Modul 3 Identifikované potřeby revize kritérií hodnocení České školní inspekce Modul 3 informuje o předcházející podobě kritérií hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a o zjištěných potřebách úprav kritérií hodnocení České školní inspekce. Osnova modulu: Předcházející podoba kritérií hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání Identifikované potřeby revize kritérií a zaměření na problematiku SVP Cíle vytčené při rozvoji a implementaci kritérií hodnocení s ohledem na identifikované potřeby KAPITOLA Předcházející podoba kritérií hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání Česká školní inspekce připravila Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015. Tento úkol vyplynul z 174 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 472/2011 Sb., a podle 2 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 17/2005 Sb., o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti. Kritéria byla vztažena k vnějšímu hodnocení škol a školských zařízení Českou školní inspekcí podle 12 odst. 1 a 3 a 174 odst. 2 písm. b) školského zákona. Koncepce zpracovaných kritérií byla založena na třech základních pilířích: princip legality (prováděné hodnocení důsledně vychází ze Školského zákona a souvisejících a prováděcích právních předpisů), princip minimalizace byrokratické zátěže (sledovány jsou klíčové oblasti se zaměřením na výstupy při respektování variantních způsobů dosažení cílů vzdělávání) a zásada předvídatelnosti (kontinuita využívaných kritérií). Podle Školského zákona bylo základním kritériem hodnocení účinnosti podpory rozvoje osobnosti dítěte, žáka a studenta a dosahování cílů vzdělávání ze strany škol / školských zařízení, přičemž vlastní hodnocení školy bylo jedním z podkladů pro hodnocení Českou školní inspekcí. Kritéria byla formulována pro potřeby vnějšího hodnocení instituce a vytvářela logický rámec, který umožňoval hodnotit podmínky, průběh a výsledky vzdělávání a školských služeb na úrovni školy, vzdělávacího programu a vedení pedagogického procesu. Tento rámec umožňoval sledovat dosahování cílů vzdělávání podle školních vzdělávacích programů a vyhodnotit pokrok škol v čase. Analýza výsledků hodnocení sloužila pro tvorbu inspekčních zpráv. Agregované údaje získané v institucionálním hodnocení umožňovaly srovnání škol a byly podkladem pro hodnocení efektivity vzdělávací soustavy a jejích částí. 1/5
Pro hodnocení na úrovni školy byla využívána základní hodnoticí škála schválená v Inspekčním a kontrolním řádu České školní inspekce. U soukromých škol byla škála pro celkové hodnocení modifikována podle zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů. Kritéria v zájmu zachování kontinuity inspekčního hodnocení vycházela ze souborů Kritérií užívaných v předešlých letech (a byla vždy aktualizována podle dílčích poznatků z inspekční praxe). Byla předkládána v barevné verzi, se zobrazením dopadů absence popsaných znaků, respektive s jejich negativním posouzením podle inspekční škály. Pro účely implementace platných norem v terénu byla Kritéria doplněna přehledem klíčových ustanovení platných školských předpisů. Revize a optimalizace nástrojů pro co nejobjektivnější zjišťování podle Kritérií byly hlavními cíli IPn NIQES (Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice). Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015 jsou v příloze č. 3. KAPITOLA Identifikované potřeby revize kritérií a zaměření na problematiku SVP Potřeba systematické revize Kritérií vedla expertní tým projektu NIQES k tomu, aby formuloval hlavní faktory vlivu na současnou podobu kritérií hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání ČŠI i pro vlastní hodnocení školy a zároveň připravil soubor klíčových hledisek pro revizi celého souboru kritérií. Hlavní faktory vlivu na současnou podobu kritérií: povinnost ČŠI dle školského zákona ČŠI sleduje a hodnotí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání. Dikce zákona svádí (a v minulosti také vedla) k izolacionistickému pohledu na jednotlivé aspekty vzdělávání, kdy hodnocení podmínek nebylo ve vztahu k jejich reálnému využívání, podobně hodnocení průběhu vzdělávání ne vždy zahrnovalo posouzení dopadů výuky do výsledků žáků. každoroční schvalování kritérií Jakkoli se inspekční kritéria v čase příliš neproměňovala, jejich každoroční schvalování nezavdávalo dostatečně silnou záruku stability, která je v tak dlouhodobém procesu, jakým vzdělávání je, kdy se dopady jednotlivých opatření přijatých případně na základě vyhodnocení aktuálního stavu projevují se značným časovým odstupem, zcela nezbytná. využití v komplexní inspekční činnosti Inspekční kritéria byla využívána prakticky výhradně v rámci ČŠI pro inspekční činnost, s nedostatečným využitím jejich potenciálu pro vlastní evaluaci škol; pro účely evaluace uvnitř škol byla kritéria málo konkrétní, inspirativní a směřující. Identifikované potřeby revize kritérií: komplexnost z hlediska činnosti školy Potřeba postihnout všechny klíčové procesy zahrnuté v činnosti škol v uceleném komplexu, s identifikovanými vazbami a závislostmi, s cílem přistupovat k hodnocení 2/5
vzdělávání jako k dynamickému, ale vnitřně logicky provázanému souboru procesů zahrnujících všechny aktéry a probíhajících v reálných, individuálně odlišných podmínkách. shoda napříč celým segmentem vzdělávání Kritéria, doposud upravovaná pouze ČŠI a schvalovaná MŠMT, budou napříště mnohem lépe vnímána všemi zúčastněnými aktéry (školy, zřizovatelé, rodiče, žáci), budou-li v průběhu jejich formulace diskutovány v širokém okruhu odborné veřejnosti, která bude mít možnost se k nim nejen vyslovit, ale také jejich podobu a rozsah reálně ovlivnit. stabilita v čase Předpoklad vytvoření souboru kritérií, jejichž znění bude po dobu přesahující jeden školní rok stejné a bude měněno jen z důvodů opodstatněných podnětů a standardním, veřejným změnovým řízením. To učiní kritéria atraktivnějšími pro školy, protože případná implementace do koncepční dokumentace školy nebude riziková z hlediska častých aktualizací a změn. vypovídací hodnota na výstupu Shoda na formulaci kritérií a vymezení jejich obsahu zahrnující popis výborné úrovně umožní shodnou (nebo alespoň co možná nejbližší) interpretaci postupně sbíraných zjištění, a to v čase i napříč typy škol (možnost sledování trendů a přesahů). prostor pro sdílení příkladů inspirativní praxe ČŠI v rámci své činnosti disponuje řadou příkladů naplnění požadavků hodnoticích kritérií na výborné úrovni, která mohou být a budou sdílena (v případě souhlasu školy, z níž příklad inspirativní praxe pochází) všemi školami jako nepovinně využitelná inspirace v jejich činnosti. Důraz na speciální vzdělávací potřeby: Inkluze je součástí vize společnosti, která svou pevnější soudržnost i společenský a ekonomický rozvoj a prosperitu staví na přínosech plynoucích z individuálních schopností a odlišnosti každého člověka. Takové základy je třeba budovat už od dětství, a musí na nich tedy být založeno i vzdělávání ve školách a školských zařízeních. Vyžaduje změnu vzdělávacího paradigmatu, důraz je kladen na kvalitní vzdělávání pro každého, na rovný přístup ke vzdělávání a podporu celoživotního učení. Jejím cílem je zvyšovat uplatnitelnost každého jedince ve společnosti, podporovat pokud možno plné využití potenciálu každého absolventa školy, od nadprůměrně talentovaných až po ty, kdo vyžadují podporu z důvodu sociálního, fyzického nebo mentálního znevýhodnění, upevňovat soudržnost společnosti a její schopnost žít společně a spolupracovat, eliminovat sociální vyloučení, zvyšovat šanci na nalezení ekonomického uplatnění pro každého jedince, podporovat přenos a obohacování základních hodnot společnosti (kulturně transmisivní funkce školního vzdělávání) a sociální integraci, aby se všechny děti od dětství cítily být platnou a respektovanou součástí společnosti s vlastní zodpovědností (funkce integrační), a rozvíjet osobnost každého dítěte. Ve většině vyspělých zemí světa se změna vzdělávacího paradigmatu s důrazem na podporu rozvoje schopností a dovedností každého jedince a rovné příležitosti ve vzdělávání datuje do období druhé poloviny 60. let minulého století. Inkluze se stala důvodem pro reformu speciálních škol a dosahování sociální spravedlnosti. 3/5
V českých podmínkách se vzdělávací paradigma začalo měnit v 90. letech minulého století. V rámci hlavního vzdělávacího proudu se problematika integrace dětí, žáků a studentů začala rozvíjet postupně, zejména s přípravou České republiky na vstup do Evropské unie. Pojetí podpory dětí, žáků a studentů v (celoživotním) vzdělávání se transformuje od skupinové podpory k podpoře individuální. Nekoncentruje se tedy už primárně na vymezené skupiny, ale týká se individuálních vzdělávacích potřeb a podpory rozvoje osobnosti každého dítěte, žáka a studenta, individuálních schopností a dovedností každého jedince. Vláda České republiky vzala na vědomí Akční plán inkluzivního vzdělávání na léta 2016 2018 strategický dokument, který se věnuje vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve školách a školských zařízeních hlavního vzdělávacího proudu. Novela školského zákona[1] a připravovaná nová vyhláška přináší do této oblasti další změny. V současnosti v rozporu se vzdělávacím trendem ve vyspělých zemích je ve většině českých krajů výrazně více finančně podporována skupinová integrace dětí ve specializovaných skupinách, třídách či školách oproti individuální integraci dětí zařazením do škol hlavního vzdělávacího proudu, což je jeden z faktorů, který školy motivuje k vyčlenění dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami mimo hlavní proud vzdělávání. Při očekávané reformě financování regionálního školství se předpokládá narovnání finanční podpory individuální a skupinové integrace dětí v celé České republice, překonání značných odlišností mezi jednotlivými kraji v rámci České republiky a snížení motivace ke vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami mimo hlavní vzdělávací proud. V následujícím programovém období evropských strukturálních a investičních fondů počítá MŠMT prostřednictvím programu OP VVV s další významnou podporou vzdělávání dětí se speciálními potřebami ve smyslu rozvoje individuálních vzdělávacích potřeb jednotlivých dětí, žáků a studentů především v sociálně vyloučených lokalitách. Od školního roku 2016/2017 lze tedy očekávat zrychlující se zavádění podpory rozvoje dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami podle jejich individuálních potřeb ve školách / školských zařízeních hlavního vzdělávacího proudu. Národní rámec kvality inspekční činnosti ve vzdělávání tento vývoj předjímá. Kritéria inspekční činnosti pro hodnocení kvality vzdělávání škol / školských zařízení hlavního vzdělávacího proudu v rámci modelu Kvalitní školy odrážejí již toto paradigma. KAPITOLA Cíle vytčené při rozvoji a implementaci kritérií hodnocení s ohledem na identifikované potřeby Česká školní inspekce s ohledem na výše uvedené identifikované potřeby vytkla hlavní cíle související s úpravami kritérií hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a jejich implementací do inspekční činnosti: připravit nástroje a metodiku pro sledování a hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání, včetně zohlednění problematiky SVP, připravit vzdělávací kurz prezentující vytvořené nástroje a metodiku sledování a hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání, připravit pro šest klíčových gramotností (matematická, čtenářská, jazyková, informační, přírodovědná, sociální) nástroje a metodiky ke sledování a hodnocení podmínek, podpory rozvoje a dosažené úrovně každé gramotnosti, 1 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4/5
připravit dlouhodobý model inspekční činnosti. Problematika jednotlivých gramotností byla řešena obdobným způsobem v šesti pracovních skupinách, které pod vedením odborných garantů připravily soubory indikátorů a k nim vhodných nástrojů pro sledování podpory rozvoje jednotlivých gramotností výstupy jsou prezentovány v samostatných kurzech. Z hlediska činnosti ČŠI hrají klíčovou roli kritéria hodnocení škol (vzdělávání) a s nimi spojené nástroje pro sledování indikátorů úrovně v rámci jednotlivých kritérií. Ty jsou předmětem souboru kritérií označovaného jako model Kvalitní školy. 5/5