporovaných regionů - definovány v Zákoně o podpoře regionálního rozvoje: Strukturálně postižené regiony Hospodářsky slabé regiony Venkovské regiony Ostatní regiony (pohraničí, vojenské újezdy, oblasti postižené živelnými katastrofami, ) Mapa podporovaných regionů Dosavadní podpora regionálního rozvoje ČR ze strany EU PHARE 1990 2003: určeno 30,8 mld. Kč - 75 % na centrální úrovni (národní program PHARE) - 20 % na přeshraniční spolupráci (SRN, Rakousko, Polsko, Slovensko 1 rok) - 5 % mnohonárodní program (např.spolupráce a rozvoj VŠ) SAPARD 2002 2003: určeno 2,1 mld. Kč
- 2/3 prostředků pro zemědělství (ekologické projekty, přestavby kvůli evropským normám, ) - 1/3 na rozvoj venkova (sportoviště, cyklostezky, opravy památek,..) ISPA (předkohezní fond) určeno 10,8 mld. Kč na 14 velkých projektů v oblasti dopravy a životního prostředí Min. výše nákladů na 1 projekt 5 mil. EUR Např. Projekt čistá Bečva, Železniční úsek Ústí nad Orlicí Česká Třebová, Situace po vstupu do EU V letech 2004-2006 má ČR možnost získat až 2,631 mld. EUR ze SF a KF Pro srovnání: předvstupní pomoc 1990-2003 cca 1,41 mld. EUR Jak se čerpá? - přes Operační Programy (4 sektorové, 1 společný regionální); celkově 1,286 mld. EUR. Pokrytí: kromě Prahy celá ČR - přes Jednotné programové dokumenty (JPD2, JPD3) pro Prahu 115 mil. EUR - z Kohezního fondu (na dopravní projekty, na projekty v oblasti životního prostředí, min. výše nákladů 10 mil. EUR); celkově až 836 mil. EUR - z Iniciativ Společenství: EQUAL a INTERRREG; celkově 90 mil. EUR Problémy spojené s čerpáním prostředků ze SF Zajištění spolufinancování (ve výši 65-20% celkových nákladů v závislosti na typu projektu, příjemci, Cíli, atd ) Zálohové poskytování prostředků výdaje propláceny zpětně po realizaci, záloha pouze u vybraných typů projektů v omezené výši Náročná administrativa zpracování žádosti