Příklad 1 Základní mzda paní Kropáčkové činila v říjnu 18 620 Kč. Dále obdržela vyplaceno nemocenské ve výši 1 260 Kč a náhradu mzdy za jednodenní dovolenou ve výši 650 Kč. Zaměstnavatel vyslal paní Kropáčkovou na jednodenní pracovní cestu do Brna a v souladu se zákonem o cestovních náhradách jí vyplatil 2 598 Kč. Dále o paní Kropáčkové víme, že si měsíčně přispívá na své penzijní připojištění částkou 500 Kč a že byla na bezpříspěvkovém odběru krve. Paní Kropáčková si chce zvýšit kvalifikaci, tak studuje dálkově vysokou školu. Do absolutoria už jí chybí jenom rok. Paní Kropáčková je rozvedená a pečuje o své dvě nezletilé děti, které s ní žijí ve společné domácnosti. Má jediného zaměstnavatele, podepsala u něj prohlášení poplatníka o uplatňování slev. Stanovte výši zálohy na daň. Řešení základ 18 620 součást zdanitelných příjmů nemocenská 1 260 osvobozeno náhrada za dovolenou 650 součást zdanitelných příjmů cestovní náhrady 2 598 vyplaceny v rámci limitu, nejsou předmětem daně penzijní připojištění a dary (bezplatné darování krve) lze případně uplatnit až při ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání, ne při stanovení záloh na daň podepsala prohlášení může uplatňovat slevy, má nárok na základní slevu a daňové zvýhodnění na děti, slevu na studenta uplatnit nemůže, protože nestuduje v prezenčním programu, navíc zřejmě ani nesplní podmínku věku zdanitelné příjmy: 18 620 + 650 = 19 270 výdaje pojistné: sociální 0,08 * 19 270 = 1 542, zdravotní 0,045 * 19 270 = 868 zdanitelná mzda: 19 270-1 542-868 = 16 860 = 16 900 (zaokrouhlení na 100 nahoru) záloha na daň = 2 504-600 (základní sleva) - 2 * 500 (na 2 děti) = 904 [výpočet zálohy: z daňových tabulek pro měsíční zálohy zdanitelná mzda dosáhla po zaokrouhlení 16 900, tedy spadá do druhého pásma (od 10 100 do 18 200), výše zálohy se tedy stanoví takto: 1 212 + (16 900-10 100) * 0,19] Příklad 2 Za celý rok si paní Kropáčková vydělala celkem 236 560 Kč. Zaměstnavatel jí dále v prosinci vyplatil prémie ve výši 38 000 Kč. Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které jí bylo zaměstnavatelem sraženo, činí 32 680 Kč. Zaměstnavatel jí v průběhu roku srazil na zálohách 50 504 Kč. Paní Kropáčková kromě doložení odběru krve, předložila zaměstnavateli také potvrzení pojišťovny o zaplaceném pojistném na soukromé životní pojištění ve výši 10 000 Kč. V listopadu si paní Kropáčková trochu zamelouchařila pro svého známého. Na základě dohody o provedení práce jí vyplatil jednorázovou odměnu ve výši 5 000 Kč čistého. Paní Kropáčková také tržila 822 000 Kč za prodej chalupy, kterou loni zdědila po babičce. Babička ji kdysi zdědila po svých rodičích.
Proveďte roční zúčtování. příjmy za rok 2006 činily: 236 560 + 38 000 = 274 560 Kč výdaje (sražené pojistné) 32 680 Kč základ daně 241 880 Kč odpočty: dar (bezplatný odběr krve je oceněn jako nepeněžitý dar v hodnotě 2 000 Kč) 2 000 Kč životní pojištění 10 000 Kč upravený základ daně 229 880 Kč = 229 800 (zaokrouhlení na 100 dolů) daň = 35 862 Kč 7 200 Kč (základní sleva za rok) 2 * 6 000 Kč (zvýhodnění na dvě děti) = 16 662 Kč přeplatek: 16 662 Kč 50 504 Kč = 33 842 Kč penzijní připojištění uplatnit nemůže, protože za rok zaplatila celkem jen 6 000 Kč, na ty čerpala státní podporu, daňový odpočet lze uplatnit z částky nad 6 000 Kč, nejvíc lze odečíst 12 000 Kč pro provedení zúčtování musí být splněny některé předpoklady (viz slidy k přednášce), ty ovšem paní Kropáčková nesplnila!!! (má souběžně dvě zaměstnání, kde jsou jí strhávány zálohy) Na provedení zúčtování proto nemá nárok a má povinnost podat daňové přiznání. Tam to dopadne následovně: příjmy 274 560 + 6 250 = 280 810 (proč 6 250, když v zadání je 5 000: tato částka je čistého, jedná se o dohodu o provedení práce, tzn. nestrhává se pojištění, pouze daň. Jelikož zde nemá podepsáno prohlášení a příjem překročil 5 000 Kč, musel zaměstnavatel srazil zálohu. Ta se počítá podle stejné tabulky jako v příkladu 1, ale současně nesmí být menší než 20 % a nesnižuje se o slevy. Jelikož jsme v prvním pásmu do 10 100 bude podle tabulky daň pouze 12 %, musel tedy srazit 20 %, takže částka 5 000 Kč představuje 80 % hrubého příjmu, z toho plyne výše čistého příjmu 5 000 / 0,8 = 6 250. Pro kontrolu: podle tabulky je záloha na daň 6 300 * 0,12 = 756, minimálně musí být sraženo 20 %, tedy 6 250 * 0,2 = 1 260, k výplatě čistého potom zbývá 5 000) výdaje 32 680 základ daně 248 130 odpočty (jako výše) 2 000 + 10 000 upravený základ daně 236 130 = 236 100 daň = 37 437 7 200 2 * 6 000 = 18 237 přeplatek = 18 237 50 504 1 260 = 33 527 při provedení zúčtování (v podstatě zatajení druhého příjmu) paní Kropáčková zkrátila svou daňovou povinnost o 315 Kč, to zjistíme buď porovnáním výše přeplatku, nebo přibližně také takto: celý druhý příjem spadne do třetího pásma, tzn. zdaní se 25% sazbou, což činí 1 562,50 (přibližně bez zaokrouhlení), záloha jí z tohoto příjmu byla sražena ve výši 1 260, tento rozdíl dá 302,50, což je dáno problematikou zaokrouhlení.
Příklad 3 Pan Staněk je sice zaměstnán na plný úvazek, přesto mu zbývá čas a síly na občasný přivýdělek. Např. uzavřel dohodu o provedení práce, ve které byla sjednána odměna v celkové výši 5 500 Kč a její výplata najednou po odevzdání sjednané práce. Prohlášení k dani má podepsáno u svého hlavního zaměstnavatele. Je zvolené schéma u dohody daňově optimální? Řešení 5 500 > 5 000, není podepsáno prohlášení, tzn. nelze už provést srážku, ale musí se srazit záloha minimálně 20 %. Zde se tedy srazí těch 20 %, tzn. 1 100, čistého dostane pan Staněk vyplaceno 4 400. Má souběžně dva zaměstnavatele, takže musí podat přiznání. Kdyby se odměna rozložila do dvou měsíců a nepřekročila 5 000, srazil by mu tento zaměstnavatel 15% srážkovou daň. Celkem by pak dostal vyplaceno 4 675. Co je výhodnější ale záleží na tom, do jakého pásma by tento příjem spadl a na jaké slevy a odpočty má pan Staněk nárok. Např. pokud by na tom byl příjmově a s dětmi jako paní Kropáčková, je pro něj výhodnější, aby tento příjem byl rozložen do více měsíců a zdaněn srážkou. Příklad 4 Společnost má 10 zaměstnanců. Majitel společnosti chce vynaložit 2 000 Kč na každého na zvýšení jejich mezd. Kromě peněžitého navýšení platu zvažuje i poskytování příspěvku na penzijní připojištění nebo příspěvku na životní pojištění. Průměrný příjem zaměstnanců je 20 000 Kč měsíčně. Jak optimálně zvýšit jejich příjmy? Může zvýšit jejich peněžitou mzdu (var 1), může jim přispívat na penzijní připojištění a životní pojištění v rozsahu, v jakém jsou pro něj příspěvky daňově uznatelné (var 2), nebo v rozsahu, v jakém jsou tyto příjmy osvobozeny u zaměstnance od daně z příjmů (var 3). náklady zaměstnavatele hrubý příjem zaměstnance původně varianta 1 varianta 2 varianta 3 27 000 (20 000 + 5 200 + 1 800) 29 000 (21 481 + 5 586 + 1 933) 29 000 29 000 20 000 21 481 21 808 21 857 z toho PP + ŽP 0+0 0+0 660 + 600 900 + 957 vyměřovací základ pojistného SZ placené zaměstnavatelem ZP placené zaměstnavatelem 20 000 21 481 20 548 20 000 20 000 * 0,26 = 5 200 20 000 * 0,09 = 1 800 21 481 * 0,26 = 5 586 21 481 * 0,09 = 1 933 20 548 * 0,26 = 5 343 20 548 * 0,09 = 1 849 5 200 1 800 SZ srážené 20 000 * 0,08 = 21 481 * 0,08 = 21 808 * 0,08 = 1 600
zaměstnanci 1 600 1 719 1 644 ZP srážené zaměstnanci 20 000 * 0,045 = 900 21 481 * 0,045 = 967 21 808 * 0,045 = 925 základ daně 17 500 18 795 17 979 17 500 záloha na daň 2 018 2 301 2 113 2 018 čistá mzda 15 482 16 494 17 126 17 339 změna mzdy čisté 900 --- + 1 012 + 1 644 + 1 857 na odvody padlo --- 988 356 143 daňové náklady zaměstnavatele ztráta daňového štítu 27 000 29 000 29 000 28 260 0 0 0 143 (0,24 * (29 000 28 260) Příklad 5 Řediteli společnosti byly v rámci motivačního programu bylo prodáno 100 kusů akcií společnosti. Prodejní cena činila 50 Kč za akcii. Jejich aktuální tržní hodnota byla 450 Kč za akcii. Ovlivní tato operace daňovou povinnost ředitele společnosti? Ovlivní tato operace daňovou povinnost společnosti? Co se stane, pokud akcie ihned prodá? zvýší se mu základ daně o slevu oproti ceně obvyklé, tzn. o 100 * (450 50) = 40 000 Kč z toho je mu odvede daň zaměstnavatelem příjmy z prodeje akcií jsou osvobozeny po 6 měsících jejich držby, pokud by je ihned prodal, dosáhl by zdanitelného příjmy, který by zahrnul do daňového přiznání, příjem 45 000, výdaj na pořízení akcií ve výši 5 000, tzn. by ještě jednou zdanil 40 000 Kč!!! Příklad 6 Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci pro soukromé i služební účely automobil v pořizovací ceně 600 000 Kč (včetně DPH). Bude tím ovlivněn základ daně zaměstnance? Zaměstnavatel tento automobil zaměstnanci pro soukromé účely pronajal za 3 000 Kč. Obvyklý pronájem by činil 4 000 Kč. Bude tím ovlivněn základ daně zaměstnance? Zaměstnavatel hradí zaměstnanci i pohonné hmoty. V daném měsíci najel zaměstnanec na soukromé účely 600 km. Průměrná spotřeba vozidla dle technického průkazu činí 7 l / 100 km. Průměrná cena pohonných hmot v měsíci činila 25 Kč bez DPH. Jaký vliv to bude mít na základ daně zaměstnance? Průběhu měsíce vyměnil zaměstnavatel původní vozidlo za nové s pořizovací cenou 800 000 Kč (včetně DPH). Bude to mít nějaký vliv?
při bezplatném poskytnutí služebního automobilu i pro soukromé účely se v každém měsíci, kdy měl auto k dispozici zvyšuje jeho základ daně o 1 % vstupní ceny včetně DPH, minimálně o 1 000 Kč, tzn. v tomto případě se mu měsíčně zvedne základ daně o 6 000 Kč pokud by mu bylo auto pronajato, sledovalo by se, zda nezískal slevu oproti ceně obvyklé, ta v tomto případě dosáhla 1 000 Kč, o tuto slevu by se mu zvýšil základ daně zaměstnavatel opět poskytuje bezplatné plnění, zaměstnanci se musí o hodnotu pohonných hmot zvýšit základ daně. tzn. o 600 / 7 * 25 = 2 142,85 bez DPH, dále je nutno připočítat i DPH, čili základ daně se celkem zvýší o 2 142,85 * 1,19 = 2 550 Kč, tyto výdaje nejsou u zaměstnavatele daňově uznatelné!!!! (v souvislosti se změnami v pracovněprávní oblasti a novým zákoníkem práce by měly být uznatelné od příštího roku) pokud je automobil v průběhu měsíce vyměněn za jiný, bere se jako základna pro výpočet jednoho procenta vyšší vstupní cena, tedy v tomto případě se základ daně zvýší o 8 000 Kč Příklad 7 Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům 80korunové stravenky. Distributor stravenek si za každou stravenku účtuje zprostředkovatelský poplatek ve výši 2 Kč. Zaměstnanec si vydělá v průměru 20 000 Kč. V daném měsíci obdržel 20 ks stravenek na 20 odpracovaných směn. Kolik minimálně musí zaměstnanec hradit za stravenky, aby náklady vynaložené zaměstnavatelem byly daňově uznatelné? Jaké při tom dosáhnou zaměstnanec a zaměstnavatel úspory na daních a dalších odvodech oproti situaci, kdy by hodnotu stravenek vyplatil zaměstnavatel v hotovosti? Jaký by byl čistý příjem zaměstnance, kdyby zaměstnavatel místo stravenek poskytl peněžité plnění a chtěl vynaložit maximálně náklady odpovídající nákladům, které by v souhrnu vynaložil na stravenky? Příklad 8 Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům k odběru vlastní výrobky za cenu 50 Kč za kus bez DPH. Obvyklá tržní cena, za kterou výrobky dodává, činí 70 Kč za kus bez DPH. Změní se nějak základ daně u zaměstnance, který v daném měsíci odebere 20 kusů? Jaký dopad to má na zaměstnavatele? Příklad 9 Pan Novák je členem dozorčí rady společnosti. Za práci v dozorčí radě dostává měsíčně odměnu ve výši 4 000 Kč. Pan Sláma je členem této dozorčí rady jako zástupce zaměstnancům. Za práci v dozorčí radě rovněž dostává měsíčně 4 000 Kč. Jeho průměrný měsíční příjem ze zaměstnání u této společnosti činí 15 000 Kč. Jaký je čistý příjem pana Nováka a pana Slámy z členství v dozorčí radě?