STUDIE ČESKÉHO STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU

H2/2018 Vřeteno 5-osého CNC centra MCV1220 (TAJMAC-ZPS), které ve své výrobě používá česká rodinná firma Brano Group, a.s. STROJÍRENSTVÍ STUDIE ČESKÉHO STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU VÝZKUM POTENCIÁLU STROJÍRENSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE Generální partner Zlatí partneři

STUDIE ČESKÉHO STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU H2/2018 PODĚKOVÁNÍ Vážení čtenáři, děkujeme, že využíváte analytickou Studii českého strojírenského průmyslu H2/2018, která mapuje vývoj a situaci českých strojírenských firem a kterou pro Vás připravila společnost CEEC Research. Děkujeme také za podporu zlatým partnerům společnostem Elanor, Bosch, VDT Technology a PRK Partners a dalším partnerům. Tato analytická Studie českého strojírenského průmyslu H2/2018 je zpracována na základě údajů získaných ze 180 uskutečněných osobních a telefonních interview, která byla realizována s klíčovými představiteli vybraných strojírenských společností. Společnost CEEC Research je přední analytickou a výzkumnou společností, zaměřující se na vývoj vybraných sektorů ekonomiky v zemích střední a východní Evropy. Naše studie jsou v současné době využívány více než 17 000 společnostmi. Poděkovat bychom chtěli všem představitelům strojírenských firem, kteří nám věnovali svůj čas a poskytli potřebné informace pro zpracování této studie, a rovněž i Vám, našim uživatelům, za pravidelné podněty pro další zlepšování prezentovaných studií a analýz. Alena Burešová ředitelka pro průmysl CEEC Research 2

STUDIE ČESKÉHO STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU H2/2018 ÚVODNÍ SLOVO Vážení čtenáři, již několik let po sobě zaznamenáváme výborné exportní výsledky českých firem a nejsilnější sektor průmyslu strojírenství se na nich podílí více než polovinou (v roce 2017 tvořilo 57 % exportu). Pomineme-li automobilový průmysl, české strojírenské firmy, které více než ¾ své produkce exportují, mají v zahraničí úspěch spíše než v oblasti velkoobjemové výroby především ve vysoce specializovaných, technologicky vyspělých dodávkách a vyplňují často niky na trhu například v oblastech energetiky, dopravních zařízení, strojů pro zemědělství a potravinářství, vzduchotechnických zařízení, stavebních i obráběcích strojů. Pro udržení stávajících a získávání nových trhů a odběratelů je důležité, aby české firmy nadále dokázaly reagovat na specifika trhů a být na nich konkurenceschopné. Ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu se snažíme získávat informace o příležitostech a poptávce v teritoriích, s tím srovnáváme nabídku českých firem, jejich inovační potenciál, a v okamžiku střetu nabídky a poptávky se snažíme koordinovat asistenci státu, a to nejen v oblasti podpory exportu, ale i v oblasti inovací a rozvoje podnikání. Český průmysl je podporován ze strany státu investičními pobídkami, které jsou dostupné pro zpracovatelský průmysl, technologická centra a centra strategických služeb. Do budoucna by však měla být klíčová podpora především pro projekty s vyšší přidanou hodnotou a měly by být podporovány sofistikovanější investice. Proto jsme připravili novelu zákona o investičních pobídkách, která byla schválena vládou 26. září 2018, a nabytí účinnosti se očekává v první polovině roku 2019. Podpořené investice budou muset být nově spojeny s vyšší přidanou hodnotou, přičemž vyšší přidaná hodnota bude definovaná aktivitami v oblasti vlastního výzkumu a vývoje, klíčová bude také kvalifikovanost prováděné práce a zajištění patřičné úrovně mezd. Stát by měl pro tuto asistenci využívat již existující nástroje a instituce a snažit se zvyšovat, násobit její účinek, čehož lze dosáhnout posilováním horizontálních vazeb, spolupráce mezi institucemi a těsnějším propojováním služeb a podpor. To je snahou již započaté integrace agentur CzechTrade a CzehInvest. Cílem je právě kromě nalezení provozních úspor také vytvoření jedné silné agentury, která má kompetence v oblasti služeb pro podnikatele, zahrnující poradenství v regionech, podporu inovativních forem podnikání, aplikace průmyslového designu, oboustranného transferu technologií i výroby se zahraničím a také služeb pro podporu internacionalizace, tedy samotného exportu. Díky regionální síti lze dobře mapovat nabídku českých firem, znát jejich potřeby, asistovat v jejich inovačním úsilí a pomocí zahraniční sítě pak účinně asistovat při internacionalizaci. Integrovaná agentura bude fungovat v širším rámci podpory podnikání a exportu platformy Týmu Česko, která vznikla dle vzoru finského ekosystému proexportních organizací. Pro firmu tak vytváříme komplexní řetězec služeb pokrývající její potřeby. Kromě služeb integrované agentury tak podnikatel bude proveden také oblastmi, jako jsou například podpora aplikovaného výzkumu (TA ČR), asistence při expanzi a rozvoji podnikání (ČMZRB), financování a pojišťování exportu (ČEB a EGAP) i další propagace v zahraničí (CzechTourism). Marta Nováková ministryně průmyslu a obchodu 3

STUDIE ČESKÉHO STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU H2/2018 Vážení čtenáři, velkou výzvou pro ČR bude současný trend digitalizace a automatizace výroby. Proto i podpora průmyslu v příštím období bude zaměřená na oblast Průmyslu 4.0, na úspory energie, energetickou účinnost a podporu výrob s vysokou mírou přidané hodnoty. Prosadíme používání nových technologií 4.0 ve stavebnictví např. uplatňováním metody BIM. Zaměřujeme se na rozvoj digitální ekonomiky. Jmenovali jsme vládního zmocněnce, dodali jsme občanské průkazy s čipem, vytvořili portál občana, projekt Moje Daně (on-line finanční úřad). Schválili jsme Digitální Česko, což jsou vlastně 3 koncepce: Koncepce Česko v digitální Evropě, Digitální veřejná správa a Koncepce Digitální ekonomika a společnost. Mezi hlavními cíli bude mimo jiné posílení připravenosti podnikatelů, sektorů a občanů na rychlé zavádění a změny vyvolané digitalizací, konektivita a digitální infrastruktura a bezpečnost a důvěra v digitální prostředí. Zavedeme dostupnost vysokorychlostního internetu všude, jednot né standardy, v maximální míře chceme využívat sdílených služeb. Na úrovni státu musíme mít jednotné služby. Vytvoříme centrální portál státu, kde si občan bude moci vše vyřídit. Do budoucna by měla být klíčová podpora pro vybrané high-tech projektů. Schválili jsme proto novelu zákona o investičních pobídkách preferující náročnější investiční akce s vyšší přidanou hodnotou, které budou mít ambici zvýšit inovativní potenciál české ekonomiky. Skončíme s tím, že budeme poskytovat plošné investiční pobídky a že to bude automat, tedy dostane je každý, kdo splní měkké podmínky pro jejich udělení. Hodláme systém investičních pobídek upravit tak, aby pobídky byly udělovány ve zcela výjimečných případech a jedině podle rozhodnutí vlády. Podpořené investice budou muset být nově spojeny s vyšší přidanou hodnotou, přičemž vyšší přidaná hodnota bude definovaná aktivitami v oblasti vlastního výzkumu a vývoje, klíčová bude také kvalifikovanost prováděné práce a zajištění patřičné úrovně mezd. V oblasti podpory výzkumu a vývoje v podnicích se nyní připravuje nový program TREND na podporu průmyslového VaVaI. Jeho cílem bude zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti podniků, především rozšířením jejich trhů v zahraničí, pronikáním na trhy nové či posunem výše v globálních hodnotových řetězcích. Vedlejšími cíli bude zvýšení počtu podniků provádějících vlastní výzkumné a vývojové aktivity a jejich zapojení do realizace kolaborativního výzkumu a také posílení orientace výzkumných organizací v ČR na mezinárodně konkurenceschopný aplikovaný výzkum s přínosy pro průmysl a společnost. Tematicky bude tento program zaměřen na technologické znalostní domény (Mikro a nanoelektronika, Nanotechnologie, Fotonika, Pokročilé materiály, Průmyslové biotechnologie, Pokročilé výrobní technologie, Umělá inteligence, Zabezpečení a konektivita). Navrhuje se v osmiletém období (2020 2027) podpořit VaV finanční alokací ve výši 10 mld. Kč. Kapitálovým posílením Českomoravské záruční a rozvojové banky pro financování především malého a středního podnikání podpoříme rozvoj tohoto sektoru. Ulehčíme malým a středním podnikům život dalším snížením administrativní zátěže a digitalizací řady administrativních agend, vč. správy daní. Upravili jsme zákon o evidenci tržeb, který nyní zahrnuje řešení pro nejmenší podnikatele - off-line režim bez nutnosti pořizování elektronické pokladny a připojení k internetu. Prosadili jsme snížení sazby DPH z 21 % na 10 % např. u kadeřnických a kosmetických služeb, oprav jízdních kol, obuvi, úpravy a opravy oděvů a textilních výrobků pro domácnost a prodeje točeného piva. Návrh počítá také s dalším snižováním DPH u vodného a v sektoru stravovacích služeb z 15 % na 10 %. Současně budeme dále bojovat proti daňovým únikům a za férovou hospodářskou soutěž. Vláda schválila daňový balíček, který zahrnuje opatření proti daňovým únikům zejména velkých korporací (ATAD). Představíme projekt On-line finančního úřadu a elektronizace daňového systému. Připravujeme spuštění Státního elektronického aukčního systému, a transparentní systém prodeje majetku státu prostřednictvím elektronických aukcí. 4

STUDIE ČESKÉHO STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU H2/2018 Musíme dále pokročit v urychlení výstavby a zásadním způsobem změnit legislativu tak, aby povolovací procesy pro investice byly zkráceny a nevytvářely výraznou překážku pro realizaci investic. Vláda si dobře uvědomuje, že novela zákona č. 416/2009 je sice významným krokem, ale čeká ji daleko složitější a rozsáhlejší úkol, kterým je zásadní koncepční změna v povolovacích procesech. Připravili jsme proto již v srpnu 2018 informaci o základních cílech a směrech rekodifikace veřejného stavebního práva. Česká republika jako otevřená exportní ekonomika potřebuje z hlediska konkurenceschopnosti zefektivnit exportní podporu na úroveň běžnou ve srovna telných evropských zemích. Změníme podporu exportní politiky a fungování České exportní banky (ČEB), Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), zvýší me jejich efektivnost a nastavíme nově podporu českého exportu na úroveň, která je běžná ve vyspělých průmyslových zemích EU. V posledním období se ukazují rizika, která další vývoj exportu ohrožují. Zmínit můžeme protekcionistická opatření ve světě, vývoj na Blízkém východě, klasický hospodářský cyklus Evropské unie či limity českého průmyslu vyplývající z nedostatku pracovních sil. Všichni si také uvědomujeme, že česká ekonomika je postavena převážně na průmyslové výrobě a její konkurenceschopnosti. Právě z tohoto hlediska vnímám proexportní politiku v širším slova smyslu. V tuto chvíli se proto nedíváme pouze na to, zda nám export roste, ale také na to, jaká je jeho česká přidaná hodnota. Po vzoru vyspělých zemí je tak naším cílem vytvořit osu mezi aplikovaným výzkumem, přes rozvoj inovativního podnikání, chytré investice až po expanzi českých firem do zahraničí, tedy tzv. internacionalizaci. Konkrétní naplňování této vize vidím ve dvou stupních. Prvním je integrace agentur CzechTrade a CzechInvest, která umožní zejména efektivnější práci s klientem, kdy mu budou nabízeny návazné služby obou původních agentur pod jednou střechou od vzniku firmy po její internacionalizaci s důrazem na podporu inovativních přístupů ve výrobě, inovativních forem a rozvoje podnikaní a následnou expanzí na zahraniční trhy. K tomu, aby byl řetězec proexportních služeb státu ve všech fázích podnikání úplný, nelze vynechat ani aplikovaný výzkum jako předvoj inovací a financování a pojišťování rozvoje podnikání a expanze na zahraniční trhy. Model integrované agentury je tak nutné doplnit o druhý stupeň, tedy horizontální vazby mezi státními institucemi. Za tímto účelem vznikla platforma Tým Česko. Kromě agentur CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism ji tvoří TA ČR, ČMZRB, ČEB a EGAP. V praxi jde o řetězec služeb ve všech fázích podnikání. Tyto jednotlivé služby na sebe mohou vhodně navazovat, doplňovat se a podnikatelům ve výsledku přinést větší efekt. Z teritoriálního hlediska je pro nás stále důležitá diverzifikace exportu. Diverzifikace by neměla být vnímána jako nahrazování evropských trhů třetími zeměmi. Pokud však chceme minimalizovat exportní rizika a maximalizovat potenciál našeho exportu, musíme portfolio svých cílových trhů rozšiřovat. Za tímto účelem jsou zpracovávány teritoriální strategie, které vymezují hlavní směry působení, cíle a nástroje pro jejich dosažení a bude adekvátně posilována ekonomická diplomacie. Naší snahou je zajistit koordinaci působení a využívání těchto jednotlivých nástrojů podpory exportu a ekonomické diplomacie v daném teritoriu, a tím docílit jejich vyššího efektu. Andrej Babiš předseda vlády ČR 5

STUDIE ČESKÉHO STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU H2/2018 PARTNEŘI CEEC RESEARCH DĚKUJE VŠEM SVÝM PARTNERŮM, BEZ NICHŽ BY NEBYLO MOŽNÉ ANALÝZY STROJÍRENSTVÍ PRAVIDELNĚ ZPRACOVÁVAT A BEZPLATNĚ POSKYTOVAT. Generální partner Zlatí partneři Stříbrní partneři Bronzoví partneři Partner Odborní garanti Mediální partneři 6

STUDIE ČESKÉHO STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU H2/2018 SOUHRN Kapitola 1 str. 6 Růst českého strojírenství v příštím roce zpomalí na 1,3 procenta, v roce 2020 nastane pokles výkonu sektoru (-0,4 procenta). Negativní trend pro rok 2020 potvrzuje nadpoloviční většina všech ředitelů (56 procent). Kapitola 2 str. 10 Tržby strojírenských firem v příštím roce porostou o 3,8 procenta, dařit se přitom bude mnohem více malým a středním firmám, které očekávají dvojnásobný růst svých tržeb než firmy velké (4,6 procent vs. 2,9 procent). Třetina firem (35 procent) se připravuje na pokles svých marží. Kapitola 3 str. 14 Objem nasmlouvaných zakázek stagnuje, při zavádění nových technologií jsou firmy limitovány nedostatkem vhodných pracovníků. Aktuálně chybí 15 procent zaměstnanců. Kvůli nedostatku pracovních sil firmám unikají zakázky (20 procent) a nedaří se jim plnit zakázky včas (14 procent). Kapitola 4 str. 20 Míra fluktuace ve zkušební době činí u dělníků 16 procent, u agenturních zaměstnanců dokonce 30 procent. Zjednodušení podmínek pro zaměstnávání cizinců v praxi pozoruje pouze pětina (19 procent) firem. Kapitola 5 str. 27 Stát by měl více finančně podporovat spolupráci firem a škol, zejména úlevami na daních. Dostatečná praxe by měla být povinnou součástí výuky a titul by nemělo být možné získat bez prokázání praktických dovedností. Kapitola 6 str. 33 Více investic by mělo mířit do oblasti školství a výzkumu a vývoje, nejvíce by se mělo zamezit plýtvání ve výdajích na digitalizaci veřejné správy. Stát by měl nastavit účinné kontrolní mechanismy, které by vyhodnocovaly a ověřovaly efektivitu veřejných investic. Kapitola 7 Kapitola 8 Do výzkumu a vývoje by mělo mířit více financí a měly by být efektivněji rozdělovány - zvýšit by se měl podíl investic do aplikovaného výzkumu a vývoje. Vládní podporu digitalizace v rámci Iniciativy Průmysl 4.0 firmy nehodnotí příliš efektivně. str. 42 str. 48 Tržby z exportu porostou v příštím roce v průměru o 5 procent, největší nárůst zaznamená objem vývozu do východní Evropy. Zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB negativně ovlivní ekonomickou činnost většiny strojírenských firem. 7

STUDIE ČESKÉHO STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU H2/2018 1 Růst českého strojírenství v příštím roce zpomalí na 1,3 procenta, v roce 2020 nastane pokles výkonu sektoru (-0,4 procenta). Negativní trend pro rok 2020 potvrzuje nadpoloviční většina všech ředitelů (56 procent). Růst českého strojírenství zpomalí na 1,3 % Český strojírenský průmysl poroste i v příštím roce, míra jeho růstu však zpomalí v průměru na 1,3 procenta. Potvrdila to většina (71 procent) ředitelů a členů představenstev strojírenských firem, se kterými od října letošního roku společnost CEEC Research prováděla strukturovaný výzkum. Mezi očekáváními velkých a malých/středních firem přitom nejsou výraznější rozdíly. Pokles výkonu sektoru již v roce 2019 čeká jedna třetina (28 procent) firem. Věřím, že český strojírenský průmysl se bude vyvíjet pozitivně, nicméně i strojaři budou bojovat s dramatickým nedostatkem pracovních sil a rostoucími platy, které nejsou následovány stejně rychle rostoucí produktivitou. Radek Špicar viceprezident pro hospodářskou politiku a export, Svaz průmyslu a dopravy ČR Český průmysl bude v následujících letech čelit několika výzvám, které budou pravděpodobně tlumit jeho růst. Jedná se především o slabší poptávky v Číně, negativní dopady obchodních válek, napětí na domácím trhu práce nebo o nasycení spotřebitelské poptávky ve vyspělých ekonomikách po jejím propadu během ekonomické krize. Michal Nebeský generální ředitel, Citibank Česká republika Pokud dokážeme uřídit přechod na digitální technologie, budeme tvrdě řídit náklady, nebudeme sázet na levnou produkci, ale na vyšší přidanou hodnotu a vsadíme na inovace podložené poptávkou, pak máme slušné šance udržet si pozice. Karel Havlíček místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace a předseda AMSP ČR České strojírenství prožívá jako odvětví velice dobré období a osobně si myslím, že se na tom i přes problémy s nedostatkem pracovní síly či s globálnějšími tématy typu celních bariér ještě nějakou dobu nic nezmění. Je ale třeba dobu využít na zvyšování efektivity a flexibility našeho průmyslu, abychom uspěli i v dalších letech, které mohou přinést nejen zpomalení růstu, ale i nové konkurenty. Vidíme výzvu v digitalizaci a automatizaci výroby. Musíme zůstat součástí nových obchodních modelů a logistiky. Zvýšíme tak příležitost více vyrábět výrobky s přidanou hodnotou, udržíme produktivitu, kvalitu a kompetence tradičního českého technického know-how a snížíme citlivost na nedostatek lidí na pracovním trhu. Milan Šlachta generální ředitel, Bosch Group v ČR a SR 8

STUDIE ČESKÉHO STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU H2/2018 V současné době se nacházíme na konci jednoho z nejdelších konjukturálních cyklů. Automobilový průmysl v roce 2018 sice v tuzemsku nadále rostl, ale růst již teď významně zpomalil. Za první tři čtvrtletí letošního roku se v ČR vyrobilo 1 165 222 motorových vozidel, z toho 1 059 969 osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 0,6 %. Dochází k posunu k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou, což je vysoce pozitivní jev dokládající růst necenové konkurenceschopnosti českého automobilového průmyslu založený na růstu produktivity práce a posunu produkce směrem k vyšším obchodním třídám. I zde je ale třeba připomenout kritický stav českého pracovního trhu, kdy nedostatek volných pracovních sil vytváří zásadní bariéru pro budoucí růst a konkurenceschopnost českých strojírenských firem. Tradiční konkurenční výhody mizí, je potřeba daleko více investovat do nových kompetencí a moderního vzdělávacího systému Rok 2019 bude ve trendu posilování reakcí na přeměnu celého automobilového průmyslu v oblasti elektromobility, digitalizace a nových obchodně ekonomických modelů. Bohdan Wojnar prezident AutoSAP a předseda představenstva, Škoda Auto, a. s. Věřím, že si náš strojírenský průmysl udrží svou dosavadní významnou pozici ve struktuře české ekonomiky a exportu. Je však nutné se soustředit na inovace a využívání moderních výrobních a komunikačních technologií, které budou stále větší měrou rozhodovat o konkurenceschopnosti strojírenských výrobků a služeb. Naše strojírenská tradice je zejména v klasických oborech výhodou, ale sama o sobě již pro úspěch na trhu nestačí. Oldřich Paclík ředitel, Svaz strojírenské technologie OČEKÁVANÝ VÝVOJ STROJÍRENSTVÍ V LETECH 2019 2020 Očekávaný vývoj (vážený průměr) 10 % 8 % 6 % 4 % 2 % 0 % -2 % -4 % 71 % (1 % neví) 1,3 1,3 1,3 28 % 24 % 76 % (0 % neví) 68 % (1 % neví) 31 % 39 % (5 % neví) 39 % (7 % neví) 40 % (3 % neví) -0,4-0,5-0,3 100 % 80 % 60 % 40 % 20 % 0 % 20 % 40 % Podíl firem -6 % 56 % 54 % 57 % 60 % 2019 Velké firmy Malé/střední firmy 2020 Velké firmy Malé/střední firmy Růst 0 5 % Růst 6 10 % Růst 11 15 % Růst 16 20 % Růst >20 % Pokles 0 5 % Pokles 6 10 % Pokles 11 15 % Pokles 16 20 % Pokles >20 % Neví Průměr 9

STUDIE ČESKÉHO STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU H2/2018 S ohledem na dění v automobilovém průmyslu, kde došlo k mírnému oslabení poptávky, předpokládáme v příštím roce mírný pokles. Na další vývoj v Evropě budou mít zásadní vliv také politická rozhodnutí, mezi něž patří dohoda o Brexitu, vývoj v obchodních vztazích s USA i vývoj kurzu měny, která má na české exportéry neméně významný vliv. Jan Czudek generální ředitel, Třinecké železárny, a. s. Vzhledem k tomu, že ekonomika ČR běží již na hranici svého potenciálního produktu, a vzhledem k situaci na trhu práce neočekávám do budoucna žádný zásadní růst, co se objemu týká. Nicméně očekávám zásadní změny v oblasti robotizace, automatizace a další tlak na zvyšování produktivity práce a změny nároků a požadavků na každého zaměstnance. Daniel Pazdera jednatel, MUBEA - HZP, s. r. o., Mubea IT Spring Wire, s. r. o. a Mubea Stabilizer Bar Systems, s. r. o. Vývoj očekáváme pozitivní, ovšem růst se podle našeho odhadu bude pohybovat do 2 %. Petr Bilavčík Director, PRIMA BILAVČÍK, s. r. o. Obecně se předpokládá, že v roce 2019 dojde ke zpomalení hospodářského růstu. Faktem je, že např. v rámci automobilového průmyslu se situace zkomplikovala různými prohlášeními představitelů EU o razantním a nereálném snižování exhalací a sankcím za neplnění přísných limitů v dalších letech. Automobilky hledají řešení zejména změnou sortimentu v rámci pohonných jednotek a úspornějších pohonů. Tato opatření v zásadě neřeší dlouhodobě problém. Podobná rozhodnutí EU zhoršují situaci i v dalších průmyslových oborech a je otázkou, jak se k tomu postaví vlády jednotlivých členských zemí. Bez ohledu na tyto komplikace vidím vývoj průmyslu v roce 2019 stále pozitivně, ale předpokládám, že firmy budou opatrnější jak v investiční, tak i ve mzdové politice. Mojmír Čapka předseda představenstva, Brisk Tábor, a. s. V roce 2020 výkon sektoru klesne o 0,4 % Limity, které delší dobu působí na český strojírenský průmysl, se společně s nejistým vývojem poptávky na zahraničních trzích promítají do negativních očekávání ředitelů. Pro rok 2020 očekává většina z nich (56 procent) pokles výkonu českého strojírenského průmyslu, a to v průměru o 0,4 procenta. Pokračování růstu českého strojírenství dále i v roce 2020 predikují pouze dvě pětiny firem (39 procent) firem. Vývoj bude závislý na mnoha faktorech, zejména globálním politickém a ekonomickém směřování vyspělých světových hráčů. Nejsme žádnou oázou na mezinárodním poli. České strojírenství je, až na výjimky, subdodavatelskou zemí, a proto mezinárodní vliv bude rozhodující. Jiří Rosenfeld předseda představenstva, Slovácké strojírny, a. s. 10

STUDIE ČESKÉHO STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU H2/2018 Po boomu posledních let očekávám postupné ochlazení růstu a v určitých odvětvích i pokles. Jan Lustyk generální ředitel, Rieter CZ, s. r. o. Růst HDP zpomalí, oproti minulým letům klesne pod úroveň tří procent. Ve stejném duchu dojde zejména kvůli nedostatku pracovní síly a značné nejistotě v oblasti zahraničního obchodu (Brexit, vývoj obchodních dohod s USA atp.) k poklesu tempa růstu průmyslové výroby v ČR v následujících dvou letech. Vladislav Němec jednatel, D2Automation, s. r. o. Vzhledem k tomu, že jsme velmi navázáni na automobilový průmysl, který v současné době čelí mnoha výzvám najednou (emisní požadavky a s tím spojené očekávání rychlého zavedení elektromobility, autonomní řízení, trend sdílení vozidel apod.), očekávám stagnaci či pokles. Pavel Háněl Managing Director, Autoneum CZ s.r.o V Automotive očekávám klesající trend, zejména s ohledem na nasycení trhu a problémy s emisemi Zaznamenávám informace o redukované výrobě z Tier 1. Stále více se mluví o nadcházející krizi, lidé budou opatrní. Velký vliv je nedostatek pracovních sil, krátkodobá víza pro UKA. Ve všeobecném průmyslu boom trvá, v následujících letech zůstane na podobné úrovni. Petr Hlaváč Operations, Plant Manager, Bühler Motor, s. r. o. 11

STUDIE ČESKÉHO STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU H2/2018 2 Tržby strojírenských firem v příštím roce porostou o 3,8 procenta, dařit se přitom bude mnohem více malým a středním firmám, které očekávají dvojnásobný růst svých tržeb než firmy velké (4,6 procent vs. 2,9 procent). Třetina firem (35 procent) se připravuje na pokles svých marží. Tržby porostou v průměru o 3,8 % V příštím roce zpomalí růst tržeb strojírenských firem na 3,8 procent, pětině firem (21 procent) tržby dokonce poklesnou. Dařit se bude více malým a středním firmám, které očekávají dvojnásobný růst svých tržeb než firmy velké (4,6 procent vs. 2,9 procent). Pro rok 2020 firmy předpovídají další zpomalení růstu, v průměru na 2,2 procenta, a poměr firem, kterým tržby poklesnou, se zvýší na jednu třetinu (35 procent). V posledních letech rostly ve strojírenství tržby přibližně o 5 % ročně. Předpokládáme, že v budoucnu porostou o něco pomaleji. Strojírenské podniky nyní musí investovat do automatizace, digitalizace a zavádění technologií z oblasti Průmyslu 4.0. Výrazné investice potřebuje strojírenský průmysl ke zlepšení ekonomického zisku. Jaroslav Hanák prezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR Růst tržeb není již tak významný jako po krizi v roce 2008 a 2009. Největšími faktory jsou rostoucí ceny hutních materiálů a plastů a nedostatek pracovních sil na českém trhu. Pavel Juříček majitel a generální ředitel, Brano Group, a. s., místopředseda Hospodářského výboru PS ČR Vzhledem k tomu, že jsme v letošním roce převedli kompletní výrobu a montáž včetně doprovodných technických funkcí ze sesterské společnosti v Německu do naší firmy, očekávám růst tržeb i odpovídající růst dalších ukazatelů. Jan Lustyk generální ředitel, Rieter CZ, s. r. o. Očekávám stagnaci tržeb nebo jejich mírný pokles. Vliv má zejména kurz eura, dostupnost lidí a personální náklady. Petr Mašek generální ředitel, BUZULUK, a. s. 12

STUDIE ČESKÉHO STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU H2/2018 Vývoj tržeb v naší firmě v r. 2019 předpokládám o 3-5 % nižší, i když vím, že v našem oboru se zpomalení průmyslu vždy projevuje až druhým, třetím rokem. Nejvýznamnějším faktorem v současné době je pro nás nedostatek kovových bubnů, nestíháme vyrábět a reagovat na objednávku a poptávku. Jaroslav Vaněček jednatel, KABELOVÉ BUBNY A BEDNY, s. r. o. Pro rok 2019 očekáváme tržby v hodnotě 1,5 mld. korun. Mezi faktory ovlivňující ekonomický výsledek společnosti můžeme zařadit zejména dodací termíny rozhodujících komponent od našich subdodavatelů, kurzovou stabilitu české koruny a v neposlední řadě také stabilitu z hlediska personální oblasti, kde v roce 2018 docházelo vcelku k vysoké fluktuaci zaměstnanců ve společnosti. Libor Kuchař předseda představenstva, KOVOSVIT MAS, a. s. Naši firmu negativně ovlivňují dodací termíny všech důležitých komponent, způsobené převážně nedostatkem kvalifikovaných pracovníků v celém dodavatelském řetězci. Chybějící kvalifikovaný personál není tématem jen v České republice, ale stává se fenoménem celé Evropy. Na druhé straně z důvodu chybějícího personálu na dělnických pozicích je poptávka po našich robotizovaných zařízeních velmi vysoká. Proto očekáváme v následujících letech tržby minimálně na současné výši. Jaroslav FRANC Project manager, LUX, spol. s r. o. OČEKÁVANÝ VÝVOJ TRŽEB V JEDNOTLIVÝCH SEGMENTECH Očekávaný vývoj (vážený průměr) 10 % 8 % 6 % 4 % 2 % 0 % -2 % -4 % -6 % 77 % (2 % neví) 3,8 21 % 74 % (0 % neví) 2,9 26 % 80 % (3 % neví) 4,6 17 % 61 % (4 % neví) 63 % (0 % neví) 59 % (8 % neví) 2,2 2,2 2,1 35 % 37 % 33 % 100 % 80 % 60 % 40 % 20 % 0 % 20 % 40 % 60 % Podíl firem 2019 Velké firmy Malé/střední firmy 2020 Velké firmy Malé/střední firmy Růst 0 5 % Růst 6 10 % Růst 11 15 % Růst 16 20 % Růst >20 % Pokles 0 5 % Pokles 6 10 % Pokles 11 15 % Pokles 16 20 % Pokles >20 % Neví Průměr 13

STUDIE ČESKÉHO STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU H2/2018 S ohledem na rostoucí poptávku po průmyslové automatizaci očekáváme růst tržeb. Oproti tomu rostoucí mzdy a neustále zvyšující se ceny našich materiálových vstupů stlačí marže dolů. Je nepravděpodobné, že bychom byli schopní celé toto snížení marží kompenzovat zvýšením cen. Vladislav Němec jednatel, D2Automation, s. r. o. Očekávám nárůst tržeb a snížení marží. Nárůst tržeb souvisí s instalací nové technologie (máme poptávky na její významné využití). Marže negativně ovlivňuje nárůst cen vstupních materiálů, nárůst cen energií a růst platů (ne minimální mzdy, ale dalších navazujících mzdových úrovní). Břetislav Šimeček generální ředitel, Moravia Stamping, a. s. Předpokládám obdobné tržby jako v roce 2018, zisk se v souvislosti se zvyšováním mezd i cen subdodávek bude snižovat. Máme smlouvy na delší období a už nelze promítnout tlak na zvyšování vstupů. Josef Bárta předseda představenstva, CZ Loko, a. s. Negativní vývoj ve výši marží Neustále se zvyšující náklady strojírenské výroby se velmi negativně promítly do ziskovosti společností zatímco koncem roku 2017 predikovala zvýšení svých marží třetina firem (33 firem), viz Studie českého strojírenství H2/2017, aktuálně je to pouze čtvrtina (23 procent) z nich. Pro rok 2020 očekává zvýšení marží pouze 14 procent ředitelů. Naopak se navýšil počet firem, které očekávají pokles své ziskovosti pro příští rok očekává snížení svých marží třetina firem (36 procent), (oproti 19 procentům ke konci tohoto roku, viz Studie českého strojírenství H2/2017). Největší vliv na marže v hutním průmyslu mají ceny surovin, které v průběhu roku kolísají. Z hlediska nákladových položek je významným faktorem cena energií a mezd, jejichž růst je v důsledku nedostatku pracovních sil na trhu práce nevyhnutelný. Evropské hutnictví však čelí dalším nákladům z titulu politických rozhodnutí, k nimž patří platby za emisní povolenky, jejichž cena roste a promítá se jednak přímo do výroby oceli, jednak do ceny energií. Jan Czudek generální ředitel, Třinecké železárny, a. s. Očekávám snižování marží v důsledku zvyšování cen vstupů - energie, vynucený enormní nárůst mezd v důsledku bezprecedentního nárůstu platů a počtu úředníků, nepodepřený adekvátním růstem produktivity ve výrobní sféře a zpomalením - nedostatek kvalifikovaných lidí. Postupná ztráta konkurenceschopnosti. František Kulovaný, sr. předseda představenstva, generální ředitel, BAEST Machinery Holding, a. s. 14

STUDIE ČESKÉHO STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU H2/2018 Marže budou podobné, pokud je dokážeme udržet zvýšenou produktivitou, nedostatek lidské kapacity je momentálně klíčový prvek hospodaření firmy. Josef Kadlec Managing Director, Wikov Sázavan, s. r. o. OČEKÁVÁTE ZMĚNU ZISKOVOSTI (MARŽÍ)? 41 39 43 58 58 59 100 % 80 % 36 35 36 28 29 27 60 % 40 % Podíl ředitelů 23 26 21 14 13 14 20 % 2019 Velké firmy Malé/střední firmy 2020 Velké firmy Malé/střední firmy 0 % Ano, růst ziskovosti Ano, pokles ziskovosti (příp. ztráta) Ne, beze změny Očekáváme výrazné navyšování objemu výroby v rámci nových projektů a nových výrobků. Jedním z úkolů bude realizace marží odpovídající dynamickému růstu společnosti. Nelehký úkol bude vypořádat se s vnějšími negativním vlivy (nárůst cen energií, materiálu, mzdových nákladů apod.). Cílem je zůstat i nadále finančně silnou a zdravou společností. Daniel Pazdera jednatel, MUBEA - HZP, s. r. o., Mubea IT Spring Wire, s. r. o. a Mubea Stabilizer Bar Systems, s. r. o. Naše tržby porostou stejně jako marže. To jako důsledek rozhodnutí podržet si vlastní výrobní a projekční kapacity. Vnější vliv, který zvedá naše tržby, jsou investice do stavebnictví a náš problém je ten, že v současné době nedostatku lidí ve výrobě a u nás jde o těžké provozy výroby ocelových technologických konstrukcí pro kamenolomy a pískovny, nejsme schopni udržet/zaplatit šikovného řemeslníka. Ten velmi rychle zjistí, že se se svými zkušenostmi může postavit k výrobní lince auto-motiv průmyslu. Pokud mu nevadí třísměnný provoz. Jiří Kotrba ředitel, Strojírny Podzimek, s. r. o. 15

STUDIE ČESKÉHO STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU H2/2018 3 Objem nasmlouvaných zakázek stagnuje, při zavádění nových technologií jsou firmy limitovány nedostatkem vhodných pracovníků. Aktuálně chybí 15 procent zaměstnanců. Kvůli nedostatku pracovních sil firmám unikají zakázky (20 procent) a nedaří se jim plnit zakázky včas (14 procent). Srovnání objemu nasmlouvaných zakázek Podíl společností, které mají v současnosti více zakázek než ve srovnatelném období loňského roku, klesl oproti předchozímu roku o více než polovinu a aktuálně činí 18 procent (44 procent v období H2/2017). Nadpoloviční většina (64 procent) má nasmlouvaný stejný objem zakázek jako v tomto období minulého roku. NASMLOUVANÉ ZAKÁZKY VE SROVNÁNÍ S MINULÝM ROKEM 18 % 64 % 18 % Více Stejně Méně Zajištění na 10 měsíců dopředu Vytížení kapacit určuje nedostatek pracovních sil Aktuálně mají společnosti nasmlouvané zakázky v průměru na 10 měsíců. Pokud jde o nasmlouvané zakázky, jsou velké společnosti více zabezpečené než ty malé a střední (11 vs. 9 měsíců). Průměrné vytížení kapacit strojírenských společností je aktuálně na úrovni 85 procent. Firmy se tradičně potýkají s akutní nedostatkem lidských zdrojů, kdy uvádí, že lidské kapacity jsou vytíženy v průměru na 98 procent. Využití strojních kapacit je, mj. právě díky nedostatku lidských zdrojů, na úrovni nižší v průměru 81 procent. Malé a střední společnosti mají vytíženy strojní kapacity méně než ty velké (78 procent vs. 84 procent). V nadcházejícím období očekáváme pokles tržeb, a to zejména kvůli chybějícím pracovníkům, kde vytížení kapacit očekáváme nad 100 %. Přestože je poptávka vysoká, chybějící pracovníci nám neumožní nejen navýšit tržby, ale ani udržet stávající výši tržeb. Pavel Cesnek generální ředitel, ŽDAS, a. s. 16

STUDIE ČESKÉHO STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU H2/2018 Vývoj našich tržeb a na to navazujících marží by nemusel být špatný (podle naší zakázkové náplně a jejího předpokládaného vývoje), kdyby se nám podařilo zajistit dostatek kvalifikované pracovní síly, zejména v dělnických profesích, která bude schopná a ochotná pracovat. Současný stav je velmi neuspokojivý. Jiří Rosenfeld předseda představenstva, Slovácké strojírny, a. s. Kvůli nedostatku pracovníků uniká 20 % zakázek Nedostatek pracovních sil se negativně promítá do schopnosti firem plnit své zakázky včas společnosti se aktuálně zpožďují s 14 procenty svých zakázek nebo možnosti přijmout zakázky nové (firmám uniká kvůli nedostatku pracovních sil v průměru 20 procent nových zakázek). Není divu, že se stále větší důraz klade jak na krátkodobá řešení (dovoz pracovních sil ze zahraničí), tak i střednědobá a dlouhodobá (digitalizace výroby a zkvalitnění technického školství, resp. jeho větší propojenost s praxí viz další kapitoly). Nedostatek pracovních sil firmám snižuje zisk a ohrožuje jejich zajištění do budoucna. Firmám výrazně rostou mzdové náklady se všemi negativními dopady na zisk Klesá průměrná kvalita zaměstnanců, náklady na zaškolování rostou Firmy nestíhají plnit své zakázky včas (pokuty od zákazníků, dodatečné náklady na náhradní jízdy apod.) Časový tlak společně s nižší kvalitou zaměstnanců vede k nižší kvalitě výroby a růstu zmetkovosti Výsledkem může být ztráta důvěry zákazníků Nové zakázky mohou přijímat omezeně zákazník nominuje konkurenci (často zahraniční) Alena Burešová ředitelka pro průmysl, CEEC Research Nedostatek pracovních sil se u nás odráží zejména v dlouhých dodacích termínech, napjaté situaci v celé firmě a skutečnosti, že jsme nuceni přijímat nekvalifikované nebo méně kvalifikované pracovníky. Martin Čadan Head of Product and Project Management FMC, ARGO-HYTO S, s. r. o. Důsledkem je neplnění termínů zákazníkům a větší nároky na přesčasy zaměstnanců. Radek Deutsch zastupující ředitel, vedoucí výrobního úseku, Armaturka Vranová Lhota, a. s. Nestíháme zakázky na termín, a tím nemůžeme přijmout nové. Michal Schubert jednatel, Köster CZ, s. r. o. 17

STUDIE ČESKÉHO STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU H2/2018 Situace je stále složitější, nejsme schopni plnit dohodnuté termíny zakázek, velké množství zakázek jsme nuceni odmítat. Jiří Fiala ředitel, PILSEN TOOLS, s. r. o. Nejsme schopni plnit některé zakázky. Naše kapacita není rovnoměrně vykrytá. Pro zakázkovou výrobu je to výrazný dopad. Evžen Zondlak projektový koordinátor, personalista, představitel ISM, Ondřejovická strojírna, a. s. Firmám chybí v průměru 15 % zaměstnanců S nedostatkem zaměstnanců se aktuálně potýká 97 procent společností, nejvíce firmám chybí pracovní síla, která je kvalifikována na aktuální výrobu společnosti (uvádí 83 procent firem, v průměru chybí 15 procent zaměstnanců), nedostatek je i nekvalifikované pracovní síly (potvrzuje 56 procent ředitelů, kdy firmám chybí opět v průměru 15 procent nekvalifikovaných pracovníků). Nedostatek THP uvedlo 43 procent společností, v průměru firmám chybí 7 procent těchto pozic. V rámci snahy o sladění nabídky a poptávky na trhu práce klade ČR velký důraz na prohloubení poradenství a individuální přístup nejen ve vztahu k uchazečům a zájemcům o zaměstnání, ale i k jednotlivým zaměstnavatelům. Klíčovou aktivitou ÚP ČR je pak monitoring volných pracovních míst. Jeho smyslem je získat takové informace o volných místech a pracovních podmínkách, aby na jejich základě mohl ÚP ČR zprostředkovat zaměstnavateli přesně takového zaměstnance, jakého potřebuje. Za zmínku stojí také organizace výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Osvědčují se např. i setkávání v rámci regionálních partnerství či osobní návštěvy starostů měst a obcí. V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů - výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota ustoupit z původních požadavků. Na druhou stranu je třeba říct, že řada zaměstnavatelů už flexibilně zareagovala na nedostatek pracovních sil a přikročila k úpravě svých požadavků tak, aby odpovídaly současnému trhu práce. Tak například v současné době už tak striktně nevyžadují úplnou profesní způsobilost, dosaženou úroveň vzdělání, získání konkrétní kvalifikace a praxi v oboru nabízeného pracovního místa. Důležitý je pro ně především zájem nových zaměstnanců o danou pozici, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat. Zaměstnavatelé si je sami zaškolují a pracují s nimi mnohem intenzivněji, např. pro ně pořádají kurzy, školení apod. Kateřina Sadílková generální ředitelka, Úřad práce ČR 18

STUDIE ČESKÉHO STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU H2/2018 Především chybí kvalifikovaní uchazeči se specializací na strojírenské výrobní procesy (CNC obráběči, svářeči) a také technické pozice do vývoje. Nahradit kvalifikaci lze pouze částečně delším školícím procesem, který je časově náročný a zvyšuje náklady společnosti. František Šnóbl HR business partner, ZETOR TRACTORS, a. s. Nedostatek pracovních sil pociťujeme zejména v nižší kvalifikaci zaměstnanců a vyšších nákladech na interní vzdělávání (investice do vzdělávání vlastních méně zkušených pracovníků, jelikož zkušení odborníci volně na trhu nejsou). Rudolf Špoták personalista, MAHLE Behr Holýšov, s. r. o. Aktuální nedostatek pracovníků na trhu práce způsobuje mimořádnou nestabilitu a vysoký tlak na změny v odměňování. Mediální atraktivita tohoto tématu sekundárně zvyšuje tlak i v oblastech, které byly donedávna poměrně stabilní. Josef Sláma ředitel, Renishaw, s. r. o. Nedostatek odborníků bude brzdit zavádění nových technologií Ještě závažnější je skutečnost, že většině firem (59 procent) aktuálně chybí pracovníci s vhodnou kvalifikací na nové technologie a výrobní postupy, které firmy chtějí zavádět (v průměru 10 procent zaměstnanců). Pokud jde o budoucnost, zde jsou ředitelé ještě skeptičtější - 74 procent z nich má obavy, že v budoucnu nebudou mít dostatek kvalifikovaných pracovníků (programátorů, konstruktérů, elektromechaniků atd.) na úspěšné zavádění Průmyslu 4.0. Citelně chybí lidé v rozhodujících technických profesích, což se společně s faktem takřka nulové míry nezaměstnanosti stává největší brzdou dalšího rozvoje firem. Karel Havlíček místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace a předseda AMSP ČR Nedostatek kvalifikovaných pracovníků je již nyní a světlo na konci tunelu zatím vidět není, tzn. obavy mám značné a dle mého názoru toto bude limitujícím faktorem rozvoje jak naší firmy, tak celého průmyslu. Martin Belza generální ředitel, Strojírny Prostějov, a. s. 19

STUDIE ČESKÉHO STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU H2/2018 Již dnes je velmi komplikované najít na trhu práce programátory a IT profesionály. Miroslav Hýbl Head of Automation plant, ArcelorMittal Ostrava, a. s. Podle vývoje na trhu práce, poptávky firem a struktury absolventů technických škol jsou obavy z nedostatku těchto pracovníků oprávněné. Samozřejmě se snažíme tomuto problému předcházet právě spoluprací se školami a studenty samotnými. René Hilscher generální ředitel, CROMODORA WHEELS, s. r. o. Nové technologie změní strukturu zaměstnanců Automatizaci a robotizaci výroby aktuálně zavádí 58 procent firem, jedna pětina (20 procent) s tímto procesem plánuje začít. Jaký bude dopad na pracovní síly ve strojírenském průmyslu? Dopady budou zejména do struktury pracovních míst automatizace a robotizace sníží potřebu pracovních sil celkem o 13 procent (těch nekvalifikovaných o 17 procent), zároveň však budou firmy potřebovat kvalifikované pracovníky, kteří budou umět s novými technologiemi zacházet (13 procent), jichž je, jak jsme uvedli dříve, již nyní na pracovním trhu nedostatek. Mnoho odborníků se domnívá, že proces digitalizace a komputerizace bude mít výrazný dopad i na oblast trhu práce. Ve studii Iniciativa Práce 4.0 jsou uvedeny výsledky studie OECD Employment Outlook 2016. V případě ČR se odhaduje, že v průběhu následujících 20 let bude automatizací vysoce ohroženo 10 % pracovních míst. Pokud převedeme tento podíl na počet pracovních míst existujících v ekonomice ČR v roce 2015 vyjádřený počtem zaměstnaných v tomto roce, potom by mělo být ohroženo přibližně 408 tisíc pracovních míst. K velmi podobnému výsledku pak došla i studie Úřadu vlády ČR Dopady digitalizace na trh práce v ČR a EU, ve které se uvádí, že v roce 2029 bude v ekonomice o zhruba 420 tisíc pracovních míst méně než v roce 2015. Takový pokles poptávky se možná jeví jako ohromný, je ale třeba brát v úvahu i předpokládaný vývoj nabídky pracovních sil. Podle projekce ČSÚ se bude v roce 2029 ucházet o práci zhruba o 400 tisíc osob méně než v roce 2015. Úbytek pracovních sil tedy bude reálně téměř stejný, nebo maximálně o desítky tisíc vyšší. Situaci na trhu práce bude v budoucnu ovlivňovat mnohem více faktorů než jen zánik pracovních míst v důsledku automatizace. A kdo je nejvíce ohrožen? Největší pravděpodobnost ztráty místa v ČR z důvodu komputerizace mají zejména profese s největším podílem rutinních činností především manuálního, ale i kognitivního charakteru. Domníváme se, že nástup 4. průmyslové revoluce není tedy nutné chápat jen jako možnou hrozbu, ale naopak jako výzvu, která bude přinášet trhu práce také nové příležitosti, jež je třeba adekvátně využít. Hlavní snahou MPSV v této oblasti je proto podrobně zmapovat současnou situaci i budoucí trendy na trhu práce, které souvisejí s příchodem 4. průmyslové revoluce, a připravit případné scénáře (opatření), jak na tyto změny adekvátně reagovat. Jana Maláčová ministryně práce a sociálních věcí ČR 20

STUDIE ČESKÉHO STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU H2/2018 Řada odborníků v průmyslu hovoří o tom, že nedostatek pracovních sil v průmyslu pomůže řešit automatizace a robotizace. Jenže tyto procesy nejsou aplikovatelné pro všechny typy výroby a neřeší aktuální problémy firem, zejména tlak, kterému čelí v souvislosti s plněním svých závazků v odpovídajícím čase a dostatečné kvalitě. Navíc je jejich efektivní zavádění podmíněno dostatkem kvalifikovanějších pracovníků kteří na pracovním trhu již nyní chybí. Výchova vlastních odborníků stojí firmy čas a finance. V době klesajících zisků firem by mohla pomoci větší daňová podpora ze strany státu, zejména možnosti rozšíření uplatitelnosti nákladů. A konečně zahájení tolik diskutované a na papíře již dávno sepsané reformy technického školství. Alena Burešová ředitelka pro průmysl, CEEC Research V současné době se český pracovní trh potýká s problémy, jako je nedostatek vhodných pracovníků zejména v technických profesích, nízký zájem mladých lidí o řemesla nebo třeba stárnutí populace. Navíc je třeba připravit se na příchod průmyslu 4.0 a Česká republika nemůže zůstat a ani nezůstává stranou. Musí být, stejně jako jiné země, připravená na dopady této revoluce, zejména pak na změnu požadavků na pracovní sílu. Role státu by v tomto ohledu tedy měla spočívat v převzetí zodpovědnosti za vzdělávací systém a hlavně za připravenost strategie a legislativy podporující rozvoj ekonomiky a společnosti jako celku. Zároveň je ale potřeba si uvědomit, že lidská práce bude vždy potřeba. Bez ohledu na to, jak moc budou firmy využívat techniku. V návaznosti na uvedené tak bude ještě více získávat na důležitosti celoživotní vzdělávání a také dobře fungující systém sociální péče. Česká populace stárne a mezi činnosti, které nebude možné nahradit robotizací, protože vyžadují osobní a lidský přístup, budou profese pečovatelů v domovech pro seniory a obdobných zařízeních nebo třeba ústavech sociální péče. Uplatnění v této oblasti by tak mohla najít řada lidí působících v profesích, ve kterých lidskou činnost nahradí stroje. Kateřina Sadílková generální ředitelka, Úřad práce ČR Jedna věc je nové technologie zavést, druhá být schopen zvládnout práci s nimi myslím tím nastavení, diagnostiku problémů a odbornou údržbu. To znamená více kvalifikovaného personálu, který chybí na pracovním trhu již dnes, a cesta k Průmyslu 4.0 tento nedostatek ještě prohloubí. Snažíme se na tyto pozice sehnat pracovníky ze zahraničí, zároveň však zamýšlíme zavést něco jako interní vnitropodnikové vzdělávání a řízené sdílení zkušeností a know-how. Dále předpokládáme aplikace modulárních systémů, spravovaných externími specializovanými dodavateli, tedy nárůst automatizací by neměl být lineárně závislý na potřebě náboru většího počtu kvalifikovaných pracovníků. Pavel Háněl Managing Director, Autoneum CZ s.r.o Již nyní zvažujeme využití zahraničních pracovníků, v našem případě hlavně programátorů, případně přesunujeme některé stěžejní činnosti do zahraničních poboček, kde není tlak na pracovní sílu tak veliký. Vladimír Prinke obchodní ředitel, ed System, a. s. 21

STUDIE ČESKÉHO STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU H2/2018 4 Míra fluktuace ve zkušební době činí u dělníků 16 procent, u agenturních zaměstnanců dokonce 30 procent. Zjednodušení podmínek pro zaměstnávání cizinců v praxi pozoruje pouze pětina (19 procent) firem. Dopady nedostatku pracovních sil Nedostatek pracovních sil negativně ovlivňuje fungování strojírenských firem ve všech směrech. Proto jsme tomuto tématu věnovali větší pozornost a analyzovali řadu trendů, které jsou s tímto problémem spojeny. V této kapitole pokračujeme s rozborem a kvantifikací dalších negativních dopadů nedostatku pracovních sil pro strojírenské společnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) pravidelně vypracovává analýzu nabídky a poptávky na trhu práce, která s půlroční periodicitou popisuje hlavní trendy vývoje v nabídce a poptávce na trhu práce. Tato analýza naznačuje nejen nesoulad mezi poptávkou a nabídkou volných pracovních míst obecně, ale také kvalifikační nesoulad mezi požadavky zaměstnavatelů a volnou pracovní silou. Součástí zmíněné analýzy je také stručné mezinárodní srovnání založené na studii Evropské komise, která se zabývá podrobnějším rozborem nabídky a poptávky, resp. nedostatků a přebytků na trhu práce. Ukazuje se, že v oblasti nedostatků pracovníků nevybočuje český trh práce z celoevropských trendů. Rovněž napříč státy EU je pociťován nedostatek pracovníků mezi kuchaři, zdravotníky, svářeči, řidiči nákladní automobilové dopravy a dále nedostatek pracovníků v oblasti obsluhy strojů a zařízení (zejména v opracovávání kovů), v IT sektoru (tvorba software). Obdobně jako v ČR je evidován nadbytek pracovních sil mezi administrativními pracovníky, v prodeji v prodejnách. Skutečný kvantitativní nedostatek pracovních sil (labour shortage) se dnes týká zejména profesí s nízkou kvalifikací. Naopak nedostatek vhodné pracovní síly ve smyslu kvalifikačního nesouladu (skills shortage) je patrný spíše u profesí se střední a vyšší kvalifikací. Z hlediska řešení tohoto nesouladu je důležitá podpora dalšího vzdělávání. Vzhledem k současnému demografickému vývoji a neustálým změnám na trhu práce je pro většinu občanů ČR další vzdělávání ať už jde o rozšiřování, prohlubování či aktualizaci odborných znalostí a dovedností v podstatě nutností, aby si udrželi své postavení na trhu práce. V souvislosti se snahami MPSV o odstranění disproporcí v profesním rozložení nabídky a poptávky bude prováděn efektivní průzkum požadavků zaměstnavatelů tak, aby rekvalifikační kurzy byly schopny v dostatečném předstihu připravit pracovní sílu. MPSV také provede vyhodnocení efektivity nastavení rekvalifikačních kurzů a vypracuje návrhy směřující ke zvýšení flexibility a efektivity tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Jana Maláčová ministryně práce a sociálních věcí ČR 22

STUDIE ČESKÉHO STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU H2/2018 Řešení nedostatku pracovních sil je v dnešní době krize pracovního trhu velice obtížný úkol. Firmy se musí primárně zaměřit na stávající pracovní síly, jejich udržení a omezení fluktuace. Myslím, že dovoz pracovních sil ze zahraničí, a především těch málo kvalifikovaných, není také dlouhodobě řešení, v době ekonomické krize potom může v budoucnosti jít o dost velký sociální problém s těmito pracovníky, zvláště pokud přicházejí bez rodin a sami pouze za prací. Řešením může být zefektivnění nejen výrobních procesů ve firmách, automatizace a robotizace, o kterých se všude hovoří, ale také outsourcing neklíčových činností, tzv. obslužných činností, mezi které může patřit i mzdový outsourcing, vnitropodnikové vzdělání v komplexní a ucelené podobě nebo účetnictví. Tomáš Grec generální ředitel, Elanor, spol. s r. o. Najít vhodného zaměstnance trvá 2-5 měsíců Nejúčinnějším nástrojem je výše mzdy Délka doby, za kterou se firmám podaří obsadit pracovní pozici, záleží na míře kvalifikace: v případě dělnických pozic je tato délka nejkratší (2 měsíce), pokud jde o odborníky, zde je délka hledání vhodných uchazečů dvojnásobná (4 měsíce u středoškoláků a 5 měsíců v případě vysokoškoláků). Firmy používají k náboru zaměstnanců různé nástroje, za nejúčinnější ředitelé považují kompetitivní výši mzdy (7,9 bodu ze škály 0 až 10), v praxi se dále velmi osvědčuje spolupráce s místními školami, práce na pozitivním PR firmy a udělování finančních odměn zaměstnancům, kteří do firmy přivedou vhodného kolegu. Výše mzdy, zaměstnanecké výhody. Nic jiného zejména tzv. generaci Y nezajímá. Zdeněk Bydžovský jednatel/ceo, Walther Flender, s. r. o. JAKÉ PROSTŘEDKY POUŽÍVÁTE K ÚSPĚŠNÉMU NÁBORU ZAMĚSTNANCŮ? Kompetitivní výše mzdy Pozitivní PR firmy Atraktivní benefitní systém Reklama v médiích 67 % 65 % 70 % 64 % 7,9 7,5 7,5 7,4 7,0 5,9 5,9 4,6 71 % 79 % 64 % 75 % Spolupráce s místními školami/univerzitami Finanční odměny pro stávající zaměstnance, pokud přivedou do firmy pracovníka Účast na veletrzích, dny otevřených dveří atd. Spolupráce s Úřadem práce Hodnocení (0 10 max.) % firem 23