ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ - ORP ZÁBŘEH A.1 PRŮVODNÍ ZPRÁVA RNDr. Jaroslav Kotík Kosmická 1565/7 708 00 Ostrava- Poruba Ostrava, říjen 2008 Projekt Územně analytické podklady obcí ORP Zábřeh byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj.
OBSAH SEZNAM TABULEK V TEXTU... 4 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 5 1.1 STÁTNÍ SPRÁVA... 5 1.2 ZPRACOVATEL... 5 1.3 OBSAH DOKUMENTACE... 5 1.4 CÍL ZPRACOVÁNÍ DÍLA... 6 1.5 ORGANIZACE ZPRACOVÁNÍ DÍLA... 6 1.6 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ... 7 1.7 VSTUPNÍ PODKLADY... 7 1.7.1 Mapové podklady... 7 1.7.2 Nadřazená územně plánovací dokumentace a podklady... 7 1.7.3 Územně plánovací dokumentace obcí... 8 1.7.4 Údaje o území... 9 1.7.5 Datový model územně analytických podkladů (DM ÚAP)... 10 1.7.6 Legendy výkresů...10 2. ČLENĚNÍ ÚAP... 11 3. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ... 12 3.1 GRAFICKÁ ČÁST... 12 3.1.1 Výkres č. 1 - Limity využití území... 12 3.1.2 Výkres č. 2 - Hodnoty území... 15 3.1.3 Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území... 16 3.2 VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ... 18 3.2.1 Základní charakteristika území... 18 3.2.2 Charakteristika přírodní matrice... 19 3.2.2.1 Aktuální stav krajiny, vegetační kryt... 19 3.2.2.2 Ekologická stabilita krajiny... 19 3.2.2.3 Geologické a geomorfologické poměry... 22 3.2.2.4 Klimatické poměry... 23 3.2.2.5 Hydrologické poměry... 24 3.2.2.6 Zemědělská půda... 25 3.2.2.7 Lesy... 26 3.2.2.8 Ostatní hodnotná zeleň... 26 3.2.3 Ochrana přírody a krajiny... 27 3.2.3.1 Zvláště chráněná území... 27 3.2.3.2 Územní systém ekologické stability... 28 3.2.3.2.1 Aktuální stav vymezení ÚSES... 28 3.2.3.2.2 Návrh postupu na odstranění chyb ve vymezení ÚSES... 29 3.2.3.3 Významné krajinné prvky... 29 3.2.3.4 Ochrana a využití jeskyní... 31 3.2.3.5 Ochrana krajinného rázu... 32 3.2.3.6 Přechodně chráněné plochy... 34 3.2.3.7 Památné stromy... 34 3.2.3.8 Lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů... 34 3.2.3.9 Natura 2000... 35 3.2.4 Antropogenní složka... 36 3.2.4.1 Doprava a dopravní zařízení... 36 3.2.4.1.1 Silniční doprava... 36 3.2.4.1.2 Železniční doprava... 37 3.2.4.1.3 Hromadná doprava osob... 37 3.2.4.1.4 Pěší a cyklistická doprava... 38 3.2.4.1.5 Letecká doprava... 38 3.2.4.1.6 Ochranná pásma dopravní infrastruktury... 39 3.2.4.1.7 Hluk ze silniční dopravy... 39 3.2.4.2 Zásobování pitnou vodou a odkanalizování...42 3.2.4.3 Energetika a energetická zařízení... 43 3.2.4.3.1 Elektrická energie... 43-2 -
3.2.4.3.2 Zásobování plynem... 45 3.2.4.3.3 Centrální zásobování teplem... 45 3.2.4.4 Spoje a spojová zařízení... 45 3.2.4.5 Využití horninového prostředí... 46 3.2.4.5.1 Dobývací prostory... 46 3.2.4.5.2 Chráněná ložisková území... 46 3.2.4.5.3 Výhradní ložiska nerostných surovin... 46 3.2.4.5.4 Prognózní zdroje nerostných surovin... 46 3.2.4.5.4 Poddolovaná území... 47 3.2.4.5.5 Sesuvná území... 47 3.2.4.5.6 Stará důlní díla... 47 3.2.4.6 Kulturní hodnoty území... 48 3.2.4.6.1. Místní stavební kultura a zájmy památkové péče... 48 3.2.4.6.2. Území archeologického zájmu... 51 3.2.4.7 Obyvatelstvo... 51 4. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ... 52 4.1 VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ... 52 4.1.1 Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb... 52 4.1.1.1 Horninové prostředí a geologie... 52 4.1.1.2 Vodní režim... 53 4.1.1.3 Hygiena životního prostředí... 54 4.1.1.4 Ochrana přírody a krajiny... 55 4.1.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa... 56 4.1.1.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura... 57 4.1.1.7 Sociodemografické podmínky... 58 4.1.1.8 Bydlení... 59 4.1.1.9 Rekreace... 60 4.1.1.10 Hospodářské podmínky... 61 4.1.2 Souhrnná analýza... 62 4.1.2.1 Horninové prostředí a geologie... 62 4.1.2.2 Vodní režim... 62 4.1.2.3 Hygiena životního prostředí... 62 4.1.2.4 Ochrana přírody a krajiny... 62 4.1.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa... 63 4.1.2.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura... 63 4.1.2.7 Sociodemografické podmínky... 63 4.1.2.8 Bydlení... 64 4.1.2.9 Rekreace... 64 4.1.2.10 Hospodářské podmínky... 64 4.2. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK... 65 4.3. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD... 66 SEZNAM PŘÍLOH... 73-3 -
SEZNAM TABULEK V TEXTU Tabulka č. 01 Přehled územně plánovací dokumentace obcí... 8 Tabulka č. 02 Obsah výkresu č. 1 - Limity využití území (sledované jevy)... 12 Tabulka č. 03 Obsah výkresu č. 1 - Limity využití území (mapový podklad)... 14 Tabulka č. 04 Obsah výkresu č. 2 Hodnoty území (sledované jevy)... 15 Tabulka č. 05 Obsah výkresu č. 2 Hodnoty území (mapový podklad)... 15 Tabulka č. 06 Obsah výkresu č. 3 Záměry na provedení změn v území (sledované jevy)... 16 Tabulka č. 07 Obsah výkresu č. 3 Záměry na provedení změn v území (mapový podklad)... 16 Tabulka č. 08 Stabilita krajinotvorných prvků... 19 Tabulka č. 09 Hodnoty koeficentu ekologické stability... 19 Tabulka č. 10 Výměra dle druhů pozemků... 21 Tabulka č. 11 Geomorfologické regionální členění reliéfu... 23 Tabulka č. 12 Vybrané charakteristiky klimatické oblasti... 23 Tabulka č. 13 Vysvětlivky k Tabulce č. 12... 23 Tabulka č. 14 Registrované významné krajinné prvky... 30 Tabulka č. 15 Významné krajinné prvky (návrh na registraci)... 30 Tabulka č. 16 Památné stromy... 34 Tabulka č. 17 Památné stromy (návrh na vyhlášení)... 34 Tabulka č. 18 Seznam silnic... 36 Tabulka č. 19 Seznam železničních stanic... 37 Tabulka č. 20 Seznam autobusových zastávek... 37 Tabulka č. 21 Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 222/1994 Sb... 43 Tabulka č. 22 Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 458/2000 Sb., 46... 44 Tabulka č. 23 Dobývací prostory... 46 Tabulka č. 24 Chráněná ložisková území... 46 Tabulka č. 25 Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin... 46 Tabulka č. 26 Prognózní zdroje nerostných surovin... 46 Tabulka č. 27 Poddolovaná území... 47 Tabulka č. 28 Kulturní památky... 48 Tabulka č. 29 Obsah výkresu č. 4 limity využití území, hodnoty území... 66 Tabulka č. 30 Obsah výkresu č. 4 záměry na provedení změn v území... 68 Tabulka č. 31 Obsah výkresu č. 4 vybrané problémy k řešení... 68-4 -
1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.1 STÁTNÍ SPRÁVA Objednatel: Město Zábřeh Masarykovo nám. 510/6, 789 01 Zábřeh Ing. Zdeněk Kolář, starosta Pořizovatel: Městský úřad Zábřeh Odbor rozvoje Masarykovo nám. 510/6, 789 01 Zábřeh Ing. arch. Václav Doležal, vedoucí odboru Schvalující orgán: Nadřízený orgán územního plánování: Rada obcí ORP Zábřeh (není ustavena) Krajský úřad Olomouckého kraje 1.2 ZPRACOVATEL Zpracovatel: Autorský tým: RNDr. Jaroslav Kotík Kosmická 1565/7, 708 00 Ostrava-Poruba RNDr. Jaroslav Kotík Vojtěch Kotík Zdeněk Kotík Ing. Tomáš Linart Bc. Romana Matalíková Ing. arch Petr Vencelides 1.3 OBSAH DOKUMENTACE A. TEXTOVÁ ČÁST A.2 Tématická datatabáze, karty sledovaných jevů A.3 Sociodemografická analýza - 5 -
B. GRAFICKÁ ČÁST C. DIGITÁLNÍ DATA Výkres č. 1 - Limity využití území Výkres č. 2 - Hodnoty území Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území Výkres č. 4 - Problémový výkres Tématická databáze Textová část (formát DOC a PDF) Grafická část (formát PDF a zdrojové tiskové soubory) 1.4 CÍL ZPRACOVÁNÍ DÍLA Územně analytické podklady jsou novým fenoménem v oblasti územního plánování. Oproti dřívější praxi - kdy zodpovědnost za shromáždění a vyhodnocení informací o území spočívala výhradně na zpracovateli územně plánovácí dokumentace či podkladů se přenáší tato zodpovědnost na úřad územního plánování. Cílem pořízení územně analytických podkladů není pouhé jednorázové shromáždění informací. Jaký je tedy cíl? 1) vytvořit efektivní systém sběru průběžně aktualizovaných informací o území 2) vytvořit metodiku zpracování informací, jejich ukládání a využívání Nezbytnou podmínkou pro úspěšné fungování systému v budoucích letech je permanentní zvyšování kvalifikace pracovníků úřadu územního plánování a to především ve dvou oblastech : znalost problematiky územního plánování, zjm. legislativy upravující vymezování limitů využití území, rutinní používání výpočetní techniky a to zjm. geografických informačních systémů (GIS). 1.5 ORGANIZACE ZPRACOVÁNÍ DÍLA Obec s rozšířenou působností Zábřeh v současné době poprvé pořizuje územně analytické podklady (dále jen ÚAP) ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon). Zpracování ÚAP objednatel rozdělil na dvě etapy: Průzkumy (provedení odborných průzkumů s vyhodnocením stavu a vývoje území jako součást podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území dle 4 vyhl. č. 500/2006 Sb., vč. výkresu hodnot území, výkresu limitů využití území a výkresu záměrů na provedení změn v území), Rozbor udržitelného rozvoje území a tématická databáze (zpracování rozboru udržitelného rozvoje území /dále jen RURÚ/ vč. návrhu problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci a problémového výkresu; vytvoření digitální tématické databáze pro vedení všech geografických podkladů RURÚ, jejich - 6 -
převedení do této databáze a vytvoření pravidel, jak s takto uspořádanými informacemi pracovat). Zpracovatelem obou etap byla firma RNDr. Jaroslav Kotík. Práce byly provedeny v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Grafická část byla zpracována s využitím geografického informačního systému (GIS), v zásadě byl respektován datový model firmy T-Mapy poskytnutý pro zpracování Krajským úřadem Moravskoslezského kraje. Práce byly zahájeny v červnu 2008. Termín dokončení byl stanoven na 24. 10. 2008. Jedná se o první zpracování územně analytických podkladů na území ORP Zábřeh. 1.6 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Zábřeh. Řešené území zahrnuje obce Bohuslavice, Brníčko, Drozdov, Dubicko, Horní Studénky, Hoštejn, Hrabová, Hynčina, Jedlí, Jestřebí, Kamenná, Kolšov, Kosov, Lesnice, Leština, Lukavice, Nemile, Postřelmov, Postřelmůvek, Rájec, Rohle, Rovensko, Štíty, Svébohov, Vyšehoří, Zábřeh, Zborov a Zvole. Uvedených 28 obcí je tvořeno celkem 40 katastrálními územími, výměra řešeného území je 267,26 km 2. 1.7 VSTUPNÍ PODKLADY 1.7.1 Mapové podklady Digitální mapové podklady pro územně analytické podklady byly dodány objednatelem dokumentace vektorové katastrální mapy (KMD, DKM) rastrové katastrální mapy vektorová účelová katastrální mapa (ÚKM), ZABAGED (polohopis, výškopis, GEONAMES), ortofoto. Výkresová část dokumentace byla zpracována nad mapovým podkladem tvořeným polohopisem (ÚKM), výškopisem (ZABAGED), místními názvy (ZABAGED). 1.7.2 Nadřazená územně plánovací dokumentace a podklady Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (Ing. arch. Jaroslav Haluza, Hynaisova 3, Ostrava Mariánské Hory, 10/2007), vydány 22. 2.2008, Územně analytické podklady Olomouckého kraje (Institut regionálních informací, Beethovenova 4, Brno, 04/2007). - 7 -
1.7.3 Územně plánovací dokumentace obcí Hlavním podkladem pro urbanistickou část ÚAP byly územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí. Ty zpracovatel získal převážně z archivu Odboru rozvoje a Odboru správního Městského úřadu Zábřeh. Z velké části se jednalo pouze o části dokumentace papírové výtisky hlavních výkresů územních plánů nebo jen jejich části. Část územních plánů byla získána v digitální vektorové podobě, využití bylo však velmi problematické, zjm. pro nepřehlednost dat a mnohdy i jejich nevyhovující kvalitu. Tabulka č. 01 Přehled územně plánovací dokumentace obcí Dokumentace Zpracovatel ÚZEMNÍ PLÁN OBCE BOHUSLAVICE Ing. arch. Vladimír Dujka BRNÍČKO ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Atelier AVM s.r.o., Ing. arch. Zdeněk Toman DROZDOV ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Atelier AVM s.r.o., Ing. arch. Zdeněk Toman (NESCHVÁLENÝ) ÚZEMNÍ PLÁN OBCE DUBICKO Stavoprojekt Olomouc, a.s., Ing. arch. Věra Malá ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HORNÍ STUDÉNKY Ing. arch. Vladimír Dujka HOŠTEJN ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Atelier AVM s.r.o., Ing. arch. Zdeněk Toman (NESCHVÁLENÝ) ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HRABOVÁ Ing. arch. Vladimír Dujka HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Ing. arch. František Kačírek ÚZEMNÍ PLÁN OBCE JEDLÍ Ing. arch. Vladimír Dujka JESTŘEBÍ ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Atelier AVM s.r.o., Ing. arch. Zdeněk Toman KAMENNÁ ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Atelier AVM s.r.o., Ing. arch. Zdeněk Toman KOLŠOV ÚZEMNÍ PLÁN Ing. arch. Michal Bartošek & Ing. arch. Ivan Vavřík KOSOV ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Atelier AVM s.r.o., Ing. arch. Zdeněk Toman LESNICE ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Atelier AVM s.r.o., Ing. arch. Zdeněk Toman LEŠTINA ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Ing. arch. František Kačírek LUKAVICE ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Stavoprojekt Šumperk, spol. s r.o., Ing. arch. J. Valert ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PRO OBEC Ing. arch. Vladimír Dujka NEMILE POSTŘELMOV ÚZEMNÍ PLÁN Ing. arch. Michal Bartošek & Ing. arch. Ivan Vavřík POSTŘELMŮVEK ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Atelier AVM s.r.o., Ing. arch. Zdeněk Toman RÁJEC ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Atelier AVM s.r.o., Ing. arch. Zdeněk Toman ÚP SÚ ROHLE Stavoprojekt Olomouc, a.s., Ing. arch. Mir. Bílý ROVENSKO ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Stavoprojekt Šumperk, spol. s r.o., Ing. arch. Alois Haltmar ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PRO OBEC Ing. arch. Vladimír Dujka SVÉBOHOV ŠTÍTY ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA Stavoprojekt Šumperk, spol. s r.o., Ing. arch. Alois Haltmar ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VYŠEHOŘÍ Ing. arch. Miloslav Sohr ÚZEMNÍ PLÁN ZÁBŘEH - KONCEPT Ing. arch. Vladimír Dujka OBEC ZVOLE ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO Studio 2001, Ing. arch. Miloslav Tempír ÚTVARU ZMĚNA Č. 1. ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE Ing. arch. Vladimír Dujka BOHUSLAVICE ZMĚNA Č. 1. ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE Ing. arch. Vladimír Dujka HORNÍ STUDÉNKY ZMĚNA Č. 1. ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE Ing. arch. Vladimír Dujka HRABOVÁ ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1. ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE JESTŘEBÍ Ing. arch. Vladimír Dujka OBEC ZVOLE ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ZMĚNY ČÍSLO 1 Stavoprojekt Šumperk, spol. s r.o., Ing. arch. J. Valert - 8 -
Dokumentace Zpracovatel POSTŘELMOV ÚZEMNÍ PLÁN - ZMĚNA Č. 1. Ing. arch. Michal Bartošek & Ing. arch. Ivan Vavřík POSTŘELMOV ÚZEMNÍ PLÁN - ZMĚNA Č. 2. Ing. arch. Michal Bartošek & Ing. arch. Ivan Vavřík 1.7.4 Údaje o území Základním a nejdůležitějším informačním zdrojem pro zpracování územně analytických podkladů jsou údaje o území dle ust. 27, odst. 3), stavebního zákona. Údaje o území poskytl objednatel, částečně v digitální, částečně v analogové podobě. Většina digitálních údajů byla poskytnuta v datovém formátu DGN (MicroStation), event. DWG či DWF, výjimku tvořila data předaná Krajským úřadem Olomouckého kraje, která byla poskytnuta v datovém formátu shapefile ESRI, ve struktuře Datového modelu T-Mapy.. Data byla převedena do souborů SHP, vč. doplnění záznamů do tabulek popisných atributů (PAT, resp. AAT). Kvalita údajů o území je nevyhovující. Větší část je prakticky nepoužitelná pro zhotovení územně analytických podkladů a to především z následujících důvodů : údaje jsou neúplné, údaje jsou chybné (polohové chyby), údaje jsou nepřesné nejsou v měřítku katastrální mapy. Aby vůbec bylo možné zpracovat rozbor udržitelného rozvoje musel zhotovitel přistoupit k nesystémovému kroku a některé chybějící údaje o území zajistit samostatně. K získání nezbytných informací o území byly využity dokumenty jako jsou např. Hluková mapa Olomouckého kraje (Ecological Consulting, a.s.), Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (VODING Hranice, spol. s r.o.), Vyhledání starých důlních děl na území Olomouckého kraje (GEOLOGIE Rýmařov s.r.o.), Marketingová studie pro město Zábřeh a mikroregion Zábřežsko (Reklamní a marketingová agentura m-ark, Olomouc). Karty sledovaných jevů Jak již bylo výše zmíněno, kvalita údajů o území je nevyhovující. Zpracovatel proto vyhotovil, nad rámec původního rozsahu zakázky, samostatnou přílohu průvodní zprávy, nazvanou A.2 Tématická datatabáze, karty sledovaných jevů. Ke každému jevu uvedenému v Příloze č. 1, část A, vyhlášky č. 500/2006 Sb., byla založena samostatná karta s obsahem číslo jevu dle přílohy č. 1 název jevu definice jevu poskytovatel údaje o území příslušný dle platné legislativy skutečný poskytovatel údaje o území, resp. jiný způsob získání údaje - 9 -
popis kvality a úplnosti údajů o území návrh na odstranění nedostatků metadata Karty jevů jsou určeny především pro činnost úřadu územního plánování při aktualizaci ÚAP v letech 2009-20010. Zejména popis kvality a úplnosti dosud získaných údajů o území a návrh na odstranění nedostatků výrazně zefektivní jednání s poskytovateli údajů. 1.7.5 Datový model územně analytických podkladů (DM ÚAP) Pro zpracování ÚAP byl objednatelem poskytnut datový model (autor T-Mapy, Hradec Králové). Výsledná data jsou vytvořena v DM verze 2 (březen 2008), grafická data jsou uložena výhradně v shapefilech ESRI (SHP). 1.7.6 Legendy výkresů Pro vytvoření legend výkresové části ÚAP byl využit jako podklad model Sjednocení digitálního zpracování ÚPD (autor T-Mapy, Hradec Králové), předaný objednatelem. - 10 -
2. ČLENĚNÍ ÚAP Územně analytické podklady obsahují podle vyhlášky č. 500/2006 Sb. a) podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území, b) rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území jsou tvořeny textovou částí (, kapitola 3., A.3 Sociodemografická analýza), grafickou částí - Výkres č. 1 - Limity využití území - Výkres č. 2 - Hodnoty území - Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území Rozbor udržitelného rozvoje území je tvořen textovou částí (, kapitola 4.), grafickou částí - Výkres č. 4 - Problémový výkres Nedílnou součástí dokumentace ÚAP je digitální Tématická databáze pro vedení všech geografických podkladů RURÚ a pravidla, jak s takto uspořádanými informacemi pracovat (viz textová část A.2 Tématická datatabáze, karty sledovaných jevů). - 11 -
3. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území jsou tvořeny textovou částí obsahující vyhodnocení stavu a vývoje území a grafickou částí, znázorňující limity a hodnoty území a záměry na změny v území. 3.1 GRAFICKÁ ČÁST Pro vytvoření legend výkresové části ÚAP byl využit jako podklad model Sjednocení digitálního zpracování ÚPD (autor T-Mapy, Hradec Králové), předaný objednatelem. Grafické značky byly v případě potřeby přizpůsobeny měřítku výkresů, event. doplněny vlastními. Pro znázornění polohopisu byla použita Účelová katastrální mapa (hranice parcel a jejich vnitřní kresba), doplněná správními hranicemi (hranice obcí a katastrálních území). Výškopis ve formě vrstevnic v kroku 10 m a kótovaných bodů byl převzat z mapového díla ZABAGED. Vrstevnice nejsou tištěny ve výkresu limitů a to z důvodu velkého množství jevů ve výkresu. V následujících kapitolách je popsán obsah jednotlivých výkresů, u každého z jevů je uvedeno jeho číslo dle Přílohy č. 1, část A) vyhlášky č. 500/2006 Sb. 3.1.1 Výkres č. 1 - Limity využití území Výkres obsahuje limity využití území vyplývající z legislativních předpisů (např. památková ochrana, ochrana přírody, ochrana vodních zdrojů, záplavové území, ložiska nerostných surovin, technická infrastruktura, dopravní infrastruktura, další omezující jevy v území (např. sesuvná území, stará důlní díla). Ochranná pásma liniových jevů malých rozměrů nejsou ve výkresu zahrnuta, zobrazují se vlastním jevem (např. ochranné pásmo středotlakého plynovodu je nahrazeno trasou plynovodu, max. rozsah OP je uveden v legendě výkresu). Ochranná pásma plošných jevů malých rozměrů nejsou taktéž ve výkresu zahrnuta, zobrazují se bodovou značkou (např. ochranné pásmo vodního zdroje). Významným limitem využití území jsou také záměry schválené v nadřazené územně plánovací dokumentaci (zjm. v Zásadách územního rozvoje). Tyto limity jsou zakresleny ve Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území. Ve výkresu limitů nejsou obsaženy z důvodu velkého množství zobrazovaných limitů. Tabulka č. 02 Obsah výkresu č. 1 - Limity využití území (sledované jevy) Číslo jevu Sledovaný jev 001 hranice zastavěného území 006 městská památková zóna 008 nemovitá kulturní památka 016 archeologické naleziště 021 biokoridor nadregionální - 12 -
Číslo jevu Sledovaný jev 021 biocentrum regionální 021 biokoridor regionální 021 biocentrum místní 021 biokoridor místní 021 interakční prvek 022 registrovaný významný krajinný prvek 024 přechodně chráněná plocha 028 zvláště chráněné území 028 ochranné pásmo zvláště chráněného území 030 přírodní park 032 památný strom 034 Natura 2000 - evropsky významná lokalita 035 Natura 2000 - ptačí oblast 038 les zvláštního určení 039 les hospodářský 040 ochranné pásmo lesa (50 m) 041 I. třída ochrany 041 II. třída ochrany 043 podrobné odvodňovací zařízení 043 hlavní odvodňovací zařízení 044 podzemní vodní zdroj 044 ochranné pásmo podzemního vodního zdroje I. stupně 044 ochranné pásmo povrchového vodního zdroje I. stupně 044 ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně (malého rozsahu) 044 ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně (velkého rozsahu) 044 ochranné pásmo vodního zdroje II. vnitřní 044 ochranné pásmo vodního zdroje II. - vnější 044 ochranné pásmo vodního zdroje (bez rozlišení stupně) 045 CHOPAV Kvartér řeky Moravy 047 vodní tok, rybník, jezero 049 rozvodnice 050 záplavové území (Q100) 050 rozliv povodně v r. 1997 052 retenční prostor plocha určená k rozlivu povodně 053 území zvláštní povodně pod vodním dílem Dlouhé stráně - horní 053 území zvláštní povodně pod vodním dílem Dlouhé stráně - dolní 054 protipovodňová hráz 054 revitalizace údolní nivy 055 ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje II.stupně 057 dobývací prostor 058 chráněné ložiskové území 060 výhradní bilancované ložisko nerostných surovin 060 prognózní zdroj nerostných surovin 061 poddolované území - plošné 061 poddolované území - bodové 062 sesuvné území 063 staré důlní dílo 064 území ekologických rizik 067 čerpací stanice vodárenská na vodovodním řadu 067 automatická tlaková stanice 067 úpravna vody 067 vodojem 068 vodovodní řad skupinového vodovodu 069 přečerpávací stanice odpadních vod 069 čistírna odpadních vod 070 kanalizační stoka 072 rozvodna - 13 -
Číslo jevu Sledovaný jev 072 distribuční trafostanice 073 venkovní vedení elektrické sítě ZVN 400 kv 073 venkovní vedení elektrické sítě VVN 110 kv 073 venkovní vedení elektrické sítě VN 22 kv 073 kabelové vedení elektrické sítě VN 22 kv 073 ochranné pásmo vedení ZVN, resp. VVN 074 regulační stanice plynu 074 ostatní zařízení zpracování a distribuce plynu 075 plynovod VTL 075 plynovod STL 075 bezpečnostní pásmo plynovodu VTL 081 telefonní ústředna 081 základnová stanice 081 retranslační stanice převaděč 081 radiová stanice na RR trase 081 ochranné pásmo vysílače 082 komunikační vedení 082 páteřní radioreléová trasa 082 ochranné pásmo radioreléové trasy 085 skládka inertního odpadu 090 silnice I. třídy 090 ochranné pásmo silnice I. třídy 091 silnice II. třídy 092 silnice III. třídy 090, 091, 092 silniční křižovatka 094, 095 železniční trať celostátní a regionální 094, 095 ochranné pásmo železniční tratě celostátní a regionální 094, 095 úrovňové křížení železniční trati (vlečky) a pozemní komunikace 097 železniční vlečka 102 plocha pro vzlety a přistání 111 objekt požární ochrany stanice HZS 112 objekt Policie ČR 113 ochranné pásmo hřbitova 114 monitorovací vrt ČHMÚ (ISPA/FS) 114 monitorovací vrt ČHMÚ (SV) Tabulka č. 03 Obsah výkresu č. 1 - Limity využití území (mapový podklad) Položka ve výkresu Zdroj názvy kopců GEONAMES (ZABAGED ) názvy řek, potoků, rybníků GEONAMES (ZABAGED ) názvy místních tratí GEONAMES (ZABAGED ) názvy údolí GEONAMES (ZABAGED ) kótovaný bod ZABAGED hranice ORP Zábřeh Účelová katastrální mapa hranice obcí Účelová katastrální mapa hranice katastrálních území Účelová katastrální mapa hranice parcel Účelová katastrální mapa vnitřní kresba Účelová katastrální mapa - 14 -
3.1.2 Výkres č. 2 - Hodnoty území Zobrazeny jsou hodnoty území areály a objekty s památkovou ochranou, další historické, architektonické a urbanistické hodnoty, přírodní a krajinářské hodnoty apod. Tabulka č. 04 Obsah výkresu č. 2 Hodnoty území (sledované jevy) Číslo jevu Sledovaný jev 006 městská památková zóna 008 nemovitá kulturní památka 012 boží muka, kříž, pomník 016 archeologické naleziště 021 biokoridor nadregionální 021 biocentrum regionální 021 biokoridor regionální 021 biocentrum místní 021 biokoridor místní 021 interakční prvek 022 registrovaný významný krajinný prvek 024 přechodně chráněná plocha 028 zvláště chráněné území 030 přírodní park 032 památný strom 034 Natura 2000 - evropsky významná lokalita 035 Natura 2000 - ptačí oblast 038 les zvláštního určení 039 les hospodářský 041 I. třída ochrany 041 II. třída ochrany 043 podrobné odvodňovací zařízení 043 hlavní odvodňovací zařízení 044 podzemní vodní zdroj 044 povrchový vodní zdroj 045 CHOPAV Kvartér řeky Moravy 047 vodní tok, rybník, jezero 049 rozvodnice 054 revitalizace údolní nivy 090, 091, 092 silnice I., II. a III. třídy 090, 091, 092 silniční křižovatka 094, 095 železniční trať 094, 095 železniční stanice 097 železniční vlečka 106 cyklostezka 106 pěší turistická trasa 115 zastávka hromadné dopravy osob (autobus) 115 obalová křivka dostupnosti HDO (500m) plošná zeleň liniová zeleň vyhlídkový bod Tabulka č. 05 Obsah výkresu č. 2 Hodnoty území (mapový podklad) Položka ve výkresu Zdroj názvy kopců GEONAMES (ZABAGED ) názvy řek, potoků, rybníků GEONAMES (ZABAGED ) názvy místních tratí GEONAMES (ZABAGED ) názvy údolí GEONAMES (ZABAGED ) kótovaný bod ZABAGED vrstevnice ZABAGED - 15 -
Položka ve výkresu Zdroj terénní stupeň ZABAGED hranice ORP Zábřeh Účelová katastrální mapa hranice obcí Účelová katastrální mapa hranice katastrálních území Účelová katastrální mapa hranice parcel Účelová katastrální mapa vnitřní kresba Účelová katastrální mapa 3.1.3 Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území Zobrazeny jsou záměry z nadřazené dokumentace (ZÚR OK) a také další vybrané záměry - např. rozšíření vodovodní a kanalizační sítě, požadavky na změnu funkčního využití ploch apod. Tabulka č. 06 Obsah výkresu č. 3 Záměry na provedení změn v území (sledované jevy) Číslo jevu Sledovaný jev 001 hranice zastavěného území 021 osa nadregionálního biokoridoru 021 biocentrum regionální 021 biokoridor regionální 022 registrovaný významný krajinný prvek 024 přechodně chráněná plocha 032 památný strom 048 vodní nádrž 052 retenční prostor plocha určená k rozlivu povodně 054 revitalizace údolní nivy 067 automatická tlaková stanice 067 úpravna vody 067 vodojem 068 vodovodní řad skupinového vodovodu 068 dálkový vodovodní řad 069 přečerpávací stanice odpadních vod 069 čistírna odpadních vod 070 kanalizační stoka 073 venkovní vedení elektrické sítě ZVN 400 kv 073 venkovní vedení elektrické sítě VVN 110 kv 075 plynovod VTL 500 089 silnice I. třídy rychlostní 090 silnice I. třídy 118 rozvojová oblast RO2 118 rozvojová osa OR2 118 specifická oblast ST1 118 požadavky na změnu ÚPD obcí Tabulka č. 07 Obsah výkresu č. 3 Záměry na provedení změn v území (mapový podklad) Položka ve výkresu Zdroj silnice I. třídy - stav 090 silnice II. třídy 091 silnice III. třídy 092 železniční trať celostátní a regionální 094, 095 les 039, 038 vodní tok, rybník, jezero 47-16 -
Položka ve výkresu Zdroj názvy kopců GEONAMES (ZABAGED ) názvy řek, potoků, rybníků GEONAMES (ZABAGED ) názvy místních tratí GEONAMES (ZABAGED ) názvy údolí GEONAMES (ZABAGED ) kótovaný bod ZABAGED hranice ORP Zábřeh Účelová katastrální mapa hranice obcí Účelová katastrální mapa hranice katastrálních území Účelová katastrální mapa hranice parcel Účelová katastrální mapa vnitřní kresba Účelová katastrální mapa - 17 -
3.2 VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ Následující kapitoly obsahují vyhodnocení stavu a vývoje území. Důraz byl kladen mj. na popis problémů spojených se získáním kvalitních vstupních údajů, nedostatky a chyby poskytnutých údajů o území. 3.2.1 Základní charakteristika území Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Zábřeh. Řešené území zahrnuje obce Bohuslavice, Brníčko, Drozdov, Dubicko, Horní Studénky, Hoštejn, Hrabová, Hynčina, Jedlí, Jestřebí, Kamenná, Kolšov, Kosov, Lesnice, Leština, Lukavice, Nemile, Postřelmov, Postřelmůvek, Rájec, Rohle, Rovensko, Štíty, Svébohov, Vyšehoří, Zábřeh, Zborov a Zvole. Uvedených 28 obcí je tvořeno celkem 40 katastrálními územími, výměra řešeného území je 267,26 km 2. Charakter krajiny je předurčen geologickým podložím, od kterého se odvíjí tvář krajiny reliéf. Ten, v kombinaci s dalšími složkami vegetací a vodstvem určuje základní charakter krajiny. Tato základní matrice determinuje a zásadním způsobem ovlivňuje možnosti využívání krajiny člověkem. Vztah přírodní matrice a antropogenní složky v řešeném území názorně demonstruje model terénu v Příloze č. 1. Přírodní matrice, zjednodušeně znázorněná modelem terénu, byla zkonstruována ze základních vrstevnic ZABAGED, vizualizace je provedena formou výškových stupňů v kroku 100 m. Antropogenní složku demonstrují budovy převzaté z Účelové katastrální mapy, silnice, železniční tratě. Největší sídla území a nejhustší komunikační síť jsou situovány v údolní nivě řeky Moravy, velikost a četnost sídel (stejně jako hustota komunikační sítě) razantně klesá směrem do hornaté části území. Tato základní dispozice je v podstatě nezměnitelná. Dnešní krajina je tak výslednicí původní přírodní matrice a antropogenní složky - činnosti člověka - přičemž rozhodující vliv přírodní matrice je možné změnit jen za vynaložení značných investic. Příkladem může být výstavba rychlostního koridoru Českých drah v údolí Moravské Sázavy. Původní generální směr dráhy z 50. let 19. století říčním údolím zachovává i dnešní rychlostní koridor pouze s - v podstatě - drobnými odchylkami (nové tunely). - 18 -
3.2.2 Charakteristika přírodní matrice V následující kapitole se zabýváme popisem vybraných aspektů přírodní matrice. 3.2.2.1 Aktuální stav krajiny, vegetační kryt Řešené území má charakter kulturní krajiny s poměrně pestrou strukturou využití danou především relativně členitým reliéfem (západní a východní část). Rozmanitý obraz krajiny zde vytvářejí především systémy hřbetů, oddělených od sebe zaklesnutými údolími vodních toků s břehovými porosty, loukami a drobnými lesíky. Plochá střední část území má vysoký podíl orné půdy a antropogenizovaných ploch. V území jsou zastoupeny jak biocenózy relativně přirozené, tak i umělé vytvořené a udržované člověkem. 3.2.2.2 Ekologická stabilita krajiny Ekologická stabilita území se vyjadřuje tzv. koeficientem ekologické stability (KES). Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků v řešeném území podle vzorce : LP +VP + TTP + Pa + Mo + Sa + Vi stabilní ekosystémy KES = -------------------------------------------- = --------------------------- OP + AP + Ch nestabilní ekosystémy Tabulka č. 08 Stabilita krajinotvorných prvků stabilní prvky nestabilní prvky LP lesní půda OP orná půda VP vodní plochy a tok AP antropogenizované plochy TTP trvalý travní porost Ch chmelnice Pa pastviny Mo mokřady Sa sady Vi vinice Metoda výpočtu KES je založena na jednoznačném a konečném zařazení krajinného prvku do skupiny stabilní nebo nestabilní a neumožňuje hodnocení konkrétního stavu těchto prvků. Hodnoty uvedeného koeficientu jsou obecně klasifikovány takto: Tabulka č. 09 Hodnoty koeficentu ekologické stability Hodnota KES Charakteristika KES < 0,10 Území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzivně a trvale nahrazovány technickými zásahy 0,10 < KES < 0,30 Území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně - 19 -
Hodnota KES Charakteristika nahrazovány technickými zásahy 0,30 < KES < 1,00 Území intenzívně využívané, zjm. zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové eneregie 1,0 < KES < 3,00 Vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energo-materiálových vkladů KES > 3,00 Přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem Nejdostupnějším zdrojem pro získání hodnot KES jsou webové stránky Českého statistického úřadu http://www.czso.cz, resp. jejich sekce : http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady_za_obce_ceske_re publiky. Údaje jsou na stránkách řazeny dle jednotlivých obcí. Zdroj použitých dat je zcela zásadní pro stanovení koeficientu ekologické stability. Máme vážné výhrady vůči nekritickému používání dat z katastru nemovitostí pro výpočet KES. Katastr nemovitostí eviduje především vlastnické vztahy a teprve druhoplánově skutečný stav využití pozemku. Realita je dnes taková, že zatímco změna vlastnických vztahů je v katastru podchycena okamžitě při změně vlastnictví, způsob využívání pozemků mnohdy odpovídá stavu před několika desítkami let. Nejmarkantněji se to projevuje při hodnocení rozsahu rozptýlené krajinné zeleně kategorie využití krajiny kterou katastr nerozlišuje. Rozptýlenou krajinou zelení rozumíme pozemky porostlé vzrostlou zelení, které přitom nejsou určeny k plnění funkce lesa. Tyto pozemky jsou často zahrnovány do kategorie ostatní plochy nebo orná půda a chybně tak při výpočtu KES zařazeny mezi nestabilní ekosystémy. Druhým zdrojem chyb je evidence pozemků na kterých leží vodní toky a plochy. Katastr eviduje pozemky, na kterých protéká např. drobný vodní tok. Vlastní vodní tok má šířku běžně 0,5 2 m, ale šířka pozemku je několikanásobně větší. Jako vodní toky jsou tedy vykazovány de facto pozemky se zcela jiným způsobem využití. Nehledě na fakt, že drobné toky pravidelně mění své koryto (meandry apod.) a ve skutečnosti tečou běžně zcela jinde než jsou evidovány v katastru. Obdobná situace je při vymezení vodních ploch, katastr někdy k vodním plochám přiřazuje i široké pásy břehových porostů. Třetím výrazným zdrojem chyb je poměr ploch orné půdy / trvalých travních porostů. Chceme-li zjistit (alespoň přibližně) skutečnou hodnotu koeficientu ekologické stability pro účely územního plánování, je nutné provést korekce dat poskytnutých katastrem nemovitostí. Rozptýlená krajinná zeleň zjistit skutečný rozsah rozptýlené krajinné zeleně (ortofoto, terénní průzkumy), stanovit výměry ploch rozptýlené krajinné zeleně v rozlišení dle druhů pozemků, - 20 -
dle zjištěných hodnot upravit údaje katastru. Vodní toky a plochy jako základní podklad použít data ZABAGED, ortofoto, teréní průzkumy, data z katastru nemovitostí používat jen po kritickém zvážení jejich věrohodnosti. Poměr orná půda / trvalé travní porosty poměr dle katastru je běžně v příkrém rozporu se skutečností, využití ploch (orná půda / trvalé travní porosty) se často mění v řádu roků, klasifikace konkrétního pozemku na základě terénních průzkumů do kategorie stabilní / nestabilní, se tím z hlediska ekologické stability - stává velice diskutabilní. Údaje pro výpočet koeficientu ekologické stability jsme převzali z Účelové katastrální mapy, která pro jednotlivé druhy pozemků udává následující výměry : Tabulka č. 10 Výměra dle druhů pozemků Druh pozemku Výměra (ha) neurčen 52 lesní půda 9726 louka 4544 orná půda 9190 ostat.plochy 1883 ovocný sad 15 rybník - potok 299 zahrada 589 zastavěná plocha 428 Koeficient ekologické stability je roven 1,32, což znamená, že se jedná, o vcelku vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Vzorec pro výpočet koeficientu ekologické stability byl upraven přidáním kategorie ZK rozptýlená krajinná zeleň mezi stabilní ekosystémy. LP +VP + TTP + Pa + Mo + Sa + Vi + ZV + ZK stabilní ekosystémy KES KO = ----------------------------------------------------------- = --------------------------- OP + AP + Ch nestabilní ekosystémy Výměra plošné krajinné zeleně v řešeném území činí 744 ha. Údaj byl zjištěn metodami dálkového průzkumu Země a terénními průzkumy. Po dosazení výměr jednotlivých druhů pozemků, upravených se započítáním ploch rozptýlené krajinné zeleně upravený koeficient ekologické stability KES KO =1,48. - 21 -
Souhrn Koeficient ekologické stability (dle námi upravených dat) je roven 1,32, což znamená, že se jedná, o vcelku vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Je ovšem nutné uvědomit, že toto hodnocení se týká řešeného území jako celku. Zcela odlišných hodnot by koeficient nabýval, pokud by hodnocení bylo zaměřeno např. pouze na silně antropogenizovaný prostor údolní nivy Moravy. 3.2.2.3 Geologické a geomorfologické poměry Zábřežsko je charakteristické mírně zvlněnou, bohatě zalesněnou krajinou jesenického podhůří, nacházející se v průměrné nadmořské výšce 347,23 m n.m., z čehož nejvýše je položená obec Hynčina s 545 m nadmořské výšky a nejníže obec Bohuslavice s 258 m n.m.. Geologický podklad západní části území je budován proterozoickými horninami zábřežské série. V zábřežské sérii můžeme rozeznat dvě kry, které se od sebe liší jednak stupněm metamorfózy, jednak charakterem původních sedimentů. Hranici mezi oběma představuje pruh pruh fylitů představující zónu pohybu a stratigrafickou hranici. Zatímco na severu převládají sedimenty pelitické s menším podílem klastické složky, směrem k jihu přibývá poloh psamitických a psefitických hornin. Souhlasně s tím nacházíme v jižní části zábřežské série stále častěji polohy nízce metamorfovaných až nemetamorfovaných drob a drobových pískovců a hlavně jemných slepenců s drobnými valouny křemene i hrubých polymiktních slepenců. Na severní kře převládají tmavě šedé drobně zrnité křemité biotitické fylity. Jde o horniny složené z křemene a kyselých plagioklasů a proměnlivého množství biotitu. Pro zábřežskou sérii jsou další a dosti charakteristickou složkou amfibolity. Obvykle jsou velmi drobně zrnité, šedozelené, deskovitě odlučné. Běžně se setkáváme též s různými druhy chloritických břidlic. Horniny tohoto druhu se objevují jak v severní tak jižní část i zábřežské série. Geologický podklad Mohelnické brázdy je budován především sedimenty pliocenními. Ty jsou zde zastoupeny vrstvami pontu (pestrý panon). K pontu zařazujeme poměrně monotónní souvrství pestrých jílů a místy štěrků, které leží nad panonem s.s., z něhož se v centrálních částech pánve pozvolna vyvíjí; na okrajích zřetelně transgreduje. Obecně převažují pestré jíly. Jsou to světle šedé, zelenavě až zelenošedé nebo žlutošedé, většinou silně žlutohnědě, rezavě a vzácněji rudě skvrnité, nevrstevnaté, většinou nepísčité plastické jíly, vzácněji vápnité jíly, jen občas s polohami a čočkami písčitými. Hojné jsou drobné vápnité i manganové konkrece. Kromě pestrých pelitů jsou vzácněji vyvinuty i jíly modré, hnědavé a nafialovělé, popř. i zelené. Na bázi i uvnitř souvrství jsou poměrně hojné polohy převážně křemenných štěrků drobného zrna. Jsou dobře opracovány, uloženy většinou v jemném až středně zrnitém křemenném písku. Jižním směrem nabývají štěrky převahy. Jsou zejména v okrajových částech sníženiny a jsou tvořeny opět křemenem, avšak již s větším podílem paleogenních pískovců. Jsou opět uloženy v pískové základní hmotě, místy s polohami pestrých jílů. Kromě štěrků se v této oblasti častěji vyskytují středně zrnité až hrubozrnné křemenné písky. Tento pískovo-štěrkový vývoj pontu je spjat pozvolnými přechody s pelitickým vývojem uprostřed sníženiny. Pleistocenní uloženiny řešeného území mají fluviální (náplavy vodních toků), svahový a eolický původ (spraše). K holocenním sedimentům zde patří uloženiny údolních niv, svahových sutí a hlín. - 22 -
Podle geomorfologického členění ČSR (Demek J. a kol., 1987) patří řešené území systému Hercynského, do provincie Česká vysočina, subprovincie Krkonošsko jesenická soustava. Regionální členění reliéfu ukazuje následující přehled: Tabulka č. 11 Geomorfologické regionální členění reliéfu Oblast Celek Podcelek Okrsek Orlická oblast Kladská kotlina Králická brázda Štítská brázda Bukovohorská hornatina Jesenická Zábřežská vrchovina Drozdovská vrchovina Rovenská pahorkatina oblast Mírovská vrchovina Žádlovická pahorkatina Mohelnická brázda Hanušovická vrchovina Úsovská vrchovina Benkovská vrchovina 3.2.2.4 Klimatické poměry Klimaticky leží řešené území v mírně teplé oblasti a to ve variantách MT 7, MT 9 a MT 10. Území je charakteristické normálně dlouhým, mírným, mírně suchým létem. Přechodné období je krátké, s mírným jarem a mírně teplým podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Některé vybrané klimatické charakteristiky jsou uvedeny v následujícím přehledu: Tabulka č. 12 Vybrané charakteristiky klimatické oblasti MT 7 MT 9 MT 10 Počet letních dnů 30-40 40 50 40 50 počet dnů s průměrnou teplotou 10 c a více 140-160 140 160 140 160 počet mrazových dnů 110-130 110 130 110 130 počet ledových dnů 40-50 30 40 30 40 průměrná teplota ledna -2 - -4-2 - -3-2 - -3 průměrná teplota července 16-17 17 18 17 18 průměrná teplota dubna 6-7 6 7 7 8 průměrná teplota října 7-8 7-8 7 8 průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 100-120 100-120 100 120 srážkový úhrn za vegetační období srážkový úhrn v zimním období 400-450 250-300 400-450 250-300 400 450 200 250 počet dnů se sněhovou pokrývkou 70-80 60-80 50 60 počet dnů zamračených 120-150 120-150 120 150 počet dnů jasných 40-50 40-50 40 50 Tabulka č. 13 Vysvětlivky k Tabulce č. 12 letní den t max 25 C zimní období měsíce X - III mrazový den t min -0,1 C jasný den N d 2/10 ledový den t max -0,1 C zamračený den N d 8/10 vegetační období měsíce IV - IX Nd : průměrná oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy - 23 -
Sluneční záření a oblačnost Průměrné roční úhrny globálního záření se pohybují těsně nad hodnotou 3700 MJ.m -2. Průměrná roční oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy) se pohybuje okolo hodnoty 6,5, přičemž nejvyšší oblač-nost pozorujeme v prosinci, nejnižší obvykle v srpnu. Teplota vzduchu Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje v závislosti na nadmořské výšce mezi 7,5-8,0 C, přičemž nejchladnějším měsícem je leden, nejteplejším červenec. Průměrná denní maxima teploty vzduchu v létě se pohybují v rozmezí 22 24 C. Průměrná denní minima teploty vzduchu jsou zejména v zimních měsících výrazně závislá na typu reliéfu a klesají na - 5 až -6 C. V létě se průměrná denní minima pohybují mezi 10 až 12 C. Vlhkost vzduchu Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu se pohybuje kolem 78 %, přičemž nejvyšších hodnot dosahuje většinou v prosinci, nejnižších v dubnu. Atmosférické srážky Průměrné roční úhrny srážek se pohybují mezi 650-700 mm, přičemž nejvíce srážek spadne v červenci, nejméně v únoru. Roční srážkové úhrny překročené s pravděpodobností 1% se pohybují kolem 1000 mm. Inverzní polohy Řešené území, s výjimkou nivních poloh u řeky Moravy, nepatří mezi oblasti s četným výskytem místních inverzí teploty vzduchu. 3.2.2.5 Hydrologické poměry Nejdůležitějšími vodními toky území jsou Morava, která je při své celkové délce toku 329 km jedním ze tří nejvýznamnějších toků na území České republiky a z evropského hlediska ji lze řadit mezi nejvýznamnější přítoky Dunaje v jeho horním úseku nad Bratislavou, Moravská Sázava, která vzniká soutokem několika potoků v Podorlické pahorkatině nedaleko Lanškrouna.V nejhořejší části má řeka bystřinný charakter, velmi brzy však vtéká do roviny a začíná meandrovat. Pod Krasíkovem přestává řeka meandrovat a protéká velmi pěkným zalesněným údolím. Plocha povodí měří 507 km 2, délka sjížděného toku je téměř 32 km, Desná, která vzniká soutokem potoků Hučivá a Divoká Desná, odvodňujících severozápadní část Jeseníků. Teče převážně jihozápadním směrem a vlévá se zleva do Moravy. Povodí měří zhruba 300 km 2, Březná pramení v jesenickém podhůří severně od Červené Vody ve výšce 900 m n. m. Její tok ústí do Moravské Sázavy. Plocha povodí je 130 km 2. Horní tok až do Štítů protéká otevřeným údolím. V kamenitém korytu se objevují často peřeje. - 24 -
Rohelnice, protékající obcí Rohle. Některé řeky jsou splavné (Morava, Moravská Sázava), vhodné pro vodní turistiku, sjízdné pro začátečníky i pokročilejší vodáky. V řešeném území se nacházejí vydatné povrchové i podzemní zdroje pitné vody. Umístění zdrojů a jejich ochranných pásem je zakresleno ve výkresu limitů, resp. hodnot. Významná zvodeň nivy Moravy je chráněna jako Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Kvartér řeky Moravy. Sledování úrovně a kvality podzemních vod zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Poruba, v síti pozorovacích vrtů. Starší vrty nemají vyhlášené ochranné pásmo, novější vrty (ISPA/FS) jsou chráněny vkladem do katastru nemovitostí. 3.2.2.6 Zemědělská půda Pro vyjádření kvality zemědělských půd jsme zvolili kombinaci dvou kritérií technická charakteristika přírodní charakteristika Technická charakteristika K vyjádření technické kvality půdy jsme jako indikátor použili realizované investice do půdy (rozsah hlavních a podrobných odvoďnovacích zařízení). Potřebné údaje byly získány z Výzkumného ústavu meliorací a půd. Přírodní charakteristika Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje: 1. místo klimatický region. 2. a 3. místo hlavní půdní jednotka - syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě. 4. místo kód kombinace sklonitosti a expozice. 5. místo kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy. Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy (I - V) dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 110/1993 Sb.. Podle klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je rovněž stanovena základní sazba odvodů při záboru zemědělské půdy ve smyslu přílohy A zákona ČNR č. 334/1992 Sb. Do I. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen výjimečně odnímatelné, a vzhledem k územnímu plánování jen výjimečně zastavitelné. Do II. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a vzhledem k územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné. - 25 -
Do III. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s převážně průměrnou produkční schopností v rámci příslušného klimatického regionu. Do IV. třídy ochrany jsou zařazeny pozemky s převážně podprůměrnou kvalitou, s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s velmi nízkou produkční schopností, u nichž lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Nejcennější půdy řazené do I. a II. třídy ochrany leží v široké údolní nivě řeky Moravy. Díky této dopravně dobře dostupné poloze v blízkosti velkých sídel jsou vystaveny permanetnímu ohrožení spočívající v likvidaci zástavbou. Vstupním podkladem pro zpracování byly data BPEJ (bonitovaných půdně ekologických jednotek) poskytnutá Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy. Ve vstupních datech byly do BPEJ zahrnuty mj. i hustě zastavěné plochy obcí. Plochy, na kterých se nacházejí stavby, ulice, náměstí apod. a kde tedy žádná zemědělská půda ve skutečnosti není! Vymezení BPEJ je tedy nutno považovat v podstatě za orientační. Údaje předané VÚMOP obsahovaly další chybu zcela chyběla data pro obec Postřelmov. Půdy zařazené do prvních dvou tříd ochrany a investice do půdy jsou znázorněny ve výkresech limitů a hodnot území. 3.2.2.7 Lesy Historickým vývojem došlo ke změně druhové skladby ve prospěch smrku, borovice a modřínu, které byly zapříčiněny umělou obnovou. Tím se ale zvýšilo riziko ohrožení kalamitami. Pozměněné podmínky v atmosféře, imise, teplota, sucho, škůdci, houby: to vše oslabuje celý uměle vytvořený ekosystém, který není schopen geneticky svým přirozeným vývojem odolávat většímu zatížení a výkyvům. Z fytocenologického hledisky jsou nejvíce problematické porosty smrku na lesních typech suchých a vysýchavých stanovištích, dále kyselých stanovištích nižších vegetačních stupňů (t.j. i třetího a čtvrtého stupně) a v neposlední míře i labilní porosty z hlediska statické stability. Jedná se o smrkové porosty na stanovištích ovlivněných vodou. Zatímco ke zlepšení stavu v první skupině je nutné celoplošné zastoupení melioračních dřevin, stabilizaci u druhé skupiny by měl zajistit systém interakčních prvků. Ze zoologické složky biocenóz je nerovnováha mezi skutečným stavem zvěře, která opakovaně spásá zmlazení. V lesním hospodářství je nutno se vyhnout návykům a způsobům prostorové a časové úpravy lesa z minulých let a přejít k jemnějším způsobům, především napodobováním přírody při obnově lesa. Celková výměra hospodářských lesů v řešeném území je 9 548 ha, lesů zvláštního určení 331 ha. Součet těchto dvou hodnot je odlišný od údaje v kapitole 3.2.2.2 z důvodu použití různých podkladů. Ekologická stabilita byla hodnocena dle údajů z Účelové katastrální mapy, informace o výměrách lesů v této kapitoly byly čerpány z vymezení lesů, předaného Krajským úřadem Olomouckého kraje. 3.2.2.8 Ostatní hodnotná zeleň Nelesní porosty dřevin zaujímají v řešeném území poměrně velké plochy, 744 ha. Jejich největší výměra je zahrnuta do druhu pozemků ostatní plochy, vyskytují se však i jako součást vodních ploch, případně nejsou katastrálně vylišeny (některé břehové porosty). - 26 -