10. Personalistika mzdy, zákonné odvody Klíčová slova: Personální práce, mzda, veřejné zdravotní pojištění, nemocenské pojištění, důchodové pojištění, státní politika zaměstnanosti. Anotace textu: Cílem modulu Personalistika je seznámení s činností personalisty v podniku a objasnění způsobu zdanění mzdy zaměstnance. Dále je popsán systém sociálního pojištění v České republice a subsystémy, ze kterých se tento systém skládá. Personální práce Personální práce je částí řízení organizace, která se zaměřuje na člověka v pracovním procesu. Vedení personální agendy Vedení personální agendy je administrativní činnost související se zaměstnáváním lidí. Jedná se o pořizování, uchovávání a aktualizaci personálních dokumentů, komunikaci s managementem společnosti a komunikaci s vnějšími orgány. Dále může zahrnovat činnosti související s výběrem konkrétního zaměstnance, vzdělávání a školení zaměstnanců a podklady k odměňování zaměstnanců či evidenci pracovní doby.
Personální činnosti Jednou ze základních činností personalisty je výběr a nábor nových zaměstnanců, posouzení potřeby nového zaměstnance pro podnik a volba pracovněprávního vztahu, ve kterém bude pracovník k zaměstnavateli. V případě, kdy se jedná o příležitostnou nepravidelnou činnost nebo činnost menšího rozsahu, je možné tuto práci zabezpečit pomocí dohod konaných mimo pracovní poměr. Frekventovanější je situace, kdy vykonávaná práce představuje hlavní činnost zaměstnavatele a pracovněprávním vztahem je pracovní poměr. Zaměstnavatel získává zaměstnance sám, za pomoci úřadu práce nebo může využít pomoci agentury práce. Nový zaměstnanec je vybírán na základě charakteristiky pracovního místa buď z řad vlastních zaměstnanců, inzerce ve sdělovacích prostředcích, výběrovým řízením. Při výběru vhodného pracovníka musí být posouzeny nejen kvalifikační předpoklady, ale i další schopnosti budoucího zaměstnance, aby byl vybrán uchazeč s nejlepšími předpoklady pro výkon dané práce. Personalista dále musí shromáždit všechny potřebné osobní údaje a zajistit, aby se budoucí zaměstnanec podrobil vstupní lékařské prohlídce, pokud to vyžadují zvláštní právní předpisy. Jedná se o údaje potřebné k plnění povinností zaměstnavatele vzhledem ke správě sociálního zabezpečení, pro účely důchodového pojištění, pro posuzování překážek v práci, pro účely doručování a další. Zaměstnavatel je také povinen informovat zaměstnance o jeho právech a povinnostech, které bude mít, o pracovních podmínkách a o podmínkách odměňování ještě před vznikem pracovněprávního vztahu. Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou, pouze v případech uvedených v zákoníku práce jmenováním. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně a musí zde být uveden druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Písemná forma zvyšuje právní jistotu zaměstnance a zaměstnavatele. Dále je nutné informovat příslušnou zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel si také musí zjistit doplňující informace týkající se rodinného stavu a dětí zaměstnance. Pokud by si zjišťoval tyto informace před vznikem pracovního poměru, mohlo by to vést k diskriminačnímu jednání. Tyto informace jsou nutné pro správné posouzení nároků zaměstnance např. při vysílání na pracovní cesty nebo překážek v práci. Další činností personalisty je evidence pracovní doby, se kterou souvisí posuzování překážek v práci a posuzování přesčasové práce. V souvislosti s pracovní dobou musí být stanovena dobu přestávek na jídlo a oddech. Evidence pracovní doby slouží jako podklad pro mzdové nebo platové nároky zaměstnance. Personální útvar také kontroluje dodržování doby a rozsahu vycházek dočasně práce neschopného zaměstnance po dobu, kdy zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy.
V případě ukončení pracovního poměru na základě právního úkonu je nutné, aby písemný projev vůle jedné strany byl doručen straně druhé. Pracovní poměr může také skončit uplynutím sjednané doby či úmrtím zaměstnance. Ve všech případech musí personalista zajistit vypořádání vzájemných závazků. Musí být vystaveno potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků a o sražených zálohách na daň, a to do 10 dnů od podání žádosti zaměstnance. V den skončení pracovního poměru musí být zaměstnanci vydány písemnosti týkající se jeho osobních údajů a předáno potvrzení o zaměstnání. Mzda Z hlediska zákona o daních z příjmů se jedná o příjem ze závislé činnosti. Za příjem ze závislé činnosti jsou považovány příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovně právního, služebního, členského nebo obdobného právního vztahu, ve kterém musí být splněna podmínka, že příjemce příjmu vykonává práci podle pokynů osoby, která příjem vyplácí Zdanění měsíční mzdy Každý zaměstnanec si může zvolit jednoho zaměstnavatele jako hlavního, u kterého podepíše Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob. V takovém případě je zaměstnanci uplatněna sleva na dni a sražena záloha na daň. U ostatních zaměstnavatelů je pracovníkovi sražena daň srážkou nebo záloha na daň, v závislosti na výši příjmu. Zaměstnavatel, u kterého již nelze Prohlášení podepsat, je označován jako tzv. další zaměstnavatel a u něj se aplikuje odlišný způsob srážení daně. Zdanitelná mzda do 5 000 Kč tvoří samostatný základ daně a podléhá srážkové dani 15 %. V ostatních případech je sražena záloha 15 % ze zdanitelné mzdy. Schéma č. 1: Výpočet čisté mzdy zaměstnance Zúčtovaný hrubý příjem za kalendářní měsíc - příjmy osvobozené od daně (např. cestovné) = hrubá mzda + pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti placené zaměstnavatelem (25 %) + pojistné na veřejné zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem (9 %) = ZÁKLAD DANĚ pro výpočet zálohy (zaokrouhlený na celé 100 Kč nahoru) x sazba daně (15 %) = základní částka zálohy na daň - slevy ńa dani = záloha na daň - sražené sociálního pojištění 6,5 % - sražené pojistné veřejného zdravotního pojištění 4,5 %
Čistá mzda zaměstnance = hrubá mzda záloha na daň sražené sociální pojištění sražené veřejné zdravotní pojištění Slevy na dani Základní slevu na dani může uplatnit každý poplatník daně z příjmů fyzických osob. Úkolem této slevy je zajistit minimální nezdaněný příjem pro každého poplatníka. Invalidita zohledňuje sociální pozici poplatníka. Výše slevy na invaliditu se liší podle stupně invalidity poplatníka. Slevu pro studenty může uplatnit poplatník do 26 let věku, který se sám soustavně připravuje na budoucí povolání. Slevu na manželku (manžela) může poplatník v případě, že započitatelné příjmy druhého z manželů nedosahují 68 000 Kč. Daňové zvýhodnění slevu na dítě může uplatnit jeden z poplatníků, se kterým dítě žije ve společné domácnosti. Dítětem se rozumí každé nezletilé dítě a dále dítě do 26 let, které nepobírá invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně a zároveň se soustavně připravuje na budoucí povolání. Daňové zvýhodnění na dítě, které se v průběhu zdaňovacího období narodí, je osvojeno nebo začne studovat, lze uplatnit už za ten kalendářní měsíc, ve kterém daná událost nastala. Nejsou-li podmínky pro uplatnění slevy splněny po celé zdaňovací období, pak se započítává jedna dvanáctina slevy za každý měsíc. Toto pravidlo se netýká základní slevy na poplatníka. Přehled slev při výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti ve zdaňovacím období 2013 Druh slevy Výše slevy Základní 2 070 Kč Invalidita I. a II. stupně 210 Kč Invalidita III. Stupně 420 Kč ZTP/P 1 345 Kč Pro studenta 335 Kč Daňové zvýhodnění na dítě 1 117 Kč
Pojistné sociálního pojištění Schéma 2: Systém sociálního pojištění v ČR Subsystém Platbou je Poskytované plnění veřejné zdravotní pojistné na veřejné zdravotní věcné plnění plynoucí od poskytovatelů pojištění pojištění zdravotní péče pojištěncům nemocenské pojištění pojistné na nemocenské nemocenské, podpora při ošetřování člena pojištění rodiny, peněžitá pomoc v mateřství důchodové pojištění pojistné na důchodové starobní důchody, invalidní důchody, pojištění pozůstalostní důchody vdovský, vdovecký a státní politika zaměstnanosti příspěvek na státní politiku zaměstnanosti sirotčí peněžitá podpora v nezaměstnanosti a tzv. aktivní politika zaměstnanosti (tj. podpora tvorby nových pracovních míst) Schéma 3: Sazby sociálního pojištění u zaměstnanců
Zúčtování záloh u daně z příjmů ze závislé činnosti Z důvodu snížení počtu daňových přiznání a zjednodušení výběru daně u poplatníků, kteří mají příjmy pouze ze závislé činnosti, platí následující pravidla pro vyrovnání daňové povinnosti za zdaňovací období. Pokud měl poplatník ve zdaňovacím období pouze jednoho zaměstnavatele nebo více, ale postupně za sebou, může požádat svého posledního zaměstnavatele do 15. 2. o zúčtování daňových záloh. Při zúčtování záloh může poplatník po doložení uplatnit následující druhy odpočtů: úroky z úvěrů na bytové potřeby dary na veřejně prospěšné účely zaplacené příspěvky na penzijní připojištění zaplacené pojistné životního pojištění zaplacené členské příspěvky odborové organizaci úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Úroky z úvěrů na bytové potřeby Bytovou potřebou se rozumí: - výstavba nebo koupě stavby pro bydlení; - koupě stavebního pozemku pro bydlení; - nástavba, přístavba, stavební úprava, modernizace a údržba bytu nebo stavby pro bydlení; - splacení vkladu v souvislosti se získáním práva nájmu k bytu nebo stavbě pro bydlení; - stavební úprava nebytového prostoru na byt atd. Úroky z úvěrů na bytové potřeby jsou limitovaným odpočtem - max. 300 000 Kč na zdaňovací období pro jednu domácnost. Dary Aby mohl být dar odčitatelnou položkou od základu daně, musí splňovat: účel minimální výši maximální výši. Účely, na které lze poskytnout dar: věda, výzkum a vývoj kultura, školství, tělovýchova a sport vzdělání, podpora a ochrana mládeže humanitární a charitativní účely sociální a zdravotnické
ekologie a ochrana zvířat atd. Minimální výše souhrnu všech započitatelných darů v průběhu zdaňovacího období činí 1 000 Kč nebo alespoň 2 % základu daně, jestliže tato 2 % jsou méně než 1 000 Kč. Maximální výše je stanovena na 10 % základu daně. Příspěvky na penzijní připojištění - jako odpočet lze uplatnit zaplacené příspěvky převyšující 6 000 Kč za zdaňovací období; - maximálně lze snížit základ daně o 12 000 Kč. Pojistné životního pojištění - lze uplatnit za podmínky, že výplata není sjednána dříve než v roce, ve kterém poplatník dovrší 60 let a zároveň k výplatě nedojde dříve než po 60 měsících od uzavření smlouvy; - je limitována 12 000 Kč za jedno zdaňovací období. Členské příspěvky odborové organizaci Tento odpočet může uplatnit poplatník, který je členem odborové organizace, přičemž lze jako odpočet uplatnit 1,5 % zdanitelných příjmů ze závislé činnosti, maximálně 3 000 Kč za zdaňovací období. Výdaje na zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání - maximální výše odpočtu za zdaňovací období činí 10 000 Kč. Přeplatek na dani zjištěný při ročním zúčtování záloh vrátí zaměstnavatel bez žádosti. Případný nedoplatek se nevymáhá. Pokud poplatník nesplňuje podmínky pro provedení ročního zúčtování, bude povinen podat do 1. 4. daňové přiznání, v němž uvede údaje o příjmech ze závislé činnosti, pojistném sociálního pojištění uhrazeným zaměstnavatelem a zálohách na daň z příjmů ze závislé činnosti podle potvrzení, které mu na žádost vystaví všichni zaměstnavatelé. Aktuální změny ve zdaňování mezd od 1. 1. 2013 Od ledna 2013 začala platit tzv. solidární (nebo milionářská) daň. To znamená, že zaměstnanci s příjmy nad 100 tisíc korun měsíčně, budou platit z částky přesahující právě 100 000 Kč novou 7 % daň. Pracovník, který vydělává například 120 000 Kč měsíčně, bude z 20 000 Kč navíc platit další 7 % daň. Zákon přesně stanoví, že část příjmu, která za rok převýší 48násobek průměrné hrubé mzdy, bude podléhat daňové sazbě 22 %. Zbylý příjem se bude zdaňovat jako dosud 15 %. Tzv. milionářskou daň budou platit ti, kdo budou mít základ daně nejméně 1,2 milionů ročně, u zaměstnanců to vychází na 100 000 Kč měsíčně. Specifický je rovněž výpočet nové daně. Daň ve výši 7 % se bude platit nikoliv ze superhrubé mzdy, ale jen z hrubé mzdy. Základ pro výpočet této daně tak bude o něco nižší. Solidární (milionářská) daň má platit do roku 2015.
Daňové přiznání pro zaměstnance s vysokými příjmy Od roku 2013 budou muset daňové přiznání podávat také zaměstnanci s vysokými příjmy. Povinné přiznání budou muset předložit i zaměstnanci, kteří budou mít alespoň jeden měsíc v roce příjem nad 100 000 Kč. Literatura MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2013. Úplná znění platná k 1.1. 22. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2013. 272 s. ISBN 978-80-247-4643-2. VANČUROVÁ, A. a L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012. 11. vyd. Praha: 1. VOX, 2012. 372 s. ISBN 978-80-87480-05-2. SCHMIED Z. a L. TRYLČ. Zákoník práce 2013. 9 vyd. Olomouc: ANAG spol. s r. o. 168 s. ISBN 978-80-72637-90-4.