RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 21/2007. Ročník IX. Vyšlo 30. 11. 2007 Cena 10 Kč. Mûsto ocenilo jedenáct nejlep ích ÏákÛ a studentû

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 21/2007 Čtrnáctideník regionu Rýmařovska Ročník IX. Vyšlo 30. 11. 2007 Cena 10 Kč Mûsto ocenilo jedenáct nejlep ích ÏákÛ a studentû Denní centrum pro mentálnû posti- Ïené Kouzelná bufiinka se otevfie 7. ledna 2008 V znamní ãe tí a sloven tí fotografové na v stavû v Galerii Octopus (Foto: Andrej Bán - Kosovo 2000) âesk národní t m tûlesnû postiïen ch kuïelkáfiû zvítûzil na mezinárodním turnaji v Ko icích

21/2007 V sobotu 17. listopadu ve 14 hodin se poprvé otevfiely dvefie Nedûlní koly ve Stránském. Náv tûvníci si prohlédli prostory knihovny, internetov koutek a hlavnû prostory, kde bude probíhat v uka tradiãních fiemesel. Kurzy se budou konat podle pfiipraveného kalendáfie. První, zahajovací kurz pro dospûlé Vánoãní zdobení se uskuteãní v sobotu 1. prosince. Stejn kurz urãen pro rodiãe a dûti se bude konat 2. prosince. Knihovna jiï nabízí více neï tfii stovky knih. Náv tûvníci knihovny mohou pfii v bûru knihy usednout do pohodlného kfiesla a neru enû listovat. Vefiejn internet snad také získá své pfiíznivce, i kdyï Obãanské sdruïení Stránské, jeï je iniciátorem Nedûlní koly, preferuje tradice a hlavní náplní v uky budou fiemesla. Ov em internet k dne ní dobû patfií a ve Stránském nechceme b t pozadu. Na e obec jiï nepatfií k tûm zapomenut m, o kter ch se fiíká, Ïe tady chcípnul pes, poznamenává k otevfiení Nedûlní koly ve Stránském místopfiedsedkynû Obãanského sdruïení Stránské Vladimíra Kfienková. Projekt byl v loàském roce úspû n a Nedûlní kola získala dotace z programu Leader +. Spolu s projektem vznikly i webové stránky, které informují o akcích obãanského sdruïení, ale jsou zde také informace o obci a diskusní fórum. To slouïí hlavnû obãanûm, ktefií se nemohou dostavit na schûzi osadního v boru, a mohou tímto zpûsobem podávat Fota: archiv OS Stránské RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Ve Stránském se budou uãit i v nedûli Historie a souãasnost na fotografiích Bohumila védy podnûty k jednání. V uka fiemesel, napfi. ko íkáfiství, ruãního zpracování vlny, peãení chleba, batikování, drátenictví, malování na hedvábí a mnoha dal ích, bude probíhat formou kurzû a v rámci pfiátelsk ch posezení. V prostorách Nedûlní koly budou rovnûï pofiádány pfiedná ky, v stavy a ekologická v chova. Kurzy jsou vhodné jak pro jednotlivce, tak skupiny. JiÏ v loàském roce si k nám na li cestu studenti z r mafiovského gymnázia, aby si vyzkou eli plstûní vlny a ko- íkáfiské fiemeslo. Na poïádání jsme pfiijeli idozákladní koly na ulici 1. máje, i zde si dûti zpestfiily v tvarnou v chovu zpracováním vlny, doplàuje v ãet informací Vladimíra Kfienková. Nedûlní kola mûïe poslouïit jako cíl kolního v letu ãi pochodového cviãení. V lety do zoo jsou uï tak trochu okoukané. Jak vypadá Ïirafa, sice dûti vûdí, ale to, jak se zpracovává vlna, a jiná fiemesla si mohou vyzkou et jedinû v Nedûlní kole. Zajímavostí je rovnûï chov pûvodních vala sk ch ovcí, jeï je moïno zhlédnout pfiímo v pastevním areálu. Chov ohroïeného plemene byl vybrán do národního programu uchování genetick ch zdrojû. Díky získání dotací z EU bylo moïno prostory staré zemûdûlské usedlosti zrenovovat tak, aby se zde náv tûvník cítil jako doma. Bez pomoci by pro neziskovou organizaci nebylo moïné takov projekt dokonãit, a proto hlavní a obrovsk dík patfií firmû Pátá stavební, a. s., která naprosto nezi tn m zpûsobem pomohla celému projektu na nohy. Za v echny ãleny Obãanského sdruïení Stránské i za pfiípadné náv tûvníky na í koly dûkujeme manïelûm Tom ov m z Janovic, ktefií vûnovali knihovnû mnoho knih, rádi bychom také podûkovali Ivetû Pochylové ze stavebního odboru MûÚ R mafiov, Petru Pechovi z Místní akãní skupiny R mafiovsko a Petru Anderlemu z Podnikatelského centra v Bruntále, ktefií s námi mûli trpûlivost pfii jednání kolem dotace. Budeme se tû it na pfiípadné náv tûvníky, dodala závûrem Vladimíra Kfienková. Provozní doba knihovny a internetu: Po - 16.30-18.30 St - 16.30-18.30 So - 9.30-11.00 Kurzy fiemesel: 1. a 2. prosince - vánoãní zdobení (dekorace). RÛzné techniky vázání ma lí, dekorace z pfiírodních materiálû (adventní vûnce, svícny nebo jiná dekorace). Kontakt: 723 04 05 35 - Vladimíra Kfienková. Dal í kurzy na stránkách www.stranske.cz. Pfiihlá ky do kurzû budou pfiipraveny od zaãátku prosince. Redakce, zdroj: Obãanské sdruïení Stránské Tfiída HrdinÛ, 1969 Tfiída HrdinÛ, 2007 2

V pondûlí 19. listopadu se uskuteãnilo fiádné jednání Rady mûsta R mafiova, na kterém radní pfiijali celkem devûta edesát usnesení, z nichï tfiicet mûlo charakter doporuãení pro jednání zastupitelstva mûsta. Na programu jednání byl návrh rozpoãtu mûsta pro rok 2008, zpráva o stavu kolství ve mûstû a majetkové a bytové záleïitosti. Starosta Petr Klouda pfiedloïil radním komentáfi k v hledu hospodafiení mûsta k 31. 12. 2007 a návrh rozpoãtu na rok 2008. V hled hospodafiení mûsta k 31. 12. 2007 obsahuje pfiedpokládané zmûny ve v dajích a pfiíjmech rozpoãtu. Nûkteré z nich jiï byly projednány a schváleny zastupitelstvem, jiné jsou dûsledkem v voje jednotliv ch poloïek rozpoãtu. Celkovû je v voj hospodafiení podstatnû ovlivnûn zv en mi v daji na investice mûsta a finance na tyto zmûny mûsto získává pfiedev ím z prodeje nepotfiebn ch nemovitostí a pozemkû a zv en ch daàov ch pfiíjmû. Od posledního projednávání v hledu RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 21/2007 Aktuálnû z mûsta Mûsto ru í odstupné za uvolnûní obecního bytu do lo k podstatn m zmûnám v pfiíjmech i v dajích, a tak pfiedcházející v hled v podstatû z pohledu dne ních informací pozbyl vypovídací hodnoty. Pfiíãinami byly zmûny harmonogramû staveb z dûvodu kapacity dodavatelû a klimatick ch podmínek (M Revoluãní 30, hfii tû a dal í), trvale dobré daàové pfiíjmy, v padek v pfiíjmu za areál ÎiÏkova (3,7 mil. Kã - pfiedpoklad aï v r. 2008) ãásteãnû kompenzovan jin mi prodeji, v padek v opravách komunikací z klimatick ch dûvodû, v sledky auditu softwaru atd. Hlavním cílem návrhu rozpoãtu mûsta na rok 2008 je sanovat bûïné potfieby mûsta a jeho institucí, dokonãit a dofinancovat zapoãaté akce. Návrh pfiedpokládá celkové pfiíjmy ve v i 205,7 mil. Kã a v daje ve v i 201,5 mil. Kã. Rozdíl pfiedstavuje nutnou rezervu, ze které bude mûsto ãerpat prostfiedky na projektování a spolufinancování akcí v roce 2008. Návrh rozpoãtu mûsta respektuje pfiedpokládan v sledek leto ního roku a navazuje Mûsto R mafiov získalo poslední dotace na byty V bor SFRB (Státní fond rozvoje bydlení) schválil dotace obcím na v stavbu nájemních bytû pro pfiíjmovû vymezené osoby podle nafiízení vlády ã. 146/2003 Sb., mezi kter mi byly i tfii Ïádosti z R mafiova. Vznikly v ak pochybnosti o souladu nafiízení vlády ã. 146/2003 Sb. s pravidly právních norem EU o podmínkách pro poskytování vefiejné podpory. Vzhledem k tûmto skuteãnostem v bor fondu rozhodl poãkat s poskytováním dotací do schválení nového nafiízení vlády. Mûstu byla nabídnuta cesta tzv. minimální v e vefiejné podpory podle nafiízení Evropské komise ã. 1998/2006. Co to znamená? Tato dotace je v reïimu de minimis, coï znamená, Ïe v období tfií let nesmí souãet v ech dotací poskytnut ch mûstu z vefiejn ch rozpoãtû pfiesáhnout hranici 200 000 euro, tj. cca 5,6 milionû Kã. Tím by si mûsto zablokovalo pfiíjem dal ích dotací SFRB. Desátého fiíjna fond rozhodl o uzavfiení smlouvy o poskytnutí dotace. Mûsto R mafiov od fondu obdrïelo poïadavky na doplnûní nûkter ch dokladû, které byly okamïitû odeslány. Smlouva o poskytnutí dotace bude uzavfiena je tû v leto ním roce. Otázkou zûstává, jak bude stát v dal ích letech podporovat bytovou v stavbu. Podpora bytové v stavby oïivila situaci stavebních firem, které zamûstnávaly nemal poãet lidí a spolupracovaly s fiadou dodavatelû. Pokud podpora bytové v stavby skonãí, v tûch investiãních akcích, kde mûsto obdr- Ïelo dotaci (nebo pfiíslib). V akcích jsou dále uvedeny nabídkové ceny, ke kter m je v pfiípadû v stavby bytû a podílu realizace v r. 2008 pfiipoãtena nová DPH. Radní schválili zmûnu Pravidel pro postup obãanû a orgánû pfii podávání a vyfiizování Ïádostí o pronájem bytu, podnájem a v mûnu bytû v majetku mûsta R mafiova, a to zru- ením ãlánku M - odstupné za byty s platností od 1. 1. 2008. Mûsto vyplácelo odstupné za to, Ïe nájemník uvolnil mûstsk byt a pofiídil si ve mûstû vlastní bydlení. Za rok 2007 ãiní tato ãástka necel ch 600 tisíc korun. Mûsto tedy platilo nájemníkovi, kter se stal natolik majetn m, Ïe se rozhodl pofiídit si vlastní bydlení, a pfiirozenû tak opou tí mûstsk byt, odstupné za splnûní jeho základní povinnosti, praví se ve zprávû o zru- ení odstupného za uvolnûní bytu, kterou pfiedloïil radû starosta Petr Klouda. Z podkladû MûÚ zpracoval JiKo nastane v tomto segmentu trhu trhlina, která s sebou pfiinese zv enou nezamûstnanost. PÛdní vestavby ve stávajících bytov ch domech jsou pro mûsto ekonomicky v hodné z hlediska pozemkû, pfiípojek apod. V R mafiovû se postavilo jiï nûkolik podobn ch staveb, které v na em regionu pomáhají udr- Fota: archiv MûÚ R mafiov 3

21/2007 Ïet zejména mladé rodiny. ZáleÏitosti t kající se mûstsk ch bytû se v obci fiídí Pravidly pro hospodafiení s byty v majetku mûsta. V posledních letech evidujeme okolo 140 zájemcû o byt. V roce 2006 bylo pfiidûleno 10 malometráïních bytû, letos 15 a pfií tí rok by to mûlo b t 19 nov ch malometráïních bytû. RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT O pût let star í? Jedná se o bytov dûm na Bartákovû ulici 24, kde by mûlo vzniknout 9 bytov ch jednotek ve tfiech podlaïích, dále pûdní vestavby na Hornomûstské ulici 57 a 59 o esti bytov ch jednotkách a pûdní vestavby na Národní ulici 13 se ãtyfimi bytov mi jednotkami. Ing. Jaroslav Kala, místostarosta Fota: archiv MûÚ R mafiov Pamûtní listinu, kytiãku a poukázku na nákup knihy dle vlastního v bûru pfievzalo ve ãtvrtek 14. listopadu v souvislosti se Dnem studentû z rukou starosty mûsta Petra Kloudy a dal ích pfiedstavitelû vefiejného a spoleãenského Ïivota jedenáct nejúspû nûj ích ÏákÛ základních a studentû stfiedních kol mûsta R mafiova. Tímto poãinem chce radnice a komise pro obãanské záleïitosti vytvofiit novou tradici, která Ne, moudfiej í. Zku enûj í. Îe jsem tu zase? Ne, to bylo pfied pûti lety s manïelem. Letos jsem oslavenec já. To jsme rádi, Ïe se setkáváme, ve zdraví. Dûkujeme za pozvání, dobfie, Ïe jste nás pfiivezli, docela to klouïe. Ta kytiãka je pûkná, v tom mrazu je je tû vzácnûj í. Máme pûkn pocit, Ïe na nás, dfiíve narozené, mûsto nezapomíná. Tolik znám ch, copak ti na i sousedé, pfiátelé, mají taky sedmdesát? Vypadají oba dobfie. Je nás tu hodnû, Ïe? Byla jsem u holiãe, jednou za rok jdu nûkam do spoleãnosti. A vytáhla jsem ty sváteãní aty, aè se provûtrají, nûjak se srazily nebo co. A taky se vám líbily dûti ze III. matefiské kolky, to jejich koãiãí hraní a zpívání, mû to bralo aï u srdce, ti nejmen í jsou dojemní. Pozdravili nás pfiedstavitelé mûsta, podûkovali za práci, za vûrnost na- emu mûstu, popfiáli spokojenost, radost a hlavnû zdraví. To je opravdu nejdûleïitûj í. Pan starosta nám taky fiekl o tom, jaké úkoly fie í radnice, co se chystá. No, moc jednoduché to není. Ale dnes veãer se budeme bavit, budeme rádi, Ïe jsme zde, zatanãíme si s Akordem, ochutnáme v borné obãerstvení, Na radnici ocenili nejlep í Ïáky a studenty podpofií studenty v jejich aktivitách, ale i v reprezentaci mûsta. Ocenûní si odnesli za vynikající prospûch, úspû nou reprezentaci koly na soutûïích a pfiehlídkách nebo za mimofiádné v sledky v mimo kolních aktivitách ve kolním roce 2006/2007. Jsem velice rád, Ïe v R mafiovû máme takové mnoïství perspektivních studentû. Dnes jsme ocenili skuteãnû zajímavé spektrum studenti Stfiední koly nám pfiinesou káviãku nebo trochu vína. âervené je v borné, bílé je tû lep í. Tak pfiesnû takov byl veãer 16. listopadu v r mafiovském Stfiedisku volného ãasu, oslava narozenin 70- a 75let ch spoluobãanû. VáÏení jubilanti, je potû- ující, Ïe jste na e pozvání pfiijali v tak velkém poãtu! Si studentû s rozmanit mi znalostmi, dovednostmi a zamûfiením, konstatoval starosta Petr Klouda. Pfiipojil i podûkování pedagogûm za jejich práci a mnohdy pevné nervy a rodiãûm za poskytnuté zázemí. Po oficiálním aktu pfiedávání ocenûní zûstal prostor i ke vzájemné diskusi s pedagogy a pfiedstaviteli mûsta u spoleãného stolu s obãerstvením. Ocenûní pfievzali: Lenka Dokoupilová, Z R mafiov, Jelínkova 1 Za vynikající studijní v sledky, první místo v celonárodním kole korespondenãního fyzikálního semináfie, titul úspû né fie itelky v krajském kole fyzikální olympiády a reprezentaci v národním finále matematické soutûïe Genius logicus. 4

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 21/2007 Petr KoÀárek, Z R mafiov, Jelínkova 1 Za vynikající studijní v sledky, 1. místo v okresním kole fyzikální olympiády, titul úspû ného fie- itele v celonárodním kole korespondenãního fyzikálního semináfie a reprezentaci v národním finále matematické soutûïe Genius logicus. Tereza Seifertová, Z R mafiov, Jelínkova 1 Za vynikající studijní v sledky, druhé místo v celonárodním kole korespondenãního fyzikálního semináfie a titul Mistr FyzIQ. Jan Dobe, SSO Prima Za vynikající studijní v sledky, úspû nou prezentaci na setkání mlad ch ekologû v Curychu na téma Mír a ekologie, 3. místo v mezinárodní historické soutûïi O Pohár ãeského a polského konzula a 1. místo v jazykové soutûïi v angliãtinû s mezinárodní úãastí. Klára Kosellková, SSO Prima Za vynikající studijní v sledky, 1. místo v jazykové soutûïi v angliãtinû s mezinárodní úãastí, 3. místo v regionální soutûïi cestovního ruchu v Hradci Králové a spoluorganizátorství akce Fotbal pro rozvoj. Renata Sojková, Z R mafiov, kolní námûstí Za 1. místo v okresním pfieboru v lehké atletice - ãtyfiboji jednotlivcû, 2. místo v bûhu na 60 metrû a úspû nou reprezentaci koly ve sportovních soutûïích. Barbora Kopeãková, Gymnázium R mafiov Za vynikající studijní v sledky, 1. místo v okresním kole matematické olympiády, 6. místo v krajském kole matematické olympiády, 3. místo v okresním kole olympiády z ãeského jazyka, 10. místo v krajském kole olympiády z ãeského jazyka, 11. místo v krajském kole chemické olympiády, 3. místo v okresním kole fyzikální olympiády a 3. místo ve v tvarné soutûïi Mozaika 2007 (t mová práce). Ludmila Ondra íková, Gymnázium R mafiov Za vynikající studijní v sledky, 1. místo v okresním kole olympiády z ãeského jazyka a úãast v krajském kole olympiády z ãeského jazyka. Tereza tefková, Gymnázium R mafiov Za vynikající studijní v sledky, 1. místo v okresním kole zemûpisné olympiády, 4. místo v krajském kole zemûpisné olympiády a 1. místo ve kolním kole mezinárodní soutûïe Matematick klokan. Radek Tobiá, Stfiední kola R mafiov Za vynikající studijní v sledky, 7. místo v mezinárodní soutûïi sváfieãû o Zlat pohár Linde - kategorie Svafiování elektrick m obloukem obalenou elektrodou. David Chovaniec, Stfiední kola R mafiov Za vynikající studijní v sledky, 10. místo v mezinárodní soutûïi sváfieãû o Zlat pohár Linde - kategorie Svafiování elektrick m obloukem tavící se elektrodou. JiKo V Z V A Mûstské sluïby R mafiov, s. r. o., vyz vají v echny podnikající subjekty na území mûsta R mafiova a okolních obcí, ktefií mají uzavfienou smlouvu nebo obchodní podmínky zapojení pûvodce odpadu do systému kolektivního nakládání s odpady, a nemají dosud zakoupeny známky na v voz komunálního odpadu pro rok 2007, aè tak uãiní do 15. 12. 2007, jinak smluvní vztah zanikne. MûS R mafiov Zdravotnictví Podhorská nemocnice zfiídila deset sociálních lûïek Podhorská nemocnice zfiídila deset sociálních lû- Ïek, která jsou umístnûna v budovû b valého interního oddûlení v R mafiovû a úzce navazují na o etfiovatelská a rehabilitaãní lûïka. Poãátkem pfií tího roku se poãet sociálních lûïek zv í o dal- ích dvacet. Sociální lûïka, která jsou v podstatû pfiestupní stanicí mezi nemocnicí a domovem dûchodcû nebo ústavem, slouïí lidem, ktefií nepotfiebují neustál dohled lékafiû. O tyto lidi se bude v R mafiovû starat jeden lékafi a dal í zdravotnick personál, fiíká vedoucí úseku sociálních lûïek Podhorské nemocnice MUDr. Vladimír Krasula. Sociální lûïka jsou doplnûním komplexní péãe o nemocného, protoïe v léãebnû dlouhodobû nemocn ch mohou b t pacienti umístûni maximálnû tfii mûsíce. Po této lhûtû se ãasto obtíïnû hledá fie ení, kam s pacientem, kter i nadále potfiebuje odbornou péãi a stále nezískal místo v domovû dûchodcû ãi ústavu. âasto tito lidé nemají kam jít. Sociální lûïka jsou vhodná pro osoby s chronick mi zdravotními problémy, pro lidi, ktefií nevyïadují stálou péãi lékafiû, ale zároveà nejsou schopni se sami o sebe postarat. Mnoho z pacientû je napfiíklad po léãbû cévní mozkové pfiíhody, kdy jsou stále ãásteãnû ochrnuti. Tito klienti mohou vyuïívat na í rehabilitaãní péãe, dietního stravování a dal ích vûcí, dodal MUDr. Krasula. Ing. Tomá Îelazko, mluvãí holdingu Agel 5

21/2007 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Odbor Ïivotní prostfiedí a regionálního rozvoje Kulturák se snad doãká nového kabátu Stfiedisko volného ãasu v R mafiovû, které slouïí obãanûm mûsta nejen v plesové sezónû, ale celoroãnû pro zájmovou ãinnost mládeïe a dospûl ch (taneãní krouïky, keramika, posilovna a dal í), je pfies trvalé udr- Ïovací práce ve stavu, kdy je celková rekonstrukce objektu více neï Ïádoucí. Odbory MûÚ informují Mûsto R mafiov zadalo projektantovi Ing. Miroslavu Gerykovi zpracování studie stavebních úprav a pfiístavby, která fie í nejen statické opravy konstrukce, nové oplá tûní budovy, ale také nové pfiístavby a zmûny dispoziãního fie ení, které by odpovídalo poïadavkûm na ãinnost Fota: archiv odboru ÎPaRR SVâ. Takto rozsáhlou rekonstrukci s pfiedpokládan m nákladem 77 mil. Kã nelze realizovat bez zaji tûní financí z nûkterého dotaãního titulu poskytovaného státem, a proto se pfiipravují podklady, které jsou nutné pro Ïádost o poskytnutí dotace. âást podkladû nového fie ení Stfiediska volného ãasu v R mafiovû je k dispozici pro vefiejnou diskusi, kaïdá faktická pfiipomínka je vítána. Celá dokumentace je k nahlédnutí na odboru ÎPaRR MûÚ R mafiov v budovû na nám. Svobody 5. Odbor ÎPaRR MûÚ R mafiov Proã jsem si jej vybrala? Pana Josefa Pipu znám od 90. let. Mile mû pfiekvapil na akci R mafiov tí rodáci, kde vydraïil práce dûtí v tvarného oboru ze ZU R mafiov. kole chybûly finanãní prostfiedky ve kolném. Od té doby si jej váïím, vím, Ïe Ïádnou práci neo idí, je vstfiícn a dokáïe pomoci. Jak se díváte na v sledky v bûrov ch fiízení ve mûstû? 6 Jsem zvykl na v bûrová fiízení ze soukromého sektoru, kde mûïu zákazníkovi poradit a rozebrat jeho zakázku, poloïku po poloïce, dle jeho finanãních moïností. Tento zákazník nelení a osloví tfieba i osm firem a poté vybere. Moje firma tímto zpûsobem získává dostatek zakázek a moc si toho váïím. V bûrová fiízení u rozpoãtov ch organizací mají pfiesná zadání, ale v koneãném dûsledku to pfii realizaci mnohdy nekoresponduje s nabídkou a to mi vadí. Radûji se tûchto v bûrovek nezúãastàuji. Podnikáte fiadu let. Myslíte si, Ïe je to ãím dál lep í, stejné nebo hor í? Vyuãil jsem se tomuto fiemeslu vr. 1970 a od r. 1990 podnikám. Celé toto údobí, aï do dne ka, je o tvrdé práci. Zejména mû to baví od r. 1990, kdy jsem zaloïil firmu a dle mého názoru je to ãím dál tím lep í, pfiedev ím pro zákazníka, protoïe je velik v bûr materiálu. To klade ov em nároky na celou moji firmu, na sebevzdûlávání - a to je dobfie. Kam byste se rád podíval o dovolené a koho byste si vzal s sebou? VÏdy jsem rád cestoval s celou rodinou, ov em bylo málo penûz. Teì je to lep í. Nejradûji jedu s manïelkou, protoïe si to nejvíc zaslouïí. Musela v e pfiizpûsobit tafeta Známé osobnosti se ptají znám ch ãi nûãím pozoruhodn ch osobností na to, co je zajímá a co by mohlo zajímat i ãtenáfie. Spoleãnû s otázkami pfiedávají pomysln tafetov kolík, kter zavazuje dotazovanou osobnost oslovit s podobn mi ãi úplnû jin mi otázkami dal ího zajímavého ãlovûka. Jarmila Labounková se ptá Josefa Pipy atrpûlivû ãekat a ãekat, aï si splním své cíle. MÛÏu jmenovat nûkolik míst, kam bych se rád podíval, ale pro mû byl nejlep í záïitek, kdyï jsme vyrazili se v emi zamûstnanci a jejich rodinami do Egypta. Byl to chumel 13 dospûl ch a 11 dûtí. Takoví r mafiov tí Úãastníci zájezdu. Dûti byly skvûlé, kdyï vezmu v potaz, Ïe jsme do Prahy jeli 8 hodin minibusem Primy, rychleji to totiï tento veterán neumí, alespoà jsme mûli dostatek ãasu na v echny fiízky a nápoje, které po autobuse kolovaly. Máte pfiedstavu o budoucnosti své firmy? - fieknûme v horizontu 5 let. Jsem od pfiírody optimista, je to dobrá vlastnost, ale neudûlá za vás v echno. Na e firma je v této fázi generaãní, mají zde podíly mí ze- Èáci Pavel a Honza. Navíc firma je velice mladá, s poãtem 8 pracovníkû a je na vysoké úrovni co do profesionality, ale také co se t ãe odmûàování. Pokud si nás zákazník vybere, Pipa se s tím popere. Také nakupuji sluïby nebo jdu na dobré jídlo, a jsem-li spokojen, rád zaplatím. Kdybych musel z jak chkoliv pfiíãin odstoupit z firmy, tak pojede ve stejném duchu jako doposud. A to mi dává nadûji, Ïe firma PIPA bude prosperovat nejenom 5 let, ale mnohem déle. Va e oblíbené jídlo a pití? V jídle si nevybírám, ale mám rád dobr pikantní gulá nebo také halu ky s brynzou. V pití jsem uï vybíravûj í. Mám rád moravská suchá ãervená vína s pfiívlastkem nebo pozdní sbûr. A kdyï se podafií koupit dobrou slivovici z jiïní Moravy, nepohrdnu. Hlavní je, abych si mûl s k m pfiièuknout. Pfií tû: Josef Pipa se bude ptát Vítûzslava opíka.

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 21/2007 kolství Sympatická královna regionû získala ocenûní od koly i mûsta Ve dnech 16. - 17. listopadu se 18 ÏákÛ a dva pedagogové úãastnili pobytu v druïebním mûstû Ozimku. Program v mûnného pobytu byl opravdu pestr. V pátek se uskuteãnila náv tûva toly v Tarnovsk ch Gorach, kde se do roku 1904 tûïilo stfiíbro a dal í rudy. S prûvodcem Ïáci Stfiední koly R mafiov sfárali do 40 metrové hloubky a seznámili se s Ïivotem horníkû, ktefií V listopadu se na brnûnském v stavi ti ucházelo 14 dívek ve vûku 16 aï 21 let, které prezentovaly 14 regionû âeské a Slovenské republiky, o titul Region Regina 2007. Znalost svého regionu, arm a eleganci musely soutûïící prokázat ve ãtyfiech disciplínách - nejprve pfiednesly pfiedem pfiipravenou pozvánku do svého regionu, pfii níï jim ãlenové poroty kladli doplàující otázky, a poté pfiedvedly typick krajov prvek. Následovala volná disciplína, v níï dívky libovoln m zpûsobem prezentovaly svûj osobní arm a eleganci, a na závûr úãastnice pfiedvedly originální recept na krajové jídlo. Titul Miss sympatie tehdy získala sedmnáctiletá Petra Jandová, studentka oboru Management a turismus na Soukromé stfiední odborné kole Prima, s. r. o., vr mafiovû. Neãekan úspûch zástupkynû na eho regionu ocenili ve stfiedu 7. listopadu zástupci mûsta i vedení SSO Prima na slavnostním obûdû v pfiekrásn ch prostorách novû vybudovaného vinného sklípku v areálu hotelu Avalanche v Dolní Moravici. Petra Jandová obdrïela od mûsta R mafiov z rukou místostarosty Ing. Jaroslava Kaly vûcn dar, vedení koly zastoupené fieditelem Mgr. Pavlem Neherou a Mgr. Jarmilou Labounkovou jí pfiedalo kvûtiny a Ing. Mgr. Vlastimil Sedláãek jako fieditel hotelu Avalanche pfiedal úspû né reprezentantce na eho regionu Polsk Ozimek pfiivítal Ïáky S R mafiov 12 hodin dennû pracovali ve velmi tûïk ch podmínkách (jejich prûmûrn vûk doïití byl 40 let). Po zajímavé a pouãné prohlídce jsme odjeli do nedalekého vodního parku. Tady se studenti vyfiádili na pûti tobogánech, vyzkou eli sílu protiproudu, vífiivek i solanky (teplé mofiské vody). V sobotním dopoledni probûhla prohlídka místní koly. Chlapci obou kol se utkali Netradiãní Den studentstva na Primû Foto: archiv SSO Prima Foto: archiv SSO Prima Ve ãtvrtek 15. listopadu 2007 probûhla na SSO Prima netradiãní v uka formou semináfiû. Studenti a uãitelé tak oslavili Den studentstva. V8.15 se v ichni studenti s vyuãujícími shromáïdili v 1. poschodí, aby vzpomnûli v znamného dne, kdy byly uzavfieny vysoké koly, a zároveà dne, kter dal impuls ke zmûnû starého spoleãenského systému. V krátkém vystoupení si pfiipomnûli historii rokû 1939 a 1989. Pak se roze li do uãeben a zúãastnili se semináfiû, které si sami zvolili. V uka probíhala v pûti vyuãovacích hodinách. Uãitelé nabídli studentûm celkem devût témat. Napfi. - Rusko kdysi a dnes; - Kosmické dalekohledy amimozemské civilizace; - Pomoc lidem, ktefií to potfiebují (jak získat grant); - Zajímavá mûsta, místa a zvyky anglicky mluvících zemí; - e ení Ïidovské otázky v litevském ghettu ad. poukaz na pobyt v hotelu Avalanche pro dvû osoby a drobné pozornosti. -ona- v ko ikuvce. Hráãi z R mafiova s pfiehledem zvítûzili 47:21. Odmûnou jim byl pohár pfiedan starostou Ozimku. Pobyt byl tak zajímav a pestr, Ïe si v ichni ani nestaãili prohlédnout mûsto na ich pfiátel. V let pfiedãil oãekávání a na nev ední záïitky Ïáci ani uãitelé hned tak nezapomenou. Mgr. Petr Stanûk Nechybûlo ani praktické vyuãování. Studenti si vyzkou eli rétoriku, pohyb, fantazii, seznámili se s principem hledání hvûzd na obloze, s radiov mi signály vysílan mi za úãelem kontaktu s mimozemskou civilizací. Byli vta- Ïeni do praktického cviãení vedeného profesionálními zdravotníky záchranné sluïby. Besedy o cizojazyãn ch tématech se vedly v dan ch jazycích. Studenti konverzovali francouzsky, anglicky, nûmecky. Dan problém procviãovali formou doplàovaãek, práce byla kolektivní, uãili se i anglické písnû. V kolektivu pracovalo 10-15 studentû rûzného vûku. Tato netradiãní v uka, kterou pro studenty pfiipravili uãitelé, byla zajímavá, i kdyï nároãná. Studenti to sv m uãitelûm vrátili v hodnocení. V echny semináfie byly hodnoceny pozitivnû. Studenti posuzovali formu, co tím získali, co se nového dozvûdûli. Nakonec hodnotili pfiínos v tom, Ïe své uãitele poznali i z jiné stránky. Jan Dobe, student 2. roãníku VSP, SSO Prima R mafiov Vánoãní stromeãek se rozsvítí i v R mafiovû V echny r mafiovské matefiské koly uï tradiãnû pfiipravily spoleãné vystoupení Pfiejeme veselé Vánoce. Oblíbené vánoãní písniãky, koledy a básniãky si mûïete pfiijít poslechnout ve ãtvrtek 6. prosince 2007 od 15.00 na námûstí Míru v R mafiovû. -ona- Z R mafiov, kolní námûstí 1, pofiádá Vánoãní den dvefií otevfien ch 14. prosince 2007 v 10-16 hodin Srdeãnû zveme!!! 7

21/2007 Leto ní poslední pokraãování seriálu o historick ch památkách R mafiovska se vrací k tématu, s nímï konãil i v loàském roce - k církevním stavbám zapomenut m, nevyuïívan m a pomalu chátrajícím. Na cestû okolím R mafiova, smûrem od Horního Mûsta, pfies Tvrdkov, Rudu, Ondfiejov, Bfiidliãnou, RyÏovi tû aï k Malé táhli, jsme nûkolikrát pfiekroãili pomyslnou hranici regionu, do míst, která s R mafiovskem souvisí historicky ãi jinak. Tentokrát zamífiíme do Dûtfiichova nad Bystfiicí, obce, která patfií do SdruÏení obcí R mafiovska, mikroregionálního uskupení, jehoï hlavním cílem je propagace turistiky. Dûtfiichov nad Bystfiicí leïí na úpatí hory Sluneãné (800 m n. m.), nejvy ího vrcholu Nízkého Jeseníku, poblíï prameni tû fieky Bystfiice, podél silnice spojující Bruntál a ternberk. Obcí vede také Ïelezniãní traè, vedoucí z JeseníkÛ na Hanou. Poloha na rozhraní nûkolika okresû, potaïmo krajû, vedla v pfiípadû Dûtfiichova k promûnám jeho pfiíslu nosti k rûzn m správním celkûm s centry v R mafiovû, Bruntále ãi ternberku. Od roku 1960 je souãástí Dûtfiichova také pût kilometrû vzdálená místní ãást Krahulãí (nûm. Sperbersdorf), malá rekreaãní obec, která pûvodnû patfiila do ternberského okresu. První zmínka o Dûtfiichovu nad Bystfiicí se datuje rokem 1317. Jisté je, Ïe vesnice náleïela kolem roku 1320 k lénu olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburgu a pfied rokem 1410 pfiipadla ke ternberskému panství, jehoï souãástí byla aï do zru ení 8 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Historické pozoruhodnosti R mafiovska Dûtfiichovsk kostel sv. Jifií - smutn svûdek lhostejnosti patrimoniální správy v polovinû 19. století. Poté krátce spadal Dûtfiichov do ternberského okresu, následnû do r mafiovského a od roku 1960 do bruntálského. PÛvodní název obce je zaznamenán jako Dietrichovalhota (1320) psáno dohromady ãi Ditrichowa Lhota, pozdûji se objevují nûmecké ekvivalenty Dietersdorf, Dytersdorf, Dytrstorf, Dittersdorf, Dietrichsdorf, latinsky Dittersdorffium (1771), ãeské Jetfiichovice, Jetfiichov, od roku 1872 Dûtfiichov, od roku 1936 zfiejmû na odli ení od nûkolika dal ích blízk ch DûtfiichovÛ (u Uniãova, v okrese umperk, Dûtfiichovic u Svûtlé Hory) zní název Dûtfiichov nad Bystfiicí, nûm. Dittersdorf an der Feistritz (do roku 1945). Pro obyvatele Dûtfiichova bylo základním materiálem i prostfiedkem obïivy dfievo z okolních lesû. VyuÏívalo se nejen na otop a jako stavební materiál, ale i pro v robu dfievûného uhlí. Vykácené dfievo se splavovalo po fiece do osady a zde se zpracovávalo na nûkolika pilách, z nichï jedna je dochována dosud. Vedle toho se obyvatelé Ïivili zemûdûlstvím, první zemûdûlská spoleãnost byla zaloïena jiï roku 1770 a mûla prosazovat pûstování nov ch plodin - brambor, fiepy a jetelovin. Do roku 1948 jsou v Dûtfiichovû zaznamenáni i Ïivnostníci, napfi. pekafi, kováfi a zámeãník. O historii Dûtfiichova nad Bystfiicí se dochovalo pomûrnû málo zpráv. Obecní archiv byl totiï na poãátku 20. století zniãen poïárem. Skrovné prameny uvádûjí, Ïe ves nejménû dvakrát zpustla (roku 1420 a za tfiicetileté války) a byla po urãité dobû novû osazena, podruhé kolem roku 1660. Svûdkem minulosti je pfiedev ím zdej í kostel sv. Jifií, kter stojí na kopci nad obcí jako pomník dávn ch a bohuïel i docela nedávn ch dob. PfiedchÛdcem nynûj ího zdûného kostela byl dfievûn z roku 1532. Ten byl v letech 1771-1773 (jinde uvedeno 1766-1767) nahrazen klasicistní stavbou souãasného chrámu. Kostel zasvûcen sv. Jifií stojí uprostfied malého hfibitova, obehnaného kamennou ohradní zdí se zdûnou omítanou bránou, opatfienou kovovou mfiíïí. Na vrchol kostelního vr ku vede krásná lipová alej se vzrostl mi, hustû vysázen mi stromy. Jednolodní podélná stavba s odsazen m pûlkruhov m knûïi - tûm a malou sakristií pfiipojenou ze západní strany je orientována severním smûrem k bránû hfibitova vysokou hranolovitou vûïí s hlavním vstupem, kter chrání nízké zádvefií. Hladké fasády lodi ãtvercového pûdorysu jsou prolomeny okny s pûlkruhov m záklenkem. Kopulová klenba lodi byla ve 2. polovinû 19. století nahrazena ploch m stropem, knûïi tû je zaklenuto valenû. Stfiecha byla opravena ve 2. polovinû 20. století. Za hlavním vstupem procházíme pod hudební kruchtou, pfiistavûnou rovnûï v 19. století, která vybíhá do lodi dfievûnou pavlaãí se stylov m dfievûn m zábradlím. Na kûru stojí varhany, jeï na zaã. 19. století vystavûl v pozdnû barokním stylu A. Steinunger z Andûlské Hory. Dnes jsou nefunkãní. Dal ím pozûstatkem nûkdej ího zafiízení je klasicistní pfiízední kazatelna s dfievûn m schodi tûm, jejíï stfiídmé, ale zfiejmû pûsobivé zdobení bohu- Ïel jiï vzalo za své, takïe reliéf Kristovy hlavy ani okfiídlené hlaviãky andílkû, které popisuje Bohumil Samek, dnes nenajdeme. Interiér jako celek prokazuje dlouholet nezájem o stav koste-

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 21/2007 la a jeho vyuïití. Podle slov faráfie Grzegorze Wolaƒského, kter umoïnil vstup do kostela, se zde jiï dlouho nekonají m e, neboè není pro koho, chrám byl nûkolikrát vykraden a bezútû nû chátrá. Z vnitfiního vybavení skuteãnû mnoho nezbylo, evidentnû pouze to, co se nezdá natolik cenné, pfiípadnû je pevnû ukotveno. Tak zde zûstávají dfievûné lavice bez v razného zdobení i pevná ãást oltáfie. Naopak oltáfiní obraz od Jana Amlera ze ternberka zmizel, stejnû jako obrazy kfiíïové cesty ãi korunov lustr s girlandami, kter zmi- Àuje Samek. V místû nad lustrem je vymalována jednoduchá stropní freska s kalichem a hostií. Dále se zachovaly tfii obrazy, zfiejmû nepûvodní, a dvû sochy - Panna Maria s královskou korunou a JeÏí kem v náruãí (v korunû jsou znázornûny znaky lva a orlice) stojící na pûlmûsíci a sv. Franti ek nesoucí JeÏí ka na otevfiené Bibli. V zádvefií je uskladnûna ãást nábytku a také zbytky cihel a omítky. Kostel sv. Jifií, neudrïovan, vlhk, s minimálnû zachovalou v zdobou a vybavením, zanesen nepofiádkem, je obrazem dlouhodobého nezájmu (ãi absence) vûfiících. Podle slov faráfie Wolaƒského se kostel v nejbliï ích letech pravdûpodobnû nedoãká zmûny k lep ímu a mûïe se tak pfiipsat na seznam chátrajících památek R mafiovska. Na dlouh soupis kulturnû cenn ch staveb ve stavu rozkladu, které k propagaci regionu rozhodnû nepfiispûjí. ZN (Literatura: Samek, Bohumil. Umûlecké památky Moravy a Slezska 1, Praha 1994; Mezerová, ªubica. Seznam nemovit ch kulturních památek okresu Bruntál, Bruntál 2000; Turek, Adolf. Místopisn rejstfiík obcí Severomoravského kraje. Díl 1, Opava 1974; www.rymarovsko.cz) âlenské státy EU mûly na svém území vyhlásit oblasti ochrany ptákû (Special Protection Areas, dále SPA), zaji Èující jak sv m poãtem, tak rozlohou pfiízniv stav populací 194 ohroïen ch druhû a poddruhû ptákû Popis Ptaãí oblasti Jeseníky: Ptaãí oblast Jeseníky byla vyhlá ena v roce 2003 spolu s dal ími 40 oblastmi v âeské republice a rozkládá se témûfi na celém území CHKO Jeseníky o rozloze 52 000 ha. Je v znamná pfiedev ím pro lesní druhy ptákû a druhy horsk ch luk, vãetnû druhû zasahujících do oblasti údolních niv a prameni È, luk a pastvin v podhûfií. Lesy pokr vají 80 % oblasti. Jedná se pfieváïnû o smrkové monokultury, jen místy se dochovaly zbytky pûvodních buãin, jedlobuãin a pod horní hranicí lesa jefiábov ch smrãin. Na SZ svazích pohofií se nacházejí rozlehlé imisní holiny, pfiípadnû po kozené aï odumírající jefiábové smrãiny. V znamná jsou ra elini tû a vrchovi tû; pro Volající samec chfiástala polního (Crex crex) Foto: Petr aj, www. birdphoto.cz Zajímavost Ptaãí oblast (SPA) Jeseníky uveden ch v pfiíloze I smûrnice ES o ptácích. Obdobná opatfiení mají pfiijmout i pro pravidelnû se vyskytující stûhovavé druhy, i kdyï nejsou uvedeny v pfiíloze I. Konkrétnû jde o místa, kde se stûhovaví ptáci rozmnoïují, kde pelichají nebo zimují, a o místa odpoãinku na jejich tahov ch cestách. âlenské státy mají vûnovat zv enou pozornost mokfiadûm, zejména mokfiadûm mezinárodního v znamu. Jefiábek lesní (Bonasa bonasia) oblast jsou typické ãetné kamenné sutû, skalní útvary a hluboká údolí horsk ch bystfiin s prudk mi svahy. âást podhûfií je tvofiena mezofilními loukami a pastvinami. Území pfiedstavuje v znamné hnízdi tû jefiábka lesního (Bonasa bonasia). Bukové porosty hostí lejska malého (Ficedula parva). Pfiedev ím skalní útvary v kombinaci se star mi a pfiestárl mi lesními porosty jsou útoãi tûm ãápa ãerného (Ciconia nigra), v ra velkého (Bubo bubo) a také krkavce velkého (Corvus corax). Horské hole, pfiírodovûdecky velmi cenné pfiirozené bezlesí, je dokladem zalednûní. Toto území je vystaveno extrémním klimatick m vlivûm, pfiedev ím v zimním období. Dominantními druhy jsou lindu ka horská (Anthus spinoletta) a lindu ka luãní (Anthus pratensis). Pastviny a louky pokr vají asi pûtinu území. Dominantním druhem je zde chfiástal polní (Crex crex), hojnû zde hnízdí Èuh k obecn (Lanius collurio) a bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra). Pfiedmûtem ochrany SPA Jeseníky se nakonec stal jefiábek lesní (Bonasa bonasia) a chfiástal polní (Crex crex). KaÏdoroãnû se oba druhy monitorují, hlá ení o poãetnosti se odesílají na Agenturu ochrany pfiírody a krajiny a odtud se v sledky dostávají na pfiíslu - né orgány EU. V souãasné dobû pûsobí na území Ptaãí oblasti Jeseníky est ornitologû, ktefií se monitoringem zab vají. Asi nejvíce pozornosti je vûnováno právû zmínûnému chfiástalu polnímu, jehoï místní populace je povaïována za jednu z nejpoãetnûj ích v âr. V této oblasti je dûleïitá spolupráce s místními soukrom mi zemûdûlci avlastníky pozemkû, kde se chfiástal vyskytuje. Zemûdûlci mají moïnost se pfiihlásit do Agroenvironmentálního programu, kde se za zv hodnûn ch dotaãních titulû zavazují sekat pfiíslu né louky aï po 15. srpnu, tedy v dobû, kdy mají chfiástali jiï vyvedena mláìata. Na tomto místû bych chtûl podûkovat Ing. Vinohradníkovi, kter má do Agroenvironmentálního programu pfiihlá eny témûfi v echny louky v oblasti Nové Vsi u R mafiova. Ing. Miroslav Glacner, âeská spoleãnost ornitologická 9

21/2007 Fota: Pavla Fidlerová Zothová 10 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Jazzclub Trochu rocku do toho jazzování Oba protagonisté posledního koncertu v jazzovém klubu (16. 11.), praïské trio Plankton i brnûnská bigbeatová legenda Ty Syãáci, uï v R mafiovû vystupovali dfiíve, pfied publikem jazzclubu v ak poprvé, navíc s repertoárem, kter mohl b t pro mnohé pfiekvapením. Hráãi kapely Plankton se pfiedstavili takfika pfiesnû pfied rokem v pofiadu pro studenty o v voji jazzu a jazzové kompozici. Tentokrát na pûdû jazzového klubu pfiedvedli ukázku své vlastní tvorby, od klasického jazzu ponûkud vzdálenûj í, ale rozhodnû ne nezajímavé. Ty Syãáci pfiijeli do R mafiova uï potfietí, s repertoárem v podstatû nezmûnûn m, ale notnû opepfien m bicími, které jejich hudbu posunuly o velk kus jinam. První na pódiu vystoupil Plankton. Kapela tohoto jména, které je údajnû odvozeno od jedné z jejich prvních písní, vefiejnû zásadnû nehrané, je pro v echny tfii hráãe tûlesem takfiíkajíc pro radost, pro realizaci autorsk ch zámûrû a úchylné experimentování. Jakub Hlobil (osmistrunná baskytara), Vojtûch Îelinsk (kytara) i Robert vehla (bicí) se muzikou Ïiví, vystupují v profesionálních hudebních projektech (Tam-tam orchestra, Jana a KÛÀ) a koncertují prakticky kaïd den. Plankton je jakési jejich dítû, v plod spoleãn ch zkou ek, jehoï podobu spoluutváfiela vynikající hráãská úroveà a velk smysl pro recesi. Vznikl tak osobit hudební styl, tûïko zafiaditeln a definovateln, slovy autorû pln vlivû, jejichï styãn m bodem je láska, zvlá tû ta nenaplnûná. UÏ z tûchto sebeironizujících slov, jimiï kapela na úvod pfiiblí- Ïila svou tvorbu, je patrné, Ïe se hráãi neberou zrovna váïnû a totéï ãekají od publika. PfiestoÏe jejich skladby jsou preciznû zahrané a prokazují velk kompoziãní talent, klíãem k jejich poslechu je humor, verbální v textech i hudební v melodiích a rytmu. Nejednou muzikanti, zbûhlí v praktikách jazzové citace, sáhnou po známé popové melodii (ostatnû za jedny ze sv ch vzorû oznaãují Mariku Gombitovou a skupinu T m), kterou dokáïou pfietvofiit v solidnû nelibozvuãn novotvar (jak si pop jedinû zaslouïí). Recesistick vtip tu není namífien jen proti komerãní hudbû, ale i proti vlastní muzikantské profesi, z níï se v roli zamûstnání zákonitû vytrácí spontánní radost. Plankton vyuïívá i nehudebních prostfiedkû a inspiruje se v ím, co je v bûïném Ïivotû bizarní, tfieba kolotoãáfisk m fiemeslem. Jejich hudba je tak sama o sobû stejnû bizarní, nicménû poutavá, na druh, tfietí, desát poslech stále zajímavá. Jak uï fieãeno, Ty Syãáci, kapela trochu jiné, ale stejnû originální vy inutosti, koncertovala v R mafiovû uï potfietí. Pfii obou sv ch pfiedchozích vystoupeních narazila na malé komorní publikum, které se tentokrát sice ponûkud rozrostlo, ale zûstalo z vût í ãásti komornû naladûno. Syãáci, v ãele s fyzick m básníkem Petrem Vá ou, pfiitom pfiivezli mnohem Ïivelnûj í a rokovûj í (ãi spí punkovûj í) verzi klasick ch skladeb z alb Máj v dubnu, Lék a jed, SSSS a Li ák je li ák, které shrnuje chystané album The Best Of Ty Syãáci - Bumbumbum. Syãáci se na vystoupení pomûrnû dlouho chystali, coï bylo zpûsobeno technick mi problémy, trpûlivé obecenstvo v ak odmûnili vydatnou hudební smr tí. Repertoár pln hitû dostal díky bicím Ale e Pilgra úplnû nov zvuk, ne nepodobn nefal ovanému punkovému náfiezu. V kaïdém pfiípadû to byl koncert strhující a pfiímo vybízející k tanci. IVá a, pfiipraven o roli perkusisty na vlastní tûlo, dal více energie do taneãních kreací a ve finále dokonce rozpustil svou pro edivûlou, ale stále úchvatnou hfiívu. Vystoupení Tûch SyãákÛ mûlo své nesporné kvality, zmûna obsazení urãitû pfiipoutá pozornost ke star ím skladbám. Na druhou stranu je otázkou, zda zapojením bicích, jejichï absence byla jist m specifikem kapely a dávala prostor pro alternativní rytmiku, nezbavila zvuk SyãákÛ o nûco z jejich svérázu. Umûní baskytaristy Tomá e Fröhlicha, kytaristy Petra Zavadila i samotného Petra Vá i, stejnû jako podstatná textová stránka syãáck ch písní jako by ãásteãnû zanikaly v ohlu ujícím zvuku bicích. Îánrovû nezafiaditelná tvorba se tak posunula blíï k jasnûj í a definovatelnûj í oblasti punkrocku, coï je moïná koda. ZN

Jimmy Bozeman & P.R.S.T. V malém sále SVâ se 8. prosince ve 20.00 pfiedstaví kapela P.R.S.T. ve spoleãném vystoupení s americk m muzikantem Jimmym Bozemanem. Skupina P.R.S.T. vznikla v roce 2004 na popud houslisty Pepy Maliny a kontrabasistky a zpûvaãky Svatky tûpánkové. Tito dva spolu hráli v nûkolika bluegrassov ch formacích, striktní pravidla bluegrassové hudby v ak nutila oba hráãe ubírat se progresivnûj- ím smûrem. Snaha dûlat vlastní hudbu inspirovanou souãasnou americkou akustickou folkjazzovou scénou vyústila v pfiizvání kytaristy Radka Hlávky a jazzového bubeníka Tomá e Vokurky. Jejich pûsobení v kapele posunulo hudbu blíïe jazzové improvizaci a groovu, kter je patrn hlavnû v instrumentálních skladbách. Ve zpûvu Svatky tûpánkové je patrná lehkost, pfiirozenost, ale zároveà naléhavost a sdílnost a také cit pro anglick jazyk. I pfies pomûrnû krátkou existenci si P.R.S.T. rychle na li své publikum, rûznorodé jako jejich hudba. Kromû festivalû a rûzn ch spoleãensk ch akcí, kter ch se kapela úãastní, pofiádá také pravidelné koncerty v praïské Balbínovû poetické hospûdce. V bfieznu vydali album s názvem For You, které kfitili v R mafiovû. Jimmy Bozeman se narodil ve státû Luisiana v USA. Koncem 70. let se pfiestûhoval do mûsta Laffayette, kde zaãala jeho hudební dráha. Styl Jimmyho Bozemana je ovlivnûn pfieváïnû rhytm&blues, country a cajun, Ïánry typick mi pro tuto ãást Ameriky. Po absolvování University of Southwestern Louisiana v roce 1980 se odstûhoval do Austinu v Texasu, kde hrál pfiíle- Ïitostnû po klubech a folkov ch festivalech. VyrÛstal v dobû kvûtinov ch dûtí, jejichï ideály ho zpoãátku formovaly. Projel na motorce celé Spojené státy od v chodu aï na západ a zaïíval vpravdû kerouakovsk styl Ïivota. Mezi lety 1986 aï RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 21/2007 1990 cestoval pfieváïnû po severním Mexiku a Latinské Americe, kde hrál s reggae kapelou. Po návratu do Spojen ch státû vystupoval nejdfiíve sám a pozdûji se zpûvaãkou a kytaristkou Katie Henry. Asi po roce koncertování zaloïil spfiáteli kapelu Blues Bears. V roce 1991 Jimmy opustil USA a odjel do Evropy. Po cestování po ecku a zemích b valé Jugoslávie se usadil v porevoluãní Praze. Pfii hraní na Karlovû mostû poznal nûkolik muzikantû, se kter mi pozdûji zaloïil formaci Lazy Pigs and the Band of Jakeys. S touto kapelou hrál po hudebních klubech a festivalech v Nûmecku, âechách, Polsku a Itálii. V prûbûhu 90. let se obsazení skupiny mûní a americké hráãe nahrazují vynikající ãe tí muzikanti z kapely P.R.S.T.: Tomá Vokurka - bicí, Pepa Malina - housle a Svatka tûpánková - kontrabas, zpûv. S touto formací natáãí Jimmy Bozeman v roce 2004 album Lazy Pigs in the Parlour. Îivá vystoupení Jimmyho Bozemana provází spontánnost a neformální kontakt s publikem. Jak fiíká: AÈ uï hraji u kuchyàského stolu nebo na pódiu, dûlám muziku. A to je to, oã tu jde. Vstupné je 90 Kã, v pfiedprodeji 60 Kã. poezie AÏ... Studentsk klub Literární a v tvarná soutûï Marie Kodovské Miroslav Václavek Zaãalo snûïit a má to pr tak b t Jako Odbíjí snûhem v panensk ch polích pefin ãas s hadfiíky hvûzd na zimním tûle a v e patfií vûtru kdyï spolu jsme nazí jako dvû ryby a schází nám pfiíli païe jsem jako letní zemû obejmu tû bezruk pomiluji kofieny stromû jestli ulehne pfied de tûm s tváfií k nebi aï pfiijde ãas b t nechat bûïet mraky aï kam dohlédne Zimní nebe ticho v tûle kdosi pfies noc prostfiel bílé plátno na mou postel v níï jednou budu spát asi je tû jsem a do nikam se pohybuji ve sv ch bezprizorn ch pomy leních do mrazu vysypávám popelník z m ch plic kdyï první jdu a pfiipadám si zkurven to jen pták v mé du i pfieletûl avsrdci nefiest i takové to nûkdy musí b t V kamení této zimy sklidím aï pfiijdu nah jako mlad JeÏí v srdci modr d m svou krev z prvních jablek svûfiit vûtru i jidá skému jaru a na slámû mé bolesti budu naslouchat ãistotû a bílému nic neï noc ulehne vedle a fiekne miluj mne jako krásnou cikánku 11

21/2007 Stfiední kola, R mafiov, pfiíspûvková organizace, J. Sedláka 16 oznamuje v em zájemcûm o stravování, Ïe od 2. ledna 2008 zahajuje provoz kolní kuchynû a jídelny na Divadelní ulici ã.14 (naproti kinu). Stravenky na mûsíc leden si mûïete zakoupit u paní Chlebcové ve dnech 17. - 21. 12. 2007 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Opût vafiíme! v 10.00-14.00. V dejní doba obûdû je následující: - do jídlonosiãû 11.30-12.00 - ostatní strávníci 12.00-14.00 Po rekonstrukci provozu novû nabízíme: - moïnost v bûru z více jídel - bezbariérov vstup pro strávníky - moïnost zakoupení veãefií - pronájem jídelny za úãelem rûzn ch spoleãensk ch událostí - pfiíjem objednávek na v robu studené i teplé kuchynû - pfiípravu rautû Kam na v let K pohraniãnímu opevnûní na Bruntálsku a Vrbensku V souãasné martinské zimû se moc v letû podnikat nedá, mûïeme se proto je tû jednou vrátit k tématu pohraniãního opevnûní. Tentokrát k tomu, které je nám z R mafiova ponûkud bliï í - k opevnûní v Jeseníkách. Toto opevnûní je tû nepatfiilo k opavskému stavebnímu úseku, kter byl jedním z nejdel ích a nejsloïitûj ích úsekû pfiedváleãného ãeskoslovenského opevnûní. Jeho prûbûh byl navr- Ïen jako systém tûïkého opevnûní jiï vr. 1936, ale tento zámûr se pozdûji zmûnil. Opavsk úsek vlastnû zaãíná od pevnosti Smolkov - dnes vzdálené od Památníku ostravské operace 2 km. Stavby opevnûní pokraãovaly níïinou kolem fieky Opavy v mírnû zvlnûném a pfiehledném terénu kolem mûsta Opavy. PÛvodnû se sice pfiedpokládalo, Ïe tûïké opevnûní povede po v bûïcích Odersk ch vrchû, jiïnû od Opavy, kde je tû místy mûïeme najít zbytky star ch rakousk ch opevnûní ze slezsk ch válek. Ale dûleïitost Ostravy jako komunikaãního centra vedla v r. 1936 k rozhodnutí umístit opevnûní do úzkého prostoru mezi mûstem a státní hranicí. Opevnûní pak od Opavy pokraãovalo k Hornímu Bene ovu, kde pfie lo do lesnatého a hlubok mi strïemi zbrázdûného Nízkého Jeseníku. Na Milotickém kopci dosáhlo nadmofiské v - ky témûfi 674 m, aby pak sestoupilo ke trati nedaleko milotického nádraïí a dále lesem k Nov m HefiminovÛm a pokraãovalo soubûïnû s vrbenskou tratí po pravém bfiehu fieky Opavy ke Karlovicím, kde fieku pfiekroãilo. Tam obranná linie vystoupila do v ky 800 m, v osadû Mnichov severnû od Vrbna pod Pradûdem naposledy pfiekroãila údolí âerné Opavy a pak se vy plhala na Such vrch s nadmofiskou v kou 941 m. Tam konãila rozestavûná ãást vojenského opevnûní, kterou kontrolovalo opavské Ïenijní velitelství. Dal í Fota: www.bunkry.cz 12 trasa opevnûní mûla pokraãovat na západ kolem Medvûdího vrchu a Orlíka, pfiekroãit horní tok âerné Opavy a pfies Dlouhou horu navázat na objekty tûïkého opevnûní u Doma- ova. Vzhledem k mûnící se politické situaci, finanãním nákladûm i nedostatku stavebních firem to v r. 1937 vypadalo, Ïe se nepodafií v termínech v echny ohroïené úseky hranic vybavit tûïk m opevnûním. Nedostatek stavebních kapacit se tehdy zdûvodàoval jejich pfiesunem na jiïní Moravu, jejíï hranice po an lusu Rakouska nebyly tehdy chránûny. Podobné opevnûní se v ak stavûlo i na severních hranicích v âechách - na hranicích Kladska, Náchodska ãi Trutnovska, které bylo bohatû vybaveno tûïk mi objekty. Oproti tomuto dílu pohraniãního opevnûní v ak bylo opevnûní na severní Moravû a ve Slezsku mnohem chud í na poãet a druh objektû. A tak se v roce 1937 zaãalo s v stavbou lehkého opevnûní v Jeseníkách, kdyï se zrevidoval poãet moïn ch objektû tûïkého opevnûní. Lehké objekty - fiopíky (nazvané podle editelství opevàovacích prací) - se mûly stavût v nûkolika sledech, liniích. Ti, kdo jeli vlakem z Bruntálu do Krnova, si mohli v imnout v lese pod tratí poblíï Milotic nad Opavou celé fiady tûchto objektû. Ty sledují vrbenskou traè aï do Karlovic. V lese nad milotick m nádraïím v ak lze najít mnoho dal ích tûchto pevnûstek, po jejichï trase by se dalo dojít k Hornímu Bene ovu a dále aï na Opavsko. V prostoru nad milotick m nádraïím na úboãí Milotického vrchu zvaného kdysi Hohnberg, dnes Velk tetfiev, s kótou 673,7 m, pfiipravili nad enci z Klubu vojenské historie zaãátkem tohoto století Památník ãeskoslovenského pohraniãního opevnûní a k nûmu vytyãili Nauãnou stezku. Byly zde upraveny tfii objekty lehkého opevnûní s vnitfiním vybavením, unikátními exponáty, zvenku s obnoven m maskováním a nápisy, jako napfiíklad: Nám tvrz, nepfiátelûm hráz se státním znakem nebo Vûrnost za vûrnost s chodsk m znakem. Objekty v ak byly v r. 2004 vykradeny, a tak si na tfietím fiopíku mûïeme pfieãíst: Zru eno, v e vykradeno. Dnes prochází tento mal areál pfiechodn m obdobím, s nejvût í pravdûpodobností se upraví v budoucnu jen jeden objekt a zbylé dva zûstanou zakonzervovány a znepfiístupnûny vefiejnosti. Je to v ak dlouhodob plán. Koho v ak otázky ãeskoslovenského pfiedváleãného opevnûní zajímají víc, mûïe si na internetu vyhledat stránku: www.ropiky.net. Na konec povídání o pfiedváleãném ãeskoslovenském opevnûní si s odstupem 70 let od star ch událostí, které k jeho vzniku vedly, mû- Ïeme poloïit spousty otázek, které by se t kaly jak opevnûní, tak i dûvodû, které k jeho stavbû vedly, mûïeme si poloïit i otázky, proã docházelo ke svûtov m válkám i válkám jin m. MÛÏe nás tfieba i napadnout srovnání s na í malou ãínskou zdí, i kdyï opevnûní nevyuïité na í armádou v r. 1938 pouïil ãásteãnû nepfiítel v r. 1945 ke své záchranû. Nabízejí se odpovûdi o zlu v nás lidech, které je nám ãásteãnû dané, o lidské p e, touze, odvaze, o kladech i negativitách lidské povahy, které mnohdy v souvislosti s pfiírodními jevy zlomovû mûnily (a bohuïel dosud i mûní) jedny -ismy za -ismy jiné. Fanatismus a terorismus mají ve svûtû docela vysok kurz oproti tfieba radosti ãi umûní odpou tût a dokázat spolupracovat v míru. Informace: Durãák - Gregar: Pohraniãí opevnûní na Opavsku a Bruntálsku Internet: www.bunkry.cz/opevneni E-mail: kvh.bruntal@centrum.cz Za KâT R mafiov Hana Ka parová

Kulturní okénko mûsta R mafiova Citát: O Ïivot mûïeme pfiijít rûznû. Smrt je jen jednou z moïností. Robert Fulghum Pranostiky na mûsíc prosinec Prosinec, kdyï je mu zima, halí se v bíl koïich. Jaké zimy v prosinci, taková tepla v ãervnu. Svatá Barbora vyhání dfiíví ze dvora. (4. prosince) O svatém Mikulá i ãasto sníïek prá í. (6. prosince) Svatá Lucie noci upije a dne nepfiidá. (13. prosince) Svatá Viktorie obrázky na okna ryje. (23. prosince) Na Adama, Evu ãekej oblevu. (24. prosince) Lep í Vánoce tfieskuté neï tekuté. (25. prosince) KdyÏ Vánoce obílí stromy snûhem, tak je posype jaro kvûtem. O Mláìátkách den se omlazuje. (28. prosince) O Silvestru papeïi sníïek si jiï poleïí. (31. prosince) 5. 12. 10.00 SVâ V tvarné dílny pro dospûlé - Vánoãní dekorace 6. 12. SVâ Keramické dílny pro Z 7. 12. SVâ Keramické dílny pro Z 7. 12. 20.30 SVâ Závûreãná taneãní lekce pro dospûlé 8. 12. 9.00 SVâ mal Unreal tournament 8. 12. 20.00 SVâ Koncert P. R. S. T. & Jimmy Bozeman (USA) 10. 12. 17.00 SVâ Mikulá sk turnaj ve stolním tenisu ÏákÛ a dorostu 12. 12 SVâ Keramické dílny pro Z 13. 12. SVâ Keramické dílny pro Z 13. 12. 17.00 Kino Kamarádi v Betlémû 14. 12. SVâ Keramické dílny pro Z 14. 12. 19.00 Kino Na e mûsteãko - Pradivadlo SVâ R mafiov 15. 12. 9.00 SVâ Vánoãní v prava - zdobíme stromeãek pro zvífiátka 15. 12. 19.00 SVâ Závûreãná taneãní kolona S 16. 12. 19.00 Kino Na e mûsteãko - Pradivadlo SVâ R mafiov 18. 12. 13.00 Tûl. Vánoãní laèka - soutûï ve skoku Národní vysokém 6. - 9. tfi. 19. 12. 9.30 Dolní M. Keramická dílna pro seniory 19. 12. 19.00 sál ZU Vánoãní koncert - Musica In Tre 21. 12. 16.00 SVâ Vánoãní odpoledne pro dûti - 18.00 - v roba vánoãních dárkû 26. 12. 14.00 SVâ Stfiílí celá rodina RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 21/2007 Známá i neznámá v roãí 30. 11. 1667 nar. Jonathan Swift, anglick satirik (zemfi. 19. 10. 1745) - 340. v roãí narození 30. 11. 1982 zemfi. Vilém Závada, básník a pfiekladatel (nar. 22. 5. 1905) - 25. v roãí úmrtí 1. 12. Svûtov den boje proti AIDS, vyhlá en Svûtovou zdravotnickou organizací z podnûtu konference v Lond nû v roce 1988 3. 12. Mezinárodní den zdravotnû postiïen ch, vyhlá en roku 1993 Valn m shromáïdûním OSN, na kterém byl pfiijat svûtov program podpory lidsk ch práv zdravotnû postiïen ch 3. 12. 1902 nar. Olga Scheinpflugová, hereãka a spisovatelka (zemfi. 13. 4. 1968) - 105. v roãí narození 3. 12. 1912 nar. Josef Hrabák, literární historik a teoretik (zemfi. 6. 8. 1987) - 95. v roãí narození 4. 12. 1922 nar. Gérard Philipe, francouzsk herec (zemfi. 25. 11. 1959) - 85. v roãí narození 4. 12. 1932 zemfi. Gustav Meyrink, vl. jm. Meyer, nûmeck prozaik (nar. 19. 1. 1868) - 75. v roãí úmrtí 6. 12. 1937 nar. Jifií Kodet, herec (zemfi. 25. 6. 2005) - 70. v roãí narození 9. 12. 1437 zemfi. Zikmund Lucembursk, fiímsk císafi, ãesk a uhersk král (nar. 15. 2. 1368) - 570. v roãí úmrtí 10. 12. Den lidsk ch práv, v roãí pfiijetí V eobecné deklarace lidsk ch práv Valn m shromáïdûním OSN vroce 1948, slaví se od roku 1950 11. 12. Svûtov den dûtství, v roãí zaloïení UNICEF v roce 1946 12. 12. 1882 nar. Jifií Mahen, vl. jm. Antonín Vanãura, spisovatel a dramaturg (zemfi. 22. 5. 1939) - 125. v roãí narození 12. 12. 1917 nar. Frank Sinatra, americk zpûvák a filmov herec (zemfi. 14. 5. 1998) - 90. v roãí narození 12. 12. 1952 zemfi. Bedfiich Hrozn, orientalista, zakladatel chetitologie (nar. 6. 5. 1879) - 55. v roãí úmrtí 13. 12. 1797 nar. Heinrich Heine, nûmeck spisovatel (zemfi. 17. 2. 1856) - 210. v roãí narození Spoleãenská kronika Narodili se noví obãánci Dominik Palo... R mafiov Darina Golasowská... R mafiov Dominik Baran... Tûchanov Marek Sázel... R mafiov Karolina Zbofiilová... Janovice Blahopfiejeme jubilantûm, ktefií od pfiedcházejícího vydání oslavili 80 let a více Jarmila Rajnohová - Janovice... 80 let Ladislav Václavík - R mafiov... 80 let Îofie Vrbická - R mafiov... 80 let Drahomíra Dostálová - R mafiov... 81 let Josefa Blahu ová - Ondfiejov... 82 let BoÏena Dobe ová - R mafiov... 85 let RÛÏena Tlapalová - R mafiov... 85 let Marie Furi ová - Janovice... 85 let Franti ek Svojanovsk - R mafiov... 86 let Maria Pavlátová - R mafiov... 88 let Bedfii ka Bernátková - Ondfiejov... 89 let Rozlouãili jsme se Alois Klement - Re ov... 1953 Evidence obyvatel MûÚ R mafiov 13

21/2007 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 14

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 21/2007 Pozvánka na divadelní premiéru Zveme v echny pfiíznivce a pfiátele divadelních múz na premiéru hry Na e mûsteãko autora Thorntona Wildera v provedení novû vzniklého ochotnického spolku Pradivadlo. Z jednoho obyãejného a prostého pfiíbûhu bezv znamn ch lidiãek v jednom malém mûsteãku vytvofiil autor hru krásnou a poetickou, hluboce pravdivou, s prûzraãn m filosofick m posláním, které asi zasáhne kaïdého z nás: Ta vûãná pomíjivost ãasu, tolikrát zbyteãnû promarnûného, nemoïnost vrátit ho zpátky. Premiéra hry Na e mûsteãko se uskuteãní v pátek 14. prosince v 19.00, reprízu pfiedstavení uvedeme v nedûli 16. prosince v 19.00 v sále Mûstského kina R mafiov. Ve hfie se pfiedstaví známé osobnosti mûsta R mafiova, napfiíklad ãlenové R mafiovského chrámového sboru, mistr svûta v ovládání biãe, lidé rûzn ch profesí, kter m divadlo uãarovalo - uãitelé, novináfi, starosta, lesník, strojní inspektor, vedoucí drogerie, rehabilitaãní sestra, advokát, strojník, automechanik, studenti a Ïáci gymnázia a základní umûlecké koly. Vidíte, Ïe sloïení nového souboru je rozmanité. Pfiijmûte proto na i pozvánku avdobû pfiedvánoãního shonu si najdûte ãas na chvilku oddechu a rozjímání. Budeme se na vás tû it. S úctou za cel divadelní soubor Jifií Koneãn (Pfiedprodej vstupenek v Mûstském informaãním centru mûsta R mafiova na námûstí Míru od 3. 12. 2007.) Mûstské muzeum a Galerie Octopus âeskoslovenská v stava v Galerii Octopus - bonus pro vûrné náv tûvníky Ve dnech 1. - 30. prosince uvítá Galerie Octopus pfii mûstském muzeu ve sv ch v stavních sálech tfii vynikající umûlecké fotografy z âeské a Slovenské republiky: Markétu Luskaãovou, Andreje Bána a Tibora Huszára. V ichni stojí na vrcholu v tvarné tvorby ve sv ch zemích a mají oddané vyznavaãe snad ve v ech státech starého kontinentu. 1. - 30. 12. 2007 - Markéta Luskaãová, Andrej Bán, Tibor Huszár v stava pfiedních ãeskoslovensk ch fotografû VernisáÏ nové v stavy se uskuteãní 1. prosince 2007 v 16 hodin, úvodní slovo bude mít Doc. Mgr. Jindfiich treit. Foto: Markéta Luskaãová KaÏd z nich je neopakovateln a právû na e v stava upozoràuje na zásadní rozdíly umûleckého názoru, techniky i zpracování Ïánru, jeï jsou podstatou originality v tvarné tvorby pfies pfiíbuzenství tematické. Spojuje je pouze hlubok vnitfiní vztah k fotografické grafice, mûïemeli tak nazvat ãernobílé vyjádfiení my lenky na rozdíl od barevného vyjádfiení, jeï se spí e blíïí malbû a jehoï vrchol mohli náv tûvníci spatfiit na pfiede lé v stavû fotografick ch koláïí skvûlého Daniela Reynka. Jde opût o v stavu, jeï by snadno naplnila v stavní sály velk ch a slavn ch ãesk ch i evropsk ch galerií. Markéta Luskaãová se narodila roku 1944 v Praze a je pfiesvûdãiv m dûkazem úcty, jaké se dostává ãesk m autorûm v anglosaském svûtû. Vystudovala sociologii kultury na UK a fotografii na FAMU. Úãastní se práce v Asociaci fotografû, Amnesty Internacional, Friends of Earth, Friends of Clowns, National Union of Journalists v Anglii ad. V tvarnou ãinnost zahájila pfii studiu a dokumentaci religiozity na stfiedním a v chodním Slovensku a mnohé získala od JosefÛ Sudka a Koudelky, rodinn ch pfiátel. Pracovala pro ãeské a v carské ãasopisy. Urazila dlouhou cestu od fotoïurnalistiky k umûleckému pojetí a od roku 1968 tvofií na volné noze. Roku 1974 emigrovala a od té doby Ïije v Lond nû. Angliãané ji fiadí ke piãce britské dokumentární fotografie. Jejím teritoriem je lond nsk Brick Lane, Spitalfield, kde studuje determinaci ãlovûka jeho Ïivotním prostfiedím. Zajímá se o imigranty, pouliãní hudebníky, dûti, trhy i lidi na pláïích. Od roku 1986 pracuje na projektu Obãan roku na 4. kanálu britské televize. Nelze nevidût jisté styãné body s na ím Jindfiichem treitem v oblasti ãeské sociální ãi humanitární fotografie. Budete moci zhlédnout v bûr emociálnû siln ch snímkû z cyklu Poutníci (1968-1969) z dávno zapomenutého prostfiedí v chodoslovenského umiace. Andrej Bán je z vystavujících nejmlad í, narodil se roku 1964 v Bratislavû, vystudoval Národohospodáfiskou fakultu Vysoké koly ekonomické a Ïurnalistiku na Filosofické fakultû Univerzity Komenského v Bratislavû. Pracuje jako reportér ãesk ch a slovensk ch ãasopisû (napfi. Mlad svût, Reflex ad.) a jeho práce obohacují téï zahraniãní média. ZaloÏil kniïnici EKO- FOTO. Dokumentuje Ïivot na 15

21/2007 Slovensku i jinde na sv ch cestách a nachází humor na vesnick ch humnech i mûstsk ch bulvárech. Hlavní roli pfiifiknul lidem vyru en m z v ední ãinnosti. Provází diváka svûtem národních m tû, pfies fra ku kolektivizace, po hemïení v hypermarketech. Pracuje téï jako porotce v Czech-Pressfotu. Je téï v fieãn m a vtipn m autorem reportáïí, jeï si v ak peãlivû vybírá, proto kaïdá nese sympatickou peãeè velké osobní zaujatosti. Na rozdíl od kolegû nijak neklade meze mezi barevnou a ãer- Foto: Tibor Huszár RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT nobílou fotografii a je v obou neobyãejnû úspû n. Velké fotografie autora pfiiná í pohled na rûzné variace víry v Boha a nefal ované zboïnosti z okolí Levoãi, Litmanové, MedÏugorje a jin ch. Tibor Huszár se narodil roku 1952 ve slovenské vesniãce Réca. V letech 1971-4 pracoval jako fotoreportér ilustrovaného t deníku Nö (Îena). Roku 1983 absolvoval na katedfie umûlecké fotografie FAMU v Praze. Od velkého úspûchu v Novém Sadu (zlatá medaile) pronikl mezi nejrespektovanûj í autory tehdej ího âeskoslovenska. Kromû jemného cyklu o Ïivotû RomÛ získal obecné uznání za neobyãejnû citlivé portréty umûlcû a intelektuálû z rûzn ch evropsk ch kultur. Pfievrat mu roku 1989 otevfiel zaslouïenou cestu do svûtov ch galerií celé Evropy a Spojen ch státû, kde se v letech 1991-3 zab val projektem o Ïivotû spoleãensk ch vrstev USA a vydal fiadu publikací. Poslední dobou se zmûnil, fiíká: Fotím nah ch ºudí rôznych vierovyzaní a rôznej farby pleti... Nezachytávam v ak známe tváre, ale sna- Ïím sa hºadaè obyãajn ch, ão ma zaujmú, a dávaè do polôh, ktoré ukáïu ich du u. Svou práci dûlí bez skrupulí na potû ení a druhú jako dïob slovy o politicích: Nie ja chodím za nimi, ale oni pridú... Foto: Andrej Bán a ponúknu mi peniaze, kto by odmietol? Autor se pfiedstaví dvûma velk mi snímky z prostfiedí slovensk ch romsk ch komunit; ani zde nechybí náboïenská exaltace spoleãná v em okamïikûm posledního louãení s drah mi. Nabízí tedy tu ãást své práce, jiï naz vá sv m potû ením. Mgr. Jifií Karel Servis sluïeb DIAKONIE âce, ST EDISKO V R MA OVù zve seniory k náv tûvû KAVÁRNIâEK kaïdé liché úter v budovû stfiediska na tfiídû HrdinÛ 48 v R mafiovû. Zaãátek vïdy ve 13.30. Pfiijìte si za námi povykládat a naplánovat aktivity, které byste sami nepodnikli. BliÏ í informace na ãísle 554 211 294. Termíny kavárniãek do konce tohoto roku: 4. prosince, 18. prosince Kryt bazén v Bfiidliãné Plavání pro vefiejnost v prosinci Pondûlí 14.00-20.00 Úter 14.00-18.00 Stfieda 14.00-19.00 âtvrtek 14.00-19.00 Pátek 14.00-20.00 Sobota 13.00-19.00 Nedûle 13.00-19.00 Teplota bazénu 28 C (mal ), 26 C (velk ), teplota vzduchu 29 C Upozornûní: 24. a 25. 12. 2007 zavfieno. Ve stfiedu 26. 12. 2007 provozní doba od 14.00 do 20.00 Aquacentrum Slunce Po - Pá 14.00-21.00, So - Ne + svátky 10.00-21.00 V em vyznavaãûm nudismu a naturismu aquacentrum nabízí plavání bez plavek, a to kaïdou tfietí stfiedu v mûsíci od 19.00 do 21.00. Termíny do konce roku 2007: 19. 12. â fi Mûstská knihovna Mûstská knihovna R mafiov a ZU R mafiov zvou na v stavu betlémû, která se koná v adventní dobû v knihovnû û fi Tel.: 554 212 566 E-mail: knihovna.rymarov@tiscali.cz Webové stránky: http:// www.mekrymarov.info/ Lenka Îmolíková, fieditelka MûK sobota 8. prosince 19.30 30 dní dlouhá noc Horor (USA 2007) KaÏd rok se mûsto Barrow na severu Alja ky na mûsíc ponofií do tmy. Je to doba, kdy obyvatelé balancují na hranû mezi pfieïitím a zkázou, jelikoï s tmou pfiichází i nûco jiného. âerstvá krev láká predátory a úsvit nepfiichází. Pfiístupn od 15 let Do konce prosince je Kino R mafiov mimo provoz! 16

UÏ dfiíve se nám dostal do rukou ãlánek Viléma Stráneckého, kter vy el v Lidov ch novinách 18. prosince 1931. Je souãástí Úkolu porady vedoucích referátû ã. 21/2000, návrh na vyuïití ã. p. 10 (coï je zámek) v Janovicích u R mafiova. Bohulibé okresní zámûry (nebo jen flirt s nimi) v ak ukonãil rozpad dosud srozumitelného okresního úfiadu a vznik jakéhosi okresu neokresu - fiktivní ãi virtuální správní jednotky, jejíï funkce se mi zdá neobyãejnû tajemná a s níï si nevím rady. Nelze se s vámi nepodûlit o nûco sympatické nostalgie, jeï vane z kaïdé fiádky redaktora, kter zámek zãásti krok za krokem pro el a umûl se dobfie dívat. Jen si dovolíme uãinit v bûr citací s komentáfiem a vysvûtlivkami, neboè je ãlánek dosti rozsáhl a místy obsahuje slu - nû fieãeno ponûkud odváïná tvrzení o pûvodu zámku ze 12.-14. století a dal í fikce. Nûkdy, asi stejnû jako nejeden dne ní novináfi, poslouchal i ná Ïurnalista na pûl ucha a jeho prûvodce, zcela jistû nikoli Franti ek Harrach, jak vypl vá z textu, jistû nebyl ãlovûkem pouãen m, a pokud nûco nevûdûl, tak si to nejspí e brisknû vymyslel. Navíc autor nemohl pfiedpokládat, jak se na zámku podepí e 62 let kulturního rozvoje pohraniãí po válce, takïe neupozornil na vûci, jeï se tehdy zdály b t navïdy krásné, trvalé a nemûnné. TakÏe ãtûme: Janovice jsou polozapomenutá ves v Jeseníkách, vroubená nádhern mi horsk mi lesy. Zámek ukryt mezi zelení a pfiilehl mi budovami panského dvora (Janovick dvûr - dnes napûl rozebraná ruina, z níï se tûïí staré kvalitní trámy) a pivovaru (byl je tû v plném provozu), je velmi rozsáhl a v stavn (stály je tû rozsáhlé stáje u zdi nad Podolsk m potokem, bránu uzavírala nádherná mfiíï, vzácné umûleckofiemeslné dílo, které neznám kulturtrégr nûkdy v sedmdesát ch letech nechal odvézt ãi odvezl do sbûrn ch surovostí, odmítám fiíkat surovin, zãásti se zachoval hezk litinov plot, jehoï zbytky jsou zatím skladovány pfied zámeckou kaplí sv. Hilaria a sv. Floriána a kter oddûloval zámecké nádvofií. Boãní bránu za mostem /kamenné Ïlaby byly je tû na sv ch místech/ pfies potok uzavírala obdobná mfiíï, nabouraná nedávno traktorem. Zeì, kterou zniãila velká voda roku 1960, je tû stála stejnû jako harrachovsk dfievûn pavilon naproti... Zámek byl stejnû nádhern jako jeho obraz z první pûle 19. století v soukromé ãásti zámku hrabat Podstatzk ch ve Velkém Mezifiíãí, od severu jej v ak jiï neuzavíral francouzsk park, ale obdoba anglick ch parkû - severské arboretum...). Stulen v dolinû se sv mi sady a rámcem lesû a hor pfiedstavuje opravdu ladné panské sídlo. Je tû pfied pûtatfiiceti, ãtyfiiceti lety to tu vypadalo trochu jinak. Rozsáhlé budovy byly opu tûny a vût inou prázdné (zde se m lí, jak prokazuje v zkum i dobová vyobrazení), ani tolik zelenû tu nebylo kolem zámku. Janovice, velké lesní panství hrabat HarrachÛ, nebyly sídlem pánû tohoto majetku (opût omyl - bylo ústfiedním rodov m sídlem janovické vûtve HarrachÛ). Majitelé se zdrïovali v Janovicích jen pfiechodnû, obyãejnû na honech (pravda, hodnû stfiídali zámek s domy v Praze-Bubenãi, ve Vídni ãi zámky Aschach, Seeforst ãi Stauf v Rakousku) a nocovali v nejstar í ãásti nynûj ího zámku, jeï byla polo ob vacím a polo úfiednick m domem (chybnû mûl za nejstar í ãást i spojovací díl Weisserovského kfiídla). Hrabû Harrach... v novû upraveném sídle (poslední úpravy a pfiestavby probûhly v letech 1895-1907) umisèoval umûlecké a staroïitné pfiedmûty, jichï sbírání bylo jeho vá ní. V 19. a 20. století zfiídili Alfréd a Franti ek Harrach na místû vysu en ch baïin o rozloze 5 ha park jako severské arboretum (nikoli, v místech dávno vysu ené baïiny byl kolem roku 1840 rozsáhl francouzsk park, arboretum jej vystfiídalo). Kolem zámku dal zfiíditi kvûtinové sady a park, pak za parkem v blízk ch lesích upraviti promenádní cesty, takïe i toto vzdálenûj í okolí zámku je promûnûno v jak si rozsáhl park. Zámek má tfii ãásti. Nejstar í budova s vûïí, pûvodní tvrz... dal í s balkónem a dvûma ozdobn mi vûïemi... O pûvodu zámku není celkem nic známo, ani z historie panství se toho mnoho neví. Kupodivu v dal ím odstavci pak struãnû líãí dûjiny panství a jeho správních sídel, jeï známe z cyklu o osobnostech R mafiovska, aniï bychom mu mohli cokoli vytknout, zmiàuje se o Rab tejnu, pánech z Lipé, Hoffmannech z Grünbüchlu aï po rok 1721, kdy získal panství sàatkem Alois Harrach, o nûmï ví, Ïe byl místokrálem neapolsk m. Pokraãuje v ak nejcennûj- í ãástí líãení, aï na drobnosti spolehlivou relací o zámeckém interiéru. Vnitfiek zámeck ch budov chová cenné sbírky umûlecké, staroïitné a cestovatelské, jeï shromáïdil v letech 1895-1930 hrabû Harrach na sv ch cestách Evropou, Asií a Afri- RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 21/2007 Z historie Janovick zámek roku 1931 podle Stráneckého kou. Nábytek pro cel zámek zhotovil podle star ch vzorû domácí truhláfi (jistû to platí pro ãást nábytku, ale podle protokolu o vrácení nemovitého majetku hrabûti Forgáchovi a jeho Ïenû zde bylo i mnoïství dobového nábytku a zcela jistû celé dvû komnaty vybavili celistv mi soubory pûvabného bílého a zlaceného rokokového nábytku, potaïeného v jedné místnosti svûtlemodr m a v druhém hrá kovû zelen m hedvábím - nyní by mûly b t na zámku Libûchovû v âechách). Interiéry jsou fie eny s jemn m umûleck m citem. Tak salon majitelovy choti záfií oslnivou bûlostí; knihovnû dodává purpur sedadel i celková v zdoba rázu representativní vzne enosti, v síni parohû, která sama o sobû imponuje rozmûry, tón tlumené zelenû pûsobí zase dojmem prosté velkoleposti. V pfiízemí nejstar í ãásti je cínová síà (dne ní obfiadní) s krásnou gotickou klenbou (pozdnû gotická ãi spí e jiï renesanãní) a templáfisk mi kfiíïi ve tuce (ne, jetelov mi), oni- chï se neví, jak se sem dostaly. Touto síní, jejíï stûny jsou opaïeny modfiínov m dfievem, vane nûco stfiedovûkého. Zajímavé jsou tu Ïidle z konce 17. a poãátku 18. století, pocházející z benátského paláce rodu Morusini, a imitace francouzského krbu z doby Jindfiicha IV., provedená podle majitelova nákresu. Na hfiebících po zdech je rozvû eno na 500 cínov ch nádob nejrozmanitûj ího tvaru, pûvodu a urãení, z dob od poãátku 14. století aï do konce 18. století, jeï tvofií jedineãn soubor, kter má jistû málo soupefiû. Vedle gotické sínû je museum, kde je uloïena hlavnû kofiist z cest. Jsou tu pfiedmûty, jichï uïívají ilokové ( ilúkové - ãerno sk domorod kmen mezi Bahr-el Gazálem na jihu a Abusírem na severu), indiánské títy, odûv dervi Û, meã s hesly z koránu, vykopávky z Káhyry, bohatá sbírka lastur z Rudého mofie, minerálû a velmi cenná sbírka mincí, asi 900 kusû, mezi nimi vzácné ãeské mince z nejstar ích dob. Vpfiedsíni, z níï vychází nejstar í schodi tû zámku, je sbírka star ch zbraní, rusk ch, seversk ch, pak píky ze star ch tyrolsk ch válek, zbranû InkÛ z jiïní Ameriky a zbranû, jeï se na ly jako vykopávky. Jako v pfiízemí staré ãásti se zachovaly gotické (renesanãní hfiebínkové) klenby, tak vhorním poschodí v chodbû a pracovnû majitelovû jsou dosud dfievûné stropy, patrnû ze 17. stol. (hodnû pozdûj í). V lomené chodbû je sbírka vzácného skla, pak 50 rytin ze v ech dílû svûta: konec chodby je promûnûn v úchvatn orientální kout, kde je snesena spousta drobnûstek, skvostn ch zbraní a exotick ch zvlá tností, kde jsou bohaté závûsy z Tunisu aorientu, na pfiíklad z Dama ku, a rûzné trofeje, i pûvodní orientálská lampa. V salonû majitelovy choti, kam vede vchod z konce chodby, je cenná sbírka star ch porculánû. Z dal ích komnat upoutá velká lovecká síà, v níï je imposantní lustr z parohû a jejíï stûny jsou plny parohû, jedna stûna v hradnû s úlovky majitelova otce, druhá pak trofejemi posledního moravského zemského hejtmana Otty Serényiho (manïel Leopoldiny, sestry Franti ka Harracha). V jednom salonû je kolekce 48 barevn ch egyptsk ch rytin z Káhyry. Zámecká knihovna ãítá na 4000 svazkû a je v ní oddûlení star ch tiskû od poãátku 16. století (vzácné prvotisky) aï do napoleonsk ch dob. Stûny sálu jsou ozdobeny ãetn mi obrazy, mezi nimiï je pût obrazû moravského malífie Jana Kry tofa Hankeho (Handkeho), rodilého z Janovic, pak dva originály Filipa Ferdinanda Hamiltona a 25 portrétû neapolsk ch krasavic ze lechtick ch rodû, jeï dostal darem pfiedek nynûj ího majitele zámku, neapolsk místokrál Alois hrabû Harrach. Jinak je na zámku fiada hostinsk ch pokojû (2. patro) avnich jsou roztrou eny rûzné zajímavosti, tak tfieba staroïitnosti z Tyrol a osobní památky nynûj ího majitele; v jednom z pokojû jsou téï miniatury Napoleona a jeho matky, pocházející pravdûpodobnû z roku 1804, jeï získal nynûj í majitel v Ajacciu. Zámecké sbírky je moïno za nepfiítomnosti majitelovû uvidût, o souhlas kprohlídce dluïno v ak poïádati fieditele panství. V létû je zámek majitelem ob ván a v tu dobu nepfiístupn (my v ak víme, Ïe b val zájemci nav tûvován zámek ãastûji v létû, a pokud byl Franti ek Harrach pfiítomen a mûl ãas, ochotnû se ujal úlohy prûvodce a vûbec nezáleïelo na tom, z jaké spoleãenské vrstvy zvûdavec ãi zvídavec pocházel). Tak tohle v echno zmizelo v nenávratnu k na í kodû a ostudû odpovûdn ch osob v minulém víc neï pûlstoletí, neboè v roce 1943 se jiï majitelé zámku skr vali pfied gestapem! Pfiesto dne ní ostudn stav zámku nezavinila válka, ale aï po ní hloupost, nenechavost, lhostejnost, neodpovûdnost, nevzdûlanost a nekulturnost. Je na í povinností vûc napravit. Mgr. Jifií Karel 17

21/2007 A taky Fidelius potkal kolastika a povídá: Doma nás bylo devût bratrû, v ichni se jmenovali Emil. Nejstar í Karel, kterému fiíkali Perglerín, si vzal kolastiku a mûli dceru Vûdunku. Nevûfiíte? Kfiestní jména jsou v ãe tinû pestrá, nûkdy prastará: Pfiemysl, Bofiivoj, Ctibor, Ctislav, u Ïen potom Drahomíra, Vratislava, Îelmíra i Mstislava. Cizí jména k nám pronikala a pfiijímáme je dodnes. Jméno je nûco, co s sebou poneseme cel Ïivot. V rûzn ch dobách pronikala jména podle znám ch osobností ze sportu, z vefiejného Ïivota, z filmu, z televizní obrazovky. KdyÏ v televizi dávali Cirkus Humberto, v porodnicích byla pojmenována spousta chlapeãkû Václav. On totiï Pavel Mang coby Va kû byl okouzlující. Mnohá jména se udrïují tím, Ïe rodiãe vybírají ze jmen dûdeãkû, pradûdeãkû i ostatních pfiíbuzn ch. âasem se obliba jmen vrací. TakÏe jsou Vítkové, Vojtí ci, Adámci i Tadeá ci. Ve tfiídû zazní oslovení: Petfie! A zvedne se est stfiapat ch hlaviãek. Najít pûkné jméno je docela obtíïné. Nemûla by to b t také zdrobnûlina. Ona Libu ka je RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Úsmûvnû Potkal Îdibfiich Cajtlína roztomilá jako dívenka, ale sedmdesátiletá paní se bude muset podle rodného listu podepisovat - Libu ka. Víte, Ïe na matriku pfii- ly dvû babiãky a chtûly se jako nejvûrnûj í kamarádky pfiejmenovat? Matrikáfika se nestaãila divit, chtûly se jmenovat tak, jak si fiíkaly: Vi niãka a Tfie niãka. Ode ly s nepofiízenou, ale jistû si tak fiíkají doma i nadále. MuÏ, kter se jmenuje Lev ÎíÏala, a je spokojen se sv m jménem. Matriku nav tíví pan Adolf Prcina. Jak by jméno mûlo znít podle Ïadatele? Kry pín Prcina. Kdysi rodiãe chtûli, aby syn nesl jméno Lenin. Dcera mûla b t Traktora. Jak je tomu v na em mûstû? Kdyby se v R mafiovû chtûli sejít v ichni Pepíci, JoÏkové a Josífkové a 19. bfiezna si spoleãnû pfiipít, museli by si pronajmout velk sál ve Stfiedisku volného ãasu, v R mafiovû je k dne ku 255 JosefÛ. Audûvãat a Ïen Marií je poãet je tû trochu vy í: 274. TakÏe JeÏí kovi rodiãe vedou. Dal í, tedy druhé místo obsadili Jan a Jana. Uvádíme mal pfiehled nejãetnûj- ích rodn ch jmen: Objektivem ZdeÀka Habra 1. Josef 255 1. Marie 274 2. Jan 253 2. Jana 234 3. Petr 251 3. Anna 194 4. Jifií 246 4. Jaroslava 132 5. Jaroslav 198 5. Alena 116 6. Pavel 195 6. Lenka 111 7. Miroslav 176 7. Iva 109 8. Franti ek 157 8. Vûra 99 9. Zdenûk 133 9. Lucie 92 10. Tomá 120 10. Pavlína 81 11. Radek 104 11. Helena 79 12. Michal 97 12. Katefiina 72 13. Antonín 88 13. BoÏena 62 14. Ladislav 84 14. Tereza 56 15. Karel 79 15. Nikola 52 16. Roman 75 16. RÛÏena 40 17. Vladimír 72 17. ZdeÀka 38 18. Luká 64 18. Andrea 37 19. David 63 19. Romana 26 20. Miloslav 24 20. Kvûta 22 Ono vlastnû kaïdé jméno je hezké, kaïdému z nás zní mile, kdyï vás pûknû osloví bliïní. A pfiíjmení? To je teprve vûda! O tom nûkdy pfií tû. Si Stafienka a pejsek, 2004 18

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 21/2007 Pfii dopravnû-bezpeãnostní akci dopaden recidivista Na Bruntálsku probûhla ve dnech 16. a 17. listopadu od 20.00 do 2.00 rozsáhlá dopravnû-bezpeãnostní akce. Na akci se netradiãnû podílelo také 20 policistû na fiízené praxi, ktefií jsou studenty Stfiední policejní koly Hole ov. S nimi bylo v ulicích a na cestách dal ích 30 policistû Okresního fieditelství Bruntál. Akce byla zamûfiena zejména na kontrolu dodrïování zákazu poïívání alkoholick ch nápojû pfied jízdou, technického stavu vozidel, dokladû pfiedepsan ch k fiízení a provozu motorov ch vozidel a pátrání po osobách, vûcech, vozidlech a pachatelích trestné ãinnosti. V rámci akce bylo zkontrolováno celkem 358 fiidiãû. Policisté zjistili 14 dopravních pfiestupkû. U 54letého fiidiãe ve Staré Vsi bylo namûfieno 2,59 promile alkoholu v dechu. Policisté bûhem akce dopadli za obcí Lomnice také 31letého agresivního fiidiãe, kter se pfied hlídkou snaïil ujet, ale havaroval. Policisté poté zjistili, Ïe auto, ve kterém jel, bylo nûkolik dnû pfiedtím odcizeno v Îerotínû a na muïe bylo jiï dfiíve vyhlá eno celostátní Fota: archiv PâR Bruntál pátrání. Prostor pro firmy a podnikatele Místní akãní skupina R mafiovsko, o. p. s., zve na kolení zamûfiené na získání dotací z programu: které je vhodné pro malé, stfiední i velké podniky. kolení se uskuteãní v pondûlí 17. prosince 2007 od 10.00 ve Stfiedisku volného ãasu R mafiov v prostorách malého sálu v prvním patfie. Program kolení: 1. Seznámení s oblastmi podpory z OPPI - podnikání a inovace - lidské zdroje a zamûstnanost - v zkum a v voj 2. Konzultace k moïn m projektûm Agentura pro podporu podnikání a investic, regionální kanceláfi pro Moravskoslezsk kraj: NádraÏní 923/118, 702 00 OSTRAVA Tel.: 595 198 480-4, Fax: 595 198 488, E-mail: ostrava@czechinvest.org Úãast na kolení je zdarma! Ze kolní atny zmizely mobily V pátek 9. listopadu ãekalo na dva Ïáky základní koly v R mafiovû nemilé pfiekvapení. Neznám pachatel vyuïil jejich nepozornosti v dobû, kdy cviãili v tûlocviku, a odcizil jim z atny odloïené mobilní telefony. ZpÛsobil kodu ve v i nejménû 11 tisíc Kã. Na zasnûïené vozovce se bouralo Ve Îìárském Potoce havarovala v pátek 9. listopadu 20letá dívka s Nissanem Almerou, kdyï na snûhem pokryté vozovce dostala smyk. Sjela za okraj komunikace a narazila do stromu. ZpÛsobená koda ãiní 40 tisíc Kã, fiidiãka vyvázla bez zranûní. V nedûli 11. listopadu boural mezi Tvrdkovem a Mirotínkem fiidiã Renaultu Laguna, kter chtûl projet snûhovou bariérou od pluhu. Pfii pfiejíïdûní v ak zachytil pfiední nápravou o ocelov prut, kter byl ve snûhu. ZpÛsobená koda ãiní 10 tisíc Kã. Z restaurace si odnesl pfies 50 tisíc R mafiov tí policisté etfiili 13. listopadu vloupání do restaurace v Dolní Moravici. Zlodûj rozbil okno budovy a vnikl dovnitfi. Zde vypáãil dvífika sázkového automatu a z místnosti za v ãepem odcizil 50 tisíc Kã. Pfii la o perky Zatím neznám pachatel vnikl pravdûpodobnû 22. listopadu do domu v Edrovicích. Dostal se do kotelny a dál do vnitfiních prostor domu. V ob vacím pokoji prohledal ob vací stûnu a odcizil drobné mince ve v - i 1 750 Kã a bankovky v ãástce 1 600 Kã. Z ob váku si odnesl také fietízky a pfiívûsky ze stfiíbra. K po kození zafiízení a vybavení domu nedo lo. Majitelka se domnívala, Ïe manïel v ob vacím pokoji nûco hledal a ze vzteku rozházel vûci - proto v pokoji uklidila a vûci zpût urovnala na své místo. KrádeÏ tedy zjistila aï poté, co se manïel vrátil domû a potvrdil, Ïe doma nic nehledal a vûci v pokoji nerozházel. Hmotná koda vzniklá pfii krádeïi ãiní asi sedm tisíc korun. Omylem vyhodila obálku s penûzi v lékárnû, poctivá lékárnice ji vrátila V úter 20. listopadu nav tívila 63letá paní z R mafiova svou matku, která leïí na oddûlení sociální péãe ve zdej í Podhorské nemocnici. V matãinû pokoji si odloïila na Ïidli kabelku, ve které mûla papírovou obálku s ãástkou témûfi 9 500 Kã. S maminkou se la projít na chodbu a kabelku pfiitom jen pfiekryla kabátem. Pozdûji si v imla, Ïe obálka s penûzi jiï v kabelce není a Ïe ji zfiejmû bûhem náv tûvy v nemocnici odcizil v nestfieïeném okamïiku neznám pachatel, sdûlila k pfiípadu tisková mluvãí Policie âeské republiky Lucie Zgarbová. O den pozdûji v ak Ïena pfii la zpût na slu- Ïebnu r mafiovsk ch policistû a uvedla, Ïe se obálka s celou hotovostí na la. Po odchodu z nemocnice la totiï Ïena je tû do lékárny na Radniãní ulici v R mafiovû, kde mezi staré a pro lé léky omylem vyhodila uvedenou obálku s finanãním obnosem. Pracovnice lékárny hned 21. listopadu kontaktovala oznamovatelku a celou obálku s hotovostí jí vrátila zpût. Jednání lékárnice oceàujeme, dodala tisková mluvãí. Zpracováno z podkladû tiskové mluvãí PâR Bruntál 19

21/2007 20 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Zpravodajství mûsta Bfiidliãné V novû otevfiené bfiidliãenské galerii vystoupil sbor Bernardini V pondûlí 19. listopadu byla slavnostnû otevfiena nová galerie v Bfiidliãné. Vznikla v prostorách b valé koly na ulici kolní. Galerie bude slouïit k pravidelnému pofiádání v stav a prezentaci profesionálních i amatérsk ch umûlcû na eho mûsta. Otevfiení galerie bylo spojeno se zahájením v stavy Josefa kubny, kter je souãasn m nejuznávanûj ím v tvarn m umûlcem na eho mûsta. Pan kubna letos oslavil Ïivotní jubileum 80 let a zároveà 60 let od chvíle, co jej osud zavál do Bfiidliãné. Je ãlenem Unie v tvarn ch umûlcû âr a Unie v tvarn ch umûlcû Olomoucka, kterou byl ve sv ch 75 letech ocenûn za celoïivotní dílo. Otevfiení galerie s vernisáïí zahájila Vûra Jurá ová, pfiedsedkynû kulturní komise MûÚ Bfiidliãná, poté si vzala slovo Kvûta Glacnerová, ãlenka této komise, která pohovofiila o tvorbû Josefa kubny. Zahájení ãinnosti galerie byli pfiítomni i zástupci mûsta, starosta Bohumír Kamenec, kter mimo jiné promluvil o zámûrech vyuïití galerie, a místostarosta Jan Bubela. Velmi pfiíjemné bylo prolínání mluveného slova zpûvem chrámového sboru Bernardini z Bfiidliãné pod vedením B. Mereìové. Závûrem promluvil i sám Josef kubna, kter byl otevfiením galerie nad en. MÛÏeme b t hrdi na to, Ïe na e mûsto má tak skvûlého a slavného umûlce. Leto ní rozsvícení vánoãního stromu nebude... Aktivní dûchodci vymírají?...úplnû obvyklé. Tradiãní vánoãní akcí kulturní komise je slavnostní rozsvícení vánoãního stromu. Letos se uskuteãní v nedûli 3. prosince, av ak s podstatnou zmûnou. Nebude se rozsvûcet strom na Jesenickém sídli ti, ale naproti mûstskému úfiadu. V rámci této vánoãní akce je pfiipraven kulturní program, jehoï souãástí bude vystoupení smí eného chrámového sboru Bernardini, písniãkáfie René Litvíka a dal ích. O obãerstvení bude postaráno. Radek Poncza DÛchodci evidovaní pfii OZ Kovo (nyní Al Invest) Bfiidliãná si dali dostaveníãko ve Spoleãenském domû v Bfiidliãné na v roãní schûzi. Jako host vystoupil starosta Bohumír Kamenec, kter hosty informoval o tom, co se podafiilo realizovat z programu na tento rok, ale zmínil se i o problémech, se kter mi se mûsto pot ká. V diskuzi padla nabídka klubovní místnosti pro dûchodce v budovû staré koly, ale problém je v tom, Ïe se doposud nena el nikdo, kdo by se ujal role správce klubovny. Po diskuzi do lo na podûkování tfiem ãlenkám v boru klubu, které ze zdravotních dûvodû ukonãily ãinnost. Poté následovalo poho tûní a volná zábava, k tanci i poslechu jako kaïd rok hrálo Duo Paráda, jen málokdo odolal a ne el na parket. Na závûr konstatování faktû: Klub dûchodcû ãítá v souãasné dobû na 170 ãlenû. Aãkoliv dûchodcû v Bfiidliãné pfiib vá, na poãtu ãlenû klubu se to nikterak neprojevuje, spí e naopak, kaïd m rokem jich ub vá. Pro srovnání staãí údaj z doby pfied pûti lety, kdy bylo ãleny klubu 320 dûchodcû. Text a foto: Radek Poncza a Daniel Mach Vpravo starosta Bohumír Kamenec, druh zleva je pfiedseda Klubu dûchodcû Franti ek Magiera Je tfieba podûkovat i Pavlu âerno kovi, ãlenu kulturní komise, za obûtavost, se kterou pomáhal s instalací v stavy. Vûfiíme, Ïe galerie zlep í kulturní vy- Ïití na ich obãanû a Ïe si najdou cestu k jejím ãast m náv tûvám a prezentaci sv ch dûl. Je tû do Vánoc chce kulturní komise uspofiádat v stavu místních fotografû. Text: Vûra Jurá ová, foto: D. Mach ml. Zprava malífi Josef kubna, starosta Bohumír Kamenec, Kvûta Glacnerová a pfiedsedkynû kulturní komise Vûra Jurá ová. âerti pfiepadnou hospodu HospÛdka U âarodûjnic ve Vajglovû na 8. prosince pfiipravuje velkou vánoãní besídku s Mikulá em, ãerty a andûly. Mezi jin m budou pro dûti pfiipraveny mikulá ské balíãky a zábavn program ve stylu Doremi. Nejlep í zpûváci dostanou pûkné ceny. V programu vystoupí i taneãní duo Marcela KaluÏová a Dominik Glacner. Radek Poncza Zvládne to PotÛãek? Obãanské sdruïení PotÛãek dokonãilo práce na svém projektu, jehoï cílem je vytvofiit oázu pro místní faunu i flóru. Na pozemcích firmy Zemspol, s. r. o., bylo vysázeno kolem 500 stromkû. PfiestoÏe pfii la zima brzy a napadl sníh, bylo nutné dotáhnout práce aï do konce a ochránit stromky proti okusu. V sadbu aleje finanãnû podpofiila Nadace Partnerství a firma SKAN- SKA v rámci programu Strom Ïivota. Jde o vysazení nûkolika set metrû dlouhé tfie Àové a lipové aleje a o posílení remízku v okolí stfielnice místního biatlonového klubu. Pfiipravovanou druhou ãást akce, obnovu meze nedaleko lesa Nad Kluãeninou, zase finanãnû podpofiila Agentura ochrany pfiírody a krajiny z Ostravy v rámci Programu péãe o krajinu. Kromû obnovy meze a vytvofiení mûlkého pfiíkopu je pfiipraveno také vyhloubení dvou tûní pro obojïivelníky a v sadba dfievin. Jde o souãást snah o zlep ení situace v povodí malého potoka Bazalverk. Cílem je zv ení mnoïství vody a zaji tûní jejího rovnomûrnûj ího prûtoku, tedy obnova podmínek pro Ïivot v tomto malém potûãku a jeho blízkém okolí. Obû akce PotÛãek pfiipravuje v rámci sv ch aktivit zamûfien ch na revitalizaci krajiny, zv ení druhové rozmanitosti pfiírody a obnovu vodního reïimu Nízkého Jeseníku. Text: Ing. Liba Kováfiiková, foto: OS PotÛãek