Ambulantní 24 hodinové monitorování krevního tlaku (ABPM) Jiří Vítovec 1.interní kardioangiologická klinika LF MU a ICRC FN u sv.



Podobné dokumenty
Prognostický význam domácího měření TK. Jiří Vítovec 1.interní kardioangiologická klinika LF MU a ICRC FN u sv.anny v Brně

ZPŮSOBY MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU: METODIKA, NORMÁLNÍ HODNOTY, VÝHODY A LIMITACE. Jan Filipovský II. interní klinika LF UK a FN Plzeň Praha,

Měření TK v ambulanci a mimo ambulanci pro a proti

Aleš Linhart II. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha

Léčba arteriální hypertenze. Jiří Widimský Jr. Centrum pro hypertenzi III. Interní klinika VFN a 1.LF UK Praha

AMBULANTNÍ MONITOROVÁNÍ KREVNÍHO TLAKU /AMTK/

Kdy a proč odložit plánovaný výkon u hypertenze? Eva Kieslichová KARIP, Transplantcentrum

Proč a jak měřit krevní tlak doma

Maskovaná hypertenze. Pøehledný referát

AMBULANTNÍ MONITOROVÁNÍ TK V LÉČBĚ HYPERTENZE DIABETIKŮ

Přístupy neinvazivního měření a monitorace. krevního tlaku u pacientů s arteriální hypertenzí?

Srdeční vady 1.Vrozené 2.Získané

Arteriální hypertenze

Arteriální hypertenze je nezávislým neimunitním rizikovým faktorem po transplantaci ledviny (TxL) pro funkci a přežívání štěpu

Česká společnost pro hypertenzi. Česká společnost pro aterosklerózu. Preventivní kardiologie ČKS Srdeční selhání ČKS

Krevní tlak, prehypertenze, hypertenze a příjem soli

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi

Hypertenze a srdeční selhání Patofyziologické základy

Arteriální hypertenze. prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.

Novinky v kardiovaskulární prevenci a léčbě hypertenze. MUDr. Tomáš Fiala

Diagnostika chronické ICHS. Pavel Gregor KC FNKV a 3.LF UK v Praze

11/6/2015. Subjektivní kognitivní stížnosti. Stádia preklinické AN. Demence MCI SMC/SCD. 0 bez neuropatologických změn. 1 přítomnost betaamyloidu

Scintigrafie mozku přehled využití u nemocných s demencí

MĚŘENÍ FUNKČNÍ VÝZNAMNOSTI V KATLABU MARTIN MATES, NEMOCNICE NA HOMOLCE

Zdeněk Monhart Nemocnice Znojmo, p.o. Lékařská fakulta MU Brno

Sekundární prevence a prognóza nemocných po cévních mozkových příhodách

OBSAH PODĚKOVÁNÍ... 5 ÚVOD...

NOVÉ KOMPETENCE VŠEOBECNÝCH PRAKTICKÝCH LÉKAŘŮ V DIAGNOSTICE ICHDK

Asymptomatické stenózy víme už jak postupovat? D. Krajíčková Neurologická klinika LU UK a FN v Hradci Králové


Esenciální hypertenze. Vyšet ení krevního tlaku

Současná léčba akutní mozkové ischémie rekanalizační léčba. D. Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Kardiovaskulární rehabilitace

WatchBP Home S umožňuje snadnou a pohodlnou detekci AFIB a vysokého krevního tlaku. Návod k použití

Předcházíme onemocněním srdce a cév. MUDR. IVAN ŘIHÁČEK, Ph.D. II. INTERNÍ KLINIKA FN U SVATÉ ANNY A MU, BRNO

Kongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Míčovna Pražský hrad 24.října 2015

Registr pacientů s renální insuficiencí (RIP) - představení nového registru a principy fungování

POROVNÁNÍ EFEKTU SEVERSKÉ A BĚŽNÉ CHŮZE NA ZMĚNY KREVNÍHO TLAKU SLEDOVANÉ 7DENNÍM MONITORVÁNÍM

Diagnostické a léčebné postupy u arteriální hypertenze verze 2012 Doporučení České společnosti pro hypertenzi

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Ambulantní péče. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Ambulatory care

Zařízení pro měření hemodynamických parametrů

Mezinárodní centrum klinického výzkumu FNUSA - ICRC

BP + Vitals ABPM. Dodává se jako příslušenství k přístroji: Systém k ambulantní 24h monitoraci krevního tlaku

ZPRÁVA AMBULANTNÍHO MENÍ TLAKU

Účinek noční směny/služby na repolarizaci srdce podle QT intervalu a indexu kardio- -elektrofyziologické rovnováhy (iceb) u sester a lékařů

CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra ošetřovatelství

Léčba arteriální hypertenze v intenzivní péči Kdy a Jak?

TK + vitální funkce ABPM

Jaké příznaky by měly praktického lékaře upozornit na renální onemocnění, kdy odeslat pacienta ke specialistovi

THE ASSOCIATION OF SERUM BILIRUBIN AND PROMOTER VARIATIONS IN UGT1A1 WITH ATHEROSCLEROSIS

Blokáda RAAS systému. Inhibitory ACE. L. Špinarová

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Narozen v Brně, ženatý, 3 děti.

PREVENCE KARDIOVASKULÁRNÍCH ONEMOCNĚNÍ

24hodinové ambulantní monitorování krevního tlaku 28 let klinické praxe a výzkumu.

Nová antikoagulancia v klinické praxi

Prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. II. interní klinika, FN u sv. Anny v Brně Pekařská 53, Brno

INTRAKRANIÁLNÍ ANGIOPLASTIKY PO STUDII SAMMPRIS

Cílový tlak během anestezie

Výsledky léčby sibutraminem v iniciální šestitýdenní fázi studie SCOUT. MUDr. Igor Karen

Karcinom prostaty screening. Dalibor Pacík LF MU FN Brno

Markery srdeční dysfunkce v sepsi

Je možná budoucnost českého zdravotnictví bez dat?

Distribuce 99m Tc-MIBI u diabetiků v dolních končetinách (DK) při jednostranné ischemii.

Jan Bělohlávek, Tomáš Kovárník

Jaký má být cílový tlak během anestezie?

Kardiologické odd., Interní klinika 1.LF UK a ÚVN Praha 2. Ústav biofyziky a informatiky 1. LF UK Praha

CENTRÁLNÍ KREVNÍ TLAK: JAK ZLEPŠIT MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU VE 2. STOLETÍ PO KOROTKOVOVI

Léčba hypertenze v těhotenství

24 HODINOVÉ MONITOROVANIE KRVNÉHO TLAKU V AMBULANTNEJ PRAXI. MUDr. Mária Galčíková

Microlife WatchBP O3 (k použití mimo ordinaci) poskytuje spolehlivé a nezkreslené

Srdeční selhání. Patofyziologie a klinický obraz

Význam blokády RAAS a postavení blokátorů AT1 receptorů. Jindřich Špinar

Nové možnosti posílení screeningu karcinomu děložního hrdla

Telemonitoring v diabetologii. Martin Haluzík III. interníklinika 1. LF UK a VFN, Praha

Diferenciální diagnostika šoku

Měření krevního tlaku

Hypertenze ve stáří. Hypertenze ve stáří

Invazivní meningokokové onemocnění v České republice v roce 2011

CARE-NMD A VÝSLEDKY MEZINÁRODNÍHO VÝZKUMU TÝKAJÍCÍHO SE PÉČE O PACIENTY S DMD

Komplikovaný průběh appendicitidy v graviditě

Kontrola kvality. Marcela Vlková ÚKIA, FNUSA Veronika Kanderová CLIP, FN Motol

MUDr. O(o Lang, Ph.D. Klinika nukleární medicíny UK 3. LF Praha Materiál pro kardiology před atestací

In#momediální šíře a ateroskleróza

Jsou tromboembolické komplikace úrazů minulostí? Karel Kudrna I.chirurgická klinika VFN a 1.LF Praha

MUDr. Naďa Čapková Mgr. Michala Lustigová Státní zdravotní ústav Praha 6.říjen 2010

Seznam autorů a spoluautorů

Očkování pacientů s chronickým renálním selháváním

KOMPLEXNÍ CEREBROVASKULÁRNÍ CENTRUM, NEUROLOGICKÁ KLINIKA LF UP A FN OLOMOUC

NÁDASSY MEDICAL SYSTEM s.r.o. PŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-13 / /4_05 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ A ÚHRADĚ ZDRAVOTNÍ PÉČE

Akční nabídka produktů

Přehled o vysokoškolském studiu pacientů s RS v České republice

Sucho, součást našeho podnebí. Jaroslav Rožnovský

ICHS ICHS. Rizikové faktory aterosklerózy. Klinické formy ICHS. Nestabilní angina pectoris. Akutní infarkt myokardu

Měření krevního tlaku. A6M31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů

Aneuryzma břišní aorty - multidisciplinární přístup

Těhotenství a KV choroby. P.Gregor, Kardiologická klinika FNKV a 3.LF UK Praha

Naše zkušenosti s rehabilitací starších nemocných po srdečních operacích

Závislost mezi délkou spánku a krevním tlakem u dospělé populace The relationship between sleep duration and blood pressure in the adult population

Transkript:

Ambulantní 24 hodinové monitorování krevního tlaku (ABPM) Jiří Vítovec 1.interní kardioangiologická klinika LF MU a ICRC FN u sv.anny

Prahové hodnoty TK pro definici hypertenze (mm Hg) TK ve zdrav. zařízení (OBPM) TK v domac.prostředí (HBPM) ABPM průměr za 24 hod. průměr v denní době průměr v noční době STK DTK 140 90 135 85 130 135 120 80 85 70

Ambulatory BP monitoring(abpm) monitoring Dr Thomas George Pickering (1940-2009) The Journal of Clinical Hypertension Vol 14 No 12 December 2012

Journal of Hypertension 2010, 28:2378 2381

Devices for ABPM A&D TM-2430 Cardiette BP One IEM Mobil-O-Graph NG Meditech ABPM-04 Meditech ABPM-05 Meditech card(x)plore Microlife WatchBP O3 (3MZ0) Microlife WatchBP O3 (3MZ1) Schiller BR-102 Plus SPACELABS 90207 SPACELABS 90217 Suntech AGILIS Suntech Medical OSCAR 2 TensioMed Tensioday www.dableducational.org

Požadavky pro získaní validních dat Základní požadavky Pacient musí pochopit účel měření a funkci přístroje Měření ABPM by mělo být realizováno v bežném pracovním dni Potřebný čas k programování, nasazení přístroje a vysvětlení principů nemocnému 15 25 min

Požadavky pro získaní validních dat Příprava přístroje nové či plně nabité baterie zadat data nemocného do přístroje vybrat vhodné intervaly měření ( např. den 20 min a noc 30 min dát manžetu na nedominantní paži vybrat vhodnou šířku manžety

Požadavky pro získaní validního ABPM centrovat snímač nad brachialní tepnu umístění hadice viz obrázky provést několik kontrolních měření aby nemocný byl seznámen s měřením a signály 24-h minimum: 70% of očekávaných měření a nejméně 20 validních před den a 7 přes noc

Ambulantní monitorování TK (ABPM) ČSH 2012 zvýšená variabilita TK diskrepance mezi TK doma a ordinaci fenomén bílého pláště a maskovaná HT rezistence hypertenze k léčbě epizodická hypertenze hypotenze (zejména u starších a diabetiků) zvýšení TK v těhotenství (a podezření na preeklampsii Nejdůležitějším parametrem pro hodnocení je 24-hodinový průměr TK, který má nejlepší reprodukovatelnost

Výhody ABPM před OBPM ESC 2013 větší počet měření poskytuje profil TK během denního běžného chování nemocného dovolí diagnostiku fenoménu bílého pláště či maskované hypertenze odhalí noční hypertenzi určí variabilitu TK během 24 hodin určí účinnost AH léčby během 24 hodin je významnější ukazatel KV morbidity a mortality než TK v ordinaci J Hypertension 2013; 31: 1731-1768

Limitace ABPM Aplikace Omezená dostupnost Discomfort nemocného zvláště v noci Neochota nemocného, zvláště pro opakovaná měření Funkce Nedokonalá reproducibilita fibrilace síní Možnost nepřesných měření během aktivit Neschopnost detekovat artefaktyj Hypertension 2013; 31: 1731-1768

Diurnální index (DI) pokles TK ve spánkové periodou ve srovnání s bdělou DI = (TKbdělý - TKspánkový)/TKbdělý) fyziologický pokles TK ve spánku o 10-20 % (tzv. dippers) pokles spánkového TK o méně než o 10 % (tzv. nondippers), častěji u diabetiků s autonomní neuropatií, pacientů s renální insuficiencí, sekundární hypertenzí, starších pacientů, pacientů s vyšším rizikem hypertrofie LK a vyšším KV rizikem

HT Time Index (% time elevation) procento doby, po kterou krevní tlak převyšuje stanovené hranice normy 24 h nad 130/80 den nad 135/85 noc nad 120/70 Ve studiích bylo prokázáno, že tato hodnota těsněji koreluje s postižením cílových orgánů než pouhý průměr za 24 hodin. O hranici není zcela jasno, někteří udávájí 40% a jiní 25%

Poměr Through to Peak (T/P) stanovován při posuzování účinku léku jako poměr poklesu TK na konci dávkovacího období (Through - pro léky 1x denně za 24 h) ku maximálnímu poklesu tlaku (Peak) po podání léku poměr T/P by měl být vyšší než 50 %

Poměr Through to Peak (T/P) s T/P= 88%

AMBP vyšetření TK za 24 hod Přístroj: SpaceLabs typ: 90217 výr.č. 217-013467 Celých 24 hodin: průměr = ; % nad 130/80 stk = %; dtk= %, SF= /min Den (6-22/20 ): průměr = ; % nad 135/85 stk = %; dtk= %; SF= /min Noc (22-6/30 ): průměr = ; % nad 120/70 stk = %; dtk= %; SF= /min

Relative Utility of Home, Ambulatory, and Office Blood Pressures in the Prediction of End-Organ Damage Ambulance (Office) STK (mm Hg) 134 + 21 DTK(mm Hg) 83 + 12 % hypertensive 46.0 24 hod TK (AMBP) den (awake) STK(mm Hg) 134 + 14 DTK(mm Hg) 82 + 10 % hypertensive 57.1 Domácí měření (home) STK(mm Hg) 130 + 16 DTK(mm Hg) 79 + 10 % hypertensive 42.3 24 hod TK (AMBP) spánek (sleep) STK (mm Hg) 119 + 14 DTK (mm Hg) 69 + 11 NO hypertensive Left-ventricular mass (g) 145 + 46 Left-ventricular mass index (g/m2) 78.6 + 18.7 Shimbo D et al. Am J Hypertens 2007;20:476 482

Relative Utility of Home, Ambulatory, and Office Blood Pressures in the Prediction of End-Organ Damage Associations of LVH with office, ambulatory, and home hypertension Závěr: data ve studii ukazují, že srovnání měření TK v ordinaci, za 24 hod a doma, vyšlo domací měření TK v predikci hypertrofie levé komory jako ukazatele orgánového poškození statisticky významně Shimbo D et al. Am J Hypertens 2007;20:476 482

Ambulatory Versus Home Versus Clinic Blood Pressure The Association With Subclinical Cerebrovascular Diseases: The Ohasama Study Data on ambulatory, home, and casual/clinic blood pressures and brain MRI to detect silent cerebrovascular lesions were obtained in 1007 subjects aged 55 years in a general population of Ohasama, Japan. Of the 1007 subjects, 583 underwent evaluation of the extent of carotid atherosclerosis. Twenty-four hour, daytime, and nighttime ambulatory and home blood pressure levels were closely associated with the risk of silent cerebrovascular lesions and carotid atherosclerosis (all P<0.05).

The Ohasama Study tichá mozková ischemie Hypertension. 2012;59:22-28

The Ohasama Study karotická ateroskleróza Hypertension. 2012;59:22-28

Ambulatory Versus Home Versus Clinic Blood Pressure The Association With Subclinical Cerebrovascular Diseases: The Ohasama Study Nálezy ve studii ukázaly, že noční ABPM je nejvýznamnější predictor pro tichou CV ischemii, kdežto HBPM je významný pro karotickou AS Hypertension. 2012;59:22-28

ABPM and HBPM Complementary Rather Than Competitive Methods Hypertension. 2012;59:2-4

Děkuji za pozornost