PŘEHLED ZPRÁV Opravy silnic a dálnic v ČR... 2 Na stavbu komunikací letos šlo 36,4 miliardy, víc než loni... 11 MILIARDY NA SILNICE A TRATĚ... 11 Relative PR & Consultancy, s.r.o. 1
PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Opravy silnic a dálnic v ČR ČT 24 13. 09. 2015 Rubrika: Otázky Václava Moravce A co nás čeká dál. Budeme se věnovat cestě po D1 mezi Prahou a Brnem. Tedy tomu, na co se máme připravit v příštím roce a na to, jak je možné, že se tak vlečou reklamace kolem D47. Naším hostem bude šéf Ředitelství silnic a dálnic Jan Kroupa. Přepněte si a zůstaňte na zpravodajské ČT24. Jak dlouho může vznikat dálnice? V Česku klidně i půl století. Tak dlouho a v bolestech se rodil dálniční sen mezi Prahou a Ostravou, mluvím o D47. Nevěříte? Mluvilo se o ní už od roku 1963. První obrysy získávala, ale až na počátku devadesátých let a základní kámen položil tehdejší premiér Miloš Zeman. Psal se březen roku 1999. Marcela Augustová, moderátorka Událostí /15. 3. 1999/: Slavnostním výkopem začala dálnice D47. Napojení Ostravy na evropskou dálniční síť považují zástupci regionu za životně důležité. Evžen TOŠENOVSKÝ, tehdejší primátor Ostravy /15. 3. 1999/: Mají jednu prosbu, abychom na ně na tu dostavbu nečekali stejně dlouho jako jsme připravovali dálnici D47. Miloš ZEMAN, tehdejší premiér / 15. 3. 1999/: Peníze by měly přijít jednak ze státního rozpočtu, a jednak jak doufáme, z prostředků Evropské unie. Peníze ale postupně docházely. A novináři referovali, že by D47 mohli zaplatit Izraelci. A jak to tak bývá, není šprochu. V březnu roku 2001 bylo rozhodnuto. Bohuslav KLEPETKO, moderátor pořadu Události /21. 3. 2001/: 60 kilometrů dálnice D47 z Lipníka nad Bečvou do Ostravy vybuduje soukromá izraelská společnost Housing and Constructions. Soukromý investor měl možnost postavit dálnici v Česku úplně poprvé. A zakázku získal bez výběrového řízení. V květnu roku 2002 tak zahájil premiér Miloš Zeman znovu. Stavba D47 pokračuje, tentokrát v izraelské režii. Ne všichni ale měli z kontraktu radost. Martin ŘÍMAN, poslanec ODS /28. 5. 2002/: Vláda a zejména tedy její premiér Miloš Zeman udělá všechno pro to, aby ten kontrakt v jakékoliv podobě, v jakékoliv nevýhodné podobě pro stát byl podepsán. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 2
A tak není divu, že ze skříně na novou Špidlovu vládu vypadl dálniční kostlivec. Smlouva s Izraelci byla nepřesná, spory se vedly i kolem ceny. Namísto podepsaných 125 miliard korun, se mluvilo až o 215 miliardách. Rozhodnutí, co dál, padlo v červnu roku 2003. Vláda kvůli předražení zakázky smlouvu vypověděla. Musela ale zaplatit pokutu 620 milionů korun. Stanislav GROSS, tehdejší ministr vnitra /31. 3. 2003/: Vláda se rozhodla zvolit takový postup, který povede k urychlení výstavby dálnice a to minimálně o jeden rok a za druhé takovým způsobem, který bude znamenat úspory v řádu 40 miliard korun. D47 převzalo pod svá křídla ředitelství silnic a dálnic. Ministr dopravy Milan Šimonovský chtěl, aby dálnice Praha - Ostrava byla funkční už v roce 2008. To se ale ukázalo jako utopie. Přesto v prosinci roku 2007 prezident Václav Klaus stříhal pásku u prvního dostavěného úseku, sedmnáct kilometrů za 16 miliard korun. Václav KLAUS, tehdejší prezident ČR /1. 12. 2007/: Prostě stříhat se bude dále, ale lepší stříhat než jen klepat, že jo. Nejen stavbaři měli zpoždění, ale i státní rozpočet. Všechno nakonec dopadlo dobře. Sen o přímém spojení mezi Prahou a Ostravou se v listopadu roku 2009 stal skutečností. Na poslední úsek si pak řidiči počkali až do listopadu roku 2012. Iveta TOUŠLOVÁ, moderátorka /25. 11. 2009/: Ostrava byla po deseti letech čekání napojena za síť dálnic. Z ní do Olomouce vyjela první auta v půl čtvrté. Dálnice je na světě. Ale zdá se, že má problém s kvalitou. Stačilo pár měsíců a zvlnila se. Na necelých 9 kilometrech dálnice kolem Ostravy je tak 901 závad. Eurovia připouští jen zlomek. Ředitelství silnic a dálnic v únoru 2012 hlásí. Dálnice je nekvalitní. Daniel BARTEK, státní tajemník MD ČR /30. 1. 2012/: Někdo nám jí dodal na základě smlouvy, a ona za 14 dnů je v té botě díra. A my říkáme, co to má znamenat. A teď řešíme, kdo za to může. Kromě bobtnání podkladu a zvlnění povrchu řeší ŘSD i závady na mostech a opět za to nikdo nemůže. Eurovia viní ŘSD, o mosty se prý špatně staralo a při jejich výstavbě požadovalo použití nevhodného materiálu. ŘSD přehazuje horký brambor na stavební společnosti. Údajně nedodrželi požadovanou technologii výstavby. Martin BOROVKA, Eurovia CS /11. 1. 2015/: Tak celý problém dálnice D47 v tomto úseku je jediný. To je materiál strojní odval. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 3
Ten jste tam naváželi vy. Martin BOROVKA, Eurovia CS /11. 1. 2015/: To je pravda. Ale na pokyn Ředitelství silnic a dálnic. To ale ŘSD odmítá. Mosty jsou ale skutečně v havarijním stavu. S opravou se začalo v květnu, původně měla stát 20 milionů korun a zabrat dva měsíce. Teď silničáři počítají téměř s 50 miliony a uzavírka má trvat přes čtvrt roku. Náklady chce ŘSD vymáhat po zhotoviteli mostů, po společnosti Eurovia CS. Příběh D47 respektive teď už D1 tak stále nekončí. Jen expertízy ke dvěma ostravským mostům stály 55 milionů korun. A k tomu ještě navíc musíme započítat externí právní služby, které přišly na zhruba 200 milionů korun. Arbitrážní spor podle všeho potrvá ještě v příštím roce, mluvím o arbitrážním sporu kolem dálnice D47, respektive i těch problematických mostů. Dalším hostem Otázek šéf Ředitelství silnic a dálnic Jan Kroupa. Vítejte po čase v Otázkách, vítejte tady na Žižkovské věži, dobrý den. Dobrý den. Oprava dálničních mostů před Ostravou začala na konci května, pokud se nemýlím, a dodnes neskončila. Podle všeho se protáhne ještě nejméně o dva týdny. Jste schopen garantovat nějaký termín, kdy se po ní začne jezdit? My jsme komunikovali i teď v tomto týdnu, že do konce října by ta oprava mostu měla být hotova. Do konce října, to znamená, že to může trvat ještě další měsíc a půl zhruba? Počítáme s tím, že konec října bude ten čas, kdy zprovozníme oba dva ty mosty, které aktuálně opravujeme. Přijde vám to jako adekvátní, když na začátku roku v tomto pořadu jsem s ministrem dopravy i s vámi probíral, že by to nemělo být na tak dlouho? Od té doby se hrozně moc událo. My jsme se viděli naposledy, pokud vím, v únoru, v té době jsme tady spolu diskutovali, na stole nebyla ještě projektová dokumentace, na stole nebyly znalecké posudky. Na základě těch znaleckých posudků ta oprava se ukázala, že je potřeba výrazně větší a samoazřejmě. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 4
Víte ale, že ty mosty byly v tak nekvalitním stavu, to jste přece věděli už v tom únoru. Nebo to nevíte, co dělá? Ano, ale samozřejmě jsme také říkali, že my chceme odstranit jen ty nejhorší možné problémy, který tam v tu chvíli jsou. Vyhodnocovali jsme to tak, že ty nejhorší možné problémy je pouze v uvozovkách ten studený odval v tom násypu, respektive to, že nám ten násyp tlačí na ten most. Ty znalecký posudky ukázaly, že těch problémů je tam celá řada a že už jsme se dostali dokonce tak daleko, že je potřeba sáhnout do té vodorovné konstrukce jak mostu, ale samozřejmě podívat se i na opěry těch jednotlivých mostů a to všechno je teď zpracováno vlastně a opravuje se. To se mi nechce věřit, že se vejdete do 50 milionů korun bez daně z přidané hodnoty, když tvrdíte, že ta oprava je daleko rozsáhlejší a navíc potrvá až do konce října. Musím se trošku sebekriticky přiznat, že jsme také odhadovali, že budou stát 20 milionů a dneska jsme do 50 milionů, takže je vidět, že ten rozsah je tam poměrně značný. K tomu můžu vytáhnout i ty náležitost, které na té stavbě narážíme, klasickým případem bylo, že jsme si mysleli, že pouze v uvozovkách pouze tu přechodovou část otevřeme, že tam narazíme na tu zeminu, kterou jsme předpokládali, která je v třídě rozebíratelnosti 1 a ve chvíli, kdy jsme se tam s tím bagrem dostali, tak jsme zjistili, že těmi tlaky se nám ta zemina natolik dohutnila, že dokonce se nám tam rozbilo jedno to kladivo na tom bagru, takže samozřejmě ty problémy tam jsou, ale nějak se s tím vypořádáme. Kvůli nekvalitnímu úseku D47 vedete stát ŘSD arbitrážní řízení. Nejrozsáhlejší se týká zvlnění dálnice u Ostravy. Můžete potvrdit nebo vyvrátit informace Otázek, že ještě v příštím roce nebude u toho arbitrážního řízení rozhodnuto, že to je spíš ještě na rok, na dva roky? Tak zase odkážu do toho února, kdy jsme tady společně seděli a tam jsme mluvili o tom, že si myslíme, že pokud se rozhodne v tak složitém problému, kde to důkazní břemeno je na jedné straně i na druhé straně, tak v tom ideální případě to bude v červnu toho příštího roku. Ono se to zatím tak jakoby potvrzuje. Faktem je, že si myslíme, že nikdo dneska nedokáže odhadnout kdy ten soud rozhodne. Je to nějaká predikce z těch zkušeností těch právních zástupců ať už jedné nebo druhé firmy. Faktem je, že těch důkazů je takové množství a jsou tak rozsáhlé, že prostě ti rozhodci se s tím musí seznámit. Pokud jsem to pochopil správně, jak ten soudní spor pokračuje, tak ty důkazy přibývají stejně jako přibývá množství těch peněz, protože například ty vadné mosty o tu částku se budete s Eurovií soudit, to znamená, že se stanete předmětem toho arbitrážního řízení. Chápu to správně jako právní laik. Ano. Budeme se soudit, to je část jedna. Na druhou stranu úplně to není pravda, že nám přibývá to množství, to množství bylo definováno na začátku a já musím nacenit všechny ty stavební firmy, protože ono to není jenom Eurovia, máme tam spor s více firmami, byť ta Eurovie je nejznačnější a největší. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 5
A nejobjemnější. A nejobjemnější, ano, děkuji. Ale i ta Eurovia dnes s námi začíná diskutovat a začíná s námi diskutovat poměrně intenzivně. To bylo vidět i například na těchhle mostech, kdy některé ty vady uznaly, že skutečně jsou vadami, ke kterým by se měly postavit čelem a začínají je odstraňovat. To znamená, že ty arbitráže naopak dnes postupně snižujeme ten rozsah těch vad na základě toho, kde se s těmi zhotoviteli domluvíme, že například ty vady akceptují, což vnímáme velmi pozitivně. Ale chcete tím říci to, že se bude k tomu arbitrážnímu řízení například dávat částka za opravy těch dvou mostů, těch přivaděčů před Ostravou, tak by to nemělo prodloužit ten soudní spor a platí, že v polovině příštího roku by mohlo být relativně jasno. My v to věříme. To, co se událo zde, tak je, že my jsme žalovali odstranění vad a chtěli jsme, aby ta firma, v tomto případě Eurovia, která byla vedoucím sdružení, aby ty vady odstranila. Mluvila firma se samozřejmě bránila, mluvila o tom, že ty vady neuznává. Výsledkem byl havarijní stav, kdy jsme se společně potkali, ty stanoviska jsme si vyříkávali tehdy i s panem ředitelem Borovkou. Shodli jsme se na tom, že nezbývá nic jiného než nechat ten soud doběhnout, že ty stanoviska obou dvou stran jsou natolik pevná, že vlastně bez toho soudu je neumíme překonat. Co jsem rád je, že se nám podařilo překonat aspoň ty dílčí vady, protože to byl havarijní stav, tak jsme to opravili a vlastně nezbývá nám nic jiného, než teď místo žalování toho, že ty vady chceme odstranit, tak nárokovat vlastně tu část, kterou jsme do toho dali, do odstranění těch vad a vlastně odstranili jsme to z našeho pohledu za toho zhotovitele stavby. Ono tu právní pozici státu může zeslabovat i fakt, že si Ředitelství silnic a dálnic jako investor neohlídalo kvalitu stavby. Jste ochoten připustit tenhle argument? Těch argumentů tam může být celá řada. Pravdu je. Takže to, že jste si neohlídali, ten platí? Já bych neřekl, že jsme si to neohlídali. Já bych řekl, že se tam postupovalo tak jak se postupovat má, to znamená, postupovalo se tehdy podle platné legislativy, pole tehdy platných kvalitativních podmínek a podle tehdy platných TPéček. Ale to, že investor kontroluje a snaží se dohlížet na stavbu, nevyviňuje v žádném případě toho zhotovitele z toho, že tu stavbu musí postavit včas a kvalitně. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 6
Když jsem se díval na Reportéry ČT, tak ti už v roce 2012 upozornili na fakt, že zástupce Ředitelství silnic a dálnic, konkrétně Tomáš Mráček podepsal stavební firmě Eurovia CS souhlas výměnou vysokopecní strusky za ocelárenskou. To je přece silný argument proti státu. Silný argument, pokud zabudováte a v té době se hodně zabudovávaly takzvané m-materiály, to znamená, materiály toho zpětného použití, takže právě jejich použití a jejich zkoušení je v těch technických předpisech. Pan Mráček v té době postupoval přesně tady podle těchto předpisů. Pokud jsou tam nejasnosti, tak ty nejasnosti se právě teď v tuhle chvíli argumentují v těch soudních sporech. Také narostla částka za externí právníky, stejně jako za další posudky. Když jsme se viděli tady v únoru, tak to bylo o nějakých 15 milionů bratru nižší číslo, teď jste na zhruba 200 milionech korun jen za právní služby. Máte nějak jako Ředitelství silnic a dálnic pojištěné, že i právní firmy ponesou odpovědnost za výsledek toho sporu? Je velmi složité dostat právní firmu do zodpovědnosti, že nese za výsledek toho správního sporu, protože ona svým způsobem nerozhoduje. Rozhoduje někdo, kdo je nezávislý, to je princip toho rozhodčího soudu. My jsme přesvědčeni, že ty firmy, které nás zastupují, tak mají svoje pozitivní výsledky, což je vidět na těch soudních sporech a na těch arbitrážích, které dělaly pro stát. Ale nakonec se to ukazuje i na základě těch arbitráží a soudních rozsudků, které už byly vyneseny, kde Ředitelství silnic a dálnic vyhrálo. Takže já pevně věřím, že budeme tímto směrem pokračovat i dál. Kdy jste si, pane řediteli naposledy vyslechl kritiku kvůli modernizaci D1. Tak já myslím, že je legitimní diskutovat o záležitostech všech a tříbit ty jednotlivé názory. My jsme To by vám někdo od plic vynadal. Zeptám se lidsky. Já se přiznám, že vyloženě od plic mi nikdo nevynadal, takže by mi nějakým způsobem nadával. Je pravda, že my jsme se snažili ve chvíli, kdy jsem nastupoval, znovu do toho zapojit tu širokou odbornou veřejnost. Na ministerstvu dopravy i skrze tu vznikl workshop. Já jsem vnímal pozitivně, že ta koncepce byla schválena. To o čem jsme se bavili, to jsou věci, které i dnes rozpracováváme. To znamená, větší využití materiálu. Hodně se tam diskutovalo, jestli například ten vytěžený cementobetonový kryt můžeme pustit i do té horní vrstvy cementobetonového krytu, ukazuje se, i ty zkušenosti ze zahraničí, že tomu tak není. Že to nikdo nedělá. Nicméně teď, pokud byste se podívali na ty aktuální probíhající soutěže, tak už vlastně dovolujeme těm zhotovitelům jít a používat ten materiál do toho spodního krytu. Teď jsem měl na mysli uzavírky. Něco tak jednoduchého a přitom život komplikujícího nám řidičům, protože ministr dopravy Dam Ťok po nástupu do funkce před třičtvrtě rokem kritizoval fakt, kdy je Relative PR & Consultancy, s.r.o. 7
dálnice D1 opravovaná a provoz jen sveden jen do jednoho pruhu. A v těch uplynulých týdnech několikrát D1 kolabovala právě kvůli tomu, že byl ten provoz sveden do jednoho pruhu. Jste si vědom toho, že se vám nepodařilo naplnit červnový závazek ministra dopravy vůči veřejnosti? Já myslím, že ten červnový závazek byl postaven na tom, že to musíme, pokud možno zredukovat. Od začátku jsme ale tvrdili, že ty několikadenní uzavírky prostě v tom jednom pruhu budeme muset udělat. Důvod je jasný. Omezit je není možné, když vidíte, že kolabuje doprava před Benešovem, jede-li člověk z Prahy anebo před Benešovem, jede-li z Brna? Musíme se vždycky podívat na tu uzavírku a co se vlastně v té uzavírce děje. Pokud si vezmu třeba modernizaci D1 a vezmu si ten úsek tři, což je ten úsek pod Naháčem, kde jsme sbírali ty středová svodidla. Já úplně nevím, jak bych mohl sebrat ty středová svodidla a neohrozit ty lidi, kteří tam pracují bez toho, že bych prostě omezil ten provoz. Ano, je to silně nepříjemný. Neříkám, že ne. Na druhou stranu teď v tuhle chvíli tam nevidím prostor, jak takovou technologii to osazení těch svodidel udělat, aniž bychom to do toho jednoho pruhu nedali. Jsou to ale krátkodobější věci. Snažíme se to dělat v době, kdy ty intenzity nejsou špičkové. Na to dohlíží i tým specialistů, které jsou na ministerstvu dopravy. To znamená, je to maximum možného, co jste byli schopni udělat a nemáme to brát v rozporu s červnovými slovy ministra dopravy. Já si nemyslím, že je to v rozporu. Na druhou stranu opětovně přiznávám, že zkoumáme i umístění tady těchhle středových vozidel a zvýšení například kapacity na straně zhotovitelů a posunutí takzvaných dílčích milníků právě i na tyto práce, což by se mělo objevit potom na těch úsecích, které budeme soutěžit na přelomu tohoto roku. Na D1 se v tuto chvíli opravuje hned na několika místech, podívejme se na mapu České republiky a na mapu D1. Rozestavěné jsou úseky Hvězdonice, Ostředek a Ostrovačice Kývalka. Na nich budou práce pokračovat i v roce příštím, práce finišují mezi Jihlavou a Větrným Jeníkovem, úsek se má otevřít na konci září. Od 3. září se naopak jezdí na 9 kilometrovém úseku mezi Lhotkou a Velkou Bíteší, kde ale ještě do konce měsíce probíhají ukončovací práce. Od zahájení modernizace silničáři dokončili rozšíření dálnice mezi Loktem a Hořicemi a Šternovem a Psáři a před týdnem zahájili práce na úseku mezi Měřínem a Velkým Meziříčím. Změnilo se, pane řediteli, něco na tom, že poslední etapa modernizace je naplánovaná na rok 2018 nebo ne? Teď v současný době je to skutečně tak, že máme připravený úseky, ten je v aktuálních soutěžích. Úsek 22, který by se nám do soutěží měl dostat. Potom úseky 10, což je úsek u Hořic, 12 u Humpolce, 15 i Jihlavy a 20 u Velkého Meziříčí, který bychom měli soutěžit přes zimu tak, abychom vlastně na jaře měli připraveny a mohly vstoupit do rekonstrukce. Aktuálně se i dělí projektová dokumentace Relative PR & Consultancy, s.r.o. 8
některých dílčích stavebních objektů, především mostů, které jsou vyhodnoceny na kritické cestě, aby se soutěžily zvlášť. To znamená, když nezamluvíte a neumluvíte mě k smrti, tak ta odpověď na tu otázku, zatím to platí, rok 2018 ale s tím, že se pokoušíte to ještě zrychlit? 2018 to je vlastně to zrychlení, ke kterým to směřujeme aktuálně. Víc už to zrychlit není možné? Snažíme se o to. Dokonce v jednom úseku rozpracováváme možnost zadat celou tu stavbu nikoliv podle měřeného kontraktu, ale podle takzvaného červeného Fediku, ale podle žlutého Fediku a soutěžit jí víc na ten design. Teď tomu nerozumím, pokud byste nám to měl jako laikům přiblížit. V podstatě, pokud soutěžíte dnes tu stavbu, tak vy soutěžíte s tím, že říkáte, že ten zadavatel je nejchytřejší, dělá soupisy prací do jednotlivých položek, kde vám to dají i na kupku písku. A existuje jiný styl zadání, kde říkáte, já chci, aby ta stavba vypadala takhle. Najít zhotovitele v tomhle čase a navrhni mi, za kolik jste to schopni ty peníze dát s tím, že samozřejmě je to složitější, protože tam definujete nějaké okrajové podmínky. Ono v příštím roce, jste to už zmínil, množství tendrů, které teď budete soutěžit a které se týkají těch opravovaných úseků v roce příštím, tak v příštím roce by mělo být na D1 ještě víc uzavírek, než v roce letošním, počítá se s tím, že u těchto staveb se tedy bude pracovat rychleji, než se pracovalo na těch stavbách předchozích, tedy že tam bude ta 24hodinová oprava a že firmy budou dostávat bonusy za to, pokud budou opravovat rychleji a předají vám stavbu v kvalitě, ale v dřívějším termínu? Počítá se s tím, že se bude pracovat rychleji. Ve hře je takzvaný bonus za rychlé dokončení, který ovšem nebude vázán pouze čistě termínově tak, aby ten zhotovitel přes nároky a přes klínování se k tomu bonusu nedostal. To znamená, bude to bonus za urychlení. V případě, že urychlí. V případě že i přes nároky bude chtít vyklínovat ten čas, tak samozřejmě potom takový bonus by nedostal. Ano, s tím se počítá. A to už se bude týkat těch pěti nově opravovaných úseků v roce příštím? Relative PR & Consultancy, s.r.o. 9
Ne, teď v tuhle chvíli ještě nemůžu slíbit, že na všech pěti úsecích se tohle to podaří, protože samozřejmě ten bonus chceme rozvykládat i s Úřadem pro hospodářskou soutěž, pokud se nám bude věnovat, protože on je primárně pro kontrolu, nikoliv pro stanovení metody, abychom měli jistotu, že nejsme v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, a že to tím pádem nemůže být napadnuto jako kritérium, které by v případě neúspěšných uchazečů mohlo být bráno v potaz. A u kolika nových úseků byste chtěli, aby ty bonusy platily? Teď v tuhle chvíli se soutěží úseky 6 a 22. Tam už se nám to nepodaří. To znamená maximálně. Které bychom měli mít, tak už všech tří, plus u všech těch dalších ostatních, které budeme soutěžit, jak bychom chtěli, aby to tak bylo. Tedy u těch tří pro příští rok. Když se budeme bavit. Když už bude takové peklo na D1, že bude, počítám-li správně, osm rekonstruovaných úseků. Počítáte s tím, že to maximum příští rok klapne, že všech osm úseků bude opravováno, modernizováno? Víte, já se vám jakoby kroutím z těch časů. Ale to je dobře, že jste si toho vědom. Ale ono je to dáno tím, že všechny ty věci my prostě neumíme předvídat. My jsme věřili tomu, že v tomhle roce ty úseky tři nám nastartují a bude to bez problémů. Výsledkem je, že se nám tam odvolával neúspěšný uchazeč, který to vlastně dotáhl do fáze, kdy vlastně předtím, než měl složit tu kauci, a tím nechci jako ho jakkoliv očerňovat, ale přesně předtím to vlastně skončilo, takže ten ÚHOS se tím nikde ani legitimně nezabýval, ale nás to stálo nějaký čas a ve finále nám to prodloužilo ty stavby, to znamená, já neumím předpovídat, jestli je něco podobného se nestane v těch tendrech, proto jsme maximálně opatrní, abychom dokázali se poučit z těch věcí, které vůči nám se argumentují a dokázali jsme je ušetřit. Závěrečný host Otázek Jan Kroupa i šéf Ředitelství silnic a dálnic. Děkuji, že jste přijal mé pozvání a přeji hezký zbytek neděle. Děkuji za pozvání. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 10
Takové byly dnešní otázky, připomínám, že nás najdete na sociálních sítích, tady už vidíte naše adresy, kde jsme vám k dispozici. Jsme i v i-vysílání a na webu České televize na ČT 24. Hezký zbytek neděle, pokud možno ve společnosti České televize. Na stavbu komunikací letos šlo 36,4 miliardy, víc než loni deník.cz 13. 09. 2015 Rubrika: ekonomika Na stavbu a opravy silnic, železnic a vodních cest šlo letos k 18. srpnu 36,4 miliardy korun. Meziročně jde o navýšení o více než 15 miliard korun. Vyplývá to z materiálu ministerstva dopravy, které má povinnost o čerpání financí na výstavbu infrastruktury pravidelně informovat vládu. Z celkového balíku peněz, které má pro letošek vyčleněno Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), bylo prostavěno na investicích do nových silnic 27 procent. Na opravy silnic bylo uvolněno 57 procent peněz. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která je investorem u železničních projektů, poskytla na investice do nových tras 24 procent přidělených peněz, zatímco na rekonstrukce 59 procent. Celkem má letos Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), který slouží v podstatě jako banka pro financování stavby a údržby komunikací, k dispozici 94,4 miliardy korun. Jde peníze pocházející ze státního rozpočtu a z dotací EU. Kromě ŘSD a SŽDC, které jsou mezi příjemci největší, financuje státní fond projekty Ředitelství vodních cest, pražské Technické správy komunikací a správy a údržby silnic v krajích. Kromě toho přispívá na provoz soukromých provozovatelů železnic, jako jsou Jindřichohradecké místní dráhy nebo Adwanced World Transport. MILIARDY NA SILNICE A TRATĚ Hospodářské noviny 14. 09. 2015 Peníze půjdou jednak na opravy a údržbu stávajících silnic a tratí, dále na provoz dopravních úřadů či mýtného systému, na dokončení rozestavěných děl a pak také na plánování nových staveb. Úplnou novinkou je 60 milionů určených na přípravu pilotního PPP projektu. Ministerstvo dopravy chce tento model spolupráce státního sektoru a soukromé firmy (staví za své a stát jí to pak splácí) otestovat na 32 kilometrech při dokončování rychlostní silnice R4 z Prahy kolem Příbrami do Písku. DÁLNICE D8 Na severočeské dálnici D8 se musí odstranit zával z června 2013, kdy se u Litochovic po lijácích sesunul svah na čerstvě postavenou vozovku. Jsou připraveny i peníze na dostavbu posledního scházejícího úseku dálnice k hranicím se Saskem 16 kilometrů z Lovosic do Řehlovic. V rozpočtu se kromě vozovky počítá i se třemi mosty a dvěma tunely. 2,7 miliardy Kč 5,6 miliardy Kč DÁLNICE D1 V příštím roce se budou opravovat čtyři úseky v délce 23 kilometrů hotové mají být dva. Zároveň začne modernizace 40 kilometrů na dalších pěti úsecích. Dálnice se Relative PR & Consultancy, s.r.o. 11
také prodlouží: bude pokračovat stavba nového 14kilometrového úseku z Přerova do Lipníku nad Bečvou, která začala letos v červenci. Jde o předposlední úsek D1, který ještě schází. K úplnému propojení Prahy, Brna a Ostravy pak už bude zbývat jen 10 kilometrů z Říkovic k Přerovu, tam se ale začne stavět zřejmě až v roce 2018. TRAŤ NYMBURK ML. BOLESLAV Má se zvýšit kapacita trati, která je stěžejní pro automobilku v Mladé Boleslavi. V první etapě se mají udělat úpravy mezi stanicemi Luštěnice a Mladá Boleslav hlavní nádraží včetně úseku Mladá Boleslav Chotětov. Stanice na celé trase se upraví tak, aby v nich bylo možné křižovat 650 metrů dlouhé nákladní vlaky s osobními. 500 milionů Kč OBCHVAT U KRNOVA Obchvat Krnova na Opavsku se chystá už dvacet let, teprve příští rok se ale má poprvé kopnout do země. Trasa se několikrát měnila, nakonec povede severně od města s 24 tisíci obyvateli. 322 milionů Kč OBCHVAT U OPAVY Obyvatelé téměř šedesátitisícového města denně zažívají dopravní zácpy a desítky let čekají na obchvat. Severní trasa výrazně uleví přetíženému centru města a zkrátí cestu těm, kdo míří směrem na Bruntálsko. 302 milionů Kč SILNICE I/11 Nebory Oldřichovice Bystřice Pokračování stavby zahájené loni v létě. Silnice I/11 patří mezi nejvytíženější úseky Moravskoslezského kraje: jde o jedinou komunikaci, po které mohou jezdit kamiony do Třineckých železáren. Silnice je důležitá i pro automobilky Hyundai v Nošovicích a KIA v nedaleké Žilině na Slovensku. 1,5 miliardy Kč ŽELEZNIČNÍ UZEL PLZEŇ Přestavba východní části plzeňského nádraží začala loni na podzim a souvisí s modernizací tratě z Rokycan. Jde o první fázi rekonstrukce důležitého západočeského železničního uzlu. 722 milionů Kč TRAŤ ROKYCANY PLZEŇ 1,4 miliardy Kč Pokračování modernizace evropsky významného železničního koridoru do Německa. Díky ražbě ejpovického tunelu se trať zkrátí o šest kilometrů a výrazně se na ní zrychlí provoz. Vlaky tady budou smět jezdit 160 km/h, výhledově až 200 km/h. Trať by měla být kompletně dokončena v červnu 2017. ŘEKA VLTAVA Na několika kritických místech mezi Mělníkem a pražským Radotínem je nutné prohloubit dno Vltavy a zvýšit plavební hloubku na 2,2 metru. Ředitelství vodních cest tak chce dosáhnout shodných parametrů jako na Labi a vylepšit konkurenceschopnost nákladní vodní dopravy na Vltavě. 190 milionů Kč TRAŤ OSTROV N/O ŽĎÁR N/S Další etapa modernizace důležité trati z Havlíčkova Brodu do Brna. Po rekonstrukci kolejí a zabezpečovacího zařízení budou moci vlaky jezdit vyšší rychlostí. 235 milionů Kč NÁDRAŽÍ OLOMOUC Oprava dalšího klíčového železničního uzlu začala na podzim 2013 a hotová bude nejpozději na podzim 2016. Podstatná část prací je ale hotová už nyní. Dělníci zmodernizovali nástupiště, z podchodů zmizely schody a nahradily je eskalátory, koleje osadili novým zabezpečovacím systémem a přidali více než stovku elektricky vyhřívaných výhybek, které nezamrznou. 444 milionů Kč Relative PR & Consultancy, s.r.o. 12